Okres Opava se nachází na severu Moravy, která je souĉástí Moravskoslezského kraje. Vesnice, které spadají pod okres Opava, tvoří státní hranici s Polskou republikou, přiĉemţ nejseverněji se nacházející obcí je obec Třebom. Dále je region obklopen ĉtyřmi okresy (Bruntál, Ostrava, Olomouc a Nový Jiĉín). Jihozápadní hranice okresu je lemována řekou Odrou, kde opouští území, a to v nejjiţnější ĉísti u Spalovského mlýna, avšak východní ĉást okresu se opět nachází u řeky Odry (Frank, 2005). Obrázek 1 znázorňuje rozdělení okresu Opava na ĉtyři obvody obcí s rozšířenou působností (Opava, Kravaře, Hluĉín a Vítkov). V okrese Opava se nachází celkem naleznout 77 obcí, z toho 7 měst.
Opavsko je z největší ĉásti tvořeno Poopavskou níţinou, která se rozprostírá v široké říĉní nivě řeky Opavy a jejich přítoků. V dané říĉní nivě lze nalézt několik chráněných území.
Především přírodní památky (Úvelanské louky, Heraltický potok, Otická sopka a Hůrky), nebo také přírodní rezervace (Hvozdnice, V Kaluţích a Hořina) (Kubaĉka, 2005).
Obrázek 1 Mapa okresu Opava (docplayer.cz, © 2018)
2018 4 Zájmová lokalita, kde byly, vzorky odebíraný se nachází v obci Závada. Přesná lokalizace pomocí GPS souřadnic je 49°57'14.536"N, 18°9'56.350"E. Celý okres Opava je uveden na obrázku 2. Obec Závada se nachází v severovýchodní ĉásti Ĉeské republiky, která je vzdálena asi 5 km od Polské státní hranice. V obci Závada momentálně ţije 585 obyvatel (aktuální data z roku 2017). Obec se nachází v nadmořské výšce 278 m n. m.
v Hluĉínské pahorkatině (Štěpán, 2007). Tato pahorkatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní ĉásti Ĉeské republiky v Opavské pahorkatině. Kolem obce se nachází jak lesní tak i zemědělské pozemky. Lesy jsou zastoupeny různými druhy listnatých a jehliĉnatých dřevin. Zemědělská půda je obdělávaná kaţdoroĉně. Můţeme zde vidět vysetou například řepku olejku, kukuřici, oves, jeĉmen ĉi ţito (Štěpán, 2007).
Obrázek 2 Výřez mapy okres Opava (mapy.cz, © 2018)
2.1.1 Geomorfologické poměry
Zájmová lokalita se nachází v prostoru regionálního geomorfologického okrsku Vřesinská pahorkatina. Podle geomorfologického ĉlenění toto území náleţí k provincii Středoevropská níţina, soustava Středopolské níţiny, podsoustavě Slezská níţina, celek Opavská pahorkatina, podcelek Hluĉínská pahorkatina (Lorková, 2015).
Vřesinská pahorkatina je plocha, která je tvořena v sedimentech pleistocenního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách. Tato pahorkatina je málo zalesněná.
Na jejím území je v provozu velká pískovna (jiţně od obce Závada) a cihelna (východně od Hluĉína). Terén v zájmové lokalitě je zvlněný, vymodelovaný v sedimentárních
2018 5 horninách akumulaĉní a modelaĉní ĉinností pevninského ledovce a po jeho ústupu akumulaĉní a erozní ĉinností fluviální, eolickou a deluviální. V místech, která byla prozkoumána hydrogeologickými pracemi, je vytvořena plošinami, které jsou protnuty hlubokou erozní rýhou, v níţ byl zaznamenán výtok podzemní vody (Lorková, 2015).
2.1.2 Klimatické poměry
Obec Závada leţí v mírně teplé klimatické oblasti. Oblast se vyznaĉuje dlouhým létem, teplým aţ mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem, krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (Lorková, 2015).
Sráţkové poměry v okrese Opava jsou rozděleny nepravidelně. Nejméně sráţek lze naměřit v severozápadní ĉásti od města Opavy, jelikoţ zde je lokalita ovlivněna zastíněním Hrubého Jeseníku. Nejvyšší úhrn sráţek lze registrovat v Ĉervené hoře, kde roĉní průměr dosahuje 810 mm. Průměrné mnoţství sráţek v okrese Opava 640 mm. Nejméně naměřených sráţek bývá v měsících ĉerven, ĉervenec a srpen. Avšak zcela mimořádný stav nastal v roce 1997, kdy se hladiny vodních toků se zvedly o 2 metry, na některých místech bylo registrováno aţ o 3 metry. Tento jev nezasáhl pouze Opavsko, ale bylo ovlivněno rovněţ území Moravy a ĉásteĉně východní Ĉechy (Chříbková, 2016). V okresu Opava registrován menší úhrn sráţek (viz Obrázek 3) (Tolasz et al., 2007).
Obrázek 3 Průměrný roĉní úhrn sráţek (Tolasz et al., 2007)
2018 6 reprezentovány zelenošedými, vápnitými, proměnlivě písĉitými, jemně slídnatými jíly.
Ve vrstvě jílů se mohou vyskytovat různě mocné vrstvy bělošedých, velmi jemně zrnitých písků, v různém stupni zajílování. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny ledovcovými a eolickými uloţeninami. Souvrství ledovcových sedimentů nasedá přímo na terciérní jíly.
Litologicky se jedná o velmi pestré souvrství, ve kterém mohou být zastoupeny pelitické, psamitické i psefitické sedimenty (Lorková, 2015).
Na základě prozkoumanosti území je zřejmé, ţe geologické poměry jsou zde velmi sloţité. Z výsledků průzkumných prací vyplývá, ţe vyuţívaná hydrogeologická struktura má pravděpodobně tvar velmi úzké kaňonovité deprese protáhlého tvaru, kde jsou uloţeny sedimenty charakteru psamitů. V okolí se vyskytují málo propustné sedimenty, coţ bylo potvrzeno vrtnými pracemi (Lorková, 2015).
2.1.5 Hydrogeologické poměry
Podle hydrogeologického rozdělení je tato lokalita souĉástí rajonu Kvartérní sedimenty v povodí Odry a detailněji rajonu Kvartér Opavské pahorkatiny. Kolektorem podzemní vody jsou ledovcové uloţeniny ve vývoji písĉitém, štěrkopísĉitém a štěrkovitém, které mají průlinovou propustnost. Míra propustnosti je závislá především na granulometrickém sloţení, mocnosti a mnoţství jílovité příměsi v lokálním kolektoru (Lorková, 2015).
2018 7 2.1.6 Pedologické poměry
Z hlediska pedologického je zájmové území tvořeno hnědozemními půdami. V obci Závada se nacházejí převáţně hnědé půdy oglejené nebo glejové půdy, které jsou ovlivněny vodními toky. Vyskytují se zde hlinité půdy, které obsahují znaĉné mnoţství prachových ĉástic, nebo půdy hlinitopísĉité (Tomášek, 2003). Území spadá z velké ĉásti do přírodní zemědělské oblasti a půdy jsou zde oznaĉovány jako velmi kvalitní.
Zemědělská půda ĉiní zhruba 74 % z celkové výměry (Chříbková, 2016).