Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství
Katedra bezpečnostní inženýrství
Bezpečnost při výstavbě a uvádění do provozu CNG stanic
Student: Bc. Michaela Korčáková
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc.
Studijní obor: Bezpečnostní inženýrství
Termín odevzdání bakalářské práce: 14. 4. 2017
Poděkování:
Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce doc. Ivaně Bartlové, CSc., která mi svými radami pomohla diplomovou práci úspěšně zpracovat a dokončit.
Dále bych chtěla poděkovat Ing. Bc. Marianu Loboziakovi, MBA z Technické inspekce České republiky za poskytnutí potřebných podkladů pro vytvoření diplomové práce a všem ostatním, kteří přispěli svými radami a zkušenostmi z praxe.
ANOTACE
KORČÁKOVÁ, Michaela. Bezpečnost při výstavbě a uvádění do provozu CNG stanic.
[Diplomová práce]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2017. 81 s.
Diplomová práce řeší zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak při výstavbě, tak při uvedení do provozu CNG stanic v souladu s požadavky platné legislativy. Úvodní část je věnována informacím o plynných palivech s hlavním zaměřením na CNG, jsou uvedeny vlastnosti a technicko-bezpečnostní parametry a zdůrazněny klady a zápory tohoto paliva.
Vysvětlena je technologie čerpací stanice CNG a podrobně jsou zpracovány požadavky na plnicí stanici CNG právě z hlediska zajištění bezpečnosti po stránce technické a organizační. V závěru jsou shrnuty opatření pro bezpečné provozování CNG stanic využitelné v praxi.
Klíčová slova: stlačený zemní plyn, CNG stanice, plnicí stanice, bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
ANNOTATION
KORČÁKOVÁ, Michaela. Safety during the construction and commissioning of CNG stations. [Thesis]. Ostrava: VŠB – Technical university of Ostrava, Faculty of Safety Engineering, 2017. 81 p.
The thesis deals with occupational health and safety during the construction of CNG stations and their putting into operation, as in accordance with the law. The first part of the thesis is concerned with gaseous fuels in general, and then it focuses on CNG and its qualities, technical safety features and pluses and minuses of this type of fuel. The second part of the thesis examines CNG station technology and determines CNG station requirements with respect to technical and organizational safety. The final part of the thesis suggests practical steps for the safe operation of CNG stations.
Key words: compressed natural gas, CNG station, filling station, occupational health and safety
Obsah
Úvod. ... 10
1 Plynná paliva ... 11
1.1 Zemní plyn... 13
1.2 Zkapalněný zemní plyn – LNG ... 15
1.3 Stlačený zemní plyn – CNG ... 17
1.4 Propan-butan (LPG) ... 19
2 Legislativa při výstavbě a užívání CNG stanic ... 22
2.1 Projektová dokumentace ... 25
2.2 Požárně bezpečnostní řešení ... 27
2.3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí staveniště ... 31
2.4 Úkoly zadavatele a zhotovitele stavby ... 32
2.5 Koordinátor BOZP ... 35
2.6 Obecné požadavky na zajištění staveniště ... 38
2.7 ČSN a technická pravidla ... 40
3 Legislativa při uvádění CNG stanic do provozu ... 43
4 Technologie čerpací stanice CNG ... 47
4.1 Vstupní část technologie – před kompresorovou jednotkou ... 49
4.2 Kompresorová jednotka včetně interních VVTL zásobníků ... 51
4.3 Plnění nádrží vozidel ... 56
5 Plnící stanice CNG pro motorová vozidla ... 58
5.1 Technické požadavky na zařízení ... 59
5.1.1 Sací potrubí a rozvod stlačeného plynu ... 59
5.1.2 Kompresor ... 61
5.1.3 Vyrovnávací a zásobní nádrž ... 62
5.1.4 Výdejní zařízení... 62
5.1.5 Umístění zařízení plnicích stanic ... 64
5.2 Zkoušení plnicích stanic ... 67
5.3 Provoz plnicích stanic... 68
5.4 Odborná způsobilost obsluhovatelů a kontrola provozu ... 69
6 Zajištění opatření na CNG stanicích ... 70
6.1 Práce v prostředí s nebezpečím výbuchu – příkaz V ... 71
6.2 Školení a výcvik zaměstnanců... 72
6.3 Opatření při údržbě ... 73
7 Závěr ... 74
Literatura ... 76
Seznam obrázků ... 79
Seznam tabulek ... 80
Seznam příloh ... 81
Seznam zkratek
České zkratky
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví
ČSN Česká technická norma
DOPV Dokumentace o ochraně před výbuchem
LEL Dolní mez výbušnosti
OIP Oblastní inspektorát práce
OOPP Osobní ochranné pracovní prostředky
PHM Pohonné hmoty
PTZZ Provozní technik zdvihacích zařízení
RTZZ Revizní technik zdvihacích zařízení
SBP Systém bezpečné práce
SIUP Státní úřad inspekce práce
STL Středotlaký plynovod (od 5 kPa do 0,4 MPa)
TIČR Technická inspekce České republiky
TPG Technická pravidla GAS
TRB Teplota rosného bodu
VTL Vysokotlaký plynovod (od 0,4 MPa do 4 MPa)
VVTL Velmi vysokotlaký plynovod (nad 4 MPa do 10 MPa)
ZZ Zdvihací zařízení
Cizojazyčné zkratky
LPG Liquefied petroleum gas / Zkapalněná propan-butanová směs CNG Compressed natural gas / Stlačený zemní plyn
LNG Liquefied natural gas / Zkapalněný zemní plyn
NG Natural Gas
10
Úvod
V současné době se v dopravě rozšiřuje využívání stlačeného zemního plynu (CNG) především z důvodů nízkých cen, šetrnosti k životnímu prostředí i stále se rozšiřující se dostupnosti plnicích stanic.
Vzhledem k současné ceně klasických motorových paliv je přínosem vozidel poháněných CNG i významná úspora provozních nákladů.
Česká republika má s využitím zemního plynu dlouhodobé zkušenosti. V oblasti silniční dopravy se řadí mezi evropské země s velkou dynamikou rozvoje tohoto druhu paliva. S tím souvisí i neustálý rozvoj infrastruktury plnicích stanic stlačeného zemního plynu. Průběžně narůstá i počet automobilů, autobusů a off-road vozidel s pohonem na CNG.
Zemní plyn, jehož hlavní složkou je metan, má v porovnání s ostatními fosilními palivy tu výhodu, že při spalování vzniká nejmenší množství CO2, a proto je považován za ekologické palivo. Je však třeba zdůraznit, že zemní plyn je hořlavý a výbušný, z těchto důvodů je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost zajištění bezpečnosti na čerpacích stanicích využívajících stlačený (CNG) i zkapalněný (LNG) zemní plyn.
Z uvedených důvodů je cílem práce charakterizovat provoz CNG stanic včetně vlastností a charakteristik stlačeného zemního plynu a popsat technologický postup. Na tomto základě a vycházeje z platné legislativy zpracovat bezpečnostní dokumentaci pro výstavbu a uvádění do provozu CNG stanic.
11
1 Plynná paliva
Využití plynů pro pohon spalovacích motorů má více než stoletou historii. První spalovací dvoudobý motor byl uveden do provozu v roce 1860, kdy byl použit svítiplyn neboli karbonizační plyn. Výkon motoru byl jen 0,75 kW. O rok později byl uveden do provozu čtyřdobý Ottův motor, opět s použitím svítiplynu. Benzín se začal používat až v roce 1873. [1]
Svítiplyn pro pohon spalovacích motorů se začal především využívat za druhé světové války, kdy byl nedostatek pohonných hmot na bázi ropy. Svítiplyn je jeden z produktů vysokoteplotní karbonizace uhlí a obsahuje spalitelné složky, jako jsou např. CO, H2, CH4 a další plynné uhlovodíky. Z hlediska spotřeby paliva v motoru je jeden litr benzinu ekvivalentní asi 2 m3 svítiplynu. [1]
V současnosti se používání plynů pro pohon automobilů z důvodu úspor ropných kapalných paliv znovu rozšířil. Dalším důvodem pro zavádění plynných pohonů je řešení některých ekologických problémů, protože ve spalinách ze spalování plynných paliv je obvykle menší množství některých škodlivých látek. [1]
U autobusů, osobních a nákladních automobilů se uplatňují zejména zkapalněná propan-butanová směs (LPG – Liquefied petroleum gas), stlačený zemní plyn (CNG – Compressed natural gas) a v menším měřítku i zkapalněný zemní plyn (LNG – Liquefied natural gas). [1]
Automobily spalující plynná paliva mají v porovnání s automobily spalujícími kapalná paliva řadu výhod:
nižší náklady na provoz vozidla v důsledku nižší ceny paliva,
menší hlučnost automobilů poháněných CNG,
použití paliva v plynném skupenství vede k vytvoření homogenní směsi a k rovnoměrnějšímu plnění válců motoru,
vyšší oktanové číslo zemního plynu (viz Tabulka 1) umožňuje použít u zážehových motorů vyšší stupeň komprese, a tím zvýšit tepelnou účinnost motoru,
12
nedochází ke znečištění motorového oleje palivem a úsadami, což vede ke zvýšení životnosti olejů, a tím ke snížení nákladů souvisejících s výměnou oleje,
nižší emise aromatických uhlovodíků (včetně benzenu), polyaromatických uhlovodíků (včetně karcinogenních), tuhých částic a u motorů spalujících CNG i menší emise CO, NOx. [1]
Tabulka 1 Oktanová čísla plynných uhlovodíků [1]
Uhlovodík OČVM
Metan > 110
Etan 107
Propan 106
n-Butan 94
i-Butan 101
n-Pentan 62
Za nevýhodu plynových pohonů se považuje:
zvýšení nákladů na palivovou soustavu, případně přestavbu motoru,
snížení užitné nosnosti automobilu vlivem hmotnosti zásobních tlakových lahví,
zmenšení zavazadlového prostoru u osobních automobilů, resp. nárůst výšky autobusů v důsledku instalace tlakových lahví. [1]
Je potřebné zdůraznit i dodatečné náklady na bezpečnostní a technické úpravy garáží a servisních zařízení. [1]
Plynná paliva jsou uplatněna zejména v autobusech městské hromadné dopravy, v městských užitkových vozidlech rozvážejících zboží nebo svážejících komunální odpad a osobních vozidel. [1]
13
1.1 Zemní plyn
Zemní plyn se stal nepostradatelným zdrojem energie pro naši společnost. Řadí se do skupiny tzv. velmi výhřevných plynů a využíváme ho např. k vytápění, vaření a ohřevu vody, v elektrárnách v teplárnách nebo třeba v dopravě. Jen v České republice se ho ročně spotřebuje přes 8 mld. m3. [2]
Zemní plyn distribuovaný v České republice je prakticky čistý metan, výševroucí homology jsou zastoupeny v malých množstvích (viz Tabulka 2). Zemní plyn se v poslední době označuje jako NG – Natural Gas. [1]
Tabulka 2 Typické složení zemního plynu distribuovaného v České republice [1]
Složka Obsah
(% hm.)
Metan 96,70
Etan 1,07
Propan 0,49
i-Butan 0,11
n-Butan 0,11
Pentany 0,08
Hexany a vyšší 0,11
Dusík 1,12
Oxid uhličitý 0,22
14 Základní vlastnosti zemního plynu:
Výhřevnost 34 MJ/m3
Spalné teplo 37,8 MJ/m3
Hustota 0,69 kg/m3
Meze výbušnosti 5 – 15 %
Zápalná teplota 650°C – 705°C
Množství spalovacího vzduchu 9,53 m3 vzduchu / m3 ZP
Teplota plamene 1957°C
Těžený zemní plyn se dělí do čtyř skupin:
1. zemní plyn suchý (chudý) – má vysoký obsah metanu (95 – 98 %) a nepatrné množství vyšších uhlovodíků,
2. zemní plyn vlhký (bohatý) – kromě metanu obsahuje vyšší podíl vyšších uhlovodíků,
3. zemní plyn kyselý – plyn s vysokým obsahem sulfanu (H2S), který je před dodávkou zemního plynu do distribuční soustavy nutné odstranit,
4. zemní plyn s vyšším obsahem inertních plynů – v této směsi je především obsazen oxid uhličitý a dusík. [2]
Zemní plyn může být použit pro pohon zážehových i vznětových motorů. Pro pohon zážehových motorů může být použit buď samostatně, nebo v kombinaci s benzinem (dvoupalcový systém). Pro pohon vznětových motorů může být zemní plyn použit také současně v kombinaci s motorovou naftou, kdy motorová nafta kryje jen asi 20 % energetické potřeby motoru. V současnosti převažuje použití zemního plynu pro pohon zážehových motorů. [1]
Zemní plyn je lehčí než vzduch a z hlediska spotřeby paliva v motoru odpovídá 1 m3 zemního plynu přibližně 1,1 – 1,2 l benzinu. [1]
15 Pro skladování stlačeného zemního plynu (CNG) v osobních automobilech se používají zásobníky o objemu cca 100 l, plnicí tlak plynu je kolem 20 MPa. Hmotnost ocelové láhve se pohybuje mezi 80 – 100 kg, vejde se do ní cca 12 kg CNG, což stačí na cca 200 km. Další variantou je používání odlehčených tlakových láhví vyrobených z plastických hmot neboli kompozitů. Tlakové láhve vyrobené z plastických hmot mají jen asi třetinovou hmotnost v porovnání s ocelovými lahvemi a jsou dražší. [1]
Zkapalněný zemní plyn se v automobilech skladuje v kryogenních nádržích. Plyn pro zkapalňování se musí sušit, aby se zamezilo tvorbě krystalických hydrátů metanu.
Nevýhodou zkapalňování metanu jsou vyšší náklady ve srovnání s CNG. Pro skladování stejného množství energie je objem nádrží pro LNG asi dvojnásobný v porovnání s nádržemi na motorovou naftu, ale 2,3 krát menší ve srovnání s nádržemi na CNG.
Skutečný objem nádrže na LNG se ale ještě zvětší o izolační hmoty, což zejména u malých nádrží může být až 40 % z celkového objemu. [1]
I přes velmi dokonalou izolaci se LNG odpařuje a zásobník musí být vybaven pojistným ventilem, který při dosažení tlaku cca 0,35 – 0,42 MPa uvolní přebytečný metan. Při jízdě se náplň nádrže sama ochlazuje odpařováním zkapalněného metanu, který se spaluje v motoru. U moderních automobilových nádrží vydrží LNG v nádrži 5 – 7 dní, pokud automobil není v provozu. Odpuštěním plynného metanu se zvětšují ztráty pohonných hmot a je zapotřebí zajistit odvětrávání garáží. [1]
1.2 Zkapalněný zemní plyn – LNG
Zkapalněný zemní plyn je 90 – 100 % metan se zbytky etanu, propanu, vyšších uhlovodíků a dusíky, který je zchlazen na – 162°C při atmosférickém tlaku. Zkapalněný zemní plyn je studená, namodralá, průzračná kapalina bez zápachu, nekorozivní, netoxická, s malou viskozitou. Zkapalněný zemní plyn zaujímá cca 600krát menší objem než plynný zemní plyn. [3]
16 Základní vlastnosti LNG:
Výhřevnost 54,8 MJ/kg, 22 MJ/l
Hustota při 15°C 530 kg/m3
Zápalná teplota 540°C
Teplota vznícení 430°C
Teplota varu - 40°C až – 5°C
Teplota tuhnutí - 47°C
Dolní mez výbušnosti 1,8 % obj.
Horní mez výbušnosti 9,5 % obj.
Výhody LNG:
větší dojezd vozidla na LNG v porovnání s klasickými pohonnými hmotami (oproti CNG),
vysoce čisté palivo s minimem škodlivých emisí,
vysoká hustota energie (srovnatelná s ropnými látkami),
nepříliš těžká palivová nádrž,
doba plnění srovnatelná s klasickými palivy,
bezpečnější provoz – vyšší zápalné teploty LNG oproti benzinu, Obrázek 1: Logo LNG [23]
17
oproti CNG zmenšení obejmu palivových nádrží a tím zvětšení úložného prostoru ve vozidle. [3]
Nevýhody LNG:
uchovávání za velmi nízkých teplot,
odpar z nádrže při delší odstávce vozidla,
složitější a nákladnější technologie v porovnání se stlačeným zemním plynem,
jiná technologie plnění vozidel a nová rizika při tankování. [3]
1.3 Stlačený zemní plyn – CNG
Compressed natural gas neboli CNG je zkratka pro stlačený zemní plyn. Je to plyn, který je dostupný v plynovodné síti v Evropě a České republice. Je využíván k výrobě tepelné a elektrické energie. Pro účely využití v dopravě se z hlediska koncentrace energie musí stlačit 200krát pomocí vysokotlakých kompresorů. I po stlačení zůstává CNG v plynné formě. [4]
Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo. Jeho hlavní složkou je methan (obvykle 90 %) a ethan (1 – 6 %). Nachází se v podzemí buď samostatně, nebo společně s ropou nebo černým uhlím. V porovnání s ostatními fosilními palivy při spalování má nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie, proto je považován za ekologické palivo. [4]
Samostatný zemní plyn je bez zápachu, proto se při jeho distribuci provádí tzv.
odorizace, tj. přidávají se do něj zapáchající plyny (např. ethylmerkaptan) tak, aby čichem bylo možné zjistit zemní plyn ve vzduchu v koncentraci větší než 1 procento. Zásoby zemního plynu vystačí podle posledních expertních analýz zhruba 2krát déle, než zásoby ropy, proto je toto palivo perspektivní pro budoucnost. [4]
18 Základní vlastnosti CNG:
Výhřevnost 34 MJ/m3
Teplota vznícení 537°C
Teplota varu - 161,6°C
Teplota tuhnutí - 182,5°C
Hustota při 15°C 0,678 kg/m3
Dolní mez výbušnosti 4,4 % obj.
Horní mez výbušnosti 15 % obj.
Výhody CNG:
při spalování CNG dochází k lepšímu směšování se vzduchem a tím i k rovnoměrnému složení palivové směsi a plnění válců,
automobily na CNG vykazují snížení hladiny hluku o 10 – 15 dB,
lepší startování automobilů za nízkých teplot,
cenová atraktivita, tj. nižší provozní náklady a výrazná úspora za pohonné hmoty (cca o 40 – 50%), na veřejných plnicích stanicích se prodává CNG v kilogramech a spotřeba paliva se udává také v m3, kdy 1 m3 CNG odpovídá z energetického hlediska cca 1 litru benzínu,
Obrázek 2: Logo CNG [22]
19
CNG je minimálně zatíženo spotřební daní a vozidla na CNG jsou zatížena nulovou silniční daní,
zápalná teplota CNG je dvojnásobná oproti benzínu, což zvyšuje jeho provozní bezpečnost,
tlakové nádrže, vzhledem k vysokým tlakům (20 MPa), jsou mnohem bezpečnější oproti nádržím na kapalná paliva,
palivová soustava ve vozidle na CNG je několikanásobně jištěna, a proto jsou tato vozidla naprosto bezpečná,
při plnění nedochází k odparům ani úkapům a tím pádem nedochází ke kontaminaci půdy,
CNG není toxický a z vozidla ho nelze zcizit. [5]
Nevýhody CNG:
menší síť čerpacích stanic - tuto nevýhodu je možné eliminovat vlastním plněním, a v současné době počet čerpacích stanic velmi narůstá,
nákladná přestavba vozidla – cca 40 tis. Kč, kvůli tlakovým lahvím, které se umístí v části zavazadlového prostoru,
velmi malá servisní síť. [3]
1.4 Propan-butan (LPG)
Propan-butan je směs zkapalněných rafinérských plynů – uhlovodíků. Propan- butanová směs obsahuje převážně propan C3H8 a butan C4H10 a menší množství vyšších uhlovodíků, přičemž poměr obsahu propanu a butanu v LPG je v různých zemích odlišný. [3]
20 LPG vzniká při rafinaci ropy, anebo jako kapalná frakce separovaná od metanu v průběhu těžby zemního plynu. Za normálních atmosférických podmínek se propan-butan vyskytuje v plynné formě. Poměrně snadno, ochlazením nebo stlačením, lze propan-butan převést do kapalného stavu. V kapalném stavu zaujímá pouze 1/250 svého plynného objemu. Snadný přechod mezi oběma skupenstvími je pro praktické využití velmi výhodný. [3]
Propan-butan je v současné době nejvíce využívaný plyn v dopravě a jako automobilové palivo je využíván již několik desetiletí. Jedná se o levné, z ekologického pohledu příznivé palivo. LPG je do vozidel naplněn a skladován v nádržích pouze v kapalné formě. Teprve ve zplynovači se mění na plyn, který je poté ve směšovači mísen se vzduchem na palivovou směs. [3]
Propan-butan je plyn charakteristického zápachu, nedýchatelný a má mírné narkotické účinky. V plynné fázi je těžší než vzduch, v kapalné pak lehčí než voda.
Přechod z kapalného skupenství propan-butanu na plynné je provázeno obdobně spotřebou tepelné energie jako například u vody, benzinu nebo lihu. Množství spotřebované tepelné energie je uváděno jako množství výparného tepla nutného k zahřátí kapaliny na bod varu, aby se proměnila v páru. [3]
Z technického hlediska je zvláštní vlastností propan-butanu schopnost rozpouštět laky, oleje, tuky apod. a narušovat přírodní kaučuk. Proto se v konstrukci technického zařízení pracující s propan-butanem používají syntetické materiály odolné proti účinkům CxHx uhlovodíkům. [3]
Obrázek 3: Logo LPG [21]
21 Z fyzikálně-chemického hlediska lze zkapalněný uhlovodíkový plyn charakterizovat jako bezbarvou, těkavou kapalinu, specifického zápachu. LPG je hořlavý a výbušný, netoxický, jeho páry jsou až dvojnásobně těžší než vzduch. Zkapalněním zmenšuje svůj objem cca 250krát. Rozdílné jsou fyzikálně-chemické vlastnosti plynné a kapalné fáze. Při odběru plynné fáze ze směsi uhlovodíků se získávají páry, které v závislosti na čase mají odlišné složení a tím pádem i vlastnosti. [3]
22
2 Legislativa při výstavbě a užívání CNG stanic
Způsoby zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při výstavbě a uvedení do provozu CNG stanic ukládají základní právní předpisy a další dokumenty. Oblast CNG stanic je rovněž řešena v několika zákonech a vyhláškách, technických pravidlech a Českých státních normách (ČSN).
Plnící stanice a vozidla na CNG se nepovažují za plynárenská zařízení dle energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [6]
Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu ustanovené prováděcími právními předpisy. [7]
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu. [7]
Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. [7]
Před výstavbou čerpacích stanic CNG je zapotřebí rozhodnutí, vyjádření či stanovisek dotčených orgánů pro samotnou realizaci stavby. Správní řízení lze rozdělit do tří etap. [7]
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Územní řízení je procesní postup, který rozhoduje o umisťování staveb, ochraně zájmů území, využití území, dělení a sjednocení pozemků. Územní řízení se vede jen v případech s významným vlivem na okolí a životní prostředí. [7]
Územní řízení je jednání o:
a) umístění stavby nebo zařízení,
23 b) změně využití území,
c) změně vlivu užívání stavby na území, d) dělení nebo sjednocení pozemků, e) ochranném pásmu. [7]
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické povolení, účel a dobu trvání. Stavební úřad stanoví ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby. [7]
U stavby obsahující technologické zařízení, u kterého je zapotřebí ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu a v takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání zkušebního provozu. [7]
Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění, povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky dotčených orgánů a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. [7]
Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaje o tom, kdo bude provádět stavební záměr, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, pokud je zapotřebí, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti. [7]
Stavebník k žádosti o stavební povolení doloží:
doklad o právu – doklad prokazující vlastnické právo stavebníka nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě,
24
projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů,
plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,
závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, atd.),
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. [7]
Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, pokud obecní úřad v místě stavby není stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. [7]
Stavební úřad zastaví řízení, pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou a usnesení o zastavení řízení se doručuje jen stavebníkovi. [7]
KOLAUDAČNÍ SOUHLAS
Stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, může být používána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Příslušný stavební úřad vydává kolaudační souhlas na žádost stavebníka. [7]
Stavebník uvede v žádosti identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
25 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, atd.). Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, stavebník zajistí geometrický plán. [7]
Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádost o vydání kolaudačního souhlasu. [7]
Stavební úřad zkoumá pří závěrečné kontrolní prohlídce, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění, stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu.
Pokud stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s projektovou dokumentací, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. [7]
2.1 Projektová dokumentace
Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Projektant je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. [7]
Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické a jiné výpočty vztahující se k projektové dokumentaci, musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. [7]
Pokud není projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci jako celku tím není dotčena. [7]
26 Projektovou dokumentaci může kromě projektanta zpracovat také osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Tato osoba, jak už bylo řečeno výše, smí vypracovat projektovou dokumentaci, ale odpovědnost nese oprávněný projektant, čili autorizovaná osoba. [7]
Autorizovaná osoba neboli projektant, získává autorizaci, kterou se rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území. [8]
Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. [8]
Projektová dokumentace obsahuje části:
A Průvodní zpráva,
B Souhrnná technická zpráva, C Situační výkresy,
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, E Dokladová část.
Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E. Rozsah a obsah jednotlivých částí je přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. [9]
Průvodní zpráva zahrnuje identifikační údaje o stavbě, stavebníkovi a údaje o zpracovateli projektové dokumentace, seznam vstupních podkladů, údaje o území, údaje o stavbě, členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení. [9]
Souhrnná technická zpráva obsahuje popis území stavby neboli charakteristiku stavebního pozemku, celkový popis stavby, popis připojení na technickou infrastrukturu, dopravní řešení, řešení vegetace a souvisejících terénních úprav, popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochranu, ochranu obyvatelstva a zásady organizace výstavby. [9]
27 Součástí výkresové části by měl být situační výkres širších vztahů, celkový situační výkres stavby, koordinační situace, katastrální situační výkres, speciální situační výkresy – vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření. [9]
Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení. [9]
Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. Jedná se především o závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, geodetický podklad pro projektovou činnost, projekt zpracovaný báňským projektantem, průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií. [9]
2.2 Požárně bezpečnostní řešení
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. [10]
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany. [10]
Nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení, jsou výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků. Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují:
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti,
28 b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e) zdroje požární vody – vnější a vnitřní odběrní místa (hydranty),
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, eventuálně dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest. [11]
Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v souvislosti na velikosti a rozsahu stavby, přiměřeně rozšířen nebo omezen.
Požárně bezpečnostní řešení musí být vždy dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V opodstatněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek. [11]
POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ
Při zpracování požárně bezpečnostního řešení (dále jen PBŘ) se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů, normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují:
a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných
29 odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách, b) řešení příjezdových komunikací, eventuálně nástupních ploch pro požární
techniku, zajištění potřebného množství požární vody, nebo jiné hasební látky,
c) předpokládaný rozsah vedení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti, d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, nebo vyjádření potřeby
zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení k sítím technického vybavení. [11]
POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Požárně bezpečnostní řešení pro stavební řízení, které je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace obsahuje:
a) seznam použitých podkladů pro zpracování,
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popis a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c) rozdělení stavby do požárních úseků,
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti,
f) zhodnocení navržených stavebních hmot – stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.,
30 g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
h) stanovení odstupových, nebo bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrných míst (hydrantů), nebo způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použit vodu jako hasební látku,
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, respektive nástupních ploch pro požární techniku,
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, nebo dalších věcných prostředků požární ochrany či požární techniky,
l) zhodnocení technický, technologických zařízení stavby – rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod., z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti staveních hmot,
n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby. [11]
31
2.3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí staveniště
Zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu jejich trvání pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu – zadavatel stavby, na jejím pracovišti vymezeném dočasně k realizaci stavby, zajistí v součinnosti se zadavatelem stavby vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Zhotovitel může být i zadavatelem stavby, pokud stavbu provádí pro sebe. [12]
Zhotovitel je povinen dodržovat požadavky kladené na BOZP při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou:
a) udržování pořádku a čistoty na staveništi,
b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,
c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení,
d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,
f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,
g) splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi,
h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravu a materiálů,
i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,
j) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů,
32 k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle
skutečného postupu prací,
l) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zhotovitele mohou zdržovat na staveništi,
m) zajištění spolupráce s jinými osobami,
n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,
o) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno,
p) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, q) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na staveništích. [12]
Zaměstnavatel je povinen umístit na pracovišti bezpečnostní značky, značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. [12]
2.4 Úkoly zadavatele a zhotovitele stavby
Působí-li na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. [12]
Zadavatel stavby je povinen při realizaci stavby doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli v případech kdy:
celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na
33 nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den,
celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu. [12]
Oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Pokud dojde k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. [12]
Zadavatel stavby má za úkol zajistit zpracování plánu při přípravě stavby podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a dále má dbát, aby byl plán při realizaci stavby aktualizován. Plán BOZP zpracovává koordinátor. Na obrázku 4 je vyobrazeno schéma zobrazující za jakých podmínek je zadavatel stavby povinen zajistit plán BOZP. [12]
34 Zhotovitel je povinen:
a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi písemně informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které po realizaci stavby zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění,
b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, c) brát v úvahu podněty a pokyny opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve
lhůtách uvedených v plánu. [12]
Obrázek 4: Podmínky pro zajištění plánu BOZP
35
2.5 Koordinátor BOZP
Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou. [12]
Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, případně při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. [12]
Vymezí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, stanoví písemně pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, zejména pro zpracování plánu BOZP na staveništi, včetně informací o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdražovat na staveništi, poskytovat mu součinnost a zavázat všechny zhotovitele, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby. [12]
Koordinátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti s činností dozvěděl a které nelze sdělovat dalším osobám. [12]
Koordinátor je při přípravě stavby povinen:
a) v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán BOZP,
b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli, pokud již byl určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činností,
36 c) poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na specifická opatření, pracovní nebo technologické postupy, procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby. [12]
Koordinátor je při realizaci stavby:
a) povinen bez zbytečného odkladu informovat všechny dotčené zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
b) povinen bez zbytečného odkladu upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP zjištěném pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu, vyžadovat zjednání nápravy a navrhovat přiměřená opatření,
c) povinen bez zbytečného odkladu oznámit zadavateli stavby nedostatky, pokud zhotovitelem nebyla neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy a zadavatel stavby je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem,
d) povinen bez zbytečného odkladu postupovat při výkonu své činnosti v součinnosti a dalšími odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost, a dále
e) spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností,
f) sleduje provádění prací na staveništi a ověřuje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajištění bezpečného provádění prací na staveništi a upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy,
g) kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaných fyzických osobám,
37 h) spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a s příslušnými odborovými organizacemi popřípadě s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka,
i) zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu,
j) v součinnosti se všemi zhotoviteli na dané stavbě aktualizuje a přizpůsobuje plán zpracovaný při přípravě stavby skutečnému průběhu prací při realizaci stavby na staveništi a nechá plán odsouhlasit a podepsat všemi zhotoviteli, pokud nebyli v době zpracování pánu známi,
k) navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,
l) sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků,
m) provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v BOZP na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. [12]
Plán BOZP na staveništi zpracovává v podrobnostech umožňujících koordinátorovi využívat plánu jako hlavního nástroje koordinace opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě v souladu s jeho povinnostmi stanovenými zákonem o zajištění dalších podmínek BOZP. [13]
Plán obsahuje postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, které se týkají stavby, pro niž se plán zpracovává a zahrnuje konkrétní požadavky pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění všech uvedených postupů a pracovních činností. [13]
38
2.6 Obecné požadavky na zajištění staveniště
Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být zajištěny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad:
a) v zastavěném území musí být staveniště na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m,
b) u liniových staveb nebo stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče,
c) pokud nelze u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních nebo technologických důvodů ohrazení ani zábrany provést musí být bezpečnost provozu a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením provozu nebo střežením,
d) nepoužívané otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány. [13]
Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob a zajistí označení hranic staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a dále stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Bezpečnostní značkou (viz obrázek 5) musí být vyznačen zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám na všech vstupech a na přístupových komunikacích, které k nim vedou. [13]
39 Pokud v projektové dokumentaci nejsou obsaženy požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově postižené, zajistí zhotovitel, aby náhradní komunikace a oplocení, případně ohrazení staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo bezpečný pohyb fyzických osob s pohybovým postižením, jakož i se zrakovým postižením. [13]
Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami (viz obrázek 6 a 7). Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech a na všech přístupových komunikacích, které k nim vedou. [13]
Obrázek 5: Nepovolaným vstup zakázán [24]
Obrázek 6: Zákaz vjezdu mimo vozidel stavby[25]
40 Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje. [13]
Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen přístup, pouze pokud je vhodným technickým zařízením nebo jinými prostředky zajištěno bezpečné provedení práce, případně umožněn bezpečný pohyb po této ploše. [13]
Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi nebo jeho bezprostřední blízkosti. [13]
2.7 ČSN a technická pravidla
České technické normy jsou vyjádřením požadavků na to, aby výrobky, procesy nebo služby byly za specifických podmínek vhodné pro daný účel, a dále stanoví základní požadavky na kvalitu a bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a životního prostředí. [15]
V současné době technická norma není závazná a její používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné. [15]
Obrázek 7: Výjezd a vjezd vozidel stavby[26]
41 ČSN 73 0804 – POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB – VÝROBNÍ OBJEKTU
Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů, jejich částí a prostorů určených pro výrobu a pro projektování změn staveb výrobních objektů a prostorů. [16]
Čerpací stanice na CNG není stavbou výrobní a jedná se tedy o otevřené technologické zařízení pro hořlavé plyny, proto se posuzuje dle ČSN 73 0804 s přihlédnutím na normy TPG. [16]
Otevřeným technologickým zařízením se rozumí zařízení sloužící výrobě, dopravě, popř. skladování, umístění vně stavebního objektu (budovy), který nemá obvodové ani střešní konstrukce (např. volně stojící destilační kolony, nádrže, zásobníky, otevřené sklady tlakových lahví). Otevřeným technologickým zařízením jsou také dopravníkové, potrubní, popř. kabelové mosty, bez ohledu na to, zda mají ohraničující konstrukce. [16]
ČSN 38 6405 – PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ – ZÁSADY PROVOZU
Tato norma platí pro obsluhu, provádění kontrol a revizí, vedení provozního deníku, zpracování místního provozního řádu a provoz plynových zařízení, včetně dovezených a provozovaných organizacemi. Norma neplatí pro taxativně vyjmenovaných 12 druhů plynových zařízení, např. pro přepouštění plynů, pro samostatně pracující kompresory a vývěvy, které nejsou napojeny na pevně montovaná potrubí plynů. [17]
Norma obsahuje požadavky především na provádění obsluhy a oprav a stanovuje společné bezpečnostní zásady vztahující se zejména na odvzdušňování, odplynění, meze výbušnosti, kontrolu ovzduší a zjišťování netěsností. [17]
TECHNICKÁ PRAVIDLA GAS (TPG)
V technických pravidlech je nově zaveden a popsán způsob zajištění údržby plynárenského zařízení podle technického stavu a provozních podmínek, který tvoří možnou alternativu ke stávajícímu způsobu údržby plynárenského zařízení podle pevně stanovených lhůt základních činností. [14]
42 Při zpracování technických pravidel byly využity zkušenosti získané z aplikace původních technických pravidel v praxi a bylo také přihlédnuto k současnému trendu v oblasti údržby směřovanému na údržbu dle technického stavu s cílem dosažení minimálně stejné, ne-li vyšší bezpečnosti provozu plynárenského zařízení. [14]
Účelem těchto technických pravidel je účinná pomoc plynárenských podnikatelům realizovat optimální systém údržby plynárenského zařízení, včetně požadavků plynoucích z obecně závazných právních předpisů pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. [14]
Tato technická pravidla jsou podstatná pro provozovatele přepravní a distribučních soustav a podzemních zásobníků. Technická pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou a vztahují se pouze na přepravní a distribuční soustavy v odvětví plynárenství. [14]
43
3 Legislativa při uvádění CNG stanic do provozu
Bezpečnost na pracovištích s nebezpečím výbuchu musí být zajištěna ve shodě s požadavky právních předpisů schválených v Evropské unii a jejich implementaci do právních předpisů České republiky. Nosným předpisem je směrnice Evropského parlamentu a rady 89/391/ES o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro oblast ochrany před výbuchem je dle článku 16 zpracována samostatná směrnice 1999/92/ES o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí, nazývaná také jako ATEX 137, a směrnice 94/9/EC zařízení a ochranné systémy do prostředí s nebezpečím výbuchu, označován jako ATEX 100. Do našich předpisů byly požadavky směrnice 99/92/ES implementovány ve formě nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu, a směrnice 94/9/ES ve formě nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. [18]
Základ řešení prevence rizik je definován v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. [18]
Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. [18]
Provozy, ve kterých nelze zcela vyloučit vznik nebezpečné výbušné atmosféry, ukládá zaměstnavatelům nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na
44 zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu povinnost přijímat technická a organizační opatření s cílem:
předcházení vzniku výbušné atmosféry,
zabránění iniciace výbušné atmosféry,
snížení škodlivých účinků výbuchu takovým způsobem, aby byla zajištěna bezpečnost zaměstnanců. [18]
Riziko výbuchu musí zaměstnavatel posuzovat vždy komplexně s ohledem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu a je povinen zajistit:
klasifikaci prostorů s nebezpečím výbuchu,
označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami,
zajistí písemné vypracování dokumentace ochrany před výbuchem odpovídající aktuální skutečnosti. [18]
Zaměstnavatel má povinnost zpracovat písemnou Dokumentaci o ochraně před výbuchem (DOPV) a provozovatel technologie v ní prokazuje zejména:
provedení identifikace nebezpečí a posouzení rizika výbuchu – provedení analýzy rizik,
přijetí preventivních ochranných opatření (technických a organizačních) pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbuchu,
provedení klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu do příslušných zón,
určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány zařízení a ochranné systémy určené pro prostory s nebezpečím výbuchu,
uvedení činností, které smí být v prostorách s nebezpečím výbuchu prováděny pouze na základě písemného příkazu – příkaz „V“. [18]
Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být pravidelně aktualizována. Dokumentace by měla být zpracována přehledně a upravena s přihlédnutím k podmínkám v dané společnosti. [18]
45 PREVENTIVNÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
Výbuchu lze zabránit odstraněním jedné nebo více podmínek, které jsou nezbytné pro jeho vznik, jak vyplývá z výše uvedeného výbuchového trojúhelníku. Předejít vzniku výbušné atmosféry můžeme:
nahrazením nebo snížením látek, které jsou schopny vytvářet výbušné atmosféry,
minimalizace úniku hořlavých látek z technologických zařízení,
odsáváním par hořlavých látek z míst jejich uvolňování,
inertizací,
výstražnou signalizací. [18]
Pokud nelze snížit výskyt možné výbušné atmosféry a zdrojů iniciace spolehlivě zabránit, je třeba provést dostatečná konstrukční opatření pro snížení účinků výbuchu a zajištění požadované úrovně bezpečnosti, např.:
konstrukcí odolných výbuchu,
systémů na odlehčení výbuchu,
systémů na potlačení výbuchu,
systémů na zabránění přenosu výbuchu. [18]
KLASIFIKACE PROSTORŮ DO ZÓN
Zaměstnavatel je povinen stanovit prostory s nebezpečím výbuchu, kde se výbušná atmosféra může vyskytnout v takovém množství, že jsou zapotřebí bezpečnostní opatření a prostory bez nebezpečí výbuchu, kde se výskyt výbušné atmosféry nepředpokládá. Pro výbušné atmosféry, které jsou tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry či mlhy jsou to zóny 0, 1 a 2 (viz Tabulka 3). [18]
46 Tabulka 3: Zóny pro prostory s nebezpečím výbuchu [18]
Plyny a páry Charakter prostoru
Zóna 0 Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.
Nad 10% z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu nad 1 000 h/ročně.
Zóna 1 Prostor, ve kterém je občasný výskyt výbušné atmosféry pravděpodobný. 0,1 - 10 % z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu v rozmezí 10 - 1 000 h/ročně.
Zóna 2 Prostor, ve kterém výskyt výbušné atmosféry není pravděpodobný, a pokud dojde k jejímu vzniku, je přítomna pouze po krátký časový úsek. Pod 0,1 % z provozní doby, nebo při nepřetržitém provozu pod 10 h/ročně.
POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ
Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny do prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být náležitým způsobem označeny. Označení obsahuje značku shody CE, symbol EX, což je specifické označení ochrany proti výbuchu a číslo orgánu, který provedl certifikaci výrobku. Dále musí štítek obsahovat skupinu a kategorii zařízení i typ výbušné atmosféry, pro kterou je zařízení určeno. Označení musí být viditelné, nesmazatelné, zřetelné a čitelné. [18]
