Stupeň Rozsah [m/s] Slovem
Nultý stupeň 0 – 0,2 Bezvětří
První stupeň 0,3 – 1,5 Vánek
Druhý stupeň 1,6 – 3,3 Slabý vítr Třetí stupeň 3,4 – 5,4 Mírný vítr Ĉtvrtý stupeň 5,5 – 7,9 Dosti ĉerstvý vítr
Pátý stupeň 8 – 10,7 Ĉerstvý vítr Šestý stupeň 10,8 – 13,8 Silný vítr Sedmý stupeň 13,9 – 17,1 Prudký vítr
Osmý stupeň 17,2 – 20,7 Bouřlivý vítr Devátý stupeň 20,8 – 24,4 Vichřice Desátý stupeň 24,5 – 28,4 Silná vichřice Jedenáctý stupeň 28,5 – 32,6 Mohutná vichřice
Dvanáctý stupeň Nad 32,7 Orkán
2018 22 působení meteorologických jevů (Ostravská univerzita, 2018).
4.2 Vliv na kvalitu ovzduší
hodnoty, které překraĉují povolené mnoţství vypouštění škodlivých látek, se nejĉastěji vyskytují v období s inverzním teplotním zvrstvením. V Moravskoslezském kraji bylo zaznamenáno překroĉení asi 4,2 násobně. V chladném období jsou hodnoty překraĉovány2018 23 má menší význam a dopad na ţivotní prostředí neţ v chladném období. Kladný vliv teplého období bylo zaznamenáno při tvorbě přízemního ozónu (Blaţek, 2013).
4.2.3 Závislost koncentrace škodlivin na směru větru
Směr větru je povaţován za významný meteorologický jev, který znaĉně ovlivňuje znaĉně úroveň zneĉištění ovzduší. Vítr ovlivňuje šíření a rozptýlení zneĉišťujících látek v atmosféře. Při větší rychlosti větru dochází k intenzivnějšímu rozptylu škodlivých látek v ovzduší (Blaţek, 2013).
2018 24
5 METODIKA ODBĚRU A ANALÝZY VZORKŮ
Odběry vzorků celkové depozice v zájmových lokalitách probíhaly po dobu jednoho roku, tedy v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Vzorky byly odebírány ve 24 hodinových intervalech. Po odběru byly vzorky přelity do sterilních plastových lahvích a následně odvezeny do laboratoří Katedry geologického inţenýrství k vlastní chemické analýze. Minimálním mnoţstvím, potřebným pro stanovení sledovaných parametrů bylo 0,5 l dešťové vody. Jelikoţ jsem v rámci své předchozí bakalářské práce jsem odebírala vzorky v zimním období, věděla jsem, ţe škola nemá k dispozici ţádné přístroje pro měření mokré atmosférické depozice. Proto jsem si vyrobila své vlastní zařízení, z plastových vzorkovnic o objemu 5 l, které mi dobře slouţilo po celou dobu monitoringu.
5.1 Analytické metody stanovení prvků
Pro stanovení koncentrací vybraných iontů, hodnoty pH a vodivosti v odebraných vzorcích celkové depozice byly pouţity tyto analytické metody:
ĈSN ISO 10523 Jakost vod - Stanovení pH
ĈSN EN 27888 Jakost vod. Stanovení elektrické konduktivity (ISO 7888:1985)
ĈSN EN ISO 10304-1 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Ĉást 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusiĉnanů, dusitanů, fosforeĉnanů a síranů
ĈSN ISO 7150-1 - Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Ĉást 1: Manuální spektrometrická metoda
ĈSN ISO 6059 Jakost vod. Stanovení sumy vápníku a hořĉíku. Odměrná metoda s EDTA ĈSN ISO 6058 Jakost vod. Stanovení vápníku. Odměrná metoda s EDTA
Stanovení koncentrace sodíku iontově selektivní elektrodou (ISE) na automatickém analyzátoru LAQUAtwin firmy Horiba
Stanovení koncentrace draslíku iontově selektivní elektrodou (ISE) na automatickém analyzátoru LAQUAtwin firmy Horiba
2018 25
6 VYHODNOCENÍ CHEMICKÉHO SLOŢENÍ CELKOVÉ DEPOZICE
V odebíraných vzorcích celkové depozice bylo sledováno celkem třináct předem vybraných parametrů: hodnota pH, vodivost, fluoridy (F-), chloridy (Cl-), dusitany (NO2)-, rozpustnost a biologickou dostupnost chemických sloţek jako jsou ţiviny (fosfor, dusík, uhlík, aj.). pH také urĉuje, zda můţe vodní ţivot vyuţít fosfor a také v jakém mnoţství. iontové vedení. Elektrickou vodivost chápeme jako poměr mezi proudovou hustotou a intenzitou elektrického pole (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
Ĉistá voda není dobrým vodiĉem elektrické energie. Obvykle destilovaná voda s oxidem uhliĉitým ve vzduchu má dobrou vodivost. Vzhledem k tomu, ţe elektrický proud je transportován ionty v roztoku, vodivost se zvyšuje s rostoucí koncentrací iontů.
2018 26 antropogenním zástupcem fluoridů jsou elektrárny. Fluoridy jsou obsaţeny v zubních pastách, lécích, atd. (atsdr.cdc.gov, 2003). Fluoridy se do ţivých organismů dostávají pomoci vdechování, kde jsou následně dobře absorbovány. Fluoridy jsou z těla vyluĉovány moĉí (atsdr.cdc.gov, 2003).
Chloridy (Cl-)
Chloridy jsou do prostředí uvolňovány antropogenní ĉinností, ale také přirozenými cestami. Největší mnoţství chloridů pochází ze spalování uhlí, z chemického průmyslu nebo z průmyslu, kde se vyrábějí chlorované plastické hmoty. Dále zde můţeme zařadit potravinářský průmysl, metalurgii nebo elektrotechniku. Mezi přirozené zdroje můţeme zařadit vymývání chloridů, které jsou obsaţeny v horninách. Chloridy se do atmosférické depozice dostávají prostřednictvím vulkanické ĉinnosti nebo také unášením kapek slané vody z mořské hladiny pomocí větrů (Nováková, 2011). vyskytují, vznikly biochemickou oxidací amoniakálního dusíku nebo biochemickou redukcí dusiĉnanů. V atmosférických sráţkách můţeme najít dusitany anorganického původu. Jestliţe jsou ve vodách obsaţeny dusitany, budou doprovázeny dusiĉnany
2018 27 následovně ovlivňuje mokrou depozici. Suché ukládání dusiĉnanů přispívá k následnému zneĉištění povodí. Atmosférická depozice můţe zahrnout polovinu celkového vstupu dusíku do atmosféry (Giblin, © Marine Biological Laboratory). aplikací, vĉetně farmaceutických přípravků, výrobků pro osobní péĉi, průmyslových a institucionálních ĉisticích prostředků a dalších technických pouţití, jako například v hasicích přístrojích. Kdyţ se vápník přidává k slouĉeninám fosforu, získáváme výrobky jako je fosforeĉnan vápenatý, který se pouţívá jako lešticí prostředek v zubní pastě (Phosphate facts, © 2017).
Fosforeĉnany jsou významnou souĉástí kaţdodenního ţivota. V mnoha vodních útvarech je fosfor limitující ţivinou a kontrola jeho úrovně je důleţitým krokem v prevenci eutrofizace nebo nadbytku ţivin. Ve většině oblastí pochází převáţná většina fosforu ze samotného prostředí. Pouhá třetina, pochází ze spotřebních výrobků. Existuje několik vlastností, které definují fosfátové látky, především molekulární strukturu a pH. Ty urĉují funkĉnost fosforeĉnanů, které zase urĉují, jakým způsobem se pouţívají fosfáty. Mohou přispět silou pufrování, sekvestraĉním (nebo chelataĉním) výkonem, disperzními a absorpĉními schopnostmi a rozpustností. Fosfáty se obvykle pouţívají jako slouĉeniny fosfátových iontů v kombinaci s jedním nebo více běţnými prvky, jako je sodík, vápník,
2018 28 draslík a hliník (Phosphate facts, © 2017). Fosfor ve vodách dělíme na dvě skupiny, a to na rozpuštěný a nerozpuštěný (Chříbková, 2016).
Sírany (SO4)
2-Sírany pocházejí především z antropogenní ĉinnosti. Pro lidské zdraví jsou velmi nebezpeĉné, jelikoţ jsou karcinogenní. Sírany najdeme především v ĉisticích prostředcích, jako jsou šampony, zubní pasty, ĉisticí prostředky na obliĉej, aj. Díky této látce mohou většinu plodin toxický. Amoniakální dusík je primárním produktem organických dusíkatých látek ţivoĉišného i rostlinného původu (PubChem, © 2018). Ve vodách se amoniak nevyskytuje, neboť není přírodního původu. Amoniak se vyskytuje především tam, kde probíhá zemědělská výroba a kde se vyskytuje kalová nebo splašková odpadní chuť (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
Vápník se můţe uvolňovat z hornin, jako je vápenec, mramor, dolomit, sádrovec, fluorit a apatit. Vápník je urĉujícím faktorem tvrdosti vody, protoţe se nachází ve vodě jako Ca2+ ionty. Vápník je přítomen v různých stavebních materiálech, jako je cement, cihla a beton. Je přítomen v bateriích a je aplikován v omítce jako síran vápenatý. Kovový vápník se pouţívá pří výrobě zirkonia a thoria. Vápník můţe extrahovat oxid siřiĉitý z průmyslových výfuků a neutralizovat kyselinou sírovou před vyprázdněním. Dalšími
2018 29 příklady aplikací vápníku jsou chlorid vápenatý jako bělící ĉinidlo a dezinfekce, fosforeĉnan vápenatý ve sklářském a porcelánovém průmyslu, polysulfid vápenatý a hydroxid jako vloĉkovací látky při ĉištění odpadních vod a fluorid vápenatý jako ĉinidlo zákalu v průmyslových odvětvích smaltu. Vápník můţe být také aplikován pro odstranění uhlíku a síry ze ţeleza a slitin ţeleza a pro odvodnění oleje. Vápenec se aplikuje jako plnivo při výrobě papíru, coţ způsobuje, ţe papír má bělejší barvu. V plastech vede ke zlepšení stability. Vápník ĉasto pozitivně ovlivňuje kvalitu půdy a jeho různé slouĉeniny se pouţívají jako hnojivo (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018). tvorbu ledvinových kamenů. Primární funkce draslíku v těle zahrnují regulaci rovnováhy tekutin a kontrolu elektrických aktivit srdce a jiných svalů. Dospělí pacienti by měli dostateĉně rozpustná ve vodě (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
Proĉ je sodík přítomen ve vodě? Sodné slouĉeniny přirozeně skonĉí ve vodě. Jak jiţ bylo uvedeno výše, sodík pochází z hornin a půd. Nejen moře, ale i řeky a jezera obsahují
2018 30 významné mnoţství sodíku. Koncentrace jsou však mnohem niţší, v závislosti na geologických podmínkách a kontaminaci odpadních vod. Slouĉeniny sodíku jsou pouţívány v mnoha různých průmyslových odvětvích a mohou také skonĉit ve vodách
Předávkování kuchyňskou solí způsobuje zvýšený krevní tlak, arteriosklerózu, edém, hyperosmolaritu, zmatenost a zvýšené riziko infekce. Nedostatek sodíku můţe vést k dehydrataci, křeĉem, paralýze svalů, poklesu růstu a celkové necitlivosti. Obecně platí, (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
Velké mnoţství minerálů obsahuje hořĉík, například dolomit (uhliĉitan vápenatý-hořeĉnatý a magnezit. Hořĉík má nejrůznější vyuţití, a proto můţe skonĉit ve vodě mnoha různými způsoby. Průmyslové odvětví přidává hořĉík do plastů a dalších materiálů jako
2018 31 protipoţární opatření nebo jako plnivo. Hořĉík také konĉí v ţivotním prostředí při aplikaci hnojiv a při krmení skotu. Hydroxid hořeĉnatý se aplikuje jako flokulant v ĉistírnách odpadních vod. Horĉík je také mino jiné projímadlo. Slouĉeniny hořĉíku se obvykle z vody odstraňují, protoţe zvyšují tvrdost vody (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
Lidské tělo obsahuje asi 25 g hořĉíku, z toho 60% je přítomno v kostech a 40%
je přítomno ve svalech a jiných tkáních. Nejsou známy ţádné případy otravy hořĉíkem.
Při vysokých perorálních dávkách můţe způsobit zvracení a horeĉnatý průjem. Vysoké dávky hořĉíku v lécích a doplňcích stravy mohou způsobit svalové zmírnění, nervové problémy, deprese a změny osobnosti (Lenntech: Water Treatment Solutions, © 1998-2018).
6.2 Srovnání s dalšími regióny ĈR
Pro srovnání s jednotlivými regiony Ĉeské republiky byla pouţita data, jeţ jsou k dispozici na webových stránkách Ĉeského hydrometeorologického ústavu. Pouţila jsem tabelární roĉenky z roku 2016, neboť data z roku 2017 ještě nejsou veřejnosti dostupná.
Sráţky byly odebírány metodou bulk s prašným spádem. Tato metoda je popsána v podkapitole 3.2.1 Vertikální sloţka. Pro srovnání s Ĉeskou republikou jsem nepouţila koncentrace dusitanů a fosforeĉnanů, jelikoţ ty Ĉeským hydrometeorologickým ústavem nebyly měřeny. Srovnání jsem provedla pro jednotlivá roĉní období - jaro, léto, podzim a zimu s pouţitím hodnot vypoĉtených jako aritmetický průměr stanovených koncentrací v daném období. V následujících obrazcích (obrázek 9-19) jsou znázorněny průměrné hodnoty sledovaných parametrů pro jednotlivé regiony ĈR.
Na obrázku ĉíslo 9 můţeme vidět znázorněnou hodnotu pH, jeţ nám můţe
2018 32
Obrázek 9 Hodnota pH pro jednotlivé regiony ĈR
Obrázek 10 Vodivost pro jednotlivé regiony ĈR
2018 33 Na obrázku 10 je graficky znázorněna vodivost. Vodivost nám udává koncentraci iontových rozpuštěných látek, a také celkovou mineralizaci ve vodách. Při srovnání hodnot pro jednotlivé regiony jsou patrné výrazné výkyvy ve všech ĉtyřech roĉních obdobích.
V ţádném regionu se v průběhu roku vodivost nepohybuje stejně. Vţdy jsou naměřeny rozdílně hodnoty. Vyšší hodnoty vodivosti jsou způsobeny především inverzí a také mohly být ovlivněny povětrnostními podmínkami. Nejvyšší vodivost byla v regionech zaznamenána v jarním a zimním období.
Na obrázku 11 jsou vyobrazeny koncentrace fluoridů, které mohou vznikat spalováním uhlí, vulkanickou ĉinností, antropogenní ĉinností. Jak můţeme vidět na obrázku 11, koncentrace fluoridů nedosahovaly hodnoty větší neţ 1 mg/l. Nejĉastěji se jejich koncentrace během všech roĉních období pohybovaly okolo 0,01 mg/l. Avšak nejvyšší hodnota fluoridů byla naměřena v pozaďové lokalitě Vyšní Lhoty, kde bylo v létě naměřeno 0,07 mg/l. Tento výkyv mohlo způsobit, ţe zde nebyly vzorky odebírány pravidelně, ale ve větších ĉasových intervalech. Stejná hodnota fluoridů byla naměřená v zájmové lokalitě Ostrava v jarním období.
Obrázek 11 Fluoridy pro jednotlivé regiony ĈR
2018 34 Na obrázku 12 jsou vyobrazeny koncentrace chloridů. Chloridy se do prostředí dostávají především zvětráváním nebo také vyluhováním, kde následně přecházejí do vody. Významným zdrojem chloridů jsou mořské vody, jelikoţ působením větru se dostávají do atmosféry. Nejvyšší naměřená koncentrace chloridů byla zaznamenána na Ostravsku v zimním období, kdy hodnota přesahovala více jak 3 mg/l. Dále byly zvýšené koncentrace stanoveny na podzim v Uherském Hradišti a v zimním období na Opavsku a v obci Vyšní Lhoty, kdy hodnoty přesahovaly přes 1 mg/l. V zimním období má tento nárůst zřejmě na svědomí antropogenní ĉinnost, jelikoţ dochází ke zvýšenému spalování uhlí a solení cest.
Obrázek 12 Chloridy pro jednotlivé regiony ĈR
Dusiĉnany můţeme vnímat především jako plynný dusík, který se na planetě Zemi vyskytuje v 80 %. Dusiĉnany vznikají pro spalování fosilních paliv. Důleţitou biologickou sloţkou je dusiĉnan obsaţen v blesku. Na obrázku 13 můţeme vidět znázorněné koncentrace dusiĉnanů pro celou Ĉeskou republiku. Jak můţeme v grafickém znázornění vidět, vyšší hodnoty tohoto prvku byly opět zaznamenány v zimním období. Příĉinou je pravděpodobně topení fosilními palivy. Znaĉný vliv můţe mít rovněţ chemický průmysl. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány na Ostravsku a také v obci Vyšní Lhoty, které spadají pod město Frýdek -Místek. Na jaře byly hodnoty opět vyšší v obci Vyšní
2018 35 Lhoty, zde uţ mohla být příĉinou bouřky, jelikoţ lokalita se nachází v podhorské oblasti, nebo také spalováním fosilních paliv a odpadů.
Obrázek 13 Dusiĉnany pro jednotlivé regiony ĈR
Dalším sledovanou látkou byly sírany. Sírany vznikají především antropogenní ĉinnosti ze spalování sirnatých tuhých a kapalných paliv. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v celém Moravskoslezském kraji (viz obrázek 14). Sirné slouĉeniny jsou také obsaţeny v naftě, a jak je známo v dnešní době především na silnicích vidíme naftové vozy, jelikoţ nafta je o něco málo levnější neţ benzín. A zde v Moravskoslezském kraji je velmi rozvinutá automobilová doprava.
2018 36
Obrázek 14 Sírany pro jednotlivé regiony ĈR
Amonný kation se vyskytuje především v kalech nebo ve splaškových vodách.
Z výsledků uvedených na obrázku 15 je patrná výrazná variabilita koncentrací mezi jednotlivými regiony i mezi roĉními obdobími. K extrémnímu nárůstu koncentrací v letním období došlo v Havlíĉkově Brodě. Ve srovnání s ostatními roĉními obdobími došlo přibliţně k nárůstu 6 x většímu neţ v ostatních regionech. V tomto městě se vyskytuje škrobárna, odkud pochází znaĉné mnoţství splaškových vod, coţ můţe být hlavní příĉinou.
Vápník můţe pocházet i z přirozeného prostředí, nalezneme jej v mořích, ale i v řekách.
Vápník je pro ţivotní prostředí přínosem, je stabilizátorem hodnoty pH a také vodě dodává lepší chuť. Jak můţeme vidět na obrázku 16 vápník je v celkové depozici v ĈR obsaţen velmi málo. Zvýšené hodnoty byly opět zaznamenány pouze v Moravskoslezském kraji, kdy v Ostravě byla naměřena koncentrace 6,77 mg/l v zimním období. Tato koncentrace se pohybovala v rozmezí od 0,10 aţ 6,77 mg/l.
2018 37
Obrázek 15 Amonný kation pro jednotlivé regiony ĈR
Obrázek 16 Vápník pro jednotlivé regiony ĈR
2018 38 Jak jsem jiţ zmiňovala, draslík je důleţitým prvkem pro lidský organismus a zdravý ĉlověk by měl přijmout 5 g mnoţství za den. Je prokázáno, ţe díky draslíku se sniţuje mortalita, především způsobena mrtvicí. Jak můţeme vidět, na obrázku 17 hodnoty draslíku nejsou nijak zvlášť vysoké a ve většině regionů se pohybují v rozmezí od 0,03 do 4,63 mg/l. Zvýšené koncentrace byly zaznamenány pouze v Uherském Hradišti a v obci Vyšní Lhoty. Příĉinou mohlo být zvětrávání minerálů nebo působení silnějších povětrnostních podmínek.
Sodík je především uvolňován z hornin pomocí zvětrávání. Nejĉastěji je sodík obsaţen v kuchyňské soli, která se oznaĉuje jako chlorid sodný. Kaţdý lidský organismus sůl vyţaduje a potřebuje. Dle grafického znázornění na obrázku 18 vidíme, ţe mnoţství sodíku párkrát přesáhlo hodnotu nad 1 mg/l. Hodnota nad 1 mg/l, byla zjištěna ve třech roĉních období v Havlíĉkově Brodě kromě zimy, ale v zimním období byla hodnota zjištěna na 1 mg/ l v Ostravě.
Obrázek 17 Draslík pro jednotlivé regiony ĈR
2018 39
Obrázek 18 Sodík pro jednotlivé regiony ĈR
Poslední prvek, který byl rovněţ sledován Ĉeským hydrometeorologickým ústavem, je hořĉík. Na obrázku 19 můţeme vidět, ţe koncentrace hořĉíku v ţádném ze sledovaných regionů nepřekroĉila hodnotu 1 mg/l. Vyšší hodnoty byly zjištěny v Moravskoslezském kraji, tedy v obci Závada a Vyšní Lhoty. V Ostravě se hořĉík pohyboval v niţších hodnotách v rozmezí od 0,03 do 0,30 mg/l. Pouze jednou byl zaznamenaný vyšší nárůst hořĉíku v jiném regionu a to v Uherském hradišti, kdy na podzim byla naměřena hodnota 0,54 mg/l
Jak můţeme vidět se srovnání s Ĉeskou republikou, hodnoty vycházely v celé ĈR různorodě, neboť kaţdý kraj, okres nebo region je zatěţován rozlišným průmyslovým odvětvím. V případě pozaďové lokality Vyšní Lhoty došlo k obĉasným výkyvům v koncentracích některých parametrů. Důvodem byl anomální vzorek odebraný v létě.
Bylo suché léto s obĉasnými sráţkami, avšak nikdy nebylo nasbíráno potřebné mnoţství vody k analýze. Ve výsledku vzorek obsahoval celkovou depozici za období dvou měsíců.
Jestliţe bylo v odběrové nádobě malé mnoţství dešťové vody, mohlo v ní docházet k rozkladu organické hmoty a řas, coţ mělo za následek zvýšené hodnoty některých
2018 40 parametrů. Rovněţ mohl výsledně koncentrace výrazně ovlivnit zvýšený podíl suché depozice. Ale je zapotřebí si uvědomit co ĉlověk proto, aby se alespoň některým negativním antropogenním vlivům zamezilo. Co ĉlověk nepotřebuje k ţivotu, nebo dokonce je to pro ţivý organismus nebezpeĉné, toho je zde nadbytek. Je potřeba se nad tím zamyslet, ale kaţdý musí zaĉít sám u sebe. Jinak nikdy k ţádné pozitivní změně nedojde.
Obrázek 19 Hořĉík pro jednotlivé regiony ĈR
6.3 Srovnání se zahraniĉím
Pro srovnání se zahraniĉím bylo zvoleno několik zahraniĉních studií jako je například Srbsko, Francie, studie o Bělehradském lese a obci Bahçeköy v Turecku, v Itálii ve městě Potenza a poslední studií jsem si vybrala na Kostarice nacházející se ve střední Americe.
6.3.1 Srbsko
V Srbsku se během 28 let zkoumá celkové chemické sloţení pro období od roku 1982 do roku 2010. Vzorky byly odebírány v denních intervalech na osmi meteorologických stanicích v Srbsku. Pouze 0,17 % vzorků bylo silně kyselých, kdy
2018 41 hodnota pH byla menší neţ 3,5. Průměrné hodnoty pH, které měřili, bylo 5,94 – 6,26.
Znaĉné ovlivnění v Srbsku bylo způsobeno bombardováním v roce 1999, kdy tato katastrofa měla znaĉný vliv na vývoj celkového chemického sloţení obsaţený v dešťové vodě. Došlo k velkému nárůstu vápníku. V západní ĉásti Srbska bylo prokázáno větší mnoţství vzorků neţ ve východní ĉásti. Byly zde zkoumány tyto parametry sírany, dusiĉnany, amonný kation, vápník, draslík, hořĉík, chloridy a sodík (Vujović et al., 2016).
Největší zneĉištění v ovzduší bylo zaznamenáno v jiţní ĉásti Srbska. Na obrázku 20 můţeme vidět mapu Srbska a také vyznaĉeno osm odběrných míst.
Obrázek 20 Mapa Srbska (Vujović et al., 2016)
Tyto místa byly zvoleny, neboť pokrývají téměř celé území Srbska. Avšak ne na všech stanicích docházelo k 28 letému měření a odebírání vzorků. V Bělehradu-Vaĉar tyto odběry probíhaly po dobu 20 let. V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty všech naměřených parametrů (Vujović et al., 2016).
Zvýšený obsah amoniaku ve vzorcích byl zapříĉiněn rozpouštěním atmosférického amoniaku NH3 a zachytávání (NH4)+. Hlavním zdrojem jsou emise z půdy, oceánů a ţivoĉišných exkrementů. Antropogenní zdroje pochází z hnojení a spalování biomasy.
2018 42
Palanka Kraljevo Kruševac Ćuprija Niš
Kameniĉki