obdobného zam ení
V oblasti podpory vn jších ekonomických vztah , zejména eského exportu a cestovního ruchu, eská centra spolupracují s obchodními úseky Zastupitelských ú ad R, p ísp vkovými organizacemi MPO R (CzechTrade - CT, CzechInvest - CI) a MMR R (CzechTourism), hospodá skými komorami, Svazem pr myslu a dopravy R a oborovými svazy a asociacemi. P i své práci využívají odborných materiál uvedených organizací.
Protože eská centra nejsou jedinými eskými institucemi podporující rozvoj obchodních vztah v zahrani í, uvádím vzájemné prolínání, které mapuje zastoupení t í p ísp vkových organizací v zemích p sobnosti C.
Nabízené služby t chto specializovaných agentur se v mnoha sm rech p ekrývají s aktivitami C. Není výjimkou, že tyto innosti byly vykonávány duplicitn . Následkem toho se eská centra stále více zam ují p edevším na oblast kultury, kde k duplicit nedochází. Na druhé stran existují eská centra, dob e fungující v oblasti vn jších ekonomických vztah i navzdory p ítomnosti n které z uvád ných organizací. P íkladem lze uvést eské centrum – eský d m v Moskv nebo eské centrum v Sofii i p es fungování proexportní agentury CzechTrade v obou zmín ných p ípadech.
Tabulka 7: Zastoupení p ísp vkových organizací v zemích p sobnosti C k 11. 11. 2003
eseskkáá cceennttrraa CzCzeecchhTTrraaddee CzCzeecchhIInnvveesstt CzCzeecchhTToouurriissmm
59
CzechTrade otev el 26.2.2004 v Hamburku druhé zastoupení v N mecku. Od 15. b ezna 2004 má eská agentura na podporu obchodu své zastoupení také v Rumunsku. Zahájení innosti v Bukurešti bylo spole ným dílem agentury CzechTrade a eských center. Kancelá je v prostorách eského centra v Bukurešti a jeho otev ení se zú astnili rovn ž p edstavitelé Rumunské obchodní komory, odborní noviná i a také zástupci eských firem p sobících na rumunském trhu. Vzhledem k rostoucímu zájmu zvlášt malých a st edních podnikatel o rumunský trh, uzav el CzechTrade se Správou eských center dohodu, na jejímž základ bude chod a organizaci rumunské pobo ky CzechTrade zabezpe ovat eské centrum v Bukurešti.
V pr b hu minulého roku (2005) zpracovala73 eská centra 1.041 poptávek z celého sv ta a zprost edkovala prost ednictvím portálu www.export.cz 320 vypsaných tendr ze zahrani í.
Zájemci o obchodní spolupráci s Ruskem mohli využít také služeb eského centra-eského domu v Moskv 74. Hotelový a ubytovací komplex eský d m se nachází v centru Moskvy, na hlavní trase z moskevského mezinárodního letišt Šeremet vo. Vedle hotelových a restaura ních služeb nabízel možnost pronájmu bytových, kancelá ských prostor a garáží, dále poskytoval služby business centra a umož oval také sportovní a relaxa ní využití. Nabízel rovn ž pomoc p i zajišt ní obchodních setkání a firemních prezentací spolu s poskytováním rozsáhlého informa ního servisu.
V roce 2005 spolupracovala C s krajskými ú ady p i po ádání zahrani ních prezentací n kterých eských region . Hlavními cíli75 projektu Regiony jsou: podpora zapojení eské republiky do mezinárodních projekt i na regionální úrovni, zajišt ní komplexního p edstavení
73 Výro ní zpráva eských center, 2005
74 Export.cz – stránky podpory obchodu> Zázemí v Rusku> Nabídka eského domu [25.9.2006], Dostupné z internetu http://www.export.cz/
75 Interní materiály S C, 2004
60
region R v zahrani í, zprost edkování kontakt mezi regiony na mezinárodní úrovni a podpo ení p enosu informací z region do zahrani í a opa n . V tomto sm ru se prezentoval nap íklad Severo eský kraj v eském centru v Ma arsku v b eznu 2005, Jiho eský v dubnu 2005 v Berlín a v ervnu 2006 v Rusku a jehož cílem bylo též p edstavení p íležitostí pro podnikatele, Karlovarský kraj se prezentoval v zá í v C v Rakousku a v íjnu 2006 prob hne jeho prezentace v C – eský d m v Rusku. Prezentovala se též samotná m sta jako nap . Krom íž (duben 2006 – C Rakousko), Olomouc i Praha v eském centru v Berlín ( erven 2005). Další možností je spolupracovat v rámci jednoho odv tví a vystupovat spole n navenek, jako nap íklad oblast láze ství – prezentace 16 láze ských objekt konané v dubnu 2005 v eském centru v Rakousku nebo v kv tnu 2006 v Holandsku.
Zájemc m z R nabízejí C v oblasti podpory exportu pomoc p i zajišt ní firemní prezentace v zahrani í (nap . organizace tiskových konferencí, poskytnutí reprezentativních prostor i tlumo nický servis). Nejvíce aktivní je v této oblasti eské centrum – eský d m v Rusku, který v roce 2005 organizoval nebo se spolupodílel na více než 150 prezentacích, seminá ích a tiskových konferencích zam ených na ekonomiku76. V p íloze . 5 uvádím vývoj uskute n ných aktivit v rámci vn jších ekonomických vztah za období 2003 - 2005.
Oblasti obchodu se v nuje pouze ást eských center v zahrani í, ostatní mají obchodní innost pouze jako okrajovou a spolupracují s již uvedenými agenturami – CzechTrade, CzechTourism. Nap íklad eské centrum v Bruselu se do obchodní problematiky tak ka nezapojuje, což je mimo p sobení všech p ísp vkových agentur v Bruselu zp sobeno též p ítomností eské podnikatelské reprezentace p i EU v Bruselu77 (CEBRE). V tšina uvedených aktivit až na výjimky prokazuje spíše klesající tendenci i u aktivních center v ekonomické oblasti. Vše má ale do ur ité míry své opodstatn ní – nap íklad u jednoho z nejaktivn jších center – v Bulharsku – m že být pokles zap í in n otev ením nové pobo ky CzechTradu v druhé polovin roku 2005. Pokles se týká p edevším poptávek a nabídek jak eských, tak zahrani ních firem. Nap íklad v N mecku (pro eskou republiku je Spolková republika N mecko78 s podílem 33,2 % na vývozu R a 30 % na dovozu R nejvýznamn jším obchodním partnerem daleko
76 Výro ní zpráva eských center 2005, str. 16
77 CEBRE - eská podnikatelská reprezentace p i EU byla vytvo ena Hospodá skou komorou R, Svazem pr myslu a dopravy R a Konfederací zam stnavatelských a podnikatelských svaz R, aby prezentovala a obhajovala eské podnikatelské zájmy p ed a po vstupu R do Evropské unie p ímo v Bruselu. K napln ní svého cíle CEBRE získalo podporu Ministerstva pr myslu a obchodu R, a to prost ednictvím agentury CzechTrade
78 eský statistický ú ad> Ekonomika> Zahrani ní obchod> Zahrani ní obchod podle zemí za leden až prosinec 2005, Dostupné z internetu http:// www.czso.cz/
61
p ed Slovenskem, Rakouskem, Velkou Británií, Itálií a Francií) je nejpo etn jší zastoupení eských center v jedné zemi. Centrum v Mnichov nevykazuje dlouhodob tém žádnou aktivitu na podporu i rozvoj ekonomických vztah . Centrum v Dráž anech vykazuje velmi nízká ísla. Významn jší aktivity tedy vykazuje pouze C v Berlín . Na druhou stranu se musí brát v potaz r znorodé zam ení klientely v daných spolkových zemích, op t p sobení úzce a odborn zam ených agentur a v neposlední ad i v posledních letech ne p íliš p íznivá hospodá ská situace N mecka. Všechny tyto zmín né argumenty mohou stát za úbytkem aktivit v oblasti obchodních vztah ze strany eských center a zam ením se p ednostn na podporu v oblasti kulturních aktivit, kterým se žádná jiná agentura profesn nev nuje.
Toto tvrzení lze doložit výsledkem aktivit C dle oborového len ní79 za rok 2005.
Celkem se uskute nilo 2003 akcí. Z toho p ipadá 1826 akcí na aktivity z oblasti kultury a pouze 177 akcí v oblasti obchodu a cestovního ruchu. Pouze pro srovnání, CzechTrade realizoval80 v roce 2005, 1644 placených zakázek celkem a zve ejnil 8906 exportních p íležitostí, poptávek zahrani ních firem, tendr a ve ejných zakázek ze zahrani í. Ve srovnání s eskými centry, která zve ejnila 136181 poptávek z celého sv ta a vypsaných tendr ze zahrani í prost ednictvím serveru www.export.cz. aktivitám podporujícím obchodní vztahy a poptávka po nich je stále významná.
eský d m83 ( D ) p i velvyslanectví eské republiky v Rusku, je jedním z dvaadvaceti st edisek eských center, p ísp vkové organizace Ministerstva zahrani ních v cí R. Jako státní organizace slouží pro podporu eských ekonomických subjekt a eských ob an p sobících v Ruské federaci.
Je velice významný, mimo jiné, z hlediska dalších finan ních zdroj pro eská centra.
eský d m v Moskv se skládá z n kolika st edisek – hotelového komplexu, bytové a kancelá ské ásti a ekonomicko-informa ního odd lení. P sobí zde rovn ž zástupce Agentury
79 Výro ní zpráva C 2005, str 11
80 CzechTrade> O CzechTrade> Profil> Ro ní zpráva za rok 2005 zve ej ovaná na základ zákona . 218/2000 Sb.
o Rozpo tových pravidlech, Dostupné z internetu http://www.czechtrade.cz/
81 Výro ní zpráva C 2005, str 16
82 CzechTrade, O nás> Profil> Ro ní zpráva za rok 2005 zve ej ovaná na základ zákona . 218/2000 Sb. o Rozpo tových pravidlech, Dostupné z internetu http://www.czechtrade.cz/
83 eské centrum – eský d m Moskva> Dostupné z internetu http://www.czechcentres.cz/ceskydum
62
CzechTourism a CzechTrade. Posláním tohoto za ízení je všestranná pomoc eským subjekt m v jejich obchodních aktivitách na ruském trhu ( po ínaje poskytováním ubytování, nabízením pestrých služeb - jak v oblasti spole enské, tak obchodní ). Ruská federace je nejžádan jší práv v oblasti obchodu – o tom vypovídá po et pracovník .
Rok 2003 byl bohužel posledním rokem, kdy jednotlivá eská centra v zahrani í vydávala své vlastní výro ní zprávy. Je možno tedy vycházet pouze z výro ní zprávy Ministerstva zahrani ních v cí z roku 2005.
V komplexu eský d m bylo koncem roku 200584 akreditováno cca na 100 eských firem – tento stav z stává stejný se stavem z roku 2003. V roce 2005 eské centrum - D v Moskv 85 organizovalo nebo se spolupodílelo na organizaci tém 200 akcí ekonomického, turistického a kulturního zam ení. Z toho ekonomických akcí bylo p es polovinu86. V roce 2003 se v tšinou se jednalo o organizace prezentací eských firem, eských kraj nebo taktéž ruských kraj , které projevily zájem o spolupráci s eskou republikou.
V roce 200387 za ala úzká spolupráce s organizací CzechTrade, rovn ž bylo v D otev eno zastoupení Hospodá ské komory pro styky se SNS.
eský d m vytvá í zázemí eským firmám p i ú asti na výstavách a veletrzích v Moskv . Pomáhá p i ešení vzniklých administrativních problém , zajiš uje kancelá ský servis, dopravu a další služby, p i mimo ádných situacích vstupuje do jednání s výstavními agenturami.
eské centrum v Sofii88 má více než padesátiletou historii a je nejstarší eskou institucí svého druhu v zahrani í a nejstarší zahrani ní organizací tohoto charakteru v Bulharsku.
Nachází se na jedné z hlavních ulic bulharské metropole.
innost centra v oblasti cestovního ruchu, proexportních aktivit a ekonomické informace je zaznamenávána na eských serverech, www.export.cz, jakož i na bulharské verzi internetové stránky C Sofie www.czechcentres.cz/sofia. Jako služba eským obchodním subjekt m jsou pravideln bezplatn zve ej ovány poptávky a nabídky eských firem v novinách Ikonomi eski život, jakož i m sí ním bulletinu C a zasílány kontakty na potenciální obchodní partnery v Bulharsku. P edstavitel m bulharských firem a podnik jsou
84 Ministerstvo zahrani ních v cí R, Zahrani ní vztahy> Zahrani ní politika R – koncepce a výro ní zprávy> Zpráva o zahrani ní politice 2005, str. 320, Dostupné z internetu http://www.mzv.cz
85 Výro ní zpráva C v Rusku, 2003
86 Výro ní zpráva C 2005, str. 11
87 Výro ní zpráva C v Rusku, 2003
88 Výro ní zpráva C v Bulharsku, 2003
63
poskytovány pot ebné informace a vyhledávány kontaktní údaje o eských firmách podle obor .
Další z inností, na podporu obchodních vztah , jejíž je též eské centrum v Sofii koordinátorem, je Klub eských podnikatel v Bulharsku89. Sdružuje eské a esko-bulharské firmy p sobící na bulharském trhu. eské centrum o nich poskytuje obecnou informaci a má k dispozici katalog výrobk a služeb, které tyto firmy nabízejí.
P ínos eských center v rozvoji obchodních vztah je t žko m itelný – k dispozici jsou pouze výše uvedené hodnoty, nevypovídající o vlivu na obchodní bilanci. Dalším z d vod obtížné kvantifikace jejich významu v podpo e obchodních vztah je místo jejich p sobení.
Krom Slovenska jsou C ve stejných zemích jako CzechTrade. Lze tedy t žko usuzovat, kdo má v tší podíl na pozitivním vývoji obchodní bilance. Realita ukazuje, že ve v tšin p ípad to bude dílem profesionáln zam ené agentury CzechTrade s podporou Obchodního úseku Zastupitelského ú adu. Na druhou stranu se ukazuje, že lekce eštiny po ádané C v n kterých zemích navšt vují p edevším lidé z obchodních kruh .
eská centra nemají podle mého názoru adekvátní zp tnou vazbu na aktivity, které realizují. K posouzení zda je jejich práce efektivní a má odpovídající výsledky. K hodnocení efektivnosti mohou využít r zné ukazatele s r znou vypovídající schopností. V tomto sm ru se eská centra op t výrazn odlišují od CzechTradu, jehož hlavním m ítkem90 je p edevším spln ní cíl s klientem a jeho spokojenost s poskytovanými službami. U eských center je jediným m itelným výstupem mediální ohlas (dle mého názoru vypovídá p evážn o tom, jaký noviná , z kterých novin, byl na danou akci pozván). Opakované využívání služeb eského centra klientem nem í. Pouze se hovo í o tzv. stálých klientech.
V 90. letech p evzala C obchodní innost za rušené obchodní úseky na Zastupitelských ú adech R (ve snaze zefektivnit podporu v oblasti vn jších ekonomických vztah ). Úsp šná realizace tohoto zám ru byla mimo jiné podmín na po tem a odbornou kvalifikací ur ených pracovník pro tuto oblast. Jak vypovídá p íloha . 6, je po et zam stnanc (vysílaných Ú C) nedostate ný a jejich vzd lání je zpravidla humanitního zam ení.
89 Obchod> Služby v oblasti podpory exportu, Dostupné z internetu http://www.czechcentres.cz/sofie/
90 CzechTrade> O CzechTrade> Profil> Ro ní zpráva za rok 2005 zve ej ovaná na základ zákona . 218/2000 Sb.
o Rozpo tových pravidlech, Dostupné z internetu http://www.czechtrade.cz
64
V sou asnosti je podnikatel m nabízena pomoc i v rámci Zastupitelských ú ad . Pro lepší orientaci o mí e poskytované pomoci, byl zpracován Kodex, který uvádí rozd lení Zastupitelských ú ad do t í kategorií –, ZÚ bez OEÚ, ZÚ s OEÚ, ZÚ s OEÚ a zahrani ní kancelá í CzechTradu. eská centra nejsou do asistence rozvíjení obchodních vztah v rámci této kategorizace zahrnuta. Tendence nezahrnovat eská centra do rozvoje a podpory obchodních vztah vyplývá i z Koncepcí zpracovaných k zahrani ní politice, prezentaci R v zahrani í nebo ze samotné exportní strategie.
V sou asnosti jsou patrné tendence na zm nu systému státní podpory – vyplývající také z volebního programu ODS. Hlavní snahou, podle p edstavovaného návrhu nám stka ministra zahrani í Davida Gladiše, je zjednodušení a zlevn ní celého systému. Tyto zm ny nejsou bohužel provád ny s pomocí komunikace obou zainteresovaných stran a to vlády a na druhé stran podnikatelské sféry. Tato neochota je na stran zástupc Ministerstva zahrani ních v cí.
Nemyslím si tedy, že tudy vede správná cesta ke „zjednodušení a zlevn ní celého systému“, když se nenaslouchá t m, kterým mají být služby poskytované.
O zastupitelnosti C v oblasti podpory vn jších ekonomických vztah sv d í rostoucí po et a teritoriální rozši ování specializovaných agentur. eská centra se v posledních letech rozrostla pouze do Itálie, otev ela další pobo ku na Slovensku a v íjnu se chystá otev ení pobo ky v Tokiu. Tyto destinace nejsou prioritními v rámci Exportní strategie 2006-2010. Na druhé stran CzechTrade jedná o otev ení pobo ek v ín , Indii, Vietnamu a Spojených arabských emirátech, což jsou podle strategie, trhy s r stovým potenciálem.
Je nesporné, že sou asný vývoj v oblasti podpory obchodních vztah sv d í o vzr stajících aktivitách a významu specializovaných agentur mimo p sobnost eských center.
Je t eba si položit otázku, jakým zp sobem lze optimalizovat ízení a odpov dnost za rozvoj dosavadních t í vymezených oblastí v p sobnosti eských center (viz. organiza ní za azení Ú C a C v rámci MZV). Nastíním dv z možných variant, které si lze p edstavit.
65 1.varianta – „Centralizovaná organiza ní struktura“
V souvislosti s p sobením t í ministerstev a jejich specializovaných agentur byl v odborné ve ejnosti diskutován návrh na vytvo ení „Agentury 3D“, která by zahrnovala oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu a byla by ízena jediným ministerstvem. Obdobný plán je obsažen v programu ODS v rámci nové ekonomické diplomacie. Z hlediska efektivnosti jednotného ízení, rozd lování kompetencí a optimalizace p id lování státních dotací se jedná o smysluplný návrh, avšak narážející na odpor zainteresovaných ministerstev a na odborn - personální a technické p ekážky.
Podle údaj MZV v sou asnosti p sobí ve sv t kolem 90 Velvyslanectví R. Mimo pod ízenost zastupitelským ú ad m p sobí 22 eských center, 32 pobo ek CzechTradu a 29 zahrani ních zastoupení CzechTourismu. K pr niku inností ve stejném teritoriu dochází v 21 p ípadech.
P edpokladem této varianty je slou ení (neexistence) zahrani ních kancelá í CzechTradu, a CzechTourismu s eskými centry v zahrani í. V tomto p ípad by byla organiza ní struktura následující:
Ministr zahrani ních v cí Nám stek ministra ZV pro zahrani ní politiku „Nám stek pro koordinaci ve ejné diplomacie“ (na ZÚ) editel eského centra
Tato struktura též nepo ítá již s mezi lánkem, tj. s Ú C. eská centra by se aktivn v novala podpo e všech t í oblastí - kultu e, vn jším ekonomickým vztah m a cestovnímu ruchu. Podmínkou by byl též odborn kvalifikovaný personál.
2. varianta – „Decentralizovaná organiza ní struktura“
Jedním z p irozených cíl Ministerstev, která mají v pod ízenosti specializované agentury, je teritoriální rozši ování jejich p sobnosti a vlivu. Je realitou, že specializované agentury se rozši ují do zemí, kde doposud p sobili pouze C. Dosud bylo ekonomi t jší spojení 3 oblastí v p edm tu innosti pouze pod jednou organizací. Sou asný trend sv d í o postupném sm ování ke specializaci, což odráží návrh druhé možné varianty budoucího vývoje.
66
P i sou asném p sobení jak eských center, tak specializovaných organizací dochází k vzájemnému p ekrývání i duplicitám v programu. Specializací mám v tomto p ípad na mysli fungování jednotlivých agentur pod p íslušným ministerstvem a jejich následnou koordinaci
ízenou vládou.
Ministerstvo pr myslu a obchodu – CzechTrade Ministerstvo pro místní rozvoj – CzechTourism Ministerstvo kultury – „Kulturní centrum“
Ministerstvo zahrani ních v cí – Obchodn – ekonomická odd lení ZÚ
eská centra by v této variant p ešla pod Ministerstvo kultury R. Ministerstvo zahrani ní v cí by uplat ovalo sv j vliv na podporu obchodních vztah pouze prost ednictvím obchodních odd lení ZÚ.
Spole ným cílem uvedených organizací je prezentace eské republiky v zahrani í a v tomto duchu by se m la nést i následná spolupráce. Výhodou této struktury je mimo jiné financování konkrétní oblasti daným ministerstvem a p sobení kvalifikovaných odborník v dané sfé e.
67
Záv r
eská centra vytvá í se svými 21 evropskými a 1 americkým centrem pom rn širokou základnu pro ší ení informací o eské republice ve všech t ech hlavních oblastech – kultura, obchod a cestovní ruch. Ve skute nosti ale platí, že se jednotlivá centra v nují p edevším t m innostem, které nejsou v daném teritoriu zastoupena jinou institucí nebo po které je z ad široké ve ejnosti nejv tší zájem.
Hlavní p ínosy práce vidím v analýze problematiky, které se ješt nikdo hloub ji nev noval a z tohoto d vodu nebyl doposud posouzen význam eských center v rozvoji obchodních vztah . Na základ takto zvoleného cíle jsem zvolila k ešení metody analýzy, pozorování a srovnávání.
Na základ srovnání inností specializovaných agentur t í ministerstev ( C/ MZV, CzechTrade/ MPO, CzechTourism/ MMR ), dochází v sou asnosti k jejich prolínání. Nebezpe í duplicit a neefektivního vynakládání finan ních prost edk lze odstranit ízenou koordinací aktivit zmi ovaných agentur. Snahou editel jednotlivých C a editel ostatních p ísp vkových agentur by m lo být zlepšení vzájemné informovanosti na základ vým ny pravidelných zpráv o innosti jednotlivých eských center a zahrani ních kancelá í ostatních organizací s cílem odstranit p ekrývání aktivit.
Kompeten ní spory Ministerstva pr myslu a obchodu a Ministerstva zahrani ních v cí v oblasti podpory obchodních vztah nebyly vy ešeny ani v rámci Koncepce zahrani ní politiky 2003 – 2006, vypracované MZV R ani v rámci Exportní strategie 2006 – 2010, zpracované MPO R. Koncepce v zásad nepo ítá s aktivní a zásadní rolí eských center v rozvoji obchodních vztah .
Je též sporné zda má být podpora exportu p evedena pod Ministerstvo zahrani ních v cí, jak navrhovala ODS ve svém volebním programu. Na Ministerstvu pr myslu a obchodu pracují odborníci, kte í se dané problematice v nují. Cílem jakékoliv vlády by m lo být vytvá ení co nejefektivn jšího systému podpor, který pružn reaguje na pot eby podnikatel , ne jeho povolební destrukce.
Specializovaná agentura MPO na podporu obchodu CzechTrade má v sou asnosti 32 zahrani ních kancelá í. Význam CzechTradu v dob , kdy dochází k celosv tovému uvol ování
68
obchodu a Evropská unie absorbovala dalších 10 nových zemí a podstatn se tím zv tšil její jednotný vnit ní trh, je nepopiratelný. Státní dotace, které dostávají C jsou nižší než dostává CzechTrade. Klesající význam C v oblasti vn jších ekonomických vztah je patrný nejen ze zam stnanecké struktury C, ve které p evažují vysokoškoláci humanitního zam ení, ale i z klesajícího po tu aktivit C v oblasti podpory vn jších ekonomických vztah ( nap . Londýn, Varšava, Pa íž).
P ínosem Úst edí eských center ve spolupráci s eskými centry a jednotlivými
P ínosem Úst edí eských center ve spolupráci s eskými centry a jednotlivými