a držeti dané slovo.Neslibujte lehkovážně, čeho byste nemohly splniti, ale co slíbíte, to považujte za věc své cti, abyste splnily.
Vraťte zase českému slovu ve světě bývalou čest! B. D.
DEŠŤ RŮŽÍ 77
Dešť růží.
Poděkování.
J. M. J. T. A.!
Ctihodnésestřičky !
Prosím o lask. zaslání asi 15devít. po
božností k sv. Terezii Ježíšk. a několika lístků dotýkaných jejího hrobu. Za pře
dešle zaslané srdečně děkuji jménem všech, které jsem jimi mohla poděliti.
Každému, kdo s důvěrou jich používá, pošle zajisté sv. Terezička růžový lístek milosti. P. dr. S. říká: „„Já nemám dů
věru, ale jistotu, že pomůže, když ji o něco žádám "" "Téžjá jsem o tom sama mnohonásobně přesvědčena, začež vzdá
vám P. Bohu nejvroucnější díky, že dal mi tuto novou mocnou Patronku, kterou řadit: můžeme též k ostatním našim milým sv. českým Patronům. Neboť je patrno, že národ náš těší se veliké její
přízni a úcta její šíří se víc a více v něm.
Kéž vzroste tak i úcta k naší blah.
Anežce! Však zajisté sv. Terezička se o to též postará. Jistě, že „„Dešťrůží“ je věnován též úctě této naší milé světice, jistě stalo se tak na její přání. Doufám pevně, že Ona 1 její svatořečení uspíší.
Jen se modleme vytrvale za to! Vzdá
vám též blahosl. Anežce mnohéa vroucí díky za přímluvu a pomoc v různých zá
ležitostech, v nichž s důvěrou jsem Ji prosila. Cítím moc její přímluvy rovněž jako svaté Terezičky. I Ona sype nám s nebe růže milosti v hojné míře, byť by
chom toho ani nezpozorovali. Když jsem před lety četla ponejprv její životopis, pocítila jsem k Ní zvláštní náklonnost a důvěru. Přála jsem si v duši vroucně, aby blahoslavenka naše více byla po
znána a uctívána. Měla jsem velikou radost, když v chrámu Páně blízké osa
dy, dostala jsem s požehnáním nově
svěceného kněze, v upomínku obrázek blah. Anežky. O několik roků později, klečela jsem v tomtéž chrámě na tomtéž místě, když byla jsem přijímána do III. ř. sv. Františka. Měla jsem vroucí přání, aby mi bylo dáno řeholní jméno Anežka, po naší milé světici. A hle, ač obyčejně P. ředitel sám jméno určuje, tehdy tázal se mne k veliké mé radosti,
zdali si přeji vybrati sama nějaké jmé
no. Dostala jsem tedy jméno blah. Anež
ky české, jak jsem si přála a od té doby tím více jsem k Ní přilnula. Zajisté, jak sL teprv nyní uvědomuji, jejímu při
spění -děkovati mám za přijetí do třetího řádu S. O. F., čemuž se stavěly dřív v cestu různé překážky. Její přímluvě vděčím jistě 1 za mnohé jiné milosti.
Děkuji vřele vydavatelstvu „„Deštěrůží", za to, že tak se stará o rozšíření úcty a důvěry k Ní. Díky za krásnou, vroucně psanou novénu k blah. Anežce! Nebude to zajisté nadarmo, ale Pán Bůh na pří
mluvu její dá vlasti naší to, čeho jí zvláště zapotřebí jest.
V upřímné víře ve'staré proroctví, že až se nalezne hrob blah. Anežky, na
stane zlatá doba v Čechách, odporučuji záležitost tuto všele sv. Antonínovi, kte
rýž je patronem věcí ztracených. Ježto jsme u nás k Jeho uctění před časem konali devítiúterní pobožnost, složenou ze mší sv. a modliteb za zlepšení poměrů církve sv. v naší vlasti, doufám pevně, že pomoci své nám neodepře tento ,„,ve
liký dobrodinec sv. církve" a i u nás se jím býti ukáže. Neboť, má-li v Čechách
zlatý věk nastati, stane se tak jistě jen vítězstvím sv. víry nad nevěrou a tudíž 1 sv. církvi u nás prospěje velmi, na
leznou-li se ostatky blah. Anežky. A pro
spěch církve jest 1 prospěchem vlasti.
Modleme se společně, aby stalo se tak brzo, brzyčko !Mnoho Božího požehnání a hojných růží milosti ctih. Sestřičkám z celé duše přeje v úctě oddaná
Anežka terciář.
Vzdáváme vroucí díky sv. Terezu Je
žíškově za pomoc, prokázanou naší drahé Velebné Matce v nebezpečí ne
moci. Po přiložení ostatků světice ustaly těžké srdeční záchvaty a více se neopa
kovaly.
Školské sestry O. S. F.
v Břevnově.
Tímto plním svůj slib a vzdávám vroucí díky sv. Terezičce, Květince Je
žíšově za vyslyšení naší 1 Vaší prosby za
78 DEŠŤ
našeho důst. p. GI., neboť dnes mohu napsat potěšitelnou zprávu, že je již důst. p. z velmi těžké nemoci vyléčen, a to právě v ty dny, kdy Vy jste, ctihod
né Sestřičky, konaly za jeho uzdravení devítidenní pobožnost ke sv. Terezičce K. J. Vaše zbožná modlitba byla vysly
šena, začež Vám vzdávám vroucí díky, Pán Bůh zaplať! Ctenářka „„Deštěrůží"
(M. N.) Moje sestra, plníc svůj slib, zasílá za uzdravení svého synáčka vroucí díky sv.
T. Ježíš. a připojuje obětinu 10 Kč.
Kateřina Fujtová.
odběratelka ,„„Deštěrůží".
Zúčastnil jsem se I. pouti kat. stud.
a intelig. do Říma. Během cesty, ná
sledkem nezvyklé stravy v Italii, hrozilo m1 nebezpečí a to velmi značné, že one
mocním. S důvěrou obrátil jsem se na sv.
Terezičku a prosil Ji o pomoc v tom smyslu, aby za mne orodovala u Vše
mohoucího, abych hrozící nemoc aspoň přechodila tím dostalo se mi té milosti,
abych s ostatními poutníky shlédnouti mohl místa nám katolíkům nejdražší!
Slíbil jsem sv. Terezičce, že vyslyšenou prosbu uveřejním v „„Dešti růží"“.
Odevzdán jsa do vůle Nejvyššího, dů
věřovaljsem plně sv. Verezičcea ta sku
tečně vyslyšela mé prosby! Nejenom, že mohl jsem s ostatními poutníky cesto
vati, ale Všemohoucí, jistě na přímluvu sv.Terezičky, dopřál mi té milosti, abych dosáhl cíle pouti, kterou jsem obětoval za jistého odpadlého kněze, aby Bůh dopřál mu tu milost vrátiti se do pravé
RŮŽÍ
vcírkve Kristovy. I v této záležitosti plně spoléhám na sv. Terezičku.
Vzdávám tímto sv. Terezičce veřejně povinný dík a plně ji důvěřuji, odevzdá
vám se do její ochrany a pomoci.
ímský poutník.
Drahá sestro představená,
častěji na Vás v dobrých1 zlých chví
lích vzpomínám než mívám pokdy, abych Vám to dala na jevo.
Dnes chci Vám oznámiti, že jsem se v poslední době obrátila v modlitbě ke svaté [erezičce a blah. Anežce české, aby mi vyprosily sťastné skoncováníjisté záležitosti, která mne už přes tři roky trápila.
A ku podivu, byla jsem vyslyšena hned po devítidenní pobožnosti a za okolností zvláštních, kterých bych se byla nikdy nenadála.
Vím, lidé nevěřící by řekli, a také řekli, že je to náhoda, ale já v tom přece vidím víc, vidím v tom, že Bůh chce býti ve svých svatých veleben.
I děkuji tímto způsobem Jemu i obě
ma světicím a Vám to oznamuji, pro
tože vím, že z toho budete mít radost.
Do Vašich modliteb sebe i své drahé poroučí Vám vždy vděčně oddaná
Dr. Vilímková-Sedláčková.
V Brně 21. V. 1931.
Plníc svůj slib, vzdávám vroucí díky, sv. Josefu a sv. Verezičce, za vyslyšzní prosby o zdraví pro mého milého bra
tra a prosím vroucně oba mocné pří
mluvce, aby toto bylo trvalé.
Proč není vícesvětců mezi zbožnými lidmi?
Chyba je ne sice toliko, alejak se domnívám, hlavně v nesprávné nauce, nebo řekněme v nesprávném pojetí podstaty svatosti, jakož 1 prostředků, kterýmiji lze nabýti a cesty,jež k ní vede
Dovolte, abych srdce vaše nadchl a dal jim křídla ... Pohleďte na sv. Terezii ježískovu
P. Matouš Grawey-Boewey v knize: Následujte mne! Vydaly Šk. Sestry O. S. F. na Vinohradech, Korunní 4.
DEŠŤ RŮŽÍ 79
Sestry.
(BI. Anežka Č. a Anna Lehnická.)
Ó sestry, holubice, váš družný srdce tluk, na líci dotyk lice
či ruky stisk jen pouhý — toť společenství touhy, jež vzrostlo z mnohých muk.
Vám srdce Boha plná hruď mladou zšířila, že lásky mocná vlna z mch tryskla výš 1 v Šíří;
tak 1 když k nebi míří, též k bližním mířila.
A stopou vaší chrámy své věže k nebi pnou a nejsou nikdy samy ; vždyť ldska k Bohu voďi tu, která z ní se rodí:
to lásku soucitnou.
Ó sestry, jasné holubice ve družném objetí — Z vás kterd odváží se vice,
výš která doleti?