Financování služeb

Při financování sociálních služeb je uplatňován princip vícezdrojového financování. Hlavními zdroji jsou:

30 BEDNÁŘ, Martin. Kvalita v sociálních službách. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-244-3070-6.

31 Kvalita v sociálních službách. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002, 40 s. ISBN 80-865-5216-0.

32BEDNÁŘ, Martin. Kvalita v sociálních službách. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-244-3070-6.

33 Kvalita v sociálních službách. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002, 40 s. ISBN

Dotace ze státního rozpočtu

Dle zákona o sociálních službách poskytuje MPSV dotace na poskytování sociálních služeb krajům. Tyto dotace jsou účelově členěny dle toho, zda jsou určeny na financování služeb sociální péče, služeb sociální prevence či poradenství. Kraj dále rozhoduje o poskytování finančních prostředků jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb v kraji. Podmínkou je registrace sociální služby. Dotace jsou vypláceny také obcím s rozšířenou působností, a to prostřednictvím rozpočtu kraje. Na poskytování dotace dle zákona o sociálních službách není právní nárok³⁴.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je dávka, kterou stát poskytuje osobám, jejichž zdravotní stav jim nedovoluje zvládat v plné míře péči o vlastní osobu, v důsledku čehož jsou závislé na pomoci jiné osoby. Závislá osoba si může sama rozhodnout, kdo, případně jaká instituce jí pomoc zajistí, a tato finanční částka jim náklady na péči alespoň částečně uhradí.

Příspěvek je poskytován ve výši dle stupně závislosti, přičemž se částka mírně liší dle toho, zda je osoba plnoletá, či není. Dítě do 18 let má nárok na příspěvek 3000 Kč v případě lehké závislosti (dospělý 800 Kč); 6000 Kč, jde li o závislost středně těžkou (dospělý 4 000 Kč); 9 000 Kč, pokud je závislé ve III. stupni, čili těžce závislé (dospělý 8 000 Kč), a v případě závislosti úplné 12 000 Kč, v tomto případě se částka u dítěte a u dospělého neliší. Příspěvek vyplácí příslušná krajská pobočka Úřadu práce. Zákon o sociálních službách uvádí také situace, za kterých může být příspěvek navýšen. Povinností osob pobírajících tuto dávku, či jejich zákonných zástupců je podrobit se sociálnímu šetření, jehož cílem je správně zhodnotit, zda je nárok na dávku oprávněný; hlásit úřadu práce změny, které mohou nějak ovlivnit nárok na příspěvek, a dále úřadu práce na vyžádání doložit písemné potvrzení, zda byla dávka použita skutečně na účely, pro které je poskytována³⁵.

Úhrada klientů za poskytované služby

Některé sociální služby jsou poskytovány za úhradu, proto jsou i tyto finance (přímo od uživatelů sociálních služeb) důležitým zdrojem financování služeb. Služby poskytované v pobytových zařízeních sociálních služeb jsou poskytovány výhradě za

34Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

35Sociální služby: Příspěvek na péči. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013, 25. 3. 2013 [cit. 2014-02-13].

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek

úhradu, u některých druhů služeb jsou za úhradu poskytovány některé základní činnosti, nebo je úhrada stanovena specificky u jednotlivých druhů sociálních služeb. Maximální výše úhrady je stanovena právním předpisem. Například u služeb pobytových se jedná se o částku 180 Kč / den za náklady spojené s ubytováním, 75 Kč za oběd, 150 Kč za celodenní stravu. U každého typu služby je maximální výše úhrady stanovena zvlášť. Výše úhrady je dále závislá na příjmech uživatele. Musí mu zůstat určitá částka pro osobní potřeby. Znamená to tedy, že klient snižšími příjmy může platit méně než klient spříjmy vyššími bez toho, aby byl zařízení něco dlužen. I osoba bez příjmů se může stát klientem pobytové služby. Jejím příjmem se v tomto případě velmi často stává dávka pomoc v hmotné nouzi, o kterou je třeba požádat³⁶.

Úhrada ošetřovatelské a rehabilitační peče ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění Tento typ úhrady se týká úhrady ošetřovatelské a rehabilitační péče v rámci sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby. Za tímto účelem uzavírají zdravotní pojišťovny s poskytovateli pobytových sociálních služeb zvláštní smlouvu, a to v případě, když o to poskytovatel služeb požádá. Povinností poskytovatele je dále prokázat, že ošetřovatelskou a rehabilitační péči provádí v rámci zařízení personál, který je k tomu dostatečně způsobilý. Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěným klientům stacionářů a pobytových sociálních služeb pojišťovnou hrazena také zvláštní ambulantní péče přímo v příslušném zařízení³⁷.

Fondy EU – ESF – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Česká republika je od roku 2004 členem EU, z čehož plynou jisté nároky na čerpání financí pro rozvoj země v různých oblastech, mezi něž patří také oblast sociálních služeb.

Tyto finanční prostředky jsou čerpány ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti.

Klíčovým z těchto strukturálních fondů je pro oblast sociálních služeb Evropský sociální fond (dále jen ESF). Hlavním posláním tohoto fondu je „rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů“³⁸. Stěžejním dokumentem, který upravuje podporu sociálních služeb z ESF je Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost (dále jen OP

36 KRÁLOVÁ, Jarmila a Eva RÁŽOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči : komentář, právní předpisy : 2009/2010. Olomouc: Anag, 2009. ISBN 978-80-7263-559-7.

37Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

38MPSV ČR. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. 2013. Dostupné z:

LZZ), který byl vypracován na období 2007 – 2013. OP LZZ vymezuje 6 základních prioritních os, z nichž každá je zaměřena na určitou specifickou oblast podpory.

Vzhledem k účelu této práce se budu podrobněji věnovat prioritní ose 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti. Globálním cílem této osy je „Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených“³⁹. Podpora této cílové skupině může být poskytována buďto přímo, nebo prostřednictvím sociálních služeb – tedy zvyšováním jejich dostupnosti a kvality. Další formou podpory je zvyšování zaměstnatelnosti této cílové skupiny. Mezi příslušníky této cílové skupiny patří například migranti, Romové a další skupiny osob žijící v odlišném sociokulturním prostředí.

Aktivity, které by měly být realizovány v rámci této prioritní osy, jsou rozčleněny do čtyř okruhů. První z nich je zaměřen na vzdělávání, a to jak sociálních pracovníků, tak uživatelů sociálních služeb. Druhý okruh zahrnuje přímo realizování konkrétních aktivit, směřujících k sociální integraci, s důrazem na terénní formu sociálních služeb. Třetí okruh je zaměřen na rozvoj kvality sociálních služeb, rozvoj kontroly služeb a na rozvoj procesů směřujících k tomu, aby mohli uživatelé služeb žít v přirozeném prostředí. Poslední okruh aktivit obsahuje veškeré činnosti vedoucí kvytvoření systémového rámce pro úspěšné realizování aktivit vymezených v ostatních okruzích. Důraz je kladen také na podporu spolupráce všech aktérů sociální politiky⁴⁰.

Finance z ESF jsou přerozdělovány na základě jednotlivých projektů, které musí žadatelé předložit. Existuje několik typů projektů, z nichž každý je něčím specifický.

Jedním typem jsou projekty individuální, které nejsou zastřešeny globálním grantem, ale jsou podpořeny přímo. Individuální projekty se mohou se dále lišit tím, zda jde o projekty regionálního charakteru, nebo o projekty systémové. Podmínkou projektů regionálních je, že musí rozšiřovat nějaký stávající funkční program, ať už zvýšením počtu klientů, nebo rozšířením cílové skupiny. Jsou předkládány z krajů a jejich regionální rámec je zcela jasně vymezen. Systémové projekty by měly usilovat o modernizaci stávajícího systému, jejich zefektivnění či zavedení systémů úplně nových, nebo o rozšíření stávající nabídky služeb, včetně jejich kapacity a zvýšení kvality. V OP LZZ je také jasně stanoveno, jaké subjekty mohou projekty předkládat, a to vzhledem k oblasti podpory, kam daný projekt spadá.

V rámci podpory integrace a sociálních služeb (oblast podpory 3.1) mohou projekty

39MPSV ČR. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. 2013. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/op-lidske-zdroje-a-zamestnanoststr. 124

40ŘO OP LZZ. Příručka pro žadatele o finanční podporu z operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. 2013. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8750/

předkládat kraje, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo vnitra, obce a odbor sociálních služeb MPSV. Pro oblast 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit mohou projekty předkládat kraje, IOP (Integrovaný operační program), odbor sociálních služeb MPSV a Úřad vlády - Kancelář rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

Projekty pro oblast podpory 3.4 - Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života předkládá Odbor rodinné politiky MPSV⁴¹.

Kromě projektů individuálních se dále předkládají projekty grantové, a to na základě výzvy financované z globálního grantu, což je rámcový plán pro realizaci konkrétní oblasti podpory, případně některé její části. Kpřerozdělování této podpory dochází na základě dotačního řízení⁴².

OP LZZ s koncem roku 2013 končí a od roku 2014 budou pro rozdělování financí z ESF platit nové operační programy. Jedním z nich bude OP Zaměstnanost 2014 – 2020, který ještě není definitivně schválen⁴³.

Výše zmíněné způsoby financování sociálních služeb jsou tedy buď výdaje soukromé, o kterých si rozhoduje sám uživatel služby na základě vlastního svobodného uvážení, nebo výdaje veřejné, které jsou rozhodnutím veřejným.

1.4 K