Osteological material from the Puklinová cave Rudolf Musil

Osteological material from the Puklinová cave Rudolf Musil

Ústav geologických vìd PøF. MU, Kotláøská 2, 611 37 Brno; e-mail: rudolf@sci.muni.cz

(24-41 Vyškov) Key words: Moravian Karst, Magdalenian site, osteological material Abstract

The Puklinová cave is located in the southern part of the Moravian Karst, near the Pekárna cave known as an important Magdalenian site. The cave forms the vertical narrow fissure filled with loess clay. Artefacts correspond probably to the Magdalenian culture. The osteological material comes predominantly from horses, reindeer is present only sporadically. The cave did not serve for the Magdalenian people as a long-lasting refuge, most probably only for transient visits. It is not possible to exclude that all finds occur are redeposited and that they come from the plateau above the cave.

Úvod

Jeskynì Puklinová se nachází v pravé stráni svrchní èásti Kamenitého žlíbku (jižní èást Moravského krasu), který zaèíná pod Hostìnicemi a konèí v údolí Øíèky. Speleologický výzkum této jeskynì objevil v sedimentech kosti, což se stalo podnìtem pro archeologický výzkum Moravského zemského muzea (ústavu Anthropos), kterého se ujali kolegové K. Valoch a P. Neruda.

Osteologický materiál z tohoto výzkumu pochází jednak ze sedimentù uvnitø této malé a úzké vertikální jeskynì (vìtšina), jednak ze sedimentù pøed jeskyní. Tam se také, na rozdíl od jeskynì, nacházel vìtší poèet holo- cenních humózních hnìdì zbarvených vrstev (celkem pìt, jejich celková mocnost byla kolem 160 cm, viz obr. 1, tab. 1- 5). Osteologický materiál z tìchto holocenních vrstev (jelen, pes, srnec atd.) není pøedmìtem této práce. V podloží tìchto vrstev se pak nacházela pøekvapivì mocná vrstva spraše a sprašové hlíny. Ta se nacházela i uvnitø jeskynì (širší verti- kální pukliny), kde holocenní vrstvy chybìly. Je pravdì- podobné, že byly odstranìny speleologickým výzkumem.

Z tìchto sprašovitých poloh z jeskynì a pøed ní pocházejí vlastnì všechny v této práci studované osteologické nále- zy, a to se sporými nástroji magdalénské kultury.

Vedle nálezù, které byly získány archeologickým výzkumem a jsou proto pøesnì stratifikované, pocházejí

z této lokality i nálezy z pøedešlého speleologického výzku- mu, které postrádají bližší informace o svém uložení v sedi- mentech. Zpracovávám je oddìlenì, domnívám se však, že budou, podobnì jako nálezy z výzkumu, patøit stejným nálezovým horizontùm a budou z valné èásti pocházet ze sedimentù z jeskynì.

Zachování kostí

Osteologický materiál pochází pøevážnì z koní, pouze velmi ojedinìle je pøítomen i sob (tøi malé fragmenty).

Jedná se pouze o kosti postkraniálního skeletu, a to o kosti dlouhé, metapodia, karpální a tarsální kosti a o prstní èlánky.

Vìtšinou se z nich nacházejí rùznì velké fragmenty, u nìkte- rých jsou zøetelné stopy po èinnosti lidí. Mùžeme proto usuzovat, že se vìtšinou jednalo o pozùstatky po ulovené zvìøi a že mají proto vztah k pøítomným paleolitickým artefaktùm, které se tam rovnìž nacházely. Není ani vylou- èeno, že nìkteré kosti, pøedevším celé a neporušené, by mohly být zavleèeny do jeskynì vlky. Pomìrnì dosti kostí bylo totiž vlky ohryzáno.

Pokud se týèe fosilizace kostí, jsou velmi dobøe zachovalé, jejich povrch je pøitom barevnì rùzný. Vìtšinou je žluté až žlutohnìdé barvy, nìkdy i bìložluté, na nìkterých kostech se objevují èerné dendrity nebo vìtší èernì zbarvené skvrny. Zabarvení kostí nebylo soustøedìno (TXXVVS 3XNOLQRYi 3XNOLQRYi 3HNiUQD

3KDODQ[, þ þ Q SU P U Q Q SU P U

PD[GpOND

PD[ãt NDSUR[NRQFH

PD[SU P USUR[NRQFH

PD[ãt NDGLVWNRQFH

SU P UGLVWNORXEX

PLQãt NDGLDSK\V\

+DGt KDOGD

Tab. 1 – Rozmìry prvních prstních èlánkù koní z jeskynì Puklinové a jejich srovnání s nálezy z magdalénských kulturních vrstev z jeskynì Pekárny a Hadí.

Tab. 1 – Measurements of first phalanges of horses from the Puklinová cave and their comparison with finds from Magdalenian sites Pekárna cave and Hadí cave.

na nìjakou polohu, jedná se zøejmì o lokální záležitost, která nemá stratigrafický význam. Menší poèet kostí byl na povr- chu korodován koøínky rostlin.

Rozbor osteologického materiálu

Osteologický materiál z vìtšiny magdalénských kulturních vrstev bývá tehdejším lidmi rozbitý na rùznì velké fragmenty, které nejsou vìtšinou determinovatelné a mìøitelné. Dobøe zachované bývají proto pouze izolované zuby a pøípadnì i menší tarsální a karpální kosti, prstní èlánky a epiphysy. Tato lokalita se však na rozdíl od ostat- ních chová ve zpùsobu zachování kostí zcela jinak. Vedle

fragmentù kostí nacházejí se na ní i kosti celé nebo skoro celé (bohužel vìtšinou z haldy pøed jeskyní), což je nutné hodnotit jako výjimeèný úkaz. Zpùsob vysvìtlení by byl možný takový:

1. Nìkteré nalézané kosti nepocházejí z lovu lidí, ale byly tam zavleèeny šelmami, nejspíše vlky.

2. Kosti nebyly použity jako výchozí surovina jak tomu bývá u bìžných sídliš. Nejednalo se totiž o sídlištì èlovìka.

3. Èásti tìl koní byly vhozeny úmyslnì do vertikální jeskynì a celé kosti jsou pozùstatky po této skuteènosti.

4. Nálezy pocházejí z plošiny ležící nad jeskyní a do jeskynì se dostaly druhotnì.

S HGSRNOiGDQê SRYUFKKRORFpQX

5 4 3 2

/HJHQGD V

D

6

6

Obr. 1 – Profil sedimenty pravé strany prùkopu pøi pohledu do jeskynì (pravá strana profilu pøed jeskyní (3/Q, 3/P, 3/O), levá strana profilu (3/R) je z jeskynì). Vrstvy pøed jeskyní: 1- èernošedá humózní hlína (30 cm), 2 – èernošedá humózní hlína s nádechem do hnìda, 3 – èernošedá humózní hlína hnìdší než nadloží, 4 – èernošedá humózní hlína s množství vápencové drtì a drobné sutì, 5 – hnìdá kompaktní pùda (vrstvy 1-5 = holocén). V jeskyni holocén chybí, byl odstranìn døívìjšími speleologickými výzkumy. Vrstvy pøed jeskyní a v jeskyni: 6 - spraš a sprašová hlína se soliflukènì nasunutými vrstvièkami, 7 – izolované èoèky hnìdé zeminy, 8 – sprašová hlína (vrstvy 6-8 = pleistocén). Profil a popis vrstev od K.

Valocha z ústavu Anthropos. Legenda: Èísla na vertikálních èárách vlevo a vpravo znaèí m a cm. Znaèky v profilu: 1 = ohryzané kosti šelmami, 2 – fragmenty kostí zpùsobené èlovìkem, 3 – neurèitelné fragmenty kostí, 4 = urèené kosti koní, 5 = urèené kosti sobù.

Fig. 1 – Soil profil from the Puklinová cave. To the right profil in front of the cave entrance, to the left cave sediments.

Layers 1- 6 sediments of Holocene, layers 7-8 sediments of Pleistocene. Legend: 1 – gnawed bones, 2 – splinttering bones, 3 – indeterminable bones, 4 – bones of horses, 5 – bones of reindeer.

Není vylouèeno, že nìkteré z uvedených možností by se mohly dublovat. Pøedpokládaná pøítomnost kostí v magdalénské nálezové vrstvì znamená, že jsou stejnì staré jako kulturní vrstva. Nálezy z této lokality dovolují nám proto seznámit se podrobnì i s dlouhými kostmi zvíøat této doby, což u moravských magdalénských lokalit vìtšinou možné není. V tom tkví z paleontologického hlediska dùležitost a význam této jeskynì.

Vìtšina osteologického materiálu nepochází z výzkumu K.Valocha a P. Nerudy, ale byla nalezena na hal- dì, která vznikla speleologickým výzkumem. Znamená to,

že jejich pøesnou pozici v sedimentech bohužel neznáme.

Mùžeme pouze na základì jejich fosilizace pøedpokládat, že budou s nejvìtší pravdìpodobností patøit magdalénským nálezovým horizontùm a vzhledem k tomu, že vìtšina osteologického materiálu pochází z jeskynì, budou i tyto nálezy s velkou pravdìpodobností odtud pocházet.

V nalezeném materiálu pøevažuje kùò (jedná se zøejmì o nìkolik jedincù), pouze tøi malé fragmenty patøí sobu. Kosti koní, u kterých to bylo možné, jsem zmìøil a srovnal s nejbližšími magdalénskými lokalitami (jeskynì Pekárna a Hadí). Metrická analýza ukazuje, že jejich rozmìry více ménì odpovídají rozmìrùm výše uvedených lokalit, a to jak u nálezù stratifikovaných, tak i nalezených na haldì (phalanx I, II, astragalus, calcaneus, metacarpus III, metatarsus III, tibia). V tom pøípadì by se tedy jednalo o druh Equus germanicus. Je však nutné uvést, že poèet mìøených nálezù z jeskynì Puklinové je tak malý, že v žádném pøípadì není plnì statisticky prùkazný.

Hloubková distribuce nálezù

V této kapitole, která se zabývá hloubkovou distri- bucí osteologických nálezù, rozdìluji všechny kosti do ètyø skupin. Do první skupiny zaøazuji neurèitelné fragmenty malých i velkých velikostí. Ve druhé skupinì se nacházejí

urèitelné kosti, ve tøetí kosti ohryzané vlky a ve ètvrté pak kosti tøíštìné èlovìkem.

Osteologický materiál se nacházel jednak pøed vlast- ní jeskyní, jednak v  pomìrnì úzké puklinovité vertikální chodbì. Podle místa jeho výskytu jej proto i rozdìluji.

Osteologický materiál pøed jeskyní

Pøekvapivé je nìkolik skuteèností (viz obr. 1, tab. 1- 5). Kostí bylo pøed jeskyní velmi málo a zaèínaly až

v hloubce 272 cm, tedy až 50 cm pod hnìdou pùdou (nulový bod, od kterého jsou hloubky mìøeny, leží na povrchu holocenní vrstvy u skály pøed jeskyní). Pochází jednak z vrstvy oznaèené èíslem 6, jednak z vrstvy è. 8. Konèily v hloubce 340 cm (báze sondy, hloubìji nebylo pokra- èováno), jejich hloubkový rozptyl je tedy znaèný. Nelze vylouèit, že nálezy pokraèují ještì dále. Pøitom pøedpo- kládáme, že byly uloženy do sedimentu za pomìrnì krátkou dobu. Pøedpokládáme, že nálezy pøed jeskyní jsou èasovì stejné jako nálezy v jeskyni.

Pøekvapivì málo se nacházejí fragmenty kostí, frag- menty vìtších rozmìrù neexistují vùbec a malé fragmenty byly pouze tøi, a to v hloubce 272 cm. Již tento fakt svìdèí o tom, že místo pøed jeskyní nebylo nikdy plochou, na které by se zdržoval èlovìk. V téže hloubce se nacházelo i nìkolik celých prstních èlánkù koní. Další nálezy se objevují až

v hloubce 318 cm a jedná se pouze o izolovanou lopatku konì. Poslední nálezy jsou pak v hloubce 335-340 cm, byl to astragalus konì ohryzaný vlkem a štìpina kosti tøíštìná pravdìpodobnì èlovìkem.

Závìrem je možné konstatovat, že pøed jeskyní se nachází velmi málo nálezù kostí a pokud byly urèitelné, jednalo se vždy o konì. Ani jedna kost nebyla roztøíštìna èlovìkem (mimo nalezenou štìpinu), takže není vylouèeno,

že se na své místo ani nedostaly èinností èlovìka. Chová se tedy pøed vchodem ležící èást této vertikální puklinovité

PD[GpOND

PD[ãt NDSUR[NRQFH

PD[SU P USUR[NRQFH

PLQãt NDGLDSK\V\ FD

PD[SU P UGLVWNORXEQtSORFK\

PD[ãt NDGLVWNORXEQtSORFK\

Tab. 2 – Rozmìry druhých prstních èlánkù koní z jeskynì Puklinové a jejich srovnání s nálezy z magdalénských kulturních z jeskynì Pekárny a Hadí.

Tab. 2 – Measurements of second phalanges of horses from the Puklinová cave and their comparison wirh finds from Magdalenan sites Pekárna cave and Hadí cave.

(TXXVVS 3XNOLQRYi KDOGD 3HNiUQD

$VWUDJDOXV þ Q SU P U

YQ MãtGpONDKOH]QRYpNRVWL

YQLW QtGpONDKOH]QRYpNRVWL PD[GpONDKOH]QRYpNODGN\

GpONDKOH]QRYpKRåOiENX PD[ãt NDKOH]QRYpNRVWL

ãt NDGLVWNORXEQtSORFK\

+DGt Tab. 3 – Rozmìry hleznové kosti z jeskynì Puklinové a jejich srovnání s nálezy z jeskynì Pekárny a Hadí.

Tab. 3 – Measurements of astra- galus of horses from the Puklinová cave and their comparison with Magdalenian sites Pekárna cave and Hadí cave.

jeskynì zcela odchylnì od ostatních poblíž ležících magdalénských stanic a samozøejmì i od nálezù ve vlastní jeskyni.

Osteologický materiál v jeskyni

Podstatnì jiná situace, pokud se týèe kvantity osteologického materiálu, je v jeskyni. Pomineme-li ojedinìlý nález kosti soba, který mìl ležet na rozhraní vrstvy 5 a 6, objevuje se první nález teprve v hloubce 169 cm a jedná se o celou holenní kost konì, která je ohryzána vlkem.

Další opìt ojedinìlý nález je pak až v hloubce 177 cm, byla to kost štípaná s nejvìtší pravdìpodobností èlovìkem.

Vìtší nahromadìní kostí (v podstatì nejvìtší) lze pak pozorovat až v hloubce 190-260 cm. I v tomto pøípadì se jedná skoro vždy o kosti koní, pouze jedna kost pochází ze soba. Množství kostí v jednotlivých výše uvedených skupinách vypadá v jednotlivých hloubkách takto:

Fragmenty kostí (èíslo v závorce znaèí poèet, není-li uvedena velikost, pak pouze malé zlomky, hloubky jsou v cm): 188 (2), 201 (3 velké), 202 (2 velké), 200- 210 (1), 210-220 (15), 235 (1), 240-250 (35 + 6 velkých), 250-260 (2).

Urèitelné kosti (mimo jednu kost jedná se pouze o konì):

186 (1), 188 (sob), 189 (1), 189 (1), 210 (1), 214-227 (1), 239 (1).

Kosti ohryzané vlkem: 200 (1), 214-217 (2), 221 (1), 245 (1).

Kosti tøíštìné èlovìkem: 200 (2), 205 (1), 200-210 (1), 214- 227 (1), 222-225 (2), 235 (1), 239 (1), 245 (2).

Co z výše uvedeného vyplývá? Hloubkový rozptyl kostí tohoto nahromadìní je pomìrnì velký, od 190 cm do 260 cm, celkem tedy 70 cm. Jedná se pøitom stále o nálezy pravdìpodobnì z pomìrnì krátkého období. Velké rozpìtí nálezù pak ukazuje, tak jak tomu bylo i pøed jeskyní, na velmi

rychlou sedimentaci sprašových hlín v prùbìhu relativnì krátké doby. Nalezené kosti patøily vìtšinou koním, nálezy soba jsou výjimeèné. Tak velký rozptyl kostí, kterých pøitom není v jednotlivých hloubkách mnoho, ukazuje na to, že se nemohlo jednat o trvale obývanou lokalitu, ale pouze o její pøíležitostné využívání, které se pøitom mnohokrát opakovalo. V dobì, kdy tam lidé nebyli, se tam pak zøejmì opakovanì vyskytovali vlci.

Po této „hlavní“ nálezové vrstvì následují pak v podloží sterilní sedimenty a další nálezy kostí jsou pak až

v hloubce 314 cm (kùò), v hloubce 320 cm (malý zlomek kosti), v  hloubce 335-340 cm (malý fragment kosti) a v hloubce 337 cm (kost tøíštìná èlovìkem). Toto hloubkové rozmístìní nálezù ukazuje tedy opìt spíše na velmi krátkou pøítomnost lidí, která se nìkolikrát opakovala.

V podloží se nacházejí opìt sterilní sedimenty.

Teprve v hloubce 398 cm se nacházel fragment metatarsu III konì, který byl zøetelnì štípaný èlovìkem. Ani v jeskyni se nedá vylouèit, že nálezy pokraèují ještì hloubìji (dále nebylo v jeskyni pokraèováno).

Závìr

Pomìrnì úzká puklinovitá vertikální jeskynì byla tehdejšími lidmi mnohokrát využívána. Vždy se však jednalo o velmi krátkodobì se opakující se „pobyty“. Tyto

„pobyty“, lépe øeèeno využívání vertikální puklinovité jeskynì, však nikdy netrvaly dlouho a nebyly kontinuitní.

Nálezy kostí jasnì ukazují na nìkolik èasových období, která byla vždy po urèitou dobu pøerušena.

Èasovì nejdelší etapa využívání jeskynì lidmi byla v hloubce 260-190 cm a v této dobì docházelo mnohokrát k opakované, ale vždy krátkodobé návštìvì. V mezidobí se pak pomìrnì èasto objevují v jeskyni vlci, zøejmì vždy brzy po jejím opuštìní. I když mohli být zøejmì pøilákáni i (TXXVVS 3XNOLQRYi KDOGD 3HNiUQD

0HWDFDUSXV,,,

PD[GpOND

PD[ãt NDSUR[HSLSK\V\

ãt NDSUR[NORXEQtSORFK\

PLQãt NDGLDSK\V\

PD[ãt NDGLVWþiVWLGLDSK\V\

PD[ãt NDGLVWNORXEQtSORFK\

SU P USUR[HSLSK\V\

PLQSU P UGLDSK\V\

PD[SU P UGLVWVDJLWiOQtKRK HEHQH

(TXXVVS 3XNOLQRYi

0HWDWDUVXV,,, þ

PD[GpOND

PD[ãt NDSUR[HSLSK\V\ FD

ãt NDSUR[NORXEQtSORFK\

PLQãt NDGLDSK\V\

PD[ãt NDGLVWþiVWLGLDSK\V\

PD[ãt NDGLVWNORXEQtSORFK\

SU P USUR[HSLSK\V\ FD

PLQSU P UGLDSK\V\

PD[SU P UGLVWVDJLWiOQtKRK HEHQH KDOGD

Tab. 4 – Rozmìry metacarpu III z jeskynì Puklinové a jejich srovnání s nálezy z jeskynì Pekárny.

Tab. 4 – Measurements of metacarpus III of horses from the Puklinová cave and their comparison with finds from Pekárna cave.

Tab. 5 – Rozmìry metatarsu III z jeskynì Puklinové.

Tab. 5 – Measurements of metatarsus III from the Puklinová cave.

Na ni navazuje skoro bezprostøednì další etapa pobytu lidí, a to v hloubce 169-177 cm a ukazuje opìt na krátkodobou ojedinìlou pøítomnost èlovìka. Touto etapou, pomineme-li ojedinìlý nález kosti soba na rozhraní vrstev 5 a 6, také pøítomnost lidí na této lokalitì konèí.

Ve všech hloubkových úrovních se nacházely v jeskyni hlavnì kosti koní. Zajímavé je to, že nebyl nalezen ani jediný koòský zub. Nedá se ani vylouèit, že tam byly zaneseny pouze èásti tìl. V tom pøípadì by úloha této jeskynì spoèívala v nìèem jiném, než aby sloužila pouze jako doèasný úkryt lidí (náboženské dùvody?). Ani jednou se totiž nejednalo o nìjaký dlouhodobìjší pobyt, ale vždy pouze o krátkodobé návštìvy.

Druhá možnost, která se nedá vylouèit, je, že osteologické nálezy se nacházejí na druhotném místì, že pocházejí z pomìrnì velké rovné plochy ležící bezpros- tøednì nad jeskyní. Tomu by možná odpovídalo i to, že se jedná pøevážnì o kosti a ne o artefakty, které jsou t잚í a tím se i hùøe splavovaly do vertikální puklinovité jeskynì.

Kosti koní odpovídají svými rozmìry koním z poblíže ležících magdalénských lokalit (jeskynì Pekárna a Hadí. Zda jsou s nimi plnì èasovì totožné, se nedá zjistit.

Podezøelé je totiž to, že všechny nálezy pocházely pouze ze

kulturní vrstvy vyskytovaly pouze v hnìdì zbarvených pùdách.

Nápadnì velký hloubkový rozptyl nálezù (230 cm!) v pomìrnì krátké dobì svìdèí o tom, že v uvedené dobì muselo docházet k velké erozi sprašových sedimentù z plochy nad jeskyní, a k jejich bezprostøední akumulaci, a to jak v jeskyni tak i pøed ní. To ukazuje na pomìrnì velké dešové srážky a ve svých dùsledcích i na nepøíznivé pobývání v této dobì v jeskyních, kdy i dnes pøi vìtším dešti kape v nich intenzivnì po delší dobu ze stropù voda.

Pokud by se jednalo èasovì o magdalénskou kulturu, bylo by zajímavé prostudovat pod tímto zorným úhlem ještì jednou magdalénské kulturní polohy v Pekárnì.

Jeskynì Puklinová je názorným pøíkladem toho, že i pøi malém množství nalezeného materiálu lze pøi peèlivì vedeném terénním výzkumu získat velmi zajímavé závìry.

Je mì milou povinností podìkovat pracovníkùm Moravského zemského muzea, doc. K. Valochovi a Dr. P.

Nerudovi za poskytnutý osteologický materiál a za všechny informace, které jsem o jeho uložení v sedimentu dostal.

Také v této práci použitý profil sedimenty pro zakreslení uložení osteologického materiálu byl zhotoven výše uvedenými kolegy.

Literatura:

Musil, R. (1958): Fauna moravských magdalénských stanic. – Anthropozoikum 7 (1957), 7-23, Praha.

Musil, R. (1961): Magdalénská fauna Hadí jeskynì.(Die Fauna des Magdalénien der Hadí Höhle). – Acta Musei Moraviae, 46, 51-66, Brno.

Musil, R. (1969): Die Pferde der Pekárna-Höhle. – Zeitschrift für Tierzüchtung und Züchtungsbiologie 86/2, 147-193.

Hamburg.

Musil, R. (1974): Tiergesellschaft der Kniegrotte. In: Feustel R., Die Kniegrotte. – Veröffentlichungen des Museums für Ur-und Frühgeschichte Thüringens 5, 30-95,Weimar.