Rozhovor číslo 2

Druhým respondentem byl spoluzakladatel start-upu Dressibly Matěj Pokorný, který je zároveň studentem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dressibly je start-up provozující e-shop s ekologickým oblečením a pořádající workshopy a přednášky na téma slow fashion, což je opak masové výroby módy za nízké ceny.

1) Řešili jste s ostatními zakladateli před založením start-upu financování, popřípadě zbrzdily či oddálily finance založení Vašeho start-upu?

„Se spoluzakladateli jsme financování řešili, ale nebyla to pro nás zas taková překážka. Důležitější pro nás bylo vyříkání si poměrů vkladů, přičemž já osobně jsem pokryl polovinu a 3 další zakladatelé zbytek.“

 Jak velké finanční zdroje byly potřebné na rozjetí start-upu?

„Otázkou spíše je, jestli byla námi zvolená výše finančních zdrojů dostatečná. My jsme ze začátku vložili 80 tisíc, což jsme vzhledem k nákladům zhruba z poloviny využili pouze na nákup zboží, a myslím si, že to chtělo větší základní kapitál, abychom mohli start-up efektivněji rozjet. V této době bych zpětně dal do začátku víc a nebál bych se tolik utrácet.“

2) Jak jste zpočátku financovali svůj podnikatelský záměr čili jaká byla první forma financování vašeho podnikatelského záměru?

„Náš podnikatelský záměr jsme financovali svépomocí. Dále jsme nenavyšovali základní vklad jako takový, spíše pak došlo k dofinancování ze strany rodiny a kamarádů formou nákupů výrobků. To nám pak zajišťovalo financování a pomohlo s cash-flow. Zároveň jsme se také zúčastnili soutěže Social Impact Award, kde jsme vyhráli několik tisíc, které nám také na začátku pomohly.“

39

 Jak jste se dostali do Social Impact Award soutěže?

„Oslovili nás ze soutěže, jestli se nechceme zúčastnit. Nám to přišlo jako spásná ruka, přičemž se nám podařilo jednu kategorii vyhrát. Přes celé léto jsme pracovali s mentorem, měli jsme workshopy na různé oblasti, jako je například marketing, či web design. Zároveň soutěž zahrnovala i schůzky s experty, a díky výhře jsme se více dostali i do médií.“

 Ze začátku jste tedy nepřemýšleli nad finanční infuzí ze strany bank, či jiných investorů?

„Úplně na začátku jsme nad tím vůbec nepřemýšleli, tam bylo v plánu složit peníze svépomocí. Následně jsme přemýšleli nad bankou, ale vzhledem k rizikům a tomu, že jsme již měli ověřené, jak se start-up rozjíždí, tak jsme do toho rizika moc nechtěli. Přemýšleli jsme pak nad půjčkou formou crowdfundingu, ale kapacitně jsme to poté nedotáhli.“

3) Jaké finanční zdroje využíváte nyní, a popřípadě jaké jiné plánujete využívat?

„V této době používáme jen příjmy z prodeje, což bereme jako jediný zdroj financování a aktuálně nepočítáme s ničím dalším. Doufáme, že se nám start-up podaří více rozjet, více otáčet peníze, a v důsledku tak dofinancování nebude potřebné.

Zároveň máme domluvená určitá partnerství formou provize z prodeje, což nám rozmělní náklady, takže nemusíme nutně vynakládat další finance, abychom mohli fungovat dál. Za mě by bylo nejideálnější, když by si na sebe start-up vydělal sám a nebyla by potřeba do něj nic investovat.“

 Jsou pro Vás dnes finance překážkou?

„V této době nám jde o odbyt, abychom se mohli rozvinout více. Móda obecně vyžaduje velké sklady. Vetší finance zdroje jsou tak vždy vhodné, protože firma může mít větší portfolio, a lidé si tak mohou vybrat z větší nabídky. Nicméně s dobrým marketingem, který bohužel musíme zlepšit, se i s našimi financemi dá rozjet úspěšný start-up.“

40

4) Jaká kritéria jste při výběru forem financování nejvíce zvažovali?

„Zejména jsme zvažovali riziko skýtající se v neschopnosti splácet a v nákladech na úroky. My jsme se báli, že když bychom si půjčili, bude to pro nás závazek. Pokud se start-up nerozjede ideálně, což se nám vzhledem k pandemii úplně nepodařilo, byli bychom v problému. Báli jsme se tak, že ve start-upu utopíme peníze a budeme to muset doplácet ze svého.“

5) Jakou formu financování považujete za nejméně výhodnou a proč?

„Vzhledem k těmto kritériím nám tím pádem nedává smysl bankovní půjčka.

Zajímali nás naopak andělští investoři, avšak z jejich pohledu náš start-up nebyl výhodný, jelikož v našem start-upu pro takového investora chybí vidina nějakého velkého zisku. Byla tam možnost se s jedním domluvit, ale jelikož se nám kvůli pandemii nedařilo, tak tato možnost padla.“

 Kdyby se Váš start-up rozjel, byl by pro Vás přijatelnější dluh než odevzdání podílu na firmě nebo naopak?

„Za mě by ideální bylo odevzdání podílu na firmě, a to z toho důvodu, že vstup investora nejsou jen finance, ale i zkušenosti a kontakty. To znamená, že bych raději odevzdal podíl na firmě za to, že nám někdo pomůže nejen z finančního hlediska, ale i z hlediska lepších příležitostí a strategií, které my nemáme dobře nastavené.“

6) Využili jste služeb akcelerátoru nebo inkubátoru, popřípadě státní podpory?

„My jsme byli kdysi i na schůzce s xPORTem, kde jsme se dohodli, že tento akcelerační program není pro nás. Program je spíše pro start-upy, které jsou dobře škálovatelné, což náš e-shop bohužel není, a tak by nám nemohli efektivně poskytnout pomoct. Spíše se zaměřujeme na akcelerační soutěže, za které start-up nemusí platit, a pokud se do soutěže dostane, tak je mu přidělen mentor a zajištěna určitá publicita, která se hodí vždy.“

41

7) Plánujete expandovat do zahraničí? Popřípadě kde již fungujete, a kam byste se rádi rozšířili?

„My jsme již dávno expandovaní na Slovensku, jelikož jeden ze zakladatelů je původem ze Slovenska. Jinak trochu přemýšlíme nad další expanzí, každopádně v nejbližší době se hlavně chceme zaměřit na to, abychom měli všechny popisy produktů přeložené do angličtiny a mohli tak pokrýt anglickou komunitu žijící v České republice a pak možná budeme přemýšlet nad expanzí do Polska. Teď tedy záleží, jak se nám bude dařit spíše v ČR.“

 Děláte si nějaký průběžný průzkum produktů? Máte vybrané cílové skupiny?

„My jsme si na začátku stanovili segmenty a ty se nám postupně prodejem potvrzují. Právě podle prodejů tedy určujeme, zda jsme zvolili správné cílové skupiny.

Neplánujeme teď zároveň nijak expandovat mimo tyto segmenty a hodláme spíše více pracovat s těmi cílovými skupinami, které se nám osvědčili. Zároveň se dá říct, že ony cílové skupiny jsou nejvíce zastoupené ve větších městech, zejména tedy v Praze.“

8) Co je podle Vás nedostatečné na start-upovém prostředí v ČR, a jak byste to zlepšili?

„Přijde mi, že v Česku je to o nastavení špatných procesů, zjednodušeně start-upy neví co dělat, když něco nastane. Chybí tedy nějaké jasně stanovené kroky, které se dají využít. Je podle mě špatně, že start-upy nemají ujasněné tyto procesy a také to, že se bojí delegovat, jelikož by to stálo peníze navíc. Nějakou část práce, která je rutinní by start-upy měly delegovat nebo outsourcovat tak, aby se zakladatel mohl soustředit na růst start-upu a nezdržoval se takovýmito úkoly.“

9) Co je podle Vás naopak na start-upovém prostředí České republice dobré?

„Já si myslím, že podpora start-upů v ČR je dobrá, jak už ze strany univerzit, akcelerátorů nebo soutěží. Například na VŠE funguje Podnikatelská poradna, která poradí zadarmo s konkrétním problémem. Myslím si, že v rámci těch projektů udržitelnosti je i dobrá komunita, se kterou jsme se díky Social Impact Award mohli seznámit blíže. S těmito start-upy jsme v kontaktu a zároveň si dost pomáháme.“

42