Vzájemná prezentace a propagace kulturníhoi dědictví v partnerských muzeích.
Na tento program v rámci příhraniční propagace Intereg III.A. byl VMP v září tohoto roku poskytnut grant ve výši 826 200 Kč. Spolupráce je navázána se slovenským Liptovským muzeem v Ružomberku. Jak již název vypovídá, jedná se o vzájemnou spolupráci, v jejímž rámci
KOMUNIKACE A PROPAGACE například vystoupí Slováci se svým programem na stanovené akci ve VMP a naopak, nebo se tisknou nové materiály . Grant je potřeba vyčerpat do 30. 8. 2007.
Norský grant
V roce 2005 vypracovaly útvary VMP grantovou žádost z oblasti Finančních mechanismů EHP/Norsko. Rozsáhlý projekt má název Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví, zahrnující několik dílčích aktivit směřujícíchk rozšíření nabídky expozic, výstav a dalších typů programů pro laickoui odbornou veřejnost. Projekt zahrnuje jak ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví tak i zlepšení péče a ochranu movitých kulturních památek. Předpokládá se, že v průběhu let 2006-2009 nastanou rozsáhlé stavební akce v areálech Mlýnské doliny a Valašské dědiny, nároky se budou klást také na odborné zajištění těchto prací i činností souvisejících s realizací projektu (terénnídokumentace, analýza stavebního archivu, výzkumně-dokumentační úkoly směřující k tvorbě podkladových materiálů a scénářů pro nové expozice,revitalizace a dohled nad prováděním tradičních technologií atd.).
V rámci projektu by měla být věnovaná nemalá pozornost programům určeným specifickým skupinám klientů– školní mládeži, seniorům, lidem zdravotně a mentálně postiženým, měly by se objevit také vybrané formy prezentace, dosud v nabídce muzea málo zastoupené – klasická historicko etnografická expozice a komponované multimediální pořady, čerpající z lidové slovesnosti, zvykosloví, folklóru atd. Poprvé je v rámci realizace projektu pro zahraniční pomoc, kde byl projekt posléze vyhodnocen na první pozici, koncem roku 2005 se začala zpracovávat rozšířená anglická verze žádosti.
ZÁVĚR celorepublikového, nýbrž i mezinárodního. Muzeum neustále vyvíjí snahu k navázání kontaktů a spolupráci s domácími i zahraničními subjekty. Ačkoliv převážná část klientů jsou návštěvníci Například na brněnském letišti začala poskytovat své služby nízkonákladová společnost Ryanair, se kterou k nám létají obyvatelé Velké Británie, ovšem jejich služeb mohou využít i jiní cestující, neboť přes Londýn tranzitují také turisté ze Spojených států amerických a jiných zemí. Podle plánovaných aktivit by mělo i mošnovské letiště začít navazovat spolupráci s dalšími společnostmi a přepravovat více turistů, přitom Valašské muzeum v přírodě se nachází zhruba 40minut jízdy od tohoto letiště.
Jak jsem se již ve své práci zmínila, osobně jako největsí problém a překážku návštěvnosti vidím špatné dopravní silniční spojení, které je zastaralé,velmi pomalé a nekvalitní v celém Zlínském kraji. Pokud se nevybudují v dohledné době plánované rychlostní komunikace, jsou další snahy o rozvoj a zvýšení návštěvnosti dopředu limitovány. Taktéž bych doporučovala
13 Viz příloha číslo II.
ZÁVĚR vybudovat v kraji, především ve větších městech, více kvalitních a lépe vybavených ubytovacích zařízení a nejlépe ve Zlíně alespoň jeden *****hotel pro náročnou klientelu, aby mohla být ve větší míře rozvíjena kongresová turistika. Celkově se v kraji nachází dostatečný počet dalších ubytovacích zařízení za přijatelné ceny.
Valašské muzeum v přírodě prošlo od revoluce v roce 1989 mnoha změnami, především v oblasti personální a finanční. Pana Phdr. Jaroslava Štiku, CSc vystřídal ve funkci ředitele v roce 1999 pan Ing. Vítězslav Koukal, CSc, což s sebou přineslo změny i na jiných pracovních pozicích. Navíc se muzeum v roce 2000 stalo příspěvkovou organizací. Tyto dva roky vyústily v důsledků změn například i k tomu, že pro rok 2000 se mi nepodařilo získat potřebné údaje o finančním hospodaření, taktéž mi nikdo z pracovníků muzea nebyl schopen podat informace o návštěvnosti muzea z let dřívějších, pouze od roku 2003 a celé toto období je plné nedostatků, hlavně z hlediska dokumentace. V dnešní době se situace kolem personálních změn se uklidnila, pracovníci zajišťují plynulý chod muzea a všechny byly podle mého názoru muzeu ku prospěchu.
Stálo by však za to se zamyslet nad tím, zda je opravdu potřeba, aby v muzeu pracovalo takové množství zaměstnanců jako dnes, což je asi 120 zaměstnanců včetně těch externích
V oblasti financí nastala změna velmi podstatná. Po druhé světové válce spravoval muzeum stát, významně určoval jeho činnost a také ji celou dotoval. V dnešní době sice stát na provoz muzea každoročně přispívá nemalou částkou, avšak bez určitých finančních příjmů z vlastní povolené činnosti se dnes už muzeum neobejde. V letech 2001 a 2002 dokonce převýšil příjem z vlastní činnosti finanční příspěvek obdržený z Ministerstva kultury České republiky.
ZÁVĚR zájem a v době konání akcí je prodejna vždy velmi vytížena. Další možností zvýšení finančních příjmů je i získání více sponzorů, na čemž muzeum neustále pracuje. Jak jsem se již zmínila, expozice jsou velmi náročné z hlediska údržby a ne mnoho turistů navštíví všechny areály muzea během jednoho dne. Zde se jeví možnost jak pro muzeum, tak pro místní podnikatele vytvořit dostatečnou nabídku ostatních, především zábavních služeb a nepřímo tak donutit turisty, aby si rozložili návštěvu muzea do více dní.
Ve své práci jsem uvedla jen základní subjekty, s kterými muzeum spolupracuje a instituce, jichž je muzeum členem, neboť je v této oblasti opravdu velmi aktivní. Především je
ZÁVĚR ale nutné, aby nadále fungovala a déle se vyvíjela spolupráce mezi muzeem a městem a aby bylo město celkově včleněno do regionu. K vyšší návštěvnosti kraje a tím pádem i muzea také přispěje odstranění výše uvedených nedostatků a větší propagace kraje jakožto celku.
Závěrem bych chtěla podotknout, že jsem ráda, že se v kraji nachází instituce, jako je Valašské muzeum v přírodě. Muzeum se dokázalo úspěšně vyrovnat se všemi změnami v průběhu své mnohaleté existence a přispívá svou činností ke zvýšení atraktivity celého kraje.
Uchovává prvky lidové valašské tvořivosti a poskytuje reálný pohled na valašskou kulturu jako takovou. Je místem, kam ráda zavítám se všemi svými kamarády a hosty, pokud jim chci přiblížit Valašsko, místo, kam se budu vždy ráda vracet.
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
Literatura
1. LADISLAV KESNER, Marketing a management muzeí a památek, Grada, Praha 2005 2. JITKA PEKOVÁ, Hospodaření a finance územní samosprávy, Management press,
Praha 2004
Diplomové práce
1. ŽIVA KMENTOVÁ, Diplomová práce „Valašské muzeum v přírodě aneb když už tady jednou je, tak ho hleďme využít“, VŠE Praha 2.5. 1994
Konzultace s pracovníky muzea
1. SYLVA MIKULENKOVÁ, vedoucí ekonomického oddělení 2. PAVLÍNA KŘENKOVÁ, Dis, vedoucí propagačního oddělení
3. Mgr. JARMILA KVAPILOVÁ, pracovnice oddělení programů a produkce 4. JAROSLAV JURKA, projektant
5. JANA DOHNALOVÁ, sekretariát
Propaga č ní tiskoviny
2. DANIEL DRÁPALA, Město Rožnov pod Radhoštěm, brána Beskyd-sdce Valašska, Městský úřad v Rožnově pod Radhoštěm 2004
3. KOLEKTIV AUTORŮ; To nejzajímavější z Beskyd a Valašska, Regionální agentura cestovního ruchu, Rožnov pod Radhoštěm leden 2000
4. JIŘINA VESELSKÁ, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Valašské muzeum Rožnov pod Radhoštěm 2004
5. Kam za kulturou a sportem?, Rožnovský vzdělávací servis s.r.o. říjen 2006 6. KOLEKTIV AUTORŮ, Musaion, nedatováno
7. FRANTIŠEK CAHEL, Bohumír Jaroněk-grafická a malířská tvorba, Okresní vlastivšdné muzeum v Novém Jičíně 1986
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
Sborníky a v ě stníky
1. Sborník z mezinárodní konference „Muzeum a změna“, Asociace muzeí a galérií ČR 2003 2. Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galérií, Deset let činnosti, AMG 2000 3. Věstník Asociace muzeí a galérií České republiky 2/2004, AMG 30. dubna 2004
Internetové zdroje
www.czso.cz www.czechtourism.cz www.zlinsky-kraj.cz www.vmp.cz
www.zlinskykraj.cz www.lidovakultura.cz www.aktualne.centrum.cz www.slovnik-cizich-slov.abz.cz www.cz-museums.cz
www.fos.cz www.tradice.org
SEZNAM TABULEK
SEZNAM TABULEK
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1-1: Důvody návštěvy ČR v roce 2004... 5
Tabulka 1-2: Negativní skutečnosti z období 2001-2005 ... 6
Tabulka 1-3: Počet příjezdů a přenocování návštěvníků v letech 2003-2005 v České republice... 7
Tabulka 1-4: Počet domácích cest a přenocování rezidentů v letech 2003-2005 v České republice... 8
Tabulka 1-5: Zlínský kraj v číslech ... 9
Tabulka 1-6: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorií ve Zlínském kraji v letech 2002 – 2004 ... 10
Tabulka 1-7: Bariéry rozvoje CR ve Zlínském kraji ... 11
Tabulka 1-8: Materiálně technická základna ve Zlínském kraji v roce 2004 ... 12
Tabulka 1-9: Celkový profil návštěvníka Zlínského kraje ... 14
Tabulka 4-1: Výše finančního provozního příspěvku v letech 1998-2005... 21
Tabulka 4-2: Výše příjmu z vlastní činnosti ... 21
Tabulka 4-8: Investiční dotace v roce 2005... 26
Tabulka 4-9: Dary peněžitých darů v Kč v roce 2005 ... 26
Tabulka 4-10: Vstupné 2006... 27
Tabulka 4-11: Vysvětlivky ... 27
Tabulka 5-1: Sbírkové fondy v číslech ... 31
Tabulka 5-2: Umístění stálých expozic ... 31
Tabulka 5-3: Publikace za rok 2005 ... 32
Tabulka 5-4: Návštěvní doba Dřevěného městečka v roce 2006... 34
Tabulka 5-5: Návštěvní doba Mlýnské doliny v roce 2006 ... 34 Tabulka 5-6: Návštěvní doba Valašské dědiny v roce 2006... 35 Tabulka 5-7: Počet tištěných kusů propagačních materiálů v roce 2005 ... 37