• Nebyly nalezeny žádné výsledky

41 ČSN 73 0804 – POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB – VÝROBNÍ OBJEKTU

Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů, jejich částí a prostorů určených pro výrobu a pro projektování změn staveb výrobních objektů a prostorů. [16]

Čerpací stanice na CNG není stavbou výrobní a jedná se tedy o otevřené technologické zařízení pro hořlavé plyny, proto se posuzuje dle ČSN 73 0804 s přihlédnutím na normy TPG. [16]

Otevřeným technologickým zařízením se rozumí zařízení sloužící výrobě, dopravě, popř. skladování, umístění vně stavebního objektu (budovy), který nemá obvodové ani střešní konstrukce (např. volně stojící destilační kolony, nádrže, zásobníky, otevřené sklady tlakových lahví). Otevřeným technologickým zařízením jsou také dopravníkové, potrubní, popř. kabelové mosty, bez ohledu na to, zda mají ohraničující konstrukce. [16]

ČSN 38 6405 – PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ – ZÁSADY PROVOZU

Tato norma platí pro obsluhu, provádění kontrol a revizí, vedení provozního deníku, zpracování místního provozního řádu a provoz plynových zařízení, včetně dovezených a provozovaných organizacemi. Norma neplatí pro taxativně vyjmenovaných 12 druhů plynových zařízení, např. pro přepouštění plynů, pro samostatně pracující kompresory a vývěvy, které nejsou napojeny na pevně montovaná potrubí plynů. [17]

Norma obsahuje požadavky především na provádění obsluhy a oprav a stanovuje společné bezpečnostní zásady vztahující se zejména na odvzdušňování, odplynění, meze výbušnosti, kontrolu ovzduší a zjišťování netěsností. [17]

TECHNICKÁ PRAVIDLA GAS (TPG)

V technických pravidlech je nově zaveden a popsán způsob zajištění údržby plynárenského zařízení podle technického stavu a provozních podmínek, který tvoří možnou alternativu ke stávajícímu způsobu údržby plynárenského zařízení podle pevně stanovených lhůt základních činností. [14]

42 Při zpracování technických pravidel byly využity zkušenosti získané z aplikace původních technických pravidel v praxi a bylo také přihlédnuto k současnému trendu v oblasti údržby směřovanému na údržbu dle technického stavu s cílem dosažení minimálně stejné, ne-li vyšší bezpečnosti provozu plynárenského zařízení. [14]

Účelem těchto technických pravidel je účinná pomoc plynárenských podnikatelům realizovat optimální systém údržby plynárenského zařízení, včetně požadavků plynoucích z obecně závazných právních předpisů pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. [14]

Tato technická pravidla jsou podstatná pro provozovatele přepravní a distribučních soustav a podzemních zásobníků. Technická pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou a vztahují se pouze na přepravní a distribuční soustavy v odvětví plynárenství. [14]

43

3 Legislativa při uvádění CNG stanic do provozu

Bezpečnost na pracovištích s nebezpečím výbuchu musí být zajištěna ve shodě s požadavky právních předpisů schválených v Evropské unii a jejich implementaci do právních předpisů České republiky. Nosným předpisem je směrnice Evropského parlamentu a rady 89/391/ES o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro oblast ochrany před výbuchem je dle článku 16 zpracována samostatná směrnice 1999/92/ES o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí, nazývaná také jako ATEX 137, a směrnice 94/9/EC zařízení a ochranné systémy do prostředí s nebezpečím výbuchu, označován jako ATEX 100. Do našich předpisů byly požadavky směrnice 99/92/ES implementovány ve formě nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu, a směrnice 94/9/ES ve formě nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. [18]

Základ řešení prevence rizik je definován v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. [18]

Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. [18]

Provozy, ve kterých nelze zcela vyloučit vznik nebezpečné výbušné atmosféry, ukládá zaměstnavatelům nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na

44 zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu povinnost přijímat technická a organizační opatření s cílem:

 předcházení vzniku výbušné atmosféry,

 zabránění iniciace výbušné atmosféry,

 snížení škodlivých účinků výbuchu takovým způsobem, aby byla zajištěna bezpečnost zaměstnanců. [18]

Riziko výbuchu musí zaměstnavatel posuzovat vždy komplexně s ohledem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu a je povinen zajistit:

 klasifikaci prostorů s nebezpečím výbuchu,

 označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami,

 zajistí písemné vypracování dokumentace ochrany před výbuchem odpovídající aktuální skutečnosti. [18]

Zaměstnavatel má povinnost zpracovat písemnou Dokumentaci o ochraně před výbuchem (DOPV) a provozovatel technologie v ní prokazuje zejména:

 provedení identifikace nebezpečí a posouzení rizika výbuchu – provedení analýzy rizik,

 přijetí preventivních ochranných opatření (technických a organizačních) pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbuchu,

 provedení klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu do příslušných zón,

 určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány zařízení a ochranné systémy určené pro prostory s nebezpečím výbuchu,

 uvedení činností, které smí být v prostorách s nebezpečím výbuchu prováděny pouze na základě písemného příkazu – příkaz „V“. [18]

Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být pravidelně aktualizována. Dokumentace by měla být zpracována přehledně a upravena s přihlédnutím k podmínkám v dané společnosti. [18]

45 PREVENTIVNÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Výbuchu lze zabránit odstraněním jedné nebo více podmínek, které jsou nezbytné pro jeho vznik, jak vyplývá z výše uvedeného výbuchového trojúhelníku. Předejít vzniku výbušné atmosféry můžeme:

 nahrazením nebo snížením látek, které jsou schopny vytvářet výbušné atmosféry,

 minimalizace úniku hořlavých látek z technologických zařízení,

 odsáváním par hořlavých látek z míst jejich uvolňování,

 inertizací,

 výstražnou signalizací. [18]

Pokud nelze snížit výskyt možné výbušné atmosféry a zdrojů iniciace spolehlivě zabránit, je třeba provést dostatečná konstrukční opatření pro snížení účinků výbuchu a zajištění požadované úrovně bezpečnosti, např.:

 konstrukcí odolných výbuchu,

 systémů na odlehčení výbuchu,

 systémů na potlačení výbuchu,

 systémů na zabránění přenosu výbuchu. [18]

KLASIFIKACE PROSTORŮ DO ZÓN

Zaměstnavatel je povinen stanovit prostory s nebezpečím výbuchu, kde se výbušná atmosféra může vyskytnout v takovém množství, že jsou zapotřebí bezpečnostní opatření a prostory bez nebezpečí výbuchu, kde se výskyt výbušné atmosféry nepředpokládá. Pro výbušné atmosféry, které jsou tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry či mlhy jsou to zóny 0, 1 a 2 (viz Tabulka 3). [18]

46 Tabulka 3: Zóny pro prostory s nebezpečím výbuchu [18]

Plyny a páry Charakter prostoru

Zóna 0 Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.

Nad 10% z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu nad 1 000 h/ročně.

Zóna 1 Prostor, ve kterém je občasný výskyt výbušné atmosféry pravděpodobný. 0,1 - 10 % z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu v rozmezí 10 - 1 000 h/ročně.

Zóna 2 Prostor, ve kterém výskyt výbušné atmosféry není pravděpodobný, a pokud dojde k jejímu vzniku, je přítomna pouze po krátký časový úsek. Pod 0,1 % z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu pod 10 h/ročně.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ

Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny do prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být náležitým způsobem označeny. Označení obsahuje značku shody CE, symbol EX, což je specifické označení ochrany proti výbuchu a číslo orgánu, který provedl certifikaci výrobku. Dále musí štítek obsahovat skupinu a kategorii zařízení i typ výbušné atmosféry, pro kterou je zařízení určeno. Označení musí být viditelné, nesmazatelné, zřetelné a čitelné. [18]

47

4 Technologie čerpací stanice CNG

Navrhovaná technologie plnící stanice CNG je řešena jako stavebnicový systém umožňující postupné navyšování distribuční kapacity.

Funkční princip plnící stanice spočívá v odběru produktu z veřejného plynovodního řadu, jeho nezbytné úpravě (sušení) a následném stlačením vícestupňovou kompresorovou jednotkou na požadovaný tlak potřebný pro plnění zásobníků vozidel. Stačený zemní plyn je uložen do tlakového zásobníku plnící stanice. Odběr produktu z veřejného plynovodního řadu probíhá přes metrologicky ověřenou měřící soupravu.

Distribuce stlačeného zemního plynu do zásobníku (nádrže) přistaveného vozidla je zajištěna prostým přepouštěním CNG na základě rozdílu tlaku v zásobníku plnící stanice a zásobníku přistaveného vozidla. Přepouštění plynu probíhá prostřednictvím distribuční jednotky vybavené metrologicky ověřeným hmotnostním průtokoměrem distribuovaného produktu a plnící koncovkou odpovídající velikosti pro připojení k plnícímu hrdlu zásobníku vozidla.

Vlastní technologické zařízení plnící stanice je rozděleno do dvou sektorů – neveřejného a veřejného sektoru. Neveřejný sektor představuje ohrazený prostor nepřístupný pro veřejnost (viz obrázek 8).