Hlavní práce4562_xjana13.pdf, 359.2 kB Stáhnout

(1)

OBSAH

ÚVOD ... 3

1 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI... 5

1.1 CESTOVNÍ RUCH VČ_ESKÉREPUBLICE... 5

1.1.1 Příjezdový cestovní ruch... 6

1.1.2 Domácí cestovní ruch ... 7

1.2 CESTOVNÍRUCHVEZLÍNSKÉMKRAJI ... 8

1.2.1 Zlínský kraj ... 8

2 OBECNÉ INFORMACE O VALAŠSKÉM MUZEU V PŘÍRODĚ... 15

2.1 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM... 15

2.2 VZNIK MUZEA... 15

2.3 SOUČASNÁ TVÁŘ MUZEA... 16

AREÁL - DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO ... 16

AREÁL - MLÝNSKÁ DOLINA ... 16

AREÁL - VALAŠSKÁ DĚDINA ... 16

AREÁL – PUSTEVNY... 16

2.4 NÁVŠTĚVNOST... 18

3 ORGANIZACE ... 19

3.1 ADRESA A KONTAKTNÍ ÚDAJE MUZEA... 19

3.2 OBECNÉ INFORMACE... 19

3.3 SPRÁVA MUZEA... 19

4 FINANCE ... 21

4.1 FINANČNÍ PROVOZNÍ PŘÍSPĚVEK A PŘÍJEM ZVLASTNÍ ČINNOSTI... 21

4.2 STRUKTURA VLASTNÍCH VÝNOSŮ A PŘÍSPĚVKŮ OD JINÝCH SUBJEKTŮ... 23

4.3 PODROBNÁ STRUKTURA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ V ROCE 2005 ... 24

4.4 INVESTIČNÍ DOTACE A DARY V ROCE 2005 ... 26

4.5 VSTUPNÉ... 27

5 KOMUNIKACE A PROPAGACE... 29

5.1 KOMUNIKACE... 29

(2)

5.2 PROPAGACE... 29

5.3 JEDNOTLIVÉ KOMUNIKAČNÍ KANÁLY VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ... 31

5.3.1 Expozice a výstavy, programy ... 31

5.3.2 Publikace ... 33

5.3.3 Budova a exteriéry... 33

5.3.4 Personál... 36

5.3.5 Vizuální identita... 36

5.3.6 Marketingové tiskoviny... 37

5.3.7 Reklama ... 37

5.3.8 Publicita a public relations ... 38

5.3.9 Internet ... 38

5.3.10 Přímý marketing... 38

5.3.11 Podpora prodeje... 38

5.4 ČLENSTVÍ A SPOLUPRÁCE... 38

5.5 AKTUÁLNĚ PROJEDNÁVANÉ GRANTY... 39

ZÁVĚR ... 41

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ... 45

SEZNAM TABULEK A PŘÍLOH ... 47 PŘÍLOHY ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

(3)

ÚVOD

Téma Valašské muzeum v přírodě a jeho význam pro cestovní ruch jsem si vybrala převážně proto, protože jsem se na Valašsku narodila, valašská kultura spolu s tradicemi jsou mi velmi blízké a muzeum znám z návštěv a účastni na mnoha jeho programech již z dob mého dětství. Navíc jsem k němu taktéž citově vázána, neboť ve Valašském Slavíně je pohřbena uznávaná a talentovaná malířka, osobnost, které si velmi vážím, má nevlastní babička Jaroslava Hýžová.

Cílem mé práce je získat a poskytnout příslušné informace o cestovním ruchu v České republice a Zlínském kraji, v kterém se muzeum nachází, a konkrétně o muzeu jako takovém.

Pomocí těchto ukazatelů se pokusit rozebrat, zda se muzeum dokázalo úspěšně vyrovnat se změnami, jež nutně nastaly po revolučním roce 1989, jak si stojí z hlediska konkurenceschopnosti dnes, jaký je jeho význam pro cestovní ruch a odhadnout, zda-li bude schopno se dále vyvíjet a být přínosem v nabídce cestovního ruchu ČR. Chtěla bych se také na závěr pokusit navrhnout určitá zlepšení,která by mohla vést k vyšší návštěvnosti muzea.

Předpokládám, že muzeum, jež vzniklo v počátcích minulého století, je institucí, která má nejen celorepublikový, nýbrž mezinárodní význam a je jedním z atraktivit nabídky Zlínského kraje. Na jeho chodu se podílí určitě řada kvalifikovaných zaměstnanců, kteří zajišťují jeho plynulý chod a navazují spolupráci s dalšími organizacemi. Z hlediska struktury návštěvnosti bych očekávala tak, jako všude, značné sezóní výkyvy návštěvnosti a strukturu složenou především z rezidentů a příslušníků okolních států.

Jako hlavní primární metodu sběru dat jsem si zvolila osobní konzultace se zaměstnanci muzea a vlastní pozorování, protože k dané problematice se nevyskytuje dostatečná literatura.

Proto metody sekundární, jako je čerpání informací z různých písemných zdrojů, budou metodami spíše doplňkovými.

Nejprve bych se ráda podívala stručně na problematiku cestovního ruchu jako celku, jeho vývoj v České republice v posledních letech a především analyzovala příjezdový a domácí CR, protože jedním z předpokladů návštěvnosti muzea je právě ochota cestovat a poznávat.

Konkrétně se budu soustředit na kulturní cestovní ruch, v jehož rámci jsou navštěvována také muzea a galerie. Dále bych se chtěla objektivně podívat na situaci ve Zlínském kraji, především

(4)

ÚVOD na jeho slabé stránky z hlediska nabídky CR, jakožto nedostatečně vybudovaná infrastruktura, nabídka ubytovacích služeb, další turisticky zajímavé atraktivity a jiné významné faktory.

Po této části bych chtěla představit muzeum, stručně informovat o jeho geografické poloze, minulosti a organizaci a zaměřit se již na konkrétní finanční situaci, nabídku návštěvníkům, formu komunikace a propagace v posledních letech se zvláštní pozorností na rok 2005, který byl 80. výročním rokem od založení Valašského muzea v přírodě.

(5)

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI

1 CESTOVNÍ RUCH V Č ESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI

1.1 Cestovní ruch v Č eské Republice

Cestovní ruch (dále jen CR) je významným odvětvím národního hospodářství České republiky. V posledních letech se pohybuje na 3. a 4. místě v žebříčku nejdůležitějších exportních odvětví České republiky a pomáhá překonávat regionální dispozice, čímž posiluje ekonomickou i sociální soudržnost.

Jednou z forem cestovního ruchu je také kulturní turistika. Její význam postupně díky zvětšování objemu volného času, růstu střední třídy a hlavně pokroku v dopravě v průběhu minulých desetiletí vzrůstal. Cesty, jejíchž dominantní náplní je poznání a prožitek kultury se stávají jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů CR. Podle prognózy Tourism 2020 Vision, která byla zpracována WOT v roce 2002, je jedním z pěti klíčových segmentů s největším růstovým potencionálem. Kulturní turista je navíc v průměru lépe ekonomicky situován než turista průměrný, neboli více utrácí, což je důležité z hlediska růstů příjmů z CR. Proto by se měla Česká republika také zaměřit na budování kulturních destinací.

Tabulka 1-1: Důvody návštěvy ČR v roce 2004

Historie a architektura (význam: 55 %)

(hrady a zámky, historická města, Praha, kultura)

Relaxace, příroda (význam: 25 %) (letní i zimní hory, lázně, relaxace)

Spotřební zábava (význam: 20 %) (nákupy, noční zábava, pivo, jídlo)

Zdroj: http://www.czechtourism.com/upload/1082961855strategie2010.pdf

(6)

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI 1.1.1 Příjezdový cestovní ruch

Počet zahraničních turistů v České republice vzrůstal od roku 1992 až do roku 1999. V roce 2000 nastal výrazný pokles. Příjezdový cestovní ruch v letech 2000 až 2005 byl negativně ovlivněn mnoha podstatnými skutečnostmi, z nichž ty nejdůležitější jsou zachyceny v následující tabulce.

Tabulka 1-2: Negativní skutečnosti z období 2001-2005 Teroristické útoky v USA ze dne 11. 09. 2001

Povodeň v srpnu 2002 v České republice

Válečný konflikt v Iráku započatý koncem roku 2003 Nemoc SARS v roce 2003

Četné přírodní katastrofy především na asijském kontinentu v roce 2004

Zmařené teroristické útoky v Londýně 2005 a následné zpřísnění bezpečnostních opaření na letištích

Zdroj: Vlastní výzkum

Rok 2005 byl z hlediska příjezdového CR ruchu rokem rekordním, a to v celé historii sledování počtu zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních dle dat Českého statistického úřadu.

(7)

Tabulka 1-3: Počet příjezdů a přenocování návštěvníků v letech 2003-2005 v České republice v tis./ v %

2003 2004 2005 2004/2003 1) 2005/2004 1)

Jednodenní

návštěvníci 7 529 8 924 9 294 118, 5 104, 1

Turisté 7 333 8 689 9 033 118, 5 104, 0

Tranzitující 4 142 4 903 5 060 118, 4 103, 2

Návštěvníci

celkem 19 004 22 517 23 387 118, 5 103, 9

Přenocování

celkem 30 131 34 870 35 928 115, 7 103, 0

1)-index změny v procentech Zdroj: www.czso.cz

1.1.2 Domácí cestovní ruch

Domácí cestovní ruch je významnou součástí odvětví CR. Je ukazatelem nejen ochoty domácích obyvatelů cestovat (čímž je možno vysledovat atraktivitu území pro domácí návštěvníky), ale přeneseně ukazuje zároveň kupní sílu obyvatelstva či ochotu utrácet finanční prostředky za cestovní ruch ať již v České republice nebo v zahraničí. Výdaje rezidentů na CR totiž obsahují nejen výdaje při domácích cestách, ale i domácí výdaje na cesty do zahraniční.

V letech 2003-2005 vykonali rezidenti každoročně v tuzemsku více než 100 mil. cest mimo jejich bydliště. Pravidelně převažovaly cesty jednodenních návštěvníků, kterých bylo nejvíce v roce 2005 (72 mil.). Jedná se jednak o cesty především za rekreací a zábavou, ale částečně jsou do jednodenních výletů zahrnuty rovněž cesty vykonané za účelem nákupu za podmínky opuštění obvyklého prostředí. Turisté realizovali v letech 2003-2005 více než 30 mil.

cest ročně a jsou druhou nejpočetnější skupinou účastníků domácího CR. Cestují za rekreací a sportem, na víkendové pobyty ve vlastním rekreačním zařízení či cesty za účelem návštěvy příbuzných a známých. Průměrný počet přenocování se pohyboval mezi 3,2 a 3,5 noci na 1 cestu.

Počet cest služebních v průběhu let vlivem různých faktorů nejvíce kolísal. Patří k cestám turistů, protože do cestovního ruchu jsou zahrnovány služební cesty alespoň s jedním přenocováním, přesto mají trochu odlišný charakter.

(8)

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI Tabulka 1-4: Počet domácích cest a přenocování rezidentů v letech 2003-2005

v České republice v tis./v %

2003 2004 2005 2004/2003 1) 2005/2004 1)

Jednodenní

návštěvníci 64 565 71 904 72 116 111, 4 100, 3

Turisté 34 760 30 026 30 388 86, 4 101, 2

Služební cesty 2 801 3 168 2 173 113, 1 68, 6

Návštěvníci

celkem 102 126 105 098 104 677 102, 9 99, 6

Přenocování

celkem 118 628 113 807 106 761 95, 9 93, 8

1)-index změny v procentech Zdroj: www.czso.cz

1.2 CESTOVNÍ RUCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI

1.2.1 Zlínský kraj

Zlínský kraj je regionem čtyř oblastí: Kroměřížska, Vsetínska, Uhersko-Hraďišťska a Zlínska a leží ve východní části České republiky. Hraničí se Slovenskem. Prolínání tří etnografických a geografických oblastí – Valašska, Hané a Slovácka – je výsledkem neobyčejné přírodní a kulturní rozmanitosti kraje.

Obrázek 1-1: Zlínský kraj v České republice

(9)

Tabulka 1-5: Zlínský kraj v číslech

Ukazatel Měrná jednotka Zlínský

Celková výměra území Km2 3 964

Počet obcí 304

Nejvýše položený bod m n.m. 1206

Nejníže položený bod m n.m. 170

Počet obcí celkem 299

Počet měst celkem 28

Stav obyvatel k 1.7. 2004 590 706

Prům.měs.mzda zam. v okrese Kč 11435

Míra registr. nezaměstnanosti 12/06 % 8,71

Nemocnice 8

Měrné emise tuhých látek celk. t/km2 0,52

Měrné emise oxidu siřičitého t/km2 2,06

Měrné emise dusíku t/km2 0,97

Kriminalita celk. (zjiš.tr.č.) 13068

Zdroj: www.czso.cz, 2004

(10)

Cestovní ruch a bariéry rozvoje

Cestovní ruch, považovaný za odvětví budoucnosti, se stává stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě českých regionů i celé ekonomiky.

Ačkoliv Zlínský kraj má co nabídnout, patří tradičně k jednomu z nejméně navštěvovaných krajů v ČR¹. Tabulka 1-6: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorií ve Zlínském

kraji v letech 2002 - 2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/9208-05-2000___2004

V posledních letech se proto zástupci tohoto kraje, kteří si význam CR již plně uvědomují, usilovně snaží o prolomení ve vývoji tohoto negativního trendu. Kromě vytváření koncepcí a snahy o získání finančních prostředků, se kraj snaží o intenzivní propagaci jak u nás v republice, tak i za jejími hranicemi. V roce 2006 bylo například v rámci propagace mimo jiné sestaveno takzvané Top 20 Zlínského kraje s odkazem na emailovou adresu, kam mohou občané zasílat své návrhy a tipy ohledně pozoruhodností v kraji. Mezi těchto Top 20 bylo zařazeno take Valašské muzeum v přírodě².

2002 2003 2004

Hosté celkem 471,204 514,594 522,355

Rezidenti 386,777 439,636 440,747

Cizinci 84,427 74,958 81,608

(11)

Přesto se v kraji vyskytuje mnoho překážek, které rozvoj CR do značné miry limitují.

Tabulka 1-7: Bariéry rozvoje CR ve Zlínském kraji

nedostatečná a nekvalitní infrastruktura CR (nedostatečná ubytovací kapacita, informační system, doprava)

nízká kvalita základních a doplňkových služeb CR omezené finanční prostředky na rozvoj podnikání

stále ještě nedostatečná propagace regionu v České republice a zahraničí vůbec nečistota a zanedbanost měst a obcí

přetížená infrastruktura, špatný stav silnic, problémy s parkováním nedostatečná jazyková vybavenost obyvatelstva

vysoká míra korupce na zastupitelstvech kraje xenofóbní chování řady lidí

Zdroj: Vlastní výzkum

Zlínský kraj, konkrétně Valašsko, je co se týče přírodních atraktivit dokonale vybaven a jeho nízká návštěvnost je dána právě těmito bariérami rozvoje. Jednou z nejvíce zmiňovaných je špatné dopravní spojení se zbytkem republiky. Samotná infrastruktura v celém regionuje na velmi nízké úrovni. Vybudování „rychlé komunikace“ z dálnice ve směru Brno-Olomouc vedoucí přes města Uherské Hradiště, Zlín, Vsetín, Valašské Meziříčí s napojením na komunikaci u města Hranice na Moravě je naprostou nutností.

(12)

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI Z následujícího obrázku je možno vysledovat, že se na území Zlínského kraje v současné době nenachází ani jedna dálnice či rychlostní silnice.

Obrázek 1-2: Síť dálnic a rychlostních silnic v ČR (2004)

Zdroj: www.rsd.cz

Další možností přepravy je využití služeb Českých drah. Vlakové spojení Zlínského kraje se zbytkem republiky a velkými městy pokrytí železnicí v samotném Zlínském kraji je na dobré úrovni a cenově přijatelné. Spojení s Prahou je zajišťováno často jedoucími vlaky vyšší kvality Inter a Eurocity, taktéž spojení s Brnem a Ostravou zajišťují rychlé spoje.

(13)

CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI Co se týče ubytovacích zařízení, jako největší problém se jeví absence *****hotelu a zařízení vybavených pro náročnou klientelu, zejména pro potřeby movitejší klientely a kongresové turistiky. Z následujícího obrázku je možno vysledovat výši průměrné ceny nejdražšího a nejlevnějšího typu ubytovacího zařízení a další potřebné informace.

Tabulka 1-8: Materiálně technická základna ve Zlínském kraji v roce 2004

Počet ubytovacích zařízení 371

Počet pokojů v ub. zařízeních 7978

Počet lůžek v ub. zařízeních 21415

Čisté využití lůžek % 37,1

Průměrná cena za ubytování celkem Kč 263

Průměrná cena v hotel**** Kč 1055

Prům.cena chat.osady a tur.ubytovny Kč 129

Počet míst pro stany a karavany 1598

Průměrná cena kempy Kč 103

Zdroj: www.czso.cz, 2004

Další závažné nedostatky, ale i příležitosti, je možné vysledovat z následujících informací hodnotících celkový profil návštěvníka Zlínského kraje³, jež byly získány na základě realizovaného průzkumu, který byl proveden na celém území Zlínského kraje v období červenec 2002 – březen 2003:

3 Další viz příloha číslo IV.:Celkový profil návštěvníka Zlínského kraje

(14)

Tabulka 1-9: Celkový profil návštěvníka Zlínského kraje

Ze 70 % jsou ze Střední Moravy, z Čech jen necelých 10 %. Téměř dvě třetiny tuzemských návštěvníků jsou z okolí do 50 km.

Necelá čtvrtina je v regionu poprvé, přes polovinu návštěvníků navštívilo region již více než třikrát.

Převažují jednodenní pobyty (více než polovina).

Převažujícím důvodem návštěvy je u čtvrtiny celková relaxace, 20 % přijíždí za poznáním a 20 % za sportem.

Nejvíce návštěvníky láká:

o na Valašsku a v Beskydech – pěší turistika a zimní sporty;

o na Hané – různorodé nevyhraněné aktivity;

o na Slovácku – pěší a poznávací turistika;

o na Zlínsku – pěší a poznávací turistika s účastí na kulturních akcích a zábava.

Nejvíce regionu podle návštěvníků schází:

o na Valašsku a v Beskydech – společenská a zábavní centra;

o na Hané – kvalitnější dopravní infrastruktura, společenská a zábavní centra, více míst poskytujících informace;

o na Slovácku – vybavenost pro sportovní vyžití, společenská a zábavní centra;

o na Zlínsku – kvalitnější dopravní infrastruktura a atrakce pro děti.

Nejhůře jsou v regionu hodnoceny faktory: vybavenost pro sportovní aktivity, poskytování informací o regionu, příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost. Nejlépe je hodnocena přátelskost místních lidí k návštěvníkům.

Zdroj: http://www.kr-zlinsky.cz/?ro=92253

Pokud by došlo k lepšímu využití informací například i z těchto zdrojů, týkajících se především připomínek ke zmiňovaném špatném stavu silnic a nedostatečném počtu zábavních center, a byla by vyvinuta větší snaha veřejné správy problémy řešit, jistě by došlo i ke zvýšení počtu návštěvníku VMP. Jak již bylo zmíněno, došlo v posledních letech k obratu v přístupu zastupitelů v oblasti CR a je tudíž možno očekavat v následujících letech určité pozitivní změny.

(15)

OBECNÉ INFORMACE O VALAŠSKÉM MUZEU V PŘÍRODĚ

2 OBECNÉ INFORMACE O VALAŠSKÉM MUZEU V P Ř ÍROD Ě

2.1 Rožnov pod Radhošt ě m

Valašské muzeum v přírode se nachází ve městě Rožnov pod Radhoštěm, zvaném srdce Valašska, zasazeném do Moravskoslezských Beskyd v severní části Zlínského kraje. Město bylo založeno ve 13. století. Ještě ve 20. století našeho letopočtu zde žilo zhruba 3000 obyvatel, kteří se drželi velmi tradičního způsobu života, což bylo dáno především chudobou celého kraje.

Ovšem díky příznivému klimatu a syrovátce z ovčího mléka z okolních horských salaší se Rožnov změnil ve věhlasné lázně, což mělo vliv na celkový rozvoj města a okolí. Lazně již zanikly, avšak Rožnov pod Radhoštěm je se svými osmnácti tisíci obyvateli turisticky oblíbené a vyhledávané město, přičemž jednou z nejvyhledávanějších atrakcí je Valašské muzeum v přírodě.

2.2 Vznik muzea

Muzeum bylo založeno krátce po první světové válce při příležitosti konání Valašského folklórního festivalu v roce 1925 členy Muzejního spolku v čele s bratry Jaroňkovými, kteří pocházeli z Malenovic u Zlína. V Rožnově pod Radhoštěm se usadili natrvalo v roce 1909 a tudíž nejsou rožnovskými rodáky. Již v této době usilovali o vznik muzea, což překazila první světová válka, a podařilo se jim získat určité finanční prostředky na uchování měšťanských domu z rožnovského náměstí, které měly být v díky rozvoji města modernizovány.

Hlavní myšlenkou založení muzea bylo vznik “živého muzea”, uchování architektury, cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů ,o rekonstrukci společenského života, obchodu a zábavy našich předků, o čemž vypovídá i citát Bohumíra Jaroňka :

“Nechceme budovati mrtvé skladiště budov a předmětů, chceme zbudovati pomocí praktického národopisu živé muzeum, v němž zděděné tradice valašské minulosti a svéráz

plemene a bydliště lidu jsou udržovány při životě výkony práce, zvyky, tanci, zpěvy a obřadnostmi lidu.” ⁴

4 http://www.vmp.cz/tour/muzeum34.htm

(16)

2.3 Sou č asná tvá ř muzea

V současné době se muzeum skládá ze tří částí a areálu Pustevny, jejichž podoba se neustále upravuje a doplňuje o nové exponáty. O chod muzea pečuje několik desítek odborných a externích pracovníků.

Areál - Dřevěné městečko Areál - Mlýnská dolina Areál - Valašská dědina Areál – Pustevny

DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO

Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, která byla zřístupněna již v roce 1925.

Prvními stavbami byly měšťanské roubené domy, radnice a hospoda, postupně doplňováno usedlostí fojta z Velkých Karlovic a dalšími stavbami Nachází se v městském parku Hájnice.

V současné době se zde nacházejí obytné stavby přes technické až po církevní⁵. MLÝNSKÁ DOLINA

Mlýnská dolina je areálem technických staveb a zároveň nejmladší částí muzea, jež vznikla v roce 1982. Za zmínku stojí fakt, že všechna zařízení jsou v provozu a personál muzea na nich tímto demonstruje vynalézavost místního obyvatelstva s pomocí využívání přírodních zákonů.

VALAŠSKÁ DĚDINA

Valašská dědina byla poprvé veřejnosti zpřístupněna veřejnosti v roce 1972 a její budování dosud není dokončeno. Cílem je na Stráni nad Rožnovem vytvořit rekonstrukci typického lidského sídla v krajině. Jednou z pozoruhodností této části je stádo ovcí valašek, jež je zapsáno v knize evropského genofondu.

PUSTEVNY

(17)

OBECNÉ INFORMACE O VALAŠSKÉM MUZEU V PŘÍRODĚ podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče ve stylu lidové secese, pod správu Valašského muzea v přírodě a areál Pustevny byl prohlášen v roce 1996 za Národní kulturní památku. Objekty byly v havarijním stavu. Po generální opravě a rekonstrukci byl znovuzpřístupněn sto let po svém vzniku Libušín jako restaurační zařízení a v roce 2003 Maměnka, která dnes slouží jako hotel.

(18)

2.4 Návšt ě vnost

V průběhu posledních 10ti let docházelo z počátku k poklesům a nárůstům návštěvníků, v poslední době již dochází k poklesům, ačkoliv vstupné zůstává od roku 2001 neměnné. I ve Valašském muzeu v přírodě můžeme vysledovat z následujících grafů celorepublikový trend v poklesu zájmu škol se svými žáky o exkurze v muzeích a galériích.

Graf 2-1: Návštěvnost VMP v letech 2003-2005⁶

0 50000 100000 150000 200000 250000

počet návštěvníků

2003 2004 2005

rok

Návštěvnost VMP v letech 2003-2005

děti do 15 let dospělí

Graf 2-2: Návštěvnost jednotlivých částí VMP v letech 2003-2005

0 50000 100000 150000 200000 250000

počet návštěvníků

2003 2004 2005

rok

Návštěvnost jednotlivých částí VMP v letech 2003-2005

Dřevěné městečko Mlýnská dolina Valašská dědina

(19)

ORGANIZACE

3 ORGANIZACE

3.1 Adresa a kontaktní údaje muzea

Valašské muzeum v přírodě Palackého 147

756 61 Rožnov pod Radhoštěm Česká republika

phone: (+420) 571 757 111 phone/fax: (+420) 571 654 494 e-mail: muzeum@vmp.cz

homepage: http://www.vmp.cz

3.2 Obecné informace

Valašské muzeum v přírodě (dále jen VMP) bylo zřízeno Ministerstvem kultury České republiky a je příspěvkovou organizací. Ve zřizovací listině se jako hlavní účel zřízení uvádí získávání, shromažďování, trvalé uchování, evidování, odborné zpracování a zpřístupnění sbírek muzejní povahy. Statutárním orgánem instituce je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury České republiky. Organizace je zřízena na dobu neurčitou⁷. Řídi se různými zákony, mimo jiné například zákonem č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy či Koncepcí účinnější péče o movité kulturní dědictví v ČR na léta 2003-2008, Koncepcí účinnější péče o památkový fond v České republice na léta 1998-2005. V roce 2004 na základě upravených stanov bylo VMP zařazeno do I. kategorie muzeí s právem účasti na jednání Senátu Asociace muzeí a galerií, kde disponuje právem rozhodovacím a hlasovacím.

3.3 Správa muzea

Ředitelem muzea je pan Ing. Vítěslav Koukal, CSc, který byl do funkce jmenován dne 3.5. 1999 ministrem kultury České republiky Pavlem Dostálem a nahradil tak bývalého ředitele muzea pana Phdr. Jaroslava Štiku, CSc po 28 letech působení.Celkový počet zaměstanců muzea

7 Ministerstvo kultury ČR, zřizovací listina ze dne 29.12.2000

(20)

ORGANIZACE se pohybuje přibližně kolem čísla 120 včetně sezónních pracovníků⁸. Dále se v muzeu nacházejí tři řídící útvary: etnografický, provozně-ekonomický a technický.

Etnografický útvar

Hlavní činností tohoto útvaru je shromažďování movitých a nemovitých památek lidové kultury ve sběrné oblasti muzea, provádění jejich údržby, připravování prezentací formou výstav a dlouhodobých expozic, realizování výzkumných a dokumentačních úkolů etnografické a regionálně-historické povahy. Dále shromažďuje různé informace o dřívějšim způsobu života na Valašsku, jichž následně využívá převážně v rámci doprovodných akcí muzea

Provozně ekonomický útvar

Tento útvar má na starost řízení a organizaci návštěvnického provozu areálů Valašského muzea v přírodě, zajišťuje financování organizace. Dnes jeho chod zajišťuje sedmnáct zaměstnanců. Důležitým úkolem tohoto oddělení je také stanovovat výši vstupného, které vzhledem k tomu, že většina návštěvníků pochází z blízkého okolí a Ostravska, oblastí s nejnižšími průměrnými mzdami, nebylo od roku 2001, kdy došlo ke zvýšení vstupného o 25%, změněno. Dochází jen k různým úpravám slevových a zvýhodněných vstupenek⁹.

Technický útvar

Pracovníci mají na starost údržbu stávajících objektů a provádí výstavbu nových staveb starými technikami. Vzhledem k rozsáhlosti areálu muzea a přítomnosti historických a novodobých staveb je nutný velký rozsah odbornosti příslušných zaměstnanců.

(21)

FINANCE

4 FINANCE

Valašské muzeum v přírodě má jakožto příspěvková organizace spadající pod Ministerstvo kultury dva základní zdroje příjmů: provozní příspěvek Ministerstva kultury a finance z vlastní povolené činnosti. Struktura vlastních příjmů se stejně tak, jako struktura příspěvků od jiných subjektů, v průběhu let 1998-2005 měnila.

4.1 Finan č ní provozní p ř ísp ě vek a p ř íjem z vlastní č innosti

Tabulka 4-1: Výše finančního provozního příspěvku v letech 1998-2005

Rok 1998 1999 2001 2002 2003 2004 2005

Příspěvek

MK (mil/Kč) 17,80 16,79 18,2 19,54 23,25 29,25 34,31 Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výpočty

Tabulka 4-2: Výše příjmu z vlastní činnosti

Rok 1998 1999 2001 2002 2003 2004 2005

Příjem z vlastní činnosti

(mil/Kč)

16,10 16,58 19,60 21,24 19,70 21,15 17,76

Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výpočty

(22)

FINANCE

Graf 4-1: Porovnání finančích příspěvků MK a příjmů z vlastní činnosti

0 5 10 15 20 25 30 35

mil/Kč

1998 1999 2001 2002 2003 2004 2005 rok

Porovnání finančních příspěvků MK a príjmů z vlastní činnosti

MK VČ

V letech 1998-2002 byl příspěvek Ministerstva kultury (dále jen MK) a příjem z vlastní činnosti Valašského muzea v přírodě vesměs v poměru 1:1, v roce 2002 dokonce příjem z vlastní činnosti příspěvek MK převýšil, což je skutečnost, která nemá ani v evropském měřítku obdobu.

Většinou se počítá s podílem vlastních výnosů přibližně kolem 20% a zbytek by měl tvořit příspěvek zřizovatele. Rozpočet muzea byl v těchto letech naštěstí vyrovnaný a nevykazoval velké ztráty, ovšem toho se podařilo docílit jen díky značným omezením na úkor mezd zaměstnanců , oprav a vytváření nových zdrojů.

Co se týče zaměstnanců, jejich mzda značně zaostávala za průměrnou mzdou v České republice a to s sebou neslo řadu problémů. Kurátoři sbírek, specialisté v technických profesích, průvodci se znalostmi jazyků, výtvarníci a zejména specializovaní řemeslníci nebyli dostatečně motivováni a odcházeli v důsledku nízkých mezd k jiným zaměstnavatelům, což se projevilo na chodu muzea při náročných rekonstrukcích či prezentacích a podobně.

Od roku 2003 se roční příspěvek MK postupně zvyšoval a převýšil tak výši vlastních

(23)

FINANCE

4.2 Struktura vlastních výnos ů a p ř ísp ě vk ů od jiných subjekt ů

Vlastní výnosy jsou tvořeny především ze vstupného. Dalšími zdroji jsou nájemné ze sezónních stánků s občerstvením v areálech, nájemné z pronájmu restauračních provozů v Dřevěném městečku, Valašské dědině a Pustevnách. V posledních letech se podílí na vlastních výnosech také příjmy z nájmu nevyužívaných prostor, reklamy, příjmy ze zápůjček různých předmětů a z komerečních akcí, tržby z prodejny LUV, jelikož výnosy ze vstupného s poklesem počtu návštěvníků klesají.

Tabulka 4-3: Nejdůležitější finanční příspěvky od jiných subjektů v průběhu let 1998-2004

1999 -příspěvek Ministerstva zahraničních věcí na realizaci programů s krajany -příspěvek FOS na programy Rožnovských slavností

2001 -příspěvek UNESCO na vybavení pracoviště pro zpracování archivu, 130 tis.Kč

2002 -získání více sponzorů

2003

-příspěvek grantové agentury AV na výzkum dr. Štiky Etnografický region Těšínsko

-příspěvek Odboru regionální a národnostní kultury MK na výzkumy z roku 2002

2004

-příspěvek z programu Věda a výzkum na projekt dr. Štiky Salašnictví na Moravě -dosud získané finance z veřejné sbírky ve výši 152 tis/Kč

-dar nadace Duhová energie ve výši 1,99 mil/Kč

Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výzkum

Rostou také příspěvky od ostatních subjektů. Okresní úřad ve Vsetíně poskytl v průběhu let 1999-2001 příspěvek na opravu Pusteven, celkove se VMP daří získavat více sponzorů. VMP take ziskavá každoročně z MK určité učelově vázané dotace na ISO.

(24)

FINANCE

4.3 Podrobná struktura p ř íjm ů a výdaj ů v roce 2005

Tabulka 4-4: Celkový přehled

Celkové náklady 52 177,83tis. Kč Celkové výnosy 52 182.95tis. Kč z tohoto zisk 5,12 tis. Kč Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výpočty

Tabulka 4-5: Naklady: (52 177,83tis. Kč)

Osobní náklady 25 628, 34tis. Kč

Spotřeba materiálu a náklady na vybavení 6 722, 09tis. Kč

Ostatní náklady 19 827, 40tis. Kč

Tabulka 4-6: Výnosy: (52 182,95 tis. Kč )

Vlastní výnosy 17 767,95 tis.Kč

Dotace od MK

(příspěvek na činnost včetně účelových dotací) 34 415 tis.Kč Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výpočty

Celkové výnosy VMP byly v roce 2005 17 767,95 tis. Kč s největším podílem z tržeb ze vstupného (11 351 tis. Kč). Ve srovnání s předchozím rokem se ovšem nižší míra návštěvnosti projevila i v poklesu těchto tržeb o více než 1 047 tis. Kč. Další významný zdroj příjmů VMP činily výnosy z nájemného (2314 tis. Kč) a tržby z prodejny LUV (2 543 tis. Kč).

Původní rozpočet přídělu od MK na činnost v roce 2005 byl 26 393 tis. Kč.V průběhu roku 2005 došlo celkem ke 20 rozpočtovým úpravám v úhrnné výši 8 022 tis. Kč.

(25)

FINANCE

Tabulka 4-7: Úpravy rozpočtu v roce 2005

Doplnění provozních

prostředků 6 333tis. Kč

521 tis. Kč na platy zaměstnanců, zákonné sociální pojištění a zákonné sociální náklady;

1 343 tis. Kč na opravu požární nádrže a hydrantového řádu;

300 tis. Kč na nákup šindele,

3 200 tis. Kč na vybavení zrekonstruovaného objektu Sušák;

10 tis. Kč na opravu Jůvova domu;

959 tis. Kč na platy zaměstnanců, zákonné pojištění a zákonné sociální náklady

Kulturní aktivity

205tis. Kč

100 tis. Kč na vydání publikace Doc. Ludvíka Kunze Rolnický chov ovcí a koz ;

55 tis. Kč na vydání publikace Uzlíček vzorů bílé výšivky Rožnovska ;

50 tis. Kč na pořad Jubilant - Vzpomínky na nedožitých 80 let folkloristy Jaroslava Juráška.;

Program ISO 1 328tis. Kč

208 tis. Kč na restaurování textílií a pomníku arcivévody Karla Habsburského;

700 tis. Kč na opravu Wilkova domu, výměna střešní krytiny;

152 tis. Kč na výkup předmětů kulturní hodnoty;

268 tis. Kč na revize a opravy EZS a EPS ;

(26)

FINANCE

4.4 Investi č ní dotace a dary v roce 2005

Tabulka 4-8: Investiční dotace v roce 2005

Investiční dotace 22 428 tis. Kč

9 485 tis. Kč na rekonstrukci objektu Sušák;

1 851 tis.Kč na úložný regálový systém a vybavení konzervátorského pracoviště;

92 tis. Kč na čistírnu odpadních vod na Pustevnách;

11 000 tis. Kč na rekonstrukci objektů VMP, regálový pojezdový systém do Jůvova domu, oplocení Valašské dědiny, zastřešení depozitních hal č. I a II.

Tabulka 4-9: Dary peněžitých darů v Kč v roce 2005

Výše darů celkem 513 938

Z toho vázané prostředky 338 910

Na expozici řeznictví 100 000

Na tisk a gr.přípravu publikace o V.Slavíně 70 000 Z veřejné sbírky na opravu kostela sv.Anny 168 910 Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výpočty

(27)

FINANCE

4.5 Vstupné

Tabulka 4-10: Vstupné 2006 Dřevěné

městečko

Mlýnská dolina

Valašská

dědina Okružní

Základní 50,- 50,- 60,- 120,-

Snížené 40,- 40,- 50,- 100,-

Dětské 25,- 25,- 30,- 60,-

Rodinné 100,- 100,- 120,- 240,-

Zdroj: www.vmp.cz

Tabulka 4-11: Vysvětlivky

Vstup zdarma: děti do 6-ti let, důchodci nad 70 let, držitelé průkazu ZTP/P s doprovodem Snížené vstupné: studenti, důchodci do 70 let, držitelé

průkazu ZTP

Základní vstupné: ostatní návštěvníci VMP Dětské vstupné: děti od 6-ti do 15-ti let Skupinové vstupné: 15 plus 1 osoba zdarma

Rodinné vstupné: rodiče a jedno až dvě děti do 15-ti let Okružní vstupné: platí do všech areálů na jeden den Zdroj: www.vmp.cz

Příplatek za průvodce:

Dřevěné městečko a Valašská dědina:

- české skupiny (do 45 osob) 200,- Kč - školy 100,- Kč

- zahraniční skupiny (do 45 osob) 400,- Kč Mlýnská dolina:

- cizojazyčný průvodce 30,- Kč/osobu

(28)

FINANCE

Permanentky

300,- Kč-platí pouze ve všední dny k prohlídce všech areálů. Neplatí pro pořady a akce pořádané ve Valašském muzeu v přírodě.

Poplatek za 1 zvíře s náhubkem a na vodítku:

- jeden areál 20,- Kč - všechny areály 50,- Kč

Na vybrané programy je vstupné stanoveno individuálně

(29)

KOMUNIKACE A PROPAGACE

5 KOMUNIKACE A PROPAGACE

5.1 Komunikace

Komunikace není samostatnou funkcí, nýbrž souborem aktivit, které mají prostupovat všechny roviny činnosti kulturní organizace.Muzeum se snaží komunikovat se svým publikem především prostřednictvím výstav, expozic a programů. Komunikace muzeí s veřejností se čím dál tím více podobá způsobu, jimž udržují styk se zákazníky výrobci a prodejci produktů a poskytovatelé komerčních služeb. Ovšem u kulturní instituce je třeba dodržovat uvážlivý přístup- především u procesu budování image a značky organizace.

Komunika č ní kanály muzea

¹⁰

1.PRODUKTOVÉ Expozice, výstavy, programy¨

Publikace

Budova a exteriéry Personál

2.PROPAGAČNÍ Vizuální styl

Marketingové tiskoviny Publicita a public relations Reklama

Internet

Přímý marketing Podpora prodeje

5.2 Propagace

Nedostatek povědomí o instituci či konkrétní nabídce zařízení funguje jako základní překážka dosažení větší návštěvnosti mnoha muzeí a památek. V dnešním velmi konkurenčním období proto nemůže muzeum spoléhat jen na kvalitu a hodnotu svého produktu. Muzeum musí být takzvaně dostatečně „vidět“. Propagační strategie by měla obsáhnout tyto hlavní fáze¹¹:

10 Ladislav Kesner, Marketing a management muzeí a památek, 2005,strana 216

11 Ladislav Kesner, Marketing a management muzeí a památek, 2005, strana 227

(30)

• Identifikování cílových skupin

• Určení propagačních a komunikačních cílů ve vazbě na strategické cíle muzea

• Stanovení poselství pro specifické cílové skupiny

• Stanovení kominikaního mixu ve vazbě na existující rozpočet, tedy zvolení propagačních kanálů a médií

• Vyhodnocení efektivity a zpětná vazba

VMP tvoří důležitou součást Zlínského kraje, konkrétně Valašského regionu. Podle mých zkušeností, jednou z asociací, jež si lidé při vyslovení názvu města Rožnov pod Radhoštěm či Valašský region vybaví, je právě i VMP. To je velmi důležitý fakt a je výsledkem mnoha desítek let usilovné práce. Jak je obecně známo, asociaci je třeba budovat, protože zjednodušuje rozhodování, zvyšuje loajalitu klientů, umožňuje žádat vyšší cenu a přináší mnoho dalších výhod.

Se vznikem samostatné České republiky a obzvlášť vstupem do Evropské unie, kdy se rozšířila možnost žádat o různé granty, zvětšila konkurence a pracuje se na umožnění volného pohybu osob v rámci EU, se ukázala potřeba intenzivní propagace téměř jako nutnost. Také bohatá programová nabídka VMP si v průběhu celého roku vyžaduje velmi silnou propagaci. To vše vedlo ke vzniku samostatného propagačního oddělení.

VMP má své vlastní malé propagační oddělení. Do jeho čela byla ke dni 1.ledna 2005 jmenována Pavlína Křenková, Dis. Součástí oddělení jsou také dvě grafičky. Hlavní náplní činnosti je vytváření celkové prezentace a zajišťování styku s médii, realizování samostatných či doprovodných akcí k různým programům, aranžování výkladců a uskutečnění výzdoby areálů k jednotlivým akcím. V posledních letech se VMP daří aktivně navazovat spolupráci s řadou deníků, televizních studií, rozhlasovými stanicemi v celostátním regionálním měřítku.

(31)

5.3 Jednotlivé komunika č ní kanály Valašského muzea v p ř írod ě

5.3.1 Expozice a výstavy, programy

EXPOZICE

Tabulka 5-1: Sbírkové fondy v číslech 126 000 předmětů a dvojrozměrných dokumentů

80 000 dokumentárních a studijních fotografií

fotografická dokumentace byla pořízena k 49 000 sbírkových předmětů Zdroj: www.vmp.cz

Tabulka 5-2: Umístění stálých expozic

v 15ti usedlostech a objektech v areálu Valašská dědina, v 5ti technických objektech v Mlýnské dolině

ve 4 specializovaných instalacích v Dřevěném městečku Zdroj: www.vmp.cz

Každoročně je jiným muzeím zapůjčeno k prezentaci na 450 předmětů, televizním štábům na 800 předmětů. Z celkového počtu tezaurovaných artefaktů je trvale vystaveno v expozicích, nacházejících se ve třech areálech, 4590 předmětů. Při každoročně realizovaných programech zaměřených na prezentaci starobylých způsobů domácí práce, zemědělského hospodaření a řemesel využíváno dalších 850 předmětů¹².

KNIHOVNA

Studijní knihovna obsahuje 15 000 svazků odborné etnografické a historické literatury, 1000 historických tisků.Počítačová evidence knihovního fondu byla v průběhu roku 2005 převedena ze zastaralého MS DOS systému LANius do Windows systému Clavius.

12 http://www.vmp.cz/sbirky.htm

(32)

VÝSTAVY

VMP pořádá každoročně různé tématicky zaměřené výstavy. V současné době probíhají tyto výstavy obrazů a kreseb:

Název: Život na Valašsku - opravdu zmizelý svět?

Výstava dokumentující dobové záběry v konfrontaci s dnešní muzejní rekonstrukcí.

Název: Dřevo vypráví

Výstava připravena ve spolupráci s městem Rožnov pod Radhoštěm za finanční podpory Evropské unie.

PROGRAMY

Bohumír Jaroněk se už od založení muzea zabýval myšlenkou přiblížit návštěvníkům kromě hmotných památkek take lidové zvyky a tradice , a proto už v roce 1925, kdy muzeum tvořilo pouze pár staveb, počítal s pravidelnou prezentací projevů duchovní kultury lidu, písní, tanců, hudby a zvyků. Slavnosti uspořádané v roce 1925 pod názvem „Valašský rok“ přinesly obecenstvu možnost seznámit se s mnoha folklórními i zvykoslovnými projevy.

Na tradici díky druhé světové válce a dalším okolnostem navázali pracovníci muzea až v polovině 60. let minulého století, když se součástí programové nabídky stalo „Národopisné léto“, v jehož programech vystupovaly nejen neprofesionální a profesionální soubory prezentující lidovou hudebnost, ale také osobnosti, které byly nositeli tradice, znaly lidové písně, průběh výročních obřadů a obyčejů. Programy zaměřené na prezentaci folklóru byly později obohaceny o rekonstrukce tradičních pracovních postupů a oživování profesních zručností. Komponované programy, tématicky zaměřené na každodenní život lidu, jako další, komplexnější způsob prezentace, jsou spojeny s tvorbou dlouholetého ředitele muzea PhDr. Jaroslava Štiky, CSc.

Prostředí muzea v přírodě poskytuje pro realizaci takových pořadů unikátní prostor. Díky instalovaným expozičním objektům, v krajině připomínající podobu krajiny v době, kdy všechny projevy lidové obřadnosti a tvorby byly živé, se tyto akce a programy setkávají se značnou reakcí

(33)

KOMUNIKACE A PROPAGACE pod Radhoštěm. Programy byly pořádány téměř nepřetržitě v průběhu celého roku vyjma měsíce leden. Programy z jednotlivých let 2004-2006 se nacházejí v příloze.

5.3.2 Publikace

Co se týče publikační činnosti, každý rok je vydáváno několik publikací, avšak jubilejní rok 2005 byl mimořádně úspěšný-Valašské muzeum v přírodě v jeho průběhu vydalo celkem sedm knižních titulů.

Tabulka 5-3: Publikace za rok 2005

Jiřina Veselská Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 1925 – 2005

Ludvík Kunz Rolnický chov ovcí a koz pokračování edice souborného

agrárně-etnografického díla

Miloš Kulišťák 42 hodin. Jak jsme prožívali osvobození v květnu 1945

M. Brandstettrové a J. Zastávkové Uzlík vzorů bílé výšivky z Rožnovska

Denisa Hrůzková Rožnovský malovaný porcelán

Daniel Drápala „… ani ta metla nedala hladem umříť …“ Bříza a

březové proutí v tradiční lidové kultuře

V. Šustek Zlato se čistí v ohni

nástěnný kalendář Pustevny 2006

Zdroj: http://www.vmp.cz/publikace.htm

5.3.3 Budova a exteriéry

Dostupnost a prostředí

Základním předpokladem úspěšné marketingové komunikace muzea je její fyzická přístupnost. Tento pojem zahrnuje otevírací dobu, přístup k muzeu, značení a parkování, vnější prostředí.

Návštěvní doba

Návštěvní doba jednotlivých částí muzea se liší především z provozních důvodů a také kvůli velkým výkyvům objemu poptávky v různých ročních obdobích. VMP proto nabízí v době uzavření možnost prohlídky po předchozí telefonické či prostřednictvím emailu provedené

(34)

KOMUNIKACE A PROPAGACE dohodě s ředitelem se 100% příplatkem k základním sazbám. Prohlídku s průvodcem do areálů Dřevěného městečka a Valašské dědiny je nutno objednat alespoň 14 dní předem.

Tabulka 5-4: Návštěvní doba Dřevěného městečka v roce 2006

1. ledna 12.00 - 16.00 hodin

2. ledna - 31. března 09.00 - 16.00 hodin kromě pondělí=zavírací den 1. dubna - 16. dubna 09.00 - 17.00 hodin

kromě pondělí=zavírací den

17. dubna 08.00 - 17.00 hodin

18. dubna - 30. dubna 09.00 - 17.00 hodin kromě pondělí=zavírací den 1. května - 17. září 09.00 - 17.00 hodin 18. září - 4. prosince zavřeno

5. prosince 15.00 - 20.00 hodin

6. prosince - 8. prosince zavřeno

11. prosince - 15. prosince zavřeno 16. prosince - 17. prosince 15.00 - 18.00 hodin 18 .prosince - 25. prosince zavřeno

27. prosince - 31. prosince 09.00 - 16.00 hodin Zdroj: http://www.vmp.cz/provoz06_cesky.htm

Pozn. : poslední prohlídka s průvodcem začíná 45 minut před uzavírací dobou, pokladna se uzavírá 20 minut před uzavírací dobou. Do stanovené uzavírací doby musí návštěvník opustit areál.

(35)

Tabulka 5-5: Návštěvní doba Mlýnské doliny v roce 2006:

1. ledna - 30. dubna zavřeno

1. května- 30. září 09.00- 17.00 hodin 1. října- 02. listopadu 09.00- 16.00 hodin

kromě pondělí= zavírací den 3. listopadu - 31. prosince zavřeno

Zdroj: http://www.vmp.cz/provoz06_cesky.htm

Minimální počet návštěvníků ve skupině je 7, maximální počet je 45 osob. Každou celou hodinu je prohlídka možná i pro 1 návštěvníka. Podmínky v případně poslední prohlídky jsou shodné s podmínkami vstupu do areálu Dřevěného městečka.

Tabulka 5-6: Návštěvní doba Valašské dědiny v roce 2006:

1. ledna - 30. dubna zavřeno

1., 7., 8., 14. května 10.00 - 17.00 hodin (pouze exteriéry)

15. května - 30. září 09.00 - 17.00 hodin

1. října - 2. listopadu 10.00 - 16.00 hodin

kromě pondělí= zavírací den

3. listopadu - 5. prosince zavřeno

6. prosince - 9. prosince 08.00 - 15.00 hodin

10. prosince zavřeno

11. prosince - 15. prosince 08.00 - 15.00 hodin

16. prosince - 31. prosince zavřeno

Zdroj: http://www.vmp.cz/provoz06_cesky.htm

Pozn.: pokladna se uzavírá 60 minut před uzavírací dobou. Poslední prohlídka začíná 60 minut před uzavírací dobou.

Do stanovené uzavírací doby musí návštěvník opustit areál.

Do všech areálu je možné s sebou vzít zvíře, ale jen s náhubkem, na vodítku a vyjma interiérů. Jedním z nedostaků je špatný přístup pro hendikepované osoby v areálech, jež je bohužel částečně dán polohou a formou exponátů, ovšem z části by se za určité finanční pomoci dal zlepšit.

(36)

KOMUNIKACE A PROPAGACE V exteriérech může návštěvník používat vlastní fotoaparát nebo videokameru, v interiérech je fotografování a filmování zakázáno!

Budova

V minulých letech byl zahájen a v roce 2005 dokončen proces přestavby provozního objektu Sušák, v kterém se nyní nacházejí pokladní boxy,šatny pro zákazníky i zaměstnance, bufet, prodejna suvenýrů, kanceláře a ateliér v oddělení propagace, proveden byl též vnitřní informační systém pro návštěvníky. Díky vysokým nákladům rekonstrukce převyšujících 8.mil/Kč již nezbylo dostatek financí na vybudování přístupového pokladního systému (turnikety a s tím související stavby). Před budovou byla rovněž vybudována nová parkovací místa, kterých ale vzhledem k poloze situované téměř v centru města jich stále není dostatek. Dalšími parkovací místa nabízí nově otevřeno parkoviště na Palackého ulici, vzdálené cca 50 m za světelnou křižovatkou u Eroplánu,parkoviště u koupaliště, městské polikliniky (8 min. od VMP). Budova má velmi reprezentativní charakter a je vhodným vstupním prostředím. Příjedy k jednotlivým areálům jsou dostatečně značeny.

5.3.4 Personál

Dostatečná kvalifikace, úroveň vzdělání, chování, vzhled personálu patří k faktorům, které nejvíce ovlivňují chod celého muzea a úspěch marketingové aktivity. Zaměstnanci vedení a odborní pracovníci reprezentují muzeum navenek, pokladní a průvodci zase přicházejí do styku se zákazníky a dotvářejí tak výsledný dojem z návštěvy muzea. Hlavním problémem v personální oblasti jsou, jak je již výše uvedeno, finance, neboli nedostatečné ohodnocení pracovníků.

5.3.5 Vizuální identita

Pro každé muzeum je důležité si vytvořit určitou identitu, jež jej odlišuje od ostatních.

Klíčovým aspektem je jednotný vizuální styl, to znamená vytvořit si určité logo, graficky vydařené vstupenky, visačky personálu, jednotný styl při zpracovávání tiskových médií a tak dále.

(37)

Obrázek 5-1: Logo Valašského muzea v přírodě

Zdroj: www.tradice.org/partnery/vmp-logo1.jpg

5.3.6 Marketingové tiskoviny

• PUBLIKACE

• PRŮVODCE

• INFORMAČNÍ LETÁČKY A PLAKÁTY

Je důležité je umísťovat na místa s vysokou frekvencí turistů-inf.centrály, partnerské instituce, ubyt.zařízení regionu, nádraží.Je to velmi efektivní forma propagace

Tabulka 5-7: Počet tištěných kusů propagačních materiálů v roce 2005 Počet tištěných kusů

Programový leták Valašský rok 7000

Letáky různého druhu 21 000

Doprovodné letáky a texty 7400

Plakáty formátu A2 Přes 5000

Pozvánky 800

Zdroj: www.vmp.cz a vlastní výzkum

Plakáty na akci Valašský rok jsu vylepovány v městech Ostrava, Zlín, Vsetín, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Hranice na Moravě, Zubří a dále v přilehlých vesnicích, například Dolní, Prostřední a Horní Bečva, Zašová a mnoha dalších.

5.3.7 Reklama

Slouží především ke zviditelnění organizace a jejích produktů, kanál vhodný pro komunikování omezeného množství informací k velkému počtu osob. Muzeum se soustředí buď na podání informace o existenci či prosazení se do povědomí klientů, vybudování preference a rozhodnutí o návštěvě. To bývá často finančně nákladná záležitost. Mezi základní dostupná

(38)

KOMUNIKACE A PROPAGACE reklamní média patří televize, rozhlas, venkovní reklama-plakáty, billboardy, neony, tištěné materiály a mobilní reklama. VMP spolupracuje s rádii Český rozhlas Ostrava a Zlín, Rádiožurnál, Čas, Proglas, z místních například s rádiem Apollo, na kterých se vysílá především info o programech.

5.3.8 Publicita a public relations

Cílem je vytváření a upevňování důvěry, porozumění a dobrých vztahů se skupinami veřejnosti. Jedním z aspektů je reaktivní činnost-reakce na vzniklé situace, kritické postoje a proaktivní činnost-ovlivňování postoje veřejnosti.

5.3.9 Internet

Webové stránky VMP-www.vmp.cz-vznikly v roce 1999 a nyní se nacházejí na vysoké úrovni, jsou přehledné, vizuálně velmi vydařené a poskytují dostatek aktuálních informací.

Z příspěvků, které poskytli do diskuze na těchto stránkách jejich uživatelé, lze usoudit, že lidé jsou s nimi velmi spokojeni a VMP v tomto ohledu odvádí velmi kvalitní práci.

5.3.10 Přímý marketing

Nerozšířená forma komunikace pomocí pošty (direct mail), telemarketingu a elektronického marketingu (email). VMP vlastní seznam osob z různých médií, jimž pravidelně s předstihem zasílá anotace o programu před určitou akcí.

5.3.11 Podpora prodeje

Hlavní formou v případě muzeí jsou slevy ze vstupného či dny volného vstupu, rovněž ceny v rámci soutěže, slevy na dárkové předměty atd…Jednou z akcí VMP v poslední době bylo poskytnutí volných vstupenek do soutěže na místním Rádiu Apollo. Běžnou formou je poskytování zvýhodněného vstupného v různých kombinacích.

5.4 Č lenství a spolupráce

(39)

KOMUNIKACE A PROPAGACE Zlínský kraj- v únoru tohoto roku vyšla nová obsáhlá edice publikací o jednotlivých krajích z nakladatelství ACR Alfa, kde je věnováno pár stránek VMP. Taktež se Zlínský kraj zmiňuje o VMP v jiných informačních letácích či na svých webových stránkách.

Rožnov pod Radhoštěm- mezi městem a VMP není uzavřená žádná smlouva, město pouze propaguje muzeum v rámci vydávání svých informačních materiálů a společně se prezentují u jednoho stánku na veletrzích Regiontour a Slovakiatour. Z hlediska CR je důležité vytvořit návaznost mezi regionem, městem a muzeem.

Czech tourism(Česká centrála CR)- rovněž zahrnutí VMP v rámci propagace regionů a jednotlivých krajů

ZOO Lešná- novinkou letošního roku je vytvoření spolupráce se zoologickou zahradou v Lešné, která nyní probíhá formou výměny letáků a umísťováním těchto letáků v areálech na viditelných místech

Školy:

• Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

• spolupráce s univerzitami v Polském Těšíně, Krakově a Bonnu

• Mendelova zemědělská a lesnická univerzita -Zahradnická fakulta v Lednici Členství:

• spolupráce a člen Folklórního sdružení české republiky

• Člen Svazu evropských muzeí v

• Spolupráce a člen AIMA, jejíž sekretariát hostí

• Spolupráce s armádou ČR

• Člen Svazu muzeí a galérií

• Člen Asociace muzeí a galérií-spolupodílnictví na čínnosti několika odborných komisí

• Instituce- spolupráce s institucemi z oblasti agrotechnické a mnoha dalšími

5.5 Aktuáln ě projednávané granty

Vzájemná prezentace a propagace kulturníhoi dědictví v partnerských muzeích.

Na tento program v rámci příhraniční propagace Intereg III.A. byl VMP v září tohoto roku poskytnut grant ve výši 826 200 Kč. Spolupráce je navázána se slovenským Liptovským muzeem v Ružomberku. Jak již název vypovídá, jedná se o vzájemnou spolupráci, v jejímž rámci

(40)

KOMUNIKACE A PROPAGACE například vystoupí Slováci se svým programem na stanovené akci ve VMP a naopak, nebo se tisknou nové materiály . Grant je potřeba vyčerpat do 30. 8. 2007.

Norský grant

V roce 2005 vypracovaly útvary VMP grantovou žádost z oblasti Finančních mechanismů EHP/Norsko. Rozsáhlý projekt má název Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví, zahrnující několik dílčích aktivit směřujícíchk rozšíření nabídky expozic, výstav a dalších typů programů pro laickoui odbornou veřejnost. Projekt zahrnuje jak ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví tak i zlepšení péče a ochranu movitých kulturních památek. Předpokládá se, že v průběhu let 2006-2009 nastanou rozsáhlé stavební akce v areálech Mlýnské doliny a Valašské dědiny, nároky se budou klást také na odborné zajištění těchto prací i činností souvisejících s realizací projektu (terénnídokumentace, analýza stavebního archivu, výzkumně-dokumentační úkoly směřující k tvorbě podkladových materiálů a scénářů pro nové expozice,revitalizace a dohled nad prováděním tradičních technologií atd.).

V rámci projektu by měla být věnovaná nemalá pozornost programům určeným specifickým skupinám klientů– školní mládeži, seniorům, lidem zdravotně a mentálně postiženým, měly by se objevit také vybrané formy prezentace, dosud v nabídce muzea málo zastoupené – klasická historicko etnografická expozice a komponované multimediální pořady, čerpající z lidové slovesnosti, zvykosloví, folklóru atd. Poprvé je v rámci realizace projektu plánován tzv. živý dům, nabízející možnost seznámit se s vedením domácnosti, péči o oheň, přípravou pokrmů apod. prostřednictvím přímé účasti v doprovodu demonstrátora. Zvláštní pozornost bude věnována prezentaci a osvojování tradičních způsobů zpracování přírodních materiálů formou kurzů a lekcí.

Vypracováním žádosti byl pověřen přípravný tým složený ze zástupců všech útvarů VMP, dílčí problematika i metodické vedení zajišťovalo nejen Ministerstvo kultury ČR, ale také Ministerstvo financí ČR. V srpnu 2005 byla žádost předložena prostřednictvím MK ČR Centru pro zahraniční pomoc, kde byl projekt posléze vyhodnocen na první pozici, koncem roku 2005 se začala zpracovávat rozšířená anglická verze žádosti.