Hlavní práce6459_xhouk03.pdf, 1.1 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích a cestovní ruch (bakalá ská práce)

Autor: Kate ina Housková

Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Netková

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval/a samostatn a vyzna il/a všechny citace z pramen .

V Praze dne 7.8.2007 ………

podpis studenta

(2)

Úvod

1 Cestovní ruch 1

1.1 Typy cestovního ruchu dle motivace 1

1.1.1 Kulturn poznávací cestovní ruch 1

1.1.2 Rekrea ní cestovní ruch 2

1.1.3 Cestovní ruch se vzd lávacími motivy 2

1.1.4 Cestovní ruch se spole enskými motivy 2

1.1.5 Zdravotn orientovaný cestovní ruch 2

1.1.6 Sportovn orientovaný cestovní ruch 2

1.1.7 Poznávání p írodního prost edí 3

1.1.8 Cestovní ruch s profesními motivy 3

1.2 Místo realizace 3

1.3 Délka pobytu 3

1.4 Domácí a výjezdový cestovní ruch eské republiky 4

1.4.1 Tuzemské delší cesty ( 4 a více nocí) 4

1.4.2 Zahrani ní dovolené 4

1.5 P íjezdový cestovní ruch eské republiky 6

1.6 Nejvýznamn jší regiony a destinace eské republiky z hlediska cestovního ruchu 6

2 Zhodnocení nabídky atraktivit pro jižní echy 9

2.1 Poloha a doprava 9

2.2 Význam cestovního ruchu pro region 10

2.3 P íroda a krajina 11

2.4 Kulturní atraktivity 12

2.5 Etnografický subregion Práche sko 13

3 Strakonice 14

3.1 Základní informace 14

3.2 Historie m sta 14

3.3 Památky m sta 15

3.3.1 Budovy se zdobenými fasádami 15

3.3.2 Církevní památky 16

3.4 Strakonice a sport 16

3.5 Výlety do okolí 17

3.5.1 Krajem Švandy dudáka 17

3.5.2 Za Maltézskými rytí i 17

3.5.3 Klostermannova stezka kolem Št kn 17

3.5.4 Židovské h bitovy 17

3.6 Propagace m sta Strakonice 18

4 Festivalová tradice 19

4.1 Folklorní festivaly 20

4.2 Historie a vznik dudáctví na Strakonicku 21

4.2.1 Historie dud 22

4.3 Osobnosti dudáckého festivalu 23

4.3.1 Josef Formánek 23

4.3.2 Josef Režný 23

4.4 Mezinárodní dudácký festival – historie 24

4.5 1. Mezinárodní dudácký festival 25

4.6 O zahrani ních souborech 26

4.6.1 Belgie 26

4.6.2 Bulharsko 26

26

(3)

4.6.3 Francie 26

4.6.4 Holandsko 27

4.6.5 Irsko 27

4.6.6 Ma arsko 27

4.6.7 N mecko 27

4.6.8 Polsko 28

4.6.9 Rumunsko 28

4.6.10 Velká Británie 28

4.7 eské folklorní soubory 29

4.8 Dudácký festival v sou asnosti 30

4.8.1 Po adatelství MDF 30

4.9 Festivalový program 31

4.10 Zajímavé doprovodné programy 32

4.11 Ceny 32

4.12 P ípravný výbor MDF 2008 33

4.13 Rozpo et 34

4.14 Propagace festivalu 34

4.15 Vývoj po tu ú astník festivalu 36

4.15.1 Zahrani ní soubory 36

4.15.2 Tuzemské soubory 36

4.15.3 Návšt vníci festivalu 37

4.16 Struktura festivalových divák 38

4.17 Služby poskytované ú astník m festivalu 41

4.17.1 Ubytovací za ízení 41

4.17.2 Stravovací za ízení 42

Záv r 43

Seznam literatury 45

Seznam tabule, graf , map a obrázk 47

Seznam p íloh 48

(4)

Úvod

Strakonice se nacházejí v srdci Práche ska, v regionu, který je protknut lidovou kulturou, folklorem a dalšími lidovými tradicemi.

M sto Strakonice, které leží na soutoku dvou ek Otavy a Voly ky, je ve sv t známe díky t em základním charakteristickým rys m, jsou to pokrývky hlavy FEZ, motorky Z a tím t etím nejd ležit jším rysem je tradice dudáctví.

Fezy a motorky už najdeme bohužel jen v muzeu, ale dudácká tradice se zde zachovává již po staletí a je stále p edávána dalším generacím.

Dudáka si se Strakonicemi spojí tém každý, ale pov domí o po adatelství sv tov známého Mezinárodního dudáckého festivalu už zas tak každý nemá.

Proto jsem si vybrala práv toto téma své bakalá ské práce. Mým cílem bude popsat historii festivalu, jeho vývoj od po átku až do sou asnosti a jeho vliv na cestovní ruch nejen Strakonic, ale i celého regionu. Pomocí dotazníkového šet ení se pokusím zjistit zájem mladých lidí o folklor a folklorní festivaly. Zárove bych cht la ukázat na vliv kulturních akcí na rozvoj cestovního ruchu a revitalizaci m st.

V první kapitole své práce se budu v novat obecn cestovnímu ruchu, potenciálu cestovního ruchu v eské republice. V další kapitole se zam ím na Jiho eský kraj a jeho postavení v rámci republiky.

Ve zbytku své práce se zam ím na konkrétní p ípad Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, na jeho historii, domácí a zahrani ní soubory, d ležité osobnosti, po adatelství a hlavn jeho vliv na propagaci m sta.

Cestovní ruch je velmi dynamicky se rozvíjejícím odv tvím, stále se rozši ující nabídka a poptávka vede k nelehkému úkolu usp t v tak silné konkurenci. Pot eby zákazník se neustále zvyšují, jejich p ání se rychle m ní, je velmi d ležitá informovanost o zákaznících následná a propagace atraktivit, ve své práci se pokusím zhodnotit propagaci Mezinárodního dudáckého festivalu a folklorních festival obecn .

Folklor je v cizích zemích velice d ležitým produktem pro cestovní ruch, je sou ástí nabídky cestovních kancelá í, u mladých lidí roste zájem o toto odv tví, na p íkladu festivalu ve Strakonicích bych cht la zhodnotit jeho význam v eské republice.

Ve své bakalá ské práci využiji primární i sekundární zdroje informací. Informace budu erpat z publikací vydaných k výro í konání festivalu m stem Strakonice, propaga ních materiál , a z knihy napsaných strakonickým rodákem a osobností eského národopisu Josefem Režným, dále využiji internetové stránky. Zjiš ování zájmu mladých lidí o folklor a folklorní festivaly budu provád t pomocí dotazníkového šet ení.

(5)

1 Cestovní ruch

Cestovní ruch je v eské republice i ve sv t velmi dynamicky se rozvíjející segmentem ekonomiky, stal se již neodmyslitelnou sou ástí moderní spole nosti.

„V d ím motivem cestovního ruchu je zám rná zm na prost edí, která umož uje lov ku uspokojit n které z jeho pot eb, pot eby odpo inku, klidu, pohybu, poznání, kulturních a estetických zážitk , zm ny místa, seberealizace a další.“¹

Cestovní ruch se stává stále výrazn jším ekonomickým fenoménem. V rámci realizace ú asti na cestovním ruchu musí být zabezpe ena ada služeb a zboží. Cestovní ruch je realizován mimo místo trvalého bydlišt , to znamená, že je t eba zabezpe it dopravu, ubytování, stravování a adu dalších služeb. Tyto služby se stávají d ležitou oblastí podnikatelských p íležitostí a podstatným faktorem národního ekonomického rozvoje.

Objem tržeb z cestovního ruchu se adí za petrochemický a automobilový pr mysl na t etí místo. Rozsahem zam stnanosti a tvorbou pracovních p íležitostí pat í k velmi významným ekonomickým odv tvím.²

Cestovní ruch lze lenit podle ady kriterii:

• Motivace ú asti na cestovním ruchu

• Místo realizace

• Vztah k platební bilanci státu

• Délka pobytu

• Po et ú astník A mnoho dalších

1.1 Typy cestovního ruchu dle motivace

Zpracováno podle: Malá, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Praha, VŠE 1999

1.1.1 Kulturn poznávací cestovní ruch

Tento druh cestovního ruchu je zam ený na poznávání kultury, historie a tradic národ . Jeho funkce je vzd lávací, rozši uje rozhled obyvatelstva.

1 Malá, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Praha, VŠE 1999, str. 5

2 www.mmr.cz

(6)

Do tohoto typu cestovního ruchu se za azuje p edevším návšt va: zámk , hrad , z ícenin, zahrad, m stských památkových rezervací, historických center m st, venkovských památkových rezervací, kulturních akcí, expozic, festival , koncert a dalších.

1.1.2 Rekrea ní cestovní ruch

Na tomto typu cestovního ruchu se ú astní nejvíce obyvatelstva. Je realizován ve vhodném rekrea ním prost edí a vede ke znovuobnovení fyzických a duševních sil. Nezahrnuje pouze pasivní odpo inek, ale je spojen i s aktivním odpo inkem, jako je sport, hry a uplatn ní dalších zájm .

1.1.3 Cestovní ruch se vzd lávacími motivy

Cílem vzd lávacího cestovního ruchu je n co se nau it, n co nového poznat. Do tohoto typu cestovního ruchu m žeme za adit jazykové pobyty, výuku sportovních disciplín, jízdy na koních nebo pobyty s odborným vedením realizované ve významných kulturních, archeologických nebo historických místech.

1.1.4 Cestovní ruch se spole enskými motivy

Cestovní ruch se spole enskými motivy je zam ený na spole enské styky mezi lidmi.

Zahrnuje nap íklad návšt vy p íbuzných a známých, návšt vy spole enských akcí a událostí.

1.1.5 Zdravotn orientovaný cestovní ruch

Zdravotn orientovaný cestovní ruch je zam en p edevším na pobyt v lázních a jiných st ediscích cestovního ruchu, kde je p íznivé zdravotní prost edí. Cílem je lé ení nemocí, rekonvalescence nebo jenom prevence nemocí. Význam tohoto typu cestovního ruchu neustále roste.

1.1.6 Sportovn orientovaný cestovní ruch

Sportovn orientovaný cestovní ruch zahrnuje sportovn orientované pobyty, zam ené na turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku, p ší turistiku a adu dalších forem. Dále se do sportovn orientovaného cestovního ruchu za azuje i pasivní ú ast na sportovních utkání jako divák. ³

3 Malá, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Praha, VŠE 1999

(7)

1.1.7 Poznávání p írodního prost edí

Sama p íroda m že motivovat k návšt v a ú asti na cestovním ruchu, hlavn v t ch p ípadech, kdy je obda ena n ím unikátním, výjime ným, zvláštním nebo typickým pro dané území.

P írodní atraktivity jsou v tšinou koncentrovány v p írodních rezervacích, národních parcích, v horských oblastech, propastech. Turisté rádi navšt vují vysoké hory, skalní m sta, jezera, jeskyn , fjordy, mysy.

K p írodním atraktivitám dále pat í gejzíry, termální lázn , deštné pralesy, všechna tato místa jsou spojena s rozdílným klimatem, což vede k zna né sezónnosti v cestovním ruchu.

1.1.8 Cestovní ruch s profesními motivy

Cestovní ruch s profesními motivy probíhá p evážn v pracovním ase ú astník . Do tohoto typu cestovního ruchu za azujeme:

• Obchodní cestovní ruch

• Kongresový cestovní ruch

• Cestovní ruch veletrh a výstav

• Incentivní cestovní ruch

1.2 Místo realizace

Dle místa realizace lze cestovní ruch rozd lit na domácí a zahrani ní.

V rámci domácího cestovního ruchu cestují ob ané uvnit svého státu. P i zahrani ním cestovním ruchu dochází k p ekro ení hranic státu.

Zahrani ní cestovní ruch má dvojí charakter:

Pasivní (outgoing) – zahrnuje výjezdy ob an dané zem do zahrani í, má pasivní vliv na platební bilanci státu.

Aktivní (incoming) – zahrnuje p íjezdy zahrani ních návšt vník do dané zem , má kladný vliv na platební bilanci státu.

1.3 Délka pobytu

Dle délky pobytu rozlišujeme cestovní ruch krátkodobý (do 3 p enocování) a dlouhodobý (více jak 3 p enocování), nikoliv však více než 6 m síc v domácím cestovním ruchu a 1 rok v cestovním ruchu zahrani ním.⁴

4 Malá, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Praha, VŠE 1999

(8)

1.4 Domácí a výjezdový cestovní ruch eské republiky

eská republika je ideálním místem pro trávení dovolené a to z n kolika d vod .

Nabízí pestré možnosti využívání volného asu p i sportu, návšt v kulturních památek, festival , lázní. Pokud porovnáme cestování po eské republice a v zahrani í, je z finan ního hlediska eská republika výhodn jší. Cestování z jednoho konce republiky na druhý zabere daleko mén asu, než cestování v rámci Evropy nebo dokonce mezi jednotlivými sv tadíly.

eská republika nabízí krásnou p írodu od vodních ploch až po horské terény.

Nabídka služeb se viditeln od roku 1990 zm nila, p ibyla ada nových penzion a restaurací.

Najdou se místa, kde je rozdíl mezi eskou republikou a Evropou znatelný, ale vývoj jde rychle kup edu. eská republika nabízí adu možností ke trávení dovolené, jak pro eské ob any, tak i zahrani ní turisty.

Dovolené v eské republice dává p ednost p ed zahrani ím 48% populace, 20% preferuje dovolenou v zahrani í a zbytek populace dovolenou st ídá.⁵

1.4.1 Tuzemské delší cesty ( 4 a více nocí)

V roce 2006 bylo uskute n no tém 8,9 milion delších cest, z toho v tuzemsku tém 5 mil.

cest a 3,9 mil. zahrani ních dovolených.

Nejvíce tuzemský cest sm ovalo do Jiho eského (14%) a Královéhradeckého kraje (13%).

Nej ast jší ubytování v roce 2006 bylo u p íbuzných a známých (31%) a hlavním ú elem cesty byla v roce 2006 rekreace a sport (50%). Nej ast ji se lidé p epravovali automobilem (73%) a autobusem (14%). Nejvíce pobyt se uskute nilo v m síci ervenci (24%) a srpnu (22%).⁶

1.4.2 Zahrani ní dovolené

Nejnavšt vovan jší zahrani ní destinací mezi eskými turisty je Chorvatsko (732 tis.

dovolených) a Slovensko (565 tis.), následuje Itálie (470 tis.) viz graf . 1

Po et zájezd organizovaných cestovními kancelá emi vzrostl oproti roku 2005 o 3%, z toho p evažovaly hlavn zájezdy do zahrani í. eští ob ané strávili na dovolených formou zájezdu v roce 2006 18,3 mil. p enocování, z toho 17,5 mil. v zahrani í.“ ⁷

Neustále se zvyšuje po et dovolených mimo hlavní sezonu.

5www.czechtourism.cz

6 www.czso.cz

7 www.czso.cz

(9)

graf. .1, zdroj: www.czso.cz

Podrobn jší údaje o domácím a výjezdovém cestovním ruchu se nachází v tabulce .1

Po et cest a jednodenních výlet a celkové výdaje na cestovní ruch v roce 2006

v tom index 2006/2005

celkem

v R v zahrani í celkem v R v zahrani í

Cesty a jednodenní výlety

Po et cest a JV (v tis.) 98 044,3 89 574,8 8 469,5 94,7 94,7 94,4

Po et p enocování

na všech cestách (v tis.) 122 471,6 78 655,3 43 816,3 95,3 95,9 94,3

Celkové výdaje

na cestovní ruch (v mil. K ) 171 182,2 87 997,1 83 185,1 103,9 101,2 106,8

v tom:

Delší cesty:

po et cest (v tis.) 8 933,2 4 984,6 3 948,6 89,9 89,5 90,3

po et p enocování (v tis.) 76 109,2 40 430,2 35 679,0 93,9 94,6 93,2

výdaje (v mil. K ) 73 430,2 19 026,6 54 403,6 103,0 101,8 103,5

Kratší cesty:

po et cest (v tis.) 17 820,7 16 782,9 1 037,8 96,9 96,6 101,5

výdaje (v mil. K ) 18 249,5 14 646,2 3 603,3 101,2 102,3 97,1

Služební cesty:

po et cest (v tis.) 3 793,1 2 386,4 1 406,8 101,4 109,8 89,8

výdaje (v mil. K ) 28 081,2 7 070,4 21 010,8 112,7 112,5 112,8

Jednodenní výlety:

po et výlet (v tis.) 67 497,3 65 421,0 2 076,3 94,5 94,2 103,3

výdaje (v mil. K ) 51 421,3 47 253,8 4 167,5 101,7 99,2 141,4

Tabulka .1 , Zdroj: www.czso.cz

(10)

1.5 P íjezdový cestovní ruch eské republiky

Podle dat, které zve ejnil eský statistický ú ad, p ivítala eská republika v roce 2006 celkem 6 435 474 zahrani ních turist . Nejnavšt vovan jším místem se stala Praha s 1 280 300 turist . I nadále bude eská republika nejvíce navšt vována N mci, Brity a Italy (viz tabulka .2), podle výzkum agentury Czechtourism vzroste po et turist z asijských zemí, p edevším z Japonska, íny a Jižní Koreji.⁸

P íjezdový cestovní ruch eské republiky 2006 Zem Po et host

Pr m rná délka pobytu (po et

dn ) Po et

p enocování

1.N mecko 1 617 431 4,7 6 055 215

2.Velká Británie 566 225 3,7 1 531 993

3.Itálie 399 023 3,9 1 142 234

4.USA 322 026 4,0 972 239

5.Nizozemsko 284 499 4,7 1 052 352

6.Slovensko 281 854 3,9 806 174

7.Polsko 273 659 3,2 609 872

8.Francie 240 280 3,6 612 873

9.Rusko 239 632 6,7 1 356 792

10.Špan lsko 220 050 4,2 693 476

Tabulka .2 , zdroj: www.czechtourism.cz

1.6 Nejvýznamn jší regiony a destinace eské republiky z hlediska cestovního ruchu.

„Základem k vytvo ení atraktivní turistické nabídky jsou turistické regiony. Jsou definovány jako území, pro n ž je typický ur itý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zárove odlišuje od ostatních region .„⁹

turistické regiony byly vymezeny v letech 1998-1999. výsledkem je 15 turistických region . Viz mapa . 1

8 www.czso.cz

9 http://www.czechtourism.cz/?show=002010000, 27.7.207

(11)

mapa .1, zdroj: www.czechtourism.cz

„Každý turistický region vyvolává v návšt vníkovi ur ité asociace. S historickými památkami jsou spojovány Praha a okolí Prahy, jižní echy, východní echy, st ední Morava a jižní Morava.

S p írodními krásami si lidé spojují p edevším jižní echy, hlavn Šumavu, eský ráj, Vyso inu a severní Moravu.

S r znými aktivitami jsou spojovány Praha („no ní život“), jižní echy (vodní turistika), Šumava, Krkonoše, severní Morava (lyžování, p ší turistika, cykloturistika), eský ráj (turistika), Vyso ina (cykloturistika).

ada region je spojována s typickými produkty. Plze je známa pro své pivo, Pardubice pro perník. St ední Moravu si lidé spojují se syre ky, sever ech je známý svou bižuterií a na jižní Moravu lidé jezdí pro dobré víno.

N které další oblasti jsou známé pro akce, atrakce a festivaly, které se zde konají.

Západo eské lázn a zlínský kraj jsou známé díky filmovým festival m. Na sever ech jezdí turisté do aquapark (Liberec) a na jižní Morav se konají veletrhy (Brno).“¹⁰

Nejnavšt vovan jším regionem je již po n kolik let Praha a st ední echy, následuje Jiho eský kraj, Plze ský kraj, Karlovarský kraj a další. Viz tabulka . 3

10 http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/motivaceregiony.pdf, 30.6.2007

(12)

Po et uskute n ných turistických cest v R podle místa pobytu a délky cesty v roce 2006 (v tis.)

v tom všechny turistické cesty

delší cesty kratší cesty

ukazatel

celkem index 2006/2005 celkem index 2006/2005 celkem index 2006/2005

eská republika 21 767,5 94,9 4 984,6 89,5 16 782,9 96,6

Praha 1 280,3 100,8 221,3 88,3 1 059,0 103,9

St edo eský kraj 2 872,1 85,7 546,1 84,3 2 326,0 86,1

Jiho eský kraj 2 593,4 128,1 712,3 107,2 1 881,1 138,2

Plze ský kraj 1 119,6 97,5 317,0 85,9 802,6 103,0

Karlovarský kraj 471,2 101,3 146,0 88,8 325,2 108,2

Ústecký kraj 1 287,3 96,0 214,7 76,2 1 072,6 101,2

Liberecký kraj 2 309,3 122,7 559,6 98,1 1 749,7 133,4

Královéhradecký kraj 2 218,6 94,0 636,4 108,3 1 582,2 89,2

Pardubický kraj 1 066,9 76,0 215,7 76,3 851,2 75,9

Vyso ina 1 053,1 69,0 244,2 48,8 808,9 78,9

Jihomoravský kraj 1 936,4 82,2 373,0 84,2 1 563,4 81,7

Olomoucký 1 332,2 86,1 336,1 126,8 996,1 77,7

Zlínský kraj 891,6 89,9 250,1 84,0 641,5 92,4

Moravskoslezský kraj 1 335,6 105,1 212,1 87,3 1 123,5 109,3

Tabulka .3, zdroj: www.czechtourism.cz

Atraktivnost turistických region eské republiky

53 44

38 30

21 19 18 18 14 11 11 9 7 4 3

0 10 20 30 40 50 60

Jižní echy Jižní Morava eský ráj Vyso ina Praha Okolí Prahy eský sever Plze sko

region

procento

graf .2 , zdroj www.czechtourism.cz

Dle výsledk ankety agentury Czechtourism z roku 2005 se stal nejatraktivn jším regionem v roce 2005 u všech v kových kategorií Jiho eský kraj, následuje Šumava, jižní Morava a Krkonoše. Tyto regiony považuje za první až t etí nejatraktivn jší 1/3 populace. Mezi mén atraktivní regiony pat í st ední Morava a severní echy. K neatraktivním regionu adíme severozápadní echy a Plze ský kraj. Viz graf . 2

(13)

2 Zhodnocení nabídky atraktivit pro jižní echy

Jižní echy jsou malebným krajem s velkým potenciálem rozvoje cestovního ruchu. Tato oblast je hojn navšt vována pro množství rybník , rašeliniš , zajímavých kulturních památek, malebných vesni ek a st edov kých hrad . Jižní echy se staly vyhledávaným místem pro své p írodní a kulturní krásy, region má dobré p edpoklady p edevším pro rozvoj cykloturistiky, p ší a vodní turistiky, poznávání kulturních památek, p írodních a technických zajímavostí, nebo pro návšt vu selských a folklorních tradic.

Velký p edpoklad pro rozvoj má oblast láze ství a ozdravných pobyt . Ve v tších m stech jako jsou eské Bud jovice, eský Krumlov, Tábor ale i Hluboká nad Vltavou se nachází potenciál k rozvoj kongresové turistiky.

V po tu ubytovaných návšt vník m žeme adit jižní echy na 3. až 4. místo.

2.1 Poloha a doprava

Jižní echy se nacházejí p i hranicích s Rakouskem a N meckem. Dobrá dostupnost je z Prahy, z Vídn , Lince nebo Pasova. Toto propojení se zahrani ím zabezpe uje 9 silni ních p echod , 2 železni ní p echody a 8 turistických p echod .¹¹

Tabulka . 4, Základní informace o JK zdroj: www.jiznicechy.cz

Administrativn -územní strukturu kraje tvo í 7 okres : eské Bud jovice, eský Krumlov, Jind ich v Hradec, Tábor, Písek, Strakonice, Prachatice.(viz mapa .2 )

11 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jiho eském kraji, in www.kraj-jihocesky.cz

Rozloha kraje 10 057 km2

Po et obyvatel 626 267

Nejvyšší místo Plechý 1378m

Po et km cyklotras 4000km

Po et km zna ených turistický tras 5033km

(14)

mapa .2 ,zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jiho eském kraji, in www.kraj-jihocesky.cz

2.2 Význam cestovního ruchu pro region

Zájem o cestovní ruch v Jiho eském kraji má velký dopad na rozvoj podnikání, infrastruktury a zam stnanosti. P íjmy z cestovního ruchu p edstavují v ad obcí významný zdroj místních rozpo t .

Jiho eský kraj se stal v roce 2006 t etím nejnavšt vovan jším regionem hned po Praze a St edo eském kraji.(viz tabulka .3). Mezi eskými ob any všech v kových kategorií pat í Jiho eský kraj mezi nejatraktivn jší regiony.(viz graf .2).

Kraj vykazuje velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu nejen v letní a zimní sezón , ale i mimo sezónu.

Nejvíce navšt vovaná místa, mezi které pat í Národní park Šumava, Lipenské jezero, okolí eky Vltavy, eský Krumlov, Písek, eské Bud jovice, Hluboká a další, se potýkají s adou problém souvisejících s p etížeností t chto lokalit, p ípadn s vybaveností kemp a ostatních ubytovacích za ízení. Kvalita i po et ubytovací za ízení se ale neustále zvyšuje.

V posledních letech došlo k velkému nár stu po tu chat a chalup v rekrea ních oblastech, které jsou asto pronajímány cestovními agenturami. Dále vzrostl po et lidí ubytovaných v soukromí a na rodinných farmách. (viz tabulka .5)¹²

(15)

Po et hromadných ubytovacích za ízení podle kategorie ubytovacího za ízení v turistických regionech

Jižní echy

celkem

hotely a podobná ubytovací za ízení

hotely

***** hotely

**** ostatní

hotely pensiony kempy

chatové osady a turistické ubytovny

ostatní jinde neuvedená

2000 491 219 0 6 87 126 78 71 123

2001 506 227 0 5 88 134 78 73 128

2002 526 248 0 11 83 154 78 71 129

2003 541 257 0 11 79 167 75 72 137

2004 544 265 0 13 76 176 78 67 134

2005 537 256 0 13 72 171 83 65 133

2006 542 262 0 14 76 172 87 64 129

Tabulka .5, zdroj: www.czso.cz

2.3 P íroda a krajina

V jižních echách nesídlí žádné velké pr myslové podniky, proto mají velkou krajinnou hodnotu.

Nachází se zde velké množství chrán ných území.

Tento kraj les , hor a rybník skrývá bezpo et krás v oblasti Šumavy, Novohradských hor a Blanského lesa. Oblast v okolí Jind ichova Hradce je nazýván díky neporušené p írod eskou Kanadou. Specifický výraz si krom eské Kanady uchovávají vrchovinné oblasti Mladovožicka a Jistebnicka, Blata na Sob slavsku, okolí ek Vltavy, Lužnice, Nežárky, Otavy, Malše a ada dalších p itažlivých lokalit.( nap . Chýnovské jeskyn , skalní útvar ertova st na, píse ná duna u Vlkova na Veselsku). Nejstaršími p írodními rezervacemi v eské republice jsou Žofínský a Boubínský prales. Na území jižních ech zasahuje i Národní park Šumava a CHKO T ebo sko a Blanský les. ¹³

Charakteristickým rysem kraje je etnost rybník : Rožmberk, Bezdrev, Horusický. Tyto rybníky pat í k nejv tším v celé eské republice. Možnosti pro milovníky zimních sport , turistiky a cykloturistiky nabízí Šumava a Novohradské hory.

(16)

2.4 Kulturní atraktivity

Mez historicky p itažlivá m sta pat í eský Krumlov, Jind ich v Hradec, Tábor, Písek, Prachatice, eské Bud jovice, Slavonice, Strakonice, T ebo . Krom Strakonic a Písku jsou všechna jmenovaná m sta m stskými památkovými rezervacemi. Tato m sta se mohou chlubit adou kulturních památek a zachovalou architektonickou strukturou historických center. ada jiho eských m st je známa pro svou láze skou tradici jako T ebo , Vráž u Písku a Bechyn .

Velmi navšt vované jsou jiho eské hrady, zámky, z íceniny. Mezi nejznám jší pat í hrad Zvíkov, Strakonice, Rožmberk, z íceniny Dív í Kámen, Vítk v Kámen, Helfenburg, Landštejn. Vysokou návšt vností se m že chlubit zámek v eském Krumlov a Hluboká nad Vltavou.

Na Seznamu sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO jsou zapsána dv jiho eská místa: eský Krumlov a vesnice Holašovice.

Na území kraje se nachází 7 m stských rezervací, 18 m stských památkových zón, 16 vesnických památkových rezervací, 49 vesnických památkových zón, 2 krajinné památkové zóny, 18 ochranných pásem nemovitých kulturních památek a 14 ochranných pásem památkov chrán ných území.

Velkou kulturní hodnotu pro kraj mají lidové zvyky a tradice, slavnosti, emesla a lidová architektura. Lidová architektura je reprezentována selským barokem (Holašovice, Borkovice, Vlastibo a ada dalších vesnicí). K vyšší návšt vnosti m st p ispívají kulturní akce a slavnosti (Slavnosti p tilisté r že v eském Krumlov , Slavnosti zlaté solné stezky v Prachaticích, Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích a ada dalších.)

Turisticky atraktivní jsou i technické památky, které se nacházejí na území jižní ech.

( Úzkokolejka z Jind ichova Hradce do Nové Byst ice, et zový most u obce Stádlec, Ž ákovský most, most v Bechyni, Podolský most a nejstarší kamenný most v echách , který se nachází v Písku.)¹⁴

14 www.kraj-jihocesky.cz

(17)

2.5 Etnografický subregion Práche sko

Práche ský region dostal jméno po starobylém hradu Práchni. Z íceninu Práchn m žeme najít blízko m sta Horaž ovice v západní polovin jižních ech. Práche ský kraj pat il k jednomu z nejv tších v eském království. St ediskem tohoto regionu byla m sta Strakonice, Písek, Volary a Milevsko.

Dnes jím ozna ujeme pouze zmenšenou oblast, která spojuje jižní a západní echy.

Lidová architektura:

V této oblasti se dodnes udržely zbytky lidového um ní. Hojn rozší ená je zde lidová architektura, tzv. špýcharový d m. Tato stavba byla spojena s vyšší sýpkou vyrobenou z kamene.

Kroj:

Velký vývoj prod lal kroj. Ženský kroj se skládá se z kaftanu – nabírané sukn z kanafasu sešité se živ tkem. Ozdobou ženského kroje jsou výšivky na vydutých rukávech a uzlí kové nebo m ížkové epce.

Mužská košile ten ice m la vyšívané manžety, líme ek i hru .

S krojem se m žeme setkat v muzejních expozicích nebo p i r zných slavnostech a festivalech.

Hudba a tanec:

Tato oblast je protknuta lidovou hudbou a tancem. Základem byla hra na dudy, na Písecku se k dudám p idávala trubka a lesní roh.

V sou asné dob pat í ke klasické dudácké muzice housle, klarinet a kontrabas.

Z tohoto kraje z okolí Písecka pocházejí tance Cibula ka, ezanka nebo Sko ná..¹⁵

15 www.fos.cz

(18)

3 Strakonice

3.1 Základní informace

M sto Strakonice se nachází v jižních echách na soutoku ek Otavy a Voly ky.

Po et obyvatel je p ibližn 24 000.

M sto má dobrou dopravní dostupnost. Nachází se 60 km od eských Bud jovic, 80 km od Plzn a 110 km od Prahy.(viz mapka .3) Ve m st se nachází vlakové nádraží, autobusové nádraží a sportovní letišt .

Strakonice se skládají z osmi m stských ástí a jsou obcí s pov eným m stským ú adem a obcí s rozší enou p sobností.

Dopravní dostupnost Strakonic

Mapa . 3, zdroj: www.strakonice.net

3.2 Historie m sta

M sto Strakonice vzniklo ze ty osad: Strakonice, Bezd kov, Lom a Žabokrty.

Do pov domí v tšiny lidí se dostaly t i základní pojmy, které charakterizují Strakonice: Strakonický dudák, pokrývky hlavy zvané fez a výroba motocykl zna ky Z.

Fezy a motocykly leze vid t už jen ve sbírkách strakonického muzea.

Obrázek .1 ¹⁶

16 obr. .1 Strakonický hrad , zdroj:www.strakonice.net

(19)

D jiny m sta jsou spojeny s historií hradu. Strakonický hrad byl založen v 1. t etin 13. století rodem Bavor . V roce 1243 darovali Bavo i ást hradu ádu maltézských rytí . Od této doby probíhal po dobu 150 let souboj mezi sv tskou a církevní mocí. V roce 1402 se dostat hrad do vlastnictví ád maltézských rytí . Hrad byl po staletí upravován a p estavován.

O renesan ní p estavbu se zasloužil velkop evor Jan z Rožmberka. Došlo k p estavb hradního kostela a nov byla postavena v ž Jelenka.

V letech 1714-1721 byl postaven barokní palác a došlo k upravení okolí hradu. Dnešní podobu získal v letech 1925-1937. Typickým znakem hradu je gotická v ž rumpál, která nabízí zajímavý výhled do okolí.

V okolí hradu vznikalo postupn m sto. Základní m stská privilegia byla ud lena Bavorem IV. v roce 1367.

D ležitým m stským právem se stalo právo va it pivo, v roce 1649 byl ve Strakonicích založen m stský pivovar, který va í pivo zna ek Nektar a Dudák dodnes.

V sou asné dob sídlí na hradním nádvo í Muzeum st edního Pootaví, kde lze najít záznamy o historii a osídlení m sta od prav ku až do sou asnosti.

V areálu hradu m žeme dále navštívit Šmidingerovu knihovnu.

Známými strakonickými rodáky jsou: tv rce loutek Spejbla a Hurvínka Josef Skupa , František Ladislav elakovský, Marie Poled áková, Zden k Troška a Petr Vachler.

3.3 Památky m sta

Krom hradu se ve Strakonicích nachází ada dalších významných památek

3.3.1 Budovy se zdobenými fasádami

„Ve st edu m sta na Velkém nám stí se nachází domy s bohat zdobenými fasádami, pat í mezi n budova eské spo itelny se sgrafitovou výzdobou od Josefa Bosá ka podle návrhu Václava Malého vybudována v secesn novorenesan ním slohu. Na téže stran nám stí m žeme vid t Papežovy domy p. 44 a 45 s volutovým štítem, svoji architekturou p ipomínají selské baroko.

Naproti eské spo iteln vévodí Velkému nám stí budova bývalé radnice vyzdobena podle návrh Mikoláše Alše taktéž Josefem Bohá kem, v sou asné dob se zde nachází základní škola.

(20)

Kolem budovy sokolovny z roku 1896 se m žeme dostat do Rennerových sad , kde byl postaven empírový gloriet.

Pod areálem nemocnice stojí bývalý Siebrt v ústav s kaplí sv. Martina, v sou asné dob zde sídlí domov d chodc .“¹⁷

3.3.2 Církevní památky

Kostel sv. Markéty – renesan ní stavba s gotickými prvky z roku 1583, vybavení kostela je pseudogotické, (viz obr. .2)

Obr. . 2¹⁸

Kostel sv. Prokopa: Kostel sv. Prokopa je sou ást hradního areálu, p vodn románský kostel s barokní p estavbou a rokokovými prvky. P i stavebních úpravách zde byly objeveny nást nné malby z roku 1340.

Každou ned li zde probíhají bohoslužby ímskokatolické farnosti.

(viz obr. .3)

Obr. . 3¹⁹ Kostel sv. Václava: p vodn gotický, zm n ný v období baroka, h bitovní kostel sv. Václava s farou založil na p elomu 13. a 14. století Bavor III. V téže dob vznikl u kostela h bitov, který se postupn stává ve Strakonicích jediným h bitovem.

Židovský h bitov: H bitov se nachází 1,5 km od Strakonic sm rem na Pracejovice a sv d í o existenci židovského obyvatelstva na Strakonicku

3.4 Strakonice a sport

Ve m st se nachází ada za ízení ke sportovnímu vyžití. Mezi ty nejd ležit jší pat í: krytý plavecký stadion, letní plavecký areál, zimní stadion, ada fitness center, spinning centrum.

Strakonice jsou vhodným místem pro cyklistiku, m stem vede ada zna ených tras.

M stem protéká eka Otava, která skýtá další možnost sportovního vyžití, v letních m sících jsou Strakonice plné vodák . Lo si lze p j it v n kolika p j ovná p ímo ve Strakonicích.

17 http://www.strakonice.net/turista/fr.asp?tab=strak&id=50&burl=, 31.7.2007

18 Obr. .2 , zdroj: www.strakonice.net

19 obr. .3 , zdroj: www.strakonice.net

(21)

Na okraji m sta se nachází letišt , které slouží p evážn pro sportovní letectví a vyhlídkové lety.

3.5 Výlety do okolí

Muzeum st edního Pootaví nabízí návšt vník m Strakonic typy pro výlet do okolí informace o zajímavostech ve m st . (viz www.muzeum.strakonice.cz)

3.5.1 Krajem Švandy dudáka

Výchozím bodem tohoto výletu je hrad, kde si návšt vník prohlídne expozici Dudy a dudáci, dozví se adu zajímavých informací o historii a tradici dud.

V muzeu je možnost zakoupení publikace Po stopách dudák na Práche sku.

Na objednávku je možné si poslechnout živou dudáckou muziku v areálu hradu.

Vlakem lze navštívit vesni ky poblíž Strakonic, kde Švanda hrál na dudy. Za zmínku stojí vesnice s lidovou architekturou: Koje ín, ep ovice, Ji etice.

3.5.2 Za Maltézskými rytí i

Tato procházka za íná op t návšt vou strakonického hradu a kostelu sv. Prokopa, kde si m žeme p ipomenout historii maltézského ádu.

Cesta tohoto výletu vede do nedaleké vesnice Radomyšl, kde najdeme kostel sv. Martina a barokní kostel sv. Jana K titele.

Za návšt vu stojí ada dalších vesni ek, které pat ily ádu maltézských rytí : Me ichov

3.5.3 Klostermannova stezka kolem Št kn

Spisovatel Karel Klosterman nebyl zdejším rodákem, narodil se v hornorakouském Haagu.

Jeho rodina se ale do Št kn p est hovala, protože otec zde p ijal místo panského léka e Windischgraetze. Karel Klostermann se stal pozd ji významným spisovatelem, jeho díla se vztahovala p edevším k Šumav . Na spisovatelovu památku byl pojmenován 7,5 km dlouhý vycházkový okruh kolem Št kn Klostermannovou stezkou.

3.5.4 Židovské h bitovy

Dalším typem na výlet m že být návšt va židovských h bitov nedaleko Strakonic.

(22)

Jeden z nejbližších židovských h bitov se nachází poblíž strakonického letišt sm rem na Pracejovice. Dalším cílem cesty m že být židovský h bitov poblíž Hoštic u Volyn , tato vesnice je známa díky Troškovým film m Slunce, seno…

Další krásný židovský h bitov je ukryt u vesnice Osek, kde je pochován d de ek Franze Kafky, Jakob Kafka.²⁰

3.6 Propagace m sta Strakonice

D ležitou roli v propagaci m sta hraje infocentrum, nachází se na Velkém nám stí ve Strakonicích. M stské informa ní centrum je lenem Asociace turistických informa ních center eské republiky. Pracovníci infocentra jsou vybaveni anglickými, n meckými a ruskými jazykovými znalostmi.

Infocentrum podává informace o m st a regionu, kulturních a sportovních akcích, stravování a ubytování, o provozu m stského ú adu. Dále nabízí adu eských i cizojazy ných propaga ních materiál , mapy a pr vodce, pohlednice, tipy na výlety, infocentrum otavské plavby, prodej turistických známek, suvenýr a razítek do turistických zápisník .

D ležitou sou ástí propagace m sta je i tisk. M sto Strakonice vydává m sí ník Strakonický zpravodaj, který poskytuje adu aktuálních informací, p ehled kultury, sou asné problémy ve m st a adu lánk o historii Strakonic. M sí ník je vydáván v po tu 9 900ks ro n v eském jazyce. Zpravodaj m sta Strakonice je také možné stáhnout na internetový stránkách www.strakonice.net.

Internet je v sou asné dob velice podstatným prost edkem propagace. M sto Strakonice má sv j oficiální informa ní systém na www.strakonice.net, zde je ada odkaz na místní infocentrum, Muzeum st edního Pootaví, ubytovací, stravovací za ízení a další. Odkaz na m sto Strakonice se také nachází na ad regionálních informa ních server .

Strakonice mají i svou mediální propagaci díky regionální Strakonické televizi, která nabízí krátké zprávy ze Strakonic a okolí.

Krom propagace m sta mezi p íbuznými a p áteli se staly nedílnou sou ástí propagace kulturní akce a festivaly, které lákají do m sta adu turist z eské republiky a ze zahrani í.

Mezi nejznám jší akce po ádané ve Strakonicích pat í st edov ké slavnosti Rumpálování, konané každý rok v ervenci na hradním nádvo í. Dále adventní trhy a hlavn Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, který láká do Strakonic turisty z celého Sv ta.

20 www.muzeum.strakonice.cz

(23)

4 Festivalová tradice

Festivalová tradice je spojena s osvícenským romantismem. Vše souvisí s návratem k selskému lidu, duši a kultu e.

Pokud se podíváme zp t do 18. a 19. století, souvisí vznik festivalu s osamostat ováním evropských národ .

Nejstarší zmínky o folklorní festivalové tradici pocházejí z konce 18. století, kdy se ve Slavkov p edvád la hanácká svatba za p ítomnosti císa ovny Marie Terezie. V roce 1792 došlo ke korunovaci císa e Františka II., k této p íležitosti se konala velká lidová slavnost.

Pro velký úsp ch byly slavnosti opakovány v roce 1836 k p íležitosti návšt vy císa e Ferdinanda I. V roce 1845 se konala další slavnost, došlo ke zprovozn ní železni ní trati Praha - Olomouc

V letech 1890-1895 vzniká výbor na uspo ádání Národní výstavy eskoslovanské.Ta dala význam folklornímu hnutí. Náplní práce výboru bylo sbírání kulturních materiál , kroj , písní, tanc . Tyto cenné p edm ty putovaly po skon ení výstavy do muzejních sbírek.

Z tohoto m žeme usuzovat, že vznik folklorních festival souvisí se zájmem o lidové um ní.

Mezi veliké sb ratele pat il editel Národního divadla František Adolf Šubrt, Leoš Janá ek, Martin Zeman, Jan Neruda, Jind ich Šimon Baar, Dušan Jurkovi .

V období první republiky m ly festivaly spíše manifesta ní charakter. Vznikaly vlastenecké spolky, které byly politicky zam ené. V této dob rostla snaha o po ešt ní moravských m st.

Upev ovaly se esko-slovenské vztahy a naše znalosti o slovenském folkloru rostly.

Nejznám jší folklorní slavnosti vznikly v období po 2. sv tové válce, které navazovaly na p edvále né slavnosti. Do této skupiny pat í i Mezinárodní folklorní festival Strážnice, který navázal na slavnost z roku 1938 v obci Petrov. Festival ve Strážnici byl prvním festivalem s mezinárodní tradicí. Další známé slavnosti vznikly v Rožnov pod Radhošt m a v erveném Kostelci. Velmi dlouhou tradici mají i Chodské slavnosti.

Vývoj folklorního hnutí m l asté prom ny, ale u lidí, kte í se této tradici po léta v novali, se zájem neztratil. ²¹

21 http://www.radio.cz/cz/clanek/80890

(24)

4.1 Folklorní festivaly

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích se adí k nejznám jším folklorním festival m v eské republice.

Krom dudáckého festivalu m žeme v jižních echách navštívit další slavnosti jako jsou Jiho eský folklorní festival v Ková ov , Mezinárodní folklorní festival Písek, Selské slavnosti v Holašovicích nebo Stádlecký most poblíž m sta Tábor.

Samoz ejm nem žu zapomenout na festivaly konané na jiných místech eské republiky (viz p íloha .10) : Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Mezinárodní folklorní festival Plze , Mezinárodní folklorní festival ervený Kostelec, Mezinárodní folklorní festival Klatovy, Mezinárodní folklorní festival Karlovy Vary, Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti a Chodské slavnosti

A ada dalších viz mapa .4 – Folklorní oblasti

mapa . 4 – Folklorní oblasti, zdroj: www.folklor.cz

(25)

4.2 Historie a vznik dudáctví na Strakonicku

Mezinárodní dudácký festival se stal jedním z nejd ležit jších kulturních pilí ve Strakonicích a hraje významnou roli p i prezentování m sta v zahrani í.

Kdy a z jakého d vodu tato tradice ve Strakonicích vznikla? Jak p išly Strakonice ke své dudácké sláv ?

Tuto otázku m žeme slyšet asto, ale není jednoduché na ni jednozna n odpov d t.

Dominantním hudebním nástrojem zde byly vždy dudy a p sobilo zde po staletí velké množství dudák .

Nejstarší stopy dudáctví se objevily v bájích, pov stích, ale i v reálných událostech, které se nacházejí v literárních zmínkách již v 18. století.

Básník a strakonický rodák František Ladislav elakovský uvádí ve svém díle z roku 1847 Mudrosloví národu slovanského v p íslovích pojmy jako „Strakonický dudák“, „Strakonické dudy“.

V díle Jana Josefa Rulíka z roku 1799 „Veselý Kubí ek aneb V Horách Kašparských zaklený dudák“ m žeme najít jednu z nejstarších zmínek o dudáku Švandovi.

V tomto p íb hu se o Švandovi píše:

„Byl pak Švanda tehdáš neznamenit jší dudák v celém kraji Práchynském, kdež se také zrodil, a nebylo daleko široko žádného, který by se mu v kunstu jeho vyrovnati mohl.

A protož také Kubí ek za š astného se pokládal, že takového mistra duda ského nalezl…

…Švanda tedy všecky duda e svého v ku p ed il a byl živ 82 léta. A když um el, provázelo ho ke hrobu více než dvacet dudák z tohoto okolí: totiž ze Slaníka, z Hajské, z Ptákovic, z Kozlova, z Hubencova, z Vohraženic, z Bratronic a pochovali ho u kaple sv. K íže nedaleko

eky Votavy.“22

Dudáckou slávu m sta Strakonice podpo ila samoz ejm také Tylova dramatizace báchorky Strakonický dudák aneb Hody divých žen. Toto p sobivé dílo proniklo i do zahrani í a stalo se inspirací k tvorb ady literárních, hudebních a výtvarných d l.

22 Režný J.: Po stopách dudák na Práche sku, Strakonice, Muzeum St edního Pootaví 2004, str. 15

(26)

Podle dostupných pramen , které pocházejí ze 17. a 18. století m žeme ale dojít k záv ru, že Švanda dudák není jen postavou z Tylovy báchorky, ale že tento dudák ve Strakonicích opravdu žil.

Strakonice se nacházejí v jižních echách v regionu Práche sko, tento region je znám svojí zp vností a tancechtivostí, díky t mto vlastnostem se Strakonice staly dudáckým centrem.

4.2.1 Historie dud

Dudy pat í k tradi ní muzice Chodska a jižních ech, ale jsou i nástrojem, který se podílel na rozvoji hudby mnoha národ a to nejen evropských.

Jejich pravlastí je p ední Asie, kde na dudy hrály pastevecké národy, odtud se rozší ily do severní Afriky a dále do Evropy. Tento nástroj prošel technologickým vývojem, ale princip z stal stejný: melodická jazý ková píš ala „p ednice“ s vrtanými otvory, bezdírkový burdonový huk (basová píš ala) a m chový zásobník vzduchu.

Dudy pat í do skupiny dechových nástroj s jednoduchým nebo dvojitým plátkem. Dále lze dudy typologicky rozlišovat podle po tu píš al, dudy nafukované ústy nebo m chem.

P vodní výroba dud byla z rákosu, jinde z trubi ky z v tve erného bezu. V Indii se uplatnila vzdušnice z tykve, do níž byla zavedena foukací trubice.

Pozd ji došlo ke spojení kožených vak s píš alami, což byl rozhodující krok p i vývoji nástroje.

Používala se k že z ovcí, k zlat, koz, telecí k že, psí a vl í k že.

K vývojovému vrcholu dud pat í koncertní dudy francouzského typu z období baroka zvané

„musette de cour“ (dvorské dudy), tento nástroj pronikl na koncertní pódia, do šlechtických salón . Podobné nástroje m žeme najít v Anglii(Northumbrian small-pipes) a v Irsku.²³

23 Režný J.: Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978

(27)

4.3 Osobnosti dudáckého festivalu

4.3.1 Josef Formánek

D ležitou osobností ve Strakonicích, co se dudáctví tý e, byl Josef Formánek(1844-1926).

Stal se u itelem a editelem na zdejší m š anské škole. Byl všestranným muzikantem a nau il se hrát i na dudy. Zájem o hudbu a p edevším dudáctví propagoval adou koncert a p ednášek a to nejen ve Strakonicích.

Díky jeho innosti p etrvala dudácká tradice až do dneška. V ad m st totiž dudácká hudba zanikla vlivem nových modern jších sm r .

Formánk v syn založil v Praze vlastní Dudáckou skupinu Jardy Formánka ze Strakonic.

Mezi další propagátory dudácké tradice m žeme za adit p edevším Josefa Slaví ka(1872- 1942), Jana Matáska(1903-1983) nebo Ji ího Malkovského, který založil Dudáckou muziku Ji ího Malkovského, pozd ji byla p ejmenována na Strakonickou dudáckou kapelu.²⁴

4.3.2 Josef Režný

Mezi výrazné osobnosti eského národopisu pat í Josef Režný, ozna ovaný jako jedna z nejv tších osobností a znalc dudácké hry.

V roce 1949 založil Národopisný soubor, o rok pozd ji se z n ho stal Práche ský soubor lidových písní a tanc .

Josef Režný se stal jeho um leckým editelem a dudákem, což trvá dodnes.

Již delší dobu se v nuje výzkumu a dokumentaci dud a dudácké tradice a to nejen u nás ale i v zahrani í.

Nesmíme opomenout ani Režného publika ní innost. Krom p ísp vk do ady domácích novin a asopis vydal i adu vlastních publikací. Dílo Po stopách dudák na Práche sku se stalo výsledkem autorova celoživotního sb ratelského a dokumenta ního úsilí.

V sou asnosti je p edsedou programové rady Mezinárodního dudáckého festivalu (dále MDF) ve Strakonicích. ²⁵

24 Režný J., Veselá I.: Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice, Strakonice 2002

25 www.prachenak.strakonice.cz

(28)

4.4 Mezinárodní dudácký festival – historie

obr. .4 , zdroj:www.dudackyfestival.cz

Vznik festivalu souvisí a je spjat s inností Práche ského souboru. Práche ský soubor vznikl v roce 1950 z Národopisného souboru.

Tento soubor se neustále rozvíjel, jeho úrove se zvyšovala, do b žného programu byly za azeny návšt vy a ú asti na r zných sout žích, festivalech (nap . Strážnické slavnosti), kde soubor získával bohaté zkušenosti.

Ve dnech 27.-28.8. 1955 se na nádvo í strakonického hradu uskute nily první Jiho eské slavnosti písní a tanc , které byly odrazovým m stkem ke vzniku festivalu.

Na programu se podíleli hlavn Zora Soukupová, její manžel Lubomír Soukup, redaktor eskobud jovického rozhlasu, a Josef Režný. Ti byli po další léta programovým jádrem Jiho eských slavností.

V prvním roce se slavností ú astnilo pouze 14 dudák , v další letech se ale jejich po et rychle rozrostl, zazn ly zde také návrhy po ádat slavnosti i v budoucnu za ú asti zahrani ních um lc .

Slavnosti vyvolaly pozornost u široké ve ejnosti. Slavnostního zasedání se zú astnili zástupci ministerstva kultury, Ústavu etnografie a folkloristiky SAV v Praze a ada dalších host .

V 60. letech se kone n naskytla p íležitost uskute nit setkání dudák na mezinárodní úrovni, konalo se tak k p íležitosti velkého jubilea 600. výro í povýšení Strakonic na m sto roku 1967.

Stejn jako u Jiho eských slavností se stal programovým jádrem Josef Režný, který vypracoval písemný návrh a statut festivalu.

„Úvodní ustanovení vymezovalo poslání a hlavní cíle s tím, že Mezinárodní dudácký festival je hudebn folkloristickou akcí se specifickým zam ením na oblast dudácké hudby s vazbou na dudácký folklor tane ní a pís ový.“26

26Režný J., Veselá I.: Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice, m sto Strakonice 2002, str. 6

(29)

MDF se stal spole enskou událostí, jejímž cílem je propagace dudácké hudby, možnosti srovnání kultury, nástroj , folkloru na mezinárodní úrovni.

D ležitou stránkou MDF bylo samoz ejm i financování, toho se ujal tehdy strakonický m stský a okresní národní výbor, Jiho eský krajský národní výbor v eských Bud jovicích a p ísp vky závod .

„Jak se ukázalo, nebyla tehdy zahrani ní ú ast na prvním festivalu ve Strakonicích pro každého jednoduchou záležitostí. Vzpomínám na pr kopnický in prvního Angli ana, který se odvážil p ijet k nám zadudat. Jednoho dne jsem dostal z Anglie dopis, v n mž pan John Forster Charlton uvád l, že od anglických p átel získal moji adresu a informace o chystaném MDF, kterého by se jako dudák rád zú astnil. Avšak vzhledem k tomu, co vše se o naší zemi píše v britském tisku, obává se k nám p ijet a prosí, abych mu sd lil, zda je pravda, že se na našich hranicích st ílí, že tam jsou komisa i, kte í zabavují doklady, fotoaparáty a zatýkají cestující, zda je ve Strakonicích bezpe no. Ujistil jsem ho, že se mu u nás nic nestane a že mu p ijedu naproti až na hrani ní p echod. ídící výbor mi obstaral zvláštní povolení ke vstupu do zakázaného hrani ního prostoru a spolu s vynikající tlumo nicí paní Milenou Mi i kovou jsme našeho vystrašeného hosta p ivítali na celnici v Rozvadov . Když po bezproblémovém odbavení jeho z ejmou úzkostí pobavený velitel pohrani ní stráže nás s úsm vem pozval na pivo, strach z jeho tvá e definitivn zmizel.“27

4.5 1. Mezinárodní dudácký festival

9. – 10. zá í roku 1967

P estože celý víkend vládlo nep íznivé po así, p ilákali dudáci adu divák již od ranních hodin.

Dopoledne byl uveden program pro d ti, následovaly koncerty v Zámecké zahrad a kone n ve er zazn ly z hradního ochozu slavnostní fanfáry Josefa Režného, které celý festival zahájily.

Sobotní den byl spojen s p lno ním dudáckým kasacím které vyvrcholilo p ed radnicí, kde byl soudruh starosta požádán zástupcem dudák , aby ud lil m stu souhlas ke konání festivalu.

Následující den byl ve znamení slavnostního pr vodu dudák všech národu, který se táhnul z nám stí až na hradní nádvo í. Byla to velkolepá p ehlídka všech zú astn ných soubor .

27 Režný J., Veselá I.: Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice, m sto Strakonice 2002,str. 7

(30)

4.6 O zahrani ních souborech

Folklor ady evropských zemí je velice pestrý a složitý, je ovlivn n velkým po tem kultur a národ . V ad zemí se stala lidová kultura d ležitou složkou národu. Na rozvoji lidové hudby se v plno zemí po celém sv t podílely dudy. Dudáci jednotlivci a dudácké soubory se sjíždí na Mezinárodním dudáckém festivalu již od roku 1967.

Následující informace o zahrani ních souborech byly zpracovány podle publikace: Režný J.:

Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978

4.6.1 Belgie

Belgie po ádá adu mezinárodních folklorních festival , ale její zájmová um lecká innost je ji na horší úrovni než nap íklad v eské republice, organizace um lecké innosti zde pat í do rukou n kolika málo nadšenc .

Na MDF se se p edstavil folklór provincie Hainaut. Valonský soubor má dudy dvojího druhu, housle, flétnu a kontrabas.

Vlámský soubor upoutá na první pohled diváka svým tancem zvaným „karusel vlámský“.

Tane níci se to í dokola a rolni kou na noze vydávají zvuky, které p ipomínají n které rituální tance z velmi dávných dob.²⁸

4.6.2 Bulharsko

Bulharský folklor je velice pestrý a složitý, byl ovlivn n velkou adou kultur a národ . Mísí se zde orientální vlivy a také slovanský p ínos.

Bulharské kroje jsou velice barevné a jejich nošení není ani v sou asné dob žádnou výjimkou.

Každá oblast Bulharska má své specifické hudební nástroje.

Dudy pat í k lidové hudb tém v celém Bulharsku, existuje zde ada škol, kde se hra na dudy vyu uje.

4.6.3 Francie

D ležitou sou ástí breta ského folklóru jsou nástroje, písn nemají až tak d ležitý charakter.

Mezi ty nejznám jší pat í dudy biniou-koz, bombard a buben. Dudy biniou-koz jsou skotského typu „bag pipe“. Dudy v tšinou hrají ve spojení s bombardem.

(31)

Nejv tší atraktivitou pro strakonické festivalové diváky je eská lidová píse , kterou se zahrani ní soubor nau í hrát i zpívat, tato kombinace budí v tšinou nejv tší ohlas. P i prvním vystoupení breta ského souboru jsme mohli zaslechnout píse Já jsem ze Strakonic.

Muzikanti ji dokonce nahráli na gramofonovou desku pod názvem „Le petit sonneur de Strakonice“.

4.6.4 Holandsko

Holandsko není na folklor p íliš bohaté. Pokud si p edstavíme Holan ana v kroji, zaujmou nás na první pohled d eváky a ženské bílé naškrobené epice. Tradice hry na dudy již tém vymizela, pouze pár nadšenc obnovilo lidové um ní. Hru na dudy muzikanti v tšinou spojují s dalšími nástroji jako je kytara, klarinet, harmonika, hoboj, housle.) .²⁹

4.6.5 Irsko

Irové byli ovlivn ni keltskou kulturou, druidským a bardským vlivem. Velkou atraktivitou pro návšt vníky MDF je tradi ní kroj. Muže m žeme vid t oble ené v krátkých suknicích tzv.

„kilts“.

Mezi irskými hudebními nástroji zaujímají první místo harfa, dudy a flétna.

Typické dudy nejsou skotského typu, ale „piob uielan“ s nadýmacím m chem. V sou asné dob umí hrát na tento typ nástroje asi 50 dudák v celém Irska, hra je totiž velmi složitá kv li velkému po tu píš al.

4.6.6 Ma arsko

Lidová kultura se projevovala v d tských a pasteveckých písních. Typickým a oblíbeným pasteveckým nástrojem byly pastý ské píš aly a dudy nafukované ústy. Teprve v moderní dob se objevil mezi ma arskými nástroji cimbál, který se do zem dostal z Arábie.

4.6.7 N mecko

N mci a Luži tí Srbové jsou na MDF pravidelnými návšt vníky.

N mecko nestálo nikdy na okraji, co se tý e folklóru.

Hudební nástroje byly podobné jako ve v tšin germánských zemí, ada z nich vymizela nap . rohy,malá harfa…a n které z staly: flétny, píš aly, bubny a dudy

(32)

N mecké dudácké soubory mají sv j festival v Rudolstadtu. Náš MDF navštívila n kolikrát skupinka mladých hudebník z Berlína, kte í do své dudácké hudby dávají sou asný styl a zvuk.

V této kapele se b hem vystoupení objevovalo n kolik nástroj , uplatnily se tu dvoje dudy, které si sami vyráb jí, nin ra, buben, heligonka, kytara a mandolína.

4.6.8 Polsko

Polsko je do dnešní doby velmi bohaté na tradi ní folklór.

Polské dudy jsou velice oblíbeným nástrojem, jsou vyrobeny z kozinky, tisového d eva a kravského rohu.

Polsko má sv j malý dudácký festival v Pozna sku, sjíždí se sem asi 50 dudák z celé zem .³⁰ Zajímavou podívanou na MDF ve Strakonicích byl polský svatební ob ad, který byl v rámci koncertu celý na podiu p edveden.

4.6.9 Rumunsko

V tomto národ se zachovala celá ada starých prvk , zvlášt v písních, tanci a kroji.

Na rumunské dudy hraje už asi jen 200 dudák , kte í pat í spíše ke starší generaci. Tyto nástroje nám na MDF byly již n kolikrát p edstaveny. Rumunské dudy mají 1 píš alu a jeden huk, jsou nafukované ústy.

4.6.10 Velká Británie

Velká Británie byla zastoupena na MDF dudákem Johem Fosterem Charltonem, který pochází z Newcastlu. Tento dudák se stal stálým hostem MDF, ve Strakonicích je velice populární a stal se neodmyslitelnou ástí festivalu.

V Newcastlu zaujímá funkci estného p edsedy Northumerlandské dudácké spole nosti.

Charltonovy dudy jsou velice malé, na tento typ se hrávalo ješt p ed 300 lety na anglicko- skotské hranici.

Skotský károvaný kilt je prvkem tradi ní kultury.

Skotské dudy existují již p es 800 let a m žeme je zahlédnout tém na každé místní slavnosti.

Tyto dudy jsou velice hlu né, a tak se jich využívalo hlavn v p írod ke svolávání klan . Krom jmenovaných soubor se festivalu ú astní i jiné soubory z celého sv ta viz p íloha .9