Oběžná aktiva

Oběžná aktiva podle rozvahy územních samosprávných celků zahrnují:

I. Zásoby

II. Krátkodobé pohledávky III. Krátkodobý finanční majetek

2.5.4.1 Zásoby

Ze syntetických účtů pro zásoby obce nejčastěji účtují na účtu 112 – materiál na skladě.

Jedná se většinou o zásoby kancelářských potřeb, stavebního materiálu, pokud má obec zřízenu městkou policii, účtují se zde zásoby střeliva atd. Ostatní účty - jako např. účet 121 – nedokončená výroba, účet 122 – polotovary vlastní výroby, účet 123 – výrobky - jsou využívány minimálně, většinou obce nic nevyrábějí.

2.5.4.2 Krátkodobé pohledávky

Krátkodobé pohledávky v případě obce se většinou účtují na následujících účtech:

1. Účet 311 – Odběratelé – jedná se o pohledávky, které se týkají dodavatelsko-odběratelských vztahů, kdy město je dodavatelem různých služeb. Účtují se zde např. pohledávky vyplývající z pronájmu bytových a nebytových prostor, pohledáv-ky za uveřejnění inzerátu v městském zpravodaji atd.

2. Účet 314 – Krátkodobé poskytnuté zálohy – zde město účtuje např. uhrazené zálohy na dodání energií, tj. elektrické energie, tepla, zemního plynu atd.

3. Účet 315 – Jiné pohledávky z hlavní činnosti – na tento účet se účtují pohledávky vznikající u místních poplatků, pokut, správních poplatků atd.

4. Účet 316 – Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé – zde obec účtuje krátkodobě poskytnuté finanční výpomoci např. vlastním příspěvkovým nebo ob-chodním organizacím.

5. Účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci – zde obec eviduje např. pohledávky z po-skytnutých půjček vlastním zaměstnancům (ze sociálního fondu, popř. fondu kul-turních a sociálních potřeb).

6. Účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění – na tomto účtu se účtují jak pohledávky, tak závazky vůči daným institucím.

7. Účet 343 – Daň z přidané hodnoty – na tomto účtu účtují obce – plátci DPH. V pří-padě nároku na odpočet daně na straně MD, v přípří-padě vlastní daňové povinnosti na straně D.

8. Účet 346 – Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi – zde obce zaevidují pohledávku v případě, že obdrží rozhodnutí o poskytnutí dotace z ústřed-ních rozpočtů, tj. z rozpočtů ministerstev.

9. Účet 348 - Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi – zde obce účtují o pohledávkách z dotací poskytnutých příslušným krajským úřadem, dále po-hledávky, které má obec u jiných obcí, např. za projednávání přestupků nebo vedení elektronické úřední desky podle veřejnoprávní smlouvy.

10. Účet 373 – Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery – na tomto účtu obce evidují pohledávky za příjemci finančních příspěvků a grantů, které jim obec poskytla a které podléhají vyúčtování. K zániku pohledávky dojde předložením řádného vy-účtování poskytnutého grantu nebo příspěvku.

Ostatní účty pro krátkodobé pohledávky se, dle mé vlastní zkušenosti, v případě malých obcí a menších měst používají minimálně.

2.5.4.3 Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobý finanční majetek se v případě obce či menšího města nejčastěji eviduje na účtech:

1. Účet 245 – Jiné běžné účty- nejčastěji se jedná o účty, na které se neváže rozpočto-vá skladba. Takovými jsou např. depozitní účet města nebo účet sdružených pro-středků.

2. Účet 241 – Běžný účet – od 1.1.2012 je obcím doporučováno, aby na tento účet převáděly daň z přidané hodnoty, kterou jsou povinny odvádět finančnímu úřadu v rámci přenesené daňové povinnosti podle § 92a) a 92e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

3. Účet 231 – Základní běžný účet územních samosprávných celků – obce na tomto účtu účtují příjmy i výdaje týkající se rozpočtového hospodaření.

4. Účet 236 – Běžné účty fondů územních samosprávných celků – zde se účtují příjmy i výdaje jednotlivých fondů. Každý fond je odlišen analytickým účtem.

5. Účet 263 – Ceniny – zde se evidují zejména stravenky a poštovní známky.

6. Účet 262 – Peníze na cestě – účet sloužící k převodu peněz mezi pokladnou a ban-kovními účty.

7. Účet 261 – Pokladna – evidence hotovostních příjmů a výdajů.

3 FINANČNÍ KONTROLA

Finanční kontrola ve veřejné správě je upravena samostatným zákonem, a to zákonem č.

320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). Do tohoto zákona jsou promít-nuty obecné principy právních předpisů Evropské unie, které vyžadují, aby finanční pro-středky byly využívány hospodárně, efektivně a účelně. Hospodárností se rozumí takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů, zjednodušeně řečeno „dělat věci levně“. Efektivnost je v zákoně o finanční kontrole definována jako ta-kové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění, zjednodušeně se dá říci „dělat věci správnou cestou“. Účelnost, zjednodušeně „dělání správných věcí“, je takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosa-žení cílů (Rektořík et al., 2003, s. 64-65). Dalšími obecnými principy finanční kontroly jsou otevřenost a transparentnost. Otevřenost znamená, že veřejná správa je povinna se podrobit hodnocení veřejností. Transparentnost vyžaduje, aby probíhající procesy ve veřej-né správě byly přehledveřej-né a hodnotitelveřej-né.