V úvodu této kapitoly je opět nejprve vyjasněno označení MONTÁŽNÍ PŘÍPRAVKY A ZAŘÍZENÍ. Toto označení zahrnuje technické produkty, které slouží jako asistující technické produkty pro montážní proces, který je součástí výrobního procesu. Tato definice je autorská a zahrnuje produkty, které nemusí být primárně jen pro spojování součástí. Patří sem i produkty související s dalšími montážními činnostmi od přípravy, úpravy a kontroly součástí pro montáž, měření a kontroly smontovaných sestav, odzkoušení a případně balení a jejich předání do dalších výrobních a nevýrobních procesů. Pojmem montážní přípravky a zařízení, lze charakterizovat také např. montážní podavače, polohovadla, dopravníky, univerzální manipulátory a další, které slouží jako podpora montážního procesu, ale obecné označení přípravek (montážní přípravek) pro ně není vhodné.
Pokud tedy bude montážní proces považován jako komplexní proces, lze pro jeho zobrazení na Obrázek 8-1 opět využít obecný model transformačního systému (TrfS), který již byl aplikován na výrobní proces.
Možnosti inovací jednotlivých operátorů (člověk, technický systém a další) zobrazených v modelu transformačního systému nebudou dále uváděny, jelikož jsou podobné těm, které jsou uvedené pro výrobní proces. Stejně jako v předchozím případě se budeme dále věnovat operátoru TECHNICKÝ SYSTÉM a způsobu jeho inovace se zaměřením na montážní přípravky a zařízení. Jak již bylo uvedeno, proces montáže zahrnuje řadu činností. Na tyto činnosti je blíže zaměřena následující podkapitola, pro identifikaci všech potenciálních oblasti, kde lze montážní přípravky a zařízení využít.
Obrázek 8-1 Transformační systém montážního procesu [Hosnedl 2015]
75
8.1 Montážní činnosti a jejich taxonomie
Montážní činnost lze charakterizovat jako soubor činností lidí, zařízení a strojů, jejichž vykonáváním ve stanoveném pořadí a čase vznikne z jednotlivých součástí a montážních skupin výrobek v požadovaném stavu. Montáž je obvykle závěrečnou částí výrobního procesu [Petrů&Čep 2012].
Montážní činnosti lze dále blíže specifikovat dle druhu výroby – zda se jedná o montáž pro kusovou, sériovou nebo hromadnou výrobu. Každá z těchto druhů montáží je specifická, takže montážní přípravek/zařízení pro shodnou součást může být odlišný dle druhu výroby.
Montážní přípravek/zařízení v hromadné výrobě musí většinou splňovat náročnější požadavky než montážní přípravek/zařízení pro kusovou výrobu. Jednotlivé druhy výroby a s nimi spojená montáž nejsou v této DisP řešeny. Stejně tak problematika organizace, plánování montáže, lidských zdrojů pro montáž a dalších faktorů ovlivňujících montážní proces. Tato problematika se týká operátoru manažerský systém a je oblastí pro průmyslové inženýry.
Taxonomie montážních činností uvedená na Obrázek 8-2 vychází z členění dle [Petrů&Čep 2011] a je obdobně jako taxonomie v předchozích kapitolách přizpůsobena z hlediska její komplexnosti pro cíle této DisP.
Montážní činnosti zde pokrývají komplexní spektrum běžných montážních činností. Pod pojmem běžná montážní činnost však nejsou zahrnuty speciální montážní činnosti, které problémy a komplikace a znehodnotit tak výsledný produkt.
Ad2. Přizpůsobovací činnosti: využívané montážní přípravky a zařízení jsou zaměřeny na další přípravu součástí pro následné montážní činnosti a případnou úpravu součástí ze vstupní kontroly z přípravných činností.
Ad3. Manipulační činnosti: jsou důležité pro pohyb součástí na daném montážním pracovišti, mezi pracovišti (např. pohyb na lince). Montážní přípravky a zařízení pro tyto činnosti jsou charakterizovány specifickým pohybem, který mají vykonávat, a často se jedná o kombinaci více pohybů dohromady.
Ad4. Spojovací činnosti: pomocí těchto činností se vytváří produkt, který má být výsledkem montážního procesu. Tyto činnosti jsou v celém montážním procesu nejdůležitější a nejfrekventovanější a žádný montážní proces se neobejde bez těchto druhů činností.
Logicky tak lze usoudit, že po montážních přípravcích/zařízeních na tyto činnosti je největší poptávka v průmyslu.
76
Obrázek 8-2 Taxonomie montážních činností [zdroj Autor]
Ad5. Kontrolní činnosti: následují po činnostech spojovacích. Pomocí nich se ověřuje správné spojení součástí do montážních skupin nebo výsledného celku. Chyby odhalené pomocí těchto montážních přípravků/zařízení lze buď opravit (pokud je to možné a žádané) nebo se smontovaný celek vyřadí jako vadný kus (zmetek). Montážní přípravky a zařízení pro tyto činnosti by z hlediska přesnosti měly být nejpřesnější nebo minimálně stejně přesné jako přípravky/zařízení pro spojovací činnosti - záleží opět na daném produktu, který se v procesu montuje.
Ad6. Ostatní činnosti: jedná se o dokončovací činnosti smontovaných sestav, činnosti související s opravami nebo likvidací (viz demontážní činnosti) a činnosti přípravy pro distribuci smontovaných celků. Montážní přípravky a zařízení pro tyto činnosti bývají většinou univerzální, jelikož není potřeba mít na každý smontovaný celek např. svůj balicí přípravek.
77
8.2 Analýza uplatnění montážních přípravků a zařízení ve výrobním procesu
Důvody pro uplatnění montážních přípravků a zařízení ve výrobním procesu byly uvedeny v úvodní kapitole 1. Cílem této teoreticko-metodické části DisP (kapitoly 6, 7 a 8) je prokázat, že důvody uvedené v kap. 1 jsou opodstatněné a že problematika navrhování montážních přípravků je aktuálním a důležitým tématem pro řešení DisP.
To, zda nasazení montážního přípravku/zařízení do procesu montáže přinese očekávaný výsledek, je třeba řešit před návrhem (fáze přípravy), během návrhu (fáze návrhu) a na závěr ověřit otestováním přípravku v provozu (fáze testování/verifikace) před jeho nasazením do
„ostrého“ provozu. Je třeba si stanovit požadované klíčové vlastnosti montážního přípravku/zařízení a indikátory těchto vlastností pro daný proces, které budou hodnoceny v jednotlivých fázích. Indikátory musí být pro každou fázi stejné a v každé fázi měřitelné a hodnotitelné.
Pozn. Informace o indikátorech vlastností jsou uvedeny v podkapitole 3.3. Místo pojmu indikátor vlastnosti se lze při hodnocení vlastností setkat s pojmem metrika.
Způsoby zjišťování, tj. predikce a/nebo měření hodnot indikátorů vlastností v jednotlivých fázích:
Fáze přípravy: v této fázi se z pravidla jedná o kvalifikovaný odhad odborníka. Další způsob vychází ze zkušeností a know-how týkajících se podobného případu úspěšně realizovaného v procesu montáže.
Fáze návrhu: určení hodnot indikátorů vlastností ve fázi návrhu lze provést např.
výpočtem, simulací, využitím virtuální reality, metodami rapid prototypingu.
Fáze testování: v této fázi je získání hodnot pro stanovené indikátory vlastností nejpřesnější, jelikož se indikátory měří/hodnotí na hotovém montážním přípravku/zařízení v jeho testovacím provozu. V ideálním případě by hodnoty indikátorů zvolených vlastností naměřené v této fázi měly být, co se hodnot týče, lepší než v předchozích fázích, a tím tedy potvrzen jednoznačný přínos montážního přípravku/zařízení pro danou montážní činnost.
Pozn. Ne všechny vlastnosti lze ve fázi testování „změřit“, např. životnost, spolehlivost a bezpečnost je zjišťována/určována na základě výsledků z dlouhodobého chování montážního přípravku/zařízení v „ostrém“ provozu.
78
Důležité indikátory vl. pro určení očekávaného přínosu montážního přípravku/zařízení:
využitý čas pro práci s přípravkem/zařízení →efektivita. Sleduje se hodnota zkrácení/úspory času pro danou montážní operaci s využitím přípravku/zařízení, která je porovnána s hodnotou pro stejnou montážní činnost bez přípravku/zařízení nebo se zastaralým přípravkem/zařízením.
poměr náklady na montážní přípravek/zařízení vs. přidaná hodnota (ne vždy ušetřený čas při práci s přípravkem/zařízení odpovídá nákladům investovaným do jeho pořízení vzhledem k plánované době jeho používání). Do tohoto hodnocení opět nepatří skupina montážních přípravků a zařízení, bez kterých danou výrobní činnost nelze realizovat nebo jen velice obtížně.
bezpečnost – klíčová vlastnost sledovaná u každého montážního přípravku/zařízení.
Indikátory této vlastnosti by neměly být nikdy opomenuty. Nezaměřovat se jen na bezpečnost ve vztahu přípravek/zařízení vs. člověk, ale i přípravek/zařízení vs. prostředí a bezpečností z hlediska pevnosti → přípravek/zařízení může prasknout a nezranit, ale nemusí prasknout a může zranit, příp. i usmrtit!
ergonomie - jak může využití přípravku/zařízení usnadnit obsluze fyzickou námahu pro montážní činnost.
počet pracovníků pro práci s přípravkem/zařízením – lze docílit využitím montážního přípravku/zařízení redukci pracovníků pro danou montážní činnost.
další jako např. doba návratnosti investice, problematika servisu a údržby, problematika reklamací, využitelnost přípravku/zařízení pro další činnosti.
Další zdroje informací ohledně teoretických poznatků se zaměřením montáž, montážní proces, montážní činnosti, montážní zařízení lze nalézt v [Nof et al 1997], [Dušák 2005] aj.
79