Jiţní Apeniny jsou charakterizovány širokou škálou významných hornin, především v důsledku komplexního geodynamického vývoje této oblasti. Západní a východní oblasti apeninského frontu dominují uhliĉitanové horniny patřiĉně k Campánské a Apulské platformě. Významnou ĉást jiţní Itálie také pokrývají vulkanické horniny odvozené byla zohledněna dostupnost potřebného prostoru pro instalaci vzorkovacích zařízení, absence stromů nebo ptáků nad stanicí a reprezentativnost oblasti, kde byly zařízení umístěna. Ve skuteĉnosti byly v centru města Potenza umístěny dvě stanice pro odběr vzorků dešťové vody. Tyto dvě lokality jsou jednotně obklopeny téměř všemi aktivitami (průmyslovými a dopravním) průmysly. Poslední odběrové místo bylo umístěno v široké
2018 54 venkovské oblasti nedaleko jiţního okraje města. Po kaţdé sráţkové události byly sběrné láhve odstraněny a nahrazeny jinými lahvemi (Paternoster et al., 2014).
Během této studie bylo shromáţděno celkem 47 vzorků dešťové vody, z nichţ 6 bylo odmítnuto, protoţe obsahovaly malé mnoţství dešťových sráţek. Všechny chemické analýzy byly provedeny v laboratořích Regionální agentury pro ochranu ţivotního prostředí Basilicata (ARPAB-Potenza). Kvalita analýz byla zlepšena po přidání koncentrace hydrogenuhliĉitanů vypoĉtené z hodnot parciálního tlaku hodnoty pH a CO2
a rovnice, coţ vedlo k vypoĉítanému poměru aniontů kationtů 0,79 a regresnímu koeficientu 0,81, i kdyţ souĉet kationtů stále přesahuje mnoţství aniontů (Paternoster et al., 2014).
Pouze jeden vzorek měl hodnotu pH niţší neţ 5,9, zatímco tři vzorky mají hodnoty rovnající se hodnotě pH 5,9. Tyto vzorky mají průměrnou vodivost 31,2 μS/cm, maximální vodivost 103 μS/cm a minimální vodivost 3 μS/cm. Sodík tvoří dalších 22 % kationtové hmoty a hořĉík, draslík a amonný kation jsou zjištěny v niţších hodnotách. Amoniak má relativně nízké koncentrace, které mohou souviset s nedostateĉným pouţíváním hnojiv v městských oblastech. Chlor je dominantní v anionovém rozpoĉtu sráţek ve studované změny koncentrací prvků (Paternoster et al., 2014).
Tento výzkum urĉil hlavní a stopové prvky celkových sráţek v oblasti kolem města Potenza, tyto údaje představují první orientaĉní výsledky o dešťové vodě v jiţní Itálii, které byly publikovány. Nebyl zde zaznamenán výrazný rozdíl ve sloţení sráţek mezi třemi místy odběru vzorků, které se nacházejí v blízkosti města. Většina kationtů, jako jsou
2018 55 je dominantně odvozeny z antropogenních zdrojů (Paternoster et al., 2014).
Tento příspěvek je prvním výzkumem chemického sloţení sráţek ve studované oblasti. Tato data významně přispívají k velmi omezené znalosti o kvalitě dešťové vody v jiţní Itálii, aĉkoli neumoţňují jednoznaĉnou identifikaci moţných zdrojů antropogenních emisí pro některé prvky v rámci sráţek. Je však pravděpodobné, ţe dálková doprava
Chemické sloţení hromadných sráţek v metropolitní oblasti Kostariky ve Střední Americe. Stopové kovy a anorganické ionty byly měřeny v hromadných sráţkách vzorkovaných na jedenácti místech v metropolitní oblasti Kostariky. Tyto ionty byly analyzovány iontovou chromatografií a stopové kovy pomocí atomového absorpĉního spektrometru s připojením grafitové pece. Výsledky poukazovaly, ţe sodík a amonný kation, byly nejvíce hojné ionty, kovy hliníku a ţeleza měly nejvyšší koncentrace.
Spearmanova korelace vztaţená na všechna data ukázala vysokou korelaci mezi sírany, dusitany a amonným kationtem, coţ naznaĉuje spoleĉný antropogenní původ. Navíc korelace zjištěná mezi sodíkem, draslíkem a chloridy naznaĉuje přínos mořského aerosolu (Herrera et al., 2009).
2018 56 Hromadné sráţení je definováno jako mnoţství vlhkého sráţení a suchých ĉástic, které se během vzorkování usazují do kolektoru umístěného ve vzdušném prostředí.
V praxi však toto mnoţství můţe být ovlivněno souĉasným vysráţením jemných ĉástic a plynů. Z tohoto důvodu jsou celkové sráţky ĉasto definovány jako celková depozice materiálů v kontinuálně otevřeném vzorkovacím zařízení. Nicméně jakákoli definice se pouţívá, "hromadné neboli celkové" ukládání do vzorkovaĉe, které tvoří pouze ĉást celkového ukládání do okolního ekosystému, protoţe v důsledku turbulentního ukládání plynů a jemných ĉástic celkového ukládání na vegetativní povrchy obecně přesahuje ukládání na povrchy "objemových" vzorkovaĉů. Sráţková chemie je výsledkem sloţitých interakcí mezi dynamikou mraků a mikrofyzikálními procesy, stejně jako atmosférických chemických reakcí, které se vyskytují vně mraĉen a pod nimi. Kyselina a koncentrace širokou geografickou a klimatickou rozmanitost s hřbetem nesoucím bohaté vulkanické kuţelky. Tyto hřebeny protínají zemi od jihozápadu aţ do jihovýchodní ĉásti, s maximální výškou kolem 4000 m, tvořící centrální plošinu přibliţně 3000 km2, známou jako metropolitní oblast. V důsledku nedostateĉného úĉinného urbanistického plánování došlo v posledních 20 letech k rozšíření městské oblasti o výrazné zhoršení kvality ovzduší a vystavení populace roĉní průměrné koncentraci PM10 přibliţně 46 μg.m-3 a roĉním průměrem oxidu dusiĉitého v rozmezí od 64 do 81 μg.m-3 ve velkých dopravních oblastech tohoto regionu. Atmosférické sráţení je jedním z nejúĉinnějších přirozených mechanismů pro odstraňování plynných a ĉásticových zneĉišťujících látek v atmosféře. Proto je důleţité urĉit sloţení chemických sráţek, aby bylo moţné předpovědět moţný dopad na ekosystém.
Cílem této studie je popsat hromadné sráţky v tropické zemi Kostarice, která identifikuje
2018 57 přínos anorganických druhů (větší kationty, anionty a stopové kovy) ve vzorcích atmosférických sráţek za úĉelem odhadnutí hlavních antropogenních zdrojů odpovědných za kontaminaci plocha. Toto je první studie tohoto druhu, která zaĉala v roce 2006 (Herrera et al., 2009).
Obrázek 24 Mapa Kostariky (Herrera et al., 2009)
Celkem bylo vzorkováno na 11 lokalitách ve třech městech, jeţ jsou vidět vyznaĉeny na obrázku 24: San Jose (plochá střecha budovy národní knihovny, budova Institutu elektráren v Kostarice, budova magistrátu San Jose, ústředního Ministerstva veřejné bezpeĉnosti Kostariky, budova parků v obci San Jose, Heredia (budova národní budovy univerzity, Los Angeles Church, Campus národní univerzity Benjamin Nuñez, rekreaĉní park Mercedes Sur a Belen) (Herrera et al., 2009).
U vzorkovacích míst jsou převaţující směry větru z jihozápadní strany přibliţně z 50 - 60 % a z jihovýchodní strany cca ze 40 %. Koncentrace chemických druhů v objemových vzorcích sráţek vyplynuly vyšší, kdyţ se vzdušné hmoty přesunuly na jihovýchod, pravděpodobně kvůli přítomnosti vyšší průmyslové aktivity v blízkosti, ve
2018 58 srovnání s obytnými oblastmi leţícími jihozápadně. Navíc je důleţité poznamenat, ţe koncentrace iontových druhů jsou vyšší při rychlostech větru niţších neţ 1,5 m/s. To lze z antropogenních zdrojů. V budoucích studiích bude důleţité analyzovat rozdíl v chemickém sloţení (Herrera et al., 2009).
6.3.6 Vyhodnocení dat a srovnáním se zahraniĉím
V grafu 1, je znázorněna vodivost, která byla naměřena v Turecku v lese a v lesní