Velkou výhodou jednoho správního místa je snížení náročné administrativy pro jednotlivé podniky v jednotlivých členských zemích. Pokud by zůstal zavedený současný systém a došlo ke snížení a sjednocení limitu, ke kterému dochází, podniky by byly zatíženy náročnou a nákladnou administrativou v jednotlivých členských státech. Podnik místo několika desítek přiznání ročně má možnost podat jen 4 zjednodušená přiznání za rok. Tyto ušetřené peníze tak mohou věnovat do rozvoje svého podnikání.
Další výhodu pro podniky je, že nyní nemusí hlídat limity pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech. Předchozí systém byl zbytečně nejednotný a vyžadoval určité hlubší znalosti. U podniků také mohlo docházet k záměrnému a umělému snižování vlastní hodnoty zásilek prodaných na dálku, aby předcházely registraci v několika členských státech. Ačkoliv díky této reformě dochází ke značnému sjednocení, stále zde na podnicích zůstává břemeno určení správné sazby DPH v jednotlivých státech u jednotlivých položek vlastního sortimentu. Jak jsem se snažila demonstrovat na modelovém příkladu č. 1, je vidět, že v každém členském státě se základní i snížená sazba liší, proto je nutné, aby si sazby DPH podnik v jednotlivých členských státech správně určil.
Pokud se však společnosti, které e-shopy provozují, rozhodnou využívat systém jednoho správního místa, budou mít jistě zpočátku vstupní investici, která bude vyvolána potřebou přizpůsobit svůj účetní software k tomu, aby byly schopni vygenerovat data potřebná k sestavení daňového přiznání.
Zatížením, které se mi zdá zbytečné a které bude jistě novému systému velmi vyčítáno (tedy určitě z pohledu České republiky), bude způsob podání daňových tvrzení.
V České republice se daňová tvrzení k dani z přidané hodnoty podávají v jasně stanovených formulářích nejčastěji pomocí datové schránky. Pro podání daňových tvrzení v systému jednoho správního místa se však uživatel musí přihlásit do elektronického portálu finančního úřadu na jeho stránkách a přiznání vyplnit zde. Tudíž se jedná o zbytečnou a zatěžující odlišnost.
40
4.2 Zhodnocení dovozního režimu v rámci jednoho správního místa
Výhodu v rámci užívání dovozního režimu pro podniky vidím v tom, že bude podnik schopný konečnému spotřebiteli poskytnout finální cenu za produkt, který si zákazník kupuje. A veškerý proces, který je potřeba vyřídit na celnici, má za povinnost vyřídit dodavatel, respektive zprostředkovatel. Zákazník se tedy o žádné administrativní činnosti nebude muset starat.
Samozřejmě i do tohoto režimu spadá výhoda toho, že podnik nebude muset být zaregistrovaný v každém členském státě Společenství, ale pouze v jednom, a tím by si tyto administrativní náklady měl také ušetřit.
Stejně jako u předchozích dvou režimů podání daňových tvrzení v systému jednoho správního místa se však uživatel musí přihlásit do elektronického portálu finančního úřadu na jeho stránkách a přiznání vyplnit zde.
Pozitivní může být, že zde vzniká prostor pro nové podniky, jejichž předmětem činnosti bude právě to, že se stanou zprostředkovateli pro společnosti, které jsou usazeny mimo Evropskou unii.
41
Závěr
Bakalářská práce obsahuje informace o rozšíření možnosti odvodu DPH přes zvláštní režimy jednoho správního místa. Krok rozšíření odvodu přes zvláštní režim jednoho správního místa je další etapou v zavedení tzv. konečného systému daně z přidané hodnoty, který by měl sjednotit veškerá pravidla při uplatňování daně mezi jednotlivými státy Evropské unie.
Ve své práci jsem v první části popsala pravidlo pro stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku platné do 30. 6. 2021. V druhé kapitole jsem uvedla důvody, které vedly Evropskou komisi k reformaci pravidel pro DPH v oblasti elektronického obchodování, a zároveň jsem popsala nejen nová pravidla pro stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku, jež vejdou v platnost od 1. 7. 2021, ale také novou legislativu, která je s novými pravidly spojena. Třetí část je věnována modelovým příkladům, na kterých jsem popsala praktické fungování jak starého, tak nového systému. Poslední část je věnována shrnutí všech výhod a nevýhod, které z modelových příkladů plynou.
Celkově bych režim Evropské unie a mimo Evropskou unii v rámci jednoho správního místa pro podniky hodnotila kladně. Myslím si, že společnostem vzniknou vstupní investice u přechodu na použití jednoho správního místa, ale v budoucnosti zase ušetří za placení různých daňových společností v jednotlivých členských státech, aby jim zpracovali požadovaná daňová přiznání. Dále si myslím, že po zavedení nových pravidel je jednodušší určit místo plnění pro prodej zboží na dálku v rámci Společenství.
Ve využití dovozního režimu v rámci jednoho správního místa pro podniky vidím podobné výhody. I když zboží bohužel musí za jakékoliv situace procházet celnicí, i když bude provedeno zjednodušené celní řízení. Pokud však podnik tento režim využije, bude mít asi značnou výhodu v očích zákazníka, protože odvod daně a zjednodušené celní řízení provede právě podnik, přičemž zákazník dostane už jen své zboží, které si zaplatil.
Po zavedení systému bude zajímavé pozorovat modifikaci chování podniků a výnos z jednotlivých systémů pro členské státy. V budoucích letech to jistě bude interesantní námět pro další práci.
42
Seznam použitých zdrojů
1. BENDA, V. a L. PITNER, 2017. Daň z přidané hodnoty: s komentářem k 1. 7.
2017. Olomouc: ANAG. ISBN 978-80-7554-089-8.
2. DPH při obchodování se zbožím v rámci EU a se třetími zeměmi, 2016. Praha: Svaz účetních. Metodické aktuality Svazu účetních. ISBN 978-80-87367-68-1.
3. EVROPSKÁ KOMISE, 2014. Vysvětlivky ke změnám místa poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v souvislosti s DPH v EU, jež vstoupí v platnost v roce 2015.
Brusel: Evropská komise, 3. Dubna 2014. Dostupné také z:
https://ec.EURopa.eu/taxation_customs/
sites/taxation/files/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/telecom/expl anatory_notes_2015_cs.pdf
4. EVROPSKÁ KOMISE, 2016. Průvodní dokument k návrhům směrnice Rady, prováděcího nařízení Rady a nařízení Rady o modernizaci DPH pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podnikem a spotřebitelem. Brusel: Evropská komise, 1.12.2016. Dostupné také z: https://EUR-lex.EURopa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELE
X%3A52016SC0382
5. EVROPSKÁ KOMISE, 2017. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Opatření v návaznosti na Akční plán v oblasti DPH Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí. Brusel: Evropská komise, 4. 10. 2017. Dostupné také z: https://EUR-lex.EURopa.eu/
legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52017DC0566
6. EVROPSKÁ KOMISE, 2020. Vysvětlivky k pravidlům pro DPH v oblasti elektronického obchodování. Brusel: Evropská komise, záři 2020. Dostupné také z:
https://ec.EURopa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/vatecommerceexplanat ory_28102020_cs.pdf
7. FINANČNÍ SPRÁVA, 2014. Brožura pro veřejnost (EU režim) [Online]. MFCR [25. 05. 2021]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-mezinarodnispoluprace-a-dph/MOSS_informace-pro-verejnost.pdf
43
8. HRDINA, J., 2021. Konference k One Stop Shop režimu DPH [přednáška online].
Praha: Centrum daňových studiípři Katedře obchodu a financí Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, 11. 2. 2021.
9. PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 2019/2026 ze dne 21. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o dodání zboží nebo poskytnutí služeb usnadněná elektronickými rozhraními a zvláštní režimy pro osoby povinné k dani poskytující služby osobám nepovinným k dani a uskutečňující prodej zboží na dálku a určitá domácí dodání Dostupné také z: https://EUR-lex.EURopa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R2026&from=CS 10. SÁDOVSKÝ, M., 2020. DPH u prodeje zboží přes elektronické obchody. Praha:
Grada Publishing. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-271-1690-4.
11. SMĚRNICE RADY (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku 12. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
44
Seznam tabulek a schémat
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Řešení příkladu zasílání zboží na dálku z ČR na Slovensko před novelou . 10 Tabulka 2 – Řešení příkladu zasílání zboží na dálku z ČR do Německa před novelou .. 10 Tabulka 3 – Přehled podmínek jednolivých zvláštních režimů ... 15 Tabulka 4 – Registrace k dovoznímu režimu podle druhu dodavatele a povinnost zvolení zprostředkovatele ... 18 Tabulka 5 – Řešení příkladu zasílání zboží na dálku z ČR do členských států Evropské unie ... 20 Tabulka 7 – Transakce uskutečněné od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2021 ... 31 Tabulka 8 – Transakce uskutečněné od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021 ... 31 Tabulka 9 – Znázornění hodnotové části čtvrtletního přiznání v režimu Evropské unie 34 Tabulka 10 – Transakce uskutečněné od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2021 ... 35 Tabulka 11 – Transakce uskutečněné od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021 ... 35 Tabulka 12 – Znázornění hodnotové části čtvrtletního přiznání v režimu mimo Evropskou unii ... 36 Seznam schémat
Schéma 1 – Znázornění lhůty pro podání daňového přiznání v roce 2022 v režimu EU a mimo EU ... 29 Schéma 2 – Znázornění lhůty pro podání daňového přiznání v prvním čtvrtletí roku 2022 v dovozním režimu ... 29
45
Seznam Příloh
1. Limity členských států Evropské unie platné do 30. 6. 2021
2. Záznamy, které osoba povinná k dani musí v jednotlivých režimech uchovávat