V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra financí a oceňování podniku
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2021 Matěj Kukla
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
Fakulta financí a účetnictví
katedra financí a oceňování podniku
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Finanční analýza Univerzity Jana Amose Komenského Praha, s. r. o.
Autor bakalářské práce: Matěj Kukla
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radana Šmídová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza Univerzity Jana Amose Komenského Praha, s. r. o.“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Praze dne
...
Matěj Kukla
Poděkování
Tímto bych rád poděkoval Ing. Radaně Šmídové, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské práce, cenné rady, připomínky a čas, který mi v průběhu zpracování této práce věnovala.
Abstrakt
Cílem této práce je provést externí finanční analýzu Univerzity Jana Amose Komenského Praha, s. r. o., jejíž součástí je i plánovaná výsledovka podniku.
Práce převážně kombinuje teorii a praktické zpracování finanční analýzy. Minulý vývoj je hodnocen horizontální a vertikální analýzou a poměrovými ukazateli.
Poměrové ukazatele jsou dále hodnoceny srovnáním s výsledky konkurentů AMBIS vysoké školy, a. s., Vysoké školy finanční a správní, a. s., a University of New York in Prague, s. r. o.
Soubor podniků je dále hodnocen užitím Kralicekova Quicktestu a v závěru práce je sestaven finanční plán výsledovky následně zhodnocený vybranými poměrovými ukazateli.
Klíčová slova
finanční analýza, Univerzita Jana Amose Komenského Praha, UJAK, AMBIS vysoká škola, AMBIS, Vysoká škola finanční a správní, VŠFS, University of New York in Prague, soukromá vysoká škola, finanční plán
Seznam zkratek
Zkratka Význam zkratky
AMBIS AMBIS vysoká škola
CF cash flow
EAT zisk po zdanění
EBIT zisk před úroky a daní
EBT zisk před zdaněním
IR úroková míra
KFM krátkodobý finanční majetek
MS ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR
MŠMT ČR Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy ČR
NÚOV Národní ústav odborného vzdělávání
OsN osobní náklady
ROS rentabilita tržeb
UJAK Univerzita Jana Amose Komenského
Praha
University of NY University of New York in Prague
VH BO výsledek hospodaření běžného období
VK vlastní kapitál
VS výkonová spotřeba
VŠFS Vysoká škola finanční a správní
ZK základní kapitál
Obsah
Seznam zkratek ... 5
Úvod ... 9
1 Účel a význam finanční analýzy ... 11
1.1 Uživatelé finanční analýzy ... 11
2 Zdroje pro finanční analýzu ... 13
2.1 Interní informace pro finanční analýzu ... 13
2.2 Externí informace pro finanční analýzu ... 13
3 Charakteristika podniku ... 14
3.1 Výběr konkurentů ... 15
4 Specifika financování ve školství ... 17
4.1 Financování soukromých vysokých škol ... 17
4.2 Poplatky ve vnitřních předpisech UJAK ... 17
5 Techniky a metody finanční analýzy ... 18
5.1 Metoda absolutní a metoda relativní ... 18
5.2 Poměrové ukazatele ... 18
5.3 Horizontální analýza ... 19
5.4 Vertikální analýza ... 19
6 Horizontální a vertikální analýza ... 20
6.1 Analýza rozvahy ... 20
6.2 Analýza výsledovky ... 24
7 Poměrové ukazatele ... 28
7.1 Ukazatele likvidity ... 28
7.1.1 Peněžní likvidita... 29
7.1.2 Pohotová likvidita ... 30
7.1.3 Provozní pohotová likvidita ... 30
7.1.4 Běžná likvidita ... 31
7.1.5 Čistý pracovní kapitál ... 32
7.2 Ukazatele rentability ... 32
7.2.1 Rentabilita celkového vloženého kapitálu ... 33
7.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu ... 35
7.2.3 Rentabilita tržeb ... 37
7.3 Ukazatele zadluženosti ... 39
7.3.1 Ukazatel věřitelského rizika ... 39
7.3.2 Koeficient samofinancování ... 40
7.3.3 Úrokové krytí ... 41
7.3.4 Finanční páka ... 42
7.3.5 Doba splácení čistých dluhů ... 43
7.4 Ukazatele aktivity ... 45
7.4.1 Doba obratu pohledávek ... 45
7.4.2 Doba obratu závazků... 46
7.4.3 Obchodní deficit... 47
7.4.4 Obrat celkových aktiv ... 48
7.5 Ukazatele tržní hodnoty ... 50
7.6 Cash flow ukazatele ... 50
7.6.1 Podíl CF netto na tržbách ... 51
7.6.2 Cash likvidita ... 52
7.6.3 Rentabilita tržeb z cash flow ... 53
7.7 Du Pont rozklad nezdaněné ROE ... 54
8 Souhrnné modely ... 56
8.1 Kralicekův Quicktest ... 56
9 Finanční plán ... 59
9.1 Plán výsledovky ... 59
9.1.1 Plán tržeb ... 60
9.1.2 Plán výkonové spotřeby ... 61
9.1.3 Plán změny stavu zásob vlastní činností ... 61
9.1.4 Plán osobních nákladů ... 61
9.1.5 Plán úprav hodnot dlouhodobého majetku ... 62
9.1.6 Plán ostatních provozních výnosů ... 62
9.1.7 Plán ostatních provozních nákladů ... 62
9.1.8 Plán finančního výsledku hospodaření ... 62
9.1.9 Plán daně z příjmů ... 63
9.2 Hodnocení ukazatelů vycházejících z plánu ... 63
9.2.1 Čisté ziskové rozpětí ... 64
9.2.2 EBT marže ... 64
9.2.3 Podíl CF netto na tržbách ... 64
9.2.4 Zdaněná rentabilita vlastního kapitálu ... 64
Závěr ... 66
Seznam použité literatury a pramenů ... 69
Seznam obrázků a tabulek ... 72
Seznam příloh ... 74
9
Úvod
Tématem této práce je finanční analýza Univerzity Jana Amose Komenského Praha, s. r. o., (dále jen „UJAK“) za rok 2019. Finanční analýza UJAK bude zpracována jako externí, vzhledem k tomu lze očekávat její možné užití zejména konkurencí, obchodními partnery podniku, ale i vlastníkem podniku a dalšími subjekty.
Práce je zaměřena především na finanční analýzu pomocí poměrových ukazatelů s hlavním cílem zhodnocení finanční výkonnosti a zdraví daného podniku. Součástí práce je také finanční plán výsledovky na rok 2020, který bude rovněž hodnocen vybranými poměrovými ukazateli. Obojí vychází z dat dostupných k 31. 3. 2021.
K naplnění cíle práce byly využity odborné knižní i internetové zdroje, z nichž plynou postupy pro výpočty jednotlivých ukazatelů finanční analýzy a další pro práci relevantní informace. Při zpracování byla využita data z účetních výkazů, která se týkají roku 2015 a následujících.
Nejdříve bude představena finanční analýza obecně, její účel, význam, uživatelé a zdroje. Následuje charakteristika analyzovaného podniku, výběr konkurentů pro srovnání poměrových ukazatelů a informace o financování soukromých vysokých škol.
Dále budou představeny pro práci relevantní techniky a metody, jakými jsou především horizontální a vertikální analýza finančních veličin z výroční zprávy a práce s poměrovými ukazateli. Na to navazuje zpracovaná horizontální a vertikální analýza.
Poměrové ukazatele budou vždy nejdříve představeny v teoretické rovině a následně zpracovány. Toto členění bude použito rovněž u souhrnných modelů, z nichž bude zpracován Kralicekův Quicktest.
Po finanční analýze bude krátce teoreticky představeno finanční plánování, na které navazuje zpracovaný finanční plán výsledovky a na jeho základě zpracovaná finanční analýza plánu.
V závěru práce budou shrnuty dosažené poznatky o finančním zdraví společnosti.
Při zpracování práce se vyskytly některé omezující faktory. Jednalo se zejména o různé rozvahové dny, přeměny konkurenčních společností ve zpracovávaném
10
období a obvyklou absenci výkazu cash flow v účetních závěrkách analyzovaných podniků. Existence různých rozvahových dnů u konkurenčních společností oproti UJAK budou řešeny zpracováním účetních období nejvíce korespondujících s účetními obdobími UJAK. Přeměny konkurenčních společností nebudeme brát v potaz. Výkaz cash flow bude sestaven pro UJAK, ten bude následně hodnocen srovnáním v čase.
11
1 Účel a význam finanční analýzy
Jednou z podmínek prosperity podniku je dobře zvládnutá finanční stránka činnosti. Ta se váže na účetnictví, kde je zachyceno množství informací o firmě. Právě data z účetních výkazů tvoří podstatnou část dat získaných o podniku, která se při finanční analýze podrobují systematickému rozboru (Růčková 2019, s. 7–9).
„Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku“ (Růčková 2019, s. 9).
Nejen v rozhodování, ale také např. ve SWOT analýze využíváme možnosti identifikovat finanční analýzou slabé a silné stránky firemního finančního zdraví (Růčková 2019, s. 11).
„K základním cílům finančního řízení podniku je možno zařadit především dosahování finanční stability…“ (Růčková 2019, s. 10). Ta je podmíněna držbou úrovně likvidního majetku, která zajistí jak platební schopnost, tak rentabilitu. Obě kritéria hodnotíme v rámci finanční analýzy (Růčková 2019, s. 10).
Ve finanční analýze hodnotíme minulý vývoj a současný stav podniku. Získané informace používáme také pro finanční plánování a při výběru obchodních partnerů (Růčková 2019, s. 10).
Finanční analýza se liší podle uživatele, pro kterého je zpracována (Růčková 2019, s. 11). O uživatelích a jejich potřebách bude více pojednáno v následující kapitole.
1.1 Uživatelé finanční analýzy
Existuje mnoho potenciálních skupin uživatelů finančních analýz (Grünwald a Holečková 2007, s. 31). Níže budou některé z nich uvedeny s informací, k čemu výsledky finanční analýzy používají.
Manažeři pracují s finanční analýzou při řízení podniku. Její výsledky jsou například podkladem pro rozhodování o struktuře aktiv a pasiv, výplatě podílů na zisku a pro plánování. Pomocí výsledků finanční analýzy rovněž hodnotí dopady svých minulých rozhodnutí na běh podniku (Grünwald a Holečková 2007, s. 27–28;
Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 11).
12
Zaměstnance podniku zajímá, zda nehrozí propouštění v důsledku špatných výsledků, popř. jak výsledky podniku ovlivní jejich mzdové ohodnocení (Grünwald a Holečková 2007, s. 30).
Investory rozumíme nejen stávající společníky a majitele cenných papírů, ale také osoby, které o vložení svých prostředků do společnosti uvažují. Všechny tyto skupiny se obvykle zaměřují na hodnocení rentability a rizika vloženého kapitálu, protože ovlivní případné úroky nebo podíly na zisku (Grünwald a Holečková 2007, s. 28–29).
Banky a jiní věřitelé hodnotí finanční zdraví podniku s cílem ověřit schopnost podniku splácet dluhy a pro stanovení podmínek poskytnutí úvěru (Grünwald a Holečková 2007, s. 29).
Obchodní partneři, tj. dodavatelé a odběratelé, hodnotí finanční zdraví podniku, aby ověřili, že bude schopen plnit závazky z obchodního styku (Grünwald a Holečková 2007, s. 30).
Konkurence používá výsledky finanční analýzy zkoumaného podniku pro srovnání jednotlivých oblastí jeho hospodaření se svými výsledky (Grünwald a Holečková 2007, s. 30).
Dalšími uživateli jsou stát, který používá výsledky finanční analýzy např. při rozdělování finančních výpomocí, oceňovatelé podniku, novináři a jiní (Grünwald a Holečková 2007, s. 31).
13
2 Zdroje pro finanční analýzu
Finanční analýzu zpracováváme s daty z různých informačních zdrojů, které dělíme dle dostupnosti. Základním rozdělením je rozdělení na externí a interní zdroje (Růčková 2019, s. 18).
2.1 Interní informace pro finanční analýzu
„Interní informace se bezprostředně dotýkají analyzované firmy, nicméně ne všechny jsou veřejně dostupné“ (Růčková 2019, s. 18).
Mezi veřejně dostupné informace řadíme data z účetní závěrky, tj. ze zákonných účetních výkazů. Informace o veřejně obchodovatelných společnostech jsou dostupné na webu České národní banky, informace o dalších společnostech najdeme na jejich webových stránkách nebo prostřednictvím Obchodního rejstříku (Růčková 2019, s. 18–19).
Dalšími zdroji interních informací jsou například vnitropodnikové účetnictví, vnitřní předpisy a další podnikové dokumenty, možné je také užití nefinančních informací o objemu výkonů apod. (Růčková 2019, s. 19) Pro UJAK použijeme převážně údaje zveřejňované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a údaje z výročních zpráv podniku.
2.2 Externí informace pro finanční analýzu
„Externí informace pocházejí z vnějšího prostředí a týkají se tedy nejen podniku jako takového, ale také jeho domácího a zahraničního okolí“ (Růčková 2019, s. 19).
Do této kategorie tedy řadíme mj. údaje o odvětví, domácí ekonomice, vládních opatřeních a informace z oficiálních statistik (Růčková 2019, s. 19–20).
14
3 Charakteristika podniku
Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s. r. o., byla založena jako Vysoká škola Jana Amose Komenského Praha, s. r. o. Univerzitou je od roku 2006, kdy získala akreditaci doktorského studijního programu, tehdy rovněž došlo ke změně názvu na současný (UJAK [2021b]).
Škola sídlí na adrese Roháčova 1148/63, 130 00 Praha 3 – Žižkov (MS ČR 2021a). Na této adrese a rovněž na adrese Ostromečská 1227/7, 130 00 Praha 3 – Žižkov probíhá výuka a další činnosti školy (UJAK [2021a]).
Hlavním předmětem činnosti společnosti je poskytování terciárního vzdělávání (MS ČR 2021a). Univerzitní vysoké školy mohou nabízet bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, a provozovat s nimi související vědeckou, výzkumnou a další činnost (NÚOV c2008).
Podnik poskytuje vysokoškolské vzdělání v prezenční i kombinované formě.
Mezi nabízené obory patří například Andragogika a Právo v podnikání. Univerzita dále nabízí kurzy celoživotního vzdělávání, kvalifikační, rekvalifikační a jazykové kurzy (UJAK [2021b]).
Mimoto se zabývá výzkumem v oblasti vzdělávání, ekonomie a dalších odvětvích. Výzkumnou organizací je UJAK od roku 2010. Na výzkumnou činnost dostává finanční podporu (UJAK [2021b]).
V rámci své činnosti spolupracuje se zahraničními univerzitami (UJAK [2021b]).
To umožňuje studentům školy zapojit se do programu Erasmus+, současně je tím také umožněna výměna odborníků (UJAK [2021c]).
Jedná se o společnost s ručením omezeným vlastněnou jediným společníkem, kterým je doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc. Ten má k 31. 12. 2019 podíl ve společnosti 100 % základního kapitálu, který je v částce 4 000 000 Kč. Docent Chaloupka je zároveň jediným jednatelem společnosti a zaměstnancem společnosti na pozici rektora vysoké školy (MS ČR 2021a).
K 31. 12. 2019 má společnost aktiva netto ve výši 672 769 tis. Kč, roční úhrn čistého obratu činí 99 072 tis. Kč, výsledek hospodaření činí 8 064 tis. Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců je 83 (MS ČR 2021a). Počet studentů, který ve sledovaném období poklesl, k tomuto datu činí 1 637 (MŠMT ČR 2021).
15
3.1 Výběr konkurentů
Pro zvýšení vypovídací schopnosti hodnot jednotlivých ukazatelů v následujícím zpracování byly vybrány konkurenční podniky. Tento výběr byl však negativně ovlivněn především následujícími faktory:
různými rozvahovými dny,
absencí účetních závěrek přiřaditelných k roku 2019 ve Sbírce listin,
absencí účetních závěrek za 12měsíční účetní období ve zkoumaných letech některých škol,
velmi odlišnými počty studentů, popř. velmi odlišnými velikostmi bilančních sum.
Tab. 1 Výběr srovnatelné konkurence k 31. 3. 2021
Srovnatelná konkurence Bilanční suma pro 2019
(tis. Kč)
Počet studentů pro 2019 Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s. r. o. 672 769 1 637 Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických
. x
a společenských věd, s. r. o.
Akademie HUSPOL, s. r. o. . x
AKCENT College, s. r. o. 2 656 61
AMBIS vysoká škola, a. s. 134 645 4 285
Archip, s. r. o. 3 284 50
ART & DESIGN INSTITUT, s. r. o. 1 705 172
Newton College, a. s. . x
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o. 39 237 358 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ
ZNOJMO, s. r. o. . x
Unicorn Vysoká škola, s. r. o. 35 554 437
University of New York in Prague, s. r. o. 107 377 616
Vysoká škola aplikované psychologie, s. r. o. 3 252 204 Vysoká škola ekonomie a managementu, a. s. 396 340 1 843
Vysoká škola finanční a správní, a. s. 533 778 3 105
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. 25 170 981 Vysoká škola kreativní komunikace, s. r. o. 26 599 452
Vysoká škola obchodní a hotelová, s. r. o. . x
Vysoká škola podnikání a práva, a. s. 17 678 1 401
PALESTRA RELAX, spol. s r. o. 692 517
Zdroj: (MS ČR c2015; MŠMT ČR 2021; c2021; MS ČR 2021a; 2021b; 2020a; 2019; 2020b), vlastní zpracování
16
Pro výběr srovnatelné konkurence byla zpracována tabulka č. 1 dle následujících pravidel. Do sloupce „Bilanční suma pro 2019“ byl uveden údaj z rozvahy k 31. 12. 2019 nebo údaj k rozvahovému dni takového účetního období, které zahrnovalo větší část kalendářního roku 2019. O práci s podniky majícími jiný rozvahový den než UJAK bylo rozhodnuto s cílem výběru konkurence, která se nejvíce blíží velikostí. Sloupec „Počet studentů pro 2019“ byl doplňován pouze u škol, kde byla dostupná bilanční suma pro 2019, vzhledem k vysokému významu hodnocení roku 2019 v daném srovnání.
Cílem bylo vybrat alespoň 3 konkurenční podniky pro účely porovnání hodnot poměrových ukazatelů. Na základě zpracované tabulky se jako 3 nejvhodnější podniky jevily následující: Vysoká škola ekonomie a managementu (dále jen „VŠEM“), Vysoká škola finanční a správní (dále jen „VŠFS“), AMBIS vysoká škola (dále jen
„AMBIS“).
VŠEM a VŠFS se zdály vhodné velikostí bilanční sumy, z toho VŠEM i počtem studentů. AMBIS byl s velikostí bilanční sumy další v řadě s vyšším rozdílem, jako vhodný byl určen spíše na základě společenského významu vzhledem k nejvyššímu počtu studentů na soukromou vysokou školu.
Dalším zkoumáním účetních výkazů se však ukázalo, že žádné zveřejněné účetní závěrky VŠEM ve sbírce listin za požadované období 2015 až 2019 nejsou pro 12měsíční účetní období (MS ČR 2021b). Bylo tedy třeba danou školu na pozici konkurenta pro srovnání poměrových ukazatelů nahradit. Počtem studentů se UJAK blížila Vysoká škola podnikání a práva, nicméně vzhledem k velmi nízké bilanční sumě, která by mohla negativně ovlivnit vypovídací schopnost některých ukazatelů, nebyla použita. Soubor tří srovnatelných konkurentů byl tedy nakonec doplněn o University of New York in Prague (dále jen „University of NY“).
17
4 Specifika financování ve školství
4.1 Financování soukromých vysokých škol
Soukromá vysoká škola smí jako taková působit pouze na základě státního souhlasu uděleného ministerstvem (ČESKO 1998, § 39 odst. 1). Jednou z podmínek udělení státního souhlasu ministerstvem je vydání souhlasného stanoviska Akreditačním úřadem (ČESKO 1998, § 39a odst. 1 písm. a).
Soukromá vysoká škola si musí sama obstarat finanční prostředky pro uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti. Může jí však být ministerstvem poskytnuta dotace na stipendia, jejíž výše se odvíjí od strategického záměru soukromé vysoké školy, ministerstva, dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti, a dalších faktorů (ČESKO 1998, § 40 odst. 1, 2, 3).
Je také možné získat prostředky z dotací na výzkum a vývoj (ČESKO 1998,
§ 40 odst. 4).
Samostatné obstarání finančních prostředků realizují soukromé vysoké školy zejména z poplatků spojených se studiem.
Poplatky u soukromých vysokých škol jsou upraveny ve vnitřním předpisu organizace (ČESKO 1998, § 59).
4.2 Poplatky ve vnitřních předpisech UJAK
Školné je splatné předem a je podmínkou studia, při jejímž nesplnění dochází k ukončení studia. Povinnost zaplatit školné za uplynulé období přetrvá i v případě tohoto ukončení (UJAK 2019b).
Provedení úkonů spojených se studiem je podmíněno zaplacením souvisejících poplatků (UJAK 2019b).
Poplatky spojené se studiem jsou uvedeny v opatření rektora (UJAK 2019b).
18
5 Techniky a metody finanční analýzy
5.1 Metoda absolutní a metoda relativní
Metoda absolutní a metoda relativní vycházejí z dat uvedených v účetních výkazech společností, popř. dat z nich odvozených (Grünwald a Holečková 2007, s. 54).
Metoda absolutní pracuje s absolutními ukazateli, tj. přímo převzatými údaji z účetních výkazů. Jejich nevýhodou je citlivost na velikost podniku, která omezuje užití pro mezipodnikové srovnávání, k porovnávání v rámci jednoho podniku je však použít lze (Grünwald a Holečková 2007, s. 54).
S absolutními ukazateli se setkáme u horizontální analýzy (Grünwald a Holečková 2007, s. 55).
Metoda relativní využívá relativních, resp. intenzivních ukazatelů vzniklých poměřováním údajů obsažených v účetních výkazech. Tyto ukazatele charakterizují míru využití extenzivních ukazatelů a jejich změny. Mívají podobu podílu. Jejich podoba umožňuje lepší porovnatelnost mezi různě velkými podniky, nicméně stále musíme brát ohled na jiné skutečnosti ovlivňující porovnatelnost, např. různý obor podnikání (Grünwald a Holečková 2007, s. 54–55).
„Poměr dvou různých položek z téhož účetního období se používá ve vertikální analýze a v poměrových ukazatelích“ (Grünwald a Holečková 2007, s. 55).
Výše zmíněné ukazatele také porovnáváme v čase nebo s ukazateli dalších podniků (Grünwald a Holečková 2007, s. 55)
5.2 Poměrové ukazatele
Poměrové ukazatele konstruujeme jako poměr jedné položky nebo skupiny položek k jiné položce nebo skupině položek. Používají se zde často agregované položky z účetních výkazů, popř. agregované položky, které si dopočteme. Příkladem je pracovní kapitál (Grünwald a Holečková 2007, s. 55).
Při konstrukci poměrových ukazatelů používáme rizikový faktor, např. vlastní kapitál nebo dluhy, ve jmenovateli, a jistící faktor, např. zisk, v čitateli (Grünwald a Holečková 2007, s. 56).
19
Hodnoty poměrových ukazatelů sledujeme s cílem zhodnotit vývoj finanční situace. Za tímto účelem srovnáváme poměrové ukazatele podniku v čase, s dalšími podniky, s vedoucím podnikem v odvětví, s odvětvovými kvantily apod. (Grünwald a Holečková 2007, s. 63)
„Poměrové ukazatele analyzují per partes některé příznaky finanční situace“
(Grünwald a Holečková 2007, s. 63). Na jejich základě hodnotíme finanční zdraví podniku po jednotlivých oblastech, na což navazuje souhrnné hodnocení finančního zdraví podniku (Grünwald a Holečková 2007, s. 63).
Hodnocení finančního zdraví podniku lze také provést pomocí predikčních scoringových modelů. Tyto modely stanoví hodnocení podniku pomocí váženého průměru nebo váženého součtu univerzálních poměrových ukazatelů, nebo jejich individuálních bodových ohodnocení (Grünwald a Holečková 2007, s. 56).
5.3 Horizontální analýza
Při horizontální analýze porovnáváme údaje, jež náleží dvěma po sobě jdoucím rokům. Vývoj daných údajů vyjadřujeme pomocí rozdílů nebo indexů meziročních změn (Grünwald a Holečková 2007, s. 60).
Následně hledáme příčiny významných změn analyzovaných údajů (Grünwald a Holečková 2007, s. 60).
5.4 Vertikální analýza
Principem vertikální analýzy je zjištění procentní skladby položek účetních výkazů (Grünwald a Holečková 2007, s. 60). „Základem (100 %) bývá rozvahový součet, výkony nebo tržby“ (Grünwald a Holečková 2007, s. 60).
Strukturu položek účetních výkazů zjišťujeme podílem položek. Díky této podobě lze vertikální analýzu použít pro porovnání s dalšími podniky i v čase (Grünwald a Holečková 2007, s. 60).
20
6 Horizontální a vertikální analýza
V následujících podkapitolách bude provedena horizontální a vertikální analýza rozvahy a výsledovky UJAK.
6.1 Analýza rozvahy
Obr. 1 Složení pasiv UJAK 2015–2019
Zdroj: vlastní zpracování
Z pohledu na pasiva společnosti je možné konstatovat výraznou převahu vlastních zdrojů nad dluhy ve financování společnosti. Tato skutečnost je znázorněna na obrázku č. 1.
Tento stav bude pravděpodobně velmi kladně hodnocen potenciálními věřiteli v případě budoucího zájmu společnosti o získání úvěru. Pozitivně lze vysokou míru financování z vlastních zdrojů hodnotit také v kontextu pandemie Covid-19. Povede totiž k nižšímu riziku platební neschopnosti, která má v daném oboru silnou vazbu na platební schopnost klientů.
Vysoká míra financování z vlastních zdrojů však pravděpodobně povede k nižším hodnotám rentability vlastního kapitálu.
Z obrázku č. 1 je dále patrný význam časového rozlišení pasivního. V něm převažují výnosy příštích období (MS ČR 2021a). Tato skutečnost je patrně důsledkem fakturace školného na semestr následující po rozvahovém dni. Pokles podílu můžeme vysvětlit poklesem počtu studentů znázorněným na obrázku č. 10.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2015 2016 2017 2018 2019
Vlastní kapitál Cizí zdroje Časové rozlišení P
21
V oblasti cizích zdrojů dochází v průběhu času k mírnému růstu podílu na bilanční sumě. To pravděpodobně pozitivně ovlivní rentabilitu vlastního kapitálu.
Obr. 2 Složení vlastního kapitálu UJAK 2015–2019
Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 3 Výsledek hospodaření běžného období UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku č. 2 je zachycena struktura vlastního kapitálu. Z tohoto obrázku vyčteme vysoký podíl nerozděleného zisku a snižující se podíl výsledku hospodaření běžného období na vlastním kapitálu v období od 2015 do 2018. Tento vývoj je dán i vývojem výše výsledku hospodaření běžného období znázorněném na obrázku č. 3.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2015 2016 2017 2018 2019
Základní kapitál Nerozdělený zisk minulých let VH BO Ážio, kapitálové a ostatní fondy
0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000
2015 2016 2017 2018 2019
22
Vývoj výše výsledku hospodaření bude zkoumán v rámci analýzy výsledovky.
Vývoj hodnoty vlastního kapitálu v letech 2015 až 2017 byl, mimo vývoje výsledku hospodaření běžného období, ovlivněn také změnami v nerozděleném zisku minulých let (MS ČR 2021a). Lze předpokládat, že docházelo k výplatám podílu na zisku. V souladu s tímto předpokladem je tabulka č. 7 prezentující sestavený výkaz cash flow.
Obr. 4 Složení aktiv UJAK 2015–2019
Zdroj: vlastní zpracování
Analýza aktiv společnosti ukázala jejich složení zobrazené na obrázku č. 4. Zde vyplývá relativně stabilní podíl dlouhodobého majetku a oběžných aktiv.
Vzhledem k minulému poklesu počtu studentů znázorněném na obrázku č. 10, minulému poklesu tržeb znázorněném na obrázku č. 8 a dlouhodobě stabilní hodnotě dlouhodobého majetku, lze usuzovat o možném navýšení efektivity jeho využití.
2015 2016 2017 2018 2019
Časové rozlišení A (tis. Kč) 2 087 1 010 937 591 601 Oběžná aktiva (tis. Kč) 472 512 319 528 290 538 294 153 298 025 Dlouhodobý majetek (tis. Kč) 357 822 379 062 365 371 360 456 374 143
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
23
Obr. 5 Složení oběžných aktiv UJAK 2015–2019
Zdroj: vlastní zpracování
Z obrázku č. 5 lze usuzovat o dlouhodobě stabilní struktuře oběžných aktiv, kde převažují peněžní prostředky.
Obr. 6 Oběžná aktiva UJAK a jejich složky 2015–2019 (tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
Samotná výše oběžných aktiv a jejich složek se však od roku 2015 snížila, jak je prezentováno na obrázku č. 6. U pohledávek lze předpokládat, že důvodem poklesu je snižování počtu studentů, úbytek peněžních prostředků lze přisoudit zejména výplatám podílů na zisku.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2015 2016 2017 2018 2019
Zásoby Pohledávky Peněžní prostředky
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000
2015 2016 2017 2018 2019
Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Peněžní prostředky
24
Společnost drží vysoké množství peněžních prostředků, to pravděpodobně povede k vyšším hodnotám likvidity podniku. Lze však očekávat negativní dopad na rentabilitu společnosti v důsledku neefektivního uložení prostředků.
Obr. 7 Bilanční suma UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
Změna oběžných aktiv a vlastního kapitálu mezi roky 2015 a 2017, způsobená mj. výplatami podílů na zisku, má největší podíl na změně bilanční sumy znázorněné na obrázku č. 7.
V dalších letech bilanční suma již navzdory poklesu tržeb, znázorněném na obrázku č. 8, a vývoji počtu studentů, znázorněném na obrázku č. 10, tak výrazně neklesá. To signalizuje pokles efektivity využití majetku.
6.2 Analýza výsledovky
Výše byl zobrazen vývoj výsledku hospodaření ve zkoumaném období. Při analýze výsledovky se zaměříme na položky, které ho nejvíce ovlivnily.
Těmi jsou tržby z hlavní činnosti podniku, jejichž vývoj je zobrazen na obrázku č. 8, a náklady zařazené v položkách výkonová spotřeba a osobní náklady, prezentované na obrázku č. 9 (MS ČR 2021a).
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000
2015 2016 2017 2018 2019
25
Obr. 8 Tržby z hlavní činnosti UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 9 Výkonová spotřeba a osobní náklady UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
Z výše uvedených ilustrací můžeme pozorovat pokles tržeb i nákladů. Z těchto položek lze předpokládat vyšší vazbu na počet studentů u tržeb. Tuto domněnku podporuje také podoba obrázku č. 10 zobrazující počty studentů akreditovaných vysokoškolských studijních programů v jednotlivých letech.
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000
2015 2016 2017 2018 2019
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000
2015 2016 2017 2018 2019
Výkonová spotřeba Osobní náklady
26
Obr. 10 Počet studentů UJAK 2015–2019
Zdroj: vlastní zpracování
Tab. 2 Relativní meziroční vývoj tržeb, VS a OsN UJAK
Položka 2015 2016 2017 2018 2019
Tržby . -38 % -25 % -24 % -3 %
Výkonová spotřeba . -12 % -17 % -16 % -28 %
Osobní náklady . -6 % -13 % -13 % -13 %
VS + OsN . -8 % -14 % -13 % -17 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 2, která znázorňuje relativní meziroční vývoj tržeb z hlavní činnosti, osobních nákladů a výkonové spotřeby, můžeme vyčíst, jak se instituce na pokles studentů adaptovala. Na základě hodnot uvedených v tabulce č. 2, na které má silnou vazbu vývoj výsledku hospodaření, lze předpokládat, že při analýze rentability se mezi lety 2015 a 2016, 2016 a 2017, 2017 a 2018 setkáme s jejím poklesem, zatímco mezi roky 2018 a 2019 s jejím vzrůstem.
Z dalších položek výsledovky dosahují významné hodnoty ostatní provozní výnosy. V nich převažují výnosy z dotací, které podle výročních zpráv o hospodaření a strategického záměru na období 2021+ dosahují dlouhodobě podobné absolutní úrovně (MS ČR 2021a; UJAK 2018; 2019a; 2020a; 2020b). Další hodnotově významnou položkou jsou odpisy, které společnost obvykle vykazuje v podobné výši (MS ČR 2021a).
Zpracovaná horizontální a vertikální analýza rozvahy a výsledovky zachytila zejména následující faktory ovlivňující hospodaření společnosti.
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000
2015 2016 2017 2018 2019
27
Z analýzy rozvahy vyplývá vysoká míra financování z vlastních zdrojů a držba vysoké hodnoty peněžních prostředků. Tyto skutečnosti lze vzhledem k pandemii Covid-19 v letech 2020 a 2021, potenciálně vedoucí k platební neschopnosti studentů, hodnotit kladně. Kladně budou tyto skutečnosti hodnoceny také potenciálními věřiteli, protože snižují riziko platební neschopnosti podniku. Na druhou stranu lze v jejich důsledku očekávat nižší hodnoty rentability.
Pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu bude pravděpodobně mít růst podílu cizích zdrojů na pasivech podniku v čase.
Držba od roku 2016 relativně stálé úrovně majetku v kombinaci s trvalým poklesem tržeb značí pokles efektivity majetku, která bude více hodnocena v ukazatelích aktivity a rentability podniku.
Analýza výsledovky se zaměřila na vývoj výsledku hospodaření. Z analýzy výsledovky vyplývá, že k poklesu tržeb došlo v důsledku poklesu počtu studentů UJAK. Kombinace s pomalejším poklesem hlavních položek nákladů vedla ke zhoršení výsledku hospodaření mezi roky 2015 a 2018. V roce 2019 však lze usuzovat o stabilizaci situace vyplývající z poklesu nákladů, který je rychlejší než pokles tržeb.
28
7 Poměrové ukazatele
Níže budou zpracovány poměrové ukazatele UJAK a vybraných konkurenčních podniků.
Podle zaměření členíme poměrové ukazatele na ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity, tržní hodnoty a cash flow (Růčková 2019, s. 57). Toto členění bude použito v práci.
7.1 Ukazatele likvidity
Likviditou podniku rozumíme jeho schopnost v termínu uhradit splatné závazky podniku (Růčková 2019, s. 57). Pro zajištění likvidity podniku je třeba, aby podnik držel likvidní aktiva, tím se rozumí aktiva přeměnitelná na peněžní prostředky v krátké době a s nízkou ztrátou (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 131; Růčková 2019, s. 57).
Likviditu je vhodné sledovat, protože její nedostatek může vést k platební neschopnosti (Růčková 2019, s. 57).
Hodnocení úrovně likvidity se bude lišit podle uživatelů výsledků finanční analýzy. Management bude chtít pravděpodobně takovou úroveň likvidity, která mu umožní udržení ziskovosti, využití ziskových příležitostí a udržení kontroly nad podnikem. Vlastníci podniku ocení nižší úroveň likvidity ve prospěch vyšší rentability vlastního kapitálu, zatímco věřitelé, zákazníci a dodavatelé budou raději za vyšší úroveň likvidity zajišťující plnění závazků plynoucí z obchodních vztahů. Proto je důležité dosažení úrovně likvidity, při které bude zajištěno plnění závazků z obchodních vztahů i dostatečná návratnost vložených prostředků (Růčková 2019, s. 57–58).
V oblasti likvidity preferujeme dlouhodobě stabilní hodnoty ukazatelů, protože podporují důvěryhodnost podniku (Růčková 2019, s. 59–60).
Ukazatele likvidity budou v práci hodnoceny především porovnáním s konkurencí, tzv. doporučené hodnoty obsažené v odborné literatuře nebudeme brát v potaz.
29
7.1.1 Peněžní likvidita
Peněžní likvidita představuje poměr likvidních prostředků 1. stupně a krátkodobých dluhů. Likvidními prostředky 1. stupně rozumíme krátkodobý finanční majetek v peněžní podobě, nebo do peněžní podoby rychle a levně směnitelný. Do krátkodobých dluhů řadíme krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry (Grünwald a Holečková 2007, s. 112–113).
Obr. 11 Peněžní likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku č. 11 je znázorněn vývoj peněžní likvidity souboru společností v čase. Je zde zřejmý klesající trend u společnosti UJAK, jejíž hodnota je i tak ve všech letech vyšší než u ostatních společností. Vyšší likvidita bude zpravidla kladně hodnocena potenciálními věřiteli společnosti při získávání financování.
Existuje předpoklad o negativním vlivu vysoké likvidity na rentabilitu.
V nadcházející koronavirové situaci, kdy hrozí platební neschopnost studentů, se však může vyšší peněžní likvidita ukázat jako výhodná, protože snižuje riziko druhotné platební neschopnosti. Navíc pokles likvidity v čase pravděpodobně pozitivně ovlivní rentabilitu společnosti.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 27,69 22,85 16,29 13,90 8,67
AMBIS 0,76 0,51 1,47 1,02 2,70
VŠFS 1,37 3,15 3,12
University of NY 0,70 0,73 0,74 0,82 0,80
-4,00 1,00 6,00 11,00 16,00 21,00 26,00 31,00 36,00
30
7.1.2 Pohotová likvidita
Pohotovou likviditu vypočteme pomocí následujícího vzorce:
𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =(𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦) 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦
Tento ukazatel je vzhledem k povaze hlavní činnosti, kterou je poskytování vzdělání za peníze zřejmě nejvíce relevantní. I když soukromé vysoké školy mívají zásoby např. literárních publikací, hlavním zdrojem likvidity jsou peníze a pohledávky. Výše zásob bývá zanedbatelná.
Obr. 12 Pohotová likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku č. 12 je znázorněn vývoj pohotové likvidity, pro který opět u společnosti UJAK platí klesající tendence a dlouhodobě vyšší hodnoty oproti konkurentům. Platí tedy i zde předpoklad o možném kladném hodnocení situace potenciálními věřiteli a dodavateli a možný pozitivní dopad poklesu na rentabilitu.
Samotná vysoká hodnota likvidity však může stále negativně ovlivňovat rentabilitu.
7.1.3 Provozní pohotová likvidita
Pro provozní pohotovou likviditu platí, že se do jmenovatele vzorce pro pohotovou likviditu nezahrnují krátkodobé bankovní úvěry. Díky tomu nám umožňuje
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 35,22 31,66 20,82 16,94 10,50
AMBIS 1,27 1,13 2,18 3,34 7,00
VŠFS 4,00 5,41 7,17
University of NY 0,94 1,00 1,05 1,08 1,10
-4,00 1,00 6,00 11,00 16,00 21,00 26,00 31,00 36,00
31
zhodnotit provozní činnost bez vlivu činnosti finanční (Grünwald a Holečková 2007, s. 116–117).
Krátkodobé bankovní úvěry se v rozvahách všech zkoumaných podniků rovnají nule (MS ČR 2019; 2020a; 2020b; 2021a). Hodnoty ukazatele se proto shodují s hodnotami ukazatele pohotové likvidity.
7.1.4 Běžná likvidita
Běžnou likviditu zjistíme podílem oběžných aktiv na krátkodobých dluzích.
Vzhledem k malému objemu zásob bude uvedena spíše doplňkově.
Obr. 13 Běžná likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj běžné likvidity je znázorněn na obrázku č. 13. Opět zde můžeme pozorovat klesající tendence likvidity v letech při trvale vyšší hodnotě společnosti UJAK oproti konkurenci. I zde tedy platí závěry o možném pozitivním hodnocení věřiteli a dodavateli a možném pozitivním dopadu poklesu likvidity na rentabilitu. Rovněž zde platí závěr o možném negativním dopadu samotné výše likvidity na rentabilitu.
V čase došlo u UJAK k nárůstu krátkodobých dluhů a poklesu pohledávek (MS ČR 2021a). Daná skutečnost vysvětluje vývoj hodnot výše prezentovaných ukazatelů likvidity.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 35,92 32,66 21,55 17,52 10,86
AMBIS 1,28 1,13 2,18 3,34 7,00
VŠEM 4,08 5,49 7,26
VŠFS 0,94 1,00 1,05 1,09 1,11
0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 40,00
32
7.1.5 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál zjistíme odečtením krátkodobých závazků od oběžných aktiv.
Kladná hodnota ukazatele představuje část oběžných aktiv, která podniku zbyde po úhradě krátkodobých závazků, a kterou může použít v případě náhlé potřeby likvidních prostředků (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 99).
Vzhledem k výsledku v absolutních jednotkách a velkým rozdílům mezi bilančními sumami podniků nebudeme tento ukazatel srovnávat s konkurencí.
V tabulce č. 3 níže jsou zachyceny hodnoty pro UJAK.
Tab. 3 Čistý pracovní kapitál UJAK 2015–2019 (tis. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019
Čistý pracovní kapitál
UJAK 459 358 309 746 277 059 277 361 270 570
Zdroj: vlastní zpracování
Ve sledovaném období došlo k poklesu čistého pracovního kapitálu, to znamená nižší „polštář“ v případě nutnosti okamžité úhrady většiny krátkodobých dluhů. Došlo tedy k poklesu likvidity, který je v souladu s výše uvedenými ukazateli. Nižší hodnota ukazatele však nemusí být nutně hodnocena negativně, důležité je, jak se vývoj souvisejících veličin projeví v oblastech rentability, aktivity a zadluženosti.
Z dosud vypočtených ukazatelů likvidity lze vypozorovat klesající trend likvidity, která i tak zůstává vyšší než u konkurenčních podniků. Vyšší hodnotu zejména peněžní likvidity oproti konkurenčním podnikům lze hodnotit vzhledem k nadcházející koronavirové situaci a související možné platební neschopnosti studentů spíše pozitivně. Její pokles rovněž hodnotíme spíše pozitivně vzhledem k předpokladu, že nižší likvidita umožní růst rentability. Daný pokles však nemůže trvat do nekonečna, hodnoty likvidity proto bude třeba v budoucnu sledovat.
7.2 Ukazatele rentability
Rentabilitou rozumíme schopnost podniku vytvářet zisk pomocí kapitálu vloženého ve firmě (Kubíčková a Jindřichovská 2015, s. 120).
Ukazatele rentability jsou zajímavé především pro akcionáře a investory (Růčková 2019, s. 61). Ti se na jejich základě rozhodují mimo jiné o nákupech a prodejích akcií a dluhopisů firmy (Grünwald a Holečková 2007, s. 78–79).
33
V rostoucí ekonomice by měly mít tyto ukazatele rostoucí tendence (Růčková 2019, s. 61).
7.2.1 Rentabilita celkového vloženého kapitálu
Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu, tj. ROA, počítáme jako podíl zisku na celkových aktivech.
ROA používáme při hodnocení souhrnné efektivnosti a výdělečnosti podniku.
Měří se zde efektivnost za všechny činnosti podniku, tj. běžnou činnost, finanční činnost a investiční činnost (Růčková 2019, s. 62).
Při finanční analýze podniku bude pracováno s variantami ROA definovanými níže.
První variantou je nezdaněná ROA. Tu počítáme následovně:
𝑛𝑒𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛á 𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Tato podoba hodnotí efektivnost podniku bez ohledu na strukturu kapitálu, úrokové a daňové sazby. Zachycuje tedy celkovou výdělkovou schopnost podniku bez ohledu na příjemce výdělku. Příjemci jsou zde stát, který dostane daň z příjmu, věřitelé, kteří dostanou úrok, a podnik samotný, jemuž náleží čistý zisk (Grünwald a Holečková 2007, s. 82–83).
Obr. 14 Nezdaněná ROA
Zdroj: vlastní zpracování
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 14,84% 4,69% 1,64% 0,14% 1,49%
AMBIS -123,28% -172,39% -47,49% -9,86% 25,36%
VŠFS 0,40% 0,94% 0,70%
University of NY 0,01% 7,04% 10,91% 15,36% 5,75%
-200,00%
-150,00%
-100,00%
-50,00%
0,00%
50,00%
34
Z obrázku č. 14 vyplývá lepší výsledek UJAK v roce 2015 oproti konkurentům.
V následujících letech se však situace zhoršuje v souvislosti s úbytkem studentů a s tím souvisejícím snížením tržeb při pomalejším snižování nákladů. Změna nastává až v roce 2019, kdy došlo ke znatelnému snížení nákladů při menším snížení tržeb, což vede k mírnému zlepšení situace společnosti. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že i v době zhoršování situace dosahovala rentabilita společnosti stále kladných hodnot, nicméně v roce 2019 je na tom společnost oproti konkurenci hůře.
Druhou variantu představuje následující vzorec:
𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛á 𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐴𝑇 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Tato podoba hodnotí využití celkových aktiv ve prospěch vlastníků. Její nevýhodou je citlivost na změny struktury kapitálu, která může ovlivnit její výši při stejné úrovni hospodaření. Proto by neměl být používán při srovnání podniků s odlišnou finanční strukturou (Grünwald a Holečková 2007, s. 84).
Obr. 15 Zdaněná ROA
Zdroj: vlastní zpracování
Obrázek č. 15 zachycuje hodnoty ukazatelů při zachycení vlivu nákladových úroků a daně z příjmů. Pořadí podniků k roku 2019 zůstává stejné, lze však pozorovat výrazně vyšší hodnotu ukazatele společnosti AMBIS. Hodnota AMBIS je silně ovlivněna zaúčtováním odložené daňové pohledávky.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 12,01% 3,79% 1,32% 0,11% 1,20%
AMBIS -127,26% -175,48% -47,52% -10,15% 41,22%
VŠFS 0,16% 1,09% 0,83%
University of NY -0,68% 5,14% 8,33% 11,47% 3,83%
-200,00%
-150,00%
-100,00%
-50,00%
0,00%
50,00%
100,00%
35
7.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu
Ukazatel rentability vlastního kapitálu, tj. ROE, počítáme s cílem zjistit, jaká je ziskovost kapitálu, který byl do podniku vložen akcionáři nebo vlastníky podniku (Růčková 2019, s. 63).
Počítáme ho jako podíl zisku na vlastním kapitálu.
Vypočtená výnosnost by měla odpovídat riziku dané investice (Růčková 2019, s. 63). V případě, že bude zdaněná ROE dlouhodobě nižší nebo stejná jako výnosnost státních dluhových cenných papírů, lze očekávat ztrátu zájmu investorů do společnosti investovat (Grünwald a Holečková 2007, s. 86).
Vzhledem k možné kombinaci záporného výsledku hospodaření a záporného vlastního kapitálu u ztrátových podniků, resp. kombinaci výsledku hospodaření s velmi nízkým vlastním kapitálem, hrozí, že v některých případech nebude mít tento ukazatel vypovídací schopnost. Proto je třeba sledovat i samotné hodnoty dosazované do vzorce (Grünwald a Holečková 2007, s. 86).
ROE bude v práci počítána ve dvou podobách, první z nich je:
𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛á 𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Na obrázku č. 16 je znázorněn vývoj zdaněné rentability vlastního kapitálu. Zde se vývoj křivek firem liší vzhledem k rozdílné míře financování činnosti z cizích zdrojů.
Vliv zadluženosti a vázanosti zdrojů ve formě aktiv na ROE bude uveden v tabulce níže a bude vycházet z rozkladu ukazatele ROE.
Zdaněná rentabilita vlastního kapitálu UJAK se vyvíjela podobně jako ROA z důvodu nízké míry financování činnosti cizími zdroji. Totéž platí pro VŠFS. Naopak struktura pasiv University of NY a AMBIS vedla k výraznějšímu rozdílu od hodnoty ROA; v letech dosažení zisku ve prospěch svých vlastníků. UJAK si tedy v rámci souboru společností i zde vedla spíše hůře. U společnosti AMBIS je však opět třeba upozornit na vliv zaúčtování odložené daňové pohledávky.
Hodnota zdaněné ROE se při porovnání s průměrnou roční výnosností 5ročních státních dluhopisů ČR u UJAK ukázala v letech 2018 a 2019 jako nižší. To můžeme hodnotit negativně vzhledem k možné ztrátě zájmu vlastníka o další provozování
36
podniku. Lze tedy doporučit, aby se společnost zaměřila na zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu.
Obr. 16 Zdaněná ROE
Zdroj: (Kurzy.cz c2021), vlastní zpracování
Druhá podoba umožňuje případné porovnání s nezdaněnou ROA díky odstranění vlivu daně z příjmů (Grünwald a Holečková 2007, s. 87). Počítáme ji následovně:
𝑛𝑒𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛á 𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐵𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Na obrázku č. 17 je zachycen vývoj nezdaněné ROE. Vývoj hodnot společností je podobný jako u zdaněné ROE s nejvýznamnějším rozdílem v roce 2019 u společnosti AMBIS vzniklým zaúčtováním odložené daňové pohledávky. U všech pozorovaných podniků lze zaznamenat pozitivní dopad dluhového financování na ROE v letech dosažení zisku.
Hodnota ukazatele UJAK je mírně lepší než hodnota VŠFS, oproti AMBIS a University of NY je však výrazně horší, což lze hodnotit negativně. Platí zde tedy také doporučení, aby se společnost více zaměřila na zvýšení rentability vlastního kapitálu.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 14,359% 4,470% 1,521% 0,121% 1,390%
AMBIS -1702,173% -551,433% -124,893% -31,881% 68,820%
VŠFS 0,293% 1,902% 1,413%
University of NY -17,995% 59,156% 68,851% 77,127% 54,830%
Průměrná roční IR 0,128% -0,069% 0,221% 1,402% 1,394%
-600,000%
-500,000%
-400,000%
-300,000%
-200,000%
-100,000%
0,000%
100,000%
200,000%
37
Obr. 17 Nezdaněná ROE
Zdroj: vlastní zpracování
7.2.3 Rentabilita tržeb
Rentabilitu tržeb, tj. ROS, zjistíme jako podíl určité kategorie zisku a tržeb.
Tímto ukazatelem hodnotíme schopnost podniku tvořit zisk při daných tržbách.
Ta je ovlivněna hlavně rozdílem mezi náklady a výnosy vázanými na poskytovanou službu (Grünwald a Holečková 2007, s. 88).
V rámci rentability tržeb bude v práci užito čisté ziskové rozpětí počítané dle následujícího vzorce:
č𝑖𝑠𝑡é 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑜𝑣é 𝑟𝑜𝑧𝑝ě𝑡í = 𝐸𝐴𝑇 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Čisté ziskové rozpětí je třeba sledovat v čase i napříč odvětvím, v tomto kontextu ho poté hodnotíme (Grünwald a Holečková 2007, s. 89).
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 17,74% 5,53% 1,89% 0,16% 1,72%
AMBIS -1700,47% -551,43% -124,89% -31,88% 42,12%
VŠFS 0,72% 1,63% 1,19%
University of NY -3,10% 79,61% 89,48% 102,96% 81,15%
-600,00%
-500,00%
-400,00%
-300,00%
-200,00%
-100,00%
0,00%
100,00%
200,00%
38
Obr. 18 Čisté ziskové rozpětí
Zdroj: vlastní zpracování
Z obrázku č. 18 vyplývá, že se v roce 2015 společnosti UJAK v tomto směru dařilo a měla tedy oproti konkurentům vyšší hodnotu ukazatele. Následoval však pokles trvající do roku 2018, kdy se společnost v souboru podniků umístila hůře. Tento vývoj patrně souvisí s výše uvedenou informací o poklesu počtu studentů po roce 2015 a souvisejícím pomalejším poklesu nákladů oproti poklesu tržeb v daném období.
V roce 2019 se ROS pro UJAK opět zvýšila, čímž z vybraných konkurentů byla překonána pouze společností AMBIS vysoká škola. To lze hodnotit pozitivně, do budoucna by se tedy společnost měla snažit o udržení či zlepšení této pozice.
Vývoj a hodnoty výše uvedených ukazatelů rentability pracující s rozvahovými položkami lze hodnotit spíše negativně vzhledem k horšímu umístění v souboru podniků i ve vztahu k bezrizikové úrokové míře. Spíše pozitivně lze hodnotit čisté ziskové rozpětí, kde se společnost v roce 2019 umístila v souboru firem jako jedna z lepších. Obecně lze však doporučit, aby se společnost UJAK orientovala na zvýšení rentability.
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 38,42% 16,33% 7,14% 0,75% 9,01%
AMBIS -59,09% -104,66% -32,99% -6,14% 32,64%
VŠFS 0,40% 2,56% 2,05%
University of NY -0,48% 3,64% 6,20% 8,86% 3,00%
-120,00%
-100,00%
-80,00%
-60,00%
-40,00%
-20,00%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
39
7.3 Ukazatele zadluženosti
Pomocí ukazatelů zadluženosti hodnotíme kapitálovou strukturu, tedy poměr mezi vlastním a cizím kapitálem užívaným k financování aktiv podniku (Růčková 2019, s. 67).
Zadluženost sledují především věřitelé a akcionáři podniku. Ti preferují nižší míru dluhového financování, protože snižuje jejich riziko. Pro akcionáře totiž nižší zadluženost podniku znamená nižší rizikovost akcií, pro věřitele nižší zadluženost znamená vyšší pravděpodobnost, že mu bude uhrazen dluh (Růčková 2019, s. 67).
Zároveň určitá míra zadluženosti může vést k vyšší výnosnosti vloženého kapitálu (Růčková 2019, s. 67).
7.3.1 Ukazatel věřitelského rizika
Ukazatel věřitelského rizika vypočítáme jako podíl celkových závazků a celkových aktiv.
Vyjadřuje celkovou zadluženost podniku, přičemž platí, že vyšší hodnota představuje vyšší riziko věřitelů. Vyšší hodnota však nemusí nutně znamenat negativní stav pro akcionáře, platí-li, že ROA podniku je vyšší než úroková míra z dluhů (Růčková 2019, s. 67–68).
Obr. 19 Věřitelské riziko
Zdroj: vlastní zpracování
2015 2016 2017 2018 2019
UJAK 2,67% 3,04% 3,83% 4,30% 5,80%
AMBIS 34,40% 35,48% 30,56% 29,04% 13,77%
VŠFS 9,21% 8,82% 8,17%
University of NY 95,88% 90,36% 83,30% 83,23% 82,56%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
40
Z obrázku č. 19 vyplývá nižší míra dluhového financování UJAK oproti konkurentům. Nízká míra dluhového financování je také v souladu s vertikální analýzou rozvahy. V čase mírně roste, což může teoreticky vést ke zlepšování rentability vlastního kapitálu. Výše již však byl znázorněn vývoj ROE, pro který neustálý nárůst neplatí. Vliv míry dluhového financování tak budeme hodnotit rozkladem ROE v samostatné podkapitole.
Pro konkurenty v čase však převážně platí pokles míry dluhového financování, přičemž křivky znázorňující hodnoty ukazatele společností AMBIS a VŠFS se blíží křivce společnosti UJAK. Lze zde tedy očekávat, že bude v oboru do budoucna převažovat nižší míra dluhového financování.
7.3.2 Koeficient samofinancování
Doplňkovým ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika je koeficient samofinancování (Růčková 2019, s. 68). Ten počítáme následovně:
𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í =𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Používá se pro vyjádření míry financování aktiv společnosti prostředky akcionářů. Výslednou hodnotu ukazatele je opět žádoucí sledovat v závislosti na ukazatelích rentability (Růčková 2019, s. 68).
Za předpokladu započtení rezerv a časového rozlišení do předchozího ukazatele by součet ukazatelů věřitelského rizika a koeficientu samofinancování měl odpovídat 100 % (Růčková 2019, s. 68). Zde však zmíněné položky rozvah nebyly zachyceny, křivky vývoje ukazatele koeficientu samofinancování tedy nejsou vždy v souladu s křivkami věřitelského rizika. O nezachycení časového rozlišení v minulém ukazateli bylo rozhodnuto kvůli obvykle významným výnosům příštích období, které nejsou peněžním dluhem. Rezervy nebyly zachyceny z důvodu možných různých firemních politik v této oblasti.
Obrázek č. 20 reprezentuje vývoj míry financování aktiv podniku vlastními zdroji. Vidíme zde výraznou převahu financování vlastními zdroji u UJAK a nejnižší míru financování vlastními zdroji u University of NY, což je v souladu s obrázkem č. 19.
Porovnáním obrázku č. 20 s obrázkem č. 19 však můžeme pozorovat rozdíl způsobený nezachycením časového rozlišení pasivního a rezerv. Zřejmé je, že
