Kapitálová přiměřenost bank

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Financí a ekonomie

Kapitálová přiměřenost bank

Bakalářská práce

Autor: Adriana Blažková, DiS.

Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Pavlína Mazancová

Praha Duben, 2014

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze

elektronických vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem dne 25. 4. 2014

(3)

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Pavlíně Mazancové, za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

(4)

Anotace

Bakalářská práce pojednává o kapitálové přiměřenosti bank a jejím vývoji. První část práce obsahuje základní deskripci problematiky Basilejských pravidel Basel I, II a III. V druhé části je zaměření na jejich implementaci a dopady na vybranou obchodní banku v České republice a její mateřskou banku v zahraničí.

Klíčová slova

Kapitálová přiměřenost, Basel I, Basel II, Basel III

Annotation

Bachelor's thesis deals with the capital adequacy of banks and its development. The first part contains a description of the basic problems of Basel I, II and III. The second part focuses on the implementation and impact of the selected commercial bank in the Czech Republic and its parent banks abroad.

Key words

Capital adequacy, Basel I, Basel II, Basel III

(5)

5 Obsah

Úvod ... 7

1 Vývoj kapitálové přiměřenosti ... 8

1.1 Banka pro mezinárodní platby ... 9

2 Basel I. ... 10

2.1 Cíle ... 11

2.2 Výpočet kapitálové přiměřenosti ... 12

2.3 Zhodnocení Basel I ... 15

3 Basel II. ... 16

3.1 Cíle ... 16

3.2 Princip tří pilířů ... 17

3.3 Výpočet kapitálové přiměřenosti ... 20

3.4 Rozdíl mezi Basel I. a Basel II... 22

4 Basel III. ... 23

4.1 Obsah Basel III. ... 23

4.2 Opatření na makro úrovni ... 24

4.2.1 Bezpečnostní polštář – Capital conservation buffer ... 24

4.2.2 Proticyklický polštář – Counter cyclical capital buffer ... 24

4.3 Opatření na mikro úrovni ... 26

4.3.1 Standardy likvidity ... 26

4.3.2 Pákový poměr - Leverage ratio ... 28

4.3.3 Oblast kvalitativního řízení bank ... 28

4.3.4 Systémově významné instituce ... 29

4.4 Zhodnocení Basel III... 30

5 Analýza a aplikace pravidel kapitálové přiměřenosti v konkrétní bance ... 31

5.1 Pravidla kapitálové přiměřenosti v ČR ... 31

5.1.1 Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR ... 32

5.1.2 Basel II a ČR ... 32

5.1.3 Basel III a ČR ... 33

5.2 Česká spořitelna ... 34

(6)

6

5.2.1 Představení společnosti ... 34

5.2.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti ... 35

5.2.3 Aplikace Basel II do ČS ... 36

5.2.4 Basel III a ČS ... 41

5.3 Erste group ... 42

5.3.1 Představení společnosti ... 42

5.3.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti ... 43

5.3.3 Erste Group a Basel II ... 44

5.3.4 Erste Group a Basel III ... 45

Závěr ... 46

Seznam použité literatury ... 48

Internetové zdroje ... 48

Právní předpisy ... 49

Seznam obrázků ... 50

Seznam tabulek ... 50

Seznam grafů ... 50

(7)

7

Úvod

Bankovní sektor je nejdynamičtěji se rozvíjející sektor národního hospodářství. Bezchybné fungování bankovnictví je důležité pro celý rozvoj ekonomiky státu. Současná ekonomická krize je nezvratným důkazem toho, jak dalece může nestabilita bankovního sektoru otřást světovou ekonomikou. Jedním ze základních nástrojů bankovní regulace a současně významným ukazatelem stability banky je kapitálová přiměřenost, která představuje minimální kapitálovou výši, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti bankovních obchodů udržovat. Zvyšování kapitálové přiměřenosti znamená vyšší bezpečnost pro klienty, ale také snižování zisku banky.

Cílem této práce je vývoj a analýza pravidel kapitálové přiměřenosti bank a studie aplikace těchto pravidel na vybrané obchodní bance v ČR a zahraničí. První části práce obsahuje deskripci vývoje pravidel kapitálové přiměřenosti a jejich rozvoj v podobě Basilejských dohod pro kapitálovou přiměřenost, které jsou nazývány Basel I, Basel II a Basel III. V druhé části práce jsem se zaměřila ze začátku na vývoj kapitálové přiměřenosti v České republice z důvodu nastínění právního rámce pro kapitálovou přiměřenost a dopady implementace v ČR. Pro samotnou aplikaci a studii pravidel kapitálové přiměřenosti do obchodní banky jsem se rozhodla pro Českou spořitelnu, a. s. a její mateřskou společnost Erste Group. U každé banky je znázorněn vývoj kapitálové přiměřenosti, dopady implementace či případně jak se banky přizpůsobily a jakými nástroji. Zvláště u České spořitelny jsem se zaměřila implementaci Basel II a jejího přístupu k měření úvěrového rizika.

Práce byla zpracovávána metodou vyhledávání informací za pomoci knižních publikací a internetových zdrojů. Následně byla provedena analýza vyhledaných informací a zpracování do kapitol případně grafické znázornění řešené problematiky s následným komentářem.

(8)

8

1 Vývoj kapitálové přiměřenosti

Do poloviny 70. let minulého století nebyla činnost mezinárodních institucí regulována na mezinárodní úrovni. V této době začínaly banky postupně rozšiřovat své mezinárodní aktivity, což přimělo jednotlivé národní regulátory finančních institucí úžeji spolupracovat a koordinovat svoji činnost.

Velmi rychle došlo k poznání, že struktura, stupeň vývoje a kontroly finančních a bankovních systémů se v jednotlivých zemích podstatně odlišují. V každé zemi byly jiné podmínky pro poskytování úvěrů a pro vstup subjektů na finanční a kapitálové trhy.

Vývojem kapitálové přiměřenosti a stanovením mezinárodních pravidel se začala zabývat Banka pro mezinárodní platby (BIS – Bank for International Settlements). K tomuto účelu založila útvar s názvem Basilejský výbor bankovního dohledu¹, který pracoval na vytvoření obecně platných regulatorních pravidel, jedná se o formulaci pravidel obezřetného bankovního podnikání pro zajištění stability, likvidity a důvěryhodnosti bankovního systému.

Smyslem pravidel kapitálové přiměřenosti je zajistit stabilitu bankovního systému. Dostatečná kapitálová vybavenost banky předurčuje k tomu, aby banka byla schopna překonat nepříznivé výsledky hospodaření. Při případném vykázání ztráty naakumulovaný kapitál umožní ztrátu absorbovat a zamezit krachu banky.

2 „ Z hlediska oceňování banky má, kapitálová přiměřenost význam zejména z toho důvodu, že dodržení tohoto ukazatele bankou může vyžadovat příděl z vytvořeného zisku po zdanění, a tím snížení dividendového potenciálu banku.“

3 „V rámci EU byla kapitálová přiměřenost upravena v roce 1989 dvěma direktivami:

Direktiva 89/299/ECC o vlastních zdrojích vymezuje kapitál banky a Direktiva 89/647/ECC o solventním poměru definuje rizikové váhy jednotlivých aktiv.“

1 Založen v roce 1974 centrálními bankami zemí skupiny G10, působí při bance pro mezinárodní platby.

2 HRDÝ, Milan. Oceňování finančních institucí. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 84 s. ISBN 80-247-0938-4.

3 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 285 s. ISBN 80-717-9462-7.

(9)

9

1.1 Banka pro mezinárodní platby

4„ Banka pro mezinárodní platby (Bank of International Settlements - BIS) je mezinárodní organizací, která podporuje mezinárodní finanční spolupráci a stabilitu a slouží jako banka pro centrální banky.“ Nepodléhá žádné vládě ani vnitrostátní autoritě. Úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem a Skupinou Světové banky.

Jedná se o nejstarší finanční mezinárodní organizaci a vznikla v roce 1930 na základě Haagské dohody a jejími zakládajícími členy byly centrální banky Německa, Belgie, Francie, Velké Británie, Itálie a konsorcium japonských a amerických bank. Sídlo této banky je v Basileji a její dvě pobočky jsou umístěny v Hongkongu a Mexiku. V současné době má 60 členů.

Cílem je snaha přispívat k rozvoji mezi centrálními bankami a vytváření příznivých podmínek pro mezinárodní finanční operace, zajištění měnové a finanční stability. Mezi hlavní činnosti patří funkce banka centrálních bank, zejména v oblasti spolupráce při řízení jejich devizových rezerv, centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu, centrum mezinárodní měnové spolupráce a zprostředkovatel při uzavírání mezinárodní finančních dohod.

Obrázek 1 - Členové BIS, Zdroj – BIS.org

4 ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 322 s.

Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4.

(10)

10

2 Basel I.

Dokument nesoucí název International convergence of capital measurement and capital standards, nám známý pod pojmem Basel I., podepsaný v roce 1988 guvernéry centrálních bank G-10, začal upravovat měření finančních rizik. Byl vytvořen především pro bankovní aktivity zemí G-10, ale byl přijat i mnoha dalšími zeměmi včetně České republiky. Tato dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 1993. Tato dohoda se stala důležitým milníkem na cestě k posílení struktury mezinárodního finančního systému.

Roku 1995 přistoupil BCBS k aktualizaci pravidel a to tím, že byl přidán požadavek na kapitál vůči tržnímu riziku. Změna vstoupila v platnost o rok později. Důvodem pro vznik tohoto dodatku byla skutečnost, že banky se kromě poskytování úvěrů začínaly stále více věnovat i obchodování na vlastní účet.

Původně se zaměřoval pouze na úvěrové riziko a kapitálový požadavek byl stanoven na 8%.

Aktiva banky byla rozčleněna do pěti kategorií, podle kterých byly přiřazeny jednotlivé rizikové váhy, které se pohybují v rozmezí 0 – 100%, v určitých případech 150% či až 200%.

V rámci intervalu 0 – 100% se zpravidla používají váhy 0, 20, 35, 50 a 100%. Rizikovost se většinou odvíjí od ohodnocení prostřednictvím ratingu, podle důvěryhodnosti a kvality úvěrovaných subjektů, kvality zajištění, lhůt splatnosti apod. ⁵ „Pohledávky vůči centrálním bankám, vládám a mezinárodním organizacím se zpravidla hodnotí rizikovou vahou 0%.

Rizikovější subjekty jako podniky, banky, pojišťovny, kolektivní investoři, fyzické osoby s sebou nesou vyšší míru rizika než nulovou.“

5 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 227 s. ISBN 978-80-247- 3669-3.

(11)

11

2.1 Cíle

posílit zdraví a stabilitu mezinárodního bankovního systému

zajistit mezinárodní konvergenci regulací kapitálové přiměřenosti bank s mezinárodní aktivitou

zabránit bankám podstupovat nadměrná úvěrová rizika a učinit regulační kapitál citlivější na rozdíly v rizicích jednotlivých bank

zvýšit motivaci pro držení likvidních a nízkorizikových aktiv

snížit konkurenční nerovnost tak, aby banky s nízkou kapitálovou přiměřeností nemohly provádět vyšší rozsah bankovních činností a bankám se silným kapitálovým zázemím přebírat klienty

(12)

12

2.2 Výpočet kapitálové přiměřenosti

2.2.1 Regulatorní kapitál (kapitál pro potřeby kapitálové přiměřenosti)

Regulatorní kapitál se skládá pouze ze dvou složek a to Tier 1 a Tier 2. Rozvrstvení kapitálu vyjadřuje schopnost jednotlivých vrstev ke krytí ztrát.

6Obrázek 2 - Dělení kapitálu k 1. 1. 1993, Zdroj – Centrální bankovnictví, Revenda Zbyněk

Tier 1 (Jádrový kapitál)

Představuje nejkvalitnější složku regulatorního kapitálu. ⁷„Část kapitálu banky, představuje součet splaceného základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, povinné rezervní fondy, splacené emisní ážio, ostatní rezervní fondy ze zisku (bez účelově vytvořených), zisk ve schvalovacím řízení snížený o předpokládané dividendy, zisk běžného období snížený o předpokládané dividendy a snížený o odečitatelné položky, nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění.“

6 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 481 s. ISBN 80-859- 4389-1.

Dostupné z: www.cnb.cz

(13)

13 Tier 2 (dodatkový kapitál)

Tvořený rezervami až do výše 1,25% rizikově vážených aktiv bankovního portfolia, podřízeným dluhem⁸ a maximálně do výše 50% Tier 1 a ostatními kapitálovými fondy.

2.2.2 Vzorec pro výpočet kapitálové přiměřenosti

Obrázek 3 - Vzorec pro výpočet, Zdroj - ČNB

Kapitál – přesně vymezený kapitál banky stanovený pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti

Kapitálový požadavek A a B

Kapitálové požadavky A a B vyjadřují minimální výši kapitálu, kterou musí banka držet vzhledem k rizikové struktuře svých obchodů, aby splňovala minimální úroveň kapitálové přiměřenosti, která je požadována.

Kapitálový požadavek A

Představuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia

= 0,08 * součin rizikově vážených aktiv bankovního portfolia

Pod pojem bankovní portfolio jsou řazeny veškerá aktiva, která souvisejí s klasickým bankovnictvím a nákupem cenných papírů, které nejsou předmětem obchodování. Úvěry, půjčky, vklady, dluhopisy, akcie, podílové listy (pouze takové, které jsou drženy do doby jejich splatnosti, nejsou předmětem obchodu), záruky a deriváty.

8 Forma bankou emitovaného dluhopisu, bankou přijatého úvěru či vkladu od jiného věřitele. Musí splňovat základní podmínky – musí být převeden na účet banky, nesmí být zajištěn, musí mít splatnost nejméně 5 let, nesmí být odmítnutý ČNB apod.

* 0,08 ≥ 0,08

(14)

14 Kapitálový požadavek B

Kapitálový požadavek B se vztahuje k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfolia, obecnému úrokovému a akciovému riziku, měnovému a komoditním riziku

= součet rizikově vážených aktiv obchodního portfolia

Obchodní portfolio představuje cenné papíry, které banka nakoupila za účelem zisku z jejich prodeje či jiných ziskových důvodů. Finanční nástroje a komoditní instrumenty držené za účelem jejich obchodování a dosažení zisku v krátkodobém horizontu.

(15)

15

2.3 Zhodnocení Basel I

Basel I se povedlo vytvořit globální standard v oblasti rizik. V řadě zemí přispěl ke zlepšení stability bankovního sektoru. S postupem času docházelo k růstu sofistikovanosti bankovních obchodů, jež jednoduchý rámec Basel I již nestačil postihnout. Jednoduchost sebou přinášela i nedostatky v podobě nedostatečného zohlednění rizikovosti aktiv a také nepokrytí veškerých rizik. Došlo k prudkému rozvoji nejrůznějších zajišťovacích technik pomocí derivátových obchodů a v důsledku toho i k rozvoji nových produktů.

(16)

16

3 Basel II.

Basel II je druhá z Basilejských dohod, které představují doporučení pro bankovní právo a regulaci Basilejského výboru pro bankovní dohled. Někdy také označována jako Nová basilejská kapitálová dohoda (New Basel Capital Accord).

Na počátku roku 2003 byl další vývoj Basel II ovlivněn postojem USA, které požadovaly komplexní přepracování kapitálového požadavku spojeného s provozním rizikem. Pravidla byla přijata v polovině roku 2004 po relativně dlouhých diskuzích, trvajících více než šest let a její implementaci do roku 2006.

Předpisy dohody se neomezují pouze na formulaci nových povinností směřující ke kapitálové přiměřenosti, ale také se zabývají povinnostmi regulátora při bankovním dohledu a rozsahem zveřejňovaných informací bankami. Tyto tři kapitoly dohody Basel II společně vytvářejí

„princip tří pilířů“.

3.1 Cíle

mezinárodně jednotný systém

podpora bezpečnosti a stability finančního sektoru zlepšení konkurence schopnosti

kapitálové požadavky odpovídající rizikům zohlednění všech rizik

uznání interních bankovních metod hodnocení rizika posílení bankovního dohledu a trhu

sjednocení nástrojů regulace ovlivňující kapitál sjednocení interních postupů bank při řízení rizika

(17)

17

3.2 Princip tří pilířů

3.2.1 1. Pilíř: Kapitálový požadavek (Minimum Capital Requirement)

Tento pilíř upravuje pravidla pro výpočet požadovaného kapitálu, stanovuje metody pro měření rizik a pokrývá úvěrové, tržní a provozní riziko. Při výpočtu kapitálového požadavku je nutné vzít v úvahu všechny tři druhy rizik. Kapitálovou přiměřeností se pak rozumí výše regulatorního kapitálu dělená celkovým kapitálovým požadavkem. Minimální výše kapitálové přiměřenosti je stanovena na 8%.

9„Úvěrové (kreditní) riziko je riziko ztráty banky vyplývající ze selhání smluvní strany tím, že nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy, na základě které se banka stala věřitelem smluvní strany.“ V oblasti úvěrového rizika mají banky pro výpočet rizika dvě metody a to standardizovaný přístup a IRB přístup.

Tržní rizika vznikají v důsledku kolísání směnných kurzů, úrokových sazeb, kurzů akcií a komodit. Spojeny jsou s obchodními transakcemi s denní tvorbou kurzů, ale také i s tradičním bankovním obchodem.

10„Operační riziko je riziko ztráty banky vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko ztráty banky vlivem vnějších událostí, včetně rizika ztráty banky v důsledku porušení či nenaplnění právní normy.“

Obrázek 4 - Pilíře Basel II – Zdroj http://www.noweco.com/risk/riske14.htm

(18)

18

3.2.2 2. Pilíř: Aktivity bankovního dohledu (Supervisory Review Process)

Definuje práva a povinnosti národních úřadů pro dohled. V České republice je to Česká národní banka, která je vybavena množstvím informačních práv, regulačních a sankčních pravomocí. Regulátor by se měl řídit klíčovými principy dohledu uvedenými v publikacích BCBS Core Principles for Effective Banking Supervision a Core Principles Methodology.

Jedním z nejdůležitějších úkolů bankovního dohledu je kontrola spolehlivosti a prediktivní účinnosti interních bankovních metod měření rizika. Posiluje dohlížecí pravomoci a na základě posouzení rizikového profilu stanovuje regulátor limit kapitálové přiměřenosti jednotlivých bank.

Obrázek 5 - Cyklus bankovního dohledu ČR, Zdroj ČNB

(19)

19 3.2.3 3. Pilíř: Tržní disciplína (Market Discipline)

Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. Pro každou banku platí povinnost informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak její rizikový profil vypadá a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží v rezervě. Posiluje požadavky na poskytování informací tak, aby měla veřejnost dostatek informací o rizikovosti bank a finančních institucí. Informace zveřejňované podle Basel II by měly být zveřejňovány na stejném místě jako povinně zveřejňované účetní informace, neměly by s nimi být v rozporu, měly by být v souladu s legislativou týkající se citlivých údajů a na rozdíl od účetních informací nemusí být ověřené externím auditorem.

(20)

20

3.3 Výpočet kapitálové přiměřenosti

C – regulatorní kapitál (složen z Tier 1, Tier 2 a Tier 3 – kapitál na pokrytí tržních rizik) RVA – rizikově vážená aktiva úvěrového rizika

KPTR – kapitálové požadavky k tržním rizikům počítaným stejně jako v původní koncepci KPOR – nový kapitálový požadavek k operačnímu riziku

3.3.1 Metody výpočtu úvěrového rizika

a) Standardní metoda

Založena na měření úvěrového rizika podle fixních rizikových vah na základě ratingu externích agentur. Použití externích ratingových agentur podléhá schválení regulátora. Také ostatní rizikové charakteristiky jsou schváleny regulátorem.

11Obrázek 6 - Rizikové váhy, Zdroj – Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví

11 CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví Praha: Ekopress, 2002 str. 159 ISBN 80-86119-54-8

(21)

21 b) IRB metoda

Expozice se v rámci IRB přístupu třídí do šesti kategorií: podniky, suverenity (státy, jejich centrální banky, veřejnoprávní instituce a multilaterální banky), banky a ostatní finanční instituce, drobná klientela, specializované úvěrové expozice, akcie a majetkové účasti.

12“Základními rizikovými prvky, s nimiž IRB přístup pracuje, jsou:

- Pravděpodobnost selhání (Probability of Default, PD) - pravděpodobnost, že dlužník nedostojí svým závazkům během sledovaného období

- Expozice při selhání (Exposure at Default, EAD) - celkové množství aktiv, které jsou vystaveny riziku v případě, že dlužník nedostojí svým závazkům

- Míra ztráty při selhání (Loss Given Default, LGD) - podíl aktiv ztracených v případě, že nastane selhání, vyjadřuje se v %.

- D. Doba splatnosti (Maturity, M) - zpravidla nominální doba splatnosti, která se měří v letech“

Základní IRB metoda může při měření úvěrového rizika protistrany použít vlastní interní odhady pro stanovení pravděpodobnosti selhání klienta a ostatní rizikové charakteristiky jsou stanoveny regulátorem.

Pokročilá IRB metoda umožňuje bankám stanovit velikost rizikových charakteristik dle vlastních výpočtů. Používání vlastních modelů výpočtu podléhá schválení ze strany regulátora. Přechod na tento přístup je povolen pro banky s robustním interním systémem řízení rizik a propracovaným systémem sběru dat.

12 Autorské články a rozhovory: Regulatorní a modelový přístup k úvěrovému riziku v bance. In: Česká národní banka [online]. 2003-2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2002/cl_02_020321b.html

(22)

22

3.4 Rozdíl mezi Basel I. a Basel II.

Basel I. Basel II.

bankovní dohled jednostranně zaměřen na kapitálovou přiměřenost

tři pilíře bankovního dohledu:

kapitálová přiměřenost, proces dohledu, uveřejňování informací kapitálové požadavky se stanovují k

úvěrovému a tržnímu riziku

kapitálové požadavky se stanovují k úvěrovému, tržnímu a operačnímu

riziku jednotný způsob stanovení

kapitálových požadavků

více metod pro stanovení kapitálového požadavku k

jednotlivým rizikům rizikové váhy a tedy výše

kapitálového požadavku k úvěrovému riziku závisí na typu klienta

rizikové váhy a tedy výše kapitálového požadavku k úvěrovému

riziku závisí na rizikovosti klienta minimální rozsah uznatelného

zajištění

výrazné rozšíření uznatelného zajištění

možnost uplatnění vlastních modelů měření rizik pro výpočet kapitálového

požadavku pouze u tržního rizika

možnost uplatnění vlastních modelů měření rizik pro výpočet kapitálového

požadavku navíc u úvěrového a operačního rizika banky nejsou motivovány k lepšímu

řízení rizik

banky jsou motivovány k lepšímu řízení rizik, neboť tak mohou dosáhnout nižších kapitálových

požadavků nižší náklady spojené s

administrativou výpočtu kapitálových požadavků

podstatně vyšší náklady spojené s administrativou výpočtu kapitálových

požadavků

13Tabulka 1 - Rozdíl mezi Basel I. a Basel II., Zdroj – Řízení obchodních bank, Kašparovská Vlasta

13 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xix, 89 s. ISBN 80-717-9381-7

(23)

23

4 Basel III.

Světová regulace v oblasti bankovního kapitálu, která měla kromě jiného bránit i morálnímu hazardu bank, nedokázala zabránit globální ekonomické krizi, naopak podle řady odborníků přispěla k jejímu prohloubení.

Nástupcem Basel II., který má časový náběh postupně od roku 2013 do roku 2019.

Důvodem vzniku byla finanční krize, které se projevila od pádu americké banky Lehman Brothers v roce 2008. Dalším důvody pro zavedení nových a zdokonalení starých pravidel bylo obcházení stanovených pravidel, vysoce riziková aktiva neuváděna v bilancích bank a držení nižší úrovně kapitálu než je skutečná riziková expozice.

Cílem tohoto konceptu bylo vybudovat silný a odolný bankovní systém jako základ trvale udržitelného ekonomického růstu, zlepšení odolnosti bank v krizových situacích prostřednictvím zpřísnění požadavků na kapitálovou přiměřenost ale také na kvalitativní prvky řízení bank a v neposledním případě zvýšení disciplinovanosti bank.

4.1 Obsah Basel III.

a) opatření na mikro úrovni

- zdokonalení na základě nových poznatků v oblasti kapitálové přiměřenosti - zahrnutí leverage ratio (ukazatel zadluženosti)

- zahrnutí standardů likvidity - oblast kvalitativního řízení bank b) opatření na makro úrovni

- proticyklický kapitálový polštář - bezpečnostní polštář

(24)

24

4.2 Opatření na makro úrovni

4.2.1 Bezpečnostní polštář – Capital conservation buffer

Banka je povinna vytvořit bezpečnostní polštář ve výši 2,5% z rizikově vážených aktiv a musí být ve formě CET 1. Získaný kapitál může banka využít ke krytí ztráty, což však znamená omezení možnosti výplaty zisku (dividendy). Tento „polštář“ si klade za cíl zamezit vyplácení relativně vysokých dividend v průběhu krizí. Toto vede k tzv. konzervačnímu efektu, kdy při nedostatečné výši bezpečnostního polštáře bude zisk v bance zakonzervován.

4.2.2 Proticyklický polštář – Counter cyclical capital buffer

14 „Cílem je ochránit bankovní sektor před obdobím nadměrného úvěrového růstu, které je zpravidla spojeno právě s nárůstem systémového rizika. Banky tak budou v časech příznivého ekonomického vývoje vytvářet dle stanovených pravidel kapitálovou rezervu, která se bude moci použít v období recese a bude tak tlumit propad úvěrové nabídky.“ Výše proticyklického polštáře může být stanovena od 0 až po 2,5% rizikově vážených aktiv a musí mít kvalitu kapitálu CET 1. V plné účinnosti bude toto opatření opět od roku 2019.

14 Autorské články a rozhovory: Polštář, který nepasuje. In: Česká národní banka [online]. 2003-2014 [cit. 2014- 02-11]. Dostupné

z:http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2012/cl_12_120102_gersl_seidler_euro.h tml

(25)

25 Celkové kapitálové požadavky podle Basel III

15Obrázek 7 - Kapitálové požadavky podle Basel III, Zdroj – Accenture.com

Komentář ke grafu

Graf znázorňuje vývoj jednotlivých částí kapitálu stanovených dle Basel II až po požadavky na kapitál dle Basel III v roce 2019. Vývoj CET 1 z původního požadavku 2% na hodnotu 4,5%. Navyšování bude probíhat postupně, zvýšení na 3,5% bylo stanoveno k 1. 1. 2013, přičemž zvýšení na 4% od 1. 1. 2014 a k 1. 1. 2015 má být dosaženo hodnoty 4,5%. Zavedení kapitálových polštářů je promítnuto od 1. 1. 2016 ve výši 0,625% (roční hodnota) jak pro konzervační kapitálový polštář, tak i pro proticyklický polštář. Konečná hodnota těchto ukazatelů je stanovena na 2,5% od 1. 1. 2019.

15Accenture-Basel-III-Handbook. In: Accenture [online]. 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Basel-III-Handbook.pdf

(26)

26

4.3 Opatření na mikro úrovni

4.3.1 Standardy likvidity

Finanční krize poukázala na nedostatky v řízení likvidity bank. Basilejská komise si od zavedení obou výše uvedených ukazatelů slibuje zajištění stabilnějšího bankovního prostředí.

Banky budou nuceny držet v zásobě vysoce kvalitní aktiva, která budou moci rychle přeměnit na peněžní prostředky a díky tomu budou mít k dispozici dostatek hotovosti k pokrytí svých peněžních výdajů.

Ukazatel krytí likvidity - Liquidity coverage ratio

První z ukazatelů likvidity je zaměřen především na krátké období. Tento ukazatel vyžaduje, aby instituce držely dostatečné množství vysoce likvidních aktiv k pokrytí čistého peněžního odlivu v průběhu krátkého stresového období (30 dní). Plné zavedení je plánováno na rok 2015.

16Obrázek 8 - Výpočet ukazatele krytí likviditou, Zdroj – Accenture.com

Vysoce likvidní aktiva (High quality liquid assets) můžeme rozdělit do dvou skupin a to likvidní aktiva 1. stupně (Level 1 assets) a 2. stupně (Level 2 assets). Mezi likvidní aktiva 1.

stupně řadíme hotovost, vládní dluhopisy a dluhopisy centrálních bank, které se vyznačují extrémně vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou. Tyto aktiva mohou tvořit maximálně 60% a jejich hodnota není snižována. Likvidní aktiva 2. stupně tvoří především méně kvalitní dluhopisy s nižší likviditou a mohou tvořit maximálně 40% a jejich hodnota může být snížena minimálně o 15%.

16Accenture-Basel-III-Handbook. In: Accenture [online]. 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Basel-III-Handbook.pdf

(27)

27

Celkový čistý peněžní odtok (Total net liquidity outflows) se vypočítá jako celkový peněžní odtok snížení o peněžní přítok v daném stresovém období. Peněžní přítoky jsou omezeny 75%

peněžních odtoků.

Ukazatel čistého stabilního financování - Net stable funding ratio

Ukazatel čistého stabilní financování směřuje k dlouhodobému horizontu a je založen na tom, že nutí banky financovat své dlouhodobé obchody stabilními zdroji. Udává poměr mezi použitelnými stabilními zdroji a požadovanými stabilními zdroji. Předpokládá se, že po monitorovacím období od roku 2012 bude zaveden od roku 2018 limit pro jeho hodnotu ve výši 100 %. Za použitelné zdroje bereme pasivní zdroje banky vážené dle jejich splatnosti (základní kapitál, termínované vklady). Na druhou stranu požadované zdroje jsou aktiva vážená jejich splatností.

(28)

28 4.3.2 Pákový poměr - Leverage ratio

Pákový poměr se zavádí jako alternativa ke kapitálové přiměřenosti, která zamezuje velkému nárůstu bilance a podrozvahy. Požadavek na poměr mezi původním kapitálem a celkovou expozicí rozvahových a podrozvahových aktiv bude alespoň 3 %. Tento poměr se sleduje již od roku 2011, avšak může ještě dojít ke kalibraci prozatím stanoveného 3% limitu v průběhu testování. Konečná platnost se očekává od roku 2018. Limit na pákový poměr směřuje především na investiční banky, které jsou považovány za jednoho z viníků finanční krize.

Pákový poměr lze určit pomocí následujícího vzorce:

= Kapitál Tier 1 / Expozice (aktiva + podrozvaha) > 3 %

4.3.3 Oblast kvalitativního řízení bank

Zavedení nových pravidel pro obecné principy řízení rizik, pro řízení likvidity, pro oblasti stresového testování a oblast odměňování. Tato oblast regulace je již platná od 1. 1. 2011.

Regulace odměňování založena na principu souladu odměňování s efektivním řízením rizik, prevencí nadměrného podstupování rizik a zajištění schopnosti instituce posilovat kapitál.

Vede k nutnosti nastavení kvantitativních a kvalitativních kritérií výkonnosti jednotlivců, útvarů i celé bankovní společnosti. Kvantitativní kritéria musí být založena na rizikově očištěné výkonnosti včetně zohlednění likvidity. Principy odměňování nesmějí podněcovat k podstupování nadměrného rizika v krátkodobém horizontu. Proto se hodnocení výkonnosti manažerů a obchodníků provádí i zpětně a výplata případných bonusů se rozkládá do budoucího času. Z variabilních odměn bude alespoň 40 % oddáleno postupně po dobu tří let a 50% výplaty musí být v nepeněžních nástrojích za účelem případné potřeby posílení kapitálových zdrojů.

(29)

29 4.3.4 Systémově významné instituce

V originálním znění Systematically important financial institutions, zkracováno na SIFIs.

Cílem této regulace je předejít pádu takových institucí, které jsou významné pro chod bankovního sektoru a jejichž zhroucení by mohlo znamenat pád celého finančního systému.

V případě pádu této instituce bude SIFIs mít připraven postupy, jak minimalizovat dopady. V červenci roku 2011 byl vydán dokument s názvem ¹⁷Systémově významné banky:

Metodologie hodnocení a dodatečný požadavek k absorbování ztráty, který stanovil pravidla pro určení takových institucí a kroky k jejich ochraně. Mezi hlavní opatření patří zavedení dalšího kapitálového požadavku, častější a důkladnější dohled takových institucí, vytvoření pravidel pro postupy v případě úpadku takové instituce či vybudování tržního systému robustního vůči problémům SIFIs. Určení těchto institucí a konkretizace jednotlivých pravidel by měla proběhnout do roku 2019.

Polštář pro systémové riziko

Důvodem zavedení tohoto polštáře je riziko, které přinášejí tyto instituce, vzhledem k tomu, že mají vysoký význam pro finanční systémy a jejich stabilitu a jak již bylo zmíněno jejich zhroucení by mohlo znamenat pád celého systému. Velikost polštáře je stále prodiskutovávána, ale očekává se, že jeho výše bude stanovena mezi 0 – 3% rizikově vážených aktiv. Polštář by měl být kryt z kapitálu Tier 1. Pro globálně významnější instituce se předpokládá stanovení vyššího polštáře pro systémové riziko.

17 Global systemically important banks: Assessment methodology and the additional loss absorbency requirement

(30)

30

4.4 Zhodnocení Basel III

Basel III představuje další zvyšování komplexnosti již tak složité regulace. Je stále problematičtější odhadnout vzájemnou provázanost a dopady včetně možností regulatorních arbitráží. Spíše než na retailové produkty bude mít Basel III dopady na bankovní produkty v oblasti exportního financování (trade finance).

Obrázek 9 - Basel II vs. Basel III – Zdroj BIS, Bank of England

Komentář k obrázku

V Basel III je především kladen větší důraz na požadavky na kmenový Tier 1 kapitál, který je navýšen o 2,5% a snížení požadavků na Tier 2 o 2%. Důvodem je zdůraznění váhy vlastního kapitálu, který je nejvhodnější pro vyrovnávání ztrát. Stále je však držena kapitálová přiměřenost ve výši 8%, která je doplněna proticyklickým kapitálovým polštářem ve výši 2,5

% a bezpečnostním polštářem také ve výši 2,5 %. Výše kapitálových polštářů bude postupně do roku 2019 navyšována až do konečné výše, tedy do uvedených 2,5%. Banky by měli docílit celkové kapitálové přiměřenosti 13% po započtení kapitálových polštářů.

(31)

31

5 Analýza a aplikace pravidel kapitálové přiměřenosti v konkrétní bance

5.1 Pravidla kapitálové přiměřenosti v ČR

V České republice jsou pravidla kapitálové přiměřenosti platná od 1. 1. 1993 na základě Opatření Státní banky československé, kterým se stanoví minimální výše likvidních prostředků. Udržovat kapitálovou přiměřenost v minimální výši nebylo k tomuto datu závazné pro všechny banky, bylo umožněno postupovat následujícími způsoby:

banky založené před 1. lednem 1990 a jejich kapitálová přiměřenost alespoň 6,25 % k 31. 12. 1993 a k 1. 1. 1997 dosažení 8%, pokud by dosáhli stanovených 8% dříve, už nesměli klesnout pod požadovanou úroveň

banky založené po 1. lednu 1990 měli povoleno držet kapitálovou přiměřenosti ve výši 5% do 31. 12. 1991

k 1. lednu 1997 je vyžadována kapitálová přiměřenosti ve výši 8 % pro všechny banky Nejvýznamnějším dokumentem je vyhláška České národní banky č. 123/ 2007 Sb. ze dne 15.

května, o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, která stanovuje postupy bankovních subjektů při výpočtu ukazatele kapitálové přiměřenosti.

(32)

32 5.1.1 Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR

Obrázek 10 - Vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR – Zdroj ČNB

Komentář ke grafu

Graf zachycuje vývoj kapitálové přiměřenosti v ČR od září 2007 až březen 2012. Banky v roce 2010 posílily kapitálové vybavení na historicky nejvyšší hodnotu a to především formou nerozdělených zisků. Koncem roku 2010 činila celková kapitálová přiměřenost 15,5

% a v březnu 2011 pak 15,6 %. Vysoké kapitálové vybavení přispělo k udržení indexu bankovní stability.

5.1.2 Basel II a ČR Pozitivní přínosy

Pozitivním přínosem Basel II byl přechod od hrubého stanovování rizik k pokročilejším a formálně propracovanějším modelům, aktivní řízení rizik bankami, zvýšení transparentnosti bankovní sektoru či pokrytí všech rizik souvisejících s bankovní činností. Basel II neopomněl ani bankovní klienty, pro něž lze spatřit pozitivní přínos, v případě ohodnocení nižší rizikovou váhou, což znamená možnost poskytnutí levnějších zdrojů.

(33)

33 Negativní přínosy a vlivy provázející implementaci

Koncept Basel II si na druhou stranu získal i mnoho kritiků. Nejdiskutovanějším problémem bylo procyklické působení na ekonomiky, které vychází z nelineární úměry mezi bonitou klienta a kapitálovým požadavkem k úvěrovému riziku. Při vzestupné fází hospodářského cyklu se zvyšuje bonita klientů a kapitálové požadavky se snižují, což zvyšuje úvěrovou expanzi a přehřívání ekonomiky a naopak při sestupné fázi se bonita klientů zhoršuje, zvyšují se kapitálové požadavky a to přispívá k ochlazování ekonomiky úvěrovou restrikcí. Dalším negativním vlivem pro bankovní subjekty a také pro orgány bankovního dohledu bylo zvýšení nákladů v oblasti vývoje nových informačních systémů, kvalifikace a školení zaměstnanců a samotná implementace do systému. Dále se Basel II nezabývá se likviditou, která se ukázala v průběhu finanční krize jako kritický faktor pro finanční zdraví bank.

5.1.3 Basel III a ČR

Vzhledem k silně obezřetnému a konzervativnímu přístupu managementu "českých" bank je výchozí pozice pro vstřebání regulatorních změn oproti eurozóně velmi dobrá. Podstatným faktorem je však dopad nové regulace na mateřské banky v zahraničí, který může pak sekundárně ovlivnit bankovní sektor v České republice v důsledku skupinového řízení kapitálu, likvidity a rizik. Postupné zavádění regulace může vést k požadavku trhu splňovat již dříve pravidla nové regulace.

Neexistuje analýza, která by dokazovala větší obezřetnost bank a menší náchylnost ke krizi, pokud jsou odměny vypláceny se zpožděním a v nepeněžních instrumentech. Vytvoření a zavedení nových pravidel odměňování v bankách bude náročným administrativním úkolem, který si zřejmě vyžádá i rozsáhlé úpravy informačních technologií v oblasti odměňování.

ČNB byla proti zavedení těchto pravidel. V konečném důsledku náklady na změny ponesou jak klienti, tak akcionáři. V návaznosti na situaci v bankovních sektorech a zvýšené regulatorní požadavky vznikají obavy z tzv. „deleveragingu“. Strach, že banky budou snižovat rizikově vážená aktiva prodejem aktiv či omezením úvěrování a v návaznosti na hospodářství země, obava, že nedostupnost externích zdrojů pro financování výroby omezí již taky slabý hospodářský růst.

(34)

34

5.2 Česká spořitelna

5.2.1 Představení společnosti

Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem přes 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna již vydala více než 3,2 mil.

platebních karet, disponuje sítí 651 poboček a provozuje více než 1509 bankomatů a platbomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.

Spolu s 11 dceřinými společnosti nabízí komplexní finanční servis všem skupinám klientů - stavební spoření, penzijní připojištění, životní i neživotní pojištění, leasing, factoring, realitní služby či on-line investování.

Česká spořitelna je transparentní a otevřenou společností. Proto již dlouhodobě veřejnost pravidelně otevřeně informujeme o aktuálním dění v bance i v dceřiných společnostech včetně finančních výsledků. Česká spořitelna tak dlouhodobě patří mezi informačně nejvstřícnější společnosti.

Vizí České spořitelny je ¹⁸ „Česká spořitelna je Bankou první volby pro všechny skupiny klientů. Díky prvotřídním výkonům našich zaměstnanců poskytujeme špičkové poradenství, podporu a služby našim klientům. Díky špičkovému poradenství, podpoře a službám našim klientům, zajišťujeme nadprůměrné výnosy našim akcionářům. Díky nadprůměrným výnosům našim akcionářům vytváříme podnětné a hodnotné pracovní podmínky pro naše zaměstnance.

Díky nadprůměrným výnosům našim akcionářům pomáháme v rozvoji společnosti, v níž působíme.“

(35)

35 5.2.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti

Graf 1 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v ČS

Zdroj – oficiální stránky České spořitelny, graf – vlastní zpracování Komentář ke grafu

Graf znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti České spořitelny od roku 2007 do roku 2013.

Vybrané období zachycuje vývoj po implementaci Basel II v návaznosti na zdůraznění výchozí pozice pro přijmutí Basel III. Nejdůležitějšími roky, které jsou zachyceny ve vývoji a stojí za zmínění je rok 2012, kdy činila kapitálová přiměřenost 16%, což bylo velmi pozitivním ukazatelem, který stavěl a staví Českou spořitelnu na velmi silnou pozici v oblasti kapitálu a likvidity a dále rok 2013, kdy přichází další zvýšení kapitálové přiměřenosti na 17,7 %, který byl způsoben růstem nerozděleného zisku.

9.6 10.3 12.3

13.9 13.1

16

17.7

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Vývoj kapitálové přiměřenosti

(36)

36 5.2.3 Aplikace Basel II do ČS

Pro praktický příklad aplikace Basel II do systému České spořitelny, jsem se rozhodla o ukázku na přístupu k měření úvěrového rizika.

Česká spořitelna využívá interních metod k měření úvěrového rizika a praktikuje přístup typu IRB, při kterém si parametry rizik banka zjišťuje sama a u kterého je zapotřebí soubor dat nejméně za tři roky. Toto rozhodnutí učinila mateřská společnost Erste Bank a vztahuje se na všechny banky ve skupině Erste Group. Při měření rizika jsou rozhodující tři parametry a těmi jsou pravděpodobnost nesplácení úvěru, ztráta v případě nesplácení a výše úvěrové pohledávky při nesplácení. Pro správnou aplikaci metod a měření rizika u klientů, jsou klienti rozčleněni do různých segmentů, ke kterým banka přistupuje odlišným způsobem.

Segmentace klientů

Obrázek 11 - Segmentace klientů dle Basel II, Zdroj – Česká spořitelna

Předpisy jsou založeny na principu, že pro úvěry v segmentu Retail je nutné držet v rezervě méně kapitálových zdrojů než pro podnikové úvěry. Důvodem je nižší riziko, které vyplývá z větší diverzifikace a nižších úvěrů. Za určitých podmínek nahlížejí na malé a střední podniky se závazkem nižším než 1 milion eur jako na soukromé osoby a tak na úvěry pro tyto podniky udržují nižší kapitálové rezervy.

(37)

37 Non-perfoming loans

Ne všichni klienti v selhání jsou z pohledu banky ztrátoví, definice selhání podle Basel II je poměrně konzervativní, proto Česká spořitelna (skupina Erste group) vytvořila kategorii Non- perfoming loans. Kategorie je založena na principu, že klienti ve stavu selhání mají (z pohledu banky) různou šanci problémy vyřešit a stav selhání opustit. Při měření kvality je proto vhodné zaměřit se pouze na klienty s reálnou (a potvrzenou) hrozbou ztráty.

Obrázek 12 - Dělení klientů v selhání, Zdroj – Česká spořitelna

V oblasti Retail v případě malého zůstatku po splatnosti na jednom účtu (např. vlivem doúčtování poplatku na účtu, který již klient nepoužívá) mohou být jako selhané označeny i ostatní účty, které jsou spláceny bez potíží (např. hypotéka). Některá portfolia (hlavně drobné pohledávky) jsou navíc řízena produktově nikoli klientsky. Přenos selhání pak neodpovídá úvěrovému procesu. Naopak v oblasti Corporate nelze aplikovat produktový přístup z důvodů jako je rozdílná úprava na rozdíl od privátních klientů, profesionálnější řízení financí podniku a vzhledem k tomu, že standardní součástí smluvní dokumentace jsou tzv. cross default klauzule.

(38)

38 Typy zajištění pro IRB přístup

Zajištění je podle předpisů v závislosti na metodě řízení rizika uznáváno v různém rozsahu.

Čím sofistikovanější je použitý přístup, tím je širší spektrum uznatelných typů zajištění.

Zajištění se oceňuje podle interních kritérií banky a následně toto ocenění snižuje riziko a tím se následně snižuje základ pro výpočet kapitálové přiměřenosti. Mezi uznatelné typy zajištění pro IRB přístup patří:

vklady v hotovosti, státní a bankovní cenné papíry

akcie, které jsou zahrnuty některého z hlavních burzovních indexů a akcie, které jsou i mimo burzovní indexy

zlato, obytné nemovitosti, komerční nemovitosti konkrétní věcné zástavy, automobily

pohledávky z obchodního styku

Ratingový proces ČS

V rámci ratingového procesu jsou systematickým způsobem zpracovávány informace ohledně podnikatelského vývoje v minulosti, ale také i výhledu do budoucnosti. Zohledňována jsou kritéria jako je velikost firmy, odvětví, ve kterém se firmy pohybuje a skutečnosti o trzích, na kterých firma obchoduje, vzhledem k tomu, že například ve středoevropských zemích jsou rozdílné účetní předpisy (neharmonizované účetnictví – IFRS, IAS). Ratingový systém však slouží výhradně k zjišťování bonity klienta. U firemních klientů se rozlišují kvalitativní (soft facts) a kvantitativní kritéria (hard facts).

(39)

39

Obrázek 13 - Ratingový proces, Zdroj – Česká spořitelna

Zásady, že čím větší je firma, tím větší význam se připisuje „hard facts“ a čím menším je firma, tím silnější bude vliv „soft facts“. Pod pojem kvantitativní kritéria se rozumí finanční ukazatele, především jsou sledovány podíl vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě, doba trvání splácení dluhů, rentabilita kapitálu a cash flow. Zjišťují se z posledních tří až pěti ročních uzávěrek. Zjištěné ukazatele popisují finančně-ekonomický stav podniku a jsou vyjádřeny indikátorem bilanční bonity. Soft facts popisují šance, rizika a potenciály. Mezi analyzované faktory patří:

management – ochota poskytovat informace, logičnost dlouhodobé koncepce, úprava zastupování

účetnictví – kvalita účetnictví a kvalita plánování

produkty a místo podnikání – kvalita produktů a kvalita místa podnikání

trh a jeho vývoj – vývoj konjunktury, vývoj odvětví, pozice na trhu a závislost na zákaznících a dodavatelích

speciální rizika – ekologická rizika a právní spory platební chování – obsluha účtu

varovné signály – opožděné platby, vlastnické spory a hromadící se zpoždění dodávek Ratingový systém je průběžně inovován a v současné době přizpůsobován novým podmínkám spojených s regulací. Slouží jako základ k co nejobjektivnějšímu rozhodování o úvěru, tvorbě cen úvěru v závislosti na bonitě klienta, ke kalkulaci kapitálového požadavku banky v závislosti na úvěrovém riziku a k řízení úvěrového portfolia.

(40)

40 Adekvátní cena

Stanovení adekvátní ceny úvěru vzhledem k riziku, které je také obsaženo v požadavcích Basel II, je určováno náklady na riziko, refinancování, transakci a zúročení vlastního kapitálu.

Stanovení adekvátní ceny znamená, že klienti s dobrou bonitou jsou odměňovány výhodnějšími úrokovými sazbami a na druhou stranu klienti, kteří mají horší bonitu, musí počítat s vyššími úrokovými sazbami, vzhledem k tomu, že riziko musí být vykompenzováno větším objemem rezervního kapitálu.

(41)

41 5.2.4 Basel III a ČS

Vzhledem k tomu, že Basel III je teprve ve fázi implementace v následující kapitole pouze popisuji výchozí situaci připravenosti České spořitelny. Po zavedení pravidel může v České spořitelně vlivem regulatorních opatření dojít k omezení aktivit (nutnost držet likvidní aktiva místo úvěrů) či k jejich zdražení (nutnost posílení kapitálu nerozděleným ziskem plynoucím z poplatků a úroků).

Tabulka 2 - Aktuální stav jednotlivých ukazatelů

Zdroj – oficiální stránky České spořitelny, tabulka – vlastní zpracování

Komentář k tabulce

Ukazatel Leverage ratio je monitorován v České spořitelně od roku 2011 a jeho požadovaný minimální poměr nebyl dosud stanoven. Likviditní ukazatelé jsou sledováni od roku 2012.

Ukazatel LCR (Liquidity coverage ratio) má být zaváděn postupně od roku 2015 se stanovenou hodnotou 60% a do roku 2019 by měli banky dosáhnout 100%, s ohledem na tyto skutečnosti Česká spořitelna již splňuje požadovanou minimální hodnotu s výší 200 %. Pro ukazatel NSFR (Net stable funding ratio) stále nebyla stanovena minimální hodnota, které by měli banky dosahovat, tento ukazatel by měl vstoupit v platnost až v roce 2018. Vzhledem k tomu, že ukazatel Capital conservation buffer má být zaveden v rozmezí let 2016-2019 v České spořitelně neprobíhá prozatím žádné sledování, který by zjišťovalo dopady, které bude mít zavedení na banku.

Sledovaný ukazatel Hodnota ukazatele

Leverage ratio 6,3%

Liquidity coverage ratio 200%

Net stable funding ratio 145%

Capital conservation buffer nesledováno

(42)

42

5.3 Erste group

5.3.1 Představení společnosti

Erste Group je jedním z největších evropských poskytovatelů finančních služeb a vedoucí retailová banka ve střední Evropě. Počtem klientů je na prvním místě v oblasti poskytování finančních služeb ve střední Evropě a na druhém místě podle objemu aktiv. Počet klientů Erste Group se od roku 1997 zvýšil z 600 tis. na více než 17 mil. v důsledku expanze banky.

Do Erste Group patří Česká spořitelna, Banca Comerciala Romana, Erste Bank Rakousko, Slovenská sporiteľňa, Erste Bank Maďarsko, Erste Bank Chorvatsko, Erste Bank Srbsko.

Erste Group a její partneři mají silnou tržní pozici v nabídce produktů drobného bankovnictví, ve financování nemovitostí, v obchodě s privátními klienty a ve službách pro malé a střední podniky.

Erste Group nabízí svým investorům přístup k jednomu z nejvíce se rozvíjejících regionů s nízkým rizikem, a to díky kvalitnímu a silnému managementu a stabilnímu rakouskému domácímu trhu. 1. října 2002 začala Erste Bank obchodovat své akcie na Burze cenných papírů Praha. Staly se tak prvními zahraničními akciemi, se kterými se na pražské burze obchoduje.

Obrázek 14 - Skupina Erste Group, Zdroj – Česká spořitelna

(43)

43 5.3.2 Vývoj kapitálové přiměřenosti

Graf 2 - Vývoj od roku 2007 – 2013 v Erste group

Zdroj – oficiální stránky Erste Group, graf – vlastní zpracování Komentář ke grafu

Graf znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti společnosti Erste Group od roku 2007 do roku 2013. Vývoj je v tomto období vzrůstající, tendence pomalého růstu je způsobena různými ekonomickými a finančními podmínkami v zemích, které jsou členem skupiny Erste Group.

V roce 2010 je zaznamenám růst o 0,9%, který je zapříčiněn posílením kapitálové základny především díky růstu zisků. Objem vlastního kapitálu vzrostl ve srovnání s koncem roku 2009 o 6,9 % a spolu se stagnujícím růstem úvěrů klesla celková výše rizikově vážených aktiv z 123,9 mld. EUR na 119,8 mld. EUR. Při pohledu na graf stojí za zmínění výše kapitálové přiměřenosti v roce 2012, kdy je zaznamenán růst o 1,8% oproti předchozímu roku. Tento růst je způsoben výrazným nárůstem základního kapitálu na 11,8 mld. EUR a silným poklesem rizikově vážených aktiv o 7,6% na 105,3 mld. EUR.

7 7.2 8.3

9.2 9.4

11.2 11.4

0 2 4 6 8 10 12

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Vývoj kapitálové přiměřenosti

(44)

44 5.3.3 Erste Group a Basel II

Přijmutí a implementace pravidel regulace Basel II nemělo velký dopad na skupinu Erste Group, kromě segmentů ve kterých došlo ke změnám. V oblasti retailových obchodů se snížila potřeba vlastních prostředků ke krytí úvěrového rizika.

Systém vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK)

V návaznosti na druhý pilíř Basel II byla vytvořena metodologie, která stanovuje jednotný přístup pro řízení kapitálu ve skupině. Tento přístup je zaměřen na:

analýzu a sledování rizik finanční skupiny, včetně poskytování reportů,

analýzu a sledování kapitálové přiměřenosti finanční skupiny, včetně poskytování reportů,

předpověď směru vývoje rizikového profilu skupiny.

Metodika stanovuje limit pro maximální rizikovou expozici jednotlivých členů skupiny, který závisí na výši kapitálových zdrojů a na předchozím vývoji rizikovosti banky. ¹⁹“Cílem je postupné zdokonalování systému řízení rizikového profilu a kapitálové dostatečnosti skupiny s ohledem na budoucí vývoj a také postupně prosazovat výstupy SVSK v rozhodování a plánování v oblasti obchodních činností a finančního řízení.“

(45)

45 5.3.4 Erste Group a Basel III

Erste Group je dostatečně kapitalizovaná a při adaptaci na podmínky Basel III bude postupovat cestou posilování kapitálové pozice ze zadrženého zisku bez potřeby navyšování kapitálu úpisem nových akcií. Dostatečná schopnost generovat zadržený zisk k dalšímu posílení kapitálové pozice i při záměru plného splacení státní pomoci, aniž by v souladu s pravidly Basel III běžný Tier 1 ukazatel poklesl pod požadovanou 7 % úroveň.

Erste s dosaženými hospodářskými výsledky a po splacení účastnického kapitálu s rezervou splňuje požadavky Basel II a deklaruje naplnění budoucích požadavků Basel III (Tier 1 ratio

10%), na polovině roku 2013 činil Core Tier 1 ratio 11,8 %.

V porovnání s konkurencí, která operuje v podobném teritoriu, jako jsou např. italská UniCredit a rakouská Raiffeisen Bank International (RBI), se jeví Erste konsolidovanější a připravenější. Např. UniCredit vykázala ke konci Q2/13 Core Tier 1 ratio ve výši 10,4% a RBI ke konci Q1/13 10,6%. Na rozdíl od Erste si RBI stále ponechává účastnický kapitál a plánuje tak až do konce roku 2017.

Vlivy, které by mohly ohrozit Erste Group, jsou určitý pokles poptávky po úvěrech, v Rumunsku podíl „špatných“ úvěrů a v Maďarsku je to přenášení ztrát cizoměnových hypoték na banky a dodatečné náklady spojené s bankovní daní.

Úplná implementace nové regulace do roku 2022, přinese potřebu rakouského bankovního sektoru navýšit kapitál o 8,5 až 13 miliard eur, a to včetně nutnosti splatit státní pomoc těmto bankám.

(46)

46

Závěr

Zavedení pravidel kapitálové přiměřenosti bylo reakcí na rychlý rozvoj v oblasti bankovního podnikání a jejich další rozvoj souvisel s finanční krizí. Podle mého názoru je potřeba regulovat bankovní sektor do jisté míry, aby fungoval a plnil své funkce. V případě pravidel, která stanovují Basilejské dohody je těchto regulací pro samotné bankovní subjekty na jednom místě příliš mnoho. Basilejská pravidla kapitálové přiměřenosti lze ve zkratce charakterizovat pomocí samotných rizik, která jsou řešeny v rámci každého ze třech dokumentů. Basel I je založen na principu řešení úvěrového rizika, tržní riziko zachycuje Basel II a operační riziko obsahuje Basel III. Práce byla zaměřena na vývoj těchto pravidel a jejich následnou implementaci a dopady na obchodní banku a její mateřskou banku se sídlem v zahraničí.

Pro samotné zhodnocení, zda rozvoj a zavedení těchto pravidel přispělo k hlavnímu cíli a to z mého pohledu je udržet bankovní sektor stabilní, bych se vyjádřila příslovím, že méně někdy znamená více. Rozšiřování již tak složité bankovní regulace může způsobovat komplexní problémy v aplikaci, začínající již ve fázi přijmutí a končící samotnou implementací.

Česká spořitelna se dle mého názoru vyrovnávala s implementací Basilejských pravidel na velmi vysoké úrovni a je dostatečně kapitálově vybavena pro přijmutí prozatím poslední dohody a to Basel III. Její mateřská banka a skupiny Erste Group mají také velmi dobré podmínky, i když tu hrozí nebezpečí zasáhnutí některého člena finanční a ekonomickou krizí.

Basilejské dohody jsou především směřovány na bankovní instituce, které jsou dle mého názoru, velice stabilním podnikatelským subjektem a stačí je regulovat jen do určité míry. Na druhou stranu regulovat je určitě potřeba už především proto, že finanční systémy v Evropě jsou postaveny na fungování finančních institucí.

(47)

47

Pravidla kapitálové přiměřenosti můžeme považovat za nástroj, který si kladl za cíl zmírnit dopady finanční a ekonomické krize jak na bankovní sektor, tak také na samotné obyvatelstvo. Vyvstává zde otázka, jakým způsobem se řeší ostatní dopady krize na ostatní sektory národního hospodářství či jak se regulují například derivátové trhy, které zažívají v současné době velice rychlý růst a jsou prvkem, který v sobě obsahuje velké množství spekulativní ekonomiky?

Podle mého názoru pokud se regulace zaměřuje pouze jedním směrem, na druhé straně vzniká prostor pro aktivity, které mohou způsobovat další hospodářské krize, spojené s pádem finančních institucí či krachem národní ekonomiky.

(48)

48

Použité zdroje

Seznam použité literatury

CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1.

Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8.

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s.

ISBN 978-80-247-3669-3.

HRDÝ, Milan. Oceňování finančních institucí. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 216 s. ISBN 80- 247-0938-4.

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H.

Beck, 2006, xix, 339 s. ISBN 80-717-9381-7.

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80- 717-9462-7.

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 741 s.

ISBN 80-859-4389-1.

ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 364 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4.

Internetové zdroje

http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture-Basel-III-Handbook.pdf BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENTS. BIS: Bank for international settlements [online]. © 2014. Dostupné z: http://www.bis.org/

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. ČNB: Česká národní banka [online]. © Česká národní banka, 2003 – 2014. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html

http://www.csas.cz/

https://www.erstegroup.com/en/

(49)

49

Právní předpisy

ČESKO. Vyhláška ČNB č. 333/2002: kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002.

Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb120-02.pdf