Představení společnosti - Česká spořitelna

5.2 Česká spořitelna

5.2.1 Představení společnosti

Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem přes 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna již vydala více než 3,2 mil.

platebních karet, disponuje sítí 651 poboček a provozuje více než 1509 bankomatů a platbomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.

Spolu s 11 dceřinými společnosti nabízí komplexní finanční servis všem skupinám klientů - stavební spoření, penzijní připojištění, životní i neživotní pojištění, leasing, factoring, realitní služby či on-line investování.

Česká spořitelna je transparentní a otevřenou společností. Proto již dlouhodobě veřejnost pravidelně otevřeně informujeme o aktuálním dění v bance i v dceřiných společnostech včetně finančních výsledků. Česká spořitelna tak dlouhodobě patří mezi informačně nejvstřícnější společnosti.

Vizí České spořitelny je ¹⁸ „Česká spořitelna je Bankou první volby pro všechny skupiny klientů. Díky prvotřídním výkonům našich zaměstnanců poskytujeme špičkové poradenství, podporu a služby našim klientům. Díky špičkovému poradenství, podpoře a službám našim klientům, zajišťujeme nadprůměrné výnosy našim akcionářům. Díky nadprůměrným výnosům našim akcionářům vytváříme podnětné a hodnotné pracovní podmínky pro naše zaměstnance.

Díky nadprůměrným výnosům našim akcionářům pomáháme v rozvoji společnosti, v níž působíme.“

35 5.2.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti

Graf 1 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v ČS

Zdroj – oficiální stránky České spořitelny, graf – vlastní zpracování Komentář ke grafu

Graf znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti České spořitelny od roku 2007 do roku 2013.

Vybrané období zachycuje vývoj po implementaci Basel II v návaznosti na zdůraznění výchozí pozice pro přijmutí Basel III. Nejdůležitějšími roky, které jsou zachyceny ve vývoji a stojí za zmínění je rok 2012, kdy činila kapitálová přiměřenost 16%, což bylo velmi pozitivním ukazatelem, který stavěl a staví Českou spořitelnu na velmi silnou pozici v oblasti kapitálu a likvidity a dále rok 2013, kdy přichází další zvýšení kapitálové přiměřenosti na 17,7 %, který byl způsoben růstem nerozděleného zisku.

9.6 10.3

36 5.2.3 Aplikace Basel II do ČS

Pro praktický příklad aplikace Basel II do systému České spořitelny, jsem se rozhodla o ukázku na přístupu k měření úvěrového rizika.

Česká spořitelna využívá interních metod k měření úvěrového rizika a praktikuje přístup typu IRB, při kterém si parametry rizik banka zjišťuje sama a u kterého je zapotřebí soubor dat nejméně za tři roky. Toto rozhodnutí učinila mateřská společnost Erste Bank a vztahuje se na všechny banky ve skupině Erste Group. Při měření rizika jsou rozhodující tři parametry a těmi jsou pravděpodobnost nesplácení úvěru, ztráta v případě nesplácení a výše úvěrové pohledávky při nesplácení. Pro správnou aplikaci metod a měření rizika u klientů, jsou klienti rozčleněni do různých segmentů, ke kterým banka přistupuje odlišným způsobem.

Segmentace klientů

Obrázek 11 - Segmentace klientů dle Basel II, Zdroj – Česká spořitelna

Předpisy jsou založeny na principu, že pro úvěry v segmentu Retail je nutné držet v rezervě méně kapitálových zdrojů než pro podnikové úvěry. Důvodem je nižší riziko, které vyplývá z větší diverzifikace a nižších úvěrů. Za určitých podmínek nahlížejí na malé a střední podniky se závazkem nižším než 1 milion eur jako na soukromé osoby a tak na úvěry pro tyto podniky udržují nižší kapitálové rezervy.

37 Non-perfoming loans

Ne všichni klienti v selhání jsou z pohledu banky ztrátoví, definice selhání podle Basel II je poměrně konzervativní, proto Česká spořitelna (skupina Erste group) vytvořila kategorii Non-perfoming loans. Kategorie je založena na principu, že klienti ve stavu selhání mají (z pohledu banky) různou šanci problémy vyřešit a stav selhání opustit. Při měření kvality je proto vhodné zaměřit se pouze na klienty s reálnou (a potvrzenou) hrozbou ztráty.

Obrázek 12 - Dělení klientů v selhání, Zdroj – Česká spořitelna

V oblasti Retail v případě malého zůstatku po splatnosti na jednom účtu (např. vlivem doúčtování poplatku na účtu, který již klient nepoužívá) mohou být jako selhané označeny i ostatní účty, které jsou spláceny bez potíží (např. hypotéka). Některá portfolia (hlavně drobné pohledávky) jsou navíc řízena produktově nikoli klientsky. Přenos selhání pak neodpovídá úvěrovému procesu. Naopak v oblasti Corporate nelze aplikovat produktový přístup z důvodů jako je rozdílná úprava na rozdíl od privátních klientů, profesionálnější řízení financí podniku a vzhledem k tomu, že standardní součástí smluvní dokumentace jsou tzv. cross default klauzule.

38 Typy zajištění pro IRB přístup

Zajištění je podle předpisů v závislosti na metodě řízení rizika uznáváno v různém rozsahu.

Čím sofistikovanější je použitý přístup, tím je širší spektrum uznatelných typů zajištění.

Zajištění se oceňuje podle interních kritérií banky a následně toto ocenění snižuje riziko a tím se následně snižuje základ pro výpočet kapitálové přiměřenosti. Mezi uznatelné typy zajištění pro IRB přístup patří:

vklady v hotovosti, státní a bankovní cenné papíry

akcie, které jsou zahrnuty některého z hlavních burzovních indexů a akcie, které jsou i mimo burzovní indexy

zlato, obytné nemovitosti, komerční nemovitosti konkrétní věcné zástavy, automobily

pohledávky z obchodního styku

Ratingový proces ČS

V rámci ratingového procesu jsou systematickým způsobem zpracovávány informace ohledně podnikatelského vývoje v minulosti, ale také i výhledu do budoucnosti. Zohledňována jsou kritéria jako je velikost firmy, odvětví, ve kterém se firmy pohybuje a skutečnosti o trzích, na kterých firma obchoduje, vzhledem k tomu, že například ve středoevropských zemích jsou rozdílné účetní předpisy (neharmonizované účetnictví – IFRS, IAS). Ratingový systém však slouží výhradně k zjišťování bonity klienta. U firemních klientů se rozlišují kvalitativní (soft facts) a kvantitativní kritéria (hard facts).

Obrázek 13 - Ratingový proces, Zdroj – Česká spořitelna

Zásady, že čím větší je firma, tím větší význam se připisuje „hard facts“ a čím menším je firma, tím silnější bude vliv „soft facts“. Pod pojem kvantitativní kritéria se rozumí finanční ukazatele, především jsou sledovány podíl vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě, doba trvání splácení dluhů, rentabilita kapitálu a cash flow. Zjišťují se z posledních tří až pěti ročních uzávěrek. Zjištěné ukazatele popisují finančně-ekonomický stav podniku a jsou vyjádřeny indikátorem bilanční bonity. Soft facts popisují šance, rizika a potenciály. Mezi analyzované faktory patří:

management – ochota poskytovat informace, logičnost dlouhodobé koncepce, úprava zastupování

účetnictví – kvalita účetnictví a kvalita plánování

produkty a místo podnikání – kvalita produktů a kvalita místa podnikání

trh a jeho vývoj – vývoj konjunktury, vývoj odvětví, pozice na trhu a závislost na zákaznících a dodavatelích

speciální rizika – ekologická rizika a právní spory platební chování – obsluha účtu

varovné signály – opožděné platby, vlastnické spory a hromadící se zpoždění dodávek Ratingový systém je průběžně inovován a v současné době přizpůsobován novým podmínkám spojených s regulací. Slouží jako základ k co nejobjektivnějšímu rozhodování o úvěru, tvorbě cen úvěru v závislosti na bonitě klienta, ke kalkulaci kapitálového požadavku banky v závislosti na úvěrovém riziku a k řízení úvěrového portfolia.

40 Adekvátní cena

Stanovení adekvátní ceny úvěru vzhledem k riziku, které je také obsaženo v požadavcích Basel II, je určováno náklady na riziko, refinancování, transakci a zúročení vlastního kapitálu.

Stanovení adekvátní ceny znamená, že klienti s dobrou bonitou jsou odměňovány výhodnějšími úrokovými sazbami a na druhou stranu klienti, kteří mají horší bonitu, musí počítat s vyššími úrokovými sazbami, vzhledem k tomu, že riziko musí být vykompenzováno větším objemem rezervního kapitálu.

41 5.2.4 Basel III a ČS

Vzhledem k tomu, že Basel III je teprve ve fázi implementace v následující kapitole pouze popisuji výchozí situaci připravenosti České spořitelny. Po zavedení pravidel může v České spořitelně vlivem regulatorních opatření dojít k omezení aktivit (nutnost držet likvidní aktiva místo úvěrů) či k jejich zdražení (nutnost posílení kapitálu nerozděleným ziskem plynoucím z poplatků a úroků).

Tabulka 2 - Aktuální stav jednotlivých ukazatelů

Zdroj – oficiální stránky České spořitelny, tabulka – vlastní zpracování

Komentář k tabulce

Ukazatel Leverage ratio je monitorován v České spořitelně od roku 2011 a jeho požadovaný minimální poměr nebyl dosud stanoven. Likviditní ukazatelé jsou sledováni od roku 2012.

Ukazatel LCR (Liquidity coverage ratio) má být zaváděn postupně od roku 2015 se stanovenou hodnotou 60% a do roku 2019 by měli banky dosáhnout 100%, s ohledem na tyto skutečnosti Česká spořitelna již splňuje požadovanou minimální hodnotu s výší 200 %. Pro ukazatel NSFR (Net stable funding ratio) stále nebyla stanovena minimální hodnota, které by měli banky dosahovat, tento ukazatel by měl vstoupit v platnost až v roce 2018. Vzhledem

5.3 Erste group

5.3.1 Představení společnosti

Erste Group je jedním z největších evropských poskytovatelů finančních služeb a vedoucí retailová banka ve střední Evropě. Počtem klientů je na prvním místě v oblasti poskytování finančních služeb ve střední Evropě a na druhém místě podle objemu aktiv. Počet klientů Erste Group se od roku 1997 zvýšil z 600 tis. na více než 17 mil. v důsledku expanze banky.

Do Erste Group patří Česká spořitelna, Banca Comerciala Romana, Erste Bank Rakousko, Slovenská sporiteľňa, Erste Bank Maďarsko, Erste Bank Chorvatsko, Erste Bank Srbsko.

Erste Group a její partneři mají silnou tržní pozici v nabídce produktů drobného bankovnictví, ve financování nemovitostí, v obchodě s privátními klienty a ve službách pro malé a střední podniky.

Erste Group nabízí svým investorům přístup k jednomu z nejvíce se rozvíjejících regionů s nízkým rizikem, a to díky kvalitnímu a silnému managementu a stabilnímu rakouskému domácímu trhu. 1. října 2002 začala Erste Bank obchodovat své akcie na Burze cenných papírů Praha. Staly se tak prvními zahraničními akciemi, se kterými se na pražské burze obchoduje.

Obrázek 14 - Skupina Erste Group, Zdroj – Česká spořitelna

43 5.3.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti

Graf 2 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v Erste group

Zdroj – oficiální stránky Erste Group, graf – vlastní zpracování Komentář ke grafu

Graf znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti společnosti Erste Group od roku 2007 do roku 2013. Vývoj je v tomto období vzrůstající, tendence pomalého růstu je způsobena různými ekonomickými a finančními podmínkami v zemích, které jsou členem skupiny Erste Group.

V roce 2010 je zaznamenám růst o 0,9%, který je zapříčiněn posílením kapitálové základny především díky růstu zisků. Objem vlastního kapitálu vzrostl ve srovnání s koncem roku 2009 o 6,9 % a spolu se stagnujícím růstem úvěrů klesla celková výše rizikově vážených aktiv z 123,9 mld. EUR na 119,8 mld. EUR. Při pohledu na graf stojí za zmínění výše kapitálové přiměřenosti v roce 2012, kdy je zaznamenán růst o 1,8% oproti předchozímu roku. Tento růst je způsoben výrazným nárůstem základního kapitálu na 11,8 mld. EUR a silným poklesem rizikově vážených aktiv o 7,6% na 105,3 mld. EUR.

7 7.2

44 5.3.3 Erste Group a Basel II

Přijmutí a implementace pravidel regulace Basel II nemělo velký dopad na skupinu Erste Group, kromě segmentů ve kterých došlo ke změnám. V oblasti retailových obchodů se snížila potřeba vlastních prostředků ke krytí úvěrového rizika.

Systém vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK)

V návaznosti na druhý pilíř Basel II byla vytvořena metodologie, která stanovuje jednotný přístup pro řízení kapitálu ve skupině. Tento přístup je zaměřen na:

analýzu a sledování rizik finanční skupiny, včetně poskytování reportů,

analýzu a sledování kapitálové přiměřenosti finanční skupiny, včetně poskytování reportů,

předpověď směru vývoje rizikového profilu skupiny.

Metodika stanovuje limit pro maximální rizikovou expozici jednotlivých členů skupiny, který závisí na výši kapitálových zdrojů a na předchozím vývoji rizikovosti banky. ¹⁹“Cílem je postupné zdokonalování systému řízení rizikového profilu a kapitálové dostatečnosti skupiny s ohledem na budoucí vývoj a také postupně prosazovat výstupy SVSK v rozhodování a plánování v oblasti obchodních činností a finančního řízení.“

45 5.3.4 Erste Group a Basel III

Erste Group je dostatečně kapitalizovaná a při adaptaci na podmínky Basel III bude postupovat cestou posilování kapitálové pozice ze zadrženého zisku bez potřeby navyšování kapitálu úpisem nových akcií. Dostatečná schopnost generovat zadržený zisk k dalšímu posílení kapitálové pozice i při záměru plného splacení státní pomoci, aniž by v souladu s pravidly Basel III běžný Tier 1 ukazatel poklesl pod požadovanou 7 % úroveň.

Erste s dosaženými hospodářskými výsledky a po splacení účastnického kapitálu s rezervou splňuje požadavky Basel II a deklaruje naplnění budoucích požadavků Basel III (Tier 1 ratio

10%), na polovině roku 2013 činil Core Tier 1 ratio 11,8 %.

V porovnání s konkurencí, která operuje v podobném teritoriu, jako jsou např. italská UniCredit a rakouská Raiffeisen Bank International (RBI), se jeví Erste konsolidovanější a připravenější. Např. UniCredit vykázala ke konci Q2/13 Core Tier 1 ratio ve výši 10,4% a RBI ke konci Q1/13 10,6%. Na rozdíl od Erste si RBI stále ponechává účastnický kapitál a plánuje tak až do konce roku 2017.

Vlivy, které by mohly ohrozit Erste Group, jsou určitý pokles poptávky po úvěrech, v Rumunsku podíl „špatných“ úvěrů a v Maďarsku je to přenášení ztrát cizoměnových hypoték na banky a dodatečné náklady spojené s bankovní daní.

Úplná implementace nové regulace do roku 2022, přinese potřebu rakouského bankovního sektoru navýšit kapitál o 8,5 až 13 miliard eur, a to včetně nutnosti splatit státní pomoc těmto bankám.

Závěr

Zavedení pravidel kapitálové přiměřenosti bylo reakcí na rychlý rozvoj v oblasti bankovního podnikání a jejich další rozvoj souvisel s finanční krizí. Podle mého názoru je potřeba regulovat bankovní sektor do jisté míry, aby fungoval a plnil své funkce. V případě pravidel, která stanovují Basilejské dohody je těchto regulací pro samotné bankovní subjekty na jednom místě příliš mnoho. Basilejská pravidla kapitálové přiměřenosti lze ve zkratce charakterizovat pomocí samotných rizik, která jsou řešeny v rámci každého ze třech dokumentů. Basel I je založen na principu řešení úvěrového rizika, tržní riziko zachycuje Basel II a operační riziko obsahuje Basel III. Práce byla zaměřena na vývoj těchto pravidel a jejich následnou implementaci a dopady na obchodní banku a její mateřskou banku se sídlem v zahraničí.

Pro samotné zhodnocení, zda rozvoj a zavedení těchto pravidel přispělo k hlavnímu cíli a to z mého pohledu je udržet bankovní sektor stabilní, bych se vyjádřila příslovím, že méně podmínky, i když tu hrozí nebezpečí zasáhnutí některého člena finanční a ekonomickou krizí.

Basilejské dohody jsou především směřovány na bankovní instituce, které jsou dle mého názoru, velice stabilním podnikatelským subjektem a stačí je regulovat jen do určité míry. Na druhou stranu regulovat je určitě potřeba už především proto, že finanční systémy v Evropě jsou postaveny na fungování finančních institucí.

Pravidla kapitálové přiměřenosti můžeme považovat za nástroj, který si kladl za cíl zmírnit dopady finanční a ekonomické krize jak na bankovní sektor, tak také na samotné obyvatelstvo. Vyvstává zde otázka, jakým způsobem se řeší ostatní dopady krize na ostatní sektory národního hospodářství či jak se regulují například derivátové trhy, které zažívají v současné době velice rychlý růst a jsou prvkem, který v sobě obsahuje velké množství spekulativní ekonomiky?

Podle mého názoru pokud se regulace zaměřuje pouze jedním směrem, na druhé straně vzniká prostor pro aktivity, které mohou způsobovat další hospodářské krize, spojené s pádem finančních institucí či krachem národní ekonomiky.

Použité zdroje

Seznam použité literatury

CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1.

Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8.

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s.

ISBN 978-80-247-3669-3.

HRDÝ, Milan. Oceňování finančních institucí. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 216 s. ISBN 80-247-0938-4.

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H.

Beck, 2006, xix, 339 s. ISBN 80-717-9381-7.

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7.

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 741 s.

ISBN 80-859-4389-1.

ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 364 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4.

Internetové zdroje

http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Basel-III-Handbook.pdf BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENTS. BIS: Bank for international settlements [online]. © 2014. Dostupné z: http://www.bis.org/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. ČNB: Česká národní banka [online]. © Česká národní banka, 2003 – 2014. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html

http://www.csas.cz/

https://www.erstegroup.com/en/

Právní předpisy

ČESKO. Vyhláška ČNB č. 333/2002: kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002.

Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb120-02.pdf

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Členové BIS ... 9

Obrázek 2 - Dělení kapitálu k 1. 1. 1993 ... 12

Obrázek 3 - Vzorec pro výpočet, ... 13

Obrázek 4 - Pilíře Basel II ... 17

Obrázek 5 - Cyklus bankovního dohledu ČR ... 18

Obrázek 6 - Rizikové váhy ... 20

Obrázek 7 - Kapitálové požadavky podle Basel III ... 25

Obrázek 8 - Výpočet ukazatele krytí likviditou ... 26

Obrázek 9 - Basel II vs. Basel III ... 30

Obrázek 10 - Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR ... 32

Obrázek 11 - Segmentace klientů dle Basel II ... 36

Obrázek 12 - Dělení klientů v selhání ... 37

Obrázek 13 - Ratingový proces ... 39

Obrázek 14 - Skupina Erste Group ... 42

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Rozdíl mezi Basel I. a Basel II. ... 22

Tabulka 2 - Aktuální stav jednotlivých ukazatelů ... 41

Seznam grafů

Graf 1 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v ČS ... 35

Graf 2 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v Erste group ... 43

In document Kapitálová přiměřenost bank (Stránka 34-0)