Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS Management rozvoje měst a regionů
Úloha malých a středních podnikatelů v rozvoji regionu a její reflexe ve výstavbě podnikatelských inkubátorů
Diplomová práce
Autor: Bc. Lucie Svobodová
Management rozvoje měst a regionů Vedoucí práce: Ing. Marek Jetmar, Ph.D.
Praha 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 30. 07. 2020 Bc. Lucie Svobodová
Poděkování
Mé poděkování patří Ing. Marku Jetmarovi, Ph. D. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování diplomové práce věnoval. Zároveň děkuji všem podnikatelským inkubátorům, kteří se podíleli na výzkumné části.
Anotace
Diplomová práce se zabývá malými a středními podnikateli a podnikatelskými inkubátory.
Práce pojednává o specifikách malých a středních podnikatelů a jejich vlivu na regionální rozvoj. Definuje problematiku podnikatelských inkubátorů a jejich fungování. Cílem bylo získat informace o jejich fungování a zhodnotit jejich funkčnost.
Klíčová slova
malé a střední podnikání, podnikatelské inkubátory, regionální rozvoj, hodnocení Annotation
The diploma thesis deals with small and medium-sized enterprise and business incubators.
The thesis deals with the specifics of small and medium-sized enterprises and their impact on regional development. It defines the issue of business incubators and their operation. The aim was to obtain information about their functioning and evaluate their functionality.
Key words
small and medium-sized enterprise, business incubators, regional development, evaluation
Obsah
ÚVOD ... 8
1 Teoretická část ... 10
1.1 Podnikatel ... 10
1.2 Podnik ... 11
1.3 Podnikání ... 12
1.4 Malí a střední podnikatelé ... 13
1.4.1 Podpora malého a středního podnikání ... 18
1.5 Význam MSP v ekonomice a rozvoji regionu ... 22
1.6 Teoretické vymezení podnikatelského inkubátoru ... 26
1.6.1 Předpoklady úspěšných podnikatelských inkubátorů ... 33
1.6.2 Ekonomický význam podnikatelských inkubátorů ... 36
1.6.3 Zhodnocení ... 40
2 Zvolené metody zpracování... 43
2.1 Cíl výzkumu ... 43
2.2 Hypotézy ... 43
2.3 Plán výzkumu ... 44
2.4 Metody výzkumu... 45
2.5 Distribuce dotazníků a sběr dat ... 45
2.6 Cílová skupina ... 46
2.7 Místo výzkumu ... 48
3 Praktická část práce ... 49
3.1 Vyhodnocení hypotéz ... 73
4 Výsledky ... 75
4.1 Zhodnocení inkubátorů ... 76
Závěr ... 77
Seznam použité literatury ... 79
Seznam zkratek ... 84
Seznam obrázků, tabulek a grafů ... 85
Přílohy ... 87
8
ÚVOD
Malí a střední podnikatelé (dále jen MSP) neodmyslitelně patří do tržní ekonomiky České republiky a podílí se na pohyblivosti inovačního rozvoje.
S tím souvisí provázanost podnikatelských subjektů se vznikem a aplikací regionálních politik, které provádí pomocí státní správy a územní správy v regionálním rozvoji.
Přestože malí a střední podnikatelé nenabízí velký počet pracovních míst a jejich obrat je limitován, patří mezi důležité složky podílející se na rozvoji regionů. Začínající podnikatelé se setkávají s různými problémy. Před vstupem na trh se mohou potýkat s nedostačujícím vlastním kapitálem i nedostatkem informací a znalostí. V případě úspěšného začátku mohou následně zápolit s malým ziskem, který může ovlivnit budoucí produkci, splácení úvěrů i pokrytí dalších výloh spojených s podnikáním. Nespornou výhodou MSP je jejich pružnost se přizpůsobit potřebám trhu a rychle reagovat na změny. Výše uvedené důvody vedou k podpoře MSP ze strany institucí veřejné správy a EU. Nejedná se pouze o pomoc s ekonomickými bariérami, ale také s endogenními a exogenními překážkami při vstupu na trh. Aktuálně MPO ČR vytvořilo na podporu MSP dokument Koncepce malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020. Cílem podpory podnikatelů je zejména vytvořit konkurenceschopné prostředí a podmínky pro rozvoj. Přispět k dosažení cíle by měly i soukromé či neziskové subjekty.
V souvislosti s velkým množstvím nástrojů si autorka vybrala konkrétně jeden z nich, který se zabývá širokým spektrem po dpory, a to podnikatelský inkubátor. Podnikatelské inkubátory nabízí dostatečné množství služeb, které podnikatelům pomohou od počátku podnikání až po jeho realizaci. Konkrétně sem patří například konzultace, vzdělávání, zvýhodněné nájemné, spolupráce s univerzitami. Jedná se tedy o nástroj, který podnikateli pomůže komplexně.
V České republice nemají podnikatelské inkubátory dlouhou historii, a proto
9
nemáme stále přesné výsledky o jejich účinnosti. Naopak v USA a jiných evropských státech jsou už doložené výsledky o j ejich úspěšnosti.
Předložena je čtenáři teoreticko-empirická práce. Teoretická část obsahuje strukturálně provázené kapitoly, které slouží především k seznámení s obecným charakterem problematiky malých a středních podnikatelů a podnikatelských inkubátorů v závislosti na region. Konkrétním souvislostem s výše uvedenými pojmy se v práci věnují podkapitoly, které obsahují např. podporu malého a středního podnikání, význam MSP v ekonomice a rozvoji regionu, předpoklady úspěšných podnikatelských inkubátorů.
Praktická část práce je věnována kvantitativnímu výzkumu metodou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření je zaměřeno na získání relevantních informací o fungování od podnikatelských inkubátorů. V rámci praktické části budou definovány také hypotézy. Cílem práce je zhodnotit dosavadní fun kčnost podnikatelských inkubátorů a jejich přínos pro MSP.
10
1 Teoretická část
V následují kapitole jsou definovány teoretická východiska týkající se problematiky podnikání, MSP, podpory podnikání a podnikatelských inkubátorů.
1.1 Podnikatel
Pro konkretizaci problematiky malých a středních podnikatelů je důležité znát pojmosloví. Slovo podnikatel ve svém životě řekl mnohokrát každý z nás, kdo ale přesně ví, koho můžeme považovat za podnikatele a koho ne.
Práce se zabývá malými a středními podnikateli na území České republiky, proto pro definování podnikatele bude hlavním zdrojem občanský zákoník ČR.
Občanský zákoník (2018) uvádí:
„§ 420 Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“
„Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.“
„§ 421 Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon“ (Eliáš, 2018, s. 47).
„Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.“
„§ 422 Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé“ (Eliáš, 2018, s. 48).
11
Mnoho autorů se pokusilo formulovat definici podnikatele po svém. Každý z nich na podnikatele nahlíží jinak v závislosti na svém odvětví. Na podnikatele nebude stejně nahlížet právník jako ekonom nebo běžný občan. A často se setkáváme např. v médiích s chybnou formulací i se zobecňováním pojmu podnikatel. A zařazujeme k podnikatelům osoby, které mezi ně nepatří. Za zmínku stojí definice jednoho z nejvýznamnějších ekonomů své doby Josepha Aloise Schumpetera, který podnikatele považuje za inovátora využívajícího podnikatelských příležitostí (Schumpeter, 1982).
Podnikatelem se rozumí FO nebo vlastník podniku, který plní podnikatelské role a funkce. Je to osoba, která pod rizikem ztráty začne podnikat. Mezi úkoly podnikatele patří plánování, dohlížení, organizování. Tato osoba vlastní určitý projekt, tedy podnik. Jejich zisky jsou závislé na jejich manažerských schopnostech. Podnikatel má svou míru iniciativy, kterou rozvíjí podnikatelskou činností. V podnikání se označuje podnikatel hlavním hybatelem a nositelem podnikavosti (Srpová, 2010).
Pro účely této práce považuje autorka za podnikatele fyzickou osobu i společníka z některé z forem obchodních společnostní, který pod vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, samostatně vykonává soustavnou činnost vedoucí k dosažení zisku.
1.2 Podnik
U podniku nehovoříme o jeho právní formě, ale zajímá nás hospodářská činnost. Každý subjekt provozující hospodářskou činnost je považován za podnik. Touto definicí se řídí Evropský soudní dvůr. Pokud prodáváme výrobky nebo služby za určitou cenu na daném trhu, hovoříme o hospodářské činnosti. Vzhledem k této formulaci považujeme za podniky i OSVČ, rodinné firmy, obchodní společnosti, sdružení a další subjekty, které pravidelně vykonávají hospodářskou činnost (Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků, 2015).
Hlavním posláním podniku je distribuce výrobků, zboží, poskytování služeb, uspokojení potřeb zákazníků a dalším, kteří jsou s podnikem spojeni. Cílem podnikání je maximalizace hodnoty podniku. Hovoříme o získání zisku na základě poptávky nebo uspokojení poptávky vedoucí k zisku. Závisí, kterou z těchto dvou filozofií se podnikatel řídí. U velkých společností se odděluje vlastnictví od řízení. Vlastník podnik aktivně nevede, ale na tuto činnost si najme managera, který se o řízení podniku stará. Podnik této velikosti má danou
12
jasnou strukturu. Manažeři v tomto případě vykovávají vlastnické právo, které vymezí vlastník a do jejich rukou se dostává rozhodovací pravomoc. Podnik přináší zákazníkům, lidem i organizacím z okolí podniku, spjatým s ním a zaměstnancům ze společenského pohledu užitek.
Patří sem například akcionáři, dodavatelé, partneři, stát, banky, obce ad. Otázkou je, jestli manažeři pracují jen za účelem uspokojení akcionářů nebo uspokojují i zájmy obce, kde podnikají apod. Je nutné určovat a zpřesňovat soustavu cílů v souladu s podnikáním (Martinovičová, 2019).
Podniky plní důležitou roli nejen v ekonomickém odvětví, ale i ve společenském. Svojí funkcí přímo ovlivňují naše životy. V této práci bude důraz kladen na vliv malých a středních podniků, které naprosto odlišně ovlivňují život od velkých podniků.
1.3 Podnikání
Nejzásadnější otázku, kterou si položí za život snad každý je: „Mám začít podnikat?“ A proč je tolik těžké si na tuto otázku odpovědět. Podnikání nabízí řadu výhod, ale zároveň velké množství nevýhod. Pro začínajícího podnikatele je podnikání velkou neznámou. V této kapitole budou popsány obecné rysy podnikání i dílčí části této problematiky.
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník definuje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku.
Každý by měl uvážit, zdali je schopný přijmout pozitivní i negativní důsledky podnikání. Potencionální zájemce by měl tyto důsledky přehodnotit a zvážit. Podnikání obnáší určité náklady, o které lze úplně přijít. Ztráty nemusí být pouze finanční, ale může nastat i psychická újma. Podnikání versus zaměstnanecký poměr nabízí ke zvážení mnoho rozdílů (Veber, 2012). Jedná se o rozdíly, se kterými se setkáme v různých fázích pracovního procesu. Konkrétněji do této kategorie lze zahrnout náležitosti spjaté s časem, financemi, psychickou náročností, předpoklady ad. Pro jasnější představu je přiložena níže tabulka č. 1 Rozdíly mezi podnikáním a zaměstnáním, která tyto rozdíly definuje konkrétně.
13
Tabulka 1: Rozdíly mezi podnikáním a zaměstnáním
Faktor Podnikání Zaměstnání
Začátek Ihned po rozhodnutí začít podnikat, z právního hlediska po získání oprávnění k podnikatelské činnosti
Výběrové řízení, pracovní smlouvy
Vyřizování na úřadech
Živnostenský úřad, Finanční úřad, Zdravotní pojišťovna, Český správa sociálního zabezpečení, Městský soud a další
Většinou žádné
Ručení Celým svým majetkem nebo do výše nesplaceného vkladu podle právní formy podnikání
Žádné
Odpovědnost Za zaměstnance, za výsledky celé firmy, za dodržování právních norem
Za výsledky své práce
Možnost růstu Možný rychlý růst Delší doba dle karierního
postupu
Náplň práce Vše, co je třeba Dána pracovní smlouvou
Pracovní doba Není přesně stanovena, často překračuje 8 hodin denně, výjimkou není práce i v sobotu a ve svátky
Stanovena zaměstnavatelem
Plat Nepravidelný, dle výsledků podnikání Pravidelný příjem
Zdroj: Veber, 2012
1.4 Malí a střední podnikatelé
Definovat malé a střední podnikatele není jednoduché. Na daný pojem lze pohlížet různě, a to z kvalitativních a kvantitativních hledisek, z pohledu zákonů a různých institucí či administrativních potřeb. Historicky se všechna tato hlediska měnila v čase. Dlouhou dobu byla problematika odsouvána do pozadí. Nyní dochází ke změně a problematika malých a středních podnikatelů se dostává do popředí zájmu ze strany samotných podnikatelů, institucí i společnosti. Mikoláš (2005) uvádí: „Malé a střední podnikání je neustálým koloběhem změn. Během na dlouhé trati, naplněné bezpočtem úskalí, nástrah a překážek“ (Mikoláš, 2005, s. 5).
14
Od roku 1997 se sladila česká statistika s kvantitativní typologií podnikání Eurostatu.
Podle počtu zaměstnanců dělí podniky na:
• malé – do 20 zaměstnanců,
• střední – 100 zaměstnanců,
• velké – 100 a více zaměstnanců.
Podniky a podnikatelé s méně než 20 zaměstnanci nemají všeobecnou statistickou povinnost. Šetření u těchto skupin se realizuje výběrovým způsobem (Veber, 2012).
V roce 1998 Česká republika předložila EU dokument Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské Unii. V tomto dokumentu se Česká republika zavázala sjednotit definici MSP před vstupem do EU, nejpozději ke dni vstupu. K tomu byly použity 3 kritéria (počet zaměstnanců, ekonomická nezávislost, celkový obrat firmy). Toto zpracování bylo v gesci MPO ČR (Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii 98). Operační manuál OP PIK vymezuje pojem malý a střední podnikatel pro aplikaci v Doporučení 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikro, malých a středních podniků Úřední věstník EU, L 124 ze dne 20. 5. 2003, (dále jen Doporučení) v podmínkách České republiky. Zpracovatelem je MOP ČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (Aplikační výklad MSP, 2017).
Tabulka 2: Aplikační výklad pro vymezení MSP Aplikační výklad pro vymezení
MSP
Doporučení 2003/361/ES
Podnikatel = Podnik
Samostatný podnikatel = Nezávislý podnik
Spojený podnikatel = Propojený podnik
Spojený = Propojený
Drobný podnikatel = Mikropodnik
Zdroj: Aplikační výklad MSP, 2017
15
Na základě obrázku č. 1 lze používat názvosloví malí a střední podnikatelé i malé a střední podniky se stejným významem. Zároveň velmi často je používán pojem malé a střední firmy, který lze považovat též za shodný. V následující tabulce budou vymezeny pojmy drobný, malý a střední podnikatel.
Tabulka 3: Drobný, malý a střední podnikatel Drobný, malý a
střední podnikatel
Malý podnikatel Drobný podnikatel Počet
zaměstnanců *
méně než 250 zaměstnanců
méně než 50 zaměstnanců
méně než 10 zaměstnanců Aktiva/Majetek
* *
nepřesahují
korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo obrat/příjmy nepřesahují
korunový ekvivalent 50 mil. EUR
jeho
aktiva/majetek, nebo
obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR
jeho
aktiva/majetek nebo
obrat/příjmy nepřesahují korunový
ekvivalent 2 mil.
EUR Zdroj: vlastní zpracování na základě Aplikační výklad MSP
* „Počet zaměstnanců podnikatele odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj.
počtu osob, které podnikatel zaměstnával na plný úvazek během celého posuzovaného účetního období/zdaňovacího období. Práce osob, které nepracovaly po celé období, práce těch, kteří pracovali na částečný úvazek bez ohledu na dobu trvání, a práce sezónních pracovníků se počítají jako zlomkové hodnoty ročních pracovních jednotek“ (Aplikační výklad MSP, 2017).
** „Korunový ekvivalent se stanoví vynásobením částek uvedených v EUR kursem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr mezi EUR a Kč k 31. prosinci roku předcházejícímu roku, ve kterém je určován status MSP, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud 31. prosinci připadá na sobotu, neděli nebo svátek“
(Aplikační výklad MSP, 2017).
16
Celá tato problematika je mnohem složitější. Zohledňují se druhy podnikatelů. Jsou uvedeny i podmínky pro podnikatele v případě sloučení i rozdělení. Malí a střední podnikatelé, kteří začínají s podnikáním, uvedenou v prvním účetním období hodnoty uvedené v tabulce č. 2 vlastním kvalifikovaným odhadem. Jedná se o první zdaňovací období po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (Aplikační výklad MSP, 2017). Na základě doporučení Komise EU, vztahující se na Českou republiku se rozlišují 3 kategorie podniků:
• mikrofirma – počet zaměstnanců: 1-9, roční obrat/roční bilanční suma nepřesahující 2 mil.
EUR,
• malá firma – počet zaměstnanců: 10-49, aktiva/majetek nepřesahující 43 mil. EUR a roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR,
• střední firma, počet zaměstnanců: 50-249 zaměstnanců, aktiva/majetek nepřesahující 43 mil.
EUR a roční obrat nepřesahující 50 mil. EUR (Mulačová, 2013).
Pokud se hovoří o aktivech/majetku. Jedná se o jeden z důležitých prvků sloužící k dosažení cílů podniku. K majetku podniku patří věci, práva i jiné majetkové hodnoty, která využívají k provozu podniku (Martinovičová, 2019).
Odlišné definice používá ČSSZ a Eurostat. Organizace rozlišuje ČSSZ takto:
• malé organizace – max. 25 pracovníků,
• velké organizace – více jak 25 pracovníků (Mulačová, 2013).
Eurostat stejně jako ČSSZ používá pouze 2 rozdělení:
• malé podniky – max. 20 pracovníků,
• střední podniky – max. 100 pracovníků (Mulačová, 2013).
Nesmíme opomenout, že nahlížet na MSP nelze pouze z pohledu kvantitativních hledisek, ale je podstatné znát také kvalitativní hlediska. Autorku práce zaujala kvalitativní hlediska získána výzkumem provedeným Vysokou školou Báňskou.
17 Kvalitativní hlediska vymezují:
• role vlastníka ve firmě (úkoly, včetně realizace se sjednocují a nerozdělují na dílčí),
• substituce produktivních faktorů ve firmě (funguje zde sociální nahrazení, často to bývá sám podnikatel),
• finanční optimalizace (převažuje optimalizace peněžního toku nad optimalizací kapitálovou - Mikoláš, 2007).
Příklady kvalitativní i kvantitativních hledisek uvádí Jáč (2005):
Kvalitativní:
• vazba mezi vlastnictvím a vedením podniku,
• omezenost kapitálových zdrojů,
• omezenost členitosti produkce,
• systém řízení podniku,
• zaměření na lokální trhy.
Kvantitativní:
• počet zaměstnanců,
• roční obrat,
• objem produkce,
• výše kapitálu (Jáč, 2005).
18
Graf 1: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2013 - 2019
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat CZSO
Celkově v roce 2019 bylo na území ČR 1 528 333 MSP. K největšímu poklesu došlo v roce 2016. Od tohoto roku následně docházelo k značnému nárustu subjektů MSP.
V letech 2013–2019 vždy počet MSP přesáhl 90 % z celkového počtu aktivních ekonomických subjektů.
1.4.1 Podpora malého a středního podnikání
Podpora malého a středního podnikání je důležitou součástí úspěchu. V počátcích se jedná o jinou formu podpory než v průběhu podnikání. Obecně hovoříme o informační a finanční pomoci.
Zvyšuje se vládní zájem o vytvoření podnikatelské společnosti. Motivace k podnikání je různá a motivace k tomu začít podnikat vychází z dostupných podpůrných zdrojů. Pro vládní podporu je důležitou informací počet nových a začínajících podnikatelů. Pohlížet na podporu podnikání a podporu MSP rozlišně doporučují Lundström a Stevenson. Rozdíly zobrazuje následující obrázek (Lundström; Stevenson, 2007).
1360 000 1380 000 1400 000 1420 000 1440 000 1460 000 1480 000 1500 000 1520 000 1540 000
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR
v letech 2013 - 2019
19 Obrázek 1: Podpora podnikání a podpora MSP
Fáze Fáze Fáze Fáze Trvání/
uvědoměn
í zrodu počátku vývoje expanze
(do 42 měsíců) (nad 42 měsíců) Časová posloupnost
Zdroj: Lundström; Stevenson, 2007
Podporu lze rozdělit dle druhu odvětví a dle území. Toto rozdělení graficky vyobrazuje Malach (2005).
Obrázek 2: Druhy podpor
Zdroj: (Malach, 2005)
Podpora Podpora MSP
Obecní Krajské,
regionální (NUTS III, NUTS II)
Národní Unijní
Nepřímá (př.
výstavba infrastruktury) Přímé (př. dotace,
půjčky)
Dle územního hlediska Dle formy
poskytování
Podpora podnikání
20
Jednou z institucí podporující MSP je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi národní programy na podporu patří: INOSTART, ZÁRUKA a VADIUM. EU nabízí programy:
COSME, Horizont 2020 a Horizont Evropa. Ke každému programu jsou uvedena tyto specifika:
• Program INOSTART: podpora se soustředí na podporu inovativní činnosti podnikatelům, kteří zakládají podnikání s vysokou rizikovostí, a tím složitě získávají finanční prostředky.
Hlavním cílem je možnost získání úvěru na realizaci inovativních prostředků. Na úvěry je poskytnuta záruka až do výše 70 % jistiny úvěru a součástí programu je i poradenská činnost.
• Program ZÁRUKA 2015 až 2023: prostřednictvím záruk je cílem umožnit získat bankovní úvěr na realizaci podnikatelského projektu investičního, provozního (do výše 4 mil. Kč na dobu 6 let, výše záruky až do výše 70 %) a sociálního charakteru (do výše 20 mil. Kč na dobu až 8 let, výše záruky až do výše 80 %).
• Program VADIUM 2018 až 2023: cílem programu je zajistit MSP možnost přístupu k zakázkám z výběrových/zadávacích řízení prostřednictvím bankovních záruk. Jedná se o záruku jako jistotu ve výběrovém/zadávacím řízení, které je vyhlášeno subjektem se sídlem v České republice za účelem dodávky zboží, služeb nebo stavebních prací (Národní programy na podporu MSP, c2005 - 2020).
• Program COSME (Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků 2014-2020: je víceletý program zaměřený na podporu konkurenceschopnosti evropských podniků. V České republice je tento program v gesci odboru inovačního podnikání a investic MPO.
• Program Horizont 2020: je největším a nejvýznamnějším rámcovým program, financující na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace. Program pomáhá zjednodušit transformaci inovativních nápadů v konkrétní produkty a služby, které napomáhají ekonomickému rozvoji a tvorbě pracovních míst.
• Program HORIZONT EVROPA 2021-2027: je program, který naváže na program Horizont 2020. Odlišuje se od předešlého projektu vyšší částkou rozpočtu pro dané období, nové nástroje financování, nové cíle, maximalizace inovačního potenciálu, zvýšení inovačního potenciálu a partnerství mezi programy (Program EU na podporu MSP, c2005 - 2020).
21
K další státní organizaci patří CzechInvest. Organizace byla založena roku 1992 a je podřízena MOP ČR. Komplexně provádí podporu podnikání a investic. Hlavním cílem je proměnit Českou republiku v inovačního lídra Evropy. Mezi některé aktivity CzechInvestu patří např. podpora tzv. „chytrých“ investic, rozvoj a kultivace národního start-upového a spin-offového prostředí, kultivace podnikatelského a investičního prostředí ve všech regionech ČR ad. Momentálně CzechInvest je jednou z organizací, která pomáhá s dopady koronavirem (O nás, c1994-2020).
• Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK): je v programovém období 2014-2020 stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů.
Možnost využít tento program je ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách.
Zahrnuje projekty realizované na území ČR, s výjimkou Prahy. Celkem je z Evropského fondu připraveno 4 331 mil. EUR. Mezi další důležité činnosti patří podpora žadatelů a poskytování informací pro získání podpory (OP PIK, c1994-2020).
• Operační program podnikání a inovace (OPPI): je dokument, na jehož základě je České republice poskytována finanční podpora podnikatelům. Podpora je poskytována ze státního rozpočtu ČR nebo z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program slouží především k účelům podpory rozvoje a strukturálních změn regionů (Co je operační program Podnikání a inovace, c1994-2020).
• Interní projekty: se věnují především projektům stanovených Strategií agentury CzechInvest 2019+. Patří sem podpora start-upů a podnikavosti, rozvoj českých firem, kultivaci českého podnikatelského prostředí i podporu inovací. Cílem je vylepšit podpůrnou činnost CzechInvestu pro MSP a start-upy a zvýšit tím konkurenceschopnost České republiky v zahraničí. Zabývá se např. digitální transformací, cirkulární ekonomikou i kosmickou technologií (Interní projekty, c1994-2020).
Jednou z dalších organizací, která poskytuje podporu MSP je národní proexportní agentura CzechTrade. Organizace byla založena MOP ČR, jejíž cílem je rozvoj mezinárodního obchodu a vzájemná spolupráce českých podniků se zahraničními. CzechTrade nabízí komplexní podporu na úrovni informační a asistenční služby v ČR i v zahraničních kancelářích. Zaměstnanci nabízí odborné poradenství na základě dlouholetých zkušeností a znalostí, na jejich základě dochází k úspoře času, financí a k minimalizaci rizik na mezinárodním trhu (Představení CzechTrade, c2016).
22
• NOVUMM KET: je interním projektem CzechTrade, který poskytuje podporu MSP prostřednictvím zvýhodněných služeb na účast na zahraničních výstavách a veletrzích. Tento projekt je financován z OP PIK. Zejména v oblasti klíčových technologií usnadňuje vstup
„Podpora ze strany veřejného sektoru nemůže mít za cíl odstraňování podnikatelského rizika a v případě neúspěchu jeho eventuální přenášení na veřejný rozpočet. Veřejný sektor rovněž nemůže nahradit roli soukromých finančních institucí, ale pouze fungovat jako prostředník, který usnadní přístup k financování ze soukromého sektoru“ (Ježek,2004).
Pro tyto účely byla vytvořena brožura Podpora MSP, která je ke stažení:www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/2019/12/Brozurka- MSP.pdf.
1.5 Význam MSP v ekonomice a rozvoji regionu
Nepochybně se malí a střední podnikatelé podílejí na rozkvětu ekonomiky a rozvoji regionu. V této kapitole budou představeny ukazatele na jejichž základě lze určit, zdali MSP a v jaké míře se podílejí na rozvoji ekonomiky a regionu.
Velmi přehledně shrnuje oblasti významu MSP v ekonomice Frková:
Obrázek 3: Význam MSP v ekonomice
Zaměstnanost Regionální rozvoj Konkurenční
prostředí Inovativnost
• MSP vytvářejí nová pracovní místa. Vyhledávání nových pracovních příležitostí
představuje jednu ze stálých činností MSP. Tím vznikají rychleji nová pracovní místa než v případě velkých podniků s fixními podnikatelskými aktivitami.
• MSP svým působením v regionu decentralizují podnikatelské aktivity, a tak přispívají k rozvoji regionů, menších měst
a obcí, které nemusí být tak lukrativní pro větší podniky.
• MSP konkurují nejen velkým podnikům, ale i sobě navzájem, a působí tak proti
monopolním tendencím. Navíc zajišťují
spotřebitelům dostatečnou možnost volby, a tím působí i na optimalizaci cen.
• MSP často hledají originální řešení, inovaci svých výrobků za účelem přežití na trhu.
Tím se liší od velkých firem, které většinou mění svůj výrobek postupným zlepšováním starého nebo změnou technologie. Zdroj: Frková, 2004
23
Jedním z faktorů ovlivňující ekonomiku je samotný počet MSP, který je uveden v grafu č. 1. D. L. Birch na základě své práce považuje malé a střední firmy za rozhodující aspekt k růstu zaměstnanosti v USA. Na tomto základě následně byly malé a střední firmy přijímány některými autory jako všelék na zaměstnanost i řešení regionálních problémů.
Tento výrok nebyl přijat všemi. Naopak ostatní ukazovali na fakt, že se jedná jen o mírně nadprůměrný podíl na vzniku nových pracovních míst. Bylo zjištěno, že se jedná o velkou heterogenitu sektoru MSP.
Podíl dynamicky rostoucích firem je jen několik procent z celkového počtu. Jedním z názorů je, že na tyto firmy by se měla zaměřit regionální podpora. Právě exportní schopnost je často brána jako indikátor dobrého růstového potenciálu firmy. MSP dokáží vytvářet a měnit podnikatelské klima regionu, a tím jsou považovány za významnou součástí regionálního rozvoje. Nezanedbatelně vytváří konkurenční prostředí v ekonomice, jsou velmi flexibilní a schopni inovací. Za nevýhodu MSP je považováno vysoké procento bankrotů. I přesto jsou pro region MSP považováni za přínos (Blažek, 2011).
Často zmiňovaná konkurenceschopnost regionů vůči sobě, případně států v Evropské unii lze posuzovat na základě různých ukazatelů. Obecně mezi nejznámější ukazatele v souvislosti s podnikáním patří míra nezaměstnanosti, průměrný příjem a hrubá přidaná hodnota.
Nejaktuálnějším zveřejněným dokumentem s daty, která ukazují podíl na rozvoji regionu, je zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2017.
Celkově bylo v roce 2017 1 150 302 malých a středních podnikatelů, z toho 876 957 fyzických osob a 273 345 právnických osob. To je 99,8 % z celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů. Podíl přidané hodnoty byl 54,6 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků tvořil 58,0 % z celkového počtu zaměstnanců podnikatelské sféry (Zpráva o vývoji malého a středního podnikání, 2017).
24
Graf 2: Vývoj výkonu MSP v ČR v letech 2012-2017
Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání, 2017
Na základě grafu je viditelné, že dochází k vzrůstu výkonů MSP. V roce 2017 dosáhly 4 792 814 mil. Kč. Na celkových výnosech podnikatelské sféry se podílí 54,6 %, což je více než polovina.
Graf 3: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2012–2017
Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání, 2017
3 500
3 037 2 998 3 146 3 206
3014 3 084
3 000 2 500
2 000 1 875 1 832 1 821 1 840 1 863 1 858
1 500 1 000 500
0
2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet zaměstnanců MSP (v tis.)
Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikost subjektu (v tis.) 12 000 000
9 923 859 10 000 000
8 435 390 8 404 048 8 819 020 9 152 404 9 258 140 8 000 000
4 218 203 4 369 604 4 497 323 4 648 364 4 685 698 4 792 814 4 000
000
2 000 000
2012 2013 2014 2015 2016 2017
Výkony MSP (mil.
Kč) Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)
25
Z grafu vyplývá, že v letech 2012–2017 přesáhl počet zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců více než 50 %. To znamená, že MSP zaměstnávají nadpoloviční většinu všech zaměstnanců v podnicích.
Graf 4: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2012–2017
Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání, 2017
Na základě grafu lze vyhodnotit, že od roku 2012 docházelo ke zvýšení mzdových nákladů u MSP s výjimkou v roce 2013. Ukazatel sociální situace ovlivňující zvýšení zdrojů pro uspokojení potřeb obyvatel regionu má rostoucí tendenci.
1 200 000
1 097 452 885 306 871 826 907 247 955 395
1 018 257 800 000
484 485 472 039 488 211 508 810 539 475 561 403
400 000
200 000
2012 2013 2014 2015 2016 2017
Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč)
Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)
26
Graf 5: Vývoj investic MSP v ČR v letech 2012–2017
Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání, 2017
Podíl malých a středních podniků na investicích podnikatelské sféry přesáhl v letech 2012–2017 více jak 50 %. V praktické části bude zjištěno, zdali podnikatelské inkubátory poskytující investice jako např. podnikatelské inkubátory v USA.
V přínosech pro region nesmíme opomenout také sociální a enviromentální faktory. Při čemž MSP nabízejí produkty a služby především v centrech měst, a tím soustředí obyvatele regionu do města. Často podnikatelé podnikají ve stejném městě, v kterém také žijí a vytvářejí osobní vazby. V menších městech by bez MSP některé podniky ani nebyly, protože dané lokality nejsou pro větší firmy atraktivní. Pro region je důležité, pokud podnikatel podniká v regionu, zaměstnává obyvatele daného regionu a následné v regionu zisk utrácí a stejně tak i jeho zaměstnanci. Tím zůstává větší objem peněz v daném regionu.
1.6 Teoretické vymezení podnikatelského inkubátoru
Podnikatelské inkubátory v České republice nemají dlouhou historii. První z nich se začaly objevovat v 90. letech 20. st. K většímu nárůstu, došlo až se vstupem České republiky do Evropské Unie. MSP mají mnoho investičních a poradenských možností, které mohou využít v začátcích podnikání. Některé z nich jsou uvedeny v kapitole 1.4.1. Zároveň existuje velké množství soukromých firem, které poskytující placené poradenství. Pokud chtějí podnikatelé využít jejich služby, investují do těchto služeb velké množství finančních prostředků. Ve výběru soukromých firem se objevuje významné riziko neodbornosti nebo dezinformací. Zároveň nelze předpokládat, že se jedná o dlouhodobé služby, které budou
800 000
722 090 700 000
600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000
624 845 629 828
678 279 693 026 633 402
400 765 407 936 421 560 353 123 370 518 363 001
2012 2013 2014 2015 2016 2017
Investice MSP (v mil. Kč) Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)
27
vyhodnocovat úspěšnost podnikatele a samostatně na situaci reagovat. Vzhledem k poměrně novému tématu se mnoho českých autorů doposud inkubátorům nevěnovalo. Více podkladů proto lze nalézt v zahraniční literatuře a v zahraničních článcích. Z tohoto důvodu autorka čerpá především z internetových zdrojů, které považuje za důvěryhodné.
Podnikatelský inkubátor představuje soukromou obchodní společnost, případně instituci, která je zřízena krajem nebo městem. Většinou se jedná o krajské a významné regionální město s vysokou koncentrací firem a vysokých škol. Z čehož plyne, že podnikatelský inkubátor je také pracoviště vysokých škol a univerzit, které pomáhají začínajícím podnikatelským subjektům, které označujeme jako start-upy. Pomoc a poradenství zahrnuje časové období, kdy jsou tyto startupy nejvíce zranitelné a tím je počátek jejich podnikatelské činnosti. Podnikatelský inkubátor napomáhá těmto začínajícím firmám, majoritně malým firmám, kterým poskytuje poradenství a odborné školení, ale také pomáhá nastavit strategické řízení a korporátní strategii firmy a další strategie na operativní úrovni řízení. Dále poskytuje aktivity jako je pronájem administrativních prostor a poskytnutí relevantních kontaktů v daném oboru podnikatelské činnosti. Dalším smyslem podnikatelských inkubátorů je tvorba pracovních míst, využití dobrého podnikatelského nápadu a příležitosti, podpora a rozvoj podnikatelského prostředí v rámci daného regionu, na daném trhu nebo v rámci určitého státu, v tomto případě ČR (CzechInvest, 2020).
Důležitost podnikatelských inkubátorů se skrývá v podpoře MSP, kterých je momentálně 20,7 milionu v Evropě. Zaměstnávají celkově 67 % celkového počtu zaměstnanců a vytvářejí 58 % hrubé přidané hodnoty. Právě u firem, které vznikly za podpory podnikatelských inkubátorů je mnohem menší riziko neúspěchu. Procentuální rozdíl zde tvoří 34% větší úspěšnost v prvních 3 letech (Podpořil EFRR úspěšně rozvoj podnikatelských inkubátorů, 2014).
Podnikatelské inkubátory jsou nejčastěji spojovány se start-upy. Definice start-upů jsou často rozlišné. Poměrně specificky definuje start-up Hodboďová (2014): „Start-up je mladá začínající a technologická společnost s inovačním potenciálem“ (Hodboďová, 2014, s. 99).
Tímto nastavuje 2 podmínky, za kterých společnost lze považovat za start-up, a to začínající a technologická společnost. Evropský účetní dvůr definuje start-up takto: „Začínající podnik (tzv. start-up): Nově vytvořený podnik či partnerství provádějící počáteční vývoj svého produktu či služby a realizující průzkum trhu“ (Podpořil EFRR úspěšně rozvoj
28
podnikatelských inkubátorů, 2014, s. 4). Obecněji na základě 3 kritérii definují start-up Luger a Koo (2005): jako novou, aktivní a nezávislou firmu.
Při definici podnikatelského inkubátoru je nutné rozlišovat mezi podnikatelskými inkubátory a technologickými parky, a také výzkumnými centry. Technologické parky a výzkumná centra se zaměřují zejména na velké a nákladné projekty s delším časovým horizontem jejich realizace. Za těmito projekty jsou většinou velké nadnárodní a mezinárodní korporace, státy, mezinárodní univerzity a další. Většina z nich nenabízí asistenční služby, jako již uvedené konzultace a tvorbu podnikatelského plánu, marketingového a obchodního plánu a další (CzechInvest, 2020).
Účetní dvůr definuje podnikatelský inkubátor následovně: „Podnikatelský inkubátor je organizace vytvořená s cílem podporovat úspěšné zakládání a další rozvoj podniků. Často nabízí přístup k fyzické podnikatelské infrastruktuře a dále služby na podporu podnikání vytvořené na míru a příležitosti k vytváření sítí. Inkubátory se navzájem liší, a to v mnoha ohledech, zejména co se týče jimi nabízených inkubačních programů, interní organizace, odvětví hospodářství, na které se specializují, a typu klientů, jimž poskytují služby“ (Podpořil EFRR úspěšně rozvoj podnikatelských inkubátorů, 2014, s. 7).
Další členění je nutné provést mezi podnikatelskými inkubátory a akcelerátory.
Typickým a hlavním členícím znakem je rozdílnost jejich zaměření. Jak již bylo uvedeno, tak podnikatelský inkubátor se zaměřuje na začínající firmy. Nejčastěji ve formě start-upů v raném stádiu jejich vývoje a základním cílem a obsahem spolupráce spočívá v nastavení základních prvků podnikatelské činnosti těchto subjektů. Akcelerátor pomáhá již existujícím malým, a také středním firmám s jejich akcelerací, podle tohoto označení akcelerátor.
S jejich rozvojem a vývojem, nalezením nových obchodních partnerů, optimalizací obchodních aktivit a plánů a jejich marketingových plánů a nastavení jejich cílů (CzechInvest, 2020).
Podnikatelské inkubátory obecně jsou programy určené k tomu, aby malým podnikům pomohly dostat se do ziskové podnikatelské činnosti. Téměř vždy poskytují jak služby, tak pronajímatelům prostor. Služby obvykle zahrnují administrativní pomoc, konzultace a doporučení. Inkubační programy jsou spravovány veřejnými a soukromými agenturami.
Tento model se uplatňuje jak v globálním měřítku, tak v českém podnikatelském prostředí.
29
Podle dostupných zdrojů NBIA v globálním měřítku existoval jako první podnikatelský inkubátor Batavia Industrial Center (Batavia, NY), založený v roce 1959 (NBIA, 2020).
Za inkubační program považujeme: „Speciálně vytvořený dokument, v němž se popisují plánované kroky a opatření pro každý jednotlivý začínající podnik (start-up), který působí v inkubátoru. Cílem inkubačního programu je stanovit podnikatelské cíle pro klientský podnik a definovat škálu cílených zdrojů a služeb, které podpoří jeho rozvoj. Plnění programu a dosahování podnikatelských cílů je monitorováno pomocí ukazatelů“ (Podpořil EFRR úspěšně rozvoj podnikatelských inkubátorů, 2014, s. 4). Pro lepší a konkrétnější představu, jaké jsou úkoly inkubátoru od počátku až po ukončení, slouží následující obrázek.
Obrázek 4: Schematické zobrazení tří fází inkubačního procesu
Zdroj: Podpořil EFRR úspěšně rozvoj podnikatelských inkubátorů, 2014
Existující inkubátory na území České republiky, kdy inkubátor může být samostatný subjekt nebo může být také součástí vědeckotechnického parku:
• Technologický inkubátor VUT v Brně,
• Podnikatelský inkubátor Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci,
• BIC Ostrava,
• Technologické a inovační centrum Zlín,
• Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady,
• Třeboňské inovační centrum,
Předinkubační fáze Inkubace Postinkubační fáze
ο Posouzení inovace
ο Příprava podnikatelského plánu ο Školení
ο Přístup k financování ο Koučing, mentoring a školení
ο Fyzické umístění v inkubátoru, laboratoře a výrobní haly ο Komercializace
ο Pokročilý podnikatelský plán ο Sdružení podnikatelských partnerů
ο Podnikatelský rozvoj ο Internacionalizace ο Clustering ο Vytváření sítí
30
• Vědeckotechnologický park Ostrava,
• BIC Plzeň,
• Podnikatelské a inovační centrum Severní Čechy,
• Inovacentrum,
• Technologické centrum Hradec Králové,
• Technologické inovační centrum ČKD Praha,
• Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání,
• Centrum podpory inovací VŠB – Technické univerzity Ostrava (CzechInvest, 2020).
• Chefstarter,
• ICPI – Inovační centrum a podnikatelský inkubátor,
• Jihočeský vědeckotechnický park,
• Podnikatelská inkubátor Nymburk,
• Podnikatelský inkubátor Vsetín,
• Point One,
• STEEL IT,
• Technologický park a inkubátor VYRTYCH,
• Vědeckotechnický park Brno,
• Vědeckotechnický park Plzeň,
• Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně (Akcelerátory, inkubátory a coworking).
Výše uvedené inkubátory jsou uvedeny bez ohledu na jejich nynější fungování. Slouží jako přehled inkubátorů v České republice za celou dobu působení. V České republice jsou také podnikatelské inkubátory podporované Evropským fondem pro regionální rozvoj. Mezi ně patří: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Podnikatelský inkubátor Vsetín, BIC Ostrava spol. s.r.o., Podnikatelský inkubátor Nymburk příspěvková organizace, South Moravian Innovation centre, STEEL IT Třinec Institut EuroSchola, o.s., TechnoPark Pardubice, k.s., Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., Vědeckotechnický park Roztoky Trigema a.s., VŠB–TU Ostrava, VÚSH, a.s. Podnikatelský inkubátor Brno-Jih.
31
Koncept poskytování je založen také formou obchodní asistence začínajícím společnostem ve sdílení zařízení a nových technologií. Je možné uvést, že majoritní většina podnikatelských inkubátorů, podle firemní praxe mezi 80 – 90 % je neziskových, zbytek jsou ziskové subjekty, které doufají, že budou těžit z náběhového růstu, z rychlé návratnosti investovaných finančních prostředků pro sponzory a pro investory, a že se stanou ziskovými a etablují se v daném segmentu trhu. Obecně je možné uvést, že struktura podnikatelských inkubátorů v českém i globálním měřítku je následující:
• smíšené podnikatelské inkubátory poskytující produkty i služby: 40 – 50 %,
• technologické podnikatelské inkubátory: 30 – 40 %,
• podnikatelské inkubátory jako dodavatelé velkých a nadnárodních firem: 5 – 10 %,
• podnikatelské inkubátory jako servisní organizace: 5 – 10 %,
• podnikatelské inkubátory vysoce technologicky zaměřené a inovativní určené pro vysoce specializované trhy: 2 – 5 %,
• podnikatelské inkubátory určené pro projekty revitalizace: 2 – 5 % (MPO, 2020).
Pro názornost je toto členění uvedeno také v grafické podobě níže.
Graf 6 Členění podnikatelských inkubátorů v ČR
Zdroj: MPO ČR, 2020
32
Z hlediska struktury portfolia klientů pro podnikatelské inkubátory v českém podnikatelském prostředí je možné uvést tyto následovně:
• města a městské aglomerace: 50 %,
• venkov a venkovské aglomerace: 30 %,
• příměstské oblasti a lokality: 20 % (MPO ČR, 2020).
Graf 7 Portfolio klientů podnikatelských inkubátorů v ČR
Zdroj: MPO ČR, 2020
Investiční podpora a sponzorství podnikatelských inkubátorů v českém
podnikatelském prostředí je rozložena podle následující struktury, která je uvedena také graficky níže, zahrnuje:
• akademické instituce: 35 %,
• vládní agentury: 25 %,
• agentury hospodářského rozvoje: 15 %,
• ziskové subjekty: 10 %,
• další a hybridní subjekty: 15 % (CzechInvest, 2020).
33
Graf 8 Investiční podpora a sponzorství podnikatelských inkubátorů v ČR
Zdroj: CzechInvest, 2020
1.6.1 Předpoklady úspěšných podnikatelských inkubátorů
V rámci teoretického vymezení je možné uvést předpoklady pro existenci úspěšného podnikatelského inkubátoru, které je možné shrnout do několika hlavních oblastí. Mezi tyto nejdůležitější pak patří předpoklady uvedené níže.
Předpoklad I.: Efektivní a fungující manažerský tým
Ředitelé nových firem se musí zavázat k budování schopného, dobře fungujícího a efektivního řídícího týmu, který bude využívat silné stránky svých členů. Tým a týmová práce je klíčové, protože ředitelé startupů a podnikatelských inkubátorů musí vzájemně spolupracovat a dohodnout se na směřování nově vznikající firmy z hlediska strategie, efektivního využití disponibilních zdrojů a další. Schopnost rozpoznat slabiny v řídícím týmu, které jsou spojeny s ochotou něco s nimi udělat, je také poměrně důležité.
Podnikatelské subjekty či podnikatelé, kteří byli úspěšní, provedli v poměrně rané fázi důkladné posouzení dovedností a uvědomili si, že potřebují jiné, aby mohli dokončit soubor klíčových činností a dovedností, které by mělo mít vedení takového podnikatelského inkubátoru. Tento názor vychází z firemní praxi a je uplatňován na příklad v TECenter v oblasti technologických služeb v USA (Boise State University, 2020).
34
Je možné sledovat nějaký vztah mezi časem, kdy přijdou k tomuto rozhodnutí, a načasováním prvotního úspěchu podnikatelského inkubátoru. Formulaci strategických záměrů a opatření, stejně jako kvalitního řídícího týmu je nutné provést co nejdříve.
Podnikatel, který si váží svých zaměstnanců, také zvyšuje šanci firmy na úspěch.
Zacházení s úctou a uznáním zaměstnanců předchází vysoké míře fluktuace a pomáhá budovat tým specializovaného personálu.
Předpoklad II.: Adekvátní financování
Financování přímo souvisí s úspěchem začínající firmy startupu nebo podnikatelského inkubátoru a v některých případech se ukazuje jako rozhodující faktor. Firmy často potřebují získat další kapitál v raných fázích svého vývoje, a to často až do vstupu na trh s produktem nebo službou, a to i po něm. Je to ve fázi podnikatelského inkubátoru nebo etapy vývoje firmy, kde není realizován prodej produktů nebo služeb. Pokud se to nepředpokládá, úsilí potřebné k získání těchto finančních prostředků je pro podnikání administrativně náročné.
Mnoho začínajících firem i podnikatelských inkubátorů udělalo chybu, když si mysleli, že jejich výrobky se budou prodávat rychle. Proto příliš pozitivně byl z jejich strany predikován prodej na daném trhu a finanční návratnost nebyla nakonec tak rychlá a vysoká. Začínající firmy z řad start-upů a podnikatelských inkubátorů podceňují cash flow. Firmy, které mají dostatečný kapitál, mohou překlenout problémy s peněžními toky. Firmy se budou rychleji pohybovat směrem k vlastní ziskovosti, budou-li dostatečně financovány (Podnikavost.cz, 2020).
Předpoklad III.: Zaměření na hlavní produkt nebo službu
Přestože může být pro podnikatele obtížné přestat opakovaně pokračovat ve zlepšování produktu či služby nebo diverzifikovat, je důležitější zůstat soustředěný na hlavní strategické cíle začínající firmy nebo podnikatelského inkubátoru. Nově vznikající firma z podnikatelských inkubátorů, často věří, že každý bude chtít to, co vyrábějí nebo jaké služby poskytují, za jakoukoli cenu, kterou stanoví, když se zákazníci / uživatelé ve skutečnosti stávají více diskriminačními v ceně, kvalitě a službách. Mnoho manažerů podnikatelských inkubátorů využívá pro vlastní marketingové plány a jejich realizaci, aby takové firmy a jejich manažeři mohli nabídnout potencionálním klientům produkty a služby tak, aby mohli firmu identifikovat v komparaci s konkurenčními firmami v daném segmentu trhu. Je
35
nezbytné, aby noví podnikatelé formalizovali svůj průzkum trhu a intenzivně se soustředili na dvě nebo tři hlavní tržní příležitosti a charakterizovat pro tyto produkty a služby vhodné strategie, inovační trendy, marketingové strategie a další (MPO, 2020).
Bez takového výzkumu nemůže mít podnikatelský inkubátor nebo začínající firma dostatečné informace, jak dostat produkt nebo službu na daný trh. Úspěšní podnikatelé mají tendenci držet se nejlepších zkušeností ve všech oblastech podnikání. Obklopit se v pracovním týmu v podnikatelském inkubátoru nebo začínající firmě sítí informovaných lidí, včetně dalších podnikatelů, poskytovatelů služeb a poradců. Kvalitní podnikatelé mají touhu po informacích a následně po inovacích ve všech relevantních oblastech směrem k poskytovaným produktům nebo službám. Jsou si jistí při snižování nejistoty a snižování rizika, mají také schopnost kvalitně pracovat s informacemi a predikovat vývoj a možnosti trhu na základě relevantních informací. Ochota používat tyto informace vede často k revizi jejich strategie, s ohledem na změny dané firmy nebo trhu, a ke zlepšení silných stránek a eliminaci slabých stránek, případně využití příležitostí a řešení hrozeb (MPO,2020).
Předpoklad IV.: Efektivní správa financí
Aktivní zapojení do finančních řešení začínající firmy a podnikatelského inkubátoru je důležité pro řádná a dobře informovaná finanční rozhodnutí. Ředitelé, kteří mají pod kontrolou účetní knihy svých začínajících firem a udržují krok s účetními závěrkami, dokážou lépe předvídat potřeby peněžních toků. Udržet krok s finančním zdravím firem jde ruku v ruce se skromností a setkáváním se s mnoha manažery. Pokud má podnikatelský inkubátor nebo začínající firma dobrý nápad je vhodné nakoupit specializované vybavení nebo smluvně uzavírat jedinečné projekty specialistům. Aby byl podnikatel úspěšný, musí manažeři souhlasit s tím, že musí být souladu s korporátní strategií firmy a umět pracovat s informačními technologiemi firmy, musí mít znalost produktů nebo služeb dané firmy a musí být ochoten sdílet tyto informace se zaměstnanci a s potenciálními zákazníky, sponzory a mentory. Podnikatel musí svou podnikatelskou činnosti sladit ve vztahu k rodině. Cesta k úspěchu bude vyžadovat rizika a určité náklady pro začínající firmu nebo podnikatelský inkubátor (MPO, 2020).
36
1.6.2 Ekonomický význam podnikatelských inkubátorů
Koncepce a praxe podnikatelské inkubace a podnikatelských inkubátorů jako pomoc při zahájení podnikatelské činnosti pro malé začínající firmy byla zavedena ve vyspělých zemích před více než 60 lety, jak již bylo uvedeno výše. Důvody této činnosti lze obecně primárně označit jako ekonomické. Zakladatelem současné inovační koncepce Schumpeter formuloval nejprve význam inovací v ekonomických cyklech, považovaný za podnikání se specifickým důraz na inovace. Podle jeho názoru se inovace zabývá, a to i ve vztahu k současným podnikatelským inkubátorům těmito oblastmi:
• nové produkty,
• nové služby,
• nové výrobní metody,
• nové trhy a přístup na nové trhy,
• nová forma organizace,
• další specifické změny podle podnikatelské činnosti (Podnikavost, 2020).
Úspěšná inovace a její následná komercializace je velmi důležitá k dosažení udržitelného růstu konkrétní organizace podnikatelského inkubátoru v rámci daného státu. Vyžaduje to spolupráci mezi univerzitami, vládou a soukromým průmyslem. Tito tři partneři pracují na základě inovačních podnětů s různými systémy odměňování a často mají různé zájmy a očekávání. Zájem o podnikatelské inkubátory spočívá částečně v úloze malých podniků ve většině místních ekonomik, například ve vytváření pracovních míst a vytváření inovací.
Kromě toho lze malé podniky rozvíjet ve větším počtu rychleji než větší podniky, které často nepodnikají na regionální úrovni.
Podnikatelské inkubátory jsou nástrojem pomoci místním podnikatelům, protože představují místní ekonomiku a její aktuální možnosti a s větší pravděpodobností si budou udržovat svou činnost na místní úrovni než nadnárodní podniky. Kromě toho může podpora vytváření malých místních podniků pomoci místně zapojit mladé podnikatele tím, že se zamezí ztrátě specializovaných dovedností v některých regionech v rámci daného státu.
Existuje však riziko, že v prvních čtyřech letech provozu padne a zanikne okolo 50 % malých podniků. Tato realita má rozmanité důsledky pro místní ekonomický rozvoj v následujících
37
aspektech, stejně tak existují různé důvody, které mohou být u jednotlivých malých podniků i individualizované z hlediska podmínek daného malého podniku, konkrétně:
• malé podniky jsou důležité, protože mohou vytvářet zaměstnání pro obyvatele jak na úrovni státu, tak zejména v regionálním měřítku,
• malé podniky často provádějí činnosti v oblasti technologických inovací nebo v uměleckých nebo tvůrčích oblastech, které pro provoz podniku nevyžadují mnoho zdrojů nebo tyto zdroje dokáží optimalizovat či outsourcingovat,
• rozvoj malých podniků přispívá k vytváření místního a regionálního ekonomického kapitálu, zejména specializované znalosti a značky v různých tržních segmentech od technologických inovací až po cestovní ruch.
• je třeba vyvinout značné úsilí, aby se zajistilo, že vytvořené malé podniky budou existovat stabilně, bez výkyvů ve vedení, že bude nastaveno strategické řízení jako předpoklad pro efektivní správu disponibilních zdrojů a jejich využití,
• vzhledem k riziku selhání malých podniků by se podnikatelské inkubátory neměly považovat za základní kámen strategie hospodářského rozvoje, ale spíše za příspěvek k úsilí o podporu rozvoje malých a středních podniků v dané komunitě (MPO, 2020).
Podnikatelské inkubátory jsou společným základem mezi výzkumnou ekonomikou a komerční ekonomikou. Účel podnikatelského a obchodního inkubátorového centra je pěstovat nové startupové firmy jako nově vznikající podniky tím, že je obklopují inovační ekosystémy. Každé nové podnikání má příležitost se spojit s obchodním a podnikatelským inkubátorem. Podnikatelské a obchodní inkubátory poskytují mnoho důležitých služeb pro zahájení činnosti nově vznikajícího malého podniku. Některé z těchto služeb jsou zdarma, ale většina z nich je nabízena za zvýhodněnou cenu, nebo jinak výhodných podmínek spočívajících v získání finanční investice nebo finančního sponzorství. Podnikatelské inkubační centra poskytují novým malým podnikům prostředí podporující kulturu města, inovace, výzkum a kreativní přístupy.
Inkubace představuje proces, který má tendenci být aktivován, kdykoli je potřeba podporovat podnikatelé při rozvoji jeho vlastního podnikání. Proces nebo jeho části jsou zavedeny kdykoli je potřeba podporovat budoucí podnikatele, aby přemýšleli a dále rozvíjeli svůj vlastní podnikatelský nápad a přeměnit jej na životaschopnou a udržitelnou činnost.
38
Postupně tak vzniká malý podnik, který je nutné v rané fázi jeho existence postupně stabilizovat, aby byl schopen, v co nejkratší době začít generovat zisk a postupně se stával ziskovým podnikem. Jak již bylo uvedeno, tento proces má mnoho problematických oblastí a úskalí, které mohou vést k ukončení podnikatelské činnosti takového malého podniku (MPO,2020).
Z ekonomického hlediska mají význam podnikatelské inkubátory založené na inovacích a na jejich podpoře. V těchto případech je vhodné na podnikatele nahlížet jako na agenty změny, jejichž činností a rozsahem je vývoj inovačního procesu a inovačních přístupů v rámci organizace malé firmy. Měly by vytvářet hodnotu z inovativního nápadu v kontextu změn ekonomického a technologického vývoje a do jisté míry eliminovat riziko nejistoty a tržní prostředí daného státu je spouštěčem toho, aby k inovacím v daném trhu a jeho tržních segmentech docházelo jako součást podpory malých a středních podniků nejprve v raných fázích jejich existence a následné stabilizační fáze (MPO,2020).
Inovační inkubátory fungují jako aktivní průnik mezi soubory inovací a podnikatelskými aktivitami podporujícími podnikatele a je možné profitovat z přidané hodnoty inovativních nápadů. Inkubátory založené na inovacích podporují inovativní podnikání a podnikatelské projekty, které by mohly být technologicky nebo ne technologicky orientované, a celkově tak rozvíjejí ekonomický potencionál inovačního podnikání v rámci dané ekonomiky daného státu. Technologické inkubátory jsou variantou tradičních podnikových inkubačních schémat a zaměřeny jsou zejména na technologicky orientované podnikatelé v rané a počáteční fázi vývoje jejich podniků ve fázi existence podniku do jednoho roku a poskytování pracovního prostoru. Tyto jsou za zvýhodněných a flexibilních podmínek, sdílení zařízení a rozsahu podnikání, stejně jako rozsahu poskytované služby a poskytované podpory (MPO,2020).
Při podpoře malého a středního podnikání v raných fázích jejich vývoje je vhodné vycházet ze skutečností inkubátorových center ve světovém měřítku založené na spolupráci mezi univerzitami a podnikatelským prostředím daného státu a daným nově vznikajícím podnikem. Tento inovační model je předmětem zájmu odborníků, ale také podnikatelských subjektů a dalších zainteresovaných stran ve vztahu k tvorbě efektivních nástrojů tvorby
