Ať tvoji vyvolení uprchnou před střelami, ať jsou vysvobozeni!

EVANGELIUM (Lk 8, 4-15) - V tom čase, když se sešlo velké množství lidí a z mnoha měst proudili

k Ježíšovi, promluvil v podobenství : » Jeden rozsé­

vač šel sít obilí. A jak sel, padla některá zrna na okraj cesty ; byla pošlapána a létaví ptáci je sezobali.

Jiná zrna padla na kamenitou půdu ; vzešla sice, ale pak uschla, protože neměla dost vlhkosti. Jiná zrna zase padla do trní ; trní rostlo zároveň s nimi a udu­

silo je. Jiná zrna však padla do dobré půdy ; vzešla a přinesla stonásobný užitek. « A důrazně prohlásil :

» Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá! « Jeho učední­

ci se ho zeptali, co toto podobenství znamená. Odpo­

věděl j im : » Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ale ostatním se předkládají v podoben­

stvích, takže se dívají, ale nic nevidí, poslouchají, ale vůbec nerozumějí. Smysl tohoto podobenství je tento : Semeno je Boží slovo. Na okraj cesty je to slovo zaseto u těch lidí, kteří si to sice poslechnou, jenomže pak přijde ďábel a bere jim ze srdce to slovo, aby víru nepřijali a tak se nezachránili. Na kamenitou půdu se zase seje u těch lidí, kteří si to poslechnou a s radostí to slovo přijmou, ale nemá to u nich dost hluboký kořen ; na chvilku uvěří, ale když pak nastane pokušení, nechají všeho. Do trní padlo zase u těch, kdo si Boží slovo vyslechnou, ale pak je na cestě dusí starosti, bohatství a požitky, takže plody nedonosí. A konečně je semeno zaseto do dobré půdy u těch, kdo to slovo uslyšeli, a ucho­

vávají je v dobrém a poctivém srdci a vytrvale při­

nášejí užitek. « - KRÉDO.

K OBĚTOVÁNÍ {Žl 16, 5-7) - Upevni moje kroky na svých cestách, ať nekolísají mé šlépěje. Nakloň své ucho a vyslyš moje slova! Pane, obdivuhodně prokaž své milosrdenství, vždyť zachraňuješ ty, kdo v tebe doufají.

SEKRÉTA - Pane, ať oběť, kterou ti přinášíme, nás stále oživuje a ochraňuje ; skrze našeho Pána ...

I I . NED. PO D EV ÍTN ÍK U 103

PREFACE o nejsv. Trojici.

K PŘIJÍM Á N Í (Žl 42, 4) - Vstoupím k Božímu oltáři, před Boha, který je mou radostí od mého mládí.

PO PŘ IJÍM Á N Í - Pokorně tě prosíme, všemo­

houcí Bože : dej, ať ti, které občerstvuješ svými svá­

tostmi, také mohou důstojně ti sloužit příkladným životem ; skrze našeho Pána ...

D ruhá n ed ěle p o D ev ítn ík u (Q uinq uagesim a) VSTUP (Žl 30, 3-4) - Buď můj Bůh ochránce a místo, kam se utíkám, abys mě zachránil. Vždyť ty jsi moje pevnost a mé útočiště. A pro své jméno mi buď vůdcem a živ mě. (Žl 30, 2) Pane, v tebe doufám, ať tedy nevyjdu naprázdno na věky. Ve své spravedlnosti mě vysvoboď a zachraň! Y . Sláva Otci ...

M ODLITBA - Prosíme tě, Pane, vyslyš milostivě naše prosby, zbav nás pout hříchů a ochraň nás ode všeho protivenství ; skrze našeho Pána ...

Č T E N Í z 1. listu sv. apoštola Pavla Korinťanům (13, 1-13) : Bratři, kdybych mluvil (všemi) jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásky, jsem jenom zvučící kov a hřmotící puklice. A kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem ta­

jemným pravdám, ovládal všecko, co se má vědět, a (divotvornou) víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl přitom lásky, za mák ceny nemám. A kdybych rozdal na jídlo pro chudé všecko, co mám, a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásky, nic mi to neprospěje. Láska je shoví­

vavá, dobrosrdečná, láska nezávidí, láska se

nevy-chloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špat­

ného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy.

Všecko omlouvá, všemu věří, nikdy nad nikým ne­

zoufá, všecko vydrží. Láska nikdy nepřestává. Dar promlouvání z vnuknutí pomine, dar jazyků už ne­

bude, dar poznání zanikne. Vždyť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše promlouvání z vnuknutí.

Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je jenom částečné. Když jsem byl ještě dítě, posuzoval jsem věci jako dítě, myslil jsem jako dítě. Když se však stal ze mne muž, všecko dětské jsem odložil.

V tomto životě všechno vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale jednou to uvidíme tváří v tvář. Tady na zemi poznáváme věci jenom nedokonale, ale jednou budu poznávat dokonale, podobně, jak Bůh poznává mne. Tak tady trvá víra, naděje a láska, tato trojice.

Ale největší z nich je láska.

MEZIZPËV (Žl 76, 15 a 16) - T y jsi Bůh, ty jedi­

ný děláš zázraky, tys proslavil svou moc mezi národy.

y . Tys vysvobodil svou mocnou rukou svůj lid, Iz- raelovy a Josefovy děti.

TRAK TUS (Žl 99,1-2) - Jásejte vstříc Bohu, všecky země, služte Pánu s radostí! Y ■ S nadšením předstupte před jeho tvář. Vězte : Pán sám je Bůh.

Y • On nás stvořil, ne my sami sebe ; my pak jsme jeho lid a ovce jeho pastvy.

EVANGELIUM (Lk 18,31-43) - V tom čase si Ježíš vzal stranou dvanáct apoštolů a řekl jim : » Hleď­

te, jdeme vzhůru do Jeruzaléma. Tam se splní všecko, co stojí v Prorocích o Synu člověka : bude vydán pohanům, bude potupen, ztýrán a popliván, zbičují ho a zabijí, ale přesto třetí den zase vstane.« Oni

I I . NED. PO D EV ÍTN ÍK U 105

však ničemu z toho nerozuměli ; smysl této řeči jim zůstal zastřen, nepochopili, co jim tím chtěl říci.

Když se blížil k Jerichu, seděl u cesty nějaký slepý a žebral. Slyšel, že jde kolem zástup lidí, a ptal se, co to znamená. Pověděli mu, že tamtudy prochází Ježíš Nazaretský. Hned začal volat : » Ježíši, Davi­

dův synu, smiluj se nade m nou! « T i, kteří šli napřed, ho okřikovali, aby přestal. Ale on ještě silněji volal:

» Davidův synu, smiluj se nade m nou! « Ježíš se zastavil a poručil, aby ho k němu přivedli. Když přišel, zeptal se ho : » Co ode mne chceš ? « Odpově­

děl : » Pane, ať vidím ! « Ježíš mu řekl : » Prohlédni!

Tvá víra tě uzdravila. « V tom okamžiku nabyl zra­

ku ; velebil Boha a šel za ním. Jakmile to uviděli všichni ti lidé, chválili Boha. - KRÉDO.

K OBĚTOVÁNÍ (ŽZ118, 12-13) - Veleben jsi, Pane ; uč mě svým přikázáním. Svými rty hlásám všechny výroky tvých úst.

SEKRÉTA - Prosíme tě, Pane, ať tento obětní dar zahladí naše přestupky a posvětí tělo i duši tvých služebníků ke slavení oběti ; skrze našeho Pána ...

PREFACE o nejsv. Trojici.

K PŘIJÍM ÁNÍ ( Ž i l i , 29-30) - Pojedli a plně se nasytili, a Pán jim splnil jejich žádost ; nebyli zkla­

máni ve své tužbě.

PO PŘIJÍM ÁNÍ - Prosíme tě, všemohoucí Bože, ať tento nebeský pokrm, který jsme přijali, nás chrání proti všemu protivenství ; skrze našeho Pána ...

I. Svěcení popela

Přede m ší sv. světí kněz popel ze spálených ratolestí z K větné neděle předešlého roku. Úvodem se zpívá nebo říká :

ANTIFO NA {Žl 68, 17) - Vyslyš nás, Pane, vždyť jsi dobrotivý a milosrdný ; pro svou přehojnou sli­

tovnost shlédni na nás, Pane! {Žl 68, 2) Zachraň mě, Bože, neboť vody mi sahají až po krk. V. Sláva Otci ...

Opakuje se a ž k »žalmu « : Vyslyš nás ...

K n ěz se modlí na epištolní straně oltáře : K. Dóminus vobíscum. Pán buď s vám i!

I?. Et cum spíritu tuo. I s tebou ! K. Orémus : Modleme se :

Všemohoucí, věčný Bože, odpusť kajícníkům, sli­

tuj se nad pokorně prosícími a pošli dobrotivě svého svatého anděla z nebe, ať požehná a ►£< posvětí tento popel, aby se stal spasitelným lékem všem, kdo pokorně vzývají tvé svaté jméno, kdo jsou si vědomi svých hříchů, a proto na sebe žalují a před tvou bož­

skou milostivou tváří oplakávají své špatnosti nebo se pokorně a vroucně doprošují tvé přejasné dobro­

tivosti ; a na vzývání tvého přesvatého jména dej, ať všem, kdo budou poznamenáni tímto popelem aby byli zbaveni svých hříchů, se dostane zdraví pro tělo a ochrany pro duši ; skrze Krista, našeho Pána. I?. Amen.

PO PEL EČ N Í STŘEDA 107