Pro analýzu spotřebních výdajů domácností jsou zvolena data, která vychází ze záznamů časových řad. Tyto data každoročně vyvěšuje Český statistický úřad na svých stránkách. Tato část práce zkoumá všech 12 oddílů – potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák, odívání a obuv, bydlení, voda, energie, paliva, bytové vybavení a zařízení domácnosti vč. oprav, zdraví, doprava, pošta a telekomunikace, rekreace, kultura a sport, vzdělávání, stravování a ubytování, ostatní zboží a služby. Každá skupina zahrnuje vždy několik dalších podskupin, které se dále dělí (ČSÚ (9), 2014). V tabulce 3 jsou zachycené průměrné výdaje na osobu za jeden rok. Data vychází ze statistiky rodinných účtů (SRÚ).
Pro účely diplomové práce jsou sledovány výdaje domácností prioritně podle postavení osoby v čele, doplněny o další třídění výdajů domácností (např. výdaje domácností podle kvintilového rozdělení čistých peněžních příjmů na osobu nebo podle velikosti obce). Mezi osoby v čele domácnosti jsou řazeni zaměstnanci s nižším nebo vyšším vzděláním, osoby samostatně výdělečně činné a důchodci (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020). Údaje pochází z časového období mezi roky 2009–2018.
Český statistický úřad prošel reformou v šetření statistických rodinných účtů, z důvodu nařízení Integrated European Social Statistics (IESS), které přistupuje
k šetření na základě náhodného výběru. Původní měření, které probíhalo do roku 2016, zajišťovalo měření kvótním výběrem na omezeném vzorku domácností.
Měření však neumožňovalo zpracovat reprezentativní výstup z důvodu omezeného rozsahu vzorku. Od roku 2017 se zpracovávají data na základě nového modelu.
Metoda náhodného výběru výrazně ovlivnila výši publikovaných výsledků (ČSÚ (17), 2017).
Tabulka 3 - Průměrné vydání domácností podle postavení osoby v čele (v Kč)
Zdroj: data ČSÚ
V roce 2018 činily celkové spotřební výdaje na osobu 149.162,- Kč. Mezi roky 2017–2018 se jednalo o 3,44% meziroční růst (ČSÚ (14), 2020). Potraviny a nealkoholické nápoje spolu s položkou bydlení, energie a paliva tvoří 42 % celkových výdajů domácností. Největší meziroční nárůst spotřebních výdajů u většiny položek nastal mezi lety 2016–2017 (ČSÚ (16), 2017). Jednalo se o nejvyšší tempo růstu za předešlé roky. Nárůsty jsou způsobeny vlivem změny metodiky
peněžních příjmů na osobu, kde se výše výdajů liší. Domácnosti jsou rozděleny do pěti skupin po 20 % od nejnižšího čistého příjmu až po ty s nejvyššími příjmy.
V roce 2018 domácnosti s nejnižším čistým peněžním příjmem utratily 110.952,- Kč (ČSÚ (14), 2020).
Na základě publikovaných dat Českého statistického úřadu autorka sleduje, že výdaje domácností rostou na základě zvyšujícího čistého peněžního příjmu na osobu (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020). Domácnosti s nejvyšším příjmem vydaly na spotřebu 215.630,- Kč. Přímý růst je zaznamenán téměř u všech položek. S rostoucím příjmem u jednotlivých skupin rostou výdaje i za jednotlivé položky. Jediný rozdíl nastává u vzdělávání, kde nejvyšší spotřeba byla právě u domácností s nejvyšším čistým příjmem a následně u domácností s nejnižším čistým příjmem. Dále je sledováno rozložení výdajů podle rodinných domácností s dětmi nebo domácnosti důchodců. Nejvíce v roce 2018 utratily domácnosti s jedním dítětem. Průměrné výdaje na osobu činily 144.580,- Kč. Domácnosti důchodců bez pracujících členů utratily téhož roku průměrně 134.388,- Kč. Jednalo se o 10% nárůst oproti roku 2016. Výdaje domácností jsou také sledovány na základě velikostí obcí podle počtu obyvatel. Nejvyšší průměrné výdaje se vyskytují u domácností žijících v obci nad 50 000 obyvatel. Nejnižší výdaje jsou u domácností v obcích do 2 000 obyvatel.
Nejvýraznější výdajovou skupinou domácností v obcích do 2 000 obyvatel jsou potraviny, nikoliv bydlení (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020).
4.1.1 Potraviny a nealkoholické nápoje
Skupina potraviny a nealkoholické nápoje je rozdělena do několika dalších podkategorií. Jsou to pekárenské výrobky, obiloviny; maso; ryby; mléko, sýry, vejce;
oleje a tuky; ovoce; zelenina, brambory; cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky. Poslední potravinovou podskupinou jsou potravinářské výrobky a přípravky. Naopak mezi nealkoholické nápoje jsou řazeny pouze dvě podskupiny. První podskupina zahrnuje kávu, čaj a kakao, do druhé podskupiny patří minerální vody, nealko nápoje a šťávy (ČSÚ (16), 2017).
Výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje jsou druhou nejvýznamnější a nejnákladnější položkou domácností, hned po výdajích za bydlení, vodu, energie a paliva. Výdaje za potraviny tvoří skoro pětinový podíl celkových průměrných
o 607,- Kč na osobu. Průměrné výdaje domácností činily v roce 2018 celkem 28.829,- Kč na osobu (ČSÚ (14), 2020).
Domácnosti nejvíce vydávají za maso, které tvoří téměř 24 % výdajů za potraviny.
Podle postavení osoby v čele utrácejí nejvíce za maso domácnosti důchodců a následně osoby s nižším vzděláním. Druhou významnou podskupinou jsou mléko, sýry, vejce, pekárenské výrobky a obiloviny. Položky zaujímají 17% podíl na celkových výdajích. Za pekárenské výrobky nejvíce utrácejí domácnosti důchodců, zatímco za mléčné výrobky vydávají nejvíce domácnosti s vyšším vzděláním. Ostatní jednotlivé položky tvoří méně než 10 % celkových průměrných výdajů. Nejnižší útrata domácností za potraviny je za ryby. Za ty utrácí nejvíce domácnosti samostatně činné a s vyšším vzděláním. V roce 2018 činily průměrné výdaje za ryby pouhých 623,- Kč na osobu (ČSÚ (14), 2020).
4.1.2 Alkoholické nápoje, tabák
Spotřební výdaje za alkohol a tabák činily v roce 2018 4.684,- Kč na osobu. Přestože Češi dlouhodobě patří k třetím největším konzumentům alkoholu na světě (OECD, 2020), výdajově se tato položka u domácností nachází až na 10. místě. Mezi alkoholické nápoje se řadí obecně lihoviny, vína a piva (ČSÚ (14), 2020). V roce 2018 spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v České republice činila 172,5 litrů, z toho nejvyšší spotřeba byla za pivo. Konkrétně 145,2 litrů tvoří konzumace piva na osobu (ČSÚ (12), 2019). Podle statistik utrácí za alkohol nejvíce domácnosti důchodců a domácnosti s nižším vzděláním. Přestože je litrová spotřeba kolísavá, výdajová spotřeba je stále mírně rostoucí. K mírně kolísavému trendu se řadí i spotřeba tabáku na osobu. Spotřební výdaje za tabák tvoří 37 % celkových výdajů ve skupině alkoholické nápoje a tabák (ČSÚ (14), 2020).
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (2020) na jaře roku 2020 provedla online průzkum mezi 1649 respondenty ve věku od 18 do 65 let, který ukázal, že v době tzv. „koronavirové krize“ došlo u 18 % Čechů ke zvýšení konzumace alkoholu.
Nejvíce byla konzumace zvýšena u lidí ve věku od 18 do 35 let, celkem 22,2 %, která tvoří pětinu všech dotazovaných respondentů. Větší příjem alkoholu byl potvrzen u můžu (18,7 %), u žen to potvrdilo pouze 16,4 %. Nejnižší nárůst konzumace byl zaznamenán u lidí mezi 54 a 65 lety (12,7 %).
4.1.3 Odívání a obuv
Do skupiny odívání a obuv patří oděvy, obuv, oděvní materiály, doplňky a textilní galanterie. Dále jsou v této skupině zahrnuty čištění, opravy a půjčování oděvů a obuvi. Mezi roky 2009 a 2013 byly výdaje za odívání a obuv kolísavě rostoucí
a klesající. Od roku 2013 jsou výdaje opět pravidelně rostoucí (ČSÚ (16), 2017). a obuv nachází významově až na 8. místě a tvoří 4,8 % celkových spotřebních výdajů domácností (ČSÚ (14), 2020).
4.1.4 Bydlení, voda, energie, paliva
Výdaje spojené s bydlením patří k nejvyšším nákladovým položkám domácností.
Tato skupina nezahrnuje pouze nájemné z bytu, popřípadě imputované nájemné za bydlení (náklady vlastnického bydlení), ale spadají sem i výdaje spojené s běžnou údržbou a drobnými opravami bytu. Je potřebné zahrnout také služby a práce řemeslných pracovníků (např. elektrikář, instalatér, malíř apod.). Mimo uvedené položky je zde obsažena elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva (plynná, kapalná i tuhá), která činní celých 52 % z celkových výdajů spojených s bydlením.
Poslední podskupinou jsou ostatní služby související s bydlením, patří sem hlavně vodné, stočné a svoz odpadů (ČSÚ (16), 2017).
Průměrné výdaje na osobu od roku 2009 pomalým tempem rostly až do roku 2011.
Od roku 2011 až do roku 2015 měla křivka střídavě klesající a rostoucí tendenci (ČSÚ (16), 2017). Tento nestabilní trend je možné přisuzovat dluhové krizi v eurozóně, která zapříčinila ekonomický pokles v letech 2011–2013 (ČNB, (2)).
Od roku 2015 výdaje za bydlení zaznamenávají opět růst. Nejvyšší nákladový rozdíl nastal mezi roky 2016–2017, kdy výdaje vzrostly o více než 7.000,- Kč na osobu.
To je způsobeno rostoucími nájmy v době ekonomického růstu (ČSÚ (16), 2017).
V roce 2018 dosahovaly výdaje spojené s bydlením 23 % z celkové spotřeby domácností, přesně 34.322,- Kč. U služeb spojené s elektrickou a tepelnou energií, vydaly domácnosti za elektřinu ročně o 433,- Kč (celkem 8.023,- Kč za rok) více než v roce 2017. Celkové výdaje za energie dohromady činily 17.884,- Kč. Druhá nejnákladnější položka je samotné nájemné z bytu, celkem 7.429,- Kč. Tyto výdaje meziročně vzrostly pouze o 231,- Kč. Dodávka vody a další služby tvoří pouze 14 % celkové spotřeby za bydlení. Nejnižší položkou jsou výdaje spojené s běžnou údržbou a nepatrnými opravami bytu, které činí 4.169,- Kč (ČSÚ (14), 2020).
4.1.5 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
Skupina bytové vybavení a zařízení zahrnuje více podskupin, čímž se řadí i mezi výdajově nákladnější položku než odívání a obuv. Obsahují totiž položky, které jsou
cenově vyšší a zatěžují rozpočet domácností více. Z celkových výdajů domácností tvoří tato skupina 6,5 % a na stupnici výdajů se pohybují na 7. místě. Průměrné výdaje na osobu činily v roce 2018 9.686,- Kč (ČSÚ (14), 2020). Mezi roky 2009 až 2013 výdaje klesaly v jednotkách procent. Od roku 2014 opět začínají výdaje růst a svého maxima dosahují v roce 2018 (ČSÚ (16), 2017). Růst výdajů mezi roky 2016–2018 se rovnal necelým 27 %. Nejvyššího podílu dosahovaly výdaje za nábytek, bytové zařízení, výzdobu, koberce a ostatní podlahové krytiny vč. oprav.
Téměř stejný podíl výdajů je u spotřebičů do domácnosti, zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti. Příjmy domácností jsou nepatrně vydávány na bytový textil, nádobí, kuchyňské potřeby a výrobky pro dům a zahradu. Ve všech případech jsou průměry na osoby nejvyšší u osob s vyšším vzděláním. Měření výdajů domácností podle obyvatel v obci dochází k nejvýraznější spotřebě ve velkých městech.
Spotřební výdaje následně klesají s klesajícím počtem obyvatel v obci. Nejméně utrácejí domácnosti na vesnicích do 2000 obyvatel (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020).
4.1.6 Zdraví
Ačkoliv by se mohlo očekávat, že výdaje za zdraví budou vyšší, skupina zdraví zaujímá pouhých 2,6 % celkových výdajů domácností. Výdajově se tedy umisťuje na předposledním místě ve struktuře výdajů. Tyto výdaje od roku 2009 nepřekročily hranici 4.000,- Kč průměrných výdajů na osobu. Jedná se o náklady, které nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale platí si je člověk sám ze svých příjmů. Nejvíce na zdraví vynakládají domácnosti důchodců. Pro zmiňované jsou nejnákladnější položkou léčiva a zdravotnické potřeby. V případě dalších hledisek, nejvíce spotřebovávají osoby žijící ve velkých městech a osoby s nejvyšším čistým peněžním příjmem. Další sledovanou podskupinou je ambulantní zdravotní péče, zahrnující lékařskou a stomatologickou péči. V tomto případě jsou výdaje vyšší u osob samostatně činných a osob s vyšším vzděláním. Domácnosti nejméně vydávají na ústavní zdravotní péči (lázeňská péče). Ta tvoří pouze 4% podíl na průměrných výdajích za zdraví. Za celkovou zdravotní péči a léčiva utrácí nejméně osoby s nižším vzděláním (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020). způsoben změnami cen pohonných hmot, posílením kupní síly a aktuální důvěrou domácností v ekonomiku. Největší nárůst výdajů za dopravu nastal v roce 2016, kdy
rostly výdaje silněji než už o ostatních položek, celkem o 8,5 % (ČSÚ (13), 2017).
Nejvyšší část těchto výdajů tvoří provoz osobních dopravních prostředků.
To zahrnuje pohonné hmoty, údržbu, náhradní díly, opravy dopravních prostředků a ostatní služby, které zaujímají dohromady 71 % celkových výdajů za dopravu.
Dále 17 % tvoří výdaje na nákup osobních dopravních prostředků. Zbylých 12 % výdajů jsou použity na dopravní služby (kolejová, silniční, kombinovaná doprava) (ČSÚ (16), 2017). Dohromady průměrné výdaje v roce 2018 činily 14.948,- Kč.
Nejvíce na dopravu vydávají domácnosti žijící v obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel a domácnosti s nejvyšším čistým příjmem na osobu. Nejméně na dopravu vydávají domácností důchodců (ČSÚ (14), 2020).
4.1.8 Pošty a telekomunikace
Poštovní a telekomunikační služby se v letech 2009 až 2016 pohybovaly průměrně ve výši 5.224,- Kč (ČSÚ (16), 2017). V roce 2017 vzrostly průměrné výdaje na 6.422,- Kč. Následující rok ovšem tyto výdaje o 1 % klesly. Změny ve výdajích v této oblasti souvisí se změnami cen telefonních operátorů a internetových služeb. Výdaje za poštu a telekomunikaci opět rostou u domácností s rostoucím čistým příjmem.
Domácnosti s nejvyšším čistým příjmem na osobu vydávají na tyto služby nadprůměrné částky. V roce 2018 to bylo 9.366,- Kč. V rámci rozdělení podle osoby v čele domácnosti se výdaje pohybují kolem průměru. Ve struktuře celkových výdajů se řadí tato skupina k těm méně důležitým. V žebříčku se výdajově řadí na 9. místo, kdy zaujímají pouze 4,3 % celkových vydání (ČSÚ (14), 2020).
4.1.9 Rekreace, kultura a sport
Třetí nejvýznamnější výdajovou skupinou domácností jsou výdaje za rekreaci, kulturu a sport. Průměrně 10,5 % výdajů domácností je spotřebováno v této skupině.
Skupina zahrnuje velmi širokou škálu zboží a služeb. Kromě komplexních rekreačních, kulturních služeb za dovolenou sem mimo jiné patří audiovizuální a fotografická zařízení (vč. oprav), noviny, knihy a papírenské zboží, dále předměty krátkodobé i dlouhodobé spotřeby určené pro rekreaci, volný čas, zahradu i domácí zvířata, které tvoří skoro 52 % všech výdajů v této skupině. K celkovému propadu docházelo v období 2009 až 2013, kdy průměrné hodnoty dosahovaly výše 11.556,- Kč na osobu. K pravidelnému růstu však došlo až od roku 2016, kdy dokonce vzrostly výdaje o 26 % (ČSÚ (16), 2017). V roce 2018 vzrostly výdaje o pouhých 3,4 %, kdy průměrná částka činila 15.589,- Kč na osobu. Nejvíce za rekreaci a kulturu utrácí domácnosti s nejvyšším čistým příjmem, z toho velký podíl mají domácnosti osob s vyšším vzděláním a samostatně činné (ČSÚ (14), 2020).
4.1.10 Vzdělávání
Vzdělávání se ve struktuře výdajů řadí na poslední místo. Pouhé 1 % příjmů domácností je vynaloženo na všechny formy vzdělání. Výdaje za vzdělávání nevykazuje rostoucí trend, ale velmi oscilační. Před rokem 2017 nedosahovaly průměrné výdaje pro tuto položku ani 1.000,- Kč na osobu ročně (ČSÚ (16), 2017).
V roce 2018 výdaje dosáhly 1.452,- Kč na osobu, ale následující rok o procento klesly.
Nejvíce do vzdělávání investují domácnosti osob samostatně činné, naopak nejméně za to vydávají domácnosti důchodců (ČSÚ (14), 2020).
4.1.11 Stravovací a ubytovací služby
Od roku 2009 až 2018 se výdaje zvýšily o 177 %. Největší meziroční rozmach ve výdajích za stravovací a ubytovací služby byly zaznamenány v roce 2017, kdy výdaje stouply o 36 %. Další rok vzrostly výdaje o pouhých 7,3 %, kdy jejich průměrná výše byla 10.569,- Kč. Stravovací služby tvoří 85 % všech výdajů za tyto služby.
V celkových spotřebních vydáních domácností představují 7,1 % a řadí se za ostatními službami a zbožím na 6. místo ve struktuře celkových výdajů. V případě srovnání výdajů domácností žijících v obcích a výše jejich čistého příjmů jsou výdaje v obou případech rostoucí. Domácnostem s rostoucím příjmem rostou i výdaje za služby. Stejně tomu je u domácností podle velikosti obce, tzn. čím větší město, tím vyšší výdaje jsou (ČSÚ (16), 2017; ČSÚ (14), 2020).
4.1.12 Ostatní zboží a služby
Ostatní zboží a služby zahrnují osobní péči (např. kadeřnictví, masáže, výrobky pro osobní hygienu), osobní potřeby a doplňky (např. klenoty, hodinky), sociální péči (domovy důchodců), pojištění související s bydlením, zdravím a dopravou, finanční a ostatní služby (např. právní a pohřební služby, administrativní poplatky). Největší vydání jsou za pojištění (44 %) a osobní péči (36 %). Naopak nejméně příjmu je vynaloženo na sociální a finanční služby. Z celkových spotřebních výdajů domácností je podíl těchto výdajů 7,8 %, které je řadí ve struktuře výdajů na 5. místo. Jako jediná skupina zaznamenala od roku 2009 pravidelný meziroční růst až do roku 2016, poté došlo k rapidnímu meziročnímu poklesu o 34 % (ČSÚ (16), 2017). V roce 2018 výše průměrných výdajů činila 11.630,- Kč. Je potvrzené, že s rostoucí výší čistého peněžního příjmů rostou i výdaje za zboží a služby. Rozdíl výdajů mezi domácnostmi s nejnižším a nejvyšším čistým příjmem je až 2,5x násobný (ČSÚ (14), 2020).