6 ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH ÚDAJģ
6.1 Zhodnocení metod, mČĜení a výsledkĤ
6.1.1 Metoda intenzitní sondy
$1$/é=$$,17(535(7$&(=Ë6.$1é&+Ò'$-ģ
6 ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH ÚDAJģ 6.1 Zhodnocení metod, mČĜení a výsledkĤ
6.1.1 Metoda intenzitní sondy
Jak bylo popsáno v kapitole 2 v pĜíslušné podkapitole, jedná se o jednu z nejstarších metod mapování akustických polí. PĜiþemž dle teoretických podkladĤ by mČla mít jak své klady, tak i úskalí.
6.1.1.1 PotĜebné vybavení
Co se týþe množství mČĜícího vybavení, je tato metoda pomČrnČ nenároþná.
Nezbytným vybavením se stávají pouze dva mikrofony, dvoukanálový A/D pĜevodník a záznamové zaĜízení. NejvČtší nároky jsou však kladeny na mikrofony, které musí být pro kvalitní výsledky vhodnČ spárovány. Pro tato mČĜení bylo použito vybavení Brüel & Kjær, a to intenzitní sonda a starší verze platformy PULSE.
6.1.1.2 Osnova mČĜení
Jedním z významnČjších záporĤ metody intenzitní sondy je nutnost vytvoĜení mČĜící osnovy. Ta mĤže pro mČĜení na vČtších objektech dosahovat znaþných rozmČrĤ, þímž se znemožní její pĜeprava ve funkþním stavu a je zapotĜebí její montáž na místČ, což ponČkud prodlužuje þas potĜebný pro provedení mČĜení.
6.1.1.3 Manuální obsluha
Vzhledem k faktu, že celá sonda je v prĤbČhu mČĜícího procesu fixována ve stĜedu mČĜeného segmentu osnovy a pĜesouvána pouze operátorem bez užití stativu, je pomČrnČ nároþné udržet zaĜízení ve správné pozici. Pro pĜedstavu jedno mČĜení na motoru ROBIN EH34 zabralo pĜibližnČ 20 minut. PĜi tĜetím mČĜení byly již na operátorovi (autor práce) patrny známky únavy a rozkmit sondy dosahoval jednotek centimetrĤ jak v rovinČ osnovy, tak i ve smČru kolmém na ni. Z toho dĤvodu bylo potĜebné, aby mČĜení na jednotlivých segmentech osnovy byla dostateþnČ dlouhá a tím byl získán potĜebný objem dat pro provedení prĤmČrování a získání validní hodnoty. Délka mČĜení na jednom poli byla nastavena na 10 sekund.
6.1.1.4 Zpracování výsledkĤ
PĜestože vykreslení mapy akustické intenzity je provádČno automaticky a uživateli je umožnČno rychlé pĜepínání mezi body osnovy a frekvencemi, je zobrazena vždy pouze slepá mapa a pro pĜekrytí pĜes snímek objektu musí být vynaloženo ještČ znaþné úsilí. Proces této úpravy je popsán v kapitole 5.3.1.
VWUDQD
6.1.1.5 Zhodnocení metody
Hlavní výhodou metody mapování pomocí intenzitní sondy má být dle teorie její vektorový charakter, díky nČmuž by mČla být schopna díky své smČrové citlivosti eliminovat vzruchy okolí. Tato vlastnost se však bČhem mČĜení na testovaném objektu neprojevila a do výsledkĤ všech tĜí provedených mČĜení vstupovaly znaþné odrazy od okolních objektĤ.
Na obrázku 6-2 jsou uvedeny výsledky tĜí provedených mČĜení, kdy první dvČ mapy byly namČĜeny pĜi velice podobném zatížení motoru (ve skuteþnosti se však jednalo o první a tĜetí mČĜení, zde jsou pouze pĜehozeny pro názornost) a tĜetí odpovídá chodu motoru pod trojnásobným zatížením.
Jako druhé hlavní mínus by se dal oznaþit þas potĜebný pro provedení jednoho mČĜení. Ten se pro uvedené modelové mČĜení pohyboval okolo 20 minut, bČhem kterých se nesmČl výraznČji zmČnit charakter zdroje hluku. Metoda tedy klade znaþné nároky na stacionární chod testovaného objektu.
V závČru tedy vychází metoda intenzitní sondy jako tČžkopádná, dlouhotrvající metoda, jejíž jedinou výhodou je menší nároþnost na množství potĜebného mČĜícího vybavení.
Obr. 6-1 Pozice intenzitní sondy bČhem mČĜení
Obr. 6-2 Mapy akustické intenzity získané bČhem tĜí mČĜení
VWUDQD vyvrácen a bylo pozorováno, že pro frekvence vyšší jak 1 kHz jde o znaþnČ pĜesnou metodu, poskytující podrobné informace o akustickém poli obklopující zkoumaný objekt. PĜesnost této metody je závislá na vzdálenosti mikrofonního pole od zdroje hluku. S rostoucí vzdáleností klesá rozlišení algoritmu, avšak pro mČĜení provedená do vzdálenosti 1 m se dá s nadsázkou hovoĜit o rozšíĜení metod akustické holografie do frekvenþních pásem, ve kterých holografie ztrácí svou pĜesnost.
6.1.2.1 PotĜebné vybavení
PonČvadž se jedná o metodu využívající k mapování mikrofonní pole, je zĜejmé, že oproti metodČ intenzitní sondy bude beamforming vyžadovat vČtší množství vybavení. Pro provedené mČĜení bylo použito kruhové 36 kanálové pole. Z toho vyplývá, že bylo zapotĜebí 36 mikrofonĤ (Brüel & Kjær 4957 array microphone) spoleþnČ s 36 kanály na frontendu platformy PULSE (byly využity 3 Lan XI moduly, každý s 12 kanály), který se propojuje s PC s patĜiþným softwarem. Aþkoliv je vybavení relativnČ hodnČ, jeho pĜíprava k mČĜení nezabere mnoho þasu a není ani uživatelsky nároþná.
6.1.2.2 PrĤbČh mČĜení
Samotný prĤbČh mČĜení je velice rychlý. Nejvíce þasu uživateli zabere inicializace mikrofonĤ v poli pomocí pistonphonu (pokud nepoužívá pĜedem vytvoĜenou šablonu a nedošlo k zamČnČní mikrofonĤ na jednotlivých pozicích).
Tento proces byl popsán v kapitole 5.3.2. Po inicializaci probíhá pouze pĜipojení USB kamery (je-li jí pole osazeno) a základní nastavení. Po této krátké proceduĜe je již systém plnČ pĜipraven k provedení mČĜení.
6.1.2.3 Zpracování výsledkĤ
Díky softwaru urþeného pĜímo pro post-processing dat namČĜených pomocí mikrofonních polí na platformČ PULSE, je ovládání výpoþtu a vykreslení akustických map oproti intenzitní sondČ výraznČ snadnČjší. Hlavní výhodou je automatické pĜekrývání mapy na vystĜedČný snímek testovaného objektu. Tím odpadá potĜeba využití grafických programĤ, které þasto musí být licencovány.
VWUDQD
mikrofonního pole se dostává beamforming do skupiny poĜizovací cenou, což se
Za tuto cenu ovšem uživatel získá možnos
pĜesná mČĜení a schopnost monitorovat jak stacionární tak transie vzdáleného pole.
6.1.3 SONAH – STSF
Metoda prostorové transformace zvukových polí je vy zdrojĤ hluku a jejich zkoumání v analyzátor a poþítaþ) a jeho inicializace v
Obr. 6-3
Zhodnocení metody
mforming se bČhem testovacích mČĜení projevil jako velice ú
pro lokalizaci a popis zdrojĤ hluku v pozorovaném akustickém poli. Jeho vhodnost je ní frekvencí 1 kHz, pod kterou razantnČ ztrácí prostorové pĜekrývání celé pozorované oblasti. Jako metoda využívající mikrofonního pole se dostává beamforming do skupiny technologií s
se však jeví spolu s frekvenþním limitem jako jediné mínus.
uživatel získá možnost provádČt rychlá, jednoduchá a hlavn a schopnost monitorovat jak stacionární tak transie
STSF
Metoda prostorové transformace zvukových polí je využívána pro lokalizaci hluku a jejich zkoumání v blízkém poli. Je urþena pro m
velkých objektĤ se stacionárním chodem. Její výhodou by m ení a dobré rozlišení.
ení
Pokud má operátor dopĜedu pĜichystanou šablonu mČĜení, skládá se celý proces ímání pouze ze složení hardwaru (mikrofonní pole, s
) a jeho inicializace v patĜiþném softwaru, což nevyžaduje nijak
3 Vykreslení mapy hladiny akustického tlaku v pásmu 4kHz pomocí metody beamfornig
ení projevil jako velice úþinná metoda pozorovaném akustickém poli. Jeho vhodnost je ztrácí prostorové Jako metoda využívající technologií s vysokou ním limitem jako jediné mínus.
t rychlá, jednoduchá a hlavnČ a schopnost monitorovat jak stacionární tak transientní dČje ze
užívána pro lokalizaci ena pro mČĜení malých dou by mČla být rychlost
ení, skládá se celý proces ímání pouze ze složení hardwaru (mikrofonní pole, stativ, kabeláž, ném softwaru, což nevyžaduje nijak
pásmu
$1$/é=$$,17(535(7$&(=Ë6.$1é&+Ò'$-ģ
mnoho þasu. V pĜípadČ, že jednotlivých mikrofonĤ v
bČhem analýzy touto metodou co nejblíže povrchu zkoum zaznamenány evanescentní vlny. To m
pĜístupných dílech nČkterých stroj MČĜení jako takové probíhá velice je tĜeba zajistit stacionární chod zdroje hluku.
6.1.3.2 Zpracování výsledk
MČĜení pomocí prostorové transformace zvukových polí j pĜíjemná metoda kvĤli rychlosti jak nastavení, tak i samotného m a rozlišení STSF záleží na
jeho vzdálenosti od povrchu zdroje. S vzdálenosti již zaniká realizovatelnost m vymizení evanescentních vln.
Obr. 6-4Vykreslení mapy hladiny akustického tlaku
$1$/é=$$,17(535(7$&(=Ë6.$1é&+Ò'$-ģ
, že šablona pĜipravena není, pĜibývá nutnost
poli ke kanálĤm analyzéru. Mikrofonní pole musí být hem analýzy touto metodou co nejblíže povrchu zkoumaného objektu, aby byly zaznamenány evanescentní vlny. To mĤže znemožnit provedení test
kterých strojĤ bez jejich demontáže.
ení jako takové probíhá velice rychle a je uživatelsky pohodlné.
eba zajistit stacionární chod zdroje hluku.
Zpracování výsledkĤ
Jelikož se jedná o metodu využívající mikrofonní pole je zpracování dat Array Acoustic Post-processing, což usnadĖuje a urychluje jak prohlížení a analýzu výsledkĤ, kde si uživatel mĤže lehce volit ní pásma a oblasti zájmu.
Zhodnocení metody
ení pomocí prostorové transformace zvukových polí je uživatelsky velice li rychlosti jak nastavení, tak i samotného mČĜ
rozlišení STSF záleží na rozestupu mikrofonĤ v poli, tvaru mikrofonního pole a jeho vzdálenosti od povrchu zdroje. S rostoucí vzdáleností klesá pĜesnost a od ur vzdálenosti již zaniká realizovatelnost mČĜení kvĤli slabé hladinČ
vymizení evanescentních vln.
Vykreslení mapy hladiny akustického tlaku v pásmu 0,5 - 1kHz pomocí metody STSF
VWUDQD
uživatelsky pohodlné. Pro mČĜení
le je zpracování dat uje a urychluje jak že lehce volit
e uživatelsky velice ČĜení. PĜesnost poli, tvaru mikrofonního pole a na esnost a od urþité li slabé hladinČ þi úplnému
VWUDQD
Nutnost využití mikrofonního pole znaþnČ zvyšuje poĜizovací cenu této metody, avšak protože se využívá stejné mikrofonní pole pro metody beamforming, STSF i NS-STSF, je mezi nČ tato cena rozdČlena.
6.1.4 SONAH – NS-STSF
Od metody pro mČĜení nestacionárních dČjĤ jsme oþekávali nejvČtší pĜínos jak pro rozšíĜení možností provádČní akustických analýz, tak pro zvýšení konkurenceschopnosti bezdozvukové komory na trhu, ponČvadž nákupem této technologie se Fakulta strojního inženýrství stala jejím prvním a jediným majitelem v ýeské republice.
6.1.4.1 PrĤbČh mČĜení
PrĤbČhem mČĜení se od metody STSF liší pouze nutností užití snímaþe, který poskytuje informace o okamžitém stavu zdroje hluku, pĜi zachování svižnosti mČĜícího procesu. Pro demonstraþní mČĜení byla využita tachosonda pro zjištČní relativního natoþení klikového hĜídele. Relativního proto, že tento signál nám nezajistil, že natoþení 0° odpovídá horní úvrati, ale udával pouze pĜírĤstek hodnoty natoþení. Nastavení tachosondy je potĜeba manuálnČ provést v programu LabShop, což vyžaduje podrobnČjší znalost tohoto softwaru. Popis nastavení je uveden v kapitole 5.2.5.
6.1.4.2 Zpracování výsledkĤ
Post-processing dat probíhá obdobnČ, jako pro ostatní metody využívající mikrofonní pole, které jsem popsal v pĜedešlých kapitolách. Drobné rozdíly jsou v nastavení kritéria prĤmČrování, ale v þem se tato metoda zásadnČ odlišuje je þas potĜebný pro provedení výpoþtu akustické mapy. Ten se pro naše 5 sekundové mČĜení vyšplhal na 5 hodin, pĜiþemž nejvíce þasu zabírá fliping dat na pevném disku.
BČhem tohoto procesu se celý systém chová, jako by došlo k chybČ a nereaguje na pokyny. Uživatel tento fakt musí brát v potaz a projevit trpČlivost.
Po dokonþení výpoþtu a jeho naþtení do prohlížeþe si mĤže uživatel prohlížet výsledky v závislosti na frekvenci, pozici v rovinČ rovnobČžné s rovinou pole (rovina na povrchu zdroje v zadané vzdálenosti o roviny zdroje) a v závislosti na referenþním signálu, kterým pro nás byl zmiĖovaný úhel natoþení kliky a který je zastoupen ukazatelem na jednotlivých snímcích na obr. 6-5. Celou sekvenci si lze nechat pĜehrát ve smyþce.
Obr. 6-5 Sekvence snímkĤ NS-STSF zachycující výfuk motoru
VWUDQD
$1$/é=$$,17(535(7$&(=Ë6.$1é&+Ò'$-ģ
6.1.4.3 Zhodnocení metody
Metoda NS-STSF vnáší do akustické diagnostiky zcela nový rozmČr, a tím je možnost mapování nestacionárních dČjĤ. Díky tomu lze zaznamenat i rychle a krátce probíhající dČje, které by jinak mohli být ztraceny bČhem prĤmČrování. A tak oproti metodám stacionárním k informaci „kde“ pĜiĜadí také informaci „kdy“.
Nastavení šablony mČĜení je zde ponČkud nároþnČjší oproti STSF þi metodČ beamforming. To je dáno užitím tacho sondy jako zdroje referenþního signálu, pro jejíž správné nastavení je zapotĜebí hlubší znalost struktury programu PULSE LabShop.
Rozlišení, frekvenþní rozsah a použitelnost si tato metoda pĜebírá od prostorové transformace zvukových polí, tedy STSF.
Nevýhodou NS-STSF je doba potĜebná pro provedení výpoþtu. Ta dosahovala pĜi testech i pro krátká mČĜení nČkolika hodin. Tento výpoþetní þas závisí na zvolené hodnotČ prĤmČrování a šíĜce jednoho frekvenþního pásma. Avšak lze vČĜit, že se strmČ stoupajícím trendem stále levnČjší výpoþetní síly, za krátký þas odpadne tento nedostatek, a tím metoda NS-STSF ztratí své nejvýraznČjší mínus.
VWUDQD
7 ZÁVċR
Pro splnČní cílĤ této práce bylo zapotĜebí získat potĜebné teoretické znalosti principĤ jednotlivých mČĜících metod a nauþit se samostatnČ pracovat s novČ nabytým vybavením pro tyto technologie. Teorii jsem þerpal z internetových i psaných zdrojĤ, nejvíce užiteþné však bylo odborné školení provedené zástupcem spoleþnosti Brüel & Kjær Frankem Rasmussenem ve dnech 21. – 23. února 2012, který nám celý systém oživil a provedl vysvČtlení funkce a zacházení s vybavením na demonstraþních mČĜeních na dvoustupĖovém kompresoru pro plnČní tlakových lahví.
Po tomto školení jsme se spolu s Ing. Milanem Klapkou, PhD. stali prvními proškolenými jedinci v ýeské republice, schopni nové technologie na platformČ PULSE ovládat. S takto nabytými zkušenostmi jsem se mohl pustit do provádČní demonstraþních mČĜení na motoru ROBIN EH34, popsaných v této práci a provést srovnání jednotlivých metod, vypracovat pojednání o jejich vhodnosti v závislosti na podmínkách mČĜení a vytvoĜit podmínky pro zaþlenČní metod mapování mikrofonních polí do bČžné praxe.
Mapování akustických polí intenzitní sondou je jednou z nejstarších mapovacích metod a jako taková je již delší dobu využívána i na FakultČ strojního inženýrství.
Její výhody spoþívají v pomČrnČ malé nároþnosti na množství mČĜícího vybavení a vektorové charakteristice mČĜené akustické veliþiny. Díky této vlastnosti by dle teoretických podkladĤ mČlo využití akustické intenzity do znaþné míry zamezit kontaminaci mČĜeného objektu vzruchy od okolí a umožnit mČĜení na strojích v jejich bČžných pracovních podmínkách, aniž by muselo dojít k odstavení okolních strojĤ z provozu. je-li se sondou operováno manuálnČ jako pĜi našem mČĜení a dochází k výraznému rozkmitu sondy z ideální polohy bČhem mČĜení. Pro snížení nepĜesnosti je poté dĤležité nastavit delší mČĜící þas pro každé pole osnovy, pro získání dostateþného objemu dat a kvalitní zprĤmČrované hodnoty.
Také zpracování namČĜených dat si žádá jistou dávku trpČlivosti, neboĢ z programu PULSE LabShop získá uživatel slepou mapu, kterou musí manuálnČ upravit v libovolném grafickém softwaru a následnČ ji transparentnČ nanést na snímek mČĜeného objektu, aby dosáhl patĜiþné názornosti výsledkĤ.
Ve shrnutí vyšla intenzitní sonda jako relativnČ levná metoda, která však klade znaþné nároky na stacionární chod zkoumaného objektu a þas jak mČĜení, tak i zpracování dat.
Oproti tomu metody využívající mikrofonní pole (beamforming, STSF a NS-STSF) plnČ prokázaly oþekávaný pĜínos, kterým bylo zrychlení a zjednodušení provádČných mČĜení pĜiþemž díky specializovanému post-processingovému softwaru došlo ke zjednodušení i pro zpracování dat.
Úkonem, který pĜi práci s mikrofonními poli zabral nejvíce þasu, byla inicializace mikrofonĤ a jejich pĜiĜazení k jednotlivým kanálĤm analyzéru. Avšak
VWUDQD
=È9ċ5
pokud je inicializace jednou provedena a nedojde k prohození mikrofonĤ lze nastavení uložit jako šablonu pro další mČĜení a uživatel je procesu pĜiĜazení ušetĜen.
To znaþnČ zkrátí þas potĜebný pro pĜípravu mČĜení.
Pro demonstraci popsaných metod byla provedena mČĜení na motoru ROBIN EH34, bČhem nichž bylo využito kruhové 36 kanálové mikrofonní pole spoleþnosti Brüel & Kjær, které je ve své ose osazeno USB kamerou propojenou s mČĜícím softwarem. Díky této kameĜe je samoþinnČ poĜizován snímek mČĜení, na který je automaticky pĜekreslována akustická mapa definovaná polohou þi frekvencí.
V literatuĜe jsem se bČhem rešeršní þinnosti vícekrát doþetl, že beamforming není plnohodnotnou mČĜící metodou a je vhodný spíše k rychlé lokalizaci hlavních zdrojĤ hluku a urþení míst, kterým je dĤležité vČnovat pozornost. BČhem demonstraþního mČĜení jsme však zjistili, že tato metoda, mČĜíme-li z dostateþnČ malé vzdálenosti (ménČ než 1 metr), dokáže poskytnou informace o zdroji s detailem, který bychom oþekávali spíše u metod holografie.
Pokud rozlišení metody závisí na vzdálenosti mikrofonního pole od zdroje hluku, frekvenþní rozsah poté na rozestavČní mikrofonĤ v poli. Pro užité pole byla dolním frekvenþním limitem hodnota 1 kHz.
Velkým pĜikvapením bylo odhalení schopnosti beamformingu mČĜení nejen dČjĤ stacionárních, ale i transientních. Tato vlastnost nebyla v literatuĜe nikde zmínČna, ale pĜináší širokou Ĝadu možných uplatnČní.
Práce s metodou STSF byla stejnČ jako beamforming uživatelsky velice pĜíjemná. Jediný rozdíl mezi pĜípravou tČchto dvou metod byla pozice mikrofonního pole, kdy z dĤvodu zachycení evanescentních vln musí být pro holografii pole dostateþnČ blízko zdroje hluku (ĜádovČ jednotky centimetrĤ). Tento požadavek na pozici mĤže vést k nutnosti demontáže pĜi mČĜení špatnČ dostupných þástech vČtších strojĤ. Je-li však mČĜení provedeno, výsledkem je akustická mapa ve vysokém rozlišení. To je stejnČ jako u beamformingu závislé na tvaru mikrofonního pole a rozestupu mikrofonĤ. Obdobné je také frekvenþní omezení metody. S 36 kanálovým polem byla horní limitní frekvence pĜibližnČ 1 kHz.
Zcela nejvíce oþekávaným pĜínosem byla možnost mČĜení transientních dČjĤ pomocí aplikované TDH, neboli NS-STSF. Tato metoda umožĖuje detailní popis zkoumaného zvukového pole v interakci nejen s polohou a frekvencí ale i s þasem, a tím lze zaznamenat i krátce trvající dČje, které by mohli být u stacionárních metod ztraceny bČhem prĤmČrování.
Pro tuto metodu je zapotĜebí referenþního signálu, který bude poskytovat informaci o stavu zkoumaného objektu. BČhem našeho mČĜení jsme použili tacho sondu pro zjištČní natoþení klikového hĜídele. Nastavení sondy vyžaduje hlubší znalost struktury programu PULSE LabShop, a je tedy vhodné uložit si nastavení jako šablonu pro pĜíští mČĜení.
Rozlišení, frekvenþní rozsah a použitelnost metody NS-STSF je shodné s podmínkami pro prostorovou transformaci zvukových polí.
Znaþnou pomocí pĜi zpracování dat je program urþen speciálnČ pro post-processing dat namČĜených pomocí mikrofonních polí. Díky tomuto softwaru si uživatel s lehkostí nechá vykreslit libovolnou akustickou mapu dle polohy a frekvence, aniž by byl nucen snímek jakkoliv manuálnČ upravovat.
BČhem vypracovávání této diplomové práce byly splnČny všechny stanovené cíle. Bylo sepsáno porovnání všech zkoumaných metod a provedeno pojednání o jejich vhodnosti, respektive podmínkách využití.
VWUDQD
Pro každou z metod bylo provedeno nČkolik demonstraþních mČĜení na stejném zdroji hluku, pĜiþemž v diplomové práci je vždy uvedeno pouze jedno mČĜení, jelikož cílem bylo hodnocení metod a nikoliv provedení analýzy motoru ROBIN EH34. Výsledkem provádČných demonstraþních mČĜení jsou nejen namČĜená data, ale též vytvoĜené šablony, které usnadní spolu s touto prĤvodní zprávou nadcházející mČĜení. Šablony budou uvedeny na CD jako pĜíloha diplomové práce.
VWUDQD
6(=1$0328ä,7é&+='52-ģ
8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJģ
[1] MIŠUN, V. Vibrace a hluk. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2005. 177 s. ISBN: 80-214-3060-5
[2] PULSE Analyzers & Solutions: Product Catalogue, Version 19a. BRÜEL &
KJAER. Spectris Praha: PULSE - pĜehled [online]. 19a. 2009 [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: http://www.e-pages.dk/bruel/80/
[3] BATEL, Mehdi, Marc MARROQUIN, Jørgen HALD, Jacob J.
CHRISTENSEN, Andreas P. SCHUHMACHER a Torben G. NIELSEN.
BRÜEL & KJÆR NORTH AMERICA, Inc., Norcross, Georgia and Brüel &
Kjær, Denmark. Noise Source Location Techniques: Simple to Advanced Applications. 2003. Dostupné z: www.sandv.com/downloads/0303bate.pdf [4] HALD, Jørgen. BRÜEL & KJÆR SOUND & VIBRATION
MEASUREMENT A/S, Nærum, Denmark. Time Domain Acoustical Holography and Its Applications. 2001.
[5] BRÜEL & KJÆR. PULSE Array-based Noise Source Identification Solutions:
Beamforming — Type 8608, Acoustic Holography — Type 8607, and Spherical Beamforming — Type 8606. 2011. Dostupné z:
http://www.bksv.com/doc/bp2144.pdf
[6] BRÜEL & KJÆR. TECHNICAL REVIEW: Beamforming. 2004. Dostupné z:
http://www.bksv.com/doc/bv0056.pdf
[7] KREIDL, Marcel. Technická diagnostika: senzory, metody, analýza signálu. 1.
vyd. Praha: BEN, 2006, 406 s. ISBN 80-730-0158-6.
[8] BRÜEL & KJÆR, Denmark. Sound Intensity. 2850 Nærum, Denmark, 1993.
[8] BRÜEL & KJÆR, Denmark. Sound Intensity. 2850 Nærum, Denmark, 1993.