UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNċ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Financování pĜíspČvkových organizací krajĤ v sociálních službách

(1)

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍN ċ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ

Institut mezioborových studií Brno

Financování p Ĝ ísp Č vkových organizací kraj Ĥ v sociálních službách

BAKALÁ ě SKÁ PRÁCE

Vedoucí bakaláĜské práce: Vypracoval:

Mgr. JiĜí Bína VČra Petráková

Brno 2011

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma „Financování pĜíspČvkových organizací krajĤ v sociálních službách“ zpracovala samostatnČ a použila jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenĤ a literatury, který je souþástí této bakaláĜské práce.

Elektronická a tištČná verze bakaláĜské práce jsou totožné.

Brno 22. 4. 2011

………..

VČra Petráková

(3)

Pod Č kování

DČkuji panu Mgr. JiĜímu Bínovi za velmi užiteþnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl pĜi zpracování mé bakaláĜské práce.

ChtČla bych podČkovat svému manželovi, rodinČ, Ĝeditelce Domova bez zámku NámČšĢ nad Oslavou paní Bc. AlenČ Brožkové a kolegĤm z práce, za morální podporu a pomoc, kterou mi poskytli pĜi zpracování mé bakaláĜské práce, a které si nesmírnČ vážím.

VČra Petráková

(4)

OBSAH

Úvod ……….. 3

1. PĜíspČvkové organizace 1.1 Charakteristika pĜíspČvkových organizací ………. 6

1.2 Vznik, zmČna a zánik pĜíspČvkových organizací ……….. 9

1.3 HospodaĜení pĜíspČvkových organizací ……… 12

1.4 Majetek pĜíspČvkových organizací ……… 17

2. Poskytování sociálních služeb 2.1 Sociální služby ……….. 18

2.2 DĜívČjší právní úprava sociálních služeb platná do konce roku 2006 a její nedostatky ……….. 20

2.3 Zákon o sociálních službách a jeho koncepce ……… 30

3. Financování pĜíspČvkových organizací 3.1 Financování pĜíspČvkových organizací zĜízených kraji v sociálních službách do konce roku 2006 ………. 31

3.2 Financování pĜíspČvkových organizací zĜízených kraji v sociálních službách po roce 2007 ……… 37

3.3 Rozpoþet ……… 39

4. Tabulková þást 4.1 Rozpoþet pĜíspČvkové organizace roku 2006 ……… 42

4.2 Rozpoþet pĜíspČvkové organizace roku 2010 ……… 45

ZávČr ………... 48

Resumé ……… 49

Anotace ……… 50

Seznam použité literatury ……….. 52

Seznam pĜíloh ……….. 53

(5)

Úvod

ÚzemnČ samosprávné celky, kraje a obce mohou k plnČní úkolĤ v samostatné pĤsobnosti zakládat a zĜizovat organizaþní složky jako zaĜízení bez právní subjektivity, pĜíspČvkové organizace, obchodní spoleþností, obecnČ prospČšné spoleþnosti, školské právnické osoby, veĜejné výzkumné instituce a veĜejná ústavní zdravotnická zaĜízení.

KromČ toho se územní samosprávné celky mohou spolu s jinými osobami stát úþastníky (spoleþníky) na þinnostech jiných osob, zejména obchodních spoleþností nebo obecnČ prospČšných spoleþností, na jejichž þinnosti se podílí svým majetkem vþetnČ penČžních prostĜedkĤ.

Ve své bakaláĜské práci se budu nadále zabývat pouze pĜíspČvkovými organizacemi zĜízenými kraji. Jelikož je tato problematika pomČrnČ rozsáhlá, zamČĜila jsem se na jejich financování. KonkrétnČ na vícezdrojové financování pĜíspČvkových organizací poskytujících sociální služby ve smyslu zákona þ. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákona o sociálních službách“). Tento zákon sebou pĜinesl celou Ĝadu podstatných zmČn, jak ve zpĤsobu poskytování sociálních služeb, tak i Ĝadu zmČn týkající zpĤsobu a zdrojĤ financování poskytovaných sociálních služeb. Toto téma je stále velmi aktuální a diskutované, pĜedevším v souvislosti s reformou veĜejných financí, která má pĜinést celou Ĝadu úsporných opatĜení i v oblasti sociálních služeb.

Objektivní spoleþenské faktory dle profesora Krause jsou charakterizovány pĜedevším ekonomickými a politickými pomČry. PĤsobí na utváĜení zpĤsobu života i v sociální sféĜe.

Úvodní þást své práce vČnuji obecné charakteristice pĜíspČvkových organizací, jako jsou jejich povinnosti, problematika týkající se vzniku, zmČny a zániku. Poté se budu vČnovat majetku, hospodaĜení pĜíspČvkových organizací, tvorbČ a použití fondĤ. Rozsáhlá þást bude soustĜedČna na oblast sociální péþe, její popis, dĜívČjší právní úprava a pĜedevším koncepþní zmČny, které pĜinesl zákon o sociálních službách. Jedná se o pĜíspČvek na péþi, zcela nová dávka, poskytována osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, jehož prostĜednictvím si mĤže ten, kdo potĜebuje sociální služby, tyto obstarat a uhradit. Byla pĜijata nová kategorizace sociálních služeb. Do vztahu mezi poskytovatelem a pĜíjemcem sociálních služeb byl zaveden smluvní princip, o

(6)

poskytování sociální služby se uzavírá smlouva. NovČ vznikl systém registrace, bez kterého nemĤže žádná organizace ani fyzická osoba provozovat sociální služby.

Vzhledem k tomu, že sociální služby jsou poskytovány velmi zranitelným lidem, je žádoucí, aby stát tyto osoby chránil. Zákon jako kontrolní instituci zĜídil inspekci sociálních služeb.

Hlavní a stČžejní þástí mé práce bude tvoĜit popis samotného vícezdrojového financování. Systém financování sociální péþe do konce roku 2006 byl velmi roztĜíštČný, nČkteré zdroje plynuly obcím a krajĤm, jiné zdroje plynuly pĜímo poskytovatelĤm sociálních služeb a systém se stával stále více neúnosným. Bylo proto nezbytné tuto oblast právnČ upravit. PĜijetím zákona o sociálních službách došlo i k úpravČ financování sociálních služeb. Jedním ze zámČrĤ zákona bylo financovat služby sociální peþe pĜedevším ze zdrojĤ klientĤ (vþetnČ státních dávek) ve výši, která pokryje bČžné provozní náklady poskytovatelĤ. Financování ze státního rozpoþtu mČlo být jen doplĖkové a mČlo zabezpeþovat kvalitní rozvoj služeb nebo upravovat specifické rozdíly dané regionem nebo cílovou skupinou. Kladu si otázku, zda byl tento zámČr skuteþnČ naplnČn. Zda se poskytovatelé sociálních služeb stali na úþelové dotací ze státního rozpoþtu nezávislí, nebo zda její výše má sestupnou tendenci? Zákon dále pĜedkládá zmČny struktury pĜíjmĤ, hlavním zdrojem jsou již zmiĖované pĜíjmy od uživatelĤ, dále pĜíjmy od zdravotních pojišĢoven, pĜíspČvek na provoz od zĜizovatele a na dokrytí provozních nákladĤ je možné žádat o úþelovou dotaci ze státního rozpoþtu.

PromČna této struktury zdrojĤ pĜíjmĤ by mČla být patrná z praktického srovnání rozpoþtĤ tabulkové þásti mé bakaláĜské práce. Jedná se o rozpoþet Ústavu sociální péþe Jinošov, pĜíspČvkové organizace, která je zĜízena krajem Vysoþina. Od 1. 1. 2011 poskytuje sociální služby pod novým názvem Domov bez zámku. Pracuji již osmým rokem, na pozici ekonomky, v tomto zaĜízení, poskytujeme v souþasné dobČ dvČ sociální služby, domov pro osoby se zdravotním postižením a chránČné bydlení.

NČkteré své zkušenosti a konkrétní poznatky, pĜedevším v oblasti hospodaĜení a financování pĜíspČvkové organizace, které jsem získala, bych ráda využila a zapracovala do své bakaláĜské práce.

(7)

1. P Ĝ ísp Č vkové organizace

1.1. Charakteristika p Ĝ ísp Č vkových organizací

PĜíspČvkové organizace jsou souþástí neziskové sféry. Jsou právnickými osobami veĜejného práva zĜízenými k plnČní úkolĤ ve veĜejném zájmu. Jejich prostĜednictvím ýeská republika a územní samosprávné celky, kraje a obce zabezpeþují plnČní svých povinností vĤþi spoleþnosti. NevytváĜejí hrubý domácí produkt, ale naopak z nČj þerpají formou dotací a pĜíspČvkĤ pro pokrytí svých potĜeb.¹

„PĜíspČvková organizace je povinna:

a) Plnit urþené úkoly nejhospodárnČjším zpĤsobem a dodržovat stanovené finanþní vztahy ke státnímu rozpoþtu,

b) vynakládat penČžní prostĜedky, které má k dispozici, jen na úþely, na které jsou urþeny, a to na krytí nezbytných potĜeb, na krytí opatĜení nutných k zabezpeþení nerušeného chodu pĜíspČvkové organizace,

c) dodržet, aby úhrady, ke kterým se pĜíspČvková organizace zaváže v úþetním období (bČžném roce), nepĜekraþovaly její rozpoþet na pĜíslušné úþetní období, d) uþinit v pĜípadČ, že skuteþná výše výnosĤ a nákladĤ v prĤbČhu rozpoþtového

roku neodpovídá jejich rozpoþtované výši a je pĜedpoklad, že mĤže být zhoršen rozpoþtovaný hospodáĜský výsledek, taková opatĜení, která zajistí jeho vyrovnání,

e) do 10 pracovních dnĤ po pĜipsání þástky na její úþet odvést pĜíjmy z prodeje nemovitého majetku ýeské republiky, se kterým je pĜíslušná hospodaĜit;

výjimku tvoĜí z prodeje nemovitého majetku, který pĜíspČvková organizace získala darem nebo dČdictvím.“²

1 Podhorský, J., Svobodová, J., Úþetnictví pĜíspČvkových organizací, 2003, s. 12.

(8)

„PĜíspČvkové organizace pĤsobí pĜedevším v oblasti:

• zdravotnictví,

• sociální péþe,

• vČdy a výzkumu,

• školství,

• kultury, obrany a bezpeþnosti

• a v dalších oblastech.“³

Finanþní vztahy mezi pĜíspČvkovou organizací a jejím zĜizovatelem jsou zĜizovatelem stanovené. Jedná se o pĜíspČvek na provoz, odvod z provozu, individuální systémové dotace na financování programĤ a akcí, návratná finanþní výpomoc a odvod z odpisĤ. PĜíspČvek na provoz se poskytuje v pĜípadČ, že rozpoþtované náklady bez poskytnuté dotace ze státního rozpoþtu pĜekraþují rozpoþtované výnosy. U odvodu z provozu je tomu naopak, zĜizovatel jej naĜídí tehdy, jestliže rozpoþtované výnosy pĜekraþují rozpoþtované náklady. Pokud je finanþní výpomoc poskytnuta, napĜíklad k úhradČ zhoršeného hospodáĜského výsledku, je nutné jí vrátit do konce rozpoþtového roku (úþetního období), v nČmž mČl být zhoršený hospodáĜský výsledek uhrazen.

Odvod z odpisĤ stanovuje zĜizovatel, jestliže se nepoþítá s dalším rozvojem þinností pĜíspČvkové organizace, nebo se uvažuje o jejím zrušení, v poslední ĜadČ, pokud objem odpisĤ vysoce pĜekraþuje potĜeby pĜíspČvkové organizace.⁴

Ve své bakaláĜské práci se zabývám pĜíspČvkovými organizacemi zĜízenými krajem, kdy „Kraj je vyšším územním samosprávnými celkem.⁵ Je územním spoleþenstvím obþanĤ, náleží mu právo na samosprávu, kterou vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potĜebami kraje. Kraj je veĜejnoprávní korporací, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovČdnost z tČchto vztahĤ vyplývající. Kraj má vlastní majetek, vlastní pĜíjmy vymezené zákonem a hospodaĜí

5 Zákon þ. 347/1997 Sb., o vytvoĜení vyšších územních samosprávných celkĤ a o zmČnČ ústavního zákona ýeské národní rady þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(9)

samostatnČ v souladu se zákonem podle vlastního rozpoþtu.“⁶Vrcholným orgánem je zastupitelstvo kraje.

Jak jsem již v úvodu uvedla kraje k plnČní svých úkolĤ, k hospodáĜskému využívání svého majetku a k zabezpeþení veĜejnČ prospČšných þinností zĜizují vlastní organizaþní složky, jako svá zaĜízení bez právní subjektivity, zĜizují pĜíspČvkové organizace jako právnické osoby; které zpravidla ve své þinnosti nevytváĜejí zisk;

zakládají obchodní spoleþnosti – akciové spoleþnosti a spoleþnosti s ruþením omezeným; zakládají obecnČ prospČšné spoleþnosti podle zákona o obecnČ prospČšných spoleþnostech; zĜizují školské právnické osoby podle školského zákona; zĜizují veĜejné výzkumné instituce podle zákona o veĜejných výzkumných institucích; zĜizují veĜejná ústavní zdravotnická zaĜízení podle zákona o veĜejných neziskových ústavních zdravotnických zaĜízeních; spoleþenským podílem se úþastní na þinnostech jiných osob, opČt jen akciových spoleþností, spoleþností s ruþením omezeným a obecnČ prospČšných spoleþností. Na jejich þinnosti se podílí svým majetkem vþetnČ penČžních prostĜedkĤ.⁷

„Ve výše uvedených pĜípadech záleží na rozhodnutí kraje nebo obce, jakým zpĤsobem budou zĜizované nebo zakládané spoleþnosti hospodaĜit a s jakým majetkem.“⁸

Vzhledem k tomu, že se, v roce 2001, pĜesunula þásteþnČ funkce zĜizovatele ze státu na kraj, došlo k pĜechodu státních pĜíspČvkových organizací a organizaþních složek státu, na jednotlivé kraje a to vþetnČ veškerých práv a závazkĤ, zejména školy a školská zaĜízení. Od 1.1.2003 se obce a kraje staly zĜizovateli i vČtšiny zaĜízení sociální péþe, ke kterým do té doby plnily funkci zĜizovatele Okresní úĜady. ZĜizovateli zaĜízení poskytujících sociální služby v rezortním pojetí mohou být v ýR, kraje, obce a Ministerstvo práce a sociálních vČcí (dále jen MPSV). MPSV je v souþasnosti zĜizovatelem specializovaných ústavĤ s celostátní pĤsobností. Obce a kraje mohou zĜizovat v rámci své samostatné pĤsobnosti sociální služby buć jako vlastní organizaþní složky bez právní subjektivity, nebo jako pĜíspČvkové organizace, které mají samostatnou právní subjektivitu.

6 RĤžiþková, R., Neziskové organizace, 2009, s. 69-70.

7 Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

8 RĤžiþková, R., Neziskové organizace, 2009, s. 70.

(10)

První možnost, forma organizaþní složky, se využívá spíše v pĜípadech, kdy jde o službu nenároþnou na personál, prostory a techniku. Pokud má kraj nebo obec zĜizovat službu v tČchto ohledech nároþnou, je vhodnČjší forma samostatné pĜíspČvkové organizace.

Kraj Vysoþina byl od zaþátku roku 2003 zĜizovatelem pĜíspČvkových organizací v sociálních službách, ale nČkteré z nich byly pĜíliš velké a zabezpeþovaly sociální služby na území celého okresu. Proto na základČ usnesení Zastupitelstva kraje Vysoþina þ. 256/04/2003/ZK bylo rozhodnuto o rozdČlení Okresního ústavu sociálních služeb TĜebíþ, pĜíspČvková organizace a schváleno zĜízení nástupnických organizací – pČti domovĤ pro seniory a dvou ústavĤ sociální péþe. Jednou s tČchto nástupnických organizací byl i Ústav sociální péþe Jinošov, který má, od 1.1.2011, zĜizovatelem novČ schválený název Domov bez zámku NámČšĢ nad Oslavou, ve kterém, jak jsem již ve svém úvodu uvedla, již osmým rokem pracuji. Podobný proces probČhl i v jiných okresech kraje Vysoþina.

1.2. Vznik, zm Č na a zánik p Ĝ ísp Č vkových organizací

ZĜízení pĜíspČvkové organizace

Pokud se kraj rozhodne zĜídit pĜíspČvkovou organizaci, je jeho povinností vydat zĜizovací listinu této právnické osoby. Rozhodnuti o zĜízení pĜíspČvkové organizace a schválení zĜizovací listiny (jakož i jejich zmČn) je výhradní pravomocí zastupitelstva kraje. Organizace tedy vzniká dnem uvedeným v rozhodnutí.

Povinností zĜizovatele, kterými jsou územnČ samosprávné celky, obce a kraje, je také podaní návrhu na zápis organizace do obchodního rejstĜíku⁹ a zveĜejnČní informací o zĜízení pĜíspČvkové organizace a znČní zĜizovací listiny v ÚstĜedním vČstníku ýR, toto oznámení musí být podáno do 15 dnĤ ode dne, kdy k uvedené skuteþnosti došlo.

9 § 1 vyhlášky MV þ. 250/2005 Sb., o závazných formuláĜích na podávání návrhĤ na zápis do obchodního rejstĜíku, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.⁴ § 7 písm. b) zákona þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (rozpoþtová pravidla).

(11)

Náležitosti zĜizovací listiny

„ZĜizovatel vydá o vzniku pĜíspČvkové organizace zĜizovací listinu, která musí obsahovat zejména tyto náležitosti: úplný název zĜizovatele, název a sídlo pĜíspČvkové organizace, identifikaþní þíslo, vymezení hlavního úþelu, oznaþení statutárního orgánu a zpĤsob, jakým vystupuje jménem organizace, vymezení majetku, okruhy doplĖkové þinnosti, vymezení doby, na kterou je organizace zĜízena.“¹⁰

Souþástí zĜizovací listiny musí být vymezení majetku, který je ve vlastnictví zĜizovatele a který pĜedá pĜíspČvkové organizaci k hospodaĜení a souþasnČ vymezení takových majetkových práv, jež jim umožní, aby se svČĜeným majetkem mohly plnit hlavní úþel, k nČmuž byly zĜízeny.

Efektivním a ekonomicky úþelným využitím, s péþí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho další investiþní výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou pĜedmČtem þinnosti organizace, práva a povinnosti spojená s pĜípadným pronajímáním svČĜeného majetku jiným subjektĤm a podobnČ.

DĤležitou souþástí zejména pro finanþní hospodaĜení pĜíspČvkové organizace je vymezení okruhĤ doplĖkové þinnosti navazujících na hlavní úþel pĜíspČvkové organizace, kterou jí zĜizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodáĜské možnosti a odbornost svých zamČstnancĤ, tato þinnost nesmí narušovat

plnČní hlavních úþelĤ organizace a sleduje se oddČlenČ.¹¹Tato možnost není využívána všemi pĜíspČvkovými organizacemi, pouze tam, kde je to skuteþnČ úþelné.

Zrušení pĜíspČvkové organizace

ZĜizovatel v pĜípadČ potĜeby mĤže rozhodnout o slouþení, splynutí nebo úplném zrušení pĜíspČvkové organizace. „K výše uvedeným právním krokĤm dochází dnem urþeným zĜizovatelem v rozhodnutí, jímž též urþí, v jakém rozsahu pĜecházejí práva a

10 Motyþková, Z., Borlová. I., PĜíspČvkové organizace 2008, 2008, s. 17.

(12)

povinnosti na nové anebo pĜejímající organizace, pĜi zrušení pak na samého zĜizovatele.“¹²

Zrušení je možné ve dvou pĜípadech. Je-li pĜíspČvková organizace zĜízena na dobu urþitou, pak její existence konþí datem uvedeným v rozhodnutí zastupitelstva a o jejím zĜízení a ve zĜizovací listinČ.

Je-li pĜíspČvková organizace zĜízena na dobu neurþitou a zĜizovatel se rozhodne k jejímu zrušení, pak zastupitelstvo kraje tento zámČr projedná a rozhodne svým usnesením o termínu ukonþení existence pĜíspČvkové organizace.

„V obou uvedených pĜípadech je nutné zapoþít kroky vedoucí k ukonþení existence právnické osoby nČkolik mČsícĤ pĜed datem, ke kterému pĜíspČvková organizace zanikne. Délka doby, po kterou budou trvat potĜebné þinnosti, vyplývá napĜíklad ze lhĤt uvedených v zákoníku práce; z doby, po kterou bude trvat inventarizace majetku a závazkĤ; ukonþení úþetnictví; oznámení o zániku právnické osoby na všechna místa, kde je evidována a podobnČ.^“13

Další možností je transformace pĜíspČvkové organizace na neziskový soukromoprávní subjekt, jako napĜíklad obecnČ prospČšné právnické osoby, obþanská sdružení, církevní právnické osoby, nebo neziskové organizace mající napĜíklad akciovou formu, zajišĢující veĜejnČ prospČšné þinnosti.

1.3. Hospoda Ĝ ení p Ĝ ísp Č vkových organizací

„PĜíspČvková organizace hospodaĜí s penČžními prostĜedky získanými hlavní þinností a s penČžními prostĜedky pĜijatými z rozpoþtu svého zĜizovatele. Dále pĜíspČvková organizace hospodaĜí s prostĜedky svých fondĤ, s penČžitými dary fyzických a právnických osob, pokud jejich pĜijetí schválí zĜizovatel, vþetnČ penČžních

13 Motyþková, Z., Borlová. I., PĜíspČvkové organizace 2008, 2008, s. 21.

(13)

prostĜedkĤ poskytnutých z Národního fondu ze zahraniþí.“¹⁴ S penČžními prostĜedky ze státního rozpoþtu vyplácenými prostĜednictvím pĜíslušného ministerstva formou poskytnutých dotací, nebo z prostĜedkĤ získaných prostĜednictvím grantových programĤ. Pokud pĜíspČvková organizace vytváĜí ve své doplĖkové þinnosti zisk, mĤže jej použít ve prospČch své hlavní þinnosti, zĜizovatel však mĤže povolit jiné využití tohoto zdroje. Dalším penČžním prostĜedkem je pĜíspČvek na provoz, který poskytuje zĜizovatel v návaznosti na výkony a jiná kritéria podle potĜeb pĜíspČvkové organizace.¹⁵

HospodaĜení se Ĝídí jejím rozpoþtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný.

Rozpoþet mĤže zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou pĜedmČtem její hlavní þinnosti. PĜíspČvková organizace je povinna dbát, aby plnila urþené úkoly nejhospodárnČjším zpĤsobem a dodržela stanovené finanþní vztahy ke svému zĜizovateli. Úkoly, ke kterým se zaváže v bČžném roce, nesmí pĜekraþovat její rozpoþet na daný rok.

„ZĜizovatel mĤže organizaci uložit odvod do svého rozpoþtu, a to v tČchto pĜípadech:

a) jestliže plánované výnosy pĜekraþují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpoþtu,

b) její investiþní zdroje jsou vČtší, než je jejich potĜeba užití podle rozhodnutí zĜizovatele,

c) nebo porušila rozpoþtovou kázeĖ – té se organizace dopustí tím, že

- použije finanþní prostĜedky, které obdrží z rozpoþtu svého zĜizovatele, v rozporu se stanoveným úþelem;

- pĜevede do svého penČžního fondu více finanþních prostĜedkĤ, než stanoví zákon nebo než rozhodl zĜizovatel;

- použije prostĜedky svého penČžního fondu na jiný úþel, než stanoví zákon nebo jiný právní pĜedpis;

- použije své provozní prostĜedky na úþel, na který mČly být použity prostĜedky jejího penČžního fondu;

14 § 28 odst. 1 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

15 § 28 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(14)

- nebo pĜekroþí stanovený nebo pĜípustný objem prostĜedkĤ na platy, pokud toto pĜekroþení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odmČn.“¹⁶

ZĜizovatel uloží organizaci odvod do svého rozpoþtu, ve výši neoprávnČnČ použitých prostĜedkĤ, a to nejpozdČji do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpoþtové káznČ zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

PĜíspČvková organizace hospodaĜí s prostĜedky svých fondĤ, které si v prĤbČhu své þinnosti vytváĜí, jsou to:

a) rezervní fond b) investiþní fond c) fond odmČn

d) fond kulturních a sociálních potĜeb.¹⁷

Rezervní fond

Se tvoĜí ze zlepšeného výsledku hospodaĜení pĜíspČvkové organizace, na základČ schválení jeho výše zĜizovatelem po skonþení roku. Zlepšený výsledek hospodaĜení je vytvoĜen, jestliže skuteþné výnosy hospodaĜení jsou vČtší než její provozní náklady.

RozdČlení zlepšeného výsledku hospodaĜení do rezervního fondu a fondu odmČn schvaluje zĜizovatel. Organizace má však možnost, dle jejich vlastních potĜeb rozdČlení navrhnout. Dalším zdrojem rezervního fondu mohou být penČžní dary. Fond pĜíspČvková organizace používá k dalšímu rozvoji své þinnosti, k þasovému pĜeklenutí rozdílĤ mezi výnosy a náklady, pĜípadnČ k úhradČ sankcí uložených za porušení rozpoþtové káznČ, nebo k úhradČ své ztráty za pĜedchozí léta. ZĜizovatel mĤže dát organizaci souhlas k tomu, aby þást svého rezervního fondu použila k posílení svého investiþního fondu.¹⁸

16 § 28, odst. 6, 7, zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(15)

Investiþní fond

VytváĜí pĜíspČvková organizace k financování svých investiþních potĜeb. Jeho zdrojem jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, provádČné dle zĜizovatelem schváleného odpisového plánu, investiþní dotace z rozpoþtu zĜizovatele, investiþní pĜíspČvky ze státních fondĤ, výnosy z prodeje svČĜeného dlouhodobého majetku, jestliže to zĜizovatel podle svého rozhodnutí pĜipustí, dále dary a pĜíspČvky od jiných subjektĤ, urþené pouze k investiþním úþelĤm, výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví pĜíspČvkové organizace a pĜípadnČ pĜevody z rezervního fondu, ve výši povolené zĜizovatelem.¹⁹

ProstĜedky fondu jsou používány k financování investiþních výdajĤ, k posílení zdrojĤ urþených na financování údržby a oprav majetku, který pĜíspČvková organizace používá pro svoji þinnost, takto použité prostĜedky se pak pĜevádČjí do výnosĤ organizace. ZĜizovatel mĤže naĜídit odvod z investiþního fondu do svého rozpoþtu, napĜíklad pokud objem odpisĤ vysoce pĜekraþuje reálnou potĜebu pĜíspČvkové organizace obnovy dlouhodobého majetku. Odvod mĤže zĜizovatel naĜídit pouze v bČžném roce, a to do výše zdrojĤ v tomto roce vytvoĜených.²⁰

Fond odmČn

„Je tvoĜen ze zlepšeného výsledku hospodaĜení pĜíspČvkové organizace, do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo pĜípustného objemu prostĜedkĤ na platy. Tvorbu fondu odmČn provede pĜíspČvková organizace na základČ schválení výše zlepšeného výsledku hospodaĜení a jeho rozdČlení zĜizovatelem. Z fondu se hradí odmČny zamČstnancĤm.“²¹ PĜednostnČ se hradí pĜekroþení prostĜedkĤ na platy, jehož výše se zjišĢuje podle zvláštního právního pĜedpisu.²²

19 § 31, odst. 1, zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

20 § 31, odst. 2, zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

22 NaĜízení vlády þ. 48/1995 Sb., o usmČrĖování výše prostĜedkĤ vynakládaných na platy a odmČny za pracovní pohotovost v rozpoþtových a nČkterých dalších organizacích a orgánech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(16)

Fond kulturních a sociálních potĜeb

Základním pĜídČlem je 1 % roþního objemu nákladĤ zúþtovaných na platy a náhrady platĤ, popĜípadČ na mzdy a náhrady mzdy a odmČny za pracovní pohotovost, na odmČny a ostatní plnČní za vykonanou práci. V prĤbČhu roku je základní pĜídČl úþtován mČsíþnČ na základČ skuteþnČ zúþtovaného objemu nákladĤ na platy. Je tvoĜen k zabezpeþování kulturních, sociálních a dalších potĜeb a je urþen zamČstnancĤm v pracovním pomČru v pĜíspČvkové organizaci, dĤchodcĤm, kteĜí pĜi prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního dĤchodu pracovali u pĜíspČvkové organizace, popĜípadČ rodinným pĜíslušníkĤm zamČstnancĤ a jiným fyzickým i právnickým osobám.²³ Z fondu lze pĜispívat napĜíklad na kulturní, tČlovýchovné, sportovní akce, vþetnČ dopravy na tyto akce, rekreace, pobyty v tuzemsku i zahraniþí, na stravování, dary pĜi pĜíležitosti životních výroþí, nepĜetržitČ odpracovaných letech v organizaci a další, které stanoví Ministerstvo financí pĜíslušnou vyhláškou. PĜíspČvková organizace si mĤže urþit, na co bude prostĜedky fondu využívat, o tvorbČ a užití fondu tvoĜí rozpoþet, který je schvalován statutárním zástupcem organizace. Finanþní prostĜedky fondu se vedou na zvláštním bankovním úþtu.

Naše organizace má vytvoĜené smČrnice týkající se fondového hospodáĜství.

Návrhy tvorby a þerpání jednotlivých fondĤ jsou souþástí materiálĤ zasílaných zĜizovateli ke schválení (viz. tabulková þást bakaláĜské práce).

1.4. Majetek p Ĝ ísp Č vkových organizací

Kraje pĜedají svým pĜíspČvkovým organizacím majetek k hospodaĜení a vymezí souþasnČ taková majetková práva, jež jim umožní, aby se svČĜeným majetkem mohly plnit hlavní úþel, k nČmuž byly zĜízeny. Zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky úþelným využitím, s péþí o jeho ochranu, rozvoj

23 § 33 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

(17)

a zvelebení, podmínky pro jeho další investiþní výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou pĜedmČtem þinnosti organizace, práva a povinnosti spojená s pĜípadným pronajímáním svČĜeného majetku jiným subjektĤm a podobnČ.²⁴ PĜíspČvkové organizaci mĤže zĜizovatel povolit kromČ hlavní þinnosti také okruhy doplĖkové þinnosti, které budou navazovat na þinnost hlavní. Je v zájmu zĜizovatele, aby pĜíspČvková organizace, co nejlépe využívala všechny hospodáĜské možnosti a odbornost svých zamČstnancĤ. DoplĖková þinnost však nesmí narušovat výkon hlavní þinnosti a v úþetnictví se nastaví pravidla pro její oddČlené sledování.

Je pouze na rozhodnutí kraje jakým zpĤsobem budou zĜizované organizace nebo zakládané spoleþnosti hospodaĜit a s jakým majetkem. Jediná úprava, která se stále vyvíjí a která Ĝeší oblast majetku územních samosprávných celkĤ a jejich pĜíspČvkových organizací, a to bohužel ne zcela uspokojivČ je uvedena v § 27 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

Vymezení majetku ve vlastnictví kraje, který se pĜíspČvkové organizaci svČĜuje do správy k jejímu vlastnímu hospodáĜskému využití musí být obsahem zĜizovací listiny. ZĜizovací listina dále vymezuje majetková práva, jež organizaci umožní, aby svČĜený majetek vþetnČ majetku získaného její vlastní þinností, spravovala pro hlavní úþel, k nČmuž byla zĜízena.

Je v zájmu zĜizovatele i pĜíspČvkové organizace, aby svČĜená práva ke spravovanému majetku byla vymezena zĜetelnČ a jasnČ.

Je-li majetek kraje svČĜen pĜíspČvkové organizaci, v žádném pĜípadČ se tato organizace nestává vlastníkem dotþeného majetku. ZĜizovatel již tento majetek nesleduje v žádné své evidenci.

24 § 27 odst. 2, písm. e), f) zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

(18)

PĜíspČvkové organizace tedy používají:

a) SvČĜený majetek

Se svČĜeným majetkem mĤže pĜíspČvková organizace nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které jí zĜizovatel vymezil ve zĜizovací listinČ. V tomto pĜípadČ pĜíspČvkové organizace o majetku úþtují a odepisují jej v souladu s úþetními metodami a jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladČ provádČjí odepisování majetku v prĤbČhu jeho používání prostĜednictvím úþetních odpisĤ, pĜiþemž se uvedený majetek odepisuje jen do výše jeho ocenČní v úþetnictví. ZĜizovatel majetek, který svČĜil pĜíspČvkové organizaci nesleduje v žádné další své evidenci.

b) Majetek získaný na základČ výpĤjþky þi jiného bezúplatného užívání, nájemní nebo podnájemní smlouvy.

S takovýmto majetkem mĤže organizace nakládat dle podmínek uzavĜených smluvních vztahĤ. O majetku organizace neúþtuje a ani jej neodepisuje.

c) Majetek vlastní

Viz níže „Do svého vlastnictví …“ a majetek získaný koupí z finanþních prostĜedkĤ fondu kulturních a sociálních potĜeb.²⁵

Novým ustanovením § 27 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ nabývá pĜíspČvková organizace majetek pro svého zĜizovatele, nestanoví-li zákon jinak.²⁶

„Do svého vlastnictví mĤže pĜíspČvková organizace nabýt pouze majetek potĜebný k výkonu þinnosti, pro kterou byla zĜízena, a to:

a) bezúplatným pĜevodem od svého zĜizovatele,

b) darem s pĜedchozím písemným souhlasem zĜizovatele,

c) dČdČním, ovšem bez pĜedchozího písemného souhlasu zĜizovatele je pĜíspČvková organizace povinna dČdictví odmítnout, nebo

d) jiným zpĤsobem na základČ rozhodnutí zĜizovatele.“²⁷

25 VavĜiþková, L., Financování územní samosprávy, 2007/2008, s. 43-44

26 RĤžiþková, R, Neziskové organizace, 2009, s. 71.

27 § 27, odst. 5, zákona þ.250/2000 Sb. o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(19)

„Pokud se stane majetek, který pĜíspČvková organizace nabyla do svého vlastnictví, pro ni trvale nepotĜebným, nabídne ho pĜednostnČ bezúplatnČ svému zĜizovateli. NepĜijme-li písemnou nabídku, mĤže pĜíspČvková organizace po jeho pĜedchozím písemném souhlasu majetek pĜevést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanových zĜizovatelem.“²⁸

Aby zĜizovatel pĜedešel zvýšeným administrativním a schvalovacím procesĤm, mĤže pĜímo ve zĜizovací listinČ vydat generální souhlas, napĜíklad k pĜijímání darĤ do urþitého limitu, jedná-li se o vČci. Když nám zákonodárci pĜipravili takové nejisté právní prostĜedí, je nejlepší cestou, aby zĜizovatel ve zĜizovací listinČ nastavit taková pravidla, která se budou co nejvíce blížit pravidlĤm optimálním, zejména z pohledu práva.

PĜíspČvkové organizace, které hospodaĜí s majetkem územních samosprávných celkĤ o nČm úþtují a odepisují majetek v souladu s úþetními metodami, není-li stanoveno jinak. Odepisování je provádČno prostĜednictvím úþetních odpisĤ z ceny, ve které je majetek ocenČn v úþetnictví. Výše odpisĤ je stanovena na základČ roþní odpisové sazby, která vyjadĜuje prĤmČrnou míru opotĜebení majetku za rok. Majetek se pro úþely úþetních odpisĤ zatĜićuje do odpisových skupin.²⁹

V pĜípadČ naší organizace, byl svČĜený majetek jmenovitČ vymezen v pĜílohách zĜizovací listiny. Budovy, stavby, další stavby, trvalé porosty a pozemky jsou obsahem pĜílohy þ. 1. Movité vČci, práva a jiné majetkové hodnoty jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2.

Jednotlivé druhy majetku jsou uvedeny v celkových poĜizovacích cenách, vþetnČ oprávek a zĤstatkových cen a položkovČ pak v inventarizaþních dokladech uložených v organizaci.

28 §27, odst. 6, zákona þ.250/2000 Sb. o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

29 pĜíloha þ. 1, zákona þ. 586/1992 Sb., o dani z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(20)

Ve zĜizovací listinČ dále zĜizovatel, vymezil práva a povinnosti ke svČĜenému majetku, která jsou vymezena v Pravidlech Zastupitelstva kraje Vysoþina o vymezení majetkových práv a povinností pĜíspČvkových organizací zĜizovaných krajem Vysoþina, platných v dobČ realizace tČchto majetkových práv a povinností. Odpisování majetku se Ĝídí Pravidly Rady kraje Vysoþina pro sestavování a schvalování odpisových plánĤ pro úþetní odpisování dlouhodobého majetku“. V nich je stanoveno napĜíklad, jakou metodou se odpisování majetku provádí, jak se úþetní odpisy zaokrouhlují, jaké jsou závazné roþní odpisové sazby, jaké údaje musí obsahovat odpisový plán, informace týkající se technického zhodnocení a další (viz. odpisové plány uvedené v tabulkové þásti bakaláĜské práce).

(21)

2. Poskytování sociálních služeb

2.1. Sociální služby

Sociální služby se þásteþnČ pĜekrývají s širší kategorií veĜejných služeb, které jsou poskytované v zájmu veĜejnosti. Jsou financovány z veĜejných rozpoþtĤ a podrobnČji definovány legislativou než jiné veĜejné služby. Díky tomu jsou však více závislé na politickém rozhodování státu, krajĤ a obcí.³⁰

Širší definice uvádí: „Sociální služby jsou poskytovány lidem spoleþensky znevýhodnČným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, pĜípadnČ je v maximální možné míĜe do spoleþnosti zaþlenit, nebo spoleþnost chránit pĜed riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli. Sociální služby proto zohledĖují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny, do nichž patĜí, pĜípadnČ zájmy širšího spoleþenství.“³¹ Tato definice pĜekraþuje vymezení sociálních služeb jako služeb spadajících do oblasti Ĝízené v ýeské republice Ministerstvem práce a sociálních vČcí. NapĜíklad kojenecké ústavy spadají do odvČtví zdravotnictví. Výchovné ústavy pro dČti a mládež spadají pod odvČtví školství mládeže a tČlovýchovy. Sociální služby v uvedeném širším vymezení spadají do mnoha rezortĤ státní správy a týká se jich široká oblast právních norem.³²

2.2. D Ĝ ív Č jší právní úprava sociálních služeb platná do konce roku 2006 a její nedostatky

„DĜívČjší právní úprava sociálních služeb se jevila jako nevyhovující už od zaþátku devadesátých let. Od té doby volala odborná veĜejnost po zmČnČ celého systému sociální péþe."³³ Hlavním dĤvodem, proþ sílily hlasy odborné veĜejnosti

30 Matoušek, O., Sociální služby, 2007, s. 9.

32 Matoušek, O., Sociální služby, 2007, s. 9-10.

(22)

a volaly po zmČnČ a reformČ systému byly celkem þtyĜi okruhy nejdiskutovanČjších problémĤ.

Prvním z nich byl, v období komunistické strany, v naší zemi, v padesátých letech, pĜevzatý tzv. sovČtský model sociálního zabezpeþení, a tedy i sociálních služeb, kompetence k poskytování sociálních služeb pĜešla plnČ do rukou státu. V prvním zákonČ o sociálním zabezpeþení (þ. 55/1956 Sb.) byla ještČ stanovena možnost, aby sociální služby poskytovaly církve a církevní rády. V šedesátých letech však byla i tato možnost zrušena. V padesátých letech byl vytvoĜen jednotný systém sociálního zabezpeþení, v jehož rámci byla upravena rovnČž sociální péþe spolu se sociálními službami. V prĤbČhu druhé poloviny 20. století bylo postupnČ pĜijato nČkolik zákonĤ o sociálním zabezpeþení (þ. 55/1956 Sb., þ. 101/1961 Sb., þ. 121/1975 Sb., þ. 100/1988 Sb.). Všechny tyto zákony obsahovaly úpravu sociální péþe a byly doprovázeny provádČcím pĜedpisem, který definoval jednotlivé nároky v sociální péþi vþetnČ sociálních služeb. Koncepce zĤstala stejná až do roku 1989.³⁴

Druhým problémem dosavadního systému sociálních služeb byla škála služeb, které byly upraveny právní normou. Právní úprava sociální péþe upravovala pouze tyto typy sociálních služeb: poradenské služby; ústavní sociální péþi; peþovatelskou službu;

stravování; kulturní a rekreaþní péþi. Škála byla velmi úzká a výraznČ orientována na ústavní péþi.³⁵

Dalším dĤležitým problémem byl systém sociálních služeb poskytovaných v rámci sociální péþe, který upĜednostĖoval v období pĜed i po roce 1989 celodenní ústavní péþi. Alternativní služby pĜedevším pĜed rokem 1989 kromČ peþovatelské služby v podstatČ neexistovaly. Nedostateþná nabídka sociálních služeb nevyhovovala moderním trendĤm, které se v této oblasti objevily a smČĜovaly pĜedevším ke službám komunitního typu a neustále potýkaly s nedostatkem finanþních prostĜedkĤ. Ze strany státu mohly oþekávat finanþní podporu pouze tehdy, pokud uspČly v tzv. dotaþním Ĝízení, avšak pouze na jeden rok a bez jakékoli jistoty, že v dalším roce se v dotaþním Ĝízení podaĜí opČt uspČt.³⁶

34 Matoušek, O., Sociální služby, 2007, s. 35-36.

(23)

Posledním problémem byl systém sociálních služeb, který upĜednostĖoval i po roce 1989 ústavní péþi. Bylo to patrné nejen z výþtu sociálních služeb, ale také ze skuteþnosti, že osoby, které se rozhodly zĤstat doma a peþovat o pĜíslušníka své rodiny závislého na péþi jiného, byly sice finanþnČ podporovány, ale nikoli odpovídajícím zpĤsobem. A tak se velmi þasto stávalo, že vČtšina rodin Ĝešila potĜebu péþe o svého þlena umístČním do ústavní péþe. Jednalo se o dotovanou službu, proto bylo takové Ĝešení pro vČtšinu rodin výhodnČjší a tyto rodiny ji upĜednostnily pĜed možností ponechat osobu, jež péþi potĜebuje, v jejich domácím prostĜedí.³⁷

Oblast sociální péþe byla do konce roku 2006 upravena zejména následujícími zákony a provádČcími pĜedpisy:

- zákon þ. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeþení,

- zákon þ. 114/1988 Sb., o pĤsobnosti orgánĤ ýeské republiky v sociálním zabezpeþení,

- vyhláška MPSV þ. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeþení a zákon o pĤsobnosti orgánĤ ýeské republiky v sociálním zabezpeþení,

- vyhláška MPSV þ. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zaĜízeních sociální péþe, - vyhláška MPSV þ. 83/1993 Sb., o stravování v zaĜízeních sociální péþe,

- vyhláška MPSV þ. 310/1993 Sb., o úhradČ za poskytování sociální péþe ve zdravotnických zaĜízeních.

Zákon þ.100/1988 Sb., o sociálním zabezpeþení, upravoval zejména okruh osob, kterým byla poskytována sociální péþe, a druhy služeb sociální péþe, pĜiþemž službami sociální péþe byla podle zákona o sociálním zabezpeþení výchovná a poradenská péþe, ústavní sociální péþe, péþe v ostatních zaĜízeních sociální péþe, peþovatelská služba a stravování.Obsah tČchto služeb a zpĤsob stanovení úhrady za jejich poskytování byl upraven provádČcími právními pĜedpisy.³⁸

38 Dombrovská, S., Financování pĜíspČvkových organizací krajĤ v sociálních službách, 2007, s. 13.

(24)

2.3. Zákon o sociálních službách a jeho koncepce

„I když práce na prvních návrzích nového systému sociální pomoci zaþaly již v roce 1994, teprve v roce 2006 byl pĜijat zcela nový zákon o sociálních službách, který spolu s dalšími právními pĜedpisy (zákon þ. 110/2006 Sb., o životním existenþním minimu a zákon þ. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) pĜinesl oþekávanou zmČnu systému sociální péþe. Zákon o sociálních službách byl pĜijat v bĜeznu 2006 a byl vydán ve Sbírce zákonĤ pod þíslem 108/2006 Sb. (dále jen ZSS) s úþinností od 1. ledna 2007.“³⁹

Hlavním posláním zákona o sociálních službách je ochrana práv a oprávnČných zájmĤ lidí, kteĜí jsou v jejich prosazování oslabeni a z dĤvodu zdravotního postižení, vČku þi nepĜíznivé životní situace. Nová podoba zákona reaguje na bČžné podmínky života v naší spoleþnosti a garantuje pomoc a podporu potĜebným ve formČ, která zaruþuje zachovávání lidské dĤstojnosti, ctí individuální lidské potĜeby a souþasnČ posiluje schopnost sociálního zaþleĖování každého jednotlivce do spoleþnosti v jeho pĜirozeném sociálním prostĜedí. ProstĜedí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahĤ mezi lidmi a institucemi, které mají významný vliv na kvalitu života lidí a kdy tyto vztahy potĜebují mít zákonnou oporu.

Hlavním cílem zákona je vytvoĜení podmínek pro uspokojování pĜirozených potĜeb lidí, a to formou podpory a pomoci pĜi zvládání péþe o vlastní osobu, v sobČstaþnosti nezbytné pro plnohodnotný život a v životních situacích, které mohou þlovČka vyĜazovat z bČžného života spoleþnosti.

Sociální služby umožĖují þlovČku ohroženém sociálním vylouþením participovat na každodenním životČ spoleþnosti, þímž se míní pĜístup ke vzdČlání, zamČstnání a kulturnímu a spoleþenskému životu.

(25)

Aby mohly být naplnČny uvedené principy, nabízí zákon nČkolik nástrojĤ. Každému þlovČku garantuje bezplatné sociální poradenství; spoluúþast na procesech rozhodování o rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci þi kraji;

souþasnČ garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpeþné, profesionální a pĜizpĤsobené jejich potĜebám; a v poslední ĜadČ nabízí lidem, kteĜí jsou závislí na pomoci jiného þlovČka ve zvládání péþe o sebe a v sobČstaþnosti, že jim bude státem poskytována sociální dávka tzv. „pĜíspČvek na péþi“.⁴⁰

PĜíspČvek na péþi je zcela nová státní dávka, která je poskytována fyzickým osobám v nepĜíznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Je jednou z nejvýznamnČjších zmČn, kterou pĜináší nový zákon o sociálních službách.

PĜedstavuje zcela nový nástroj financování sociálních služeb. Úþelem této dávky je umožnit osobČ, aby si podle vlastního uvážení zajistila potĜebnou pomoc, a to buć v rámci rodiny, nebo prostĜednictvím poskytovatele sociálních služeb, formou poskytnutí nČkteré ze sociálních služeb, popĜípadČ prostĜednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby stanovené zákonem, anebo kombinací tČchto forem. Výše pĜíspČvku se stanovuje podle vČku žadatele, do osmnácti let a nad osmnáct let a míry jeho závislosti na pomoci jiné osoby, která mĤže být stanovena ve þtyĜech stupních – lehká, stĜednČ tČžká, tČžká a úplná závislost. Posuzování míry závislosti provádí sociální pracovníci pĜíslušného obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností.

PĜi sociálním šetĜení se hodnotí schopnost osoby zvládat úkony péþe o vlastní osobu (pĜíprava stravy, porcování stravy, mytí tČla, koupání nebo sprchování, stání, schopnost vydržet stát, péþe o ústa a další) a úkony sobČstaþnosti (komunikace, orientace v þase, nakládání s penČzi, vaĜení, péþe o prádlo a další) celkem tedy 36 úkonĤ jednotlivČ vyjmenovány v zákonČ o sociálních službách.⁴¹ Celé Ĝízení, které je provádČno na základČ podané žádosti, se skládá ze dvou þástí – uvedeného sociálního šetĜení a posouzení zdravotního stavu žadatele. Rozhodnutí o pĜiznání pĜíspČvku a jeho výši vydá obecní úĜad s rozšíĜenou pĤsobností, prostĜednictvím, kterého je rovnČž vyplácen. Vyplácen je v þeské mČnČ a forma výplaty mĤže být bezhotovostnČ na úþet, který pĜíjemce urþí, nebo v hotovosti. V pĜípadech, kdy žadatel (pĜíjemce) o pĜíspČvek

40 Ministerstvo práce a sociálních vČcí, PrĤvodce zákonem o sociálních službách, 2006, s. 2-3.

41 § 9 zákona þ. 108/2006 Sb, o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(26)

na péþi nemá z nČjakého závažného dĤvodu možnost pĜijmout pĜíspČvek anebo nevyužívá pĜíspČvek k zajištČní potĜebné pomoci mĤže obecní úĜad z rozšíĜenou pĤsobností ustanovit zvláštního pĜíjemce pĜíspČvku. S tímto Ĝešením musí ovšem pĜíjemce nebo oprávnČná osoba souhlasit. Souhlas se nevyžaduje pouze v pĜípadČ, pokud to nedovoluje zdravotní stav pĜíjemce. PĜíjemcem mĤže být fyzická osoba, která s takovým Ĝešením souhlasí, a jejíž zájmy nejsou ve stĜetu se zájmy oprávnČné osoby a pĜijímá povinností s tímto spjaté.

Koncepce pĜíspČvku na péþi pĜispívá k tomu, že osoby, které skuteþnČ potĜebují péþi, zĤstanou ve svém domácím prostĜedí a ústavních služeb využijí pouze v krajních pĜípadech. PĜíspČvek totiž þiní z osoby potĜebné péþe „zákazníka“, který si služby jemu poskytované „kupuje“, a to jak ve vztahu k poskytovateli sociálních služeb, tak napĜíklad ve vztahu ke svým rodinným pĜíslušníkĤm, kteĜí o nČj doma peþují.⁴²

PĜíspČvek na péþi je hrazen ze státního rozpoþtu, jedná se o výdaj na tzv. ostatní sociální dávky,⁴³ který je pĜi splnČní zákonem stanovených podmínek nárokovým výdajem ze státního rozpoþtu. Nahradil dvČ dávky vyplácené podle dĜívČjší právní úpravy, a to zvýšení dĤchodu pro bezmocnost a pĜíspČvek pĜi péþi o blízkou nebo jinou osobu. V praxi se jedná o dávku ze státního rozpoþtu, která je jednotlivým pĜíjemcĤm distribuována prostĜednictvím obcí s rozšíĜenou pĤsobností, a to z kapitoly 313 – MPSV, kde je vytvoĜen specifický dílþí ukazatel s názvem „PĜíspČvek na péþi“.

Z hlediska pĜíjmĤ obce se jedná o dotaci ze státního rozpoþtu, která podléhá finanþnímu vypoĜádání za pĜíslušný rok.⁴⁴

Smlouva o poskytování sociálních služeb

Zákon o sociálních službách novČ vnáší do této oblasti smluvní princip. Jedná se o významný krok smČĜující k uplatnČní svobodné vĤle lidí, kterým jsou služby poskytovány. Tak, aby o lidech a jejich potĜebách nebylo „nČkým jiným rozhodováno“,

42 § 7 písm. b) zákona þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (rozpoþtová pravidla).

43 § 7 písm. g) zákona þ.250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(27)

ale lidé sami se stali úþastníky sjednání podmínek poskytovaní služby. DĜíve zájemce žádal o službu a ta mu byla pĜíslušným orgánem v rámci správního Ĝízení „pĜidČlena“.

Zaþátek roku 2007 je zlomovým obdobím, každý zájemce o sociální službu si sjedná obsah s poskytovatelem samostatnČ v rámci speciálního druhu smluvního vztahu, kterým se stává smlouva o poskytování sociální služby. Od roku 1988 až do konce roku 2006 byly sociální služby poskytovány pĜevážnČ na základČ rozhodnutí pĜíslušného veĜejnoprávního orgánu. Jednalo se o právní institut, který je charakterizován nerovnoprávným postavením obou subjektĤ.

Zájemce vystupoval v roli žadatele – a pĜíslušný orgán veĜejné správy (krajský úĜad, obecní úĜad) svým rozhodnutím tomuto zájemci službu „potvrdil“. Souþasné pojetí smlouvy o poskytování sociálních služeb jako právního i faktického základu vztahĤ mezi uživatelem a poskytovatelem vytváĜí lepší pĜedpoklady pro aktivní podíl uživatele na definování jeho potĜeb a jim odpovídajících službách. Pro smlouvu platí základní zásada a tou je rovnoprávné postavení obou stran smluvního vztahu.

Smlouva je uzavírána podle pĜíslušných ustanoveními obþanského zákoníku, musí mít písemnou formu a obsahuje zákonem stanovené náležitosti⁴⁵, mezi které patĜí oznaþení smluvních stran, druh služby, výši úhrady⁴⁶ a zpĤsob jejího placení, rozsah poskytování sociální služby, místo a þas poskytování sociální služeb, ujednání o dodržování vnitĜních pravidel, výpovČdní dĤvody, výpovČdní lhĤty a dobu platnosti smlouvy.

Poskytovatel mĤže v pĜípadech, které jsou zákonem vyjmenovány, uzavĜení smlouvy se žadatelem odmítnout.⁴⁷

Nová kategorizace sociálních služeb

Nový zákon pĜináší rovnČž další dĤležitou zmČnu, kterou je nová kategorizace sociálních služeb, do urþité míry pĜevzatá z nČmecké právní úpravy. Sociální služby se

45 odst. 2 § 91 zákona þ. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

46 §§ 73-77 zákona þ. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

47 odst. 3 § 91 þ. zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

(28)

podle nové právní úpravy dČlí na – sociální poradenství, služby sociální péþe a služby sociální prevence. RovnČž došlo k dČlení forem, v jakých se tyto služby mohou poskytovat, jsou to služby – pobytové, ambulantní a terénní. Zákon ve svých ustanoveních dále definuje jednotlivé formy služeb⁴⁸ a jednotlivé druhy sociálních služeb⁴⁹.⁵⁰

Organizace, kterou jsem již zmiĖovala, dnes Domov bez zámku, poskytuje podle souþasné právní úpravy dva druhy sociálních služeb, jejichž forma je pobytová.

Jedná se o službu – chránČné bydlení a domov pro osoby se zdravotním postižením.

Naše zaĜízení má kapacitu sedmdesát klientĤ a cílovou skupinu tvoĜí dospČlé osoby s mentálním a kombinovaným postižením.

Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí postihující jedince ve všech složkách jeho osobnosti – duševní, tČlesné i sociální. NejvýraznČjším rysem je trvale porušená poznávací schopnost, která se projevuje nejnápadnČji pĜedevším procesu uþení. Možnosti výchovy a vzdČlávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení. Mentální retardace je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, k nČmuž dochází v prĤbČhu vývoje jedince. NejþastČjšími projevy jsou opoždČný vývoj Ĝeþi, myšlení, schopnosti sociální adaptace apod. Jde o stav trvalý, který je buć vrozený nebo þasnČ získaný. MĤže vzniknout v období prenatálním (pĜed narozením dítČte), perinatálním (v období porodu a bezprostĜednČ po nČm), postnatálním (po porodu do 2 let vČku dítČte). Mentální retardaci dČlíme na lehkou, stĜednČ tČžkou, tČžkou a hlubokou. K ní pak mohou být pĜidruženy další duševní nebo fyzické vady.⁵¹

V chránČném bydlení poskytujeme celodenní pobytovou službu dospČlým osobám s lehkým a stĜedním mentálním, pĜípadnČ kombinovaným postižením, jejichž situace vyžaduje podporu jiné fyzické osoby zejména v oblasti osobní péþe a péþe o domácnost. Podpora je osobám poskytována dle jejich individuálních potĜeb, tak aby mohly v maximální míĜe vést bČžný zpĤsob života. Má formu skupinového bydlení, po

48 § 33 zákona þ. 108/2008 Sb., o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

49 § 34 zákona þ. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

51 PĜinosilová, D., ŠtČpánková, L. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky, 2009, s. 155.