2 Č ÁST PRAKTICKÁ
2.3 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ VE ZKOUMANÉ LOKALITĚ
„Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících služeb na podporu sociální integrace na období 2008 – 2012 pro území správní obvodu obce Horažďovice a mikroregionu Prácheňsko“ – tak zní přesný název komunitního plánu, který budu za účelem výzkumu diplomové práce analyzovat. Plán vznikl metodou komunitního plánování dle Metodik pro plánování sociálních služeb vydaných MPSV ČR.
V komunitním plánu je přehledně a srozumitelně vysvětleno, jakým způsobem byl projekt financován, jak celý proces probíhal, kdo je za něj zodpovědný i kdo na jeho tvorbě spolupracoval. Projektový tým, který projekt koordinoval, se skládal z koordinátora projektu, projektového asistenta, metodika a externího hodnotitele. Mapování stávající situace, zjišťování potřeb uživatelů služeb, návrhy, vize apod. měly na starosti pracovní skupiny tvořené zástupci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tyto pracovní skupiny byly tři – každá pro jednu stěžejní cílovou skupinu. Prioritní cílové skupiny byly zvoleny na základě dotazníkového šetření mezi občany (srpen 2006). Jsou to senioři, lidé s postižením a rodiny s dětmi. Výstupy pracovních skupin byly dále
88 ZRŮBEK, Karel; CHLAN, Miloslav; ŠKUDRNOVÁ, Jaroslava a ŠOLCOVÁ, Marie. Strategický plán rozvoje města Horažďovice - Podnikání, zaměstnanost a služby. Dostupné z:
http://www.muhorazdovice.cz/muhd/user/Dokumenty/StrategickyPlan-PodnikaniZamestnanostSluzby.pdf
89KOTLABA, Josef; DAŇKOVÁ, Jana. ORP Horažďovice Územně analytické podklady. 2012. Dostupné z:
http://www.plzensky-kraj.cz/sites/default/files/users/u1004301/orp_horazdovice_uap_orp_hd_2012.pdf
90 ORINIAKOVÁ, Pavla; FORMANOVÁ, Hana. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících služeb na podporu sociální integrace pro území správního obvodu obce Horažďovice a mikroregionu Prácheňsko. město Horažďovice, 2007.
zpracovávány skupinou řídící. Plán obsahuje také informace, jakým způsobem byla získávána data pro jeho potřeby, i jak byla v průběhu procesu komunitního plánování zveřejňována. Nezbytnou součástí plánu je sociodemografický popis území – který najdeme v části popisné. Druhou hlavní částí plánu je část plánovací, který vychází z informací popsaných v části popisné. Poslední, rovněž nepostradatelnou částí plánu, je popis způsobu, jak bude probíhat monitoring, vyhodnocování a aktualizace plánu.
Vzhledem k tématu práce se zde budu podrobně zabývat kapitolou, která nese název podle jedné z prioritních cílových skupin komunitního plánování:
Lidé ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina. Jedná se o cílovou skupinu osob, jež je vnitřně poměrně rozdílná. Zahrnuje jak klienty potencionální, tak klienty reálné. Týká se to především národnostních menšin, lidí bez přístřeší, drogově závislých osob, ale hlavně dětí, mládeže a jejich rodin, kde se riziko sociálního vyloučení vyskytuje. Tato kapitola komunitního plánu se dělí na dvě podkapitoly. První z nich je kapitola Sociálně-právní ochrana dětí, jež zahrnuje péči o děti žijící ve vlastní rodině, které jsou něčím ohroženy (týrání, zneužívání, zanedbávání…) a péči o děti v různých formách péče náhradní (ústavní péče, pěstounská péče, osvojení). V komunitním plánu je jako priorita uvedena péče v rodině – není upřesněno, zda v rodině vlastní, nebo i náhradní, ale myslím, že se jedná i o rodinu náhradní, která je dle nejnovějšího trendu v péči o děti s neuspokojujícím rodinným zázemím výrazně preferována předpéčí ústavní.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) vykonává opatrovnictví (přibližně 120 případů ročně), opatrovnictví v trestím řízení (přibližně 15 případů ročně), zastupování nezletilých dětí před soudem (přibližně 200 případů ročně) a v nejhojnějším počtu provádí sociální šetření přímo v rodině ohrožených dětí, a to v četnosti kolem 550 návštěv ročně.
V této kapitole komunitního plánu je zmapována sociálně právní ochrana dětí v letech 2005 a 2006. Co se týče ústavní výchovy, soudního dohledu, týraných a zneužívaných dětí a přestupků, nedošlo v tomto období k žádnému nárůstu ani poklesu.
Vzrostl pouze počet klientů kurátora pro mládež a to z 52 na 67. Totéž je zmapováno pro mladistvé. Zde došlo k nárůstu počtu klientů kurátora pro mládež ze 45 na 48, což není tak rapidní, na rozdíl od počtu přestupků. V roce 2008 spáchali mladiství v dané lokalitě 17 přestupků, zatímco o rok později už se toto číslo vyšplhalo na 40. V kapitole jsou uvedeny také počty rodin s nezaopatřenými dětmi, které pobírají sociální dávky. Z celkového počtu rodin je zde vyčleněn také počet rodin romských. V roce 2005 pobíralo dávky sociální
péče 63, z toho 23 rodin romských, zatímco v roce 2006 bylo těchto rodin celkem 50 a romských 14.
Druhou kapitolou vedle sociálně-právní ochrany dětí je Péče o občany společensky nepřizpůsobivé. Do této skupiny osob řadíme osoby vracející se z trestu odnětí svobody; osoby, proti kterým je vedeno trestní stíhání, osoby žijící nedůstojným způsobem života; osoby závislé na alkoholu, jiných toxických látkách či osoby jinak závislé a osoby zletilé po ukončení ústavní výchovy. Počet klientů koordinátora klesl v letech 2005 – 2006 z 82 na 62. Počet propuštěných zvězení klesl rovněž (z 28 na 11). Počet klientů, kteří obdrželi jednorázový příspěvek, byl v obou letech 8. Vzrostl však počet bezdomovců, v roce 2005 jich bylo evidováno 5, o rok později 6.
Jedním z hlavních cílů celého procesu komunitního plánování je zjištění potřeb obyvatel. Vhledem k účelům této práce bych chtěla zmínit potřeby osob ze skupiny ohrožených sociálním vyloučením, mládeže a rodin, jak jsou uvedeny ve zkoumaném komunitním plánu. Do výzkumu, o kterém budou nadcházející informace, se zapojilo přibližně 1000 žáků základních škol a přibližně 700 rodičů těchto dětí. Více než čtvrtina žáků se nezapojuje do volnočasových aktivit, které jsou pro ně v lokalitě dostupné. Jako důvod uvádějí nadměrné zatížení školou (12%), vliv kamarádů (13%), dojíždění (6%), nebo ani žádnou z těchto nabídek dosud nevyhledávaly (7%). Autoři komunitního plánu uvádějí za překvapující zjištění u dětí od 6 do 15 let zájem o motokros. Dotazováni byli také dospívající ve věku 15 – 20 let. Většina z těchto dotazovaných má dobrý přehled o tom, jak a kde mohou trávit volný čas. V regionu jim chybí motokros (7%), čajovna, kavárna či vybavený klub, kde by se mohli scházet. Do volnočasového klubu by dle výzkumu chodilo 65% dotazovaných. Co se týče zájmů dospívajících, nejčastěji uvedli sport (40%), tanec (11%), práci na PC (9%), hudbu (8%) a již zmíněný motokros.
Výzkum u dětí a dospívajících byl zaměřen také na to, zda mají či nemají problémy a pokud ano, zda mají na koho se obrátit. Mezi žáky základních škol přiznalo existenci nějakých problémů 25% dětí. Pouze 11% však dokázalo problém pojmenovat. 70% dětí se se svými problémy obrací na rodinu, 50% na kamarády a 9% na učitele. U dospívajících je situace méně uspokojivá, a to proto, že s problémy se potýká celá třetina dotazovaných a 15% dospívajících nemá nikoho, na koho by se mohli s žádostí o radu obrátit.
Dalším předmětem výzkumu v regionu byla problematika drog. K té se vyjádřilo 417 dospívajících ve věku 15 – 20 let a 77 rodičů dětí z posledních ročníků ZŠ. Zjištěno bylo to, že rodiče tento problém neberou příliš vážně. 75% z nich drogy v regionu za
problém nepovažují vůbec, nebo problém vnímají jako malý, což je dost alarmující hlavně vzhledem k tomu, že 60% mladých lidí přiznalo, že se drogy v regionu hojně vyskytují.
50% dotazovaných dospívajících přiznalo, že znají někoho, kdo drogy užívá. Alkohol a cigarety dospívající nepovažují za drogy, nýbrž jako „společenskou normu“. Co se týče protidrogové prevence, žádný poskytovatel sociálních služeb se drogovou problematikou v době výzkumu nezabýval. Objevovala se pouze primární prevence ve školách.
Výstupem zjišťování potřeb byla SWOT analýza systému sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež.
Silné stránky:
• Velká nabídka volnočasových aktivit
• Zájem dětí o organizovanou činnost
• Odborná sociální péče – informace, služba
• Pomoc základních škol rodičům
• Aktivní primární prevence na školách a v DDM pro děti a rodiče
• Oblastní charita Horažďovice
• Dostatečná informovanost
• Dostupnost azylových domů Příležitosti:
• Spolupráce se středisky výchovy péče Domažlice, Strakonice
• Stacionář pro děti a mládež se zdravotním postižením Slabé stránky:
• Chybí sportovní haly
• Cigarety a alkohol jsou norma
• Chybí nabídka bojových a adrenalinových sportů + motokros, chybí nabídka moderních trendů, tanců (hip-hop, techno, roztleskávačky, disko), absence četby a zájmů o přírodu, chybí klubovny – prostor k setkávání
• Špatná dopravní dostupnost
• Rozdílný pohled rodičů a dětí
• Ohrožené děti a mládež:
- Nedovedou vyjádřit svůj problém
- Cenová nedostupnost organizovaných aktivit
- Existuje analfabetismus u rodičů
• Alarmující % možnosti užívání tvrdých drog
• Absence neziskových organizací – péče o rodinu
• Vysoké povědomí o možnosti užívání marihuany
• Domácí násilí
• Nedostupnost stacionářů pro mládež Ohrožení:
• Vzrůstající agrese a vulgarismy u dětí
• Demotivující sociální politika (dávky hmotné nouze)
Nezbytnou součástí komunitního plánu je Plán rozvoje sociálních služeb, který přímo vychází ze zjišťování potřeb obyvatel v předchozí fázi komunitního plánování.
Poslední komunitní plánování, které v regionu probíhalo, bylo na období 2008 – 2012, což znamená, že vizí rozvoje sociálních služeb byl stav, jak by měla situace vypadat v roce 2012 v případě, že by rozvoj proběhl podle plánu. Tato vize je v Plánu rozvoje charakterizována pomocí 5 prioritních oblastí. Každá z těchto oblastí zahrnuje 1 – 3 opatření, která by měla pomoci docílit naplnění vize. V této práci bych chtěla prezentovat ta plánovaná opatření, která měla zlepšit stav služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež.
Prioritní oblast 1, která nese název „Posílení sociální politiky obcí“ zahrnuje dvě opatření, z nichž jedno se vztahuje k cílové skupině práce:
Opatření 1.2: Poradce pro občany v nepříznivé sociální a psychické životní situaci
Cílem tohoto projektu bylo, aby v mikroregionu pracoval poradce – psycholog pro obce. Tento poradce by měl umět podávat soustředěné informace jak občanům samotným, tak zastupitelům obcí, kteří pomáhají svým občanům v nepříznivé sociální situaci. Poradce by měl pomáhat vyřizovat osobní záležitosti seniorům, osobám se zdravotním postižením, ale také by měl poskytovat vhodné psychologické a sociální služby pro mládež ohroženou zneužíváním návykových látek či umět poradit rodině takto ohrožené mládeže, jak situaci řešit. Jednalo by se tedy o službu poradenskou, psychologickou a koordinační (spolupráce s odborníky a pomoc při jejich propojení).
Druhá prioritní oblast se nazývá „Výstavba pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením“ Na první pohled to vypadá, že tato oblast se cílové skupiny diplomové práce netýká, ale i zde se dá něco nalézt, konkrétně v
Opatření 2.2: Pobytová zařízení pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby v jiné sociálně nepříznivé situaci regionu.
Jedná se o projekt Sociální byty v obci Myslív, Stavební úpravy objektu čp. 73:6 b.j.
– obecní byty se sociálním zaměřením v obci Pačejov a v obci Kovčín mělo dojít k rekonstrukci školy pro sociální účely, přičemž ale není blíže specifikováno, která cílová skupina by měla ztěchto účelů těžit.
Výše zmíněná opatření se cílové skupiny týkají spíše okrajově. Přímo zaměřená je na ni pátá prioritní oblast, která je nazvána „Aktivizace a resocializace osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně patologickými jevy“. Tato oblast zahrnuje tři opatření:
Opatření 5.1: Rozšíření nabídky volnočasových aktivit dle moderních trendů pro děti a mládež.
V rámci tohoto opatření byla v plánu rozvoje uvedena jedna aktivita, a to rozšíření volnočasových aktivit v DDM Horažďovice od školního roku 2007 / 2008. Za realizaci této aktivity měl být odpovědný Dům dětí a mládeže Horažďovice, z nákladů vlastních, příspěvků členů, dotací kraje, MŠMT, obce Horažďovice, případně ze zdrojů různých nadací.
Opatření 5.2: Volnočasové aktivity a zařízení pro mládež do 25 let v regionu Toto opatření zahrnuje aktivity dvě. První z nich jsou volnočasové aktivity a zařízení pro mládež ve věku 15 – 25 let v jednotlivých obcích Prácheňska. Cílem této aktivity mělo být budování, rozšiřování a rekonstrukce prostorů pro neorganizované scházení dospívajících, tedy budování vybavených kluboven. Předpokladem bylo také to, že budou některé z těchto kluboven postupem času rozšířeny na nízkoprahová centra pro děti a mládež, kde budou dětem k dispozici profesionální sociální pracovníci. Projekt byl zdůvodněn hned několika fakty, která svědčí o jeho významnosti. 60% oslovené mládeže přiznalo hojný výskyt drog v lokalitě, a přesto zde neexistuje žádná služba, která by se zabývala problematikou drogové závislosti. Třetina respondentů přiznává problémy a 15%
dospívajících nemá, na koho se obrátit. Vzrostl též počet klientů kurátora pro mládež, což svědčí o narůstající existenci socio-patologických jevů. Nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež je omezená a hlavně neexistuje žádné nízkoprahové centrum, kde by mohly děti trávit svůj volný čas bezplatně. Plán rozvoje nepočítal rovnou se zřízením sociální
služby – NZDM, ale s tím, že k tomu v dalších letech možná dojde, a to až dle toho, jak se bude situace vyvíjet. V prvním plánu bylo zřídit klubovny, kde by se mládež mohla scházet, následně možná nízkoprahové zařízení se sociálním, pedagogickým pracovníkem a psychologem, a výhledově, až v letech 2010 – 2012 by se směřovalo k tomu, aby byly kluby registrovány jako NZDM dle zákona č.108/2006 Sb. O sociálních službách.
Druhou aktivitou, kterou dané opatření zahrnuje, je zlepšení zázemí pro činnost mládeže v Nalžovských Horách. Konkrétně jde o zřízení Sociálního zařízení u víceúčelového hříště.
Opatření 5.3: Aktivizační, resocializační a podpůrné služby
Poslední opatření páté prioritní oblasti plánu rozvoje sociálních služeb jsou aktivizační, resocializační a podpůrné služby a to pro široké spektrum cílových skupin.
Vzhledem k účelu práce zmíním osoby závislé na návykových látkách a rodiny s dětmi. Toto opatření zahrnuje také vzdělávací, motivační a poradenské služby pro zaměstnávání ohrožených skupin a v neposlední řadě takévybudování zázemí pro činnost spolků.