butan je směs zkapalněných rafinérských plynů – uhlovodíků. Propan-butanová směs obsahuje převážně propan C3H8 a butan C4H10 a menší množství vyšších uhlovodíků, přičemž poměr obsahu propanu a butanu v LPG je v různých zemích odlišný. [3]
20 LPG vzniká při rafinaci ropy, anebo jako kapalná frakce separovaná od metanu v průběhu těžby zemního plynu. Za normálních atmosférických podmínek se propan-butan vyskytuje v plynné formě. Poměrně snadno, ochlazením nebo stlačením, lze propan-butan převést do kapalného stavu. V kapalném stavu zaujímá pouze 1/250 svého plynného objemu. Snadný přechod mezi oběma skupenstvími je pro praktické využití velmi výhodný. [3]
Propan-butan je v současné době nejvíce využívaný plyn v dopravě a jako automobilové palivo je využíván již několik desetiletí. Jedná se o levné, z ekologického pohledu příznivé palivo. LPG je do vozidel naplněn a skladován v nádržích pouze v kapalné formě. Teprve ve zplynovači se mění na plyn, který je poté ve směšovači mísen se vzduchem na palivovou směs. [3]
Propan-butan je plyn charakteristického zápachu, nedýchatelný a má mírné narkotické účinky. V plynné fázi je těžší než vzduch, v kapalné pak lehčí než voda.
Přechod z kapalného skupenství propan-butanu na plynné je provázeno obdobně spotřebou tepelné energie jako například u vody, benzinu nebo lihu. Množství spotřebované tepelné energie je uváděno jako množství výparného tepla nutného k zahřátí kapaliny na bod varu, aby se proměnila v páru. [3]
Z technického hlediska je zvláštní vlastností propan-butanu schopnost rozpouštět laky, oleje, tuky apod. a narušovat přírodní kaučuk. Proto se v konstrukci technického zařízení pracující s propan-butanem používají syntetické materiály odolné proti účinkům CxHx uhlovodíkům. [3]
Obrázek 3: Logo LPG [21]
21 Z fyzikálně-chemického hlediska lze zkapalněný uhlovodíkový plyn charakterizovat jako bezbarvou, těkavou kapalinu, specifického zápachu. LPG je hořlavý a výbušný, netoxický, jeho páry jsou až dvojnásobně těžší než vzduch. Zkapalněním zmenšuje svůj objem cca 250krát. Rozdílné jsou fyzikálně-chemické vlastnosti plynné a kapalné fáze. Při odběru plynné fáze ze směsi uhlovodíků se získávají páry, které v závislosti na čase mají odlišné složení a tím pádem i vlastnosti. [3]
22
2 Legislativa při výstavbě a užívání CNG stanic
Způsoby zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při výstavbě a uvedení do provozu CNG stanic ukládají základní právní předpisy a další dokumenty. Oblast CNG stanic je rovněž řešena v několika zákonech a vyhláškách, technických pravidlech a Českých státních normách (ČSN).
Plnící stanice a vozidla na CNG se nepovažují za plynárenská zařízení dle energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [6]
Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu ustanovené prováděcími právními předpisy. [7]
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu. [7]
Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. [7]
Před výstavbou čerpacích stanic CNG je zapotřebí rozhodnutí, vyjádření či stanovisek dotčených orgánů pro samotnou realizaci stavby. Správní řízení lze rozdělit do tří etap. [7]
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Územní řízení je procesní postup, který rozhoduje o umisťování staveb, ochraně zájmů území, využití území, dělení a sjednocení pozemků. Územní řízení se vede jen v případech s významným vlivem na okolí a životní prostředí. [7]
Územní řízení je jednání o:
a) umístění stavby nebo zařízení,
23 b) změně využití území,
c) změně vlivu užívání stavby na území, d) dělení nebo sjednocení pozemků, e) ochranném pásmu. [7]
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické povolení, účel a dobu trvání. Stavební úřad stanoví ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby. [7]
U stavby obsahující technologické zařízení, u kterého je zapotřebí ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu a v takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání zkušebního provozu. [7]
Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění, povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky dotčených orgánů a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. [7]
Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaje o tom, kdo bude provádět stavební záměr, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, pokud je zapotřebí, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti. [7]
Stavebník k žádosti o stavební povolení doloží:
doklad o právu – doklad prokazující vlastnické právo stavebníka nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě,
24
projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů,
plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,
závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, atd.),
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. [7]
Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, pokud obecní úřad v místě stavby není stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. [7]
Stavební úřad zastaví řízení, pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou a usnesení o zastavení řízení se doručuje jen stavebníkovi. [7]
KOLAUDAČNÍ SOUHLAS
Stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, může být používána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Příslušný stavební úřad vydává kolaudační souhlas na žádost stavebníka. [7]
Stavebník uvede v žádosti identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
25 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, atd.). Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, stavebník zajistí geometrický plán. [7]
Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádost o vydání kolaudačního souhlasu. [7]
Stavební úřad zkoumá pří závěrečné kontrolní prohlídce, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění, stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu.
Pokud stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s projektovou dokumentací, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. [7]