1
Oponentní posudek bakalářské práce
Škola: VŠB – Technická univerzita Ostrava
Fakulta: Hornicko – geologická fakulta, Institut ekonomiky a systémů řízení Název BP: Analýza spokojenosti občanů s rozvojem obce
Rok obhajoby BP: 2012
Autor: Roman Švrček
Vedoucí BP: Ing. Markéta Rolčíková, Ph.D.
Oponent: Ing. Adrian W. Šaroch
Č. j.: 16-2012/545
1. Odpovídá závěrečná práce uvedenému zadání v plném rozsahu?
Závěrečná práce předložená autorem odpovídá uvedenému zadání ve struktuře jednotlivých částí a návaznosti kapitol. Cíl práce – zhodnocení spokojenosti občanů včetně navazujících informací a návrh změn však nemohu považovat za splněný – chybí především zjištění navazujících informací a z daného průzkumu není možné vyvodit podložené návrhy změn.
2. Jak hodnotíte předloženou závěrečnou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti?
Předložená práce je co do struktury v souladu s obsahem a jednotlivé kapitoly na sebe navazují logicky. Před samotnou autorovou analýzou výsledků provedeného marketingového výzkumu však postrádám část věnovanou přípravě a tvorbě dotazníku, kde by autor zároveň osvětlil podrobněji volbu témat/priorit a hlavně konkrétních otázek v souvislosti s naplněním cíle dotazování. Teoretická část práce se problematice věnuje spíše stručně, nicméně pro naplnění cíle dostatečně, pokud by se sám autor teorie držel.
3. Základní zhodnocení práce.
Práce působí dojmem, že byla „šitá horkou jehlou“. Určení míry spokojenosti se stávající situací a již provedenými investičními záměry má z časového hlediska omezenou vypovídací hodnotu – pokud zároveň v případě nespokojenosti nepátrá po důvodech a následně možnostech nápravy nebo řešení. Rozhodně měl autor jedinečnou možnost (možná i závazek) se pokusit šetřením zhodnotit názor a postoj občanů – daňových poplatníků k chystaným investičním záměrům a to nejen formou souhlasu či nesouhlasu, ale také dalších navazujících informací a konkrétních podrobností. Autor si pro provedení šetření stanovil 4 hypotézy, které považuji spíše za obecné postuláty a postrádám jejich přímou spojitost se stanovenými cíly a jejich dosažením. Hypotéza č. 2 navíc může být nahlížena různými způsoby z různých úhlů pohledů, protože autor u doby trvalého pobytu respondentů v obci nezohledňuje například hodnocení důvodu přistěhování se nebo míru atraktivity obce pro další nově příchozí obyvatele.
Autor mohl použít a vhodně naformulovat například tvrzení, která o obci uvádí samo její zastupitelstvo na webových stránkách a které i autor sám v práci cituje. Při vyhodnocení jednotlivých otázek zmiňuje autor kromě grafického vyjádření pouze číselné nebo % hodnoty bez dalšího slovního vyhodnocení či upřesnění odpovědí. Někdy jsou otázky zvoleny tak obecně,
2 že nemohou poskytnout žádné jasné doporučení (např. graf č. 9) anebo u grafu č. 15 otázka navazuje na předchozí otázky a současně dává prostor pro uvedení nových poznatků – ani Ty však autor blíže neuvádí a také nekvantifikuje četnost. Interpretace je tak velmi nedostatečná ve smyslu stanovení doporučení, obzvláště je to patrné v případech, kdy respondenti svými odpověďmi ve větší míře (40% a více, např. graf č. 5, č. 6) vyjádřili nespokojenost – dotazník nijak nepředpokládal potřebu dále nespokojenost nebo neurčitost odpovědí upřesnit. Kromě zjištění silné nespokojenosti nebo neurčitosti v daných bodech autor není schopen předložit hlubší vysvětlení natož vytvořit doporučení nápravných kroků. V některých interpretacích (graf č. 4) navíc autor vyvozuje závěr, který však 100% obsahově neodpovídá otázce a pro člověka
„zvenku“ není zřejmé, zda vůbec k takovému závěru lze z dané otázky dojít. Ani v tomto případě autor nešetří hlouběji důvody nevyužití plynové přípojky doplňující otázkou (například:
„Užíváte xxx, jste spokojeni s xxx ….pokud ne, uveďte laskavě proč.“). V interpretaci grafu č. 5 autor místo závěru spekuluje o předpokladu, který měl naopak správně voleným dotazem zkusit vyvrátit nebo potvrdit. V závěru práce autor vyhodnocuje správnost hypotéz, bohužel u hypotézy č. 1, č. 2 a č. 4 postrádám zcela konkrétní přínos ve smyslu doporučení nebo dalších kroků obce a táži se autora, jak je jejich potvrzení/nepotvrzení prospěšné zastupitelstvu k dalším konkrétním krokům. Hypotéza č. 2 je podle mého soudu formulována poněkud jednostranně – neuvažuje totiž důležitý aspekt nově příchozích obyvatel nebo atraktivity obce pro přistěhování se nových obyvatel a staví tak starousedlíky do „nadřazené“ role, přestože z pohledu ekonomického přínosu právě nově se stěhující lidé investují nemalé prostředky do výstavby bydlení a jsou i často na vrcholu ekonomické aktivity. V závěrečných částech práce (kapitoly 5.2 a 5.3) jsou doporučení v duchu „politické“ proklamace a mohou být obecně platná pro všechny obce. Ani celkový závěr autora neobsahuje doporučení na jediný konkrétní krok podložený jasnými daty. Ve vyhodnocení chybí prostor pro otevřené otázky, který by umožnil respondentům stanovit vlastní projekty a jejich prioritu.
4. Jiné poznatky, kritické připomínky.
Autor v práci často používá vlastní výpočty nebo uvádí nepodložené domněnky. Například v grafu č. 1 není možné dovodit, zda jde o věkovou strukturu všech žen. Průzkumu se nakonec z celkového počtu 755 obyvatel účastnilo jen 83 respondentů tj. necelých 11%. Otázkou tedy zůstává, zda se i po odečtení nejnižší věkové skupiny (řekneme dětí do 15 let) z celkové populace obce dá tento vzorek považovat za reprezentativní – nejen z pohledu počtu respondentů k celkovému počtu obyvatel, ale zejména z důvodu možné selektivní chyby ve smyslu pohlaví, věkové skupiny, doby trvalého pobytu, vzdělání a dalších. Autor vůbec neuvádí, jak respondenty rekrutoval a vůbec se nezabývá otázkou dostatečné reprezentativnosti, tedy aby vzorek respondentů odpovídal běžnému rozložení občanů. Sám přitom zmiňoval, že zejména věk respondentů a doba trvalého pobytu v obci může hrát zásadní roli v postojích.
Autor si tak ani nestanovil, které demografické případně další informace o občanech bude sledovat, proč a které jsou z pohledu splnění cíle podstatné/významné a proč. Konečná podoba dotazníku není v práci uvedena ani formou přílohy. Dotazník samotný obsahuje překlepy.
5. Zda a v kterých částech přináší závěrečná práce nové poznatky?
Bohužel se domnívám, že nepřináší.
6. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů?
Studijní prameny byly zvoleny aktuálně, v naprosté míře však autor čerpá z internetových zdrojů, což obecně nehodnotím negativně, otázkou může zůstat kvalita a původnost takových
3 pramenů. V zadání práce autor uvádí i publikace, které posléze v seznamu použité literatury uvedeny nejsou.
7. Hodnocení formální stránky.
Po formální stránce práce více než na deseti místech obsahuje zbytečné chyby v interpunkci, špatné pády, tvary slov, velká/malá písmena a jednou chybný popisek tabulky. List zadání práce není originál, jde o fotokopii ve zmenšeném formátu. Anglický překlad anotace je někdy trochu kostrbatý s gramatickými chybami.
8. Jaký je způsob využití práce?
Upřímně se nedomnívám, že výsledky práce v této podobě mohou zastupitelům sloužit jako relevantní a jasně podložený materiál pro pochopení problematiky případně stanovení dalších konkrétních kroků.
9. Celkové hodnocení práce.
Doporučuji závěrečnou práci k obhajobě.
21. května 2012 Ing. Adrian W. Šaroch
Jednatel Aequilibrium, s.r.o.
tel. +420 776 177 767, email: adrian@aequilibrium.cz
