VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH
D I P L O M O V Á P R Á C E
2006 Lucie Svobodová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztah
Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
eská centra v zahrani í a jejich role v rozvoji obchodních vztah
Diplomová práce
Vypracovala: Lucie Svobodová
Vedoucí práce: Ing. So a Gullová
1
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztah
Obor: Mezinárodní obchod
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn , vyzna ila všechny citace z pramen a použitou literaturu a podkladové materiály uvedla v seznamu literatury.
V Praze dne 1. listopadu 2006 …..………..
podpis
2 ÚVOD
1. PODNIKATELSKÉ PROST EDÍ V R A PODPORA STÁTU JEHO PROPAGACE V ZAHRANI Í .... 6
1.1ROZD LENÍ PODPOR PODNIKATELSKÉHO PROST EDÍ... 6
1. 1. 1 Vládní podpora... 7
1. 1. 2 Nevládní podpora ... 8
1. 1. 3 Soukromá podpora ... 9
1. 1. 4 Finan ní podpora ... 9
1. 1. 5 Informa ní podpora... 9
1. 1. 6 Rada pro rozvoj podnikatelského prost edí... 10
1.2.KONCEPCE ZAHRANI NÍ POLITIKY R A JEJÍ PRIORITY VOBLASTI VN JŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAH ... 11
1. 2. 1 Koncepce zahrani ní politiky 2003 – 2006 ... 11
1. 2. 1. 1 Koncepce jednotné prezentace eské republiky... 12
1. 2. 1. 2 CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Obchodn ekonomická odd lení Zastupitelských ú ad ... 15
1. 2. 2 Exportní strategie 2006 – 2010 ... 18
1. 2. 3 Volby 2006 a jejich vliv na priority v oblasti vn jších ekonomických vztah ... 22
2. ESKÁ CENTRA... 25
2.1HLAVNÍ INNOST... 25
2. 1. 1 Koncepce innosti eských center... 25
2. 1. 1. 1 Konzultativní rada ... 27
2. 1. 1. 2 Dramaturgická rada ... 28
2.2CÍLOVÉ SKUPINY A PARTNERSKÉ ORGANIZACE... 28
2.3ÚST EDÍ ESKÝCH CENTER... 29
2.4 ESKÉ CENTRUM PRAHA... 30
2.5 ESKÁ CENTRA VZAHRANI Í... 31
2. 5. 1 Postavení ve statutu... 32
2. 5. 1. 1 lánek VI – eská centra v zahrani í... 33
2. 5. 1. 2 lánek VII – editel eského centra v zahrani í... 34
2. 5. 1. 3 lánek VIII – Rozpo et eských center... 34
2. 5. 2 Oblasti p sobení eských center v zahrani í... 35
2. 5. 2. 1 Služby poskytované v oblasti kultury... 35
2. 5. 2. 2 Služby poskytované v oblasti cestovního ruchu ... 41
2. 5. 2. 3 Služby poskytované v oblasti vn jších ekonomických vztah ... 42
2.6MODERNÍ FORMY POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ VOBLASTI ROZVOJE OBCHODNÍCH VZTAH ... 43
2. 6. 1 www.export.cz ... 43
2. 6. 2 Integrovaný systém pro podnikání a export... 44
2. 6. 3 Budoucnost v konkurenci nebo spolupráci? ... 45
2.7FINANCOVÁNÍ ESKÝCH CENTER... 46
2.8STUDIE... 48
2. 8. 1 eské centrum v Polsku – Varšava... 48
2. 8. 2 eské centrum N mecko – Berlín... 52
2. 8. 3 eské centrum ve Švédsku – Stockholm... 55
3. POSOUZENÍ P ÍNOSU ESKÝCH CENTER V ZAHRANI Í PRO ROZVOJ OBCHODNÍCH VZTAH A POROVNÁNÍ JEJICH INNOSTI S AGENTURAMI OBDOBNÉHO ZAM ENÍ ... 58 ZÁV R
LITERATURA P ÍLOHY
3
ÚVOD
Jedním z charakteristických rys sou asného celosv tového d ní je proces globalizace.
Vn jší ekonomické vztahy jsou bezpochyby jednou z jeho nedílných sou ástí, kdy dochází k propojování národních ekonomik, obchodních i finan ních trh . eská republika jako malá, otev ená ekonomika je závislá na vývoji mezinárodního obchodu a tím na vývoji, úrovni, stálosti a prohlubování mezinárodních ekonomických vztah .
Ke zpracování tématu eských center v zahrani í a jejich role pro rozvoj obchodních vztah jsem se rozhodla na základ nízkého pov domí široké ve ejnosti o dané problematice a nep ehlednosti v celkové podpo e rozvíjení obchodních vztah . Aktuálnost tématu pramení z nesporného významu mezinárodního obchodu pro R. Zárove je dána i vstupem eské republiky 1. kv tna 2004 do Evropské unie. R se tak stala jedním z 25 stát fungujících v rámci jednotného vnit ního trhu. Tato skute nost je motivujícím prvkem nejen pro eské podniky a podnikatele, mající v úmyslu realizovat své podnikatelské zám ry mimo území eské republiky, ale také pro zahrani ní subjekty, které mají zájem podnikat na eském trhu. Pro navazování, vytvá ení, rozvíjení a podporu podnikatelských aktivit a s tím souvisejících mezinárodních obchodních vztah a to nejen v rámci Evropské unie slouží r zné státní i nestátní agentury.
Ministerstvo pr myslu a obchodu má v gesci mezinárodní obchod eské republiky a jeho podporu prost ednictvím jím z ízených specializovaných p ísp vkových organizací (Czech Trade, CzechInvest). Ministerstvo zahrani ních v cí p edevším reprezentuje eskou republiku navenek. Jeho nástroji k podpo e rozvoje obchodních vztah a vytvá ení pozitivní prezentace eské republiky jsou nejen obchodní odd lení Zastupitelských ú ad , ale i MZV z ízená eská centra p sobící v zahrani í. Jednou z ástí analýzy práce eských center je zam ení se na p ekážky a na druhé stran možnosti plynoucí ze spolupráce zmín ných ministerstev.
Cílem mé diplomové práce a tedy p edm tem zkoumání je posouzení významu eských center v zahrani í (p ísp vkové státní agentury) pro rozvoj obchodních vztah . Na základ vymezeného cíle a prakticky orientovaného tématu jsem zvolila tato metodická východiska. Jedná se hlavn o analýzu, pozorování a srovnávání. Analýzou inností C a porovnáním jejich aktivit s ostatními institucemi, též podporujícími rozvoj obchodních vztah chci dosp t k záv ru o p ípadné zastupitelnosti eských center v této oblasti.
4
K analýze aktivit eských center je nutno z logických d vod p istoupit až následn po analýze podnikatelského prost edí, ve kterém p sobí. Podnikatelskému prost edí, rozsahu a kvalit jeho podpory, které zásadním zp sobem ovliv ují aktivity eských i zahrani ních podnikatelských subjekt , se v nuji v první kapitole diplomové práce. Zam ím se na konkuren ní, specializovan orientované organizace jako jsou CzechTrade – eská agentura na podporu obchodu, CzechInvest – Agentura pro podporu podnikání a investic nebo eská centrála cestovního ruchu (CzechTourism), zda nevykazují v zásad vyšší odbornost a efektivnost ve sv ených oblastech. Do podpory obchodních vztah jsem za lenila též obchodní úseky na zastupitelských ú adech v zahrani í, které zde plní svoji nezastupitelnou roli.
S ohledem na sou asnou povolební politickou situaci v první kapitole diplomové práce srovnávám programy nejsiln jších politických stran v R (ODS a SSD) v oblasti podpory obchodních vztah v rámci nov formulovaných cíl ekonomické diplomacie.
Ve druhé kapitole se zabývám nosným tématem své diplomové práce - analýze innosti eských center v zahrani í, nastíním jaká je jejich organiza ní struktura a za azení na Ministerstvu zahrani ních v cí. Nelze též nezmínit úlohu Úst edí eských center, jeho celkovou koncepci a innost jím z ízeného (v roce 2006) eského centra Praha a v neposlední ad financování eských center. Dále se v nuji využívání moderních forem poskytování informací prost ednictvím internetových stránek dle jejich z izovatel . Podmínkou jejich úsp šného využívání je jejich kvalita, objektivnost, rychlost, p esnost a úplnost. K dokonalému poskytování informací pat í vzájemná komunikace a aktivní spolupráce všech zú astn ných institucí na daném projektu, bez ohledu na ministerskou p íslušnost. Www.export.cz je jedním z informa ních nástroj eských center v podpo e obchodních aktivit. V sou asné dob si obsahem áste n konkuruje s portálem www.businessinfo.cz, kam, krom jiných institucí, p ispívá CzechTrade v rámci zahrani ních poptávek a nabídek. Zam ím se tedy na vývoj obou portál a na možnosti jejich optimálního využití až po jejich možné propojení i slou ení.
Na konkrétních studiích C v Polsku, N mecku a ve Švédsku se chci pod lit o konkrétní poznatky získané na základ praktika v Berlín a rozhovory s editeli uvedených eských center, s cílem nastínit aktuální situaci, zam ení, možnosti a problémy, se kterými se pracovníci t chto center setkávají v praxi.
Ve t etí, st žejní kapitole posuzuji p ínos eských center pro rozvoj obchodních vztah a porovnáním innosti eských center v zahrani í s innostmi Obchodních odd lení Zastupitelských ú ad , aktivitami zahrani ních kancelá í CzechTradu a CzechTourismu zjiš uji,
5
zda nedochází k duplicitám, ne-li triplicitám v poskytovaných službách. Zárove chci zhodnotit kvantitu a odbornou kvalitu poskytovaných služeb t mito konkurenty eských center v oblasti podpory a rozvoje obchodních vztah .
Cílem mé diplomové práce je u init záv r o p ípadné zastupitelnosti C, zjistit, zda má nadále význam se v novat podpo e a rozvoji obchodních vztah v rámci aktivit vyvíjených Úst edím eských center a eskými centry v zahrani í.
Nastíním možnosti efektivní podpory v oblasti vn jších ekonomických vztah , a již pouze v rukách eských center nebo spole ným p sobením s dalšími aktéry. Nevyhýbám se ani možnosti výhradního soust ed ní innosti v oblasti kultury do rukou eských center a reprezentaci a rozvíjení vn jších ekonomických vztah ponechat specializovaným agenturám i úsek m.
Ve své práci jsem se setkala též s adou omezení. Jedná se hlavn o omezenou dostupnost literatury, vyplývající ze skute nosti, že práce na podobné téma nebyla dosud napsána.
Vycházím p edevším z dostupných informací na internetových stránkách, z podklad poskytnutých Úst edím eských center i eským centrem v Polsku, N mecku – Berlín a Švédsku, které jsem osobn navštívila a mluvila s jejich editeli a z dalších uvedených pramen . S ohledem na rozsah a hloubku dané problematiky bylo možné srovnat práci všech eských center pouze podle základních kritérií.
Mé díky pat í pracovník m Ú C a C v Polsku, N mecku a ve Švédsku, editeli CzechTradu – panu inženýru Tomáši Rakovi a Obchodnímu radovi – panu inženýru Janu Maruškovi ve Švédsku za jejich spolupráci a Ing. Kate in Mimrové za vst ícnost p i zprost edkování kontakt s vedením C v Polsku.
A velice d kuji Ing. S. Gullové za odborné vedení a za cenné p ipomínky, které mi v pr b hu zpracování diplomové práce poskytla.
6
1. Podnikatelské prost edí v R a podpora státu jeho propagace v zahrani í
Analýza innosti eských center vychází ze znalosti podnikatelského prost edí v eské republice, v jehož rámci eská centra p sobí. Podpora vn jších ekonomických vztah je vyúst ním dob e fungujícího domácího podnikatelského prost edí. Z tohoto vyplývá nutnost analyzovat sou asný stav eského podnikatelského prost edí, na který nutn navazuje jeho podpora státem v zahrani í.
Podnikatelské prost edí v eské republice prochází neustálým vývojem. Tento proces byl nastartován rokem 1989. Byl spojen s postupným vytvá ením podnikatelských subjekt p sobících v eském podnikatelském prost edí až po sou asnost, kdy je nutností okamžitá reakce na m nící se podmínky, vycházející z integra ních a globaliza ních tendencí ve sv tové ekonomice. V eské republice se vytvo ilo podnikatelské prost edí, ve kterém uvnit i navenek podnikatelské subjekty rozvíjí své r znorodé aktivity.
Jaké je toto prost edí? Zdravé, konkurenceschopné, motivující, lákavé, plné možností nebo je na druhou stranu zbyrokratizované, formulá ov nesnesitelné, s legislativními nedostatky, soudní liknavostí i korup ními problémy? M li, mají a budou mít nejen místní subjekty dostate nou a cílenou podporu nejen na území eské republiky, ale též p i rozvíjení nových obchodních vztah se zahrani ními subjekty na zahrani ních trzích?
1. 1 Rozd lení podpor podnikatelského prost edí
len ní podpory podnikatelského prost edí a podnikatelských subjekt v eské republice je možné z r zných úhl pohledu. Lze ji obecn rozd lit na podporu nep ímou a p ímou, finan ní a informa ní, vládní a nevládní apod.. Pomocí nep ímé podpory se vytvá í vn jší prost edí, ve kterém podnikatelské subjekty následn p sobí. Jako p ímou podporou lze ozna it konkrétní, cílenou podporu nap . ve form poradenských služeb, pobídek, zvýhodn ných úv r apod. Dále existuje d lení z hlediska poskytovatele – vládní organizace, nevládní organizace a podnikatelské subjekty zam ené na tuto innost.
Podpora by m la reagovat na aktuální stav podnikatelského prost edí - ten ešit, zlepšovat a p i tom brát v potaz reálné problémy a požadavky eských firem. Podle hodnocení Sv tové banky, která vydává každý rok hloubkovou analýzu podnikatelského prost edí v jednotlivých
7
zemích (rok 2006 celkem 175 zemí), si eská republika nestojí zrovna nejlépe. Tyto informace poskytuje databáze Sv tové banky „Doing Business1“, která objektivn m í „snadnost“
podnikání. Uvádí a analyzuje ur ité oblasti, které zvyšují i zabra ují investicím, produktivit i r stu v dané zemi. V roce 2006 je R na 52 míst ze 175 zemí - následují díl í umíst ní2.
Jedná se o jednoduchost - zahájit podnikání (74) - týkající se oprávn ní, povolení (110), nabírání a propoušt ní pracovních sil (45), registrování majetku (58), získání úv ru (21), ochrany investor (83), platby daní (110), mezinárodního obchodování (41), vynucování smluv (57), zav ení podniku (113). Tyto výsledky mohou být jedním z mnoha podklad , které umož ují lepší pochopení situace a její následné ešení.
Uvedené výsledky poukazují na nedostate nou kvalitu podnikatelského prost edí R.
Z tohoto d vod nem že být samotná podpora poskytovaná podnikatelským subjekt m pln ú inná.
Institucionáln není podpora podnikatelského prost edí v eské republice a v n m p sobících subjekt centralizována. Jak jsem již zmínila, podpora je poskytována t emi r znými subjekty: vládními, nevládními a podnikatelskými subjekty.
1. 1. 1 Vládní podpora
Nejvýznamn jší úlohu v podpo e mají vládní instituce, kde zast ešující roli má Ministerstvo pr myslu a obchodu. V rámci regionální a strukturální politiky EU získává eská republika na základ vypracovaného Národního rozvojového plánu pro R (a v jeho rámci Opera ních program ) p ísp vky. V sou asnosti se erpá ze strukturálních fond a fondu soudržnosti EU ur eného na období 2004-2006 (po ínaje vstupem R do EU) a k dispozici je cca 75 miliard K , v následujícím období, které za íná rokem 2007-2013 bude možné získat na rok až 100 miliard K 3. Následn dochází k p erozd lení mezi instituce, do jejichž gesce spadají jednotlivé opera ní programy a pomocí nichž mohou podporovat podnikatelské subjekty, následn i rozvoj p eshrani ních obchodních vztah
Vzhledem k nedostate né informovanosti, nejednozna n rozd leným kompetencím, p ílišné administrativní náro nosti p i zpracování žádostí, která p etrvává a asové náro nosti
1 Dostupné z internetu: http:// www.doingbusiness.org [20.07.2006]
2 Doing Business> Explore Economies> Czech Republic> Dostupné z internetu: http:// www.doingbusiness.org/
[20.07.2006]
3 TK, Úvodní strana> Služby portálu> Aktuality pro pod., MMR: erpání pen z z fond EU se zrychluje, Praha ale má problémy, Dostupné z http:// www.business.info, [4.4.2006]
8
nedošlo k erpání v takovém rozsahu, který nám byl k dispozici. Tento problém vzájemné nekoordinovanosti se promítá též do celkové podpory vn jších obchodních vztah , která se d lí mezi nesmysln mnoho subjekt – bez náznak v tší spolupráce.
Mezi nejvýznamn jší vládní instituce poskytující služby v oblasti podpory vn jších obchodních vztah podnikatelským subjekt m pat í nap íklad p ísp vková agentura Ministerstva zahrani ních v cí eská centra4 , jejichž hlavním posláním je prezentace R v oblasti cestovního ruchu, obchodu a kultury,.Ministerstvem pr myslu a obchodu eské republiky z ízená organizace CzechTrade5, která se v nuje podpo e podnikatelských subjekt uvažujících o vstupu na zahrani ní trh nebo se snaží o upevn ní již stávajících pozic tuzemských podnik v zahrani í. Tato agentura je dle mého názoru nejv tším „konkurentem“ eských center v zahrani í v roli rozvoje obchodních vztah .
Agentura CzechInvest6 je z ízena Ministerstvem pr myslu a obchodu R a od po átku roku 2004 sdružuje t i p vodn samostatné organizace – Agenturu pro rozvoj podnikání, Agenturu pro rozvoj pr myslu R a eskou agenturu pro zahrani ní investice. Hlavními cíly CzechInvestu jsou zjednodušení a zkvalitn ní podnikatelského prost edí a s tím související podpora p ílivu zahrani ních investic. Tyto cíle jsou realizovány rozdílnými nástroji:
monitorováním podnikatelského prost edí, navrhováním legislativních zm n, spoluprácí s podnikatelskými institucemi nebo konzultací se zahrani ními partnery.
Dalšími vládními organizacemi jednajícími s cílem podpory obchodních vztah jsou nap íklad Regionální poradenská a informa ní centra (RPIC), Podnikatelská a inova ní centra (BIC), Design centrum (DC R), Národní vzd lávací fond (NVZ), Centrum pro regionální rozvoj R (CRR R), jejichž nápl vyplývá již z názvu.
1. 1. 2 Nevládní podpora
K dalším poskytovatel m podpory se adí nevládní organizace. Pouze vý et t ch nejd ležit jších je pom rn rozsáhlý a pat í mezi n nap íklad Hospodá ská komora, která zastupuje podnikatelskou ve ejnost a jejím hlavním posláním je prosazovat a podporovat opat ení, která p ispívají k rozvoji podnikání v R a tím i k celkové ekonomické stabilit
4 eská centra> Dostupné z internetu: http://www.czechcentres.cz
5 CzechTrade> Dostupné z internetu: http://www.czechtrade.cz
6 CzechInvest> Dostupné z internetu: http://www.czechinvest.cz
9
státu7.Svaz ochodu R8 nabízí r zné služby zam ené na obchod, pohostinství a ubytování nebo cestovní ruch. Svaz pr myslu a dopravy R9 se snaží reprezentovat své leny – zam stnavatele a podnikatele v R z oblasti pr myslu a dopravy – a podporovat, p ípadn prosazovat jejich zájmy. Jedním z dalších sdružení je Asociace malých a st edních podnikatel a živnostník R10. A v neposlední ad Centrum pro evropskou integraci11, jehož cílem je podpora eských podnikatelských subjekt na úrovni EU.
1. 1. 3 Soukromá podpora
Podnikatelské subjekty mají možnost se obrátit i na soukromé organizace, které nabízejí adu služeb usnad ující fungování na trhu. Lze sem zahrnout nap íklad právnické služby, poradenské, finan ní nebo exekutorské, tuzemské i zahrani ní. Tyto služby nejsou již žádným zp sobem zvýhod ovány, jak tomu zpravidla bývá u služeb poskytovaných vládními nebo nevládními agenturami, které jsou poskytovány bu zadarmo nebo za velmi výhodných podmínek.
1. 1. 4 Finan ní podpora
Finan ní podporu zajiš uje p edevším eskomoravská záru ní a rozvojová banka, a.s.
( MRZB), která poskytuje nejen b žné bankovní služby, ale je též pov ena realizací finan ních podpor z úrovn státu, resp. strukturálních fond 12. Ta je práv p i realizaci podpor navázaná na Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a.s. (EGAP), která pojiš uje vývozní úv ry proti komer ním a teritoriálním rizik m. Ob jmenované instituce p sobí v rámci státní podpory.
1. 1. 5 Informa ní podpora
Jako velice dobrý p íklad kvalitní informa ní podpory lze ozna it oficiální portál pro podnikání a export - BUSINESSINFO, který je ur en pro podnikatele za ínající, informa n pokro ilé, zkušené exportéry, zahrani ní podnikatele, noviná e a též pro širokou podnikatelskou
7 Hospodá ská komora eské republiky> Dostupné z internetu: http://www.komora.cz/
8 Svaz obchodu R> Dostupné z internetu: http://www.ospo.cz/svaz_obchodu.html
9 Svaz pr myslu a dopravy R> Dostupné z internetu: http://www.spcr.cz/
10Asociace malých a st edních podnikatel a živnostník R> Dostupné z internetu: http://www.amsp.cz/
11Centrum pro evr. integraci> Dostupné z internetu: http://www.komora.cz/dokumenty.aspx?jaz=1&obl=1&kat=98
12 Jaromír Veber, Jitka Srpová a kolektiv, Podnikání malé a st ední firmy, Grada, Praha 2005
10
ve ejnost13. Tento portál vznikl v roce 2002 a vytvo il jednotné místo, kde jsou p ístupné služby státní správy a dalších organizací. Tím zjednodušil vyhledávání nejrozmanit jších informací od r zných subjekt , soust ed ných na jednom míst .
1. 1. 6 Rada pro rozvoj podnikatelského prost edí
Vý et r zných subjekt podporujících podnikatelské subjekty jako takové nebo celkov podnikatelské prost edí na úrovni eské republiky i mimo ni bych završila Radou pro rozvoj podnikatelského prost edí, která zaujímá místo poradního orgánu Ministerstva pr myslu a obchodu práv v oblasti podpory podnikatelského prost edí. Rada je tvo ena zástupci ve ejného i soukromého sektoru, zam stnanc , zam stnavatel a terciárního vzd lávání. Jejím posláním je rozvoj investi ního a podnikatelského prost edí v eské Republice a zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti eské republiky14. Tato Rada vznikla teprve za átkem roku 2004 s cílem
ešit problémy komplexn všemi zástupci.
Vše sv d í o tom, že podpora podnikatelského prost edí a podnikatelských subjekt v eské republice i mimo ni existuje a skoro by se cht lo íci, že je vskutku bohatá. Ano, co do po tu subjekt rozhodn , ale otázkou je, zda kvantita nenahrazuje kvalitu? Vytvo ený systém podpory p sobí nep ehledn s nejasn vymezenými kompetencemi.
Myslím si, že myšlenka Rady pro rozvoj podnikatelského prost edí – jako zast ešujícího poradního prvku je zajímavá. Jedním z problém m že být, že vznikla teprve za átkem roku 2004 a.není v pov domí široké ve ejnosti. V plénu má místo zástupce každého ministerstva, r zných sdružení, ale i terciárního vzd lávání. Minimáln do budoucnosti by se problémy mohly ešit d sledn ji a efektivn ji, p ekážky odstra ovat a vytvá et takové prost edí, na jehož základ se bude rozvíjet obousm rná koordinovaná podpora v rozvoji obchodních vztah .
13Oficiální portál pro podnikání a export> Dostupné z internetu: http:// www.businessinfo.cz
14Oficiální portál pro podnikání a export> Úvodní strana > Podpora podnikání, dotace > Podnikatelské prost edí >
Rada pro rozvoj podnikatelského prost edí (RRPP) – Statut Rady pro rozvoj podnikatelského prost edí > Dostupné z internetu: http:// www.businessinfo.cz [25.06.2006]
11
1. 2. Koncepce zahrani ní politiky R a její priority v oblasti vn jších ekonomických vztah
1. 2. 1 Koncepce zahrani ní politiky 2003 – 2006
Zahrani ní politika státu rozvíjí na mezinárodní úrovni a v rámci jednotlivých integra ních seskupení politické a hospodá ské vztahy, prosazuje a obhajuje národní zájmy. Za její vykonávání je zodpov dná zahrani ní služba, uskute ující politiku zvolené vlády. M la by být koordina ním prvkem mezi ostatními ástmi státní správy.
V b eznu 2003 byla vládou schválena Koncepce zahrani ní politiky eské republiky na léta 2003 - 200615, která zahrnuje též otázku rozvoje vn jších ekonomických vztah a prezentace eské republiky.
Podle této koncepce m la eská republika posílit ekonomickou dimenzi zahrani ních vztah v rámci ekonomické diplomacie a to na úrovni koordinované spolupráce r zných subjekt . Ty se m ly zam it na prohlubování bilaterálních vztah , vztah v rámci integra ních seskupení nebo mezinárodních ekonomických organizací.
Podle této koncepce byla p i knuta role rozvoje obchodních vztah prioritn zastupitelským ú ad m v zahrani í. Do jejich nápln spadala podpora konkrétních obchodních kontakt a podn cování zájmu zahrani ních investor o eskou republiku. innost zastupitelských ú ad v oblasti zahrani ního obchodu, podpory exportu a p ílivu zahrani ních investic byla podporována institucemi a agenturami koordinovanými v rámci jednotné zahrani ní služby eské republiky. V koncepci není vý et zmín ných agentur a jim p i knutého zam ení.
Již zde je patrný problém nemožnosti koordinace „nedefinovaného“. Nelze tedy hovo it o zvyšování koncep nosti a efektivity, které mají být výsledkem zmín né koncepce v oblasti ekonomické diplomacie.
Zvýšená pozornost má být v nována zdokonalování informa ních systém , umož ujících eským podnikatelským subjekt m p ístup k informacím o obchodních možnostech v zahrani í.
15 Ministerstvo zahrani ních v cí R> Zahrani ní vztahy> Koncepce zahrani ní politiky eské republiky, Dostupné z internetu: http://www.mzv.cz/ [24.6.2006]
12
Nedílnou sou ástí zahrani ní politiky je též zahrani ní prezentace eské republiky, jejímž prost ednictvím má docházet ke zvyšování mezinárodní prestiže naší zem . V rámci co nejv tší koordinovanosti a propojenosti by m lo docházet k propojení aktivit v kulturní, ekonomické a turistické oblasti s využitím nových médií a technik.
V b eznu roku 200416 uložila vláda Ministerstvu zahrani ních v cí vypracovat Koncepci jednotné prezentace eské republiky. Vypracovaná Koncepce byla schválena v lednu 2005.
Má být dlouhodobým strategickým ešením kompeten n nep ehledné situace panující ve státní správ . Hlavním cílem je všeobecná, koordinovaná prezentace zahrnující všechny segmenty – export, cestovní ruch, kultura, v da atd.- se spole ným zast ešením.
Odbor zahrani ní prezentace, který se zabývá zahrani ní prezentací eské republiky v zahrani í p sobí v rámci Ministerstva zahrani ních v cí eské republiky, vznikl v roce 2005 p ejmenováním odboru komunika ní strategie. M l by zajiš ovat koncep ní, metodické a operativní ízení prezentace eské republiky.
Prezentace eské republiky se primárn týká17:
organizace innosti úst edních a ostatních orgán státní správy, formy a obsahu aktivit orgán státní správy,
innosti zahrani ních zastoupení eské republiky a jejich vzájemné spolupráce a aktivit nevládních subjekt .
Z hlediska institucionálního realizují prezentaci zem orgány státní správy a organizace, které stát za tímto ú elem z ídil, a jejichž innost je definována kompeten ním zákonem 2/1969 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .
Z níže uvedeného vyplývají nejpodstatn jší úkoly zainteresovaných ministerstev v oblasti zahrani ní prezentace. Uvádím ty i ministerstva, která se dle mého názoru v oblastech zájm prolínají a jejichž koordinace a vyjasn ní kompetencí by m lo být úkolem íslo jedna. P i emž
eská centra prezentují eskou republiku v rezortech spadajících každý pod jiné ministerstvo.
16 Ministerstvo zahrani ních v cí R> Zahrani ní vztahy> Koncepce jednotné prezentace eské republiky, Dostupné z internetu: http://www.mzv.cz/, [24.6.2006]
17 MZV R – odbor komunika ní strategie> Koncepce jednotné prezentace eské republiky, [4.2.2005]
13
Ministerstvo zahrani ních v cí v etn p ísp vkové organizace eská centra
zabezpe uje vztahy R k ostatním stát m, mezinárodním organizacím a integra ním uskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce koordinuje innost ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy v oblasti zahrani ních vztah
ídí zastupitelské ú ady
eská centra v zahrani í = obchod, cestovní ruch, kultura
Ministerstvo pr myslu a obchodu v etn p ísp vkových organizací, zejména Czech Trade a Czech Invest
koordinuje jak bilaterální, tak multilaterální zahrani n obchodní politiku, má v kompetenci podporu exportu a získávání zahrani ních investor ,
Ministerstvo pro místní rozvoj v etn p ísp vkové organizace CzechTourism
má v kompetenci regionální politiku, cestovní ruch,
Ministerstvo kultury v etn svých p ísp vkových organizací
má v kompetenci um ní, kulturní památky
eská republika je v zahrani í oficiáln zastoupena diplomatickými misemi a ídí se Víde skou úmluvou o diplomatických stycích. Pro rozvoj obchodních vztah z této úmluvy vyplývá závazný zákaz vyvíjení p ímých obchodních aktivit, platící zejména pro obchodn ekonomické úseky na zastupitelských ú adech. Jejich úkolem18 je vytvá et p íznivé podmínky pro rozvoj vn jších ekonomických vztah a podle místních možností i technicko-organiza ní p edpoklady pro prosazování exportních zájm podnikatelských subjekt R na zahrani ních trzích. Jejich pracovníci jsou pod ízeni velvyslanci. Výše zmín ný zákaz se ale nevztahuje na
18 MZV R – odbor komunika ní strategie> Koncepce jednotné prezentace eské republiky, [4.2.2005]
14
Odbor zahrani ní prezentace Odbor
kulturních a krajanských
vztah
Odbor dvoustranných
ekonomických vztah
eská centra Odbor
mnohostranných ekonomických
vztah
Sekce ekonomická a
kulturní
Generální komisa EXPO 2005
podávání informací o podnikatelském prost edí, obchodních zvyklostech a možnostech nebo zprost edkovávání kontakt mezi eskými a zahrani ními podnikatelskými subjekty.
D vodem pro vytvo ení Koncepce jednotné prezentace eské republiky je nepropojenost a nevyjasn nost kompetencí jednotlivých ministerstev i orgán státní správy.
Jednotlivé subjekty nahlížely na prezentaci eské republiky svým, jednostrann pojatým p ístupem bez následné konzultace s ostatními. Tím vznikají problémy v p ekrývání aktivit, využívání r zných komunika ních kanál i server , k poskytování odborných informací.
Obrázek . 1 znázor uje skute nou organiza ní strukturu na Ministerstvu zahrani ních v cí, s vyzna ením odbor a p ísp vkových agentur, zabývajících se v rozdílné mí e prezentací eské republiky v zahrani í, spadající do zá í roku 2006 pod Nám stka ministra pro otázky právní, konzulární a ekonomické a nyní spadající pod Nám stka ministra pro vn jší ekonomické vztahy a prezentaci R.
eská centra jsou v rámci této struktury administrativn za azena pod Nám stka ministra pro vn jší ekonomické vztahy a prezentaci R a zde pod vrchního editele sekce ekonomické19.
Obrázek 1: Organiza ní struktura Sekce ekonomické a kulturní na MZV R
19 Výro ní zpráva eská centra 2005 – Administrativní a organiza ní struktura organizace, str. 4
Zdroj: MZV R/ O ministerstvu/ Organiza ní struktura MZV R/ Dostupné z http://www.mzv.cz [8.9.2006]
15
Podle zpracované Koncepce by m lo docházet ke všeobecné, koordinované prezentaci R, která by byla ízena Odborem pro zahrani ní prezentaci. Dle mého názoru je již prvním problémem skute nost, že eská centra nejsou za azena p ímo pod tento odbor. eská centra jsou p ímo azena pod Sekci ekonomickou a kulturní a jsou tedy na stejné organiza ní úrovni jako Odbor zahrani ní prezentace. V tomto p ípad nemá tento odbor pravomoc ízení a kontrolování a nelze tvrdit, že zajiš uje operativní ízení prezentace R. Nevidím logiku v ízení prezentace R, odborem, který je hierarchicky na relativn nízké organiza ní úrovni, bez zjevných kompetencí.
Z mého pohledu je vymezená agenda pro Odbor zahrani ní prezentace pouze formálním aktem nebo fakticky plní roli pouze poradního hlasu.
Roli poradce sehrával i Otto Jelinek, který byl pov en bývalým premiérem Ji ím Paroubkem koordinovat mezinárodní innost vládních organizací a agentur CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a eských center. Je dalším z mnoha lánk koordinace zahrani ních aktivit bez náležitých pravomoci, bez administrativn -organiza ního za len ní. Hodnotit jeho význam a výsledky v sou asné dob je obtížné, nebo poslední zmínky o jeho aktivitách jsou z dubna roku 2006.
! " #
" $% & '( )
Zhodnotit význam C pro rozvoj obchodních vztah lze pouze porovnáním jejich innosti s ostatními institucemi, p sobícími v této oblasti. eskou republiku reprezentují na mezinárodní úrovni p ísp vkové organizace CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism a obchodn ekonomická odd lení Zastupitelských ú ad .
Konkrétn agentura CzechTrade – oblast p sobení „proexportn “, CzechInvest – oblast p sobení „proinvesti n “. Zahrnuji též agenturu CzechTourism, která se v nuje cestovnímu ruchu a tím p ispívá nep ímo k podpo e rozvoje obchodních vztah . Obchodn ekonomické úseky poskytují podp rnou a poradenskou innost eským podnikatelským subjekt m v etn teritoriálních zpráv z daného zem .
CzechTrade
P ísp vková organizace MPO CzechTrade je vládní agenturou na podporu obchodu. Byla založena 1.5.1997 jako národní proexportní organizace Ministerstva pr myslu a obchodu R.
Má 32 zahrani ních zastoupení, která zajiš ují zejména servis pro eské exportéry20.
20 MZV R – odbor komunika ní strategie> Koncepce jednotné prezentace eské republiky, [4.2.2005]
16
Posláním CzechTradu je poskytování informa ních, poradenských a podp rných služeb zam ených na zlepšování výsledk zahrani ního obchodu eské republiky a exportních aktivit
eských podnikatelských subjekt v zahrani í21.
CzechInvest
P ísp vková organizace MPO CzechInvest je vládní agenturou na podporu podnikání a investic. Vznikla v roce 1992 jako p ísp vková organizace Ministerstva pr myslu a obchodu R.
V roce 2004 došlo k jejímu slou ení s Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou pro rozvoj pr myslu R CzechIndustry. Má 9 zahrani ních zastoupení, jejichž hlavním úkolem je propagovat eskou republiku jako vhodné místo pro zahrani ní investice a podporovat jejich p íliv do R22.
CzechTourism
P ísp vková organizace Ministerstva pro místní rozvoj CzechTourism byla založena 18.3.1993. CzechTourism má svá zastoupení v 29 zemích po celém sv t , ale je nutné poznamenat, že ást z nich pracuje jako zastoupení druhého typu, což v praxi znamená, že nápl CzechTourismu ve skute nosti p ebírají soukromé instituce v zahrani í. Prvo adým cílem zahrani ních zastoupení je prezentace eské republiky jako žádoucí a p itažlivé turistické destinace ve vnímání široké ve ejnosti23. Hlavním úkolem zastoupení v zahrani í je informovat odbornou i neodbornou ve ejnost o možnostech cestovního ruchu v eské republice.
Obchodn ekonomická odd lení ZÚ
innost ekonomických diplomat se zam uje na vytvá ení podmínek pro rozvoj konkrétních obchodních kontakt a na podn cování zájmu zahrani ních investor o p ímé zahrani ní investice v eské republice.
21 CzechTrade, Home>O CzechTrade> Profil> Ro ní zpráva za rok 2005, Dostupné z internetu: http://
www.czechtrade.cz [01.09.2006]
22 MZV R – odbor komunika ní strategie> Koncepce jednotné prezentace eské republiky, str. 9, [4.2.2005]
23 CzechTourism> Zahrani ní zastoupení Dostupné z internetu: http://www.czechtourism.cz, [14.9.2006]
17
V roce 2005 byl schválen MPO R a MZV R Kodex zásad spolupráce zastupitelských ú ad s eskými firmam24i s cílem poskytnout eským firmám informace o možném rozsahu a formách pomoci a podpory ze strany eských státních a polostátních zastupitelských složek – Zastupitelských ú ad (ZÚ) v daném teritoriu. Tento kodex zavádí (v závislosti na velikosti ZÚ a na tom, zda je jeho sou ástí obchodn ekonomický úsek a dále zda je v daném teritoriu i zahrani ní zastoupení p ísp vkové organizace CzechTrade) tzv. hv zdi kovou kategorizaci ú ad . Každému ú adu je p id lena 1 až-3 hv zdi ky, v závislosti na mí e konkrétní pomoci a podpory, kterou mohou eské firmy p i svých zahrani ních aktivitách od státních a polostátních zastoupení eské republiky v daném teritoriu o ekávat. Hv zdi ková kategorizace ú ad zárove do jisté míry odráží i to, jakou má teritorium prioritu z pohledu obchodn -ekonomických zájm R.
Následuje vysv tlení innosti jednotliv ohodnocených ZÚ a v p íloze . 1 uvádím kompletní seznam ZÚ, len ný podle míry podpory.
Tabulka 1: Kategorizace zastupitelských ú ad
ZÚZÚ** : ZÚ bez OEÚ – poskytování základního rozsahu pomoci a podpory eským podnikatelským subjekt m
Z
ZÚÚ**** : ZÚ s OEÚ – širší rozsah poskytované pomoci a podpory Z
ZÚÚ****** : ZÚ s OEÚ a s kancelá í CT v dané zemi – možnost poskytování dalších služeb (zajiš ovaných za úplatu CT) nad rámec p edchozích dvou kategorií dle individuálního zadání firem
Zdroj: MZV R/ Zahrani ní vztahy/ Podpora exportu/ Spolupráce s Ministerstvem pr myslu a obchodu (MPO) a s dalšími resorty a institucemi, Dostupné z internetu http://www.mzv.cz [29.9.2006]
Z p ehledu uvedených agentur vyplývá p ekrývání inností v oblasti p sobení eských center. Všechny zmín né p ísp vkové agentury v etn Obchodních úsek na Zastupitelských ú adech se v nují podpo e obchodních vztah . P esto se nejedná o stejn sm ovanou podporu.
Obchodn ekonomické úseky se v nují p evážn podpo e na makroekonomické úrovni, což znamená poskytování teritoriálních zpráv z daných oblastí, sektorových zpráv i v nování se strategicky významným podnikatelským subjekt m pro eskou republiku. Jejich význam je též reprezentativní s možností podpory obchodních zájm v kruzích mén p ístupných. Svojí p sobností dodávají jednání diplomatickou vážnost. Na druhou stranu CzechTrade je orientován spíše mikroekonomicky. V nuje se malým a st edním podnikatelským subjekt m a poskytuje služby po ínaje mapováním podnikatelského prost edí a ur itého sektoru dané zem , p es navazování kontakt až k uzav ení obchodních kontrakt . CzechTourism je agentura v nující se
24 Ministerstvo zahrani ních v cí> Zahrani ní vztahy> Podpora exportu> Spolupráce s Ministerstvem pr myslu a obchodu (MPO) a s dalšími resorty a institucemi, Dostupné z internetu: http://www.mzv.cz [07.07.2006]
18
propagaci eské republiky v oblasti cestovního ruchu. CzechInvest se v nuje investor m sm ujícím do R a z toho vyplývá též nižší po et pobo ek v zahrani í.
eská centra se v nují podpo e obchodních vztah , cestovního ruchu a kultury. Ale je jasné, že práv ve dvou uvedených innostech dochází tak ka ke 100% p ekrývání innosti s jinými agenturami. Pobo ky eských center jsou až na výjimku Slovenska ve stejných m stech jako CzechTrade. Význam eských center v roli rozvoje obchodních vztah je patrný pouze v n kterých z nich – nap . v Rusku i Bulharsku.
Spolupráce mezi danými agenturami je z mého pohledu nutná, ale v praxi je p edevším otázkou personálního obsazení a v le zainteresovaných stran spolupracovat. Je též otázkou zda tento systém dále podporovat a rozvíjet. Jedná se p ece o plýtvat finan ními prost edky na aktivity, které jsou pokryty jinou profesionální agenturou? Jako praktické ešení se jeví odebrání propagace cestovního ruchu a obchodních vztah z gesce eských center a jejich naprostá orientace na kulturu.
1. 2. 2 Exportní strategie 2006 – 2010
Sou asný systém podpory obchodních vztah vychází ze schválené exportní strategie 2006-2010, která byla zpracována Ministerstvem pr myslu a obchodu, v souladu s ud lenými kompetencemi v oblasti zahrani ního obchodu a podpory exportu a schválena minulou vládou tvo enou reprezentanty SSD.
Kvalitní domácí podnikatelské prost edí je základem pro vytvá ení zahrani ních obchodních vztah a budování pružné, moderní exportní strategie.
Exportní strategie na léta 2006 – 2010 vznikla též v souladu s již výše uvedenými Koncepcemi, Koncepcí jednotné prezentace R a Koncepce zahrani ní politiky R. Je založena na zásadách Strategie hospodá ského r stu, projednané vládou R dne 20.7.2005.25
Exportní strategie vychází z nesporného významu mezinárodního obchodu (viz tabulka . 2, 3 a graf . 1) pro eskou republiku a popisuje budoucí možné sm ování eské ekonomiky – vize, cíle a nástroje. Je zde vymezena též pod ízenost organizací i p ísp vkových agentur jednotlivým ministerstv m a jejich spolupráce a pom rn detailn jsou vymezeny pravomoci jednotlivých aktér .
25 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Zahrani ní obchod> Koncepce a strategie> Exportní strategie R (2006 – 2010), Dostupné z internetu: http://www.mpo.cz [02.08.2006]
19 Tabulka 2: Vývoj obchodní bilance v letech 2000 - 2005
Zdroj: eská národní banka – Statistika/ Statistika platební bilance, Dostupné z http://www.cnb.cz [b ezen 2006]
Graf 1: Vývoj obchodní bilance v letech 2000 - 2005
0 500000 1000000 1500000 2000000
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Obchodní bilance - vývoj 2000 - 2005 (v mil. K )
Vývoz Dovoz
Zdroj: eská národní banka – Statistika/ Statistika platební bilance, Dostupné z http://www.cnb.cz [b ezen 2006]
Tabulka 3: Vývoj HDP R/ Vývoj podílu vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP R v %
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005
HDP (mld. K , b.c.) 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,2 2978,2 Vývoz zboží a služeb (%,r/r,reáln ) 16,5 11,2 2,1 7,2 21,1 10,6 Dovoz zboží a služeb (%,r/r,reáln ) 16,3 12,8 5 8 18,2 4,9 Zdroj: eský statistický ú ad – Makroekonomické údaje Dostupné z http:// www.czso.cz [25.8.2006]
D ležitá je spolupráce mezi Ministerstvem zahrani ních vztah a Ministerstvem pr myslu a obchodu, jejichž p ísp vkové agentury p sobí ve stejném oboru. Ale nejpodstatn jším prvkem je pravd podobn skute nost, ze zahrani ní obchod pat í v sou asnosti pod Ministerstvo pr myslu a obchodu, ale pod Ministerstvo zahrani í spadají Zastupitelské ú ady a jejich koordinace, p i emž odborné obsazování obchodních úseku ZÚ pat í pod MPO.
Z této skute nosti vyplývá d ležitost vzájemné komunikace mezi zainteresovanými stranami.
S cílem zjistit opodstatn nost p sobení eských center (v roli podpory obchodních vztah ) v jednotlivých zemí je nutné se soust edit na klí ové a prioritní skupiny zemí, ve kterých Obchodní bilance (v mil.K ) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vývoz 1121099 1269634 1254394 1370930 1722657 1875219 Dovoz 1241924 1386319 1325717 1440723 1749095 1834865
20
Podíl EU na eském exportu zboží
Ostatní 14%
EU 86%
se podle Exportní strategie dá dosáhnout ekonomických výsledk a m itelných efekt .
Jako prioritní uvádí Exportní strategie trhy s r stovým potenciálem a pat í mezi n Argentina, Brazílie, Bulharsko, ína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a erná Hora, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam26. S ohledem na významnou pozici v mezinárodním obchod je trh Evropské unie, trhem zvláštního významu, kde se bude eská republika snažit udržet pozice a maximalizovat p íležitosti. Pro názornou ilustraci uvádím podíl EU na eském exportu zboží27. Graf 2: Podíl EU na eském exportu zboží – rok 2005
Zdroj: Ministerstvo pr myslu a obchodu R/ Exportní strategie pro období 2006-2010, Dostupné z http://www.mpo.cz
eská centra mají ve zmín ných 20 prioritních zemích zastoupení v p ti z nich - v Bulharsku, Rumunsku, Rusku, na Ukrajin a v USA. A v Exportní strategii se po ítá pouze s cílenými aktivitami Ministerstva pr myslu a obchodu a spolupracujícími organizacemi, v tomto p ípad CzechTrade a obchodn ekonomické úseky ZÚ. Ty budou získávat a zpracovávat informace s výstupem v podob „mapy obchodních p íležitostí“ zp ístupn né na podnikatelském portálu www.businessinfo.cz.
Z provedeného srovnání státem poskytovaných služeb vyplynulo28, že nejvyšší efekty p inášejí asisten ní služby v zahrani í. Proto je zám rem exportní strategie navýšení po tu zam stnanc státu v zahrani í (posílením po tu ekonomických diplomat , zástupc CzechTrade).
26 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010>P sobení na klí ových trzích str. 25, Dostupné z internetu: http://www.mpo.cz
27 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> P sobení na klí ových trzích str. 26, Dostupné z internetu: http://www.mpo.cz
28 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> Podmínky k napln ní vize, str.14, Dostupné z internetu: http://www.mpo.cz
21
Jedním z podklad pro Exportní strategii bylo srovnání obchodn -ekonomických služeb poskytovaných v zahrani í a nároky na poskytovatele služeb. Mezi nejvýznamn jší požadavky na poskytovatele pat í: odbornost, flexibilita a zajišt ní informovanosti29. S ohledem na omezené financování je jedním z problém v tšiny eských center práv odbornost v ekonomickém oboru. Flexibilita souvisí dle mého názoru p ímo úm rn s odborností.
V p ípad zajišt ní informovanosti využívají eská centra zcela logicky sí zahrani ních kancelá í CzechTradu, je-li v dané lokalit .
Jaké je tedy zapojení eských center v této strategii? Exportní strategie vychází z 12 klí ových projekt . eská centra jsou zahrnuta pouze do dvou30 z nich (konkrétn viz. tabulka .4). Zmínka o úloze eských center je v kapitole „Ú inná asistence pro exportéry“ je následující:
„Tým pro podporu obchodn -ekonomických zájm R v zahrani í tvo í titulá i, pracovníci obchodn -ekonomických úsek zastupitelských ú ad , zástupci agentur CzechTrade a CzechInvest, áste n také eská centra.31“
Tabulka 4: Zapojení eských center do projekt navržených v exportní strategii
PrProojjeekktt ÚÚ eell GeGessttoorr ReReaalliizzuujjee
PP sosobbeenníí nana klklíí ovovýýcchh ttrrzzíícchh
•• iiddeennttiiffiikkoovvaatt aa pprr bb žžnn aakkttuuaalliizzoovvaatt kkllíí ovovéé ttrrhhyy pprroo eexxppoorrtt aa iinnvveessttiiccee
•• zzpprraaccoovvaatt ssttrraatteeggiiee aa aakk níní pplláánnyy pprroossaazzoovváánníí
oobbcchhooddnn eekkoonnoommiicckkýýcchh zzáájjmm vv tteerriittoorriiuu
M
MPPOO MPMPOO,, ZZÚÚ,, CCzzeecchhTTrraaddee,, e
esskkáá cceennttrraa
ÚÚ ininnnáá aassiisstteennccee prproo eexxppoorrttéérryy
•• poposskkyyttoovvaatt ffiirrmmáámm p
prrooffeessiioonnáállnníí,, eeffeekkttiivvnníí aa úú elelnnoouu aassiisstteennccii
MPMPOO,, MMZZVV ZÚZÚ,, CCzzeecchhTTrraaddee,, EEGGAAPP,, EBEB,, eseskkáá cceennttrraa
Zdroj:MPO-Exportní strategie pro období 2006-2010, vybráno a upraveno z P ílohy 4, str.65
Na základ této strategie se domnívám, že úloha eských center je v roli rozvoje zahrani ních obchodních vztah zna n omezena. Zú astn né instituce po ítají podle Exportní
29 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> Služby a nástroje exportní politiky, str.10
30 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> P íloha 4 – Seznam projekt str. 65
31 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> Ú inná asistence pro exportéry – Vít zný tým, str. 29
22
strategie pro období 2006 - 201032 s eskými centry v p ípad prezentace eské republiky v zahrani í.
Kompeten ní spory Ministerstva pr myslu a obchodu a Ministerstva zahrani ních v cí v oblasti podpory obchodních vztah nebyly vy ešeny ani v rámci Koncepce zahrani ní politiky 2003 – 2006, vypracované Ministerstvem zahrani ních v cí ani v rámci Exportní strategie 2006 – 2010, zpracované Ministerstvem pr myslu a obchodu. Koncepce v zásad nepo ítá s aktivní a zásadní rolí eských center v rozvoji obchodních vztah . Jejich roli p ebírá agentura CzechTrade, což mimo jiné vyplývá z plánovaného rozši ování p sobnosti (do zemí prioritního významu) zahrani ních kancelá í CT, korespondujících s obsahem Exportní strategie na roky 2006-2010, vytvo enou vládou SSD. Z tohoto pohledu je tedy další perspektiva C v oblasti podpory vn jších ekonomických vztah , v programu SSD nevyjasn ná.
1. 2. 3 Volby 2006 a jejich vliv na priority v oblasti vn jších ekonomických vztah
Strategie a zp sob uskute ování zahrani ní politiky jsou závislé na politické situaci zem a její sou asné vlád . Po dv volební období byla u vlády eská strana sociáln demokratická a zmín ná Koncepce zahrani ní politiky a jednotné prezentace eské republiky v zahrani í vznikla práv za její vlády. V ervnu 2006 vyhrála volby do Poslanecké sn movny Parlamentu R Ob anská demokratická strana. Byla stranou opozi ní a její volební program se v otázkách ekonomické diplomacie liší. SSD by se snažila do budoucna o další zvýšení významu politiky ekonomické diplomacie s ohledem na otev enost eské ekonomiky a podílu mezinárodního obchodu na HDP. ODS vnímá ekonomickou diplomacii jako základní prost edek zahrani ní politiky a hodlá se tedy soust edit na vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie. Uvádím hlavní priority obou stran v otázkách ekonomické diplomacie vycházejících z jejich volebních program .
ODS
Návrhy pro vyšší úsp šnost eské ekonomické diplomacie33:
Jasné kompetence. Ekonomická diplomacie se musí um t soust edit na dosažitelný po et cíl , nep sobit rozt íšt n , musí být schopna rychlých a koordinovaných akcí, aniž by se
32 Ministerstvo pr myslu a obchodu R> Exportní strategie pro období 2006 – 2010> P íloha 2 – Integrovaná nabídka služeb, str. 60
33Ob anská demokratická strana, Spole n pro lepší život, Volební program ODS, duben 2006, str. 56 Dostupné z internetu http://www.ods.cz
23
zaplétala ve složitých rozhodovacích procesech a nejasn vymezených kompetencích zú astn ných institucí. To vyžaduje jednozna nou zodpov dnost pouze jednoho ministerstva.
Vzhledem k tomu, že obchodní politiku považuje ODS za nástroj zahrani ní politiky, m l by zahrani ní obchod svou podstatou spadat do zodpov dnosti Ministerstva zahrani ních v cí R.
Návrhy na strukturální a organiza ní zm ny MZV34:
Úplné kompeten ní vyvedení oblasti zahrani ního obchodu a podpory exportu z Ministerstva pr myslu a obchodu R a její za azení pod ministerstvo zahrani í, a to v etn p íslušných organiza ních složek a personálního zajišt ní.
Redukce a zjednodušení sít p ísp vkových organizací zabývající se oblastí ekonomické, kulturní a turistické prezentace eské republiky v zahrani í do podoby jediné organizace s t emi silnými pilí i pro všechny aktivity.
Zefektivn ní sít zastupitelských ú ad s ohledem na skute né pot eby R, jakož i materiální, finan ní a personální možnosti státu.
Racionalizace a zp ehledn ní struktury Ministerstva zahrani ních v cí R, tak aby nedocházelo k zvyšování rozpo tových náklad v resortu.
SSD
Návrhy s cílem podpo it export35:
Zvýšit koordinaci propagace a prezentace v zahrani í.
Zlepšit efektivitu prosazování ekonomických zájm R v zahrani í (tzv. Ekonomická diplomacie) a zajistit k tomu dostatek prost edk .
Posilovat poddimenzovaná obchodní zastoupení v klí ových zemích (Rusko, ína a Dálný východ jako celek atd.).
Optimalizovat obchodní odd lení zastupitelských ú ad v zemích EU. Vytvo it nezbytné podmínky pro kapitálovou expanzi nejlepších eských firem do zahrani í.
34Ob anská demokratická strana, - Spole n pro lepší život, Volební program ODS, duben 2006, str. 56 Dostupné z internetu http://www.ods.cz
35 eská strana sociáln demokratická, - Jistoty a prosperita, Volební program SSD pro volby do Poslanecké sn movny Parlamentu R, Praha 28.1.2006, str. 34 Dostupné z internetu http://www.cssd.cz
24
Na základ výše uvedených priorit nelze jednozna n preferovat jednu i druhou variantu. Pravd podobn kombinací obou zmín ných by se dalo dosáhnout optimálního výsledku. Zam ím-li se na konkrétní návrhy, je nesporné, že musí dojit k vyjasn ní kompetenci (ODS). Ty se v sou asnosti p ekrývají, celý systém se stává t žkopádným a financování je nekoncentrované. Snahu o organiza ní za len ní mezinárodního obchodu a p íslušejících složek pod Ministerstvo zahrani ních v cí považuji za neš astné (ODS). Mezinárodní obchod je podle mého názoru jednou ze složek obchodu jako takového a logicky se tedy otázkou obchodu profesionáln zabývá Ministerstvo pr myslu a obchodu. P evedením mezinárodního obchodu by došlo pouze ke h e „Škatulata, škatulata hejbejte se!“ bez jasného p ínosu pro danou ást rezortu.
Jedním z dalších návrh je zeštíhlení sít p ísp vkových organizací (ODS). Tento návrh vyplývá z nep ehlednosti a p ekrývání inností jednotlivých agentur a je tedy na míst . Problémem je snaha o vytvo ení jediné agentury a s tím spojené vyjasn ní kompetencí jak z pohledu organiza ního, finan ního tak personálního. Zvýšení koordinace propagace a prezentace v zahrani í ( SSD) by byla logickým vyúst ním nastín ných návrh , ímž by se zlepšila i efektivita prosazování ekonomických zájm . Avšak nelze efektivn koordinovat systém, který se p ekrývá, nekomunikuje a nepoužívá jednotný informa ní systém.
Ekonomická diplomacie je velmi významným nástrojem v oblasti zahrani ních vztah p i emž její vývoj a kontinuita ovliv ují následn její úrove . Z tohoto d vodu si myslím, že by se i budoucí vlády m ly zamyslet nad možností zdokonalování stávajícího než nad hledáním mnohdy i destruktivních a drahých zm n za každou cenu.
25
2. eská centra
eská centra jsou p ísp vkovou organizací36 se samostatnou právní subjektivitou, z ízenou Ministerstvem zahrani ních v cí R (MZV R), v souladu se zákonem 576/1990 Sb., o pravidlech hospoda ení s rozpo tovými prost edky eské republiky, v platném zn ní.
Z izovatelem eských center je MZV.
C jsou nástupnickou organizací (od 1. 4. 1994 ) Správy zahrani ních kulturních za ízení.
eská centra se podle Statutu37 eských center ú inného ode dne 1. ervence 2004 lení na Úst edí eských center (Ú C) a eská centra v zahrani í ( CZ). Seznam eských center uvádím v p íloze . 2.
2. 1 Hlavní innost
2. 1. 1 Koncepce innosti eských center
Hlavní innost eských center je upravena z izovací listinou a uvedena ve statutu C, který mimo jiné upravuje postavení, ízení, p sobnost a zp sob financování Správy eských center. Hlavní innost C je v souladu s již zmín nými dokumenty, konkrétn s Koncepcí zahrani ní politiky R, Koncepcí prezentace R a Exportní strategií.
Nosné aktivity C lze podle Koncepce innosti Úst edí eských center a eských center v zahrani í rozd lit do t í významných oblastí. První se v nuje p edevším napomáhání prezentace eské republiky v zahrani í v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu. Druhá se snaží zajiš ovat kvalitní informa ní servis o eské republice a t etí má za úkol podporu vn jších ekonomických vztah . Ostatní cíle jsou rozvedeny ve Statutu C a jsou dle mého názoru rozší ením významu nosných aktivit.
Ve snaze naplnit tyto cíle, spolupracuje se státními i nestátními organizacemi ( za ú elem rozvíjení jejich aktivit v zahrani í), z izuje a ídí innost eských center v zahrani í a následn se v nuje kontrole efektivnosti jejich innosti a hospoda ení. Spolupracuje s kulturními,
36 eská centra> O nás> Kdo jsme> Statut> Statut eských center, .j. 277.489/2004-S C, Dostupné z internetu http://www.czechcentres.cz
37 eská centra> O nás> Kdo jsme> Statut> Statut eských center, .j. 277.489/2004-S C, Dostupné z internetu http://www.czechcentres.cz
