Festivalová tradice je spojena s osvícenským romantismem. Vše souvisí s návratem k selskému lidu, duši a kultu e.
Pokud se podíváme zp t do 18. a 19. století, souvisí vznik festivalu s osamostat ováním evropských národ .
Nejstarší zmínky o folklorní festivalové tradici pocházejí z konce 18. století, kdy se ve Slavkov p edvád la hanácká svatba za p ítomnosti císa ovny Marie Terezie. V roce 1792 došlo ke korunovaci císa e Františka II., k této p íležitosti se konala velká lidová slavnost.
Pro velký úsp ch byly slavnosti opakovány v roce 1836 k p íležitosti návšt vy císa e Ferdinanda I. V roce 1845 se konala další slavnost, došlo ke zprovozn ní železni ní trati Praha - Olomouc
V letech 1890-1895 vzniká výbor na uspo ádání Národní výstavy eskoslovanské.Ta dala význam folklornímu hnutí. Náplní práce výboru bylo sbírání kulturních materiál , kroj , písní, tanc . Tyto cenné p edm ty putovaly po skon ení výstavy do muzejních sbírek.
Z tohoto m žeme usuzovat, že vznik folklorních festival souvisí se zájmem o lidové um ní.
Mezi veliké sb ratele pat il editel Národního divadla František Adolf Šubrt, Leoš Janá ek, Martin Zeman, Jan Neruda, Jind ich Šimon Baar, Dušan Jurkovi .
V období první republiky m ly festivaly spíše manifesta ní charakter. Vznikaly vlastenecké spolky, které byly politicky zam ené. V této dob rostla snaha o po ešt ní moravských m st.
Upev ovaly se esko-slovenské vztahy a naše znalosti o slovenském folkloru rostly.
Nejznám jší folklorní slavnosti vznikly v období po 2. sv tové válce, které navazovaly na p edvále né slavnosti. Do této skupiny pat í i Mezinárodní folklorní festival Strážnice, který navázal na slavnost z roku 1938 v obci Petrov. Festival ve Strážnici byl prvním festivalem s mezinárodní tradicí. Další známé slavnosti vznikly v Rožnov pod Radhošt m a v erveném Kostelci. Velmi dlouhou tradici mají i Chodské slavnosti.
Vývoj folklorního hnutí m l asté prom ny, ale u lidí, kte í se této tradici po léta v novali, se zájem neztratil. 21
21 http://www.radio.cz/cz/clanek/80890
4.1 Folklorní festivaly
Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích se adí k nejznám jším folklorním festival m v eské republice.
Krom dudáckého festivalu m žeme v jižních echách navštívit další slavnosti jako jsou Jiho eský folklorní festival v Ková ov , Mezinárodní folklorní festival Písek, Selské slavnosti v Holašovicích nebo Stádlecký most poblíž m sta Tábor.
Samoz ejm nem žu zapomenout na festivaly konané na jiných místech eské republiky (viz p íloha .10) : Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Mezinárodní folklorní festival Plze , Mezinárodní folklorní festival ervený Kostelec, Mezinárodní folklorní festival Klatovy, Mezinárodní folklorní festival Karlovy Vary, Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti a Chodské slavnosti
A ada dalších viz mapa .4 – Folklorní oblasti
mapa . 4 – Folklorní oblasti, zdroj: www.folklor.cz
4.2 Historie a vznik dudáctví na Strakonicku
Mezinárodní dudácký festival se stal jedním z nejd ležit jších kulturních pilí ve Strakonicích a hraje významnou roli p i prezentování m sta v zahrani í.
Kdy a z jakého d vodu tato tradice ve Strakonicích vznikla? Jak p išly Strakonice ke své dudácké sláv ?
Tuto otázku m žeme slyšet asto, ale není jednoduché na ni jednozna n odpov d t.
Dominantním hudebním nástrojem zde byly vždy dudy a p sobilo zde po staletí velké množství dudák .
Nejstarší stopy dudáctví se objevily v bájích, pov stích, ale i v reálných událostech, které se nacházejí v literárních zmínkách již v 18. století.
Básník a strakonický rodák František Ladislav elakovský uvádí ve svém díle z roku 1847 Mudrosloví národu slovanského v p íslovích pojmy jako „Strakonický dudák“, „Strakonické dudy“.
V díle Jana Josefa Rulíka z roku 1799 „Veselý Kubí ek aneb V Horách Kašparských zaklený dudák“ m žeme najít jednu z nejstarších zmínek o dudáku Švandovi.
V tomto p íb hu se o Švandovi píše:
„Byl pak Švanda tehdáš neznamenit jší dudák v celém kraji Práchynském, kdež se také zrodil, a nebylo daleko široko žádného, který by se mu v kunstu jeho vyrovnati mohl.
A protož také Kubí ek za š astného se pokládal, že takového mistra duda ského nalezl…
…Švanda tedy všecky duda e svého v ku p ed il a byl živ 82 léta. A když um el, provázelo ho ke hrobu více než dvacet dudák z tohoto okolí: totiž ze Slaníka, z Hajské, z Ptákovic, z Kozlova, z Hubencova, z Vohraženic, z Bratronic a pochovali ho u kaple sv. K íže nedaleko
eky Votavy.“22
Dudáckou slávu m sta Strakonice podpo ila samoz ejm také Tylova dramatizace báchorky Strakonický dudák aneb Hody divých žen. Toto p sobivé dílo proniklo i do zahrani í a stalo se inspirací k tvorb ady literárních, hudebních a výtvarných d l.
22 Režný J.: Po stopách dudák na Práche sku, Strakonice, Muzeum St edního Pootaví 2004, str. 15
Podle dostupných pramen , které pocházejí ze 17. a 18. století m žeme ale dojít k záv ru, že Švanda dudák není jen postavou z Tylovy báchorky, ale že tento dudák ve Strakonicích opravdu žil.
Strakonice se nacházejí v jižních echách v regionu Práche sko, tento region je znám svojí zp vností a tancechtivostí, díky t mto vlastnostem se Strakonice staly dudáckým centrem.
4.2.1 Historie dud
Dudy pat í k tradi ní muzice Chodska a jižních ech, ale jsou i nástrojem, který se podílel na rozvoji hudby mnoha národ a to nejen evropských.
Jejich pravlastí je p ední Asie, kde na dudy hrály pastevecké národy, odtud se rozší ily do severní Afriky a dále do Evropy. Tento nástroj prošel technologickým vývojem, ale princip z stal stejný: melodická jazý ková píš ala „p ednice“ s vrtanými otvory, bezdírkový burdonový huk (basová píš ala) a m chový zásobník vzduchu.
Dudy pat í do skupiny dechových nástroj s jednoduchým nebo dvojitým plátkem. Dále lze dudy typologicky rozlišovat podle po tu píš al, dudy nafukované ústy nebo m chem.
P vodní výroba dud byla z rákosu, jinde z trubi ky z v tve erného bezu. V Indii se uplatnila vzdušnice z tykve, do níž byla zavedena foukací trubice.
Pozd ji došlo ke spojení kožených vak s píš alami, což byl rozhodující krok p i vývoji nástroje.
Používala se k že z ovcí, k zlat, koz, telecí k že, psí a vl í k že.
K vývojovému vrcholu dud pat í koncertní dudy francouzského typu z období baroka zvané
„musette de cour“ (dvorské dudy), tento nástroj pronikl na koncertní pódia, do šlechtických salón . Podobné nástroje m žeme najít v Anglii(Northumbrian small-pipes) a v Irsku.23
23 Režný J.: Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978
4.3 Osobnosti dudáckého festivalu
4.3.1 Josef Formánek
D ležitou osobností ve Strakonicích, co se dudáctví tý e, byl Josef Formánek(1844-1926).
Stal se u itelem a editelem na zdejší m š anské škole. Byl všestranným muzikantem a nau il se hrát i na dudy. Zájem o hudbu a p edevším dudáctví propagoval adou koncert a p ednášek a to nejen ve Strakonicích.
Díky jeho innosti p etrvala dudácká tradice až do dneška. V ad m st totiž dudácká hudba zanikla vlivem nových modern jších sm r .
Formánk v syn založil v Praze vlastní Dudáckou skupinu Jardy Formánka ze Strakonic.
Mezi další propagátory dudácké tradice m žeme za adit p edevším Josefa Slaví ka(1872-1942), Jana Matáska(1903-1983) nebo Ji ího Malkovského, který založil Dudáckou muziku Ji ího Malkovského, pozd ji byla p ejmenována na Strakonickou dudáckou kapelu.24
4.3.2 Josef Režný
Mezi výrazné osobnosti eského národopisu pat í Josef Režný, ozna ovaný jako jedna z nejv tších osobností a znalc dudácké hry.
V roce 1949 založil Národopisný soubor, o rok pozd ji se z n ho stal Práche ský soubor lidových písní a tanc .
Josef Režný se stal jeho um leckým editelem a dudákem, což trvá dodnes.
Již delší dobu se v nuje výzkumu a dokumentaci dud a dudácké tradice a to nejen u nás ale i v zahrani í.
Nesmíme opomenout ani Režného publika ní innost. Krom p ísp vk do ady domácích novin a asopis vydal i adu vlastních publikací. Dílo Po stopách dudák na Práche sku se stalo výsledkem autorova celoživotního sb ratelského a dokumenta ního úsilí.
V sou asnosti je p edsedou programové rady Mezinárodního dudáckého festivalu (dále MDF) ve Strakonicích. 25
24 Režný J., Veselá I.: Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice, Strakonice 2002
25 www.prachenak.strakonice.cz
4.4 Mezinárodní dudácký festival – historie
obr. .4 , zdroj:www.dudackyfestival.cz
Vznik festivalu souvisí a je spjat s inností Práche ského souboru. Práche ský soubor vznikl v roce 1950 z Národopisného souboru.
Tento soubor se neustále rozvíjel, jeho úrove se zvyšovala, do b žného programu byly za azeny návšt vy a ú asti na r zných sout žích, festivalech (nap . Strážnické slavnosti), kde soubor získával bohaté zkušenosti.
Ve dnech 27.-28.8. 1955 se na nádvo í strakonického hradu uskute nily první Jiho eské slavnosti písní a tanc , které byly odrazovým m stkem ke vzniku festivalu.
Na programu se podíleli hlavn Zora Soukupová, její manžel Lubomír Soukup, redaktor eskobud jovického rozhlasu, a Josef Režný. Ti byli po další léta programovým jádrem Jiho eských slavností.
V prvním roce se slavností ú astnilo pouze 14 dudák , v další letech se ale jejich po et rychle rozrostl, zazn ly zde také návrhy po ádat slavnosti i v budoucnu za ú asti zahrani ních um lc .
Slavnosti vyvolaly pozornost u široké ve ejnosti. Slavnostního zasedání se zú astnili zástupci ministerstva kultury, Ústavu etnografie a folkloristiky SAV v Praze a ada dalších host .
V 60. letech se kone n naskytla p íležitost uskute nit setkání dudák na mezinárodní úrovni, konalo se tak k p íležitosti velkého jubilea 600. výro í povýšení Strakonic na m sto roku 1967.
Stejn jako u Jiho eských slavností se stal programovým jádrem Josef Režný, který vypracoval písemný návrh a statut festivalu.
„Úvodní ustanovení vymezovalo poslání a hlavní cíle s tím, že Mezinárodní dudácký festival je hudebn folkloristickou akcí se specifickým zam ením na oblast dudácké hudby s vazbou na dudácký folklor tane ní a pís ový.“26
26Režný J., Veselá I.: Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice, m sto Strakonice 2002, str. 6
MDF se stal spole enskou událostí, jejímž cílem je propagace dudácké hudby, možnosti srovnání kultury, nástroj , folkloru na mezinárodní úrovni.
D ležitou stránkou MDF bylo samoz ejm i financování, toho se ujal tehdy strakonický m stský a okresní národní výbor, Jiho eský krajský národní výbor v eských Bud jovicích a p ísp vky závod .
„Jak se ukázalo, nebyla tehdy zahrani ní ú ast na prvním festivalu ve Strakonicích pro každého jednoduchou záležitostí. Vzpomínám na pr kopnický in prvního Angli ana, který se odvážil p ijet k nám zadudat. Jednoho dne jsem dostal z Anglie dopis, v n mž pan John Forster Charlton uvád l, že od anglických p átel získal moji adresu a informace o chystaném MDF, kterého by se jako dudák rád zú astnil. Avšak vzhledem k tomu, co vše se o naší zemi píše v britském tisku, obává se k nám p ijet a prosí, abych mu sd lil, zda je pravda, že se na našich hranicích st ílí, že tam jsou komisa i, kte í zabavují doklady, fotoaparáty a zatýkají cestující, zda je ve Strakonicích bezpe no. Ujistil jsem ho, že se mu u nás nic nestane a že mu p ijedu naproti až na hrani ní p echod. ídící výbor mi obstaral zvláštní povolení ke vstupu do zakázaného hrani ního prostoru a spolu s vynikající tlumo nicí paní Milenou Mi i kovou jsme našeho vystrašeného hosta p ivítali na celnici v Rozvadov . Když po bezproblémovém odbavení jeho z ejmou úzkostí pobavený velitel pohrani ní stráže nás s úsm vem pozval na pivo, strach z jeho tvá e definitivn zmizel.“27