Likviditou podniku rozumíme jeho schopnost v termínu uhradit splatné závazky podniku (Růčková 2019, s. 57). Pro zajištění likvidity podniku je třeba, aby podnik držel likvidní aktiva, tím se rozumí aktiva přeměnitelná na peněžní prostředky v krátké době a s nízkou ztrátou (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 131; Růčková 2019, s. 57).
Likviditu je vhodné sledovat, protože její nedostatek může vést k platební neschopnosti (Růčková 2019, s. 57).
Hodnocení úrovně likvidity se bude lišit podle uživatelů výsledků finanční analýzy. Management bude chtít pravděpodobně takovou úroveň likvidity, která mu umožní udržení ziskovosti, využití ziskových příležitostí a udržení kontroly nad podnikem. Vlastníci podniku ocení nižší úroveň likvidity ve prospěch vyšší rentability vlastního kapitálu, zatímco věřitelé, zákazníci a dodavatelé budou raději za vyšší úroveň likvidity zajišťující plnění závazků plynoucí z obchodních vztahů. Proto je důležité dosažení úrovně likvidity, při které bude zajištěno plnění závazků z obchodních vztahů i dostatečná návratnost vložených prostředků (Růčková 2019, s. 57–58).
V oblasti likvidity preferujeme dlouhodobě stabilní hodnoty ukazatelů, protože podporují důvěryhodnost podniku (Růčková 2019, s. 59–60).
Ukazatele likvidity budou v práci hodnoceny především porovnáním s konkurencí, tzv. doporučené hodnoty obsažené v odborné literatuře nebudeme brát v potaz.
29
7.1.1 Peněžní likvidita
Peněžní likvidita představuje poměr likvidních prostředků 1. stupně a krátkodobých dluhů. Likvidními prostředky 1. stupně rozumíme krátkodobý finanční majetek v peněžní podobě, nebo do peněžní podoby rychle a levně směnitelný. Do krátkodobých dluhů řadíme krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry (Grünwald a Holečková 2007, s. 112–113).
Obr. 11 Peněžní likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku č. 11 je znázorněn vývoj peněžní likvidity souboru společností v čase. Je zde zřejmý klesající trend u společnosti UJAK, jejíž hodnota je i tak ve všech letech vyšší než u ostatních společností. Vyšší likvidita bude zpravidla kladně hodnocena potenciálními věřiteli společnosti při získávání financování.
Existuje předpoklad o negativním vlivu vysoké likvidity na rentabilitu.
V nadcházející koronavirové situaci, kdy hrozí platební neschopnost studentů, se však může vyšší peněžní likvidita ukázat jako výhodná, protože snižuje riziko druhotné platební neschopnosti. Navíc pokles likvidity v čase pravděpodobně pozitivně ovlivní rentabilitu společnosti.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 27,69 22,85 16,29 13,90 8,67
AMBIS 0,76 0,51 1,47 1,02 2,70
VŠFS 1,37 3,15 3,12
University of NY 0,70 0,73 0,74 0,82 0,80
-4,00
30
7.1.2 Pohotová likvidita
Pohotovou likviditu vypočteme pomocí následujícího vzorce:
𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =(𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦) 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦
Tento ukazatel je vzhledem k povaze hlavní činnosti, kterou je poskytování vzdělání za peníze zřejmě nejvíce relevantní. I když soukromé vysoké školy mívají zásoby např. literárních publikací, hlavním zdrojem likvidity jsou peníze a pohledávky. Výše zásob bývá zanedbatelná.
Obr. 12 Pohotová likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku č. 12 je znázorněn vývoj pohotové likvidity, pro který opět u společnosti UJAK platí klesající tendence a dlouhodobě vyšší hodnoty oproti konkurentům. Platí tedy i zde předpoklad o možném kladném hodnocení situace potenciálními věřiteli a dodavateli a možný pozitivní dopad poklesu na rentabilitu.
Samotná vysoká hodnota likvidity však může stále negativně ovlivňovat rentabilitu.
7.1.3 Provozní pohotová likvidita
Pro provozní pohotovou likviditu platí, že se do jmenovatele vzorce pro pohotovou likviditu nezahrnují krátkodobé bankovní úvěry. Díky tomu nám umožňuje
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 35,22 31,66 20,82 16,94 10,50
AMBIS 1,27 1,13 2,18 3,34 7,00
VŠFS 4,00 5,41 7,17
University of NY 0,94 1,00 1,05 1,08 1,10
-4,00
31
zhodnotit provozní činnost bez vlivu činnosti finanční (Grünwald a Holečková 2007, s. 116–117).
Krátkodobé bankovní úvěry se v rozvahách všech zkoumaných podniků rovnají nule (MS ČR 2019; 2020a; 2020b; 2021a). Hodnoty ukazatele se proto shodují s hodnotami ukazatele pohotové likvidity.
7.1.4 Běžná likvidita
Běžnou likviditu zjistíme podílem oběžných aktiv na krátkodobých dluzích.
Vzhledem k malému objemu zásob bude uvedena spíše doplňkově.
Obr. 13 Běžná likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj běžné likvidity je znázorněn na obrázku č. 13. Opět zde můžeme pozorovat klesající tendence likvidity v letech při trvale vyšší hodnotě společnosti UJAK oproti konkurenci. I zde tedy platí závěry o možném pozitivním hodnocení věřiteli a dodavateli a možném pozitivním dopadu poklesu likvidity na rentabilitu. Rovněž zde platí závěr o možném negativním dopadu samotné výše likvidity na rentabilitu.
V čase došlo u UJAK k nárůstu krátkodobých dluhů a poklesu pohledávek (MS ČR 2021a). Daná skutečnost vysvětluje vývoj hodnot výše prezentovaných ukazatelů likvidity.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 35,92 32,66 21,55 17,52 10,86
AMBIS 1,28 1,13 2,18 3,34 7,00
VŠEM 4,08 5,49 7,26
VŠFS 0,94 1,00 1,05 1,09 1,11
0,00
32
7.1.5 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál zjistíme odečtením krátkodobých závazků od oběžných aktiv.
Kladná hodnota ukazatele představuje část oběžných aktiv, která podniku zbyde po úhradě krátkodobých závazků, a kterou může použít v případě náhlé potřeby likvidních prostředků (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 99).
Vzhledem k výsledku v absolutních jednotkách a velkým rozdílům mezi bilančními sumami podniků nebudeme tento ukazatel srovnávat s konkurencí.
V tabulce č. 3 níže jsou zachyceny hodnoty pro UJAK.
Tab. 3 Čistý pracovní kapitál UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019
Čistý pracovní kapitál
UJAK 459 358 309 746 277 059 277 361 270 570
Zdroj: vlastní zpracování
Ve sledovaném období došlo k poklesu čistého pracovního kapitálu, to znamená nižší „polštář“ v případě nutnosti okamžité úhrady většiny krátkodobých dluhů. Došlo tedy k poklesu likvidity, který je v souladu s výše uvedenými ukazateli. Nižší hodnota ukazatele však nemusí být nutně hodnocena negativně, důležité je, jak se vývoj souvisejících veličin projeví v oblastech rentability, aktivity a zadluženosti.
Z dosud vypočtených ukazatelů likvidity lze vypozorovat klesající trend likvidity, která i tak zůstává vyšší než u konkurenčních podniků. Vyšší hodnotu zejména peněžní likvidity oproti konkurenčním podnikům lze hodnotit vzhledem k nadcházející koronavirové situaci a související možné platební neschopnosti studentů spíše pozitivně. Její pokles rovněž hodnotíme spíše pozitivně vzhledem k předpokladu, že nižší likvidita umožní růst rentability. Daný pokles však nemůže trvat do nekonečna, hodnoty likvidity proto bude třeba v budoucnu sledovat.