Pomocí ukazatelů zadluženosti hodnotíme kapitálovou strukturu, tedy poměr mezi vlastním a cizím kapitálem užívaným k financování aktiv podniku (Růčková 2019, s. 67).
Zadluženost sledují především věřitelé a akcionáři podniku. Ti preferují nižší míru dluhového financování, protože snižuje jejich riziko. Pro akcionáře totiž nižší zadluženost podniku znamená nižší rizikovost akcií, pro věřitele nižší zadluženost znamená vyšší pravděpodobnost, že mu bude uhrazen dluh (Růčková 2019, s. 67).
Zároveň určitá míra zadluženosti může vést k vyšší výnosnosti vloženého kapitálu (Růčková 2019, s. 67).
7.3.1 Ukazatel věřitelského rizika
Ukazatel věřitelského rizika vypočítáme jako podíl celkových závazků a celkových aktiv.
Vyjadřuje celkovou zadluženost podniku, přičemž platí, že vyšší hodnota představuje vyšší riziko věřitelů. Vyšší hodnota však nemusí nutně znamenat negativní stav pro akcionáře, platí-li, že ROA podniku je vyšší než úroková míra z dluhů (Růčková 2019, s. 67–68).
Obr. 19 Věřitelské riziko
Zdroj: vlastní zpracování
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 2,67% 3,04% 3,83% 4,30% 5,80%
AMBIS 34,40% 35,48% 30,56% 29,04% 13,77%
VŠFS 9,21% 8,82% 8,17%
University of NY 95,88% 90,36% 83,30% 83,23% 82,56%
0,00%
40 rozkladem ROE v samostatné podkapitole.
Pro konkurenty v čase však převážně platí pokles míry dluhového financování, přičemž křivky znázorňující hodnoty ukazatele společností AMBIS a VŠFS se blíží křivce společnosti UJAK. Lze zde tedy očekávat, že bude v oboru do budoucna převažovat nižší míra dluhového financování.
7.3.2 Koeficient samofinancování
Doplňkovým ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika je koeficient samofinancování (Růčková 2019, s. 68). Ten počítáme následovně:
𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í =𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Používá se pro vyjádření míry financování aktiv společnosti prostředky akcionářů. Výslednou hodnotu ukazatele je opět žádoucí sledovat v závislosti na ukazatelích rentability (Růčková 2019, s. 68).
Za předpokladu započtení rezerv a časového rozlišení do předchozího ukazatele by součet ukazatelů věřitelského rizika a koeficientu samofinancování měl odpovídat 100 % (Růčková 2019, s. 68). Zde však zmíněné položky rozvah nebyly zachyceny, křivky vývoje ukazatele koeficientu samofinancování tedy nejsou vždy v souladu s křivkami věřitelského rizika. O nezachycení časového rozlišení v minulém ukazateli bylo rozhodnuto kvůli obvykle významným výnosům příštích období, které nejsou peněžním dluhem. Rezervy nebyly zachyceny z důvodu možných různých firemních politik v této oblasti.
Obrázek č. 20 reprezentuje vývoj míry financování aktiv podniku vlastními zdroji. Vidíme zde výraznou převahu financování vlastními zdroji u UJAK a nejnižší míru financování vlastními zdroji u University of NY, což je v souladu s obrázkem č. 19.
Porovnáním obrázku č. 20 s obrázkem č. 19 však můžeme pozorovat rozdíl způsobený nezachycením časového rozlišení pasivního a rezerv. Zřejmé je, že
41
University of NY nezvyšuje míru financování vlastními zdroji, jak se mohlo zdát z obrázku č. 19.
Koeficient samofinancování je v práci především z důvodu použití v Kralicekově Quicktestu.
Obr. 20 Koeficient samofinancování
Zdroj: vlastní zpracování
7.3.3 Úrokové krytí
Ukazatel úrokového krytí zjistíme jako poměr EBIT k nákladovým úrokům.
Hodnota ukazatele vyjadřuje schopnost podniku platit věřitelům ze zisku úroky (Grünwald a Holečková 2007, s. 126).
Tento ukazatel však kvůli nulovým nákladovým úrokům (MS ČR 2021a) nebylo možné pro UJAK vypočíst. Vzhledem k trvale kladnému výsledku hospodaření společnosti však lze očekávat, že při vhodné míře úvěrového financování by společnost byla schopná platit související úroky.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 83,63% 84,71% 86,98% 87,30% 86,22%
AMBIS 7,48% 31,82% 38,05% 31,83% 59,90%
VŠFS 55,87% 57,51% 58,88%
University of NY 3,77% 8,70% 12,10% 14,87% 6,99%
0,00%
42 University of NY. Lze však předpokládat požadavek na dlouhodobě kladnou hodnotu ukazatele, která povede k důvěryhodnosti společností u věřitelů.
7.3.4 Finanční páka
Ukazatel finanční páka vypočteme jako poměr aktiv podniku k vlastnímu kapitálu.
Tento ukazatel zde uvádíme především z důvodu jeho pozdějšího využití v rozkladu rentability vlastního kapitálu.
Platí, že vyšší hodnota finanční páky znamená vyšší zadlužení a vyšší vliv na ROE. Požadujeme, aby ROA převýšila nákladovost cizího kapitálu. Platí totiž, že s vyšším zadlužením rostou náklady cizího kapitálu, které rentabilitu vlastního kapitálu snižují (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 144).
Pro zhodnocení vlivu finanční páky na ROE používáme ukazatel ziskového
Platí, že výsledek menší než jedna znamená negativní vliv finanční páky na ROE a výsledek větší než jedna znamená pozitivní vliv finanční páky na ROE (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 144).
V tabulce č. 5 jsou uvedeny hodnoty finanční páky a ziskového účinku finanční páky. Z těch vyčteme vysokou míru financování vlastními zdroji UJAK, což je v souladu s předešlými ukazateli. Na to navazují nízké hodnoty ukazatele ziskového
43
účinku finanční páky, který je u UJAK v rámci hodnot společností nejníže. Na základě tohoto lze doporučit zvýšení dluhového financování UJAK.
Údaje ziskového účinku finanční páky v některých případech kvůli záporným výsledkům hospodaření postrádají smysl, proto nejsou uvedeny. Obecně lze v rámci zachycených hodnot konstatovat pozitivní vliv dluhového financování soukromých vysokých škol na ROE.
Tab. 5 Finanční páka a ziskový účinek finanční páky Finanční páka (1)
7.3.5 Doba splácení čistých dluhů
Pro vyjádření počtu let splácení všech dluhů při stávající úrovni peněžních toků a jejich výhradním použití pro splácení čistých dluhů použijeme ukazatel doby splácení dluhů (Grünwald a Holečková 2007, s. 125).
V této práci bude pro pozdější zužitkování použita podoba, kterou využívá Kralicekův Quicktest. Tato podoba je následující:
𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑠𝑝𝑙á𝑐𝑒𝑛í č𝑖𝑠𝑡ý𝑐ℎ 𝑑𝑙𝑢ℎů =𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑛𝑒𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛ý 𝑐𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤
Nezdaněný cash flow pro tyto účely stanovíme jako součet zisku před zdaněním a odpisů (Grünwald a Holečková 2007, s. 193).
44
Tab. 6 Doba splácení čistých dluhů (roky)
Společnost 2015 2016 2017 2018 2019
Hodnoty ukazatele zobrazuje tabulka č. 6.
Hodnoty UJAK, které jsou dlouhodobě záporné kvůli hodnotě v čitateli, lze hodnotit pozitivně. Konkurenty v letech, kdy dosáhli kladných peněžních toků, lze také hodnotit převážně pozitivně, díky obvyklým záporným popř. nízkým kladným hodnotám ukazatele. Hodnoty ukazatele konkurenčních společností jsou více rozebrány níže.
Hodnoty ukazatele pro AMBIS jsou poznamenány zápornými výsledky hospodaření. V letech 2015 a 2016 je hodnota dána kladnou hodnotou v čitateli a zápornou ve jmenovateli, na základě čehož lze usoudit, že čisté dluhy společnosti při aktuálním peněžním toku nebude možné uhradit. V letech 2017 a 2018 jsou výsledky dány dvěma zápornými hodnotami ve vzorci, tj. při použití krátkodobého finančního majetku nezbydou dluhy k hrazení, což je dobře vzhledem k zápornému peněžnímu toku. V roce 2019 lze hodnotu ukazatele hodnotit pozitivně vzhledem k výpočtu ze záporné hodnoty v čitateli a kladné ve jmenovateli.
Hodnoty ukazatele VŠFS ve všech prezentovaných letech lze hodnotit pozitivně vzhledem k záporné hodnotě z důvodu čitatele. Hodnoty pro University of NY lze vzhledem ke kladným peněžním tokům hodnotit spíše pozitivně, mimo roku 2015, kdy lze vzhledem k vysoké době splácení očekávat vyšší riziko spojené se splácením dluhů společnosti.
Z výše zkoumaných ukazatelů zadluženosti vyplývá vysoká míra financování z vlastních zdrojů společnosti UJAK oproti konkurenci. To povede k nižšímu riziku pro investory a věřitele, což lze hodnotit pozitivně. Tento stav lze hodnotit pozitivně i ve vztahu k nadcházející koronavirové situaci, protože snižuje riziko druhotné platební neschopnosti. Současně lze však doporučit navýšení dluhového financování s cílem zvýšení výnosnosti vloženého kapitálu.
45