Zhodnocení

Optimalizace a aktualizace tohoto modelu je možná o čtvrtý pilíř, kterým je Průmysl 4.0. jako technické a technologické inovace. První tři pilíře modelu jsou založeny na znalostech a velkém potenciálu pro inovace a je tedy vhodné tyto předpoklady doplnit o technické a technologické možnosti řešení v kontextu ekonomického rozvoje pro malé a střední podniky v 21. století. Podnikatelské inkubátory 21. století by se měly zaměřovat na možnosti konceptu Průmysl 4.0. a možnosti jeho aplikace do praxe malých a středních podniků zaměřujících se jak na výrobu, tak na poskytování služeb. Jak v segmentu výroby i služeb je možné spatřovat potenciál uplatnění konceptu Průmysl 4.0.

Pokračovat by také měla spolupráce univerzitního prostředí a univerzitních kapacit v kontextu navazující spolupráce již existujících malých a středních podniků z hlediska jejich ekonomického rozvoje. Určitý potenciál představuje hybridizace těchto prvků od univerzitního prostředí, průmyslových segmentů a vládních a státních institucí k vytvoření nových institucionálních a sociálních formátů malých a středních podniků, které budou v souladu s legislativou EU mít možnost získávat nejenom finanční zdroje, ale také zjednodušit administrativu získávání finančních prostředků EU. I výroby a služeb, přenosu a aplikace znalostí v elektronické formě v rámci disponibilních zdrojů a výměna znalostí a zkušeností skrze odborníky a excelentní zaměstnance.

V podpoře malých a středních podniků bude mít vliv také regionální rozvoj mezi jednotlivými regiony vnitrostátně, ale také mezi regiony na evropské úrovni. Tento inovovaný model je možné interpretovat normativně, a to jako argument, že hranice ve spolupráci mezi univerzitním prostředím, průmyslovými segmenty a vládami jednotlivých zemí by měly fungovat v evropském prostoru mezi zeměmi EU standardně a v globálním měřítku pak na základě určitých mezinárodních dohod. V této oblasti týkající se spolupráci mezi malými a středními firmami a spolupráce garantována vládami jednotlivých zemí. V navrhovaném modelu by vláda měla aktivně provádět nezbytné politické kroky, které povedou k utváření kontaktní a komunikační sítě, která bude efektivní a měla by stimulační roli. Vláda každé země i z hlediska podnikatelských inkubátorů, malých a středních podniků by měla fungovat na vzájemné spolupráci a prostřednictvím pobídkového systému a samozřejmě by měla také poskytovat určité finanční prostředky, jako jeden ze způsobů financování existujících a stabilních malých a středních podniků a existující mechanismus by měl zajistit finanční prostředky pro malé podniky, které překonaly ranou fázi za pomoci

41

podnikatelského inkubátoru a postupně se mohou stabilizovat a rozvíjet s využitím pravidelných finančních příspěvků následně od vlády dané země.

Pokud by bylo uvažováno o tomto modelu, kde všechny jednotlivé pilíře mají jednotlivé a na sebe navazující role, tak by se vytvořily podmínky nejenom pro inovace, ale také kvalitnější a stabilní podmínky z hlediska rozvoje zejména malých podniků a jejich následné úspěšné transformace na střední podniky. Dlouhodobým cílem je zlepšit jak na institucionální, tak normativní úrovni konvergence mezi univerzitním prostředím, jednotlivými segmenty průmyslu a vládou a jejími institucemi a využitím konceptu Průmyslu 4.0.

V některých zemích, měl tento model značný vliv na formulaci politiky týkající se toho, jak co nejlépe podporovat regionální rozvoj malých podniků a návaznosti na to pak středních podniků. Prostřednictvím vzájemné aktivní spolupráce mohou tito aktéři sdružovat disponibilní zdroje a dohodnout se na společných prioritách a nových inovativních řešeních a mohou být vytvořena v kompromisních situacích, které se objeví s ohledem na vývoj externích faktorů a vlivů, jako je například současná epidemie COVID-19 a její sekundární dopady na všechny segmenty ekonomik všech států v globálním měřítku. Nastavením transparentních pravidel lze očekávat širší přístup k souboru znalostí, stejně jako lepších řešení a zvýšení legitimity výsledků podnikatelské činnosti malých a následně středních podniků.

Navrhované řešení založené na čtyřech předpokládaných pilířích, ale v praxi naráží na mnoho překážek souvisejících s odlišnými definicemi malého a středního podnikání, s odlišným pojetím a dostupností podnikatelských a technologických i inovačních inkubátorů, přístupů k poskytování finančních zdrojů pro malé a střední podniky, stejně tak s administrativní, byrokratickou a právní náročností vyplývající z podnikatelského prostředí každé země. Stejně tak je nutné odlišovat podmínky v rámci zemí EU a spolupráce v globálním měřítku z hlediska uplatnění zapojení všech uvedených subjektů.

Některé země, příkladem je možné uvést některé asijské země, dokázaly přesměrovat inovace v laboratorních podmínkách do otevřeného inovačního systému a spolupráce s jednotlivými subjekty v rámci podnikatelského prostředí daného státu. V některých zemích se již univerzity, stejně jako veřejné a soukromé vysoké školy přeorientovaly takovým způsobem, aby mohli spolupracovat s externími zainteresovanými stranami při řešení aktuálního vývoje trhu a jednotlivých tržních segmentů. Hlavním předpokladem je

42

reflektovat dynamiku vývoje trhu, tržních segmentů a jeho jednotlivých změn. Od tohoto se pak odvíjí rozsah možností a vhodných metodik výzkumu a podpory v podnikatelských, technologických nebo inovačních inkubátorech. Stejně tak se jedná o efektivitu komunikace a interakcí mezi těmito subjekty.

Vlády jednotlivých zemí by také měly přijímat inovativní politiky rozvoje malého a středního podnikání, koncipovat politiky podpory rozvoje nových podnikatelských subjektů u malých podniků ve formě podnikatelských inkubátorů, stejně jako technologické a technické inovace ve formě inkubátorů zaměřených na tyto oblasti. Velmi důležitou oblastí jsou pak mechanismy financování a zajištění stabilní finanční podpory pro malé podniky v rané fázi jejich existence za transparentně stanovených předpokladů. Zejména s ohledem na to, aby byly finančně podporované malé podniky, které jsou životaschopné a do budoucna ziskové. Podpora by měla být selektivní, a ne plošná co se týká podpory vlády daného státu.

Malé a střední podniky mohou dále využít další možnosti, jak získat jiné finanční zdroje, jak například vyplývá z provedených výzkumů. Musí se prohlubovat spolupráce a integrace mezi průmyslovými segmenty, a také mezi akademickou sférou. Je nutné podotknout, že vlády v západních zemích EU, stejně jako USA nebo Kanada a další vnímají podnikatelská centra a podnikatelské inkubátory jako strategické partnery v rámci inovačních sítí pro spolupráci s malými a středními podniky. V asijských zemích o inovačních a technologických oblastech a jejich směřování je pak rozhodováno centrálně na vládní úrovni.

43

2 Zvolené metody zpracování

Existují různé techniky sběru dat. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazníkového šetření s předpokladem, že autorka obdrží více odpovědí než u jiné metody, které bývají často časově náročnější a spojené s mnoha komplikacemi. V I. etapě sběru dat mělo dojít k setkání se zaměstnancem podnikatelského inkubátoru a bližším seznámením s řešenou problematikou. Vzhledem k epidemiologické situaci, proběhlo pouze jedno setkání se studentem Martinem Vaško z podnikatelského inkubátoru PointOne při České zemědělské univerzitě v Praze. Ostatní schůzky byly zrušeny ze strany zaměstnance inkubátoru. Další osobou je projektový manager Bc. Jakub Havlín z Vědeckotechnického parku a podnikatelského inkubátoru v Olomouci, který svými názory přes emailovou komunikaci přispěl ke zpracování odborné části práce. V II. etapě došlo k distribuci dotazníků mezi vybrané inkubátory.