„Na rozdíl od dřívějšího byrokratického, lidu vzdáleného správního aparátu tvoří se v obcích, okresech a zemích, jakožto nové orgány státní a veřejné správy, lidem volené národní výbory. Tyto lidem volené, pod neustálou kontrolou lidu stojící a až na další lidem odvolatelné národní výbory budou v obvodu své působnosti spravovat všechny veřejné záležitosti a dbát vedle orgánů ústředních o veřejnou bezpečnost a zřídí si podřízený jim demokratický úřednický aparát.
Vláda bude svou politiku uskutečňovat přes národní výbory a plně se o ně opírati.
Všechny správní a násilnické orgány a instituce, vytvořené bývalými režimy okupantů a zrádců, se zrušují. Pro prozatímní správu obcí a okresů s většinou státně nespolehlivého, neslovanského obyvatelstva budou určeny správní funkce.
Osvobozený lid vyšle do národních výborů své nejlepší představitele, nehledě i na to, jsou-li nebo nejsou-li příslušníky některé politické strany, kteří se však osvědčili v boji proti cizáckým vetřelcům a zrádcům a svými činy dokázali a dokazují skutečné vlastenecké cítění a demokratické přesvědčení. Zároveň však bude lid a vláda bedlivě střežit, aby se do národních výborů nevetřely živly, které spolupracovaly s okupanty, podporovaly zrádce a ve službách nepřítele si získaly mrzké osobní výhody.“89
87 Rozhovor s Horstem Frötschlem. Vedl Jiří Nenutil, Stříbro 29. 3. 2006. Archiv autora.
88 Za deset let bádání se mi nepodařilo uskutečnit uspokojivou syntézu pramenů k příchodu Američanů do Stříbra. Je proto úkolem pro budoucí výzkum oslovit vojenské archivy v USA a získat záznam událostí osvobození Stříbra (existuje-li). Prozatím tedy nechávám líčení příchodu Američanů rozložené v původních pramenech napříč prací.
89 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků přijatý 5. dubna 1945 v Košicích, článek V.
36 Převzetí moci Čechy je dalším atypickým znakem revolučních dní ve Stříbře. Zatímco jinde v pohraničí byl problém obsadit místa v nových mocenských strukturách, což dávalo prostor různým individuím, ve Stříbře místní starousedlíci převzali moc, jakmile to bylo možné.
Poněkud zahalen zůstává zrod předchůdce revolučního Národního výboru.
Tak jak se budou vyvíjet osudy aktérů revolučních dní, tak se bude měnit výpověď o kořenech Národního výboru v ilegalitě.
Zdá se, že čeští starousedlíci v Sulislavi, převážně příbuzensky spříznění s bratry Veštovými, se již delší čas před osvobozením zabývali myšlenkami na poválečnou správu města Stříbra. Dokonce byli v kontaktu s Antonínem Součkem, který, ač žil pod stálým dohledem gestapa, shromažďoval v malém množství zbraně.90 Toto uskupení je však možné považovat za jakýsi revoluční orgán, když uvážíme, že všechny exponované osoby se dokáží během několika málo hodin ujmout svých rolí v novém zřízení. Předem stanovená koordinace je tedy více než pravděpodobná.
Národní výbor se pokusil převzít správu ve městě již v okamžiku osvobození americkou armádou 5. května v dopoledních hodinách. Američané sice vzali na vědomí existenci českého samosprávného tělesa, ale až do 8. května odmítali „vydat město.“ Teprve v okamžiku kapitulace nacistického Německa dochází k rovnocenným kontaktům mezi českou správou a US Army.
Městem se šířily zvěsti, že bude obnoven stav hranice po Mnichovské dohodě. Šeptanda a nejistota na obou stranách eskalovaly napětí, které se snad jen díky masivní početní převaze Němců nezvrhlo do tragických excesů.
Na druhou stranu byla mezi Němci zřetelná rezignace pramenící z vědomí prohrané války. Češi, z nichž Antonín Souček a Rudolf Vešta byli vězni nacistických koncentračních táborů,91 byli oproti tomu přesvědčeni o spravedlivém vítězství a nastolení národní revoluce.
90 Osobní pistole z doby mobilizace a lovecká puška získaná během poplachu při náletu rozhovor s M. Součkem 22. 9. 2009
91 Antonín Souček byl jako poddůstojník předmnichovské armády zatčen v rámci akce Albrecht I. ( tzv. ochranná vazba ) na podzim 1939 – do roku 1943 vězeň KZ Saschenhausen, a Rudolf Vešta byl ordnery zavlečen do Německa kde byl blíže nezjištěný čas vězněm v KZ Dachau.
37 Dne 8. května Američané uznali Národní výbor jako představitele politické správy ve Stříbře.
Na schůzi toho dne byl předsedou Národního výboru zvolen Josef Štyrc a starostou Rudolf Křivanec. Tato dualita pramení z ambicí Národního výboru spravovat celý politický okres Stříbro. Proto Josef Štyr by měl být správně titulován předseda okresního národního výboru. Na schůzi je dále zřízena „česká policie“ o počtu dvaceti strážníků (jedná se o početní stav služby schopných mužů z řad starousedlíků) pod velením Karla Gerharda podřízená Národnímu výboru.
Téhož dne došlo k významné události, která smutně předznamenala události dalších časů. Předseda Štyr „uvítal zástupce komunistické strany a sociální demokratické strany německé, pana Zaha Antonína, Evžena Starka, senátora Starka92 a Löscha.“ Vzhledem k represím, které nacismus rozpoutal vůči německým sociálním demokratům a komunistům, cítili se být přirozenými spojenci na straně perzekuovaných, tedy spolu s Čechy. Ovšem odpověď, které se jim dostalo, vypovídá, kam až dolehl plíživý stín nenávisti, který uchvátil střední Evropu.93 „... Němci mohou spolupracovati s českým národem, ale jenom Ti, kteří se chovali po dobu německé okupace loajálně, a ke vstupu do národního výboru nemohou pomýšleti, jelikož v národním výboru mohou býti jen Slované.“94
Dne 11. května přijela do Stříbra jednotka Revoluční Gardy. Tyto dobrovolnické oddíly plnily funkci revoluční domobrany. Problém byl s jejím použitím ve Stříbře, respektive v její nepotřebnosti. V otázce vojenského zabezpečení spolupracoval NV s Američany. Pořádek udržovala místní policie.
Takže se RG ve Stříbře zapsala nadměrnou konzumací alkoholu a několika opileckými výstřelky.95 Na druhou stranu je třeba podtrhnout zásadní podíl stříbrské RG na obnově českého školství ve Stříbře a její kulturní aktivity.
Na schůzi dne 28. 5. je rozhodnuto vydávat potravinové lístky pro loajální Němce stejné, jako mají Češi (pro příděl zbylým Němcům byla přejata protektorátní norma pro Židy).
92 Franz Stark – senátor Národního shromáždění Republiky československé v letech 1920 -1935 za Německou sociální demokracii. Po záboru Stříbra nacisty napaden a skopán na náměstí.
93 Ústavní dekret presidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské č. 33/1945 Sb. ještě nebyl ani vyhlášen, navíc dle §2 (1) by pánové občanství poprávu udrželi
94 SokA Tachov, fond ONV Stříbro, zápis ze schůze NV 8. 5. 1945
95 SokA Tachov, fond ONV Stříbro, zápis ze schůze NV 27. 5. 1945
38 Dne 5. 6. dochází na návrh Křivance a Součka k nasazení všech pracovních sil v zemědělství. Začíná platit povinnost práce pro Němce. K tomuto datu je Antonín Souček, dosud místopředseda MNV, titulován kronikou jako předseda.
Ode dne 6. 6. je na návrh Adolfa Vešty prováděna censura soukromé pošty.