Jednatel či jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným a jako statutární orgán jsou oprávněni jednat ve všech záleţitostech společnosti. Počet jednatelů, který si společnost zvolí, je určen ve společenské smlouvě. Má-li společnosti více jednatelů, je kaţdý z nich oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Způsob jednání jednatelů však můţe být společenskou smlouvou upraven, a to např. tak, ţe musí
všichni nebo alespoň někteří jednatelé jednat společně. Údaje o jednatelích a způsobu jejich jednání se zapisují do obchodního rejstříku.
Obchodní zákoník určuje, ţe v otázkách týkajících se řízení společnosti je zapotřebí k přijetí rozhodnutí souhlasu většiny jednatelů, přičemţ ani společenská smlouva ani stanovy společnosti nemohou tento postup změnit. Jednatele volí valná hromada.
Obr. 3 Příklad zápisu statutárního orgánu s.r.o. – jednatelů v obchodním rejstříku – zdroj Obchodní věstník
3.4.1 Způsobilost k výkonu funkce jednatele
Předpoklady pro výkon funkce jednatele jsou stejně jako u členů představenstva dány zákonem. Jednatelem společnosti se můţe stát pouze fyzická osoba, která je:
- straší 18 let
- plně způsobilá k právním úkonům - bezúhonná
- nenastala u ní překáţka provozování ţivnosti - není u ní dána překáţka výkonu funkce.
Další podmínka výkonu funkce jednatele není v zákoně výslovně uvedena, avšak lze dovodit, ţe jednatel společnosti, nemůţe být zároveň prokuristou společnosti. Další podmínky pro výkon funkce jednatele společnosti mohou být zakotveny ve společenské smlouvě.
3.4.2 Vznik a zánik funkce
Jednatele do funkce jmenuje valná hromada, která rovněţ rozhoduje o jejich odvolání. Můţe tak učinit na základě jakéhokoliv důvodu nebo i bez jeho udání. Jednatel
se stává jednatelem okamţikem jmenování, nikoli na základě zápisu do obchodního rejstříku, neboť tento zápis je pouze deklaratorní povahy.4 Jak vyplývá z §139 odst. 2, výkon funkce jednatele je neslučitelný s výkonem funkce člena dozorčí rady. Na výkon funkce nemá jednatel právní nárok. Jednatelé obvykle vykonávají funkci statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným na základě smlouvy o výkonu funkce, která je zpracována v příloze této práce.
Funkce jednatele můţe zaniknout několika způsoby. Dojde-li ke smrti jednatele či zániku společnosti samé dochází k zániku funkce vţdy. Dále můţe funkce jednatele zaniknout odvoláním, rezignací, uplynutím funkčního období, ztrátou způsobilosti k výkonu funkce či dohodou.
Odvolání jednatele je nejčastějším způsobem zániku funkce. Jednatel můţe být odvolán buď na základě vlastní ţádosti nebo na základě návrhu třetí osoby. Aby bylo odvolání jednatele platné, musí být dodrţen řádný procesní postup svolání a rozhodnutí valné hromady. Nebyla-li tato podmínky splněna, je odvolání jednatele neplatné.
Rozhodne-li se jednatel rezignovat na svou funkci, můţe tak učinit z jakéhokoliv důvodu, nebo jej nemusí vůbec uvádět. Svou rezignaci provede jednatel oznámením společnosti, které musí být řádně doručeno, neboť rezignace nabývá platnosti okamţikem doručení. Po podání rezignace musí však jednatel dočasně i nadále plnit své povinnosti, které mu ukládá zákon. Jednatel oznamuje svou rezignaci valné hromadě nebo společníkům a výkon funkce v tomto případě končí dnem, kdy valná hromada nebo společníci na svém zasedání rezignaci jednatele projednala. V případě, ţe má společnost více jednatelů, můţe společenská smlouva povolit i jiné postupy při oznamování rezignace, a to např. podání rezignace přímo na schůzi jednatelů.
Obchodní zákoník nestanovuje délku funkčního období jednatele, a proto ani zákon neuvádí jako způsob zániku funkce jednatele uplynutí funkčního období. Ve společenské smlouvě nebo rozhodnutím valné hromady však můţe být skončení funkčního období přijato jako důvod pro zánik funkce jednatele. Funkce v tomto případě zaniká posledním dnem funkčního období.
V případě, ţe jednatel přestane splňovat některou z podmínek pro výkon funkce, zaniká jeho funkce bez dalšího. Nepříliš častým, ale moţným způsobem zániku funkce je dohoda o zániku funkce.
4 Příklad zápisu jednatele v obchodním rejstříku viz Obr. 3
Pokud je zánikem funkce některého z jednatelů ohroţena schopnost statutárního orgánu plnit své funkce, zvolí nového jednatele soud. Tento jednatel je však zvolen pouze na dobu neţ bude příslušným orgánem zvolen jednatel nový. Soud rozhoduje o náhradním jednateli na základě návrhu osoby, která prokáţe právní zájem na tom, aby byl statutární orgán společnosti schopen rozhodovat. Není-li po uplynutí lhůty stanovené zákonem podán návrh na volbu jednatele soudem, můţe tento společnost zrušit nebo navrhnout její likvidaci i bez podání návrhu.
Obr. 4 Zápis vzniku a zániku funkce jednatele v obchodním rejstříku – zdroj Obchodní věstník
3.4.3 Rozhodování jednatelů
Řešit otázku rozhodování je relevantní pouze v případě, ţe společnost má dva nebo více jednatelů. Má-li totiţ společnost pouze jednoho jednatele, rozhoduje o všech jemu svěřených otázkách pouze on sám. Má-li společnost více jednatelů, je k přijetí rozhodnutí zapotřebí souhlasu většiny jednatelů, pokud společenská smlouva nestanoví odlišné pravidlo pro přijímání rozhodnutí. Jednatelé mohou přijímat rozhodnutí, pokud je přítomna nadpoloviční většina jednatelů.
3.4.4 Působnost jednatelů
Zákon svěřuje do působnosti jednatelů jako statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným dvě základní oprávnění, oprávnění k obchodnímu vedení společnosti a oprávnění činit jménem společnosti právní úkony – tzv. jednatelské oprávnění.
Obchodní vedení společnosti představuje průběţné spravování záleţitostí společnosti, především řízení běţného chodu společnosti – tzn. řešení kaţdodenních organizačních, technických, obchodních, personálních či finančních problémů a vedení účetnictví. V případě, ţe má společnost jednoho jednatele, rozhoduje o výše svěřených
otázkách pouze on sám. Je-li jednatelů více, je nutný k přijetí rozhodnutí souhlasu většiny jednatelů, neurčí-li společenská smlouva jinak.
Pojem jednatelské oprávnění představuje vykonávání činnosti statutárního orgánu navenek – tzn. vůči třetím osobám. Dle zákona je k těmto činnostem oprávněn kaţdý jednatel samostatně, avšak je dána moţnost, upravit toto společenskou smlouvou.
3.4.5 Práva a povinnosti jednatelů
Jednatelé společnosti mají dvě základní práva. Prvním z práv je právo na odměnu.
Jednatel má nárok na odměnu obvyklou, nejsou-li mezi jednatelem a společností dohodnuty jiné podmínky. Nejčastěji bývá otázka odměňování jednatelů upravena ve smlouvě o výkonu funkce nebo ve vnitřních předpisech společnosti. Druhým základním právem jednatele je právo na informace, které potřebuje k řádnému výkonu funkce jednatele.
Základní povinností jednatele je starat se o záleţitosti společnosti a její majetek.
Musí tak činit s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných otázkách, respektovat zákonem uloţený zákaz konkurence, dbát usnesení valné hromady a působit pouze v mezích jemu svěřených kompetencí. Další povinností jednatele je informační povinnost. Tuto povinnost má vůči společníkům na valné hromadě a dozorčí radě.
Jednatelé mají rovněţ povinnost podat insolventní návrh, nachází-li se společnost v úpadku a musí tak učinit bez zbytečného odkladu. Porušení povinností jednatele má za následek odpovědnost jednatele za škodu, která vznikla v důsledku porušení jeho povinností.
3.4.6 Odpovědnost a ručení jednatelů
Jak jiţ bylo uvedeno, jsou jednatelé povinni vykonávat činnosti jim svěřené s péčí řádného hospodáře. Je-li sporné, zda tuto zásadu dodrţeli, nesou důkazní břemeno jednatelé. Poruší-li jednatel při výkonu funkce své povinnosti, odpovídá za škody, které tímto porušením vznikly. Odpovědnost jednatelů je objektivní, tzn. ţe jednatel odpovídá bez ohledu na zavinění. Společenská smlouva ani stanovy společnosti nemohou odpovědnost jednatelů omezit ani vyloučit. Pokud je za vzniklou škodu odpovědný pouze jediný jednatel, odpovídá za škodu sám. V případě, ţe škodu zavinilo několik jednatelů, odpovídají tito společně a nerozdílně.
Zákon uvádí, ţe jednatelé jsou povinni řídit se zásadami a pokyny valné hromady.
Pokud však valná hromada vydala pokyn, který byl v rozporu s právními předpisy a jednatel ho i přes tuto skutečnost splnil, pak vznikne-li v důsledku uskutečnění tohoto pokynu společnosti škody, je za tuto škodu odpovědný jednatel. V případě, ţe valná hromada přijme nesprávné rozhodnutí, avšak toto rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, pak jednatel za případnou škodu vzniklou v důsledku vykonání tohoto rozhodnutí neodpovídá.
Jednatelé, kteří odpovídají společnosti za způsobenou škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně. Výše ručení je však omezena rozsahem povinnosti k náhradě škody. Ručení jednatele zaniká okamţikem uhrazení způsobené škody.
3.4.7 Zákaz konkurence
Zákazem konkurence se zabývá § 136 obchodního zákoníku. Dle toho ustanovení nesmí jednatel:
- podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,
- zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
- účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání
- vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaţe jde o koncern. 5
Společenská smlouva nebo stanovy společnosti mohou zákaz konkurence dále rozšířit.
Společenská smlouva můţe také stanovit, ţe zákaz konkurence se vztahuje i na společníky.
Dojde-li k porušení zákazu konkurence, můţe společnost poţadovat, aby osoba, která zákaz konkurence porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém se poručila zákaz konkurence, nebo aby práva tomu odpovídající převedla na společnost. Právo společnosti na vydání prospěchu zaniká uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne, kdy se společnost o zákazu konkurence dozvěděla nebo uplynutím 1 roku ode dne porušení zákazu konkurence.
Společnost můţe dále poţadovat i náhradu škody, která vznikla v důsledku porušení zákazu konkurence. Náhrada škody můţe zahrnovat skutečnou škodu i ušlý zisk.
Právo na náhradu škody musí být uplatněno do 4 let ode dne, kdy se společnost o vzniku škody dozvěděla, nejpozději však do 10 let od porušení povinnosti, které vedlo ke vzniku škody.