O zahrani ních souborech

Folklor ady evropských zemí je velice pestrý a složitý, je ovlivn n velkým po tem kultur a národ . V ad zemí se stala lidová kultura d ležitou složkou národu. Na rozvoji lidové hudby se v plno zemí po celém sv t podílely dudy. Dudáci jednotlivci a dudácké soubory se sjíždí na Mezinárodním dudáckém festivalu již od roku 1967.

Následující informace o zahrani ních souborech byly zpracovány podle publikace: Režný J.:

Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978

4.6.1 Belgie

Belgie po ádá adu mezinárodních folklorních festival , ale její zájmová um lecká innost je ji na horší úrovni než nap íklad v eské republice, organizace um lecké innosti zde pat í do rukou n kolika málo nadšenc .

Na MDF se se p edstavil folklór provincie Hainaut. Valonský soubor má dudy dvojího druhu, housle, flétnu a kontrabas.

Vlámský soubor upoutá na první pohled diváka svým tancem zvaným „karusel vlámský“.

Tane níci se to í dokola a rolni kou na noze vydávají zvuky, které p ipomínají n které rituální tance z velmi dávných dob.²⁸

4.6.2 Bulharsko

Bulharský folklor je velice pestrý a složitý, byl ovlivn n velkou adou kultur a národ . Mísí se zde orientální vlivy a také slovanský p ínos.

Bulharské kroje jsou velice barevné a jejich nošení není ani v sou asné dob žádnou výjimkou.

Každá oblast Bulharska má své specifické hudební nástroje.

Dudy pat í k lidové hudb tém v celém Bulharsku, existuje zde ada škol, kde se hra na dudy vyu uje.

4.6.3 Francie

D ležitou sou ástí breta ského folklóru jsou nástroje, písn nemají až tak d ležitý charakter.

Mezi ty nejznám jší pat í dudy biniou-koz, bombard a buben. Dudy biniou-koz jsou skotského typu „bag pipe“. Dudy v tšinou hrají ve spojení s bombardem.

28 Režný J.: Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978

Nejv tší atraktivitou pro strakonické festivalové diváky je eská lidová píse , kterou se zahrani ní soubor nau í hrát i zpívat, tato kombinace budí v tšinou nejv tší ohlas. P i prvním vystoupení breta ského souboru jsme mohli zaslechnout píse Já jsem ze Strakonic.

Muzikanti ji dokonce nahráli na gramofonovou desku pod názvem „Le petit sonneur de Strakonice“.

4.6.4 Holandsko

Holandsko není na folklor p íliš bohaté. Pokud si p edstavíme Holan ana v kroji, zaujmou nás na první pohled d eváky a ženské bílé naškrobené epice. Tradice hry na dudy již tém vymizela, pouze pár nadšenc obnovilo lidové um ní. Hru na dudy muzikanti v tšinou spojují s dalšími nástroji jako je kytara, klarinet, harmonika, hoboj, housle.) .²⁹

4.6.5 Irsko

Irové byli ovlivn ni keltskou kulturou, druidským a bardským vlivem. Velkou atraktivitou pro návšt vníky MDF je tradi ní kroj. Muže m žeme vid t oble ené v krátkých suknicích tzv.

„kilts“.

Mezi irskými hudebními nástroji zaujímají první místo harfa, dudy a flétna.

Typické dudy nejsou skotského typu, ale „piob uielan“ s nadýmacím m chem. V sou asné dob umí hrát na tento typ nástroje asi 50 dudák v celém Irska, hra je totiž velmi složitá kv li velkému po tu píš al.

4.6.6 Ma arsko

Lidová kultura se projevovala v d tských a pasteveckých písních. Typickým a oblíbeným pasteveckým nástrojem byly pastý ské píš aly a dudy nafukované ústy. Teprve v moderní dob se objevil mezi ma arskými nástroji cimbál, který se do zem dostal z Arábie.

4.6.7 N mecko

N mci a Luži tí Srbové jsou na MDF pravidelnými návšt vníky.

N mecko nestálo nikdy na okraji, co se tý e folklóru.

Hudební nástroje byly podobné jako ve v tšin germánských zemí, ada z nich vymizela nap . rohy,malá harfa…a n které z staly: flétny, píš aly, bubny a dudy

29 Režný J.: Dudy a dudáci,Volyn , M stské muzeum ve Volyni 1978

N mecké dudácké soubory mají sv j festival v Rudolstadtu. Náš MDF navštívila n kolikrát skupinka mladých hudebník z Berlína, kte í do své dudácké hudby dávají sou asný styl a zvuk.

V této kapele se b hem vystoupení objevovalo n kolik nástroj , uplatnily se tu dvoje dudy, které si sami vyráb jí, nin ra, buben, heligonka, kytara a mandolína.

4.6.8 Polsko

Polsko je do dnešní doby velmi bohaté na tradi ní folklór.

Polské dudy jsou velice oblíbeným nástrojem, jsou vyrobeny z kozinky, tisového d eva a kravského rohu.

Polsko má sv j malý dudácký festival v Pozna sku, sjíždí se sem asi 50 dudák z celé zem .³⁰ Zajímavou podívanou na MDF ve Strakonicích byl polský svatební ob ad, který byl v rámci koncertu celý na podiu p edveden.

4.6.9 Rumunsko

V tomto národ se zachovala celá ada starých prvk , zvlášt v písních, tanci a kroji.

Na rumunské dudy hraje už asi jen 200 dudák , kte í pat í spíše ke starší generaci. Tyto nástroje nám na MDF byly již n kolikrát p edstaveny. Rumunské dudy mají 1 píš alu a jeden huk, jsou nafukované ústy.

4.6.10 Velká Británie

Velká Británie byla zastoupena na MDF dudákem Johem Fosterem Charltonem, který pochází z Newcastlu. Tento dudák se stal stálým hostem MDF, ve Strakonicích je velice populární a stal se neodmyslitelnou ástí festivalu.

V Newcastlu zaujímá funkci estného p edsedy Northumerlandské dudácké spole nosti.

Charltonovy dudy jsou velice malé, na tento typ se hrávalo ješt p ed 300 lety na anglicko-skotské hranici.

Skotský károvaný kilt je prvkem tradi ní kultury.

Skotské dudy existují již p es 800 let a m žeme je zahlédnout tém na každé místní