Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně
Základní výměra Zvýšená výměra
Do 6 let 630 1130
6 – 15 let 770 1270
15 – 26 let 880 1380
Zdroj: MPSV 2021, vlastní zpracování
6.2 Rodičovský příspěvek
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300.000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. V případě, že je nejmladších děti narozených současně v rodině 2 a více, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 450.000 Kč.
Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30–ti násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 10.000 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše. Pokud žádá o rodičovský příspěvek za dvě a více současně narozené děti, může provést volbu až do výše 1,5 násobku 70% 30–ti násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho základu, který je vyšší, aniž rodič s vyšším denním vyměřovacím základem o rodičovský příspěvek žádá, nebo ho pobírá.
Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo 70 % 30–ti násobku denního vyměřovacího základu je nižší než 10 000 Kč, rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 10 000 Kč měsíčně, v případě dvou a více současně narozených dětí
14 do částky 15 000 Kč měsíčně. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.
V případě rodičovského příspěvku nejsou sledovány příjmy rodiče. (MPSV, 2021)
6.3 Příspěvek na bydlení
Přídavek na bydlení slouží jako státní podpora rodin a jednotlivců s nízkými příjmy.
Nárok na ni vzniká, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. (MPSV, 2021)
6.4 Porodné
Jedná se o jednorázový příspěvek pro rodiny s nízkými příjmy, který souvisí s náklady na narození dítěte. Nárok na porodné má rodina, které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na živě narozené dítě a při narození druhého živého dítěte je to 10 000 Kč. (MPSV, 2021)
7 Základní dávky nemocenského pojištění
Kromě výše zmíněných dávek státní sociální podpory mají fyzické osoby možnost čerpat další příspěvky v rámci nemocenského pojištění, které slouží k zabezpečení rodiny.
Mezi tyto příspěvky se řadí peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství. (MVPS, 2021)
Nemocenské pojištění bylo v České republice zavedeno v roce 1888 a je upraveno zákonem č. 54/1956 a dalšími normami. Celý tento systém podstoupil od svého založení mnoho změn. Mezi tyto změny se řadí například novelizace v letech 1993, 1994 a 1999, které měli zmírnit negativní procesy transformačního období. Dalším rysem tohoto pojištění je jeho obligatornost po nástupu do zaměstnání. (Krebs 2007, str. 240—241)
7.1 Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce, otci nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká za splněn dvou podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku. V případě osob samostatně výdělečně činných vzniká nárok jen v případě, že si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění, alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoct v mateřství. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel
15 ženy, která dítě porodila. Nárok otci dítěte vzniká v případě, že splňuje stejné podmínky jako matka dítěte. Veškeré podmínky na peněžitou pomoc v mateřství stanovuje zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. (CSSZ, 2021)
7.2 Otcovská
Otcovská náleží po dobu 7 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci muži či ženě, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Stejně jako v případě peněžité pomoci v mateřské je i v případě otcovské podmínkou účast na nemocenském pojištění. V případě OSVČ je nutná účast na nemocenském pojištění, alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Nárok na otcovskou vzniká v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu na otcovskou si určí každý sám. (CSSZ, 2021)
7.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Tento příspěvek je dávkou poskytovanou ženám, které byly kvůli těhotenství či mateřství převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu.
Podmínkou nároku na tuto dávku je dočasné převedení těhotné zaměstnankyně na jinou pozici z důvodu, že práce, kterou dosud vykonávala, je těhotným ženám zakázána nebo podle ošetřujícího lékaře taková práce ohrožuje její těhotenství. Kromě těhotných žen je tato dávka i k dispozici ženám do devátého měsíce po porodu v případě, že byly ze zdravotních důvodů převedeny na jinou práci. (CSSZ, 2021)
16
Praktická část
Tato část práce se zaměřuje zejména na vliv změn státních dávek sociální podpory a dávek nemocenského pojištění na změnu výše porodnosti od roku 1989 do roku 2020 na území České republiky.
Rychlí ekonomický pokrok vede k vyšší plodnosti, protože pak páry začínají být více optimističtí co se týče jejich budoucí ekonomické situace. Problém nastává ve chvíli, kdy pokrok dosáhne takové úrovně, že lidé raději investují svůj čas jinam. Celkově pokles porodnosti má sklon být silnější než růst porodnosti. Z tohoto důvodu nastává ve většině zemí s pokrokem v industrializaci pokles porodnosti. (Heer 1966,str. 426—427) V této části práce jsou adresovány možné příčiny poklesu porodnosti a stanoveny doporučení k jejímu zvýšení. Dále se tato část práce věnuje prognózám populačního vývoje od Českého pouze z pohledu populačních přírůstků, a to od roku 1989 až do roku 2020. Mezi zkoumané demografické procesy v této části práce bude patřit porodnost narozením a potratovost potratem. (Demografie 2005)
Demografické studium porodnosti se věnuje událostem spojeným s procesem rození dětí, jehož výsledkem je počet živě narozených dětí což bývá označováno jako čistá plodnost. V případě, že se berou v úvahu i mrtvě narozené děti, tak se jedná o hrubou porodnost. (Kalibová, Pavlík 2005, str. 85)
Význam předpovědí výše porodnosti je důležitý zejména z důvodu rychlého stárnutí populace, který je způsoben rostoucí očekávanou délkou života. (Hua a Jun 2018, str. 4—
5) V současné době je v České republice přes 3,1 milionu osob nad 65 let což představuje téměř třetinu veškeré populace. Vzhledem ke stále rostoucí délce života se očekává, že se do roku 2050 téměř ztrojnásobí počet osob starších 85 let na počet vyšší než 0,5 milionu, což bude tvořit přibližně 4,7 % populace. (MPSV 2017, str. 8) Následkem nízké porodnosti bude klesat počet lidí, kteří budou platit příspěvky na důchodový systém a zároveň prodlužující délka života zapříčiní, že lidé budou pobírat své penze po delší dobu.
Demografické změny v délce života a výši porodnosti z tohoto důvodu poskytují hlavní impulzy k reformám důchodového systému. (Hua a Jun 2018, str. 4—5)
Význam tohoto vědního oboru je zřejmý z pohledu populačního vývoje. Demografické výzkumy a prognózy složí státu jako základ pro tvorbu a úpravu hospodářské, natalitní i rodinné politiky. (Roubíček 1997, str.15) K rozvoji demografických předpovědí přispělo především poválečné období. Většina předpovědí byla založena hlavně na jednoduchých extrapolacích minulých trendů nebo extrapolacích, které se přizpůsobovaly změně složení populace podle věku a pohlaví. Tyto předpovědi nijak nezohledňovaly socioekonomické aspekty, protože i bez nich byli schopni přesných předpovědí. K nezbytné změně došlo až po nečekaném prudkém růstu porodnosti v poválečném období, který tehdejší demografy přesvědčil o nedostatečnosti tvorby předpovědí. (Becker 1960, str. 209)
Důležitým milníkem pro demografii byl druhý demografický přechod, který začal zhruba v polovině 60. let 20. století v západní Evropě. Tento pojem označuje proces změny
17 demografických vlastností, který je charakteristický zejména změnami v chování jedinců, zvyšování věku matek při narození prvního dítěte, snižování sňatečnosti a poklesu úhrnné plodnosti a sňatečnosti. Lidé začali upřednostňovat vlastní cíle a odkládat zakládání rodiny.
Plánování založení rodiny tou dobou pomáhalo rozšíření antikoncepčních prostředků.
(Rabušič 2001, str. 177—179)
V případě České republiky nastal tento přechod až v průběhu 90. let 20. století.
Výrazné zpoždění v plození dětí a sňatku naznačuje, že posun odkládání z relativně časného na relativně pozdní načasování životních přechodů může být klíčovým prvkem druhého demografického přechodu. Demografické posuny probíhaly společně s rostoucí otevřeností české společnosti, rostoucím individualismem a konzumem. Tyto události rovněž zapříčinily změny preferencí, které měli za následek odkládání početí nebo případně rozhodnutí o nezakládání rodiny. (Sobotka 2003, str. 270)
Demografické problémy se věnují zejména úmrtnosti, délce života a vývoji výše porodnosti. Do budoucna bude představovat závažný problém právě klesající porodnost a rostoucí délka života. Na tento problém bude muset na základě demografických predikcí reagovat penzijní systém. Mezi možná řešení spadá odložení věku vstupu do důchodu ze současných 65 let věku, čímž by se docílilo rostoucí většího množství ekonomicky aktivních jedinců, kteří by poté mohli přispívat na důchodový systém.
Jak je z demografického hlediska zřejmé, tak růst porodnosti půjde stimulovat pouze minimálně. Pokles porodnosti charakterizuje zejména druhý demografický přechod. Podle něj stojí za poklesem porodnosti změna preferencí a cílů lidí, pro které zakládání rodiny již není prioritou. Porodnost je tedy možné stimulovat pouze do určité výše rodinnou politikou. Z demografických prognóz je ovšem zřejmé, že je tento trend v klesající porodnosti by měl i nadále stále pokračovat, jak je zřejmé z kapitoly 11. Prognózy vývoje porodnosti na území České republiky.
9.1 Vývoj porodnosti od roku 1989 do roku 1999
V průběhu let 1989 až 1999 nastal pokles porodnosti z více než 131 tisíc dětí v roce 1990 na necelých 90 tisíc v roce 1999. Tento pokles nastal z důvodů změn v ekonomice, politice, sociální situaci a v samotných preferencích občanů. (Demografie 2005) Díky procesu transformace, který probíhal od roku 1990 až 1995 se začaly přibývat pracovní příležitosti, obnovení soukromého vlastnictví a zároveň zvýšení dostupnosti moderní antikoncepce umožnovalo plánovat rodičovství což vedlo k poklesu sňatečnosti a porodnosti. Dalšími důvody k poklesu porodnosti byl vznik nových ekonomických problémů jako byla například nízká dostupnost levného bydlení. Z tohoto důvodu také v roce 1996 vzniknul příspěvek na bydlení. (Sobotka, Zeman 2003, str. 270) Významným milníkem tohoto časového úseku byl více než poloviční pokles úmrtnosti novorozenců, který představoval v roce 1989 6,9 mrtvých novorozenců na 1.000 obyvatel, zatímco v roce 1999 to bylo už jen 3,2. Tento pokles je možné vidět ve druhém grafu jako oranžově vyznačenou část sloupců za jednotlivé roky nebo na konci práce v příloze. Tento pokles úmrtnosti neovlivnil stejně všechny sociální skupiny. Ženy s vyšším socioekonomickým statusem rodí zdravější děti než ženy s nižším socioekonomickým statusem. Ženy, které jsou ve vyšší socioekonomické skupině jsou ve většině případů opatrnější, dbají na zdravotní prohlídky, zažívají méně stresu a žijí v bezpečnějším a zdravějším životním prostředí. (ČSÚ 2011, str. 100—101)
18
Graf 1: Vývoj porodnosti od roku 1989 do roku 1999
Zdroj: MPSV 2016, vlastní zpracování
V případě nemocenského pojištění nastaly po roce 1989 závažné změny. Jednou z nich byl přenos kompetencí v nemocenském pojištění z odborového hnutí na státní orgány, ke změně způsobu financování zavedením povinného nemocenského pojištění od 1.1.1993. Dále v systému nemocenského pojištění po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly pouze ty peněžité dávky, které se odvíjely od pracovního příjmu. Mezi tyto dávky patřila nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Ostatní dávky byly převzaty do jiných systémů. Příkladem je přídavek na dítě, který byl během těchto let přesunut do systému státních dávek a podpora při narození dítěte, která se od roku 1996 přesunula mezi dávky státní sociální podpory. (Krebs 2007, str. 241)
Dávky státní sociální podpory byly do roku 1995 poskytovány z různých sociálních systémů. Následkem toho byla jejich právní úprava nepřehledná což se změnilo v první polovině 90.let. Postupně od roku 1995 se spolu s valorizačními úpravami začaly měnit i státní dávky sociální podpory za účelem zjednodušení celého systému. Cílem těchto změn bylo sjednocení dávek, zavedení nových sociálních dávek jako byl příspěvek na bydlení, které do té doby chyběly k řešení sociální situace, a nakonec změnit koncepce již poskytovaných dávek. (Krebs 2007, str. 250)
Mezi dávky, které prošly změnou se řadil i přídavek na dítě. Na začátku roku 1999 byl přídavek na dítě poskytován ve třech výších, kterými byly snížená, základní a zvýšená.
Výše přídavku se odvíjela životního minima rodiny. Pro čerpání zvýšené výše nesměl příjem rodiny překračovat 1,1 násobek životního minima, pro základní výši musel být nižší než 1,8 násobek životního minima a pro sníženou výši v případě vyššího příjmu rodiny musel být příjem rodiny vyšší než 1,8 násobek životního minima. Toto členění včetně podmínek zůstalo poté platné až do roku 2006. (Břeská, Burdová, Vránová, 2000)
Počet a množství čerpaných dávek je zobrazen v následujících tabulkách. Druhá tabulka obsahuje data pouze od roku 1996, jelikož data tomu předcházející nebyly k dispozici. Veškeré uvedené výdaje zahrnují doplatky, přeplatky a vratky, nezahrnují převody na depozitní účet, vratky zaniklých dávek, převody přeplatků z minulých let na příjmový účet státního rozpočtu a odvedené pojistné a daně z odměny pěstouna.
V případě, že je v tabulce uvedeno x, tak se jedná o rok, kdy dávka neexistovala.
80000
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Vývoj porodnosti od roku 1989 do roku 1999
živě narození mrtvě narození
19
Tabulka 2: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek státní sociální podpory v tis. Kč