Nejčastějším zdrojem financování byly pro české start-upy na přelomu let 2019/2020 investice zakladatelů. Z řad respondentů start-upů uvedlo tento způsob financování 79 procent ze 150 zúčastněných. Často využívaným zdrojem byly také finanční prostředky od skupiny 3F, které byly označeny za zdroj financování 42 procenty respondentů. Dle výzkumu, se však jedná oproti předešlým výsledkům z let 2017/2018 o snížení využívání těchto zdrojů. V případě investic zakladatelů byl vykázán pokles o 11 procentních bodů a u financí od skupiny 3F se jednalo o pokles o 33 procentních bodů.
Oproti tomu byl zaznamenán nárůst počtu start-upů, které využívaly finance získané z akcelerátorů s nárůstem 8 procentních bodů oproti rokům 2017/2018 na celkových 39 procent. V budoucnu dle výzkumu nejčastěji české start-upy plánují získaní financí prostřednictvím vstupu investora do vlastnické struktury společnosti.
Tento druh financování byl na přelomu let 2019/2020 se 17 procenty čtvrtý nejhojněji využívaný. S 13 procenty následovaly finanční zdroje v podobě bankovního úvěru,
30
dále s 12 procenty vložení investice investorem ve spojení s podílem na zisku a s 5%
úročené půjčky od investorů ve formě konvertibilního dluhu. Některé start-upy ze 150 participujících v průzkumu získávaly prostředky pomocí veřejného úpisu na burze, crowdfundingu nebo emise vlastní kryptoměny, ale v součtu tyto možnosti označilo jen 1 procento start-upů za jejich zdroj financování. Průměrná výše finančních prostředků investovaných v počáteční fází vývoje start-upů se rovnala 2,5 milionu korun.
3.2.2 Co hledají čeští poskytovatelé financí
Z odpovědí z řad respondentů korporací, venture kapitálových a andělských investorů, start-upistů, inkubátorů a akcelerátorů, dohromady tedy 250 respondentů, bylo zjištěno, že mezi pět nejdůležitějších aspektů označení start-upu za kvalitní patří se shodou 84 procent respondentů návratnost investice, následovaná osobností zakladatelů se 79 procenty, relevantním podnikatelským plánem a vizí se 78 procenty, složením týmu a jeho zkušenostmi se 75 procenty a škálovatelností start-upu s 73 procenty. Mezi faktory, na kterých se shodovalo alespoň 50 procent respondentů, spadají business potenciál podnikání, kvalita služby nebo produktu a inovativnost řešení. Faktory, které se nacházely v intervalu 40procentní až 50procentní shody mezi respondenty, byly globální ambice startupu, originalita nápadu, fáze cyklu start-upu a společenský přínos služby nebo produktu. Minoritní roli hrál pro poskytovatele financí podnikatelský sektor, ve kterém start-up působí, dále připravenost start-upu na exit nebo ekologický přínos služby či produktu.
Bylo tedy zjištěno, že jen 44 procent z těchto respondentů klade důraz na fázi životního cyklu start-upu. To však nutně neplatí samostatně pro venture kapitálové a andělské investory, z jejichž investic lze vyvodit jednoznačný vzor. Jejich zájem nejčastěji směřoval na startupy v Seed a Start-up fázi vývoje. Z průzkumu vychází, že 100 procent z šestnácti venture kapitálových a andělských investorů mělo zájem o investici do upu, který se nachází v Seed fázi a 56 procent respondentů o start-up, který se nalézají ve Start-up fázi. Pro srovnání v počáteční fázi Růstu se jednalo o 38 procent respondentů a ve fázi Růstu před exitem o procent 13. Žádný z těchto investorů nejevil zájem investovat do start-upu ve fázi Exitu. Příčinou tomu může být i snaha ze strany těchto investorů nabízet poradentství, networking nebo spojení s kontakty, tedy služby, které již v této fázi start-upy nutně nevyhledávají.
31
3.2.3 Zkušenost startupů s akceleračním programem
Oproti průzkumu z let 2017/2018 byl zaznamenán výrazný nárůst v procentu start-upů, které se zúčastnily akceleračního programu, o 35 procentních bodů na 66 procent ze 150 respondentů. Nejvhodnějším vysvětlením tohoto nárůstu je rozšiřující se dostupnost akceleračních programů i mimo Prahu. Mezi nejčastější služby, které tyto programy nabízí start-upům patří mentoring, možnost využití kancelářských prostor, či networking.
Z řad inkubátorů a akcelerátorů 64 procent z 22 respondentů odpovědělo, že jimi poskytnutá finanční podpora start-upům je dostatečná. Nejčastěji v době uskutečnění průzkumu spolupracovali se start-upy v Seed a Start-up fázi. V obou případech bylo touto skupinou označena participace ze 73 procent. Počáteční fázi Růstu a ve fázi Růstu se pak jedná o 18 procent, respektive 9 procent. V Exit fázi již inkubátory a akcelerátory nefigurovaly. Start-upy již v této fázi jejich služby nepotřebují, a zřídka kdy je vyhledávají. V průměru jsou inkubátory a akcelerátory zapojeny naráz do 15-20 projektů, přičemž finanční podpora se pohybuje od stovek tisíc až několik milionů Kč.
V rámci Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) lze uvést xPORT Business Accelerator VŠE. Tento akcelerátor a inkubátor funguje od roku 2015 jak pro současné studenty či absolventy VŠE, tak i pro start-upisty a korporace z široké veřejnosti.7
3.2.4 CzechInvest
Jedná se o příspěvkovou organizaci, která byla založena roku 1992 za účelem podpory podnikání a investic. Vznikla pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Díky působení na regionální a mezinárodní úrovni má CzechInvest možnost zajišťovat podporu start-upů komplexně, a snaží se tak propojovat globální trendy s regionálními podmínkami v ČR. Tato podpora netkví nutně ve finančních infuzích ze strany CzechInvestu, ten se totiž snaží zejména motivovat zahraniční investory, aby sami investovali právě do českých start-upů. CzechInvest působí i v jiných státech, jako například v USA, ve kterých se taktéž snaží české start-upy
7 RYCHTAŘÍKOVÁ, Kamila. Co je xPORT [online]. 2021. [vid. 2021-04-25]. Dostupné z:
https://xport.vse.cz/co-je-xport/
32
zapojit a uchytit. Mimo jiné se zabývá rozvojem propojenosti podnikatelské a výzkumné sféry a o rozvoj českých technologických firem.8
V roce 2020 založil CzechInvest společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Svazem průmyslu a dopravy ČR platformu Spojujeme Česko. V té mohou firmy nabízet státu či jiným firmám své produkty a služby, nebo naopak mohou služby či produkty poptávat. Hlavní myšlenkou je pomoc v boji s ekonomickými následky, které přinesla pandemie Covid-19. V roce 2020 se jednalo především o roušky, dezinfekce nebo respirátory.9
3.2.5 Productboard
Český start-up Productboard, zabývající se cloudovým softwarem, který umožňuje spravování a řízení vývoje digitálních produktů, se v roce 2021 přiblížil označení Unicorn start-upu. Investoři z fondu Tiger Global Management zainvestovali v rámci investiční sérii C do tohoto start-upu v roce 2021 1,5 miliardy korunu. V roce 2020 získal start-up od společností Bessemer Venture Partners a Sequoia Capital investici v hodnotě 45 milionů dolarů. Po investičním kole v roce 2021 se hodnota start-upu dostala na 350 milionu dolarů. Dle Forbesu se však současná hodnota firmy pohybuje kolem půl miliardy amerických dolarů. V dubnu 2021 měla společnost kanceláře v Praze, San Franciscu a Vancouveru, přičemž plánuje i otevření pobočky v Dublinu. Mezi hlavní klienty tohoto start-upu se řadí Microsoft, Disney, Avast nebo Zoom.10
8 CZECHINVEST. O CzechInvestu [online]. [vid. 2021-04-25]. Dostupné z:
https://www.czechinvest.org/cz/O-CzechInvestu/O-nas
9 CZECHINVEST. CzechInvest spouští platformu Spojujeme Česko [online]. 2020. [vid. 2021-04-25]. Dostupné z: https://www.czechinvest.org/cz/Homepage/Novinky/Brezen-2020/CzechInvest-spousti-platformu-Spojujeme-Cesko
10 KRSTANOV, Zdravko. Nezastavitelný Hubert. Productboard hlásí novou investici 1,5 miliardy korun [online]. Forbes, 2021. [vid. 2021-04-25]. Dostupné z:
https://forbes.cz/nezastavitelny-hubert-productboard-hlasi-novou-investici-15-miliardy-korun/
33
4 Cíl praktické části
Praktická část má za cíl přiblížit komplexní pohled zakladatelů start-upů na problematiku finančních zdrojů a problematiku voleb forem financování v praxi.
Zároveň také z části poskytuje náhledy a názory na start-upové prostředí v České republice. Data spojená se start-upy je obtížné získat, mnohokrát ani žádná neexistují, a tak bylo autorem zvoleno zajištění informací jím samotným.