Katedra syste´move´ analy´zy
Informacˇnı´ syste´my verˇejne´ spra´vy (Porta´l verˇejne´ spra´vy)
Bakala´rˇska´ pra´ce
2006 Petr Dobesˇ
V Praze 16. kveˇtna 2006 . . . .
za´kladnı´m informacˇnı´m syste´mem cele´ cˇeske´ verˇejne´ spra´vy. Meˇl by plnit funkci jake´si elektronicke´ bra´ny, kde se spolu setka´vajı´ ru˚zne´ skupiny uzˇivatelu˚. Prˇi jeho analy´ze se nejprve zameˇrˇı´m na prezentacˇnı´ cˇa´st, pote´ se budu veˇnovat funkcı´m transakcˇnı´ho ja´dra porta´lu. Soucˇa´stı´ pra´ce je take´ kra´tky´ prˇehled o verˇejne´ spra´veˇ, e-governmentu a teorie elektronicke´ho podpisu. Hlavnı´m prˇı´nos pra´ce spocˇı´va´ v celkove´m objektivnı´m zhodnocenı´ porta´lu na za´kladeˇ soustavy urcˇity´ch obodovany´ch krite´riı´.
Klı´cˇova´ slova: Porta´l verˇejne´ spra´vy, informacˇnı´ syste´my, verˇejna´ spra´va, e-government, elektronicky´ podpis
Abstract
The aim of my thesis is to bring out possibilities of The Public Administration Portal.
This portal is the main informational system of a whole czech public sector. Its goal is to provide function of an electronic gateway, whereby different kinds of users would be able to work together. The first part of my work is consisted of an analysis of the presentation section, sequentially it is focused on a purpose of the submission part. It also deal with problems of a public sector, an e-government and the theory of digital signature. The main contribution of this thesis lies in objective evaluation of the portal’s usefullness. The method of benchmark testing is used to judge this question.
Keywords:Public administration portal, information systems, public sector, e-government, digital signature
CˇSSZ – Cˇeska´ spra´va socia´lnı´ho zabezpecˇenı´
ECDL – European Computer Driving Licence
ELDP – Evidencˇnı´ listy du˚chodove´ho pojisˇteˇnı´
EU – Evropska´ unie
HTML – Hypertext Markup Language
ICT – Informacˇnı´ a komunikacˇnı´ technologie ISVS – Informacˇnı´ syste´my verˇejne´ spra´vy
J2EE – Java 2 Enterprise Edition
PVS – Porta´l verˇejne´ spra´vy
SIKP – Sta´tnı´ informacˇnı´ a komunikacˇnı´ politika
SOAP – Simple Object Access Protocol
SZZ – Spra´va socia´lnı´ho zabezpecˇenı´
URL – Unified Resource Locator
VS – Verˇejna´ spra´va
WSDL – Web Services Description Language
XML – Extensible Markup Language
Obsah
1 U´ vod 5
2 Verˇejna´ spra´va v CˇR 6
2.1 Verˇejna´ spra´va . . . 6
2.2 Organizace verˇejne´ spra´vy v CˇR . . . 7
2.2.1 U´ stavnı´ porˇa´dek . . . 7
2.2.2 Za´kladnı´ usporˇa´danı´ . . . 7
2.2.3 Orga´ny verˇejne´ spra´vy . . . 7
2.3 E-government . . . 10
2.3.1 U´ vod do e-governmentu . . . 10
2.3.2 E-government v CˇR . . . 11
2.3.3 Legislativa e-governmentu v CˇR . . . 12
3 Porta´l verˇejne´ spra´vy CˇR 14 3.1 Legislativnı´ ra´mec Porta´lu verˇejne´ spra´vy . . . 15
3.2 Elektronicky´ podpis . . . 15
3.2.1 U´ vod do problematiky . . . 15
3.2.2 Technicka´ stra´nka digita´lnı´ho podpisu . . . 17
3.2.3 Problematika certifika´tu˚ . . . 17
3.3 Historie Porta´lu VS . . . 18
3.4 Prvky porta´lu verˇejne´ spra´vy . . . 19
3.4.1 Informacˇnı´ cˇa´st . . . 20
3.4.2 Transakcˇnı´ cˇa´st . . . 23
3.5 Technicke´ rˇesˇenı´ porta´lu . . . 25
3.5.1 Prezentacˇnı´ cˇa´st . . . 25
3.5.2 Transakcˇnı´ cˇa´st . . . 26
3.5.3 Komunikacˇnı´ infrastruktura . . . 26
3.5.4 Postup zpracova´nı´ poda´nı´ . . . 27
4 Hodnocenı´ porta´lu verˇejne´ spra´vy 28 4.1 Prezentacˇnı´ cˇa´st PVS . . . 28
4.1.1 Krite´ria hodnocenı´ . . . 28
4.1.2 Pouzˇitelnost porta´lu . . . 29
4.1.3 Prˇı´stupnost porta´lu . . . 31
4.1.4 Prova´zanost webu s dalsˇı´mi komunikacˇnı´mi kana´ly . . . 32
4.1.5 Mnozˇstvı´ a povaha informacı´ . . . 32
4.1.6 Vy´tvarnost zpracova´nı´ . . . 33
4.1.7 Pouzˇite´ technologie . . . 34
4.1.8 Za´veˇr . . . 34
4.2 Transakcˇnı´ cˇa´st . . . 35
4.2.1 Evidencˇnı´ listy du˚chodove´ho pojisˇteˇnı´ . . . 35
4.2.2 Postup poda´va´nı´ ELDP . . . 36
4.2.3 Krite´ria hodnocenı´ . . . 37
4.2.4 Ovla´da´nı´ a vzhled aplikace Poda´nı´ . . . 38
4.2.5 Administrativnı´ na´rocˇnost . . . 38
4.2.6 Uzˇivatelska´ podpora . . . 39
4.2.7 Technologicke´ provedenı´ . . . 40
4.2.8 Pocˇet dostupny´ch sluzˇeb . . . 40
4.2.9 Za´veˇr . . . 41
5 Za´veˇr 42
6 Literatura 43
7 Prˇı´lohy 46
Seznam tabulek
1 Krite´ria hodnocenı´ prezentacˇnı´ cˇa´sti . . . 28
2 Hodnocenı´ pouzˇitelnosti . . . 30
3 Celkove´ hodnocenı´ prezentacˇnı´ cˇa´sti . . . 35
4 Krite´ria hodnocenı´ transakcˇnı´ cˇa´sti . . . 37
5 Hodnocenı´ uzˇivatelske´ podpory . . . 39
6 Celkove´ hodnocenı´ transakcˇnı´ cˇa´sti . . . 41
Seznam obra´zk ˚ u
1 Paprskovy´ graf - celkove´ hodnocenı´ . . . 36
2 Postup zpracova´nı´ poda´nı´ . . . 46
3 Internı´ zpracova´nı´ poda´nı´ . . . 47
4 Asymetricka´ sˇifra . . . 47
5 U´ vodnı´ stra´nka PVS . . . 48
1 U ´ vod
Informacˇnı´ syste´my hrajı´ v dnesˇnı´ dobeˇ velmi vy´znamnou roli. Jejich zvla´dnutı´ se v sou- cˇasnosti stalo nutnou podmı´nkou pro u´speˇsˇnost organizacı´ ve vsˇech oblastech lidske´
cˇinnosti. At’uzˇ se jedna´ o ekonomickou sfe´ru zˇivota nebo verˇejnou spra´vu.
U´ rˇady verˇejne´ spra´vy by meˇli by´t vybaveny informacˇnı´mi technologiemi propojujı´cı´
vsˇechny pracovnı´ky na vsˇech u´rovnı´ch spra´vy, aby udrzˇely krok s dobou a mohly se da´l rozvı´jet. Pouzˇitı´ teˇchto syste´mu˚ znacˇneˇ zefektivnˇuje chod a rˇı´zenı´ sta´tu.
V podstateˇ kazˇda´ cˇinnost verˇejny´ch spra´v, at’uzˇ se jedna´ o vedenı´ ru˚zny´ch evidencı´, matrik, registru˚, vyrˇizova´nı´ povolenı´, socia´lnı´ch da´vek, vybı´ra´nı´ poplatku˚ atd. je soucˇa´stı´
neˇjake´ho informacˇnı´ho syste´mu. Teˇchto syste´mu˚ existujı´ stovky, mozˇna´ tisı´ce a nenı´
v mozˇnostech je vsˇechny sepsat, natozˇ hloubeˇji popsat. Proto jsem se rozhodl zanalyzovat pouze Porta´l verˇejne´ spra´vy a jeho pozici v celkove´ informacˇnı´ strategii Cˇeske´ republiky.
Cı´lem pra´ce je zhodnotit soucˇasny´ stav porta´lu, jeho pozici v dnesˇnı´ soustaveˇ infor- macˇnı´ch syste´mu˚ verˇejne´ spra´vy, s ohledem na jeho pouzˇitı´ ru˚zny´mi skupinami klientu˚.
Nepokousˇel bych se navrhnout neˇjake´ nove´ rˇesˇenı´, jak by porta´l mohl fungovat (ani to nenı´ v my´ch sila´ch), spı´sˇe bych pouka´zal na jeho nejpalcˇiveˇjsˇı´ proble´my a s pomocı´ ru˚z- ny´ch krite´riı´ porta´l zhodnotil. Prˇı´nos pra´ce tedy spocˇı´va´ prˇedevsˇı´m v celkove´ analy´ze mozˇnostı´ a slabin porta´lu.
Pra´ce nenı´ urcˇena pro odbornı´ky, spı´sˇe se jedna´ o obecnou pra´ci, ktera´ by meˇla uzˇiva- telu˚m a verˇejnosti da´t strucˇny´ prˇehled o tom, jak Porta´l verˇejne´ spra´vy vypada´ a funguje.
Pra´ce by mohla by´t uzˇitecˇna´ zejme´na pro ty, kterˇı´ s porta´lem nemajı´ moc zkusˇenostı´, a kterˇı´ se chteˇjı´ o porta´lu dozveˇdeˇt vı´ce informacı´. Pra´ci mohou vyuzˇı´t i ti, kterˇı´ se zajı´majı´
o pra´vnı´ aspekty ty´kajı´cı´ se elektronizace verˇejne´ spra´vy a problematiku verˇejne´ spra´vy obecneˇ. Protozˇe je elektronicky´ podpis za´kladnı´m prostrˇedkem v autentizaci uzˇivatelu˚
prˇi pouzˇı´va´nı´ sluzˇeb porta´l, bude soucˇa´stı´ pra´ce i jeho kra´tka´ charakteristika.
Text je rozdeˇlen do cˇtyrˇ veˇtsˇı´ch oddı´lu˚. Prvnı´ oddı´l charakterizuje verˇejnou spra´vu v CˇR z obecne´ho hlediska. Vysveˇtlı´m pojem verˇejne´ spra´vy, vyjmenuji jednotlive´ soucˇa´sti verˇejne´ spra´vy a na za´veˇr te´to sekce se zmı´nı´m o pojmu e-government.
Druhy´ oddı´l popisuje samotny´ Porta´l verˇejne´ spra´vy, tzn. jeho historii, legislativnı´
ra´mec a jeho hlavnı´ cˇa´sti. Oddı´l obsahuje i kra´tky´ prˇehled o problematice digita´lnı´ho podpisu. Trˇetı´ a za´rovenˇ poslednı´ cˇa´st pra´ce se zameˇrˇuje na samotne´ hodnocenı´ porta´lu pomocı´ soustavy urcˇity´ch krite´riı´.
2 Verˇejna´ spra´va v C ˇ R
2.1 Verˇejna´ spra´va
V dnesˇnı´ dobeˇ docha´zı´ velmi cˇasto k pouzˇı´va´nı´ termı´nu „verˇejna´ spra´va“, a to v mnohy´ch prˇı´padech bez znalosti jejı´ho prave´ho smyslu. Avsˇak definovat verˇejnou spra´vu jako za´- kladnı´ institut spra´vnı´ho pra´va nenı´ vu˚bec jednoduchou za´lezˇitostı´. [5] prˇikla´da´ termı´nu verˇejna´ spra´va dvojı´ vy´znam: bud’ ji pod tı´mto vymezenı´m cha´peme jako urcˇity´ druh cˇinnosti nebo jako organizacˇnı´ jednotku (instituci, u´rˇad). V prvnı´m prˇı´padeˇ hovorˇı´me o tzv. materia´lnı´m vymezenı´, ve druhe´m o spra´veˇ v pojetı´ forma´lnı´m.
Jak jizˇ bylo rˇecˇeno, v materia´lnı´m pojetı´ jde o cˇinnosti, ktere´ se v ra´mci vy´konu spra´vy prova´deˇjı´ (administrativa, organizova´nı´, pla´nova´nı´ . . . ). Ma´me zde dveˇ mozˇnosti, jak verˇejnou spra´vu vymezit, jednak pozitivneˇ (vy´cˇtem u´kolu˚, ktere´ ma´ verˇejna´ spra´va za- bezpecˇovat) nebo negativneˇ (tj. vymezenı´m verˇejne´ spra´vy jako tu oblast spra´vy, ktera´
nenı´ soudnictvı´m ani za´konoda´rstvı´m.1) Proble´m mu˚zˇeme spatrˇovat v prˇı´lisˇ obecne´, po- pisne´ rovineˇ vymezenı´. Naopak forma´lnı´ pojetı´ verˇejne´ spra´vy na´m mu˚zˇe da´t konkre´tneˇjsˇı´
prˇedstavu o tom, co se pod tı´mto pojmem skry´va´. V tomto pojetı´ cha´peme spra´vu jako soustavu jednotlivy´ch spra´vnı´ch u´rˇadu˚ nebo orga´nu˚ samospra´vy.
Abychom mohli zcela pochopit termı´n verˇejna´ spra´va, meˇli bychom si jesˇteˇ neˇco rˇı´ci o druzı´ch verˇejne´ spra´vy. Organizace verˇejne´ spra´vy je spojena s deˇlbou moci ve sta´teˇ, ktera´ v za´sadeˇ ovlivnˇuje, co z verˇejne´ spra´vy bude vykona´va´no pomocı´ sta´tu a prˇı´slusˇny´ch u´rˇadu˚, a co naopak bude sveˇrˇeno jiny´m subjektu˚m na nizˇsˇı´ u´rovni u´zemnı´ho usporˇa´da´nı´
zemeˇ.
Verˇejnou spra´vu cˇlenı´me na za´kladeˇ (viz [5])
• organizacˇnı´ho usporˇa´da´nı´,
• pra´vnı´ formy,
• u´kolu˚.
Organizacˇnı´ usporˇa´da´nı´ je v kazˇde´m sta´teˇ jine´, neexistuje zˇa´dna´ modelova´ sˇablona, podle ktere´ se mu˚zˇeme rˇı´dit. V podstateˇ vsˇak platı´, zˇe prˇi sestavova´nı´ verˇejne´ spra´vy je du˚lezˇita´
prˇedevsˇı´m u´zemnı´ a veˇcna´ pu˚sobnost a v neposlednı´ rˇadeˇ take´ prˇı´slusˇnost rozhodovat v urcˇity´ch situacı´ch.
Z hlediska pra´vnı´ formy deˇlı´me verˇejnou spra´vu na dveˇ skupiny: vrchnostenskou spra´vu (verˇejne´ pra´vo) a na spra´vu fiska´lnı´ (pra´vo soukrome´). Vrchnostenska´ spra´va je prˇedstavova´na narˇı´zenı´mi, spra´vnı´mi akty a donucovacı´mi opatrˇenı´mi. Naopak fiska´lnı´
spra´va se tyka´ veˇcı´ financˇnı´ch cˇi majetkovy´ch.
Konecˇne´ rozlisˇujeme verˇejnou spra´vu podle u´kolu˚, ktere´ jsou zajisˇt’ova´ny prostrˇed- nictvı´m prˇı´slusˇny´ch resortu˚, naprˇ. vnitrˇnı´ spra´va, bezpecˇnost a porˇa´dek, socia´lnı´ veˇci, zdravotnictvı´, sˇkolstvı´, ekologie, kultura . . .
1Viz Hoetzel, J.: Cˇeskoslovenske´ spra´vnı´ pra´vo. 2.vyd., Praha: Melantrich, 1937, s.12 an.
2.2 Organizace verˇejne´ spra´vy v Cˇ R 2.2.1 U´ stavnı´ porˇa´dek
Verˇejna´ spra´va v Cˇeske´ republice je urcˇena u´stavnı´mi za´klady, ktere´ tvorˇı´ U´ stava Cˇeske´
republiky, Listina za´kladnı´ch pra´v a svobod a u´stavnı´ za´kony. Hovorˇı´me o tzv. u´stavnı´m porˇa´dku2. U´ stava je nejvysˇsˇı´m prˇedpisem stojı´cı´ nad jaky´mikoli pra´vnı´mi prˇedpisy, de- finuje deˇlbu moci a za´kladnı´ orga´ny sta´tu. O institucı´ch verˇejne´ spra´vy se mluvı´ v hlaveˇ trˇetı´ o moci vy´konne´ a v hlaveˇ sedme´ o u´zemnı´ samospra´veˇ3.
Podle U´ stavy mohou vyda´vat sekunda´rnı´ prˇedpisy ministerstva, jine´ spra´vnı´ u´rˇady a orga´ny u´zemnı´ samospra´vy, a to jen na za´kladeˇ specia´lnı´ho zmocneˇnı´ za´konem.4 2.2.2 Za´kladnı´ usporˇa´danı´
Verˇejnou spra´vu cˇlenı´me na za´kladeˇ teˇchto cˇtyrˇ krite´riı´: subjekt, pu˚sobnost, pravomoc a postavenı´. (viz [5])
Jako subjekty (nositele´ verˇejne´ spra´vy) rozlisˇujeme sta´t, obce, kraje, jine´ samospra´vne´
celky a ostatnı´ subjekty. Z tohoto hlediska pak mu˚zˇeme rozcˇlenit cˇeskou verˇejnou spra´vu na spra´vu
• vykona´vanou sta´tem (sta´tnı´ spra´va)
• vykona´vanou dalsˇı´mi subjekty na za´kladeˇ delegace (samospra´va)
Pu˚sobnost vyznacˇuje vykonavatele verˇejne´ spra´vy u´zemneˇ a veˇcneˇ. Vykonavatelem rozumı´me orga´n, ktery´ jedna´ jme´nem nositele verˇejne´ spra´vy. Cˇasto hovorˇı´me o tzv.
„spra´vnı´m u´rˇadu“ (ministerstvo, financˇnı´ u´rˇad). Prostrˇednictvı´m spra´vnı´ho u´rˇadu nositel verˇejne´ spra´vy plnı´ u´koly v teˇch prˇı´padech, kdy je nezabezpecˇuje sta´tnı´mi orga´ny.
Na za´kladeˇ pravomoci mu˚zˇeme verˇejnou spra´vu rozdeˇlovat podle toho, zda vykona- vatel verˇejne´ spra´vy ma´ nebo nema´ opra´vneˇnı´ vyda´vat pra´vnı´ prˇedpisy nebo cˇinit jine´
u´kony.
2.2.3 Orga´ny verˇejne´ spra´vy
Podle [24] jsou orga´ny verˇejne´ spra´vy definova´ny naprˇ. v za´koneˇ o financˇnı´ kontrole ve verˇejne´ spra´veˇ jako organizacˇnı´ slozˇka sta´tu, ktera´ je u´cˇetnı´ jednotkou podle zvla´sˇtnı´ho pra´vnı´ho prˇedpisu, u´zemnı´ samospra´vny´ celek, jina´ pra´vnicka´ osoba zrˇı´zena´ k plneˇnı´
u´kolu˚ verˇejne´ spra´vy a ostatnı´ sta´tnı´ organizace.
2.2.3.1 Organizace sta´tnı´ spra´vy
V organizaci sta´tnı´ spra´vy CˇR rozlisˇujeme tzv. prˇı´me´ vykonavatele a da´le orga´ny u´zemnı´ samospra´vy a jine´ subjekty, je-li na neˇ vy´kon sta´tnı´ moci na za´kladeˇ za´kona
2Viz Cˇl.112 U´ stavy
3prˇedevsˇı´m Cˇl.79 o ministerstvech a jiny´ch spra´vnı´ch u´rˇadech a Cˇl.99-105 U´ stavy.
4Viz Cˇl. 104 odst. 3
delegova´n - neprˇı´mı´ vykonavatele´. Blizˇsˇı´ informace k te´to kapitole viz [5] - str. 106 – 120 nebo [22]
2.2.3.1.1 Prˇı´mı´ vykonavatele´
1. Ministerstvo
Ministerstvo je u´strˇednı´ spra´vnı´ orga´n s dı´lcˇı´ veˇcnou pu˚sobnostı´. Za jeho cˇinnost odpovı´da´ ministr. Pu˚sobnost ministerstev je stanovena za´konem. Jejich cˇinnost rˇı´dı´, kontroluje a sjednocuje vla´da. Ministerstva mohou vyda´vat pra´vnı´ prˇedpisy na za´kladeˇ a v mezı´ch za´kona, pokud jsou k tomu specia´lneˇ zmocneˇny. Tyto pra´vnı´
prˇedpisy se nazy´vajı´ vyhla´sˇkami. Nizˇsˇı´ spra´vnı´ u´rˇady zavazuje ministerstvo vnitrˇ- nı´mi prˇedpisy (instrukce) a sluzˇebnı´mi prˇı´kazy.
2. U´ strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇady
Jsou to u´rˇady prˇı´mo rˇı´zene´ vla´dou. V cˇele je vedoucı´, ktery´ vsˇak nenı´ cˇlenem vla´dy.
Obor pu˚sobnosti je uzˇsˇı´ nezˇ u ministerstev a je zameˇrˇen na odborneˇ technickou problematiku. Rˇadı´me zde naprˇ. Cˇesky´ statisticky´ u´rˇad, Cˇesky´ ba´nˇsky´ u´rˇad, Komise pro cenne´ papı´ry aj.
3. Spra´vnı´ u´rˇady podrˇı´zene´ neˇktere´mu ministerstvu
Postra´dajı´ neˇktere´ pravomoci prˇedchozı´ skupiny, zejme´na pravomoc vyda´vat pra´vnı´
prˇedpisy. Do te´to skupiny patrˇı´ zejme´na Cˇeska´ obchodnı´ inspekce, Cˇeska´ spra´va so- cia´lnı´ho zabezpecˇenı´, Cˇeska´ inspekce zˇivotnı´ho prostrˇedı´, Cˇesky´ telekomunikacˇnı´
u´rˇad aj.
4. U´ zemnı´ odborny´ spra´vnı´ u´rˇad
Plavebnı´ spra´va, celnı´ spra´va apod. Tyto u´rˇady vyda´vajı´ spra´vnı´ akty, vykona´vajı´
dozorcˇı´ cˇinnost, vybı´rajı´ poplatky, ukla´dajı´ pokuty apod.
5. Verˇejne´ ozbrojene´ cˇi neozbrojene´ sbory
Vy´kon sta´tnı´ spra´vy se uskutecˇnˇuje prˇedevsˇı´m ve veˇcech spra´vnı´ho dozoru. Prˇı´kla- dem takove´ho sboru mu˚zˇe by´t Policie CˇR, cˇi Spra´va pozˇa´rnı´ ochrany jako prˇedsta- vitel sboru neozbrojene´ho.
Zvla´sˇtnı´ postavenı´ majı´ sta´tnı´ orga´ny, ktere´ vykona´vajı´ sta´tnı´ spra´vu mimo jejı´ orga- nizacˇnı´ soustavu. Spojujı´ vy´kon sta´tnı´ spra´vy a neza´vislost. Patrˇı´ mezi neˇ Rada CˇR pro rozhlasove´ a televiznı´ vysı´la´nı´ a U´ rˇad pro ochranu osobnı´ch u´daju˚.
2.2.3.1.2 Neprˇı´mı´ vykonavatele´
Rˇadı´me zde orga´ny jiny´ch pra´vnı´ch subjektu˚ nezˇ sta´t, na ktere´ byl za´konem delego- va´n vy´kon sta´tnı´ spra´vy. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´m prˇı´padem je prˇenesena´ pu˚sobnost vykona´vana´
orga´ny obcı´ a kraju˚. Tato pu˚sobnost mu˚zˇe by´t vykona´va´na obecnı´mi u´rˇady, poveˇrˇeny´mi obecnı´mi u´rˇady (pro vı´ce obcı´), zvla´sˇtnı´mi orga´ny obcı´ nebo kraju˚ (naprˇ. povodnˇova´
komise) nebo komisemi rad obcı´.
2.2.3.2 Organizace samospra´vy
Na rozdı´l od neprˇı´my´ch vykonavatelu˚ sta´tnı´ spra´vy je u samospra´vny´ch orga´nu˚ vy´kon sta´tnı´ spra´vy nejen delegova´n, ale navı´c trvale sveˇrˇen do jejich samostatne´ pu˚sobnosti.
Samospra´vu navı´c deˇlı´me na u´zemnı´ a za´jmovou.
1. U´ zemnı´ samospra´va
Za´kladnı´mi u´zemnı´mi samospra´vny´mi celky jsou obce, vysˇsˇı´mi pak kraje.
• Obce a meˇsta
Obec je samospra´vne´ u´zemnı´ spolecˇenstvı´ obcˇanu˚ tvorˇı´cı´ u´zemnı´ celek vy- mezeny´ hranicı´ obce. Obec nad 3000 obyvatel je meˇstem, pokud tak stanovı´
prˇedseda Poslanecke´ sneˇmovny po vyja´drˇenı´ vla´dy. Zvla´sˇtnı´ postavenı´ majı´
meˇsta statuta´rnı´5, ktera´ se mohou cˇlenit na meˇstske´ cˇa´sti (obvody) s vlastnı´mi orga´ny samospra´vy. Usporˇa´da´nı´ spra´vy uvnitrˇ meˇsta provede meˇsto samo formou statutu a vyda´ jako obecneˇ za´vaznou vyhla´sˇku. Orga´ny obce jsou za- stupitelstvo, rada, starosta a obecnı´ u´rˇad.
Samostatna´ pu˚sobnost obce vyjadrˇuje pra´vo na samospra´vu. Patrˇı´ do nı´ spra´va za´lezˇitostı´, ktere´ jsou v za´jmu obce a obcˇanu˚, pokud nejsou za´konem sveˇrˇeny kraju˚m nebo pokud nejde o vy´kon prˇenesene´ pu˚sobnosti a da´le za´lezˇitosti, o ktery´ch tak stanovı´ za´kon.
• Kraje
Kraj vykona´va´ samospra´vu v rozsahu stanovene´m za´konem a v souladu s po- trˇebami kraje. U´ zemneˇ nenı´ kraj vymezen prˇı´mo svy´mi hranicemi, ale hrani- cemi okresu˚, ktere´ tvorˇı´ ten ktery´ kraj. Do pu˚sobnosti kraje patrˇı´ prˇedevsˇı´m veˇci verˇejne´ spra´vy a hospodarˇenı´. Da´le pak pe´cˇe o komplexnı´ u´zemnı´ rozvoj, o zdrave´ zˇivotnı´ podmı´nky, vzdeˇla´va´nı´ a verˇejny´ porˇa´dek.
Orga´ny kraje jsou zastupitelstvo, rada, hejtman, zvla´sˇtnı´ orga´ny kraje a kraj- sky´ u´rˇad. Kromeˇ toho si zastupitelstvo mu˚zˇe vytva´rˇet vy´bory, obligatorneˇ je to vy´bor financˇnı´, kontrolnı´ a vy´bor pro vy´chovu, vzdeˇla´va´nı´ a zameˇstna- nost. Zastupitelstvo je za´kladnı´m orga´nem kraje, rada orga´nem vy´konny´m.
Hejtman kraj zastupuje navenek. Za vy´kon sve´ funkce odpovı´da´ zastupitel- stvu. Jeho pu˚sobnost je stanovena taxativneˇ. Podepisuje naprˇ. pra´vnı´ prˇedpisy
5Podle Za´kona cˇ. 128/2000 Sb., o obcı´ch (obecnı´ zrˇı´zenı´) jsou statuta´rnı´mi meˇsty: Kladno, Cˇeske´ Budeˇjo- vice, Plzenˇ, Karlovy Vary, U´ stı´ nad Labem, Liberec, Hradec Kra´love´, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlı´n, Olomouc, Ostrava, Opava, Havı´rˇov, Most, Teplice, Karvina´ a Mlada´ Boleslav.
kraje, jmenuje rˇeditele krajske´ho u´rˇadu (prˇedchozı´ souhlas ministra vnitra) cˇi odpovı´da´ za informova´nı´ obcˇanu˚ o cˇinnosti kraje.
2. Za´jmova´ samospra´va
Mezi subjekty za´jmove´ samospra´vy patrˇı´ v CˇR stavovske´ komory s obligatornı´m cˇlenstvı´m, ostatnı´ stavovske´ komory s dobrovolny´m cˇlenstvı´m a verˇejne´ vysoke´
sˇkoly.
2.3 E-government
2.3.1 U´ vod do e-governmentu
V poslednı´ dobeˇ se termı´n „e-government“ objevuje na sce´neˇ ICT a zejme´na v oblasti ve- rˇejne´ spra´vy docela cˇasto. Veˇtsˇina lidı´ tento termı´n cha´pe jako urcˇite´ spojenı´ verˇejne´ spra´vy a komunikacˇnı´ch technologiı´. Avsˇak prˇesneˇji bychom mohli tento pojem charakterizovat jako „transformaci vnitrˇnı´ch a vneˇjsˇı´ch vztahu˚ sta´tnı´ spra´vy pomocı´ informacˇnı´ch a ko- munikacˇnı´ch technologiı´ s cı´lem optimalizovat sluzˇby a internı´ procesy“.5 Jiny´ prˇı´stup k termı´nu e-government pouzˇı´va´ Mark Forman a popisuje ho jako „pouzˇitı´ informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ technologiı´ s cı´lem transformovat agendu verˇejne´ spra´vy u´cˇinneˇ, efektivneˇ a s kvalitnı´mi sluzˇbami“.6 Pro u´cˇely cˇisteˇ forma´lnı´ byl U´ rˇadem pro verˇejne´ informacˇnı´
syste´my7e-government definova´n jako „se´rie procesu˚8, vedoucı´ch k vy´konu sta´tnı´ spra´vy a samospra´vy a uplatnˇova´nı´ obcˇansky´ch pra´v a povinnostı´ fyzicky´ch a pra´vnicky´ch osob, realizovany´ch elektronicky´mi prostrˇedky“.
E-government mu˚zˇeme rozdeˇlit do trˇı´ za´kladnı´ch kategoriı´: [10]
1. Elektronicka´ sta´tnı´ spra´va zajisˇt’ujı´cı´ informace a sluzˇby pro styk s obcˇany a s ko- mercˇnı´mi subjekty - tzv. webove´ porta´ly
2. E-procurement, neboli elektronicke´ dodavatelske´ rˇeteˇzce 3. Internı´ komunikace ve verˇejne´ spra´veˇ
Cı´lem e-governmentu je prˇedevsˇı´m rychlejsˇı´, spolehliveˇjsˇı´ a levneˇjsˇı´ poskytova´nı´ slu- zˇeb verˇejne´ spra´vy co nejsˇirsˇı´ verˇejnosti a zajisˇteˇnı´ veˇtsˇı´ otevrˇenosti verˇejne´ spra´vy ve vztahu ke svy´m za´kaznı´ku˚m.[14] Rovneˇzˇ z toho vyply´va´ nutnost rˇesˇit prˇı´stup k teˇmto sluzˇba´m pro osoby se zvla´sˇtnı´mi potrˇebami, jako jsou naprˇ. lide´ s postizˇenı´m nebo seniorˇi.
Cestou k dosazˇenı´ tohoto cı´le je prˇedevsˇı´m podpora cˇinnostı´ spra´vnı´ch u´rˇadu˚ vytvorˇenı´m pravidel komunikacˇnı´ho prostrˇedı´. Tato pravidla podporˇı´ vy´meˇnu dat a informacı´ mezi u´rˇady a tı´m umozˇnı´ lepsˇı´ komunikaci mezi jednotlivy´mi informacˇnı´mi syste´my verˇejne´
spra´vy.
5Gartner Group,”Key Issues in E-Government Strategy and Management,” Research Notes, Key Issues, 23. duben 2000.
6Stephen Barr, ”President Searching for a Few Good E-Government Ideas,” Washington Post, 10. srpen 2001, p. B2.
7schu˚zka za´stupcu˚ rˇesˇitelu˚ tzv. Zelene´ knihy o elektronicke´m obchodu, U´ VIS, 16. 8. 2001, Praha
8jde o procesy fungujı´cı´ v ra´mci interoperability Sta´t-Obcˇan, Sta´t-Sta´t, Sta´t-Priva´tnı´ sfe´ra a Sta´t-Jiny´ sta´t.
Vsˇeobecneˇ elektronicka´ verˇejna´ spra´va prˇina´sˇı´ hodneˇ pozitivnı´ho, avsˇak na druhou stranu se nemu˚zˇeme vyvarovat veˇcı´, ktere´ znacˇneˇ brzdı´ elektronizaci verˇejne´ spra´vy.
Hlavnı´ prˇı´nos bych videˇl zejme´na v snadneˇjsˇı´m jedna´nı´ s u´rˇady, ve veˇtsˇı´ efektiviteˇ verˇejne´
spra´vy, mozˇnosti prˇistupovat k agendeˇ verˇejne´ spra´vy v podstateˇ odkudkoliv a kdyko- liv. Neme´neˇ prˇı´nosny´ je e-government pro samotne´ pracovnı´ky verˇejne´ spra´vy, zlepsˇuje komunikaci uvnitrˇ u´rˇadu˚, ulehcˇuje pra´ci a sˇetrˇı´ pracovnı´ sı´ly. Co naopak brzdı´ rozvoj e-governmentu je zejme´na nedostatecˇna´ pocˇı´tacˇova´ gramotnost lidı´, financˇnı´ na´kladnost zava´deˇnı´ ICT, nedokonale´ zajisˇteˇnı´ bezpecˇnosti a take´ prˇı´stup vla´d k informacˇnı´m tech- nologiı´m obecneˇ.
2.3.2 E-government v Cˇ R
Cˇeska´ republika, jakozˇto cˇlen Evropske´ unie, by nemeˇla na poli elektronizace verˇejne´
spra´vy zaosta´vat. Jejı´m cı´lem by meˇlo by´t udrzˇenı´ konkurenceschopnosti ve sveˇteˇ, ma- xima´lneˇ vyuzˇı´vat potencia´l komunikacˇnı´ch a informacˇnı´ch technologiı´, modernizovat a zlepsˇovat vy´kon verˇejne´ spra´vy a v neposlednı´ rˇadeˇ take´ vytva´rˇet sˇiroke´ sı´teˇ nabı´dky sluzˇeb informacˇnı´ spolecˇnosti pro obcˇany a firmy pu˚sobı´cı´ na u´zemı´ Cˇeske´ republiky.
Cˇeska´ republika se v roce 2001 prˇipojila k akcˇnı´mu pla´nu eEurope+ 2003, spolecˇne´mu za´vazku kandida´tsky´ch sta´tu˚ EU v oblasti rozvoje informacˇnı´ spolecˇnosti.8 Na za´kladeˇ toho schva´lila vla´da v brˇeznu 2004 tzv. Sta´tnı´ informacˇnı´ a komunikacˇnı´ politiku - e-Cˇesko do roku 2006.
Vla´da CˇR definuje cˇtyrˇi hlavnı´ oblasti: [14]
1. Dostupne´ a bezpecˇne´ komunikacˇnı´ sluzˇby: Zahrnuje problematiku regulace trhu elektronicky´ch komunikacı´ a posilova´nı´ konkurence na trhu, vcˇetneˇ prˇevzetı´ no- ve´ho evropske´ho regulacˇnı´ho ra´mce elektronicky´ch komunikacı´, a da´le dorˇesˇenı´
zby´vajı´cı´ch u´kolu˚ z koncepce eEurope+ v oblasti dostupnosti za´kladnı´ch (tzv. u´z- kopa´smovy´ch) i vysokorychlostnı´ch internetovy´ch sluzˇeb.
2. Informacˇnı´ vzdeˇlanost: zahrnuje prˇedevsˇı´m problematiku „informatizace sˇkol“ a problematiku informacˇnı´ gramotnosti, e-learningu a rˇesˇenı´ proble´mu digital divide.
3. Modernı´ verˇejne´ sluzˇby on-line: zahrnuje verˇejne´ on-line sluzˇby, tedy prˇedevsˇı´m sluzˇby e-governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictvı´.
4. Dynamicke´ prostrˇedı´ pro elektronicke´ podnika´nı´: zahrnuje opatrˇenı´ sta´tu zejme´na v legislativnı´ oblasti a odpovı´da´ stejnojmenne´ prioritnı´ oblasti eEurope 2005.
Hlavnı´m cı´lem e-governmentu v CˇR je podle jizˇ zmı´neˇne´ SIKP lepsˇı´ koordinace a zjednodusˇenı´ spolupra´ce jednotlivy´ch informacˇnı´ch syste´mu verˇejne´ spra´vy, cozˇ s sebou nese co nejdu˚sledneˇjsˇı´ pouzˇı´va´nı´ otevrˇeny´ch mezina´rodnı´ch standardu˚ a pokracˇova´nı´
v realizaci jednotne´ komunikacˇnı´ infrastruktury verˇejne´ spra´vy.
Filozofie budova´nı´ ISVS stojı´ na principu postupne´ho propojenı´ existujı´cı´ch registru˚ a databa´zı´ prˇes jednotne´ bezpecˇne´ a sdı´lene´ referencˇnı´ rozhranı´. Tento u´kol je v realiteˇ CˇR
8V dnesˇnı´ dobeˇ se Cˇeska´ republika soustrˇed’uje na naplnˇova´nı´ cı´lu˚ Akcˇnı´ho pla´nu eEurope 2005.
velmi obtı´zˇny´. Dosavadnı´ stav je veˇtsˇinou totizˇ takovy´, zˇe si jednotlive´ resorty a verˇejne´
instituce budujı´ vlastnı´ informacˇnı´ syste´m a jejich vza´jemna´ koordinace a prova´zanost nenı´ syste´moveˇ upravena. Prioritnı´m u´kolem vla´dy je tedy vytvorˇenı´ sady pravidel ko- munikace mezi subjekty verˇejne´ spra´vy a jejich informacˇnı´mi syste´my. Tato pravidla v sobeˇ zahrnujı´ jak pra´vnı´ vymezenı´ kompetencı´ a pravomocı´, tak i vymezenı´ procesnı´ch a spra´vnı´ch za´lezˇitostı´. Da´le tato pravidla obsahujı´ standardy rozhranı´ pro komunikaci mezi resortnı´mi informacˇnı´mi syste´my verˇejne´ spra´vy, a to jak mezi sebou, tak i prˇi komunikaci s obcˇany.
Proto budou vytvorˇeny, zabezpecˇeny a celou verˇejnou spra´vou spolecˇneˇ vyuzˇı´va´ny informace v noveˇ pojaty´ch registrech verˇejne´ spra´vy (zejme´na za´kladnı´ registr obyvatel, za´kladnı´ registr ekonomicky´ch subjektu˚, za´kladnı´ registr u´zemnı´ identifikace a za´kladnı´
registr nemovitostı´), ktere´ budou slouzˇit jako aktua´lnı´ a hodnoveˇrne´ referencˇnı´ informacˇnı´
(datove´) zdroje pro jine´ registry a ostatnı´ informacˇnı´ syste´my verˇejne´ spra´vy, prˇı´p. i pro informacˇnı´ syste´my mimo verˇejnou spra´vu. Rˇada informacı´ z registru˚ verˇejne´ spra´vy bude k dispozici i prˇı´mo obcˇanu˚m.
Ministerstvo informatiky usiluje o to, aby bylo co nejvı´ce agend verˇejne´ spra´vy prˇı´- stupny´ch online zpu˚sobem, a hodla´ motivovat obcˇany k tomu, aby je co nejvı´ce pouzˇı´vali.
V pru˚beˇhu roku 2006 chce ministerstvo prostrˇednictvı´m pobocˇek Cˇeske´ posˇty umozˇnit prˇı´stup k autorizovany´m vy´pisu˚m z registru˚ verˇejne´ spra´vy, ktere´ obcˇane´ potrˇebujı´ pro vyrˇizova´nı´ jednotlivy´ch u´rˇednı´ch agend. Hlavnı´m informacˇnı´m zdrojem cele´ho syste´mu sluzˇeb v ra´mci e-Governmentu je Porta´l verˇejne´ spra´vy, jehozˇ pilotnı´ verze byla spusˇteˇna v rˇı´jnu 2003 a ostry´ provoz byl zaha´jen v roce 2004.
2.3.3 Legislativa e-governmentu v Cˇ R
V soucˇasne´ dobeˇ existuje rˇada za´konu˚, ktere´ se vı´ce cˇi me´neˇ ty´kajı´ problematiky elektro- nicke´ verˇejne´ spra´vy.
Jednı´m z du˚lezˇity´ch aspektu˚ informacˇnı´ spolecˇnosti je pra´vo na informace. Touto problematikou se zaby´va´ prˇedevsˇı´m za´kon cˇ. 106/1999 Sb., o svobodne´m prˇı´stupu k in- formacı´m.9
Oblast komunikacı´ je upravena za´konem cˇ. 29/2000 Sb., o posˇtovnı´ch sluzˇba´ch a zmeˇneˇ neˇktery´ch za´konu˚, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇı´ch prˇedpisu˚, a za´konem cˇ. 127/2005 Sb., o elektronicky´ch komunikacı´ch.10
Dne 1. dubna 2005 nabyl u´cˇinnosti za´kon cˇ. 95/2005 Sb., ktery´m se meˇnı´ za´kon o posˇ- tovnı´ch sluzˇba´ch. Novelou docha´zı´ k uvedene´mu datu k prˇechodu vy´konu regulacˇnı´ch pravomocı´ v oblasti posˇtovnı´ch sluzˇeb z Ministerstva informatiky na Cˇesky´ telekomuni- kacˇnı´ u´rˇad.
Vy´znamny´m legislativnı´m krokem bylo prˇijetı´ za´kona cˇ. 227/2000 Sb., o elektronicke´m podpisu a o zmeˇneˇ neˇktery´ch dalsˇı´ch za´konu˚. Ten v nasˇem pra´vnı´m rˇa´du noveˇ zakotvil institut elektronicke´ho podpisu.
9Tento za´kon vycha´zı´ ze za´kona cˇ. 123/1998 Sb., o pra´vu na informace v zˇivotnı´m prostrˇedı´ a v mnohe´m jej rozsˇirˇuje.
10U´ cˇinnost nabyl dne 1. 5. 2005. Za´kon zrusˇil s u´cˇinnostı´ od 1. kveˇtna 2005 pu˚vodnı´ za´kon cˇ. 151/2000 Sb., o telekomunikacı´ch a o zmeˇneˇ dalsˇı´ch za´konu˚.
Problematika informacˇnı´ch syste´mu˚ verˇejne´ spra´vy nebyla azˇ do konce roku 2000 zˇa´dny´m obecny´m za´konem upravena. Existovaly v podstateˇ jen specia´lnı´ za´kony, ktere´
upravovaly existenci tzv. registru˚11. Tento stav napravil azˇ za´kon cˇ. 365/2000 Sb., o infor- macˇnı´ch syste´mech verˇejne´ spra´vy a o zmeˇneˇ neˇktery´ch dalsˇı´ch za´konu˚, ktery´ stanovuje pra´va a povinnosti orga´nu˚ verˇejne´ spra´vy, jezˇ souvisejı´ s vytva´rˇenı´m, uzˇı´va´nı´m, provozem a rozvojem teˇchto informacˇnı´ch syste´mu˚. (viz [24] - str. 35)
Podle informacı´ Ministerstva informatiky [12] je v soucˇasne´ dobeˇ v u´cˇinnosti novela za´kona o informacˇnı´ch syste´mech verˇejne´ spra´vy.12
Hlavnı´m principem novely za´kona je zprˇesnit pra´va a povinnosti osob a dalsˇı´ch subjektu˚ souvisejı´cı´ s rˇı´zenı´m informacˇnı´ch syste´mu˚ verˇejne´ spra´vy a upravit v na´vaznosti na to pu˚sobnost Ministerstva informatiky jako u´strˇednı´ho spra´vnı´ho u´rˇadu pro tvorbu a rozvoj informacˇnı´ch syste´mu˚ verˇejne´ spra´vy.
Cı´lem novely za´kona je vytvorˇenı´ lepsˇı´ch podmı´nek pro zajisˇteˇnı´ kvalitnı´ch dat verˇejne´
spra´vy a bezpecˇne´ technologicke´ vy´meˇny informacı´ za prˇedem stanoveny´ch podmı´nek.
Tı´m bude dosazˇeno velke´ho zefektivneˇnı´ elektronicky´ch sluzˇeb verˇejne´ spra´vy obcˇanu˚m a podniku˚m.
Novela rovneˇzˇ obsahuje institut vyda´va´nı´ tzv. „oveˇrˇeny´ch vy´stupu˚ z informacˇnı´ch syste´mu˚ verˇejne´ spra´vy“. Na za´kladeˇ te´to novely tak budou moci nota´rˇi, drzˇitel posˇtovnı´
licence (Cˇeska´ posˇta), obce a Hospoda´rˇska´ komora na pozˇa´da´nı´ vyda´vat oveˇrˇene´ vy´stupy naprˇı´klad z katastru nemovitostı´ nebo rejstrˇı´ku trestu˚ a postupneˇ i z dalsˇı´ch.
Za´kon umozˇnı´ take´ doda´vat datove´ zpra´vy orga´nu verˇejne´ moci prostrˇednictvı´m Porta´lu verˇejne´ spra´vy13, tj. prostrˇednictvı´m centra´lnı´ho mı´sta elektronicke´ komunikace mezi verˇejnou spra´vou a obcˇanem.
Za´kon da´le noveˇ zava´dı´ povinnost prˇizpu˚sobit webove´ stra´nky institucı´ sta´tnı´ spra´vy a samospra´vy tak, aby byly prˇı´stupne´ i pro osoby zdravotneˇ postizˇene´.
11Naprˇı´klad katastr nemovitostı´ - za´kon cˇ. 344/1992 Sb., nebo za´kon cˇ.89/1995 Sb., ty´kajı´cı´ se statisticke´ho zjisˇt’ova´nı´
12Vzhledem k tomu, zˇe neˇktere´ technicke´ zmeˇny nelze uskutecˇnit okamzˇiteˇ, je u´cˇinnost za´kona rozdeˇlena na neˇkolik obdobı´ (oveˇrˇene´ vy´stupy z rejstrˇı´ku˚ 15 dnu˚ po vyhla´sˇenı´ za´kona ve Sbı´rce za´konu˚ - 15. 3. 2006, k 1. 1. 2007 atestace informacˇnı´ch syste´mu˚ a k 1. 1. 2008 prˇı´stupne´ webove´ stra´nky)
13Podepsa´nı´m zarucˇeny´m elektronicky´m podpisem je pak tato zpra´va povazˇova´na za dorucˇenou u´rˇadu, ktere´mu byla adresova´na.
3 Porta´l verˇejne´ spra´vy C ˇ R
Porta´l verˇejne´ spra´vy, jehozˇ spra´vcem je na za´kladeˇ za´kona cˇ. 365/2000 Sb., o informacˇ- nı´ch syste´mech verˇejne´ spra´vy14, Ministerstvo informatiky, je elektronickou bra´nou do u´rˇednı´ho sveˇta Cˇeske´ republiky. Vznikl na za´kladeˇ rˇady ru˚zny´ch projektu˚ verˇejne´ spra´vy a jeho hlavnı´m cı´lem je prˇedevsˇı´m vytvorˇenı´ jednotne´ho prˇı´stupove´ho mı´sta k zarucˇeny´m informacı´m a elektronicky´m sluzˇba´m verˇejne´ spra´vy pro obcˇany, podnikatelske´ subjekty i orga´ny a organizace verˇejne´ spra´vy.
Podle Ministerstva informatiky [1] je u´cˇelem projektu Porta´lu verˇejne´ spra´vy:
• poskytovat fyzicky´m i pra´vnicky´m osoba´m da´lkovy´ prˇı´stup ke kompletnı´m infor- macı´m a sluzˇba´m jednotlivy´ch institucı´ verˇejne´ spra´vy;
• zjednodusˇit komunikaci obcˇanu˚ i podnikatelu˚ s verˇejnou spra´vou;
• zprˇı´stupnit cele´ verˇejne´ spra´veˇ jejı´ znalosti, fakta a za´znamy;
• zvy´sˇit efektivitu a autoritu verˇejne´ spra´vy;
• posı´lit du˚veˇru obcˇanu˚ ve verˇejnou spra´vu;
• umozˇnit sta´tnı´ spra´veˇ vystupovat jako integra´lnı´ organizace;
• napomoci vytvorˇenı´ lepsˇı´ho, sˇiroke´ho trhu s informacemi;
• zvy´sˇit transparentnost a napomoci rozvoji ekonomicke´ho prostrˇedı´.
Porta´l je tedy na´stroj, ktery´ usnadnı´ orientaci v prostrˇedı´ Internetu, ktery´ bude inte- ligentnı´m pru˚vodcem uzˇivatele v prostrˇedı´ verˇejne´ spra´vy a soucˇasneˇ poradcem a po- mocnı´kem, ktery´ informuje a nasmeˇruje na spra´vne´ informacˇnı´ zdroje ve verˇejne´ spra´veˇ.
Da´va´ verˇejne´ spra´veˇ v prostrˇedı´ Internetu jednotnou tva´rˇ.
Samotny´ porta´l byl budova´n v na´vaznosti na jizˇ existujı´cı´ projekty ve verˇejne´ spra´veˇ, prˇedevsˇı´m se vyuzˇı´valo zkusˇenostı´ Projektu Ministerstva vnitra Phare15, elektronicke´ho porta´lu u´zemnı´ch samospra´v ePUSA, porta´lu BusinessInfo16, projektu Meˇsta a obce on- line a v neposlednı´ rˇadeˇ serveru www.statnisprava.cz.
PVS byl spusˇteˇn prˇed trˇemi lety a je budova´n postupneˇ v neˇkolika etapa´ch. Za´klad vsˇech sluzˇeb tvorˇı´ cˇtyrˇi navza´jem propojene´ databa´ze: Za´kony, Adresa´rˇ subjektu˚ verˇejne´
spra´vy, Katalog zˇivotnı´ch situacı´ a Poda´nı´. Porta´l je rˇesˇen tak, zˇe informace v neˇm obsazˇene´
nejsou vytva´rˇeny a aktualizova´ny v neˇjake´m jednotne´m informacˇnı´m centru.17 U´ daje jsou do porta´lu doda´va´ny teˇmi, kterˇı´ je skutecˇneˇ vytvorˇili, tzn. zˇe porta´l pouze informace
14Viz§4, odst. 1) pı´s. i)
15Ministerstvo vnitra rˇesˇilo v ra´mci projektu Phare 1997 - CZ 97 03.01 - Zvy´sˇenı´ efektivity verˇejne´ spra´vy podprojekt Informacˇnı´ a komunikacˇnı´ sluzˇby a syste´my ve verˇejne´ spra´veˇ, jehozˇ te´ma je u´zce spjato s pro- blematikou porta´lu verˇejne´ spra´vy a zˇivotnı´ch situacı´.
16Tzv. Integrovany´ syste´m pro podnika´nı´ a export. Tento projekt byl realizova´n v ra´mci Akcˇnı´ho pla´nu Sta´tnı´ informacˇnı´ politiky v gesci Ministerstva pru˚myslu a obchodu, koordinacı´ byla poveˇrˇena prˇı´speˇvkova´
organizace MPO Cˇeska´ agentura na podporu obchodu CzechTrade.
17Pozn.: obdobny´m zpu˚sobem je to rˇesˇeno v Mad’arsku.
prˇebı´ra´ od ru˚zny´ch u´rˇadu˚ a samospra´v a da´le je zprostrˇedkova´va´. Z velke´ cˇa´sti je tedy porta´l rozcestnı´kem, ktery´ obcˇany nava´dı´ na spra´vne´ mı´sto ve verˇejne´ spra´veˇ.
3.1 Legislativnı´ ra´mec Porta´lu verˇejne´ spra´vy
Z informacı´ Ministerstva informatiky (viz [13]) vyply´va´, zˇe hlavnı´ legislativnı´ ra´mec je tvorˇen za´konem cˇ. 106/1999 Sb., o svobodne´m prˇı´stupu k informacı´m a Standardem ISVS pro zverˇejnˇova´nı´ vybrany´ch informacı´ ve verˇejne´ spra´veˇ zpu˚sobem umozˇnˇujı´cı´m da´lkovy´ prˇı´stup, uverˇejneˇny´ ve Veˇstnı´ku U´ VIS cˇ. 7/2001.18Neme´neˇ du˚lezˇite´ jsou usnesenı´
vla´dy cˇ. 1259/2002, ktere´ stanovı´ metodiku pro sjednocenı´ analy´zy verˇejny´ch sluzˇeb a usnesenı´ cˇ. 875/2000, ktere´ stanovı´ za´kladnı´ principy jednotne´ho postupu. Obeˇ tato usnesenı´ pak doplnˇuje Narˇı´zenı´ vla´dy cˇ. 364/1999 Sb., ktery´m se upravuje soucˇinnost orga´nu˚ sta´tnı´ spra´vy s obcemi prˇi zajisˇt’ova´nı´ povinnostı´ obcı´ podle za´kona cˇ. 106/1999 Sb., o svobodne´m prˇı´stupu k informacı´m.
Sˇirsˇı´ legislativnı´ ra´mec je tvorˇen za´kony, ktere´ se urcˇity´m zpu˚sobem doty´kajı´ proble- matiky Porta´lu verˇejne´ spra´vy. Jsou to:
• Za´kon cˇ. 101/1999 Sb., o ochraneˇ osobnı´ch u´daju˚
• Za´kon cˇ. 121/2000 Sb., o pra´vu autorske´m
• Za´kon cˇ. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodny´ch cˇı´slech
• Za´kon cˇ. 227/2000 Sb., o elektronicke´m podpisu
• Za´kon cˇ. 365/2000 Sb., o informacˇnı´ch syste´mech verˇejne´ spra´vy
• Na´vrh Standardu ISVS 024/01.01 pro popis informacˇnı´ch zdroju˚ ve verˇejne´ spra´veˇ (DCMI)
3.2 Elektronicky´ podpis 3.2.1 U´ vod do problematiky
Podle Jirˇı´ho Peterky19, prˇednı´ho odbornı´ka na problematiku elektronicke´ho podpisu, mu˚zˇe by´t samotny´ termı´n „elektronicky´ podpis“ znacˇneˇ zava´deˇjı´cı´. Spra´vneˇ bychom meˇli hovorˇit o tzv. podpisudigita´lnı´m. Tento druh podpisu je v podstateˇ forma podpisu digita´lnı´ho dokumentu (mysˇleno jako posloupnost cˇı´sel v dvojkove´ soustaveˇ), proto i podpis takove´hoto dokumentu v podobeˇ dat ma´ prˇesneˇ stejnou podobu, i on je posloup- nostı´ dat. Takto vytvorˇeny´ digita´lnı´ podpis mu˚zˇe by´t transformova´n pomocı´ urcˇity´ch technologiı´ do ru˚zny´ch podob - magneticky´ch (nahrany´ na disketeˇ), opticky´ch (vypa´leny´
18Tento standard rˇesˇı´ vy´cˇet a strukturu povinneˇ zverˇejnˇovany´ch informacı´. Za´kladnı´ principy jednotne´ho postupu byly schva´leny usnesenı´m vla´dy cˇ. 875 ze dne 6. za´rˇı´ 2000.
19PETERKA, Jirˇı´,Elektronicky´, nebo digita´lnı´ podpis. e-archiv Jirˇı´ho Peterky. [on-line]. duben 2000. Dostupny´
z:<http://www.earchiv.cz/b00/b0004001.php3>. [cit. 2006-05-11].
na opticky´ disk), mechanicky´ch (pomocı´ deˇrne´ho sˇtı´tku) cˇi elektronicky´ch (ulozˇenı´ v ope- racˇnı´ pameˇti v pocˇı´tacˇi). Zde nara´zˇı´me na proble´m, takovy´to podpis je totizˇ digita´lnı´m vzˇdy, elektronicky´m jen neˇkdy.
V za´koneˇ20je tento druh podpisu definova´n jako „u´daje v elektronicke´ podobeˇ, ktere´
jsou prˇipojene´ k datove´ zpra´veˇ nebo jsou s nı´ logicky spojene´ a ktere´ slouzˇı´ jako metoda k jednoznacˇne´mu oveˇrˇenı´ identity podepsane´ osoby ve vztahu k datove´ zpra´veˇ“. Spra´vneˇ by vsˇak meˇl by´t elektronicky´ podpis charakterizova´n jako „u´daje v digita´lnı´ podobeˇ . . . “ Tuto terminologickou chybu vsˇak nenajdeme jen v nasˇem pra´vnı´m rˇa´du. Pu˚vodneˇ byla tato chyba vytvorˇena za´konoda´rci Evropske´ unie.21 Naopak v USA se za´sadneˇ pouzˇı´va´
termı´n digita´lnı´ podpis.
V dalsˇı´m textu bude proto termı´nem elektronicky´ podpis mysˇleno jaka´koliv forma podpisu digita´lnı´ho.
Elektronicky´ podpis je urcˇity´m ekvivalentem rucˇneˇ psane´ho podpisu na pı´semny´ch dokumentech. Podle [24] podpis obecneˇ slouzˇı´ k dolozˇenı´ urcˇite´ skutecˇnosti, zˇe neˇjaka´
osoba projevila vu˚li, poprˇı´padeˇ stvrzuje platnost urcˇite´ho dokumentu. Prˇi podepisova´nı´
urcˇite´ho dokumentu je trˇeba zajistit oveˇrˇenı´ podepsane´ osoby (identifikace a autentizace) a du˚kaz, zˇe uvedena´ osoba podepsala dokument veˇdomeˇ.
Rozezna´va´me dveˇ formy elektronicke´ho podpisu:
• obycˇejny´ elektronicky´ podpis
• zarucˇeny´ elektronicky´ podpis
Obycˇejny´ elektronicky´ podpis byl jizˇ definova´n v prˇedchozı´m odstavci. Mu˚zˇe naby´- vat ru˚zny´ch forem, naprˇ. jako podpis v textu e-mailove´ spra´vy, oskenovany´ vlastnorucˇnı´
podpis cˇi opra´vneˇnı´ k prˇı´stupu do databa´ze. Zarucˇeny´ elektronicky´ podpis naopak cha´- peme jako urcˇitou podmnozˇinu podpisu elektronicke´ho. Za´kon o elektronicke´m podpisu ji definuje jako podpis, ktery´ je jednoznacˇneˇ spojen s podepisujı´cı´ osobou, umozˇnˇuje iden- tifikaci podepisujı´cı´ osoby ve vztahu k datove´ zpra´veˇ, byl vytvorˇen a prˇipojen k datove´
zpra´veˇ pomocı´ prostrˇedku˚, ktere´ podepisujı´cı´ osoba mu˚zˇe udrzˇet pod svou vy´hradnı´
kontrolou a je k datove´ zpra´veˇ, ke ktere´ se vztahuje, prˇipojen takovy´m zpu˚sobem, zˇe je mozˇno zjistit jakoukoliv na´slednou zmeˇnu dat.
Zarucˇeny´ elektronicky´ podpis je tedy urcˇita´ posloupnost dat, ktera´ je prostrˇednictvı´m ru˚zny´ch sˇifrovacı´ch mechanismu˚ nevratneˇ prˇipojena k dane´mu obsahu dokumentu. Roz- dı´ly oproti beˇzˇne´ho elektronicke´ho podpisu, cˇi dokonce podpisu rucˇnı´ho jsou zjevne´.
Elektronicky´ podpis nemu˚zˇe existovat sa´m o sobeˇ, vzˇdy je spojen s konkre´tnı´m do- kumentem. Tı´m je zajisˇteˇna tzv. integrita zpra´vy (prˇı´jemce ma´ jistotu, zˇe podepsany´
dokument nebyl zmeˇneˇn). Dalsˇı´ vy´znamnou vlastnostı´ je tzv. nepopiratelnost elektronic- ke´ho podpisu - lze jednodusˇe a veˇrohodneˇ proka´zat, zˇe podpis nemohl vytvorˇit nikdo jiny´. Du˚lezˇitou vlastnostı´ je i to, zˇe prˇı´jemce vzˇdy bezpecˇneˇ pozna´, kdo je autorem takto podepsane´ digita´lnı´ zpra´vy. (blizˇsˇı´ informace viz. naprˇ. [18] nebo [24], str. 82)
20Za´kon cˇ. 486/2004 Sb, u´plne´ zneˇnı´ za´kona cˇ. 227/2000 Sb., o elektronicke´m podpisu a o zmeˇneˇ neˇktery´ch dalsˇı´ch za´konu˚ (za´kon o elektronicke´m podpisu).
21Smeˇrnice Evropske´ho parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13.12.1999 o za´sada´ch Spolecˇenstvı´ pro elektronicke´ podpisy.
3.2.2 Technicka´ stra´nka digita´lnı´ho podpisu
Zpu˚sobu˚, jaky´m lze podepsat digita´lnı´ dokument, existuje neˇkolik. Mu˚zˇeme vyuzˇı´t naprˇ.
metodu na ba´zi symetricke´ kryptografie cˇi metodu sˇifry asymetricke´. V dnesˇnı´ praxi se pouzˇı´va´ v podstateˇ jen digita´lnı´ (resp. elektronicky´) podpis zalozˇeny´ na asymetricke´m sˇifrova´nı´.
Asymetricka´ sˇifra (neboli tzv. sˇifra s verˇejny´m klı´cˇem) pouzˇı´va´ pro sˇifrova´nı´ vzˇdy ru˚zne´ klı´cˇe, ktere´ tvorˇı´ pa´r - klı´cˇ verˇejny´ a klı´cˇ soukromy´ (priva´tnı´). Prˇi komunikaci docha´zı´ k prˇenosu verˇejny´ch klı´cˇu˚, zatı´mco soukromy´ klı´cˇ nenı´ nikdy nikam prˇena´sˇen ani nenı´ s niky´m sdı´len. Prˇi asymetricke´m zpu˚sobu sˇifrova´nı´ se vsˇechny zpra´vy sˇifrujı´
sta´le stejny´m verˇejny´m klı´cˇem, ktery´ vsˇichni znajı´. Prˇı´jemce si pak zpra´vu svy´m tajny´m klı´cˇem rozsˇifruje. Graficke´ zna´zorneˇnı´ v Prˇı´loze, obra´zek 4 ,(zdroj viz [23]).
V opacˇne´m smeˇru se da´ stejny´ pa´r klı´cˇu˚ pouzˇı´t k digita´lnı´mu podepisova´nı´, tedy vytvorˇenı´ zpra´vy, kterou si sice kazˇdy´ mu˚zˇe prˇecˇı´st, ale je jiste´, zˇe ji nevytvorˇil nikdo jiny´
nezˇ odesı´latel a zˇe nebyla po cesteˇ zmeˇneˇna.
Protozˇe je pouzˇita´ asymetricka´ sˇifra vy´pocˇetneˇ na´rocˇna´, prvnı´ krok podepisova´nı´
dokumentu spocˇı´va´ ve vypocˇı´ta´nı´ hash hodnoty, ktera´ je jaky´msi digita´lnı´m otiskem prstu podepisovany´ch dat. Na vypocˇı´tanou hash hodnotu je na´sledneˇ aplikova´n algoritmus asymetricke´ sˇifry, cozˇ je vzhledem k male´ velikosti vy´razneˇ rychlejsˇı´.
Tento jedinecˇny´ otisk dokumentu zasˇifrujeme nasˇı´m jedinecˇny´m soukromy´m klı´cˇem.
Vy´sledkem tohoto procesu (na za´kladeˇ slozˇity´ch matematicko-kryptograficky´ch algo- ritmu˚) je unika´tnı´ cˇı´slo, ktere´ je v podstateˇ jakousi funkcı´ dane´ho dokumentu (hashe) a soukrome´ho klı´cˇe.
Prˇi oveˇrˇova´nı´ zpra´vy pak prˇı´jemce vezme na´sˇ volneˇ dostupny´ verˇejny´ klı´cˇ, s jeho pomocı´ desˇifruje na´sˇ podpis (zı´ska´ tı´m pu˚vodnı´ otisk dokumentu), neza´visle znovu vy- pocˇı´ta´ otisk zpra´vy a oba hashe porovna´. Pokud si odpovı´dajı´, pak je podpis oveˇrˇen a dokument je povazˇova´n za du˚veˇryhodny´. Autor nemu˚zˇe poprˇı´t sve´ autorstvı´, nebot’
k jeho tajne´mu klı´cˇi nikdo jiny´ nema´ prˇı´stup, a naopak, nikdo jiny´ nemu˚zˇe zasˇifrovat hash dokumentu tak, aby po aplikaci autorova verˇejne´ho klı´cˇe vznikla spra´vna´ hodnota.
Dokument po podepsa´nı´ nemu˚zˇe by´t zmeˇneˇn, nebot’pak hash vycha´zı´ jinak.
Pokud majı´ odesı´latel i prˇı´jemce zpra´vy svu˚j pa´r klı´cˇu˚, je mozˇne´ zpra´vu zasˇifrovat (verˇejny´m klı´cˇem prˇı´jemce) i digita´lneˇ podepsat (tajny´m klı´cˇem odesı´latele), takzˇe je pak dokonale chra´neˇna, protozˇe prˇı´jemce vı´, zˇe zpra´vu si po cesteˇ nikdo trˇetı´ neprˇecˇetl (sˇifrova´nı´) , zpra´vu odeslal skutecˇneˇ ten, kdo je pod nı´ podepsa´n (podpis) a zpra´va nebyla po cesteˇ zmeˇneˇna (hash).
Blizˇsˇı´ informace lze nale´zt v naprˇ. [23], [24] - str. 82-88 nebo v [21].
3.2.3 Problematika certifika´tu˚
V souvislosti s metodou asymetricke´ho sˇifrova´nı´ mu˚zˇeme narazit na rˇadu proble´mu˚.
Prˇı´jemce zpra´vy si nikdy nemu˚zˇe jist, zda mu˚j verˇejneˇ vystaveny´ klı´cˇ skutecˇneˇ patrˇı´ ke mneˇ. Jedineˇ, zˇe bych svu˚j verˇejny´ klı´cˇ prˇedal prˇı´jemci osobneˇ ulozˇeny´m na neˇjake´m me´diu.
Tato mozˇnost je vsˇak znacˇneˇ nepruzˇna´ a nema´ moc logiku. Proto byl ustanoven institut
tzv. certifika´tu˚. Mu˚zˇeme si pod tı´mto pojmem prˇedstavit jaky´si elektronicky´ obcˇansky´
pru˚kaz, ktery´ jasneˇ spojuje osobu s dany´m verˇejny´m klı´cˇem.
Digita´lnı´ certifika´t je tedy neˇcˇı´ verˇejny´ klı´cˇ spojeny´ s u´daji o majiteli tohoto verˇejne´ho klı´cˇe digita´lneˇ podepsany´ neˇjakou trˇetı´ du˚veˇryhodnou stranou, jejı´zˇ verˇejny´ klı´cˇ je zna´m.
Tuto stranu nazy´va´me tzv. certifikacˇnı´ autoritou (resp. poskytovatelem certifikacˇnı´ch sluzˇeb).
Vsˇe funguje tak, zˇe prˇı´jemce si nejdrˇı´ve oveˇrˇı´ podpis dokumentu verˇejny´m klı´cˇem odesı´latele a pote´ si oveˇrˇı´ tento verˇejny´ klı´cˇ (resp. certifika´t) prostrˇednictvı´m verˇejne´ho klı´cˇe certifikacˇnı´ autority. Bud’ mu˚zˇeme posı´lat na´sˇ vlastnı´ certifika´t spolu s podepsany´m dokumentem, nebo prˇı´jemce zpra´vy obdrzˇı´ pouze odkaz na server certifikacˇnı´ autority, kde je dany´ certifika´t vystaven. Druhy´ zpu˚sob oveˇrˇova´nı´ je bezpecˇneˇjsˇı´, protozˇe ma´me jistotu, zˇe odesı´latelu˚v certifika´t sta´le platı´. (pro za´jemce viz [24] - str. 92)
Jirˇı´ Peterka ve sve´m cˇla´nku vsˇak namı´ta´ [19], zˇe si ale nemu˚zˇeme by´t jisti, zda dana´
certifikacˇnı´ autorita nenı´ fiktivnı´ cˇi du˚veˇryhodna´. V podstateˇ si mu˚zˇe vystavit certifika´t i podepisujı´cı´ osoba sama sobeˇ. Aby existovaly takove´ elektronicke´ podpisy, ktere´ jsou pra´vneˇ relevantnı´, musı´ by´t neˇkde prˇesneˇ vymezene´ pozˇadavky na prˇı´slusˇne´ certifikacˇnı´
autority. Tento pozˇadavek ma´ oporu v jizˇ zminˇovane´m za´koneˇ o elektronicke´m podpisu.
Je zde zmı´neˇna u´loha tzv. kvalifikovany´ch poskytovatelı´ch certifikacˇnı´ch sluzˇeb, resp.
certifikacˇnı´ autorita vyda´vajı´cı´ kvalifikovane´ certifika´ty.22Takovy´to elektronicky´ podpis v kombinaci s kvalifikovany´m certifika´tem nazy´va´me zkra´ceneˇ „kvalifikovany´ podpis“.
Dalsˇı´m stupneˇm v du˚veˇryhodnosti jsou tzv. kvalifikovane´ certifika´ty vyda´vane´ akredi- tovany´mi poskytovateli certifikacˇnı´ch sluzˇeb.23 Tyto certifika´ty se pouzˇı´vajı´ prˇedevsˇı´m v oblasti verˇejne´ spra´vy.
Vedle kvalifikovany´ch certifika´tu˚ existujı´ i tzv. certifika´ty bez prˇı´vlastku, neˇkdy na- zy´vane´ proste´ certifika´ty nebo take´ komercˇnı´. Ty se pouzˇı´vajı´ pro sˇirokou sˇka´lu u´cˇelu˚, naprˇ. v internetove´m bankovnictvı´, prˇi komunikaci mezi dveˇmi firmami navza´jem apod.
Takove´to certifika´ty sice nemusı´ splnˇovat vsˇechny za´konne´ na´lezˇitosti, ale ve sve´ du˚veˇ- ryhodnosti se mnohdy vyrovnajı´ certifika´tu˚m kvalifikovany´m.
3.3 Historie Porta´lu VS
Projekt Porta´lu verˇejne´ spra´vy byl zaha´jen jizˇ v roce 2001 tehdejsˇı´m U´ rˇadem pro verˇejne´
informacˇnı´ syste´my. Ministerstvo informatiky posle´ze nava´zalo na prˇedchozı´ analytickou cˇinnost, vytvorˇilo prˇı´slusˇne´ pracovnı´ skupiny pro prˇı´pravu jednotlivy´ch cˇa´stı´ projektu a stanovilo jednotlive´ za´sady projektu. Porta´l byl poprve´ verˇejneˇ prˇedstaven v brˇeznu roku 2003 na konferenci Internet ve sta´tnı´ spra´veˇ a samospra´veˇ. V rˇı´jnu te´hozˇ roku byl zaha´jen zkusˇebnı´ provoz porta´lu na celorepublikove´m veletrhu informacˇnı´ch a komunikacˇnı´ch technologiı´ Invex v Brneˇ. O rok pozdeˇji zı´skal porta´l atest na shodu informacˇnı´ho syste´mu verˇejne´ spra´vy24se Standardem ISVS pro na´lezˇitosti zˇivotnı´ho cyklu IS a tı´m byl spusˇteˇn ostry´ provoz.
22Viz§2 a§6 za´kona cˇ. 486/2004 Sb, u´plne´ zneˇnı´ za´kona cˇ. 227/2000 Sb., o elektronicke´m podpisu
23Viz§10 za´kona cˇ. 486/2004 Sb, u´plne´ zneˇnı´ za´kona cˇ. 227/2000 Sb., o elektronicke´m podpisu
24Povinnost zajistit udeˇlenı´ atestu informacˇnı´ho syste´mu je stanovena v§5, odst. 2, pı´sm. c) za´kona cˇ.
365/2000 Sb., o informacˇnı´ch syste´mech verˇejne´ spra´vy
Genera´lnı´m dodavatelem projektu je spolecˇnost Cˇesky´ Telecom na za´kladeˇ dodatku˚
k Za´kladnı´ prova´deˇcı´ smlouveˇ25, upravujı´cı´ poskytova´nı´ sluzˇby Intranetu verˇejne´ spra´vy.
Cˇesky´ Telecom ma´ na starosti prˇedevsˇı´m komunikacˇnı´ infrastrukturu porta´lu, je tı´m mysˇ- leno prˇedevsˇı´m obsluha serveru˚, datovy´ch linek, tvorba firewallu˚, dohled nad bezpecˇ- nostı´, prova´deˇnı´ za´lohova´nı´ apod. Cˇesky´ Telecom hraje u´strˇednı´ roli v cele´m projektu z hlediska smluvnı´ch vztahu˚ a integruje sluzˇby ostatnı´ch dodavatelu˚. Dohled datove´
komunikacˇnı´ infrastruktury prova´dı´ spolecˇnost Omnicom.
Informacˇnı´ cˇa´st porta´lu je zajisˇt’ova´na produkty spolecˇnosti IBM ve spolupra´ci se spolecˇnostmi Empire a EBE. Transakcˇnı´ cˇa´st zajisˇt’uje jako hlavnı´ dodavatel spolecˇnost Microsoft a Siemens Business Services v roli syste´move´ho integra´tora a nakonec hardwa- rove´ prostrˇedky jsou doda´va´ny spolecˇnostı´ Hewlett-Packard. Projektove´ rˇı´zenı´ a rˇı´zenı´
vsˇech subdodavatelu˚ porta´lu prova´dı´ spolecˇnost Equica. Po skoncˇenı´ smluvnı´ho obdobı´
(zima 2007) bude Porta´l protokola´rneˇ prˇeda´n Ministerstvu informatiky.
Samotne´ zava´deˇnı´ porta´lu se vsˇak neobesˇlo bez proble´mu˚. Milan Nova´k z odborove´
organizace prˇi Ministerstvu informatiky poukazoval na to, zˇe v souvislosti se spousˇteˇnı´m porta´lu byl porusˇen za´kon, kdyzˇ atest informacˇnı´ho syste´mu byl proveden azˇ po roce po zaha´jenı´ zkusˇebnı´ho provozu.26 Navı´c byla zrˇejmeˇ zaka´zka Porta´lu verˇejne´ spra´vy sjedna´na bez vy´beˇrove´ho rˇı´zenı´ na za´kladeˇ verˇejne´ obchodnı´ souteˇzˇe. Sporne´ bylo take´
zalozˇenı´ spolecˇnosti Testcom servis s r.o.,ktera´ je dcerˇinnou spolecˇnostı´ u´cˇelove´ organi- zace Testcom pod za´sˇtitou Ministerstva informatiky a ktera´ byla zodpoveˇdna´ za spra´vu a provoz porta´lu. V soucˇasne´ dobeˇ je na by´vale´ho ministra Mlyna´rˇe poda´no v te´to veˇci trestnı´ ozna´menı´27a uvidı´ se, jak nakonec cela´ veˇc dopadne.
I prˇes vsˇechny tyto proble´my porta´l funguje a uteˇsˇeneˇ roste. Jsou zava´deˇny nove´
aplikace a funkcionality. Navı´c na´vsˇteˇvnost porta´lu je sta´le rok od roku veˇtsˇı´. Zatı´mco v prvnı´ch meˇsı´cı´ch ostre´ho provozu porta´lu (tj. od rˇı´jna roku 2004) byla meˇsı´cˇnı´ na´- vsˇteˇvnost v pru˚meˇru 145 000 lidı´ , za prvnı´ meˇsı´ce tohoto roku jich uzˇ bylo 250 000. Od zacˇa´tku letosˇnı´ho roku syste´m zpracoval na 110 tisı´c poda´nı´ od obcˇanu˚ a podnikatelu˚, ktera´ obsahovala vı´ce nezˇ 1,5 milionu elektronicky´ch formula´rˇu˚.28
3.4 Prvky porta´lu verˇejne´ spra´vy
Porta´l verˇejne´ spra´vy mu˚zˇeme logicky rozdeˇlit na dveˇ za´kladnı´ sekce - informacˇnı´ cˇa´st a transakcˇnı´ cˇa´st. Doplnˇuje je komunikacˇnı´ infrastruktura. Zatı´mco informacˇnı´ cˇa´st ma´
za u´kol prezentovat data, transakcˇnı´ cˇa´st poskytuje spolecˇnou infrastrukturu, prˇes kte- rou jsou prˇipojeny jednotlive´ orga´ny verˇejne´ spra´vy a je tak umozˇneˇna efektivneˇjsˇı´ ko- munikace s okolnı´mi subjekty. Pro zjednodusˇenı´ se cˇasto pouzˇı´va´ termı´n „elektronicka´
poda´nı´ “.
25Dodatky jsou k dispozici on-line na<http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=186>
26Viz Nova´k, M. INFORMATIKA: Podle Mlyna´rˇe jsou atesty nepovinne´, kdyzˇ budete tvr- dit, zˇe provozujete „zkusˇebneˇ“. Neviditelny´ pes [on-line]. 2003 [cit. 2006-05-01].Dostupny´
z<http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/2003/12/34430 11 26 0.html>.
27Viz Glos, H. Exministr Mlyna´rˇ pu˚jde prˇed soud. Lidove´ noviny. 6.dubna 2006. [cit. 2006-05-01]. Dostupne´
take´ na<http://lidovky.zpravy.cz/ln domov.asp?r=ln domov&c=A060406 101314 ln domov fho>.
28Viz tiskove´ zpra´vy Cˇeske´ho Telecomu a Ministerstva informatiky. Dostupne´ na adrese
<http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=3310>.
3.4.1 Informacˇnı´ cˇa´st
Hlavnı´m cı´lem informacˇnı´ cˇa´sti porta´lu je prˇedevsˇı´m zprostrˇedkova´nı´ prakticky´ch infor- macı´ o verˇejne´ spra´veˇ, zajisˇt’ova´nı´ informacˇnı´ podpory pro obcˇany, pomoc v orientaci v prostrˇedı´ verˇejne´ spra´vy a uvedenı´ za´kladnı´ch kontaktnı´ch u´daju˚ na subjekty verˇejne´
spra´vy.
Informacˇnı´ cˇa´st porta´lu obsahuje tyto moduly:
1. Za´kony
2. Adresa´rˇ subjektu˚ verˇejne´ spra´vy 3. Zˇivotnı´ situace
4. Obchodnı´ veˇstnı´k 5. Centra´lnı´ adresa 6. Mapove´ sluzˇby 7. E-learning
8. Katalog informacˇnı´ch sluzˇeb
Da´le porta´l zprˇı´stupnˇuje tiskove´ spra´vy, novinky z verˇejne´ spra´vy, novinky ze samotne´ho porta´lu a tzv. „povinneˇ zverˇejnˇovane´ informace“.
3.4.1.1 Za´kony
Sekce za´kony obsahuje zdarma platne´ prˇedpisy ze Sbı´rky za´konu˚ v aktua´lnı´m zneˇnı´
vcˇetneˇ smeˇrnic a prˇedpisu˚ Evropske´ unie. Vyhleda´vat lze jednak podle cˇı´sla konkre´tnı´ho prˇedpisu, cˇa´stky sbı´rky za´kona, na´zvu za´kona a nebo prˇı´mo fulltextoveˇ, kdyzˇ si nejsme jisti prˇesny´m zneˇnı´m. Veˇtsˇina za´konu˚ je k dispozici prˇı´mo na porta´lu ve forma´tu .txt, neˇktere´ jsou vsˇak ulozˇeny pouze v syste´mu ASPI. Pro prˇehlednost jsou jednotlive´ za´kony na Porta´lu verˇejne´ spra´vy zobrazova´ny „sbalene´“ podle jednotlivy´ch paragrafu˚, a uzˇivatel ma´ mozˇnost si podle uva´zˇenı´ kdykoli rozbalit ten paragraf, ktery´ ho zajı´ma´.
Vyhleda´va´nı´ usnadnˇuje seznam nejcˇasteˇji pouzˇı´vany´ch prˇedpisu˚ prˇı´stupny´ch pod sloupcem „Vybrane´ prˇedpisy“. Soucˇa´stı´ te´to sekce jsou rovneˇzˇ Veˇstnı´ky pra´vnı´ch prˇed- pisu˚ kraju˚, U´ rˇednı´ veˇstnı´ky EU (EUR-lex29) a seznam nejnoveˇji vysˇly´ch prˇedpisu˚.
3.4.1.2 Adresa´rˇ subjektu˚ verˇejne´ spra´vy
Adresa´rˇ na Porta´lu verˇejne´ spra´vy prˇedstavuje propojenı´ dvou hlavnı´ch databa´zı´
- informace o u´rˇadech a informace o spra´vnı´m u´zemı´ch s tı´m, zˇe jednotlive´ stra´nky odkazujı´ na dalsˇı´ informace, naprˇ. mapy cˇi mı´sta s verˇejny´m prˇı´stupem k internetu. Da´le je adresa´rˇ prova´za´n s zˇivotnı´mi situacemi prostrˇednictvı´m agend u´rˇadu˚.
29Obsahuje pra´vnı´ texty Evropske´ho spolecˇenstvı´ v jazycı´ch noveˇ prˇistoupivsˇı´ch zemı´ a harmonizovane´
prˇeklady pra´vnı´ch prˇedpisu˚.
Hlavnı´m cı´lem Adresa´rˇe je usnadnit obcˇanovi vyhleda´nı´ jednotlivy´ch u´rˇadu˚ na u´zemı´
jeho bydlisˇteˇ a na´sledneˇ mozˇnost zı´skat o tomto u´rˇadu za´kladnı´ informace, jako je naprˇ.
sı´dlo, adresa elektronicke´ podatelny cˇi u´rˇednı´ hodiny.
Je umozˇneˇna mozˇnost fulltextove´ho vyhleda´va´nı´, podle regionu nebo podle druhu u´rˇadu. U´ rˇady jsou serˇazeny podle sve´ho sı´dla v dane´m kraji, da´le v neˇkdejsˇı´ch okresech, obcı´ch s rozsˇı´rˇenou pu˚sobnostı´ cˇi obcı´ch s poveˇrˇeny´m obecnı´m u´rˇadem. U´ rˇady podle zameˇrˇenı´ jsou strukturova´ny tematicky.
U´ daje o u´rˇadech samospra´vy jsou zı´ska´va´ny v ra´mci projektu ePUSA ‚ Elektronicky´
porta´l u´zemnı´ch samospra´v. Informace jsou zada´va´ny pouze jednou a pouze na jedno mı´sto a do PVS jsou zmeˇneˇne´ u´daje automaticky da´vkoveˇ prˇeda´va´ny.
3.4.1.3 Zˇ ivotnı´ situace
Modul zˇivotnı´ situace byl vytvorˇen v kooperaci s prˇı´slusˇny´mi resorty, ktere´ jsou take´
za jeho obsah odpoveˇdnı´. Je zde k dispozici na 350 na´vodu˚, ktere´ popisujı´, jak se ma´
obcˇan zachovat, kdyzˇ nastane urcˇita´ zˇivotnı´ situace (naprˇ. prˇi ztra´teˇ dokladu, uzavı´ra´nı´
manzˇelstvı´, pohrˇeb apod.)
Informace jsou zde prezentova´ny v prˇehledne´ a garantovane´ formeˇ. Jednotlive´ na´- vody jsou navı´c s propojeny s adresa´rˇem, naleznete zde odkazy na jednotlive´ za´kony a informace, zda jsou k dispozici elektronicke´ poda´nı´.
Jednotlive´ na´vody jsou take´ rozdeˇleny podle subjektu, ktere´ho se ty´kajı´. Prˇes odkazy Obcˇan, Podnikatel a Cizinec se lze velmi lehce dostat prˇesneˇ k teˇm informacı´m, ktere´ jsou specificke´ pro kazˇdou danou skupinu.
Aplikace zˇivotnı´ situace dostala na souteˇzˇi eEurope Awards for eGovernment 2005 oceneˇnı´ Good Practice za uka´zkovy´ projekt elektronicke´ verˇejne´ spra´vy.30
3.4.1.4 Obchodnı´ veˇstnı´k
Publikova´nı´ obsahu obchodnı´ho veˇstnı´ku je dalsˇı´ sluzˇbou zprˇı´stupneˇnou obcˇanu˚m na porta´lu. Obchodnı´ veˇstnı´k je specificky´m verˇejny´m registrem, ve ktere´m jsou urcˇite´
subjekty ze za´kona povinny zverˇejnˇovat urcˇite´ u´daje o sobeˇ a o sve´ cˇinnosti. V obchodnı´m veˇstnı´ku jsou informace svy´m u´cˇelem urcˇeny zejme´na podnikatelu˚m a nacha´zı´ se zde naprˇ. u´daje o u´cˇetnı´ch za´veˇrka´ch, likvidacı´ch a konkurzech podniku˚, uvalenı´ nucene´
spra´vy, rozsudky a usnesenı´ soudu˚ atd.31
Obchodnı´ veˇstnı´k vyda´va´ od roku 1992 nakladatelstvı´ Economia, a.s. Nejdrˇı´ve v tisˇ- teˇne´ podobeˇ, posle´ze od roku 1994 v podobeˇ elektronicke´. Doneda´vna byl prˇı´stup k in- formacı´m v obchodnı´m veˇstnı´ku zpoplatneˇn, od roku 2004 na za´kladeˇ narˇı´zenı´ vla´dy cˇ. 408/2003 Sb., o Obchodnı´m veˇstnı´ku zabezpecˇuje vyda´va´nı´ veˇstnı´ku Ministerstvo in- formatiky prostrˇednictvı´m Porta´lu verˇejne´ spra´vy a to bez u´platy. (viz [20])
30eEurope Awards for E-government. Finalists and Good Practice Cases[on-line]. 2005. [cit.2006-05-03].
K dispozici na adrese:<http://www.e-europeawards.org/view.asp?tab=INFO NEWS&id=47341>
31Konkre´tnı´ na´plnˇ obchodnı´ho veˇstnı´ku je definova´na prˇı´slusˇny´m narˇı´zenı´m vla´dy (cˇ. 503/2000 Sb., resp.
408/2003 Sb.), ktere´ stanovuje povinnost publikova´nı´ urcˇity´ch informacı´.
Noveˇ vyda´vany´ veˇstnı´k na porta´lu obsahuje informace zdarma pouze od roku 2004, archiv starsˇı´ch cˇı´sel veˇstnı´ku je zprˇı´stupneˇn da´le za u´platu prostrˇednictvı´m vydavatelstvı´
Economia, a.s.
3.4.1.5 Centra´lnı´ adresa
Pod pojmem centra´lnı´ adresa se skry´va´ informacˇnı´ syste´m o verˇejny´ch zaka´zka´ch, drazˇba´ch a ostatnı´ch nabı´dka´ch. Je provozova´n spolecˇnostı´ Cˇeska´ posˇta, s.p. Tento syste´m zahrnuje trˇi za´kladnı´ moduly (jizˇ zmı´neˇne´ verˇejne´ zaka´zky, verˇejne´ drazˇby a ostatnı´
nabı´dky) doplneˇne´ o archiv, ktery´ uchova´va´ data ze syste´mu nejme´neˇ po dobu peˇti let.
Porta´l verˇejne´ spra´vy pouze prˇebı´ra´ data ze serveru Centralnı´ adresy. Nenı´ zatı´m umozˇneˇno elektronicke´ poda´nı´ zaka´zky prˇı´mo na porta´lu.
3.4.1.6 Mapove´ sluzˇby
Mapove´ sluzˇby Porta´lu verˇejne´ spra´vy jsou samostatnou externı´ aplikacı´ zobrazujı´cı´
dostupne´ celoplosˇne´, aktualizovane´ a garantovane´ u´zemneˇ va´zane´ informace vznikle´
cˇinnostı´ na u´zemı´ Cˇeske´ republiky. Je provozova´n spolecˇnostı´ Cenia
Mapove´ sluzˇby pracujı´ s neˇkolika typy sta´tem garantovany´ch map a jsou propojene´
s Adresa´rˇem u´rˇadu˚ nebo dostupne´ prˇes hlavnı´ stra´nku Porta´lu. K dispozici je na 26 tematicky´ch u´loh, naprˇ. vojenske´ mapy, geologicke´ mapy, topograficke´ mapy, adresy u´rˇadu˚ apod.
Prostrˇednictvı´m porta´lu budou tyto sluzˇby da´lkoveˇ zprˇı´stupnˇova´ny. Na´hled na mapy zobrazovane´ na mapove´m serveru PVS je tak mozˇny´ formou externı´ch odkazu˚, ktere´ si uzˇivatele´ mohou vlozˇit na sve´ webove´ stra´nky. Je mozˇne´ i vybrat, jake´ topograficke´ a te´maticke´ mapove´ vrstvy zobrazit, stejneˇ tak i meˇrˇı´tko a velikost vy´sledne´ mapy.
3.4.1.7 E-learning
Na Porta´lu verˇejne´ spra´vy jsou take´ k dispozici e-learningove´ kurzy. V soucˇasne´ dobeˇ aplikace obsahuje kurz pro zı´ska´nı´ za´kladnı´ch pocˇı´tacˇovy´ch znalostı´ v rozsahu ECDL.
ECDL je mezina´rodneˇ uzna´vana´, objektivnı´, standardizovana´ metoda pro oveˇrˇenı´ pocˇı´- tacˇove´ gramotnosti. Zjisˇt’uje pomocı´ prakticky´ch testu˚, zda je uchazecˇ schopen efektivneˇ vyuzˇı´vat za´kladnı´ informacˇnı´ technologie. Cˇasto se mu˚zˇeme setkat s pojmem „rˇidicˇa´k na pocˇı´tacˇ“.
Na porta´lu se nacha´zejı´ kurzy spolecˇnosti GOPAS, jenzˇ jsou schva´leny jako ofici- a´lnı´ vy´ukovy´ materia´l pro prˇı´pravu na testova´nı´ ECDL. Zameˇrˇeny jsou na jednotlive´
tematicke´ oblasti od za´kladnı´ch pojmu˚, spra´vy souboru˚ po textovy´ editor, tabulkovy´ kal- kula´tor, databa´ze, prezentace a pra´ci s internetem nebo e-mailem. Porta´l nesupluje fuknci akreditovane´ho testovacı´ho strˇediska, pouze umozˇnˇuje za´jemcu˚m bezplatneˇ se na tyto testy prˇipravit.
Vedle ECDL kurzu˚ je k dispozici i prakticky´ na´vod, jak pracovat se samotny´m Porta´lem verˇejne´ spra´vy.
3.4.1.8 Katalog informacˇnı´ch sluzˇeb
Katalog obsahuje kazˇdy´ informacˇnı´ zdroj, ktery´ vyuzˇı´va´ PVS. Obsah za´pisu je struk- turova´n podle prvku˚ dany´ch Standardem DCMES verze 1.1., ktery´ doporucˇuje Evropska´
unie. Vyhleda´va´nı´ nad tı´mto katalogem zobrazuje vy´sledky trˇı´deˇne´ dle relevance. V de- tailu informace o zdroji jsou pak da´le uvedeny podrobneˇjsˇı´ informace o zdroji, informace o vlastnı´kovi zdroje s prˇı´slusˇny´mi odkazy.
3.4.2 Transakcˇnı´ cˇa´st
Transakcˇnı´ cˇa´st porta´lu se neˇkdy oznacˇuje termı´nem Elektronicka´ poda´nı´, dosah te´to cˇa´sti je vsˇak veˇtsˇı´. Je to urcˇity´ ekosyste´m zahrnujı´cı´ uzˇivatele, vy´vojarˇe a prˇipojene´ u´rˇady, ktery´
ma´ maxima´lneˇ zjednodusˇit komunikaci s verˇejnou spra´vou. Bez centra´lnı´ho rˇesˇenı´ trans- akcˇnı´ cˇa´sti by uzˇivatele´ byli nuceni prˇistupovat k jednotlivy´m elektronicky´m sluzˇba´m verˇejne´ spra´vy nekonzistentnı´m a nejednotny´m zpu˚sobem. V ra´mci ru˚zny´ch resortu˚ by byli nuceni pouzˇı´vat ru˚zna´ prˇihlasˇovacı´ jme´na, hesla a ru˚zne´ jine´ zpu˚soby komunikace.
Rˇesˇenı´ transakcˇnı´ cˇa´sti tak vytva´rˇı´ jednotny´ a bezpecˇny´ vstupnı´ bod do sveˇta verˇejne´
spra´vy.
Podle hlavnı´ho rˇesˇitele te´to cˇa´sti, spolecˇnosti Microsoft [11], ma´ transakcˇnı´ ja´dro por- ta´lu tyto cı´le:
• Poskytnout uzˇivatelu˚m spolecˇnou infrastrukturu, ktera´ umozˇnˇuje propojenı´ na jed- notlive´ u´rˇady verˇejne´ spra´vy.
• Poskytnout uzˇivatelu˚m jednotne´ prˇihla´sˇenı´ (single sign-on) pro vsˇechny zprovoz- neˇne´ elektronicke´ sluzˇby.
• U´ rˇadu˚m umozˇnit bezpecˇnou infrastrukturu a opakovaneˇ pouzˇitelne´ komponenty financovane´ z prostrˇedku˚ Ministerstva informatiky.
Pro uzˇivatele to v praxi znamena´, zˇe existuje jeden centra´lnı´ vstupnı´ bod, ktery´ posky- tuje bezpecˇne´ dorucˇova´nı´ elektronicky´ch formula´rˇu˚ pro zprovozneˇne´ sluzˇby za pouzˇitı´
jednotne´ digita´lnı´ identity. Znamena´ to, zˇe v prˇı´padeˇ implementace vsˇech elektronic- ky´ch sluzˇeb pro zˇivotnı´ a obchodnı´ situace v aplikaci Elektronicka´ poda´nı´ by obcˇane´, organizace a zprostrˇedkovatelske´ firmy mohli poda´vat vesˇkere´ elektronicke´ dokumenty jednotny´m zpu˚sobem na jednom mı´steˇ.(viz [8])
Aplikace Elektronicka´ poda´nı´ podporuje tyto trˇi typy uzˇivatelu˚: jednotlivci (fyzicke´
osoby), organizace (definujı´ se uzˇivatele´ jednajı´cı´ za organizaci) a za´stupci (jednajı´ za jednotlivce). Prˇed pouzˇı´va´nı´m aplikace je nutno se zaregistrovat. Po registraci je vytvorˇen uzˇivatelsky´ u´cˇet vyuzˇı´vajı´cı´ bud’ digita´lnı´ certifika´t nebo uzˇivatelsky´ identifika´tor ve spojenı´ s heslem. V podstateˇ vsˇak platı´, zˇe pro elektronicke´ poda´va´nı´ dokumentu˚ je nutne´ vlastnit kvalifikovany´ certifika´t. Pro zda´rne´ dokoncˇenı´ registrace je nutne´ se zapsat alesponˇ k jedne´ sluzˇbeˇ.
