• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Arsenal č.námořní zbrojnice. Kteraký

In document Cesta do Říma (Stránka 92-96)

as býval život ve starém arsenále benátském? — Co tisíc lodí vyjíždělo odtud vyzbrojených vším, čeho ku plavbě na moři potřeba! Sám veliký Dante vzal odtud přirovnání do 21. zpěvu svého Pekla.

(Dle Vrchlického překladu) : Jak v zimě v arsenalu Benátčané si vaří smůlu tak až musí žhnouti, by vysmolili lodě porouchané : — Aproto nyní, když. nemohou plouti, ten novou robí loď a ten cpe čile?

své lodi dužiny po mnohé pouti: — Ten na předku, ten v zadním kuje díle, ten vesla dělá a ten točí lana,

ten s větší plachtou a ten s menší píle: —

Ne oheň zde, věak božská, svrchovaná moc tady vaří spousty smoly vřelé, jíž břehu každá strana lemovaná.

Já viděl ji, však nevíděl v ní ztmělé než varem po ní jak vír bublin táhnul

jek vzkypěla, a jak zas klesla cele. — (Peklo, 21. zp.)

Avšak ze všeho toho již nic není viděti. Jest sice ten starý kanál, kterým vplouvaly lodi a vy­

plouvaly, jsou sice a sedí až dosavad před arse­

— 89 —

nalem ti staří Ivové kamenní, dva větší, dva menší, někde na východě ukradené,“) stojíť sice až dosavad u vchodu stráž, i tyže věže, jež tvořily bránu a vchod pro lodi do arsenálu: ale života již v nich není; ticho tu, mír a klid všude. To je nynější Venezia. Byvše od úřadníků vlídně uvítáni, a, čemu jsme se divili, ničeho nezaplativše, odkázání jsme

byli nahoru, do musea. Arsenal tento ovšem jiný jest, než ve Vídni; tento pro pěší jest, onen na­

mořní, hlavně pro lodi. Proto jsme zde viděli hlavně všelijaké modelly lodí a korábů, válečných i kupec­

kých; ve všech částech i směrech, celkem vypo­

dobuěných i průřízem. Též modell oné slavné lodi, Bucentoro (Bucentaurus) zvané, celé po­

zlacené, na níž dóže Benátský jednou v roce do moře vyjížděl a vrhaje do něho zlatý prsten, 8 ním se zasnuboval. Na tisíce lodí a lodek doprovázelo

jei; to na význam,že Vonezia jest královnou

moře. —

Též zde viděli jsme staré nástroje vojenné, 200 let i více staré, jako: Jednu starou mitrailleusu a kanon, jenž od zadu -se nabíjel; důkaz, že nic nového není pod sluncem. Starých zbraní, jako v arsenale Vídeňském, byla zde hojnosť, i některé

welmiveliké a skvostnéprapory turecké. Dále

do vnitř arsenálu se podívati dovoleno nebylo. Jest on tak veliký, žetvoří sám o sobě malé město. Za

*) Kollár o nich dí str. 137: Frant. Morosinije přivexl r. 1687, z Řecké země s vrchu Hymeth, v blízkosti Athen (kořist). Někteří je mají za pomníky prý bitvy Marathon­

ské od r. 490 před Kr. Vysokou starověkost ukazuje celá jejich postava. Po boku běží křivolaký nápis, jehož litery jedni za runské, jiní za pelasgické mají. Kollár dí d va, jsou

wšak čtyři.

doby rozkvětu a slávy Benátek byloť ovšem takého potřebí. Velkolepé dílny, vodojemy (docks), dělo­

ljny a t. d. mají hodinu v objemua jsou opevněny.

tá se v něm 86 loděnic jen na vojenské koráby!

Jestliže v něm nyní pracuje 800 dělníků a 400 trestníků: Jest to pouhé nic proti tém tisícům, jež se VYněm ve středověku hemžily. My vidouce i v ohromném ústavě tom úpadek slávy Benátské a nynější miseri hrdé Venezie: poděkovavšeúslužnému vykladateli a dozorci musea, spěchali jsme úzkými a křivolakýmiuličkami, již ne po nábřeží slovan­

ském, odtud, a sice do hlavní ulice, zvané: M er­

cerie.

Na podsíni pod starými prokuraciemi bývaly ty nejkrásnější krámy zlatnické. Známo bylo Benát­

ské zlato i Benátské zecchini (dukáty), žluťáčky to téměř z ryzího zlata, mince výborná, a proto všude berná a všude známá. „La zecca“ -— mincovna až dosud jest; pěkný palác na malém naměstí (pi­

azzetta) vedle nových prokuracií. — Z náměstí sv.

Marka a síce na pravo od téhož chrámu, přichází se skrze hodinovou věž, na niž dva černí muži z li­

tiny do cymbálů bijí a hodiny oznamují, do té nej­

krásnější, nejživější a také nejbohatší ulice, kteráž v Benátkách jest, do Merceriíf. Pravíme nejkrás­

nější, rozuměj v Benátkách; nebo v jiných městech jsou ulice mnohém krásnější. V Benátkách vůbec ulice krásny nejsou, neboť jsou někde nad míra úzky a slovou proto ne contrade, nýbrž calli

(uličky).“) Někde jsou tak úzky, že jimi sotva dva +) Contrada slove vůbec ulice prostranná, široká;

odtud contrada také krajina; il calle (od lat. callis, 18, stezka, cesta úzká) slove ulice úzká, ulička; ulice hlavní široká a nejživější, kudy nejvíce lidí chodí—slove: il 6 or­

so (cursus).

— 91 —

lidé vedle sebe jíti mohou a nahoře snadno z č noho domu do druhého okny po prkně přejíti so může. V těchto uličkách bývají krámy, hlavně 8 potravinami, rybami, masem, zeleninou, sýrem, makkarony a t. p.; dá každému rozum, že zde velmi příjemno není, a že ty a také věci ulicemi páchnou a vzduch velice znečisťují. Též do některé ulice po celý čas slunko nevniká a proto bývají vlhky. Nezřídka stane se, že neznámý chodec, ne­

znaje tu spleteninu ulic a uliček, najednou octne se v ulici slepé a nemůže dále, — i musí nazpět; ne­

zbývá jiného. Avšak třeba věděti, že tu v ulicích těchto není ten vlastní a hlavní život benátský; ten jest na lodích, a proto hlavní ulice jsou voda, a domy všecky průčelím staveoy jsou do vody. Od hlavních vrat vedou schůdky do moře; a tu jest loďka, neb dvě, jež u každého domu na sloupích č. kolích do vody vražených a nezřídka všelijak obarvených, přivázány jsou; čeho-li třeba, na lodi do domu vše přivezti 8e může.

Oněmi Merceriemi t. j. krámy se zbožím (od latinského merx, cis, zboží); šli jsme na pověstný Ponte Rialto,*) most to přepevný,z jednohoob­

louku sestávající, se smělým, vysokým napnutím, na němž po obou stranách dvě řady kamenných domků (krámů) postaveny jsou, mezi nimiž široká, vstupňovitá cesta se nalézá; za krámy těmi po obou stranách vedle zábradlí rovněž cesta k chůzi necháne jest. Mosty všecky v Benátkách proto tak vysoky a 8 oblonky vysoko napnutými jsou, aby pod nimi loďky plouti mohly. Toť ten most krásný a amělý,

») Rialto jest stažené z riva alta, vysoký břeh,

lat. ripa alta. :

v národních popěvkách loďařů a plavců benátských neposlední místo zaujímá. Pod jeho širokýma ple­

cema nejedno drama, ať milostné, ať tragické se ode­

hrálo a proto jeho význam v dějinách milosti;

sami jsme několik takových gondolier benátských i znali, i měli.

In document Cesta do Říma (Stránka 92-96)