Platební karty

Zdroj: Vlastní zpracování na základě knihy (Přádka, 2000) Platnost k 8.10.2015

1.2.1 Platební karty

Platební karta je elektronický platební nástroj, který je prostředkem vzdáleného přístupu k účtu klienta. Opravňuje majitele bankovního účtu vybírat hotovost z bankomatů, platit různé nákupy či služby ve vybrané síti prodejen nebo platit přes internet. Platební karta je důležitým pomocníkem v hospodaření s penězi.

Vydání platební karty se považuje jako počátek přímého bankovnictví. První karty se objevily v roce 1914, kdy společnost Western Union Telegraph Company poslala do světa svou první kartu. S takovou kartou mohl zákazník telefonovat či zasílat telegramy.

Vyúčtování klientovi přišlo vždy na konci měsíce. Společnost vlastně poskytovala krátkodobý typ úvěru.

Použití platebních karet bylo omezeno na určitý okruh obchodních míst, která kartu vydaly. Proto klienti vlastnili řadu karet, použitelných v různých sítích obchodů či hotelů a dalších obchodních míst. Rozvoj byl umožněn vznikem mezinárodních karetních asociací v 50.-70. letech 20.století. Jako první na trh přišla Diners Club v USA a Kanadě, brzy na to společnost American Expres a dnes dvě nejvýznamnější karetní asociace VISA a MasterCard. (Schlossberger, Hozák, 2005)

12

V České republice se platební karta objevila v roce 1991. Začala ji nabízet Živnostenská banka, která vydala platební kartu VISA.

Výhody platebních karet

 finanční prostředky uložené na účtu má klient kdykoli k dispozici

 celostátní či mezinárodní použití

 vyšší bezpečnost – klient nemusí nosit hotovost. Karta je chráněna PINem, který zná pouze majitel karty. Ukradenou hotovost klient těžko dopátrá, zatímco karta se dá snadno zablokovat.

 úspora při cestování do zahraničí. Klient nemusí chodit so směnárny, což mu ušetří nejen čas ale také směnárenské poplatky.

 platební karta nabízí doplňkové služby jako je cestovní či úrazové pojištění

Nevýhody platebních karet

 zpoplatněná blokace karty

 výběry z bankomatů jsou ve většině případech také zpoplatněné

Platební karta musí obsahovat následující nezbytné náležitosti:

 označení vydavatele karty (banka + karetní asociace + případně jiný subjekt)

 jméno držitele platební karty

 číslo platební karty

 platnost

 záznam dat na čipu, magnetickém proužku

 hologram

 CVC kód⁷

7 CVC - Card Verification Code – dodatečné číslo, které je na kartách umístěno u podpisového vzoru za účelem ochrany před zneužitím při elektronickému převodu peněz

13

Platební karty se dají dělit podle několika hledisek. První rozdělení je podle typu provedení karty. Jsou to karty embosované, elektronické nebo virtuální.

Embosované karty mají veškeré informace jako je číslo karty, držitel, platnost, apod.

plasticky vyraženy. To umožňuje platit u obchodníků, kteří nemají platební terminál ale z bankomatů, či pro platby u obchodníků, kteří mají elektronický platební terminál.

Virtuální karty tzv. e-Cards nemají hmotnou podobu. Nejčastěji se využívají pro platbu v internetových obchodech. Klient dostane pouze šestnáctimístné číslo, které se zadá při platbě na internet. E-karta je napojena na běžný účet, stejně jako stávající platební karta.

Dalším základním kritériem při členění je tzv. způsob zaúčtování, podle kterého můžeme platební karty dělit na:

Debetní karty jsou vydávané pouze k běžnému účtu. Při placení u obchodníka nebo výběru z bankomatu čerpá držitel karty pouze své peníze uložené na bankovním účtu. Po provedení transakce, odečte banka příslušnou sumu z běžného účtu.

Kreditní karty nejsou propojeny s běžným účtem, ale s úvěrovým účtem. Každá transakce znamená čerpání úvěru od banky. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dlužné částky. (Finance, 2015) Jelikož jsou úrokové sazby velmi vysoké, může držitel karty využít tzv. bezúročné období, kdy úvěr splatí. Potom je tedy tento úvěr čerpán s nulovým úrokem.

Charge karty mají obdobu karty kreditní. Na konci měsíce banka pošle výpis vyúčtování všech transakcí. Klient musí celou částku uhradit do stanoveného data. Po celou dobu nejsou účtovány úroky, avšak celá částka musí být zaplacena najednou.

Nákupní úvěrové karty jsou vlastně karty kreditní s tím rozdílem, že jsou vydávány nebankovními institucemi. Nejvíce se od svých bankovních sester liší vyšší cenou karty.

14

Graf č. 1: Graf vývoje vydaných platebních karet v ČR za posledních 14 let (2001-2015)⁸

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z webové stránky:

http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html Platnost k 8.10.2015

Z uvedeného grafu je patrný stálý nárůst občanů, kteří používají platební karty. Počet

karet se oproti roku 2001 zvýšil o 239%. Důvodem je i to, že se zvýšil počet bank a platebních institucí, které platební karty vydávají. Současně se většina bank stala

duálními, tj. vydávají platební karty pod značkami asociací VISA a MasterCard. Rok 2003 byl zlomový ve vydání kreditních a charge karet, kdy počet vydaných charge silně vzrostl na 335 269 kusů, ale hned od roku 2004 počet kreditních karet převyšoval počet charge karet, tento trend se drží až do dnes.

Další dělení je podle asociace, která kartu vydává. U nás je to nejčastěji VISA či MasterCard. Obě asociace u nás mají téměř stejný počet bankomatů a obchodních míst.

Kromě těchto asociací se u nás můžeme setkat s kartami Diners Club, JCB (Japan Credit Bureau) a AMEX (American Express)

8Statistiky Sdružení pro bankovní karty (SBK) obsahují data od následujících společností: Air Bank, Cetelem, Citibank, Cofidis, Commerzbank, ČS, ČSOB, Equa Bank, Expobank, Fio banka, GE Money Bank, ING Bank, J&T Banka, KB, mBank, PPF Banka, Raiifeisenbank, Sberbank, Unicredit Bank, CCS, Essox, Euronet, Diners Club, Home Credit, Zuno Bank

15

Karty se dále dají dělit na domácí, které se dají použít pouze na území České Republiky a karty mezinárodní, které lze použít i v zahraničí. Dnes jsou téměř všechny karty vydávány jako mezinárodní. (Peníze, 2015)

V neposlední řadě se karty dělí podle použité technologie, záznamem dat na kartě ke konkrétnímu účtu klienta. Jsou to karty s magnetickým proužkem, který je umístěn na zadní straně. Jsou na něm uloženy informace o účtu ke kartě a jejím držiteli.

Čipové karty v sobě mají zataven čip, na který se ukládají veškeré informace. Čip si nejen pamatuje uložená data, ale také je chrání před jejich zneužitím.

Laserové karty, na kterých jsou informace uloženy nejbezpečněji. Jsou velmi nákladné, běžně se nevydávají.

Hybridní karty obsahují jak magnetický proužek, tak čip. Jsou to všechny bankovní platební karty vydávané v ČR.

Nejnovějším trendem jsou karty bezkontaktní, které umožňují platby bez fyzického doteku mezi platícím nástrojem a platebním terminálem.