Hlavní práce76851_mice04.pdf, 2.5 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

Hlavní specializace: Veřejná správa a regionální rozvoj

V LIV SOCIOEKONOMICKÉHO VÝVOJE NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR V OBDOBÍ 2010-

2018

bakalářská práce

Autor: Eliška Mičová

Vedoucí práce: prof. Ing. Jaroslav Macháček, CSc.

Rok: 2021

(2)

Prohlášení

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 21. 8. 2021

Eliška Mičová

(3)

Poděkování

Ráda bych vyjádřila vděk mému vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, CSc., za odborné vedení, cenné připomínky a věnovaný čas.

Dále mé poděkování patří kolegyni Renátě Lukášové a Ivě Mičové, za cenný čas a podporu, kterou mi věnovaly nejen při psaní bakalářské práce, ale po celou dobu studia.

(4)

(5)

(6)

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivu vybraných socioekonomických ukazatelů na imigraci a emigraci mezi okresy České republiky za sledované období 2010-2018. Vybrané charakteristiky vypovídající o socioekonomickém regionálním vývoji představují: pracovní místa v evidenci úřadu práce, množství dokončených bytů, průměrná výše důchodů (starobních, vdovských, sirotčích, invalidních), které zastupují příjmové charakteristiky, zabezpečení zdravotní péče, kriminalita, přirozený přírůstek. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu migrace, historií migrace, migračními teoriemi. Praktická část přináší dílčí hypotézy, které byly ověřovány pomocí lineární regresní analýzy, korelačního koeficientu, koeficientu determinace, testovacího kritéria a kritické hodnoty. Na základě provedených výpočtů byly přijaty všechny stanovené hypotézy. Byla tak potvrzena korelace mezi vybranými socioekonomickými ukazateli a imigrací, potažmo emigrací.

Klíčová slova: emigrace, imigrace, socioekonomický ukazatel, okres JEL kvalifikace: O15, J24,

Abstract

The bachelor's thesis deals with the evaluation of the influence of selected socio- economic indicators on immigration, emigration between districts of the Czech Republic during the observed period 2010-2018. Selected characteristics of socio-economic regional development are: jobs in the records of the labor office, the number of builded flats, the average amount of pensions (retirement‘s, widow‘s, orphan's, disabled‘s), which represent income characteristics, health care, crime, natural increase. The theoretical part defines the definition of the concept of migration, the history of migration, migration theories. The practical part presents 24 tested hypotheses using linear regression analysis, correlation coefficient, coefficient of determination, test scale and critical value. Based on the conducted calculations, all established hypotheses were accepted. The correlation between selected socio-economic indicators and immigration, and therefore emigration, was confirmed.

Key words: immigration, emigration, socio-economic indicator, district

(7)

OBSAH

Úvod ... 1

1 ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ S MIGRACÍ ... 3

1.1 Vymezení pojmu migrace ... 3

1.2 Pojmy související s migrací ... 4

1.3 Kategorizace obecné migrace ... 6

1.4 Migrační teorie ... 10

1.4.1 Neoklasická teorie migrace ... 11

1.4.2 Push-pull teorie ... 12

1.4.3 Teorie migračních systémů ... 12

1.4.4 Teorie migrace z hlediska „nové ekonomiky domácností“ ... 13

1.5 Historie migrace ... 13

1.6 Migrační politika ČR ... 16

2 PRAKTICKÁ ČÁST ... 18

3 VLIV PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR ... 20

3.1 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2010) ... 21

3.2 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2018) ... 22

3.3 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci (2010) ... 23

3.4 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci (2018) ... 25

3.5 Shrnutí ... 26

3.6 Rozšiřující kapitola ... 26

4 VLIV PRŮMĚRNÉ VÝŠE DŮCHODU NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR 30 4.1 Vliv průměrné výše důchodu na imigraci (2010) ... 31

4.2 Vliv průměrné výše důchodu na imigraci (2018) ... 32

4.3 Vliv průměrné výše důchodu na emigraci (2010) ... 33

4.4 Vliv průměrné výše důchodu na emigraci (2018) ... 34

(8)

4.5 Shrnutí ... 35

5 VLIV ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR ... 39

5.1 Vliv zabezpečení zdravotní péče na imigraci (2010) ... 40

5.2 Vliv zabezpečení zdravotní péče na imigraci (2018) ... 41

5.3 Vliv zabezpečení zdravotní péče na emigraci (2010) ... 42

5.4 Vliv zabezpečení zdravotní péče na emigraci (2018) ... 43

5.5 Shrnutí ... 44

6 VLIV KRIMINALITY NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR ... 47

6.1 Vliv celkové kriminality na imigraci (2010) ... 48

6.2 Vliv celkové kriminality na imigraci (2018) ... 49

6.3 Vliv celkové kriminality na emigraci (2010)... 50

6.4 Vliv celkové kriminality na emigraci (2018)... 51

6.5 Shrnutí ... 53

7 VLIV DOKONČENÝCH BYTŮ NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR ... 56

7.1 Vliv množství dokončených bytů na imigraci (2010) ... 57

7.2 Vliv množství dokončených bytů na imigraci (2018) ... 58

7.3 Vliv množství dokončených bytů na emigraci (2010) ... 59

7.4 Vliv množství dokončených bytů na emigraci (2018) ... 60

7.5 Shrnutí ... 62

8 VLIV MIGRACE NA PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK MEZI OKRESY ČR .... 65

8.1 Vliv imigrace na přirozený přírůstek (2010) ... 66

8.2 Vliv imigrace na přirozený přírůstek (2018) ... 67

(9)

8.3 Vliv emigrace na přirozený přírůstek (2010) ... 68

8.4 Vliv emigrace na přirozený přírůstek (2018) ... 69

8.5 Shrnutí ... 70

ZÁVĚR ... 73

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ... 77

SEZNAM LITERATURY ... 81

PŘÍLOHY ... 89

(10)

1

Úvod

V historii už byla několikrát položena otázka „jaké jsou příčiny migrace? Proč lidé migrují?“ Přístupů a teorií, odpovídajících na tuto otázku je stejné množství, jako vyřčených otázek. Rozhodla jsem se vybrat ze širšího okresu potenciálních socioekonomických ukazatelů vztažených k počtu přistěhovalých, nebo vystěhovalých.

Tyto charakteristiky zastupují oblast zaměstnání, finančního trhu, zdravotní péče, bezpečnosti, trhu s bydlením a v neposlední řadě přirozeného přírůstku. V práci jsou stanoveny dílčí hypotézy, které mohou být v závěru zamítnuty, nebo ověří existující či neexistující vztah mezi socioekonomickými ukazateli a migrací. Předpokládaným přínosem práce je předkládat, zda tyto ekonomické ukazatele ovlivňují migraci, tedy zda mohou být již zmiňovanými příčinami.

V teoretické části této práce jsou vysvětleny základní pojmy spojené s migrací, rozdělení migrace a výběr migračních teorií. Předkládaná studie čerpá jak mezinárodní charakter migrace, tak i migraci, která se odehrává uvnitř národního území. Mezinárodní migrace na sebe soustřeďuje více pozornosti než vnitřní migrace, čehož je možné si všimnout i v kapitole Migrační politika ČR. Česká republika je v souladu s postupem nadnárodních institucí a uplatňuje tak společnou zahraniční politiku.

V první části práce se nachází teoretická část, zbylou část tvoří praktická část, která obsahuje 6 kapitol. Každá kapitola se věnuje konkrétnímu socioekonomickému ukazateli ve vztahu k imigraci, potažmo emigraci. Tento vztah je analyzován pomocí:

lineární regresní funkce, korelačního koeficientu, koeficientu determinace, testovacího kritéria a pomocí kritické hodnoty. Kapitoly v praktické části se dělí na 4 podkapitoly, dle stanových dílčích hypotéz pro dvě časová období a to 2010 a 2018. Obsahuje i rozšiřující kapitolu, ve které je vypočítán koeficient determinace pro celou časovou řadu, tedy od roku 2010 do roku 2018.

Cílem práce je posoudit, zda socioekonomické ukazatele mají statistickou závislost na migraci. Mezi zmiňované charakteristiky patří počet pracovních míst v evidenci úřadu práce, průměrná výše důchodu, zabezpečení zdravotní péče, kriminalita, množství dokončených bytů, a přirozený přírůstek. Statistiky ČSÚ uvádí konkrétnější ukazatele, které jsou v práci použity, např. kriminalitu opírající se o počet registrovaných

(11)

2 trestných činů, přirozený přírůstek zahrnující statistiku živě narozených, zabezpečení zdravotní péče obsahující nástroj počet nemocničních lůžek.

(12)

3

1 ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ S MIGRACÍ

Následující kapitola přiblíží definici pojmu migrace a teorie s ní související.

Migrace je pojmem velmi širokým, rozmanitým a všeobecně známým, což dokazuje i velké množství přístupů a teorií, které se zabývají danou problematikou.

Pojem migrace je především v předvolebním období, skloňován politiky. Stává se součástí volební kampaně. Zaznívají tak hesla, která mají „ubránit“ Českou republiku před migranty, aby bylo zamezeno situaci z let 2015 a 2016. Migrace byla medializována ve větším měřítku ve spojení s tzv. evropskou uprchlickou krizí. Pomocí dvou tras – Balkánské a Středomořské – byla zaměřena migrace do severních zemí Evropy (téměř 2,3 mil osob v letech 2015, 2016). Od ledna do listopadu roku 2020 klesl počet migrantů na 114 300. Tato „uprchlická krize“ zdůraznila otázku migrace, stala se jednou z nejdůležitějších priorit politiky EU. Pro zajímavost, počet lidí prchajících na celém světě před pronásledováním, konflikty a násilím, dosáhl rekordních 80 milionů (Evropský parlament, 2020).

Migrace, jinak stěhování, je aktuální především pro střední věkovou skupinu obyvatelstva. Je vázána na bezpečnostní a ekonomické příčiny např. pracovní příležitosti a trh s bydlením. To, co k migraci láká, jsou vyšší platy, lepší pracovní příležitosti, vyšší životní standard nebo kvalitnější vzdělání. Mladší lidé jsou flexibilnější a otevřenější jak pracovním, tak studijním nabídkám i v jiných místech, než je trvalé bydliště. S pracovním trhem souvisí i imigrace ze zahraničí. Ta bývá většinou nelegální, pouze na turistická víza, což je považováno za negativní důsledek migrace. Tito pracovníci v České republice neodvádí daně, neplatí pojištění a na jejich úkor není mnohdy dodržován zákoník práce.

1.1 Vymezení pojmu migrace

Přestože je pojem migrace všeobecně známý, není jasně definováno vymezení tohoto pojmu. Migraci se věnuje řada oborů jako např. demografie, biologie, sociologie, ekonomie, environmentalistika, sociální antropologie. Každý z těchto oborů definuje migraci dle vlastních kritérií.

Z pohledu biologů a ekologů je migrace implicitně považována za adaptaci, která je zapříčiněna přechodnou dostupností a měnícím se umístěním zdrojů. Týká se celé živočišné říše (Dingle, Drake 2007). V původním demografickém pojetí je migrace

(13)

4 vymezena jako trvalý přesun (stěhování) z výchozí do cílové územní jednotky. (Bartoš et al. 2011). Jandová a Paleta (2015) definují migraci jako pohyb obyvatel z jedné oblasti do druhé, která souvisí se změnou trvalé adresy. Českým ekvivalentem pro pojem migrace je stěhování, proto ČSÚ definuje migraci jako stěhování, které představuje prostorové přemísťování osob přes administrativní hranice uzemní jednotky spojené se změnou bydliště a to buď na území́ ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranice ČR (zahraniční stěhování).

Obecně se migrace chápe jako součást mechanického pohybu obyvatelstva či obecně organismů jakéhokoliv druhu a podstaty. (Macháček, Prokop, Zdražil, 2019)

Demografie, pod kterou migrace lidské populace spadá, se zabývá reprodukcí lidských populací, neboli demografickou reprodukcí (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 2009). Při studiu populačního vývoje spolupracuje demografie s geografií obyvatelstva, neboť populační vývoj je výsledkem jak přirozené měny obyvatelstva, tak migrací.

Konkrétně migraci a rozmístění obyvatelstva studuje geografie obyvatelstva.

Ne každý pohyb člověka je ale migrací. Migrací nejsou např. krátkodobé návštěvy, či každodenní dojíždění. Podstatnou otázkou je však změna lokace, tedy změna nebo modifikace vlastního teritoria, ať už se jedná o pravidelný pohyb, jako u nomádských skupin, nebo o pohyb relativně jednorázový. Tento přesun člověka na jiné místo vyvolá řadu důsledků, jak pro místo, odkud dotyčný odešel, tak pro teritorium, kde se nyní vyskytuje. Jeho nová přítomnost, potažmo nepřítomnost spouští řetězec dalších dějů (Uherek et al., 2015) a důsledků v např. v ekonomické, kulturní a populační sféře.

1.2 Pojmy související s migrací

Demografie, která zahrnuje geografii obyvatelstva, se zaměřuje na jevy vysvětlující demografickou reprodukci. Základními demografickými událostmi jsou narození, úmrtí, potrat. Události, jako sňatek, rozvod, ovdovění, nemoc, sterilita, jsou úzce propojené se sociologií. Na základě jejich evidence je demografie studuje jako hromadné jevy: nejprve je metodicky upraví do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti a teprve poté přichází analýza těchto procesů a hledání jejich obecných pravidelností a zákonitosti demografické reprodukce, na druhé straně jejich specifické projevy u konkrétních populací. (Pavlík, Vodáková, Kalibová, 2009).

(14)

5 Pojmy související s migrací:

 vnitřní stěhování – změna obce trvalého pobytu na území ČR, za ni je považována i změna urbanistického obvodu trvalého pobytu v hl. městě Praze (ČSÚ, 2001)

 imigrace (I) – přistěhovaní

 emigrace (E) – vystěhování

 migrační saldo („čistá migrace“) – rozdíl mezi přistěhováním a vystěhováním za stanovenou územní jednotku za určité období

𝑆 = 𝐼 − 𝐸

 obrat migrace (O) („hrubá migrace“) – součet přistěhování a vystěhování stanovené územní jednotky za určité období. Pokud je migrační saldo pozitivní, jedná se o migrační růst. Je-li naopak počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých, jde o negativní migrační saldo, tedy migrační úbytek.

𝑂 = 𝐼 + 𝐸

 objem stěhování – počet případů stěhování uvnitř daného územního celku. Důležité je rozlišit, zda se jedná o vnitřní stěhování nebo o stěhování celkem.

o objem vnitřního stěhování – součet případů stěhování mezi všemi obcemi ČR (ČSÚ, 2001)

o objem stěhování celkem – součet objemu vnitřního stěhování a obratu stěhování za ČR (ČSÚ, 2001)

Nutností je i definice pojmu okres – okres je statistická územní jednotka na úrovni NUTS 4, představuje územní členění státu na okresy s výjimkou území Prahy¹. Byla zavedena s účinností od 1.9.1999. Česká republika je rozdělena na 76 okresů.

1 Na území Prahy je uplatněno statistické členění na 15 správních obvodů (ČSÚ).

(15)

6

1.3 Kategorizace obecné migrace

Migraci v lidské populaci lze rozdělit z různých hledisek, přičemž jednotlivé pohledy se navzájem překrývají a doplňují. (Bartoš et al., 2011) Což znázorňuje následující Tabulka č. 1 Kategorizace obecné migrace.

Tabulka 1: Kategorizace obecné migrace

Zdroj: BARTOŠ, M., et al. 2011 a) Územní hledisko

Územním hlediskem migrace rozumíme, zda migrace probíhá v rámci jednoho státu, či zda se jedná o migraci přeshraniční – mezinárodní. (Bartoš et. al, 2011).

Územním hlediskem tedy rozumíme vnitřní migraci. Existuje řada důvodů pro stěhování, ČSÚ mezi ty nejčastější uvádí: trh práce, trh s bydlením.

Tři základní typy stěhování (Bartoš et al., 2011):

 stěhování mezi okresy jednoho a téhož okresu – migrace na krátké vzdálenosti

 stěhování mezi okresy jednoho a téhož kraje – migrace střední vzdálenosti kolem 60 – 80 km

 stěhování mezi kraji na území republiky – migrace na vzdálenosti mezi 150 až 250 km

(16)

7 b) Hledisko migračních směrů

Jedním ze základních hledisek pozorovaných u migračních toků vzhledem ke sledovanému období je směr.

 imigrace – změna místa pobytu směrem na území jiného, než domovského státu (Ministerstvo vnitra České republiky)

o imigrant je osoba, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobého charakteru

 emigrace – vystěhování obyvatelstva z určitého území (Bartoš et al.,2011) o emigrant je osoba, která se přestěhuje z místa dřívějšího trvalého

bydliště (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 2009)

 reemigrace – dočasná emigrace a zpětná imigrace (Bartoš et al.,2011)

c) Hledisko osobního souhlasu dobrovolnosti

Hranice mezi dobrovolnou a nucenou migrací není vždy jasně zřetelná. Mezi příčiny dobrovolné migrace se řadí např. rodinné důvody, pracovní migrace, za kvalitnějším vzděláním, za účelem vyššího blahobytu.

Na počátku tohoto milénia došlo ke zvýšení dobrovolné migrace trvalého i dočasného charakteru. Protože ekonomické trendy ve členských zemích EU odkryly nedostatek pracovní síly v určitých sektorech ekonomiky. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil byl patrný zejména v oblasti informačních technologií a sektoru komunikací. Také stárnutí populace v ekonomicky vyspělých zemích, vytvářelo poptávku po určitých službách např. úklid v domácnosti, sociální a zdravotní služby (Baštýř et al., 2005). V případě stárnutí populace, ale není příliš dlouhodobým řešením dosadit imigranty na volná pracovní místa, jelikož i imigranti se dostanou do neproduktivního věku. Migrace tak nestačí vyrovnat přirozený úbytek obyvatelstva.

Mezi případy nucené migrace se řadí především příčiny politické, etnické či náboženské pronásledování v zemích s diktaturami, války či přírodní katastrofy.

d) Hledisko legálnosti

Nelegální migrace probíhá bez kontroly a řízení ze strany cílových zemí. Cizinci vstupují do cílových zemí, či v nich pobývají bez řádného oprávnění. Azylové právo vymezuje dva pojmy – uprchlík a azylant. Slovo uprchlík je zabarveno negativním

(17)

8 podtónem v důsledku vyvázání z původního prostředí a zároveň nezačlenění do prostředí nového. Jsou vnímáni jako problém, oproti např. 19. století, kdy byli vítáni a považováni za důležitý zdroj pro ekonomický rozvoj země a za její hodnotný a intelektuální pramen (Bílý et al., 2018). Úmluva o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951, tzv.

„Ženevská úmluva“ definuje uprchlíka jako osobu, která se v důsledku událostí nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, politických názorů a nemůže přijmout, nebo v důsledku již zmíněných obav odmítá ochranu svého státu; nebo osoba bez státního občanství, která se nachází mimo stát svého předchozího pobytu v důsledku těchto událostí a která se tam vzhledem k uvedeným obavám nemůže nebo nechce vrátit. Ženevská úmluva neupravuje, jakou formu pomoci mají země uprchlíkům poskytnout, upravuje však soubor základních práv, které tato ochrana musí obsahovat. Jejich pohyb je omezen na umístění v uprchlických táborech a zároveň je pobytem dočasným (Sbírka zákonů, 1954).

Ministerstvo vnitra České republiky definuje azylanta jako cizince, kterému byl udělen azyl, ochranný status. Jedná se o státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti v souvislosti s rizikem jejího pronásledování z důvodů, které jsou jasně vymezeny zákonem č. 325/1999 Sb. Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). V období 1998 – 2014 bylo podáno 79 564 žádostí o mezinárodní ochranu, ovšem počet udělených azylů v ČR byl 2 323 (Uherek et al., 2016).

Hledisko legálnosti rozlišuje migranty na:

 legální migrant – osoba, které bylo uděleno vízum, pobytové oprávnění

 nelegální migrant – osoba, která vstupuje na území ČR bez platného oprávnění, nebo v ČR bez platného oprávnění pobývá (MVČR)

Legální migrace je proces řízeného, státem kontrolovaného přistěhovalectví.

Česká republika může řídit a kontrolovat migrační politiku v mezích evropského práva, pracovní migraci na svém území, vč. stanovení národních kvót. Legální migrace může být např. migrace za účelem studia nebo sloučení rodiny (MVČR).

(18)

9 e) Hledisko sídelních systémů

V této souvislosti s problematikou migrace se hovoří o procesech: urbanizace, suburbanizace, desurbanizace.

 urbanizace – je historicky chápána jako přesun dosud venkovského obyvatelstva do měst v souvislosti s procesem industrializace (Bartoš at al., 2005)

 suburbanizace – znamená přesun obyvatel a jejich aktivit, některých funkcí z jádra města do jeho zázemí (je opačným směrem urbanizace). Na okrajích měst vznikají rozlehlá satelitní sídla různých typů (Bartoš at al., 2005)

 desurbanizace – znamená přesun obyvatelstva z metropolitních měst do venkovských oblastí

Urbanizace s sebou přináší řadu negativních dopadů především na životní prostředí, tedy na environmentální sféru např. dostupnost vody, čištění odpadních vod, narušení krajiny, vyšší emise motorových zplodin. Kvůli negativním důsledkům nejen environmentálním, ale i sociálním a technickým dochází k trendu stěhováním se z měst do klidnějších venkovských oblastí (již zmíněná suburbanizace).

f) Hledisko příčin migrace

Příčiny migrace, mohou být jakékoliv. Ať se jedná o osobní, ekonomické, politické, socioekonomické, environmentální, odlišná sexuální orientace, která není v zemi tolerována…

 ekonomické důvody – ekonomicky motivovanou migrací je např. sezonní migrace. Ta se obvykle váže na sezónní práce – zemědělské, práce delegátů cestovních kanceláří v přímořských oblastech, program Work and Travel apod. Z ekonomických důvodů migrují lidé především za vyšším platem, za vidinou výhodnějšího zaměstnání, což potvrdila studie Gravitačních modelů vnitřní migrace – The Czech Case Study od Moniky Jandové a Tomáše Palety, která uvádí, že příjem (mzda) a volná pracovní místa na uchazeče, jsou nejvýznamnějšími ekonomickými faktory migrace. V kratších časových řadách se jeví pravděpodobnost nalezení

(19)

10 nového pracovního místa důležitější než výše mzdy. Vidina vyššího platu ale nemusí být jediným důvodem spojeným s trhem práce, lidé migrují i kvůli zlepšení své kvalifikace, kariérního růstu.

 environmentální důvody – ekologičtí emigranti opouští zemi původu kvůli zdevastovanému životnímu prostředí, vyčerpání přírodních zdrojů, klimatickým změnám, zvýšenému radioaktivnímu záření.

Také Česká republika se ve své minulosti setkala s environmentální migrací, vnitřní i mezinárodní. Z oblasti severních Čech se v 70. a 80. letech vystěhovali obyvatelé kvůli znečištěnému ovzduší a zdravotním problémům, které častý smog způsoboval. Za 10 let odešlo 50 tisíc obyvatel, což způsobilo nedostatek pracovních sil. V letech 1991–

1993 se do České republiky přistěhovali krajané, tzv. Volyňští Češi. Celkem se jednalo o 1812 osob, jejichž hlavním důvodem k migraci byla havárie jaderné elektrárny v Černobylu, využili tak právo vrátit se do vlasti (Bartoš et al., 2005).

1.4 Migrační teorie

Potřeba zkoumat migrační toky vzniká na straně státu, jelikož migrační toky proudí hlavně z chudých oblastí do rozvinutých (Procházková Ilinitchi, 2010). Migrace, díky své složitosti a širokosti nemá dosud vybudovanou jednotnou teorii, a tudíž ani neexistuje v rámci samostatného vědního oboru, který by mohl být nazýván

„migraciologií“ (Vojtková, 2005). Drtivá většina z tzv. teorií migrace nejsou v pravém slova smyslu teoriemi. Nesplňují totiž některá základní kritéria, která v případě teorií musí být dodržena např. obecná platnost (Drbohlav, Uherek, 2007). Migrační modely usilují o zachycení hlavních faktorů, o jejich systematizaci a tím vytvoření obecných platností. Je třeba upozornit, že některé teorie jsou již zastaralé a chybné, např. teorie mezinárodní migrace je přenesena na vnitrostátní úroveň bez jakéhokoliv testování.

Massey (1993) v jednotlivých konceptech naráží na skutečnost, že i když teorie vysvětlují příčiny migrace, dochází k subjektivním důvodům, které nejsou zahrnuty do výzkumu.

V letech 1876, 1885, 1889 Ernest George Ravenstein naformuloval deset zákonů ovlivňujících lidskou migraci. Sice nešlo o ucelenou migrační teorii, ale o kumulované pravidelnosti založené na pozorování migrace ve Velké Británii a Spojených státech amerických, ze kterých vyvodil zákonitosti migračních procesů. Ravensteinovy

(20)

11 zákonitosti stanovují, že většina migrantů preferuje kratší vzdálenosti. Pochází ze zemědělských oblastí a míří do průmyslových a obchodních center. Většina migrace má totiž ekonomický charakter, tudíž i objem migrace roste spolu s vývojem průmyslu a obchodu a s rozvojem dopravy. Na krátké vzdálenosti častěji migrují ženy než muži, u delších vzdáleností je tomu opačně.

Teoretické přístupy k migraci v pravém slova smyslu byly vypracovány později (Procházková Ilinitchi, 2010).

1.4.1 Neoklasická teorie migrace

Vychází z neoklasické ekonomie a je jednou ze základních vysvětlujících teorií migrace. Messey (1998) štěpí neoklasickou teorii migrace na dvě roviny: mikroúroveň, která se zaměřuje na jednotlivce, domácnost a makroúroveň, zaměřující se na úroveň celé země.

Mikroekonomické behaviorální modely (Taylor, 2003), neoklasické mikroekonomické modely (Massey et al., 1993) respektive Human Capital Theory, se zabývají migrací na úrovni jedinců a jejich individuálním rozhodováním mezi náklady a výnosy (Procházková Ilinitchi, 2010). Rozhodnutí o stěhování není záležitostí pouze jednotlivce, ale i rodin, domácností. Taylerův (2003) předpoklad migrace je, že čistý užitek ze stěhování bude přesahovat náklady. Jednotlivci jednají v zásadě s cost-benefit analýzou, aby zlepšili svou aktuální situaci a celkově kvalitu života – maximalizovat příjmy a minimalizovat ekonomická rizika. Do nákladů je třeba započítat užitky peněžní i nepeněžní, jako např. cestování, studium jazyků, psychologické náklady spojené s odjezdem, náklady na dobu než si jedinec najde práci. Behaviorální mikroekonomické modely pracují s hodnotu pravděpodobných očekávaných příjmů i budoucích očekávaných nákladů. Teorii rozvíjí model lidského kapitálu, který srovnává očekávanou návratnost lidského kapitálu s náklady migrace. Každý hodnotí zisky a ztráty odlišně na základě individuálně psychologických a kulturně podmíněných předpokladů a dalších životních cílů (Massey D.S., 1998).

Makroekonomický neoklasický přístup se soustřeďuje ve své prostorové analýze na migraci pracovní (Macháček, Toth, Wokoun, 2011). Vychází ze mzdových rozdílů a rozdílů mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Dnes zkoumá příčiny migrace z hlediska makroekonomických ukazatelů, jako jsou rozdíly v příjmech mezi zeměmi,

(21)

12 rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil a možnosti zaměstnání (Leontiyeva, 2005).

Tento přístup zdůrazňuje ekonomické, sociální a politické okolnosti, které mají být příčinou migrace. Důsledkem existujících mzdových nerovností, ale i nerovností na pracovním trhu, je migrace.

Teorie předpokládá koncept lidského kapitálu, a to především kapitál vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, který bude mít tendenci migrovat z oblastí, kde je hojný, do oblastí, kde je nedostatečný, a může tak získat vyšší výnos. Tudíž zahraniční pracovníci ze zemí, kde je přebytek práce, migrují do zemí, kde je nedostatek pracovních sil. Bude-li v dlouhém období tato ekonomická nerovnováha a nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou smazána, dojde k rovnováze a eliminaci migrace.

1.4.2 Push-pull teorie

Push-pull teorie navazuje na neoklasické ekonomické teorie. Kořeny má už v roce 1885 – 1889 v díle The Laws of Migration jejímž autorem je E. G. Ravenstein. Autorem této teorie je Donald J. Bongue (Technique and Hypotheses for the study of differential migration, 1863) a zaměřuje se na determinanty, které ovlivňují rozhodování lidí migrovat. Předpokládá působení dvou skupin faktorů. Jak již název teorie napovídá push – pull. Push faktory jsou vypuzující, vytlačující faktory a pull faktory naopak přitahují migranty do cílového prostoru. Mezi push faktory se řadí demografický růst, nízká úroveň životních podmínek, nedostatek ekonomických a pracovních příležitostí. Ke druhé skupině faktorů jsou řazeny poptávka po práci, dostupnost pozemků, příznivé ekonomické příležitosti a politické svobody. Příčinami migrace nejsou push faktory v zemích původu, ale pull faktory v cílových zemích. Podrobněji se této teorii věnoval Jansen a Lee. Lee rozšířil teorii o koncept překážek a příležitostí. Doplňující teorií je teorie migračních sítí, jejímž autorem je Light et al.

Z modelu lze vyvodit, že migrační pohyb nastává za předpokladu působení „push“

a „pull“ faktorů, které nabývají různou intenzitu. Ta je závislá na subjektivních důvodech.

Velikost migračního proudu se odvíjí od velikosti překážek. Pokud jsou překážky malé a podmínky v původní a cílové zemi obdobné, lze předpokládat menší migrační proud.

1.4.3 Teorie migračních systémů

Teorie migračních systémů pochází z roku 1989. Autorem je James T. Fawcett, základ popsal v díle Networks, linkages and migration systems. Je kombinací teorie

(22)

13 světového systému (Immanuel Wallerstein) a teorie migračních sítí (Graeme J. Hugo).

Klade důraz na mezinárodní vztahy, národní hospodářství, kolektivní jednání a institucionální faktory. Migrační systém je tvořen dvěma nebo více zeměmi vyměňujícími si navzájem mezi sebou nejen migranty, ale i zboží a kapitál (Vojtková, 2005). Podstata zahrnuje analýzu okolností a zdůrazňuje, že cílové země jsou se zdrojovými zeměmi propojeny nejen prostřednictvím lidí, ale též historickými, kulturními, (post)koloniálními a technologickými vazbami. Migrace a její protiproud probíhá ve specifických sociálních, politických, demografických a ekonomických kontextech a má diferencující prostorovou a časovou dimenzi (Drbohlav, Uherek, 2007).

Prostorová a časová dimenze migračních toků představují hlavní podklad pro definování tzv. mezinárodních migračních systémů.

1.4.4 Teorie migrace z hlediska „nové ekonomiky domácností“

Tato teorie se liší od předchozích přístupů především v zaměření se na chování a rozhodování ve skupině. Neklade důraz na rozhodování jednotlivce, jako je tomu např. u mikroekonomického přístupu v neoklasické ekonomii, ale na rozhodování v sociálních skupinách, jako jsou rodiny, domácnosti. Společenství vytvářejí ucelenou strategii migrace ve vztahu k odlišným pracovním možnostem jejich členů. Tento typ migrace je příznačný pro rozvojové země, jako reakce na rizika nezaměstnanosti, neúrody, nedostatku kapitálu generujícího pracovní příležitosti atd. Rozhodování na úrovni rodin a domácností není dle zjištění výjimečné, v širších sociálních skupinách je však velmi vzácné (Macháček, Toth, Wokoun, 2011).

1.5 Historie migrace

Před první světovou válkou a těsně po vzniku Československé republiky, přicházeli na toto území obyvatelé ze zemědělských oblastí Rakouska–Uherska, rumunského pohraničí a Moldávie, hlavně kvůli příslibu lepších životních podmínek.

Meziválečné období se vyznačovalo poměrně vysokou zahraniční emigrací, urbanizací českých zemí a intenzivním vylidňováním venkova. V letech 1920-1937 se vystěhovalo zhruba 180 tisíc obyvatelů a ztrátové saldo zahraniční migrace činilo 110 tisíc osob (Ouředníček, Přidalová, Nemeškal 2015). Nejčastějším cílem byly USA, Francie a Německo.

(23)

14 Historii migrace ČR lze podle Uherka (2016) etapizovat do dvou období:

1. Migrace před rokem 1989 2. Migrace po roce 1989

První etapu migrace lze vymezit po roce 1945. K největšímu stěhování došlo v prvních dvou letech po druhé světové válce, kdy se vrátilo 80-100 tisíc lidí ze zahraničí, a naopak docházelo k odsunu především německého obyvatelstva. V Čechách se to týkalo cca 2,5 až 3 milionu lidí.

V letech 1948 až 1989 byla migrace motivována hlavně politicky, a to buď dobrovolnou – útěk před komunistickým režimem, sovětskou okupací, nebo nucenou formou – vynucené emigrace českých disidentů. Během období 1948 – 1989 emigrovalo z českých zemí okolo 450 tisíc obyvatel (Vavrejnová 2011). Byl zde přítomen i ekonomický motiv, jelikož lidé, kteří nemohli v socialistickém zařízení najít uplatnění odpovídající jejich schopnostem a dovednostem, volili stále častěji emigraci jako možnost jak takového uplatnění dosáhnout. Jednalo se o umělce, vědce a jiné odborníky (Uherek et al., 2016).

Vnitřní migrace v období 1946 – 1948 se týkala realokace pracovních sil, jež bylo potřeba „doplnit“ do českého pohraničí a válkou zničeného východního Slovenska. Cílem bylo osídlit pohraniční oblasti, které byly vylidněny v důsledku politiky prezidenta Beneše. Beneš tvrdil, že „je nutno vylikvidovat německý živel”. Odsunuti byli také sociální demokraté, komunisté, antifašističtí Němci a Rakušané.

Imigrace byla řízená a silně regulována, motivována zejména potřebou doplnění chronicky se nedostávající pracovní síly, byla soustřeďována na konkrétní obory, lokality (Uherek et al., 2016). Údaje o vnitřní migraci byly v tomto období podhodnocovány. Pro sčítání lidu byla používána diferenční metoda,² která je vázána pouze na období mezi jednotlivými sčítáními lidu. Metoda srovnávala místa pobytu sčítáním zachycených osob

2 Diferenční metoda, tj. stanovení kladného či záporného migračního salda porovnáním s přirozenou měnou obyvatel mezi zkoumaným obdobím (Ouředníček, Přidalová, Nemeškal, 2015).

(24)

15 s místem jejich narození. Od 50. let 20. století mělo na spolehlivost dat vliv zavedení hlášení o změně trvalého bydliště, což umožnilo preciznější zkoumání.

V průběhu období socialismu docházelo postupně k významnému snižování intenzity migrace a k uzavírání migračních vztahů na mikroregionální úrovni, především uvnitř okresů (Ouředníček, Přidalová, Nemeškal, 2015). Téměř ve všech okresních městech došlo ke zvýšení počtu obyvatel. V komparaci se současností se jedná o opak, jelikož ve většině středních a velkých měst ubývá obyvatelstva v důsledku vystěhování.

Od 90. let zesiloval význam vnitřní migrace. Zejména po roce 1989 skokově narostl význam i zahraniční. Migrace změnila charakter, nebyla již řízena, regulována ani plánována, ale stala se spontánní. Stěhování se změnilo z dočasného na trvalé. Byla zrušena vízová povinnost. Skutečnost, že jsou země a hranice otevřené, znesnadnila možnost kontrolovat a regulovat pohyb osob. S čímž souvisí i chybějící přesná data a evidence migrantů z České republiky. Vznikly nové bezpečnostní výzvy, byl a současně je kladen důraz na vyšší spolupráci jednotlivých zemí. V roce 1985 byla přijata Schengenská dohoda s cílem usnadnit volný pohyb občanů členských států Evropských společenství. Česká republika se zapojila do schengenské spolupráce 21.12.2007.

Počty přistěhovalých se oproti minulosti výrazně zvýšily, ale i přesto migrace nestačila vyrovnat přirozený úbytek obyvatelstva. V roce 1990 bylo v ČR registrováno celkem 35 198 imigrantů. K 31. 12. 2019 ČSÚ eviduje 593 366 imigrantů. Nejvíce cizinců pochází ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Polska, Bulharska, Ruska (země jsou seřazeny vzestupně dle počtů migrantů).

(25)

16

1.6 Migrační politika ČR

Právní úprava migrace je ovlivněna jak platnou českou legislativou, tj. přijatými zákony, vyhláškami a povinnostmi, které plynou České republice z přijatých mezinárodních závazků. Základní legislativní rámec tvoří Úmluva o právním postavení uprchlíků z 11.5.1993, Listina základních lidských práv a svobod, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu.

Migrační politiku České republiky spravuje Ministerstvo vnitra dokumentem Strategie migrační politiky České republiky (2015), vyplývající ze společných právních nástrojů Evropské unie. Česká republika je povinna respektovat nejen specifické potřeby státu, ale současně také situaci na úrovni společné politiky. Cílem dokumentu je jasně definovat vyváženou a flexibilní migrační politiku České republiky, včetně jejích zásad, cílů a nástrojů. Zaměřuje se na mezinárodní migraci, není kladen důraz na vnitřní migraci, která již není v širokém měřítku řízena státem.

Jednotlivá východiska migrační politiky zakotvená ve Strategii migrační politiky:

I. přijímat legální migranty a usnadnit vstupní procesy se zřetelem na potřebu zachování konkurenceschopnosti v globálním ekonomickém prostředí

II. migrantům, kteří vědomě nezvolí legální cestu do Evropské unie, nebo jsou k tomuto donuceni vnějšími okolnostmi, zajistit přístup k mezinárodní ochraně nebo návrat do zemí původu za současného dodržování principu non-refoulment

III. zajistit takovou míru integrace cizinců trvale pobývajících na území České republiky, která zamezí bezpečnostním rizikům a negativním společenským jevům a povede k soudržnosti společnosti a ochraně práv jejích členů

IV. aktivně provádět vnější dimenzi migračních politik, včetně pomoci uprchlíkům a podpory bezpečnostní stabilizace a sociálně-ekonomického rozvoje zdrojových a tranzitních zemí migrace

Konkrétní nástroje migrační politiky:

I. integrace – díky účinné integraci se zabrání vzniku negativních sociálních jevů a zajistí se klidné soužití s cizinci

(26)

17 II. návratová politika – prevence a zamezování nelegální migrace. Návratová politika je úzce spojena se spoluprací s třetími zeměmi při předávání nelegálně pobývajících osob. Cílem je např. udržení kvality vízové politiky, což znamená udržení standardu v rozhodování, koho Česká republika přijme a zároveň kontrola a odhalování padělaných dokladů.

III. azyl – zajištění dostatečné kapacity azylového systému pro příliv žadatelů

IV. vnější vztahy ovlivňující migrační politiku – souvisí s prevencí dalších migračních toků. Jde o aktivity spojené s pomocí uprchlíkům ve třetích zemích a podpora těchto zemí při zvládání uprchlické krize

V. volný pohyb osob v Evropské unii – udržení volného pohybu osob v rámci Evropské unie a v schengenském prostoru

VI. legální migrace – aktivní a flexibilní imigrační politika vycházející z aktuálních i dlouhodobých potřeb České republiky, které se operativně upravují.

VII. mezinárodní a evropské závazky České republiky v oblasti migrace – Česká republika se aktivně zapojí do evropských debat a hledání společných řešení Klíčovým faktorem určujícím budoucí směr vývoje na poli evropské migrační politiky se postupně stává stárnutí majoritních populací. Tento jev způsobuje souběh tří faktorů – minulý vývoj ve vztahu k „baby boom“ generaci, současný výrazný pokles porodnosti a kontinuální prodlužování střední délky života. Proces stárnutí může v konečných důsledcích vést až k takovému úbytku pracovních sil, které způsobí pokles výkonu ekonomiky. Jednou z diskutovaných alternativ je umožnit příliv cizí pracovní síly (Baštýř et al., 2005).

(27)

18

2 PRAKTICKÁ ČÁST

Následující část se věnuje analýze vybraných socioekonomických ukazatelů ve vztahu k imigraci, emigraci. Zda existuje statistická závislost, nebo nikoliv. Mezi konkrétní socioekonomické ukazatele patří:

 pracovní místa v evidenci úřadu práce

 průměrná výše důchodu

 zabezpečení zdravotní péče

 kriminalita

 množství dokončených bytů

 přirozený přírůstek

V teoretické části je rozbírána Push-pull teorie. Daných šest socioekonomických ukazatelů, lze interpretovat, jako faktory vypuzující, nebo přitahující. Mezi přitahující faktory se může řadit: volná pracovní místa v evidenci úřadu práce, dostupnější zabezpečení zdravotní péče, nižší počet trestných činů, rozšířenější bytová výstavba. Jako vypuzující faktory mohou působit nedostatek volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, rostoucí počet trestných činů, nedostupné zabezpečení zdravotní péče, nedostatek bytové výstavby.

Socioekonomické ukazatele i počet vystěhovalých, přistěhovalých je přepočítán na 1000 obyvatel, poněvadž není vhodné mezi sebou absolutní údaje porovnávat. Grafy tak mají přesnější vypovídající schopnost. Pro přehlednost je možné absolutní údaje vyhledat v přílohách.

V tabulkách jsou výpočty zastoupené pomocí korelačního koeficientu a koeficientu determinace. Pro kontrolu, zda je hypotéza zamítnuta, nebo ověřena je použito testovací kritérium a kritická hodnota s 5% hladinou významnosti. Je tedy šance 5 %, že je hypotéza zamítnuta neprávem. V případě zamítnutí H0 přijmeme H13

, že (socioekonomický) faktor statisticky významně ovlivňuje migraci. Platí tedy, že v případě zamítnutí H0 existuje korelace. Korelace nemusí být silná, přesto je tento

3 H1 znázorňuje stanovenou hypotézu, která je v úvodu každé následující podkapitoly, týkající se zkoumání vlivu socioekonomického ukazatele na migraci.

(28)

19 parametr zjišťován a v důsledku posuzován. Často může docházet k nepravé korelaci.

Faktor nemusí s migrací souviset, ale má stejné příčiny.

Všechny následující vyřčené dílčí hypotézy jsou obecně platným předpokladem (u rozsáhlejší migrace), které budou zamítnuty, nebo ověřeny. Každá dílčí hypotéza je testována pro dvě stanovená období. Skutečnost, že byla hypotéza přijata a socioekonomický ukazatel je prokázán statisticky významným, neznamená, že musí být jedinou příčinou imigrace, potažmo emigrace. Existuje řada dalších příčin a motivů, kterých může být i více najednou. Účelem této práce je zjistit vztah daných socioekonomických ukazatelů k imigraci/emigraci.

Pod rozšiřující kapitolou je uveden graf s výpočty korelačního koeficientu a koeficientu determinace konkrétního socioekonomického ukazatele, pro období 2010- 2018. Nejedná se tedy o porovnání roku 2010 a 2018, ale i zbývajících let časové řady.

Grafy obsahují koeficient determinace kvůli výpočtu přesného procentuálního vlivu proměnné x na y. Na ose y je umístěn koeficient determinace (R²) nabývající hodnot od 0 do 1. Čím blíže je číslo k 1, tím vyšší závislost se predikuje. Osa x uvádí sledované časové období, tedy: 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018.

Graf doprovází tabulka, obsahující korelační koeficient i koeficient determinace.

Korelační koeficient vyjadřuje lineární závislost mezi dvěma proměnnými. Nabývá hodnot v intervalu < −1; 1 >. Záporná hodnota znamená, že s růstem x, klesá y. Kladná hodnota značí, že s růstem x, roste y. V případě 0, se nejedná o lineární závislost.

(29)

20

3 VLIV PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE NA MIGRACI MEZI OKRESY ČR

S rostoucím počtem pracovních míst roste počet přistěhovalých.

S klesajícím počtem pracovních míst roste počet vystěhovalých.

Z dané hypotézy vyplývá, že faktor volná pracovní místa v evidenci úřadu práce ovlivňuje migraci, a to buď přímo úměrně, nebo nepřímo úměrně. Přímá úměra je v případě, že: s rostoucím počtem pracovních míst, roste i počet přistěhovalých. Což vychází i z mnoha studií, jako jeden z nejvlivnějších aspektů. Jandová a Paleta (2015) ve své studii Gravitační modely vnitřní migrace – The Czech Case Study dokázali, že v krátkém období je pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání důležitější, než výše mzdy a míra nezaměstnanosti.

Nepřímo úměrný vztah vyplývá z druhé hypotézy mající předpoklad: při klesajícím počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, roste počet vystěhovalých. Emigranti budou vyhledávat oblasti s rostoucím počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce, aby nalezli uplatnění na trhu práce.

Následující kapitola je rozdělena na čtyři podkapitoly, lišící se v důsledku vlivu pracovních míst v evidenci úřadu práce, a to na imigraci, nebo emigraci v letech 2010 a 2018. Závislou proměnnou je pro následující kapitoly migrace. Údaje, jsou přepočítány na 1000 obyvatel, poněvadž vzhledem k rozdílné populační velikosti měst není vhodné mezi sebou absolutní počty porovnávat.

Pro zkoumání trhu práce byl zvolen ukazatel počet pracovních míst v evidenci úřadu práce, jelikož je nejdůkladněji zaznamenán ve statistikách⁴. Volná pracovní místa,

4V lednu 2013 došlo ke změně metodiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo používat nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob. Nový ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných nezaměstnaných osob ve věku 15 až 64 let evidovaných na úřadech práce (MPSV) vztažený k počtu obyvatel ve stejném věku (ČSÚ).

(30)

21 umístěná na serverech hledajících práci, jako např. Jobs.cz, nejsou brána v potaz. Tento ukazatel tedy nemusí být rozhodujícím faktorem pro stěhování.

3.1 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2010)

S rostoucím počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce roste počet přistěhovalých.

K potvrzení, či zamítnutí hypotézy slouží Graf č.1 Vztah množství pracovních míst v evidenci úřadu práce k imigraci (2010) a Tabulka č. 2. Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a imigrace (2010). Odhadnutým modelem regresní funkce se podařilo vysvětlit 40,7 % variability endogenní proměnné. Rovnicí regresní funkce je 𝑦 = 3,4682𝑥 + 0,6533. V důsledku vyšší hodnoty testovacího kritéria, než kritické hodnoty byla zamítnuta H0 (nulová hypotéza), a přijata H1, což potvrzuje existenci korelace, mezi vlivem pracovních míst v evidenci úřadu práce a počtu přistěhovalých. Je ale 5% šance, že byla hypotéza zamítnuta neprávem, jelikož hladina významnosti je 0,05.

Graf 1: Vztah množství pracovních míst v evidenci úřadu práce k imigraci (2010)

Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování

Osa y vyjadřuje počet přistěhovalých. Osa x počet pracovních míst v evidenci úřadu práce. Z grafu č.1 jsou patrné extrémní neboli odlehlé proměnné. Odlehlá hodnota 1,41 patří okresu Ostrava-město a odráží tak strategické plánování města s cílem podpory nových inovativních firem. Mezi hlavní podporované oblasti patří: technologie, průmyslová výroba zaměřená na hydrauliku. Celkově inovativní podniky a statr-ups.

Druhá odlehlá hodnota 1,37 patří okresu Brno-město.

y = 3,4682x + 0,6533

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0

0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6

POČET PŘISTĚHOVALÝCH

PRACOVNÍ MÍSTA V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE

VZTAH MNOŽSTVÍ PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE K IMIGRACI (2010)

(31)

22 Korelační koeficient je kladná hodnota blížící se k číslu 1. Kladná hodnota korelačního koeficientu značí, že s růstem veličiny x roste veličina y. V tomto případě se x rovná počtu pracovních míst, y se rovná počtu přistěhovalých. Z čehož vyplývá, že čím vyšší bude počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, tím více imigrantů bude přicházet na území okresu.

Tabulka 2: Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a imigrace (2010)

3.2 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2018)

S rostoucím počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce roste počet přistěhovalých.

Stanovenou dílčí hypotézu potvrzuje koeficient determinace s hodnotou 40,8 %, platí tedy, že odhadnutým modelem regresní funkce se podařilo vysvětlit 40,8 % variability endogenní proměnné – počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce má 40,8% vliv na přistěhovalé. V porovnání s rokem 2010 se vliv ukazatele zvýšil pouze o 0,1 %.

Graf 2: Vztah množství pracovních míst v evidenci úřadu práce k imigraci (2018)

Korelační koeficient 0,6382690

Koeficient determinace 0,4073873

Testovací kritérium 7,132375

Kritická hodnota 1,992543495

y = 0,2889x + 1,1321

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0

0,0 2,5 5,0 7,5 10,0 12,5 15,0 17,5 20,0 22,5 25,0

POČET PŘISTĚHOVALÝCH

VZTAH MNOŽSTVÍ PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE K IMIGRACI (2018)

(32)

23 Extrémní neboli odlehlou proměnnou způsobuje okres Pardubice, který má v evidenci 24 586 pracovních míst. V meziročním porovnání vzrostl celkový počet volných pracovních míst nabízených v celém Pardubickém kraji k (31.12.2018) o 78 %.

Nejvíce kvalifikovaných volných pracovních míst je určeno pro montážní dělníky, nástrojáře, zámečníky, řidiče automobilů a autobusů, stavební profese. V komparaci s rokem 2017 se výrazně zvýšila potřeba profesí, které nepotřebují kvalifikaci. Pracovní trh poptává zaměstnance pro fyzicky náročnou práci, jako např. pracovníky ve výrobě, ve stavebnictví a pomocné pracovníky pro úklid vnitřních i venkovních prostor. Druhým odvětvím s velkým počtem volných pracovních míst je obchod a služby.

Korelační koeficient vykazuje kladnou hodnotu blížící se k 1. Z čehož vyplývá, že je potvrzena korelace ve stanovené hypotéze – čím více volných pracovních míst v evidenci úřadu práce bude, tím více přistěhovalých bude daný okres sčítat.

V důsledku vyšší hodnoty testovacího kritéria, než kritické hodnoty je zamítnuta H0 a přijata H1, že růst počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce statisticky ovlivňuje rostoucí počet přistěhovalých.

Tabulka 3: Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a imigrace (2018)

3.3 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci (2010)

S klesajícím počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce roste počet vystěhovalých.

Odhadnutým modelem regresní funkce se podařilo vysvětlit 62,7 % variability endogenní proměnné. Rovnicí lineární regresní funkce je 𝑦 = 3,673𝑥 + 0,4537.

Koeficient determinace interpretuje, že počet volných pracovních míst má 62,7% vliv na emigraci. Je tedy zřejmé, že se klesajícím počtem pracovních míst, roste počet vystěhovalých.

Korelační koeficient 0,63883673 Koeficient determinace 0,40811236 Testovací kritérium 6,38341182

Kritická hodnota 1,9925435

(33)

24 Jelikož jsou pracovní místa vztahována jak k počtu přistěhovalých, tak vystěhovalých, data se pro tento socioekonomický ukazatel nemění, extrémní proměnná tak zůstává na hodnotě 1,41, odpovídající okresu Brno-město.

Graf 3: Vztah množství pracovních míst v evidenci úřadu práce k emigraci (2010)

Na ose y je zobrazen počet vystěhovalých, ose x počet pracovních míst v evidenci úřadu práce. Všechny hodnoty jsou přepočítány na 1000 obyvatel, především kvůli rozdílné velikosti porovnávaných územních celků. Extrémní hodnou je Ostrava-město, jak již bylo zmíněno v kapitole 2.1.

Z tabulky č. 4 Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a emigrace (2010) vyplývá, že je zamítnuta nulová hypotéza z důvodu vyššího testovacího kritéria než kritické hodnoty. Tudíž existuje korelace mezi proměnnými. Je tak potvrzen vliv počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci.

Tabulka 4: Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a emigrace (2010)

y = 3,673x + 0,4537

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0

0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5

POČET VYSTĚHOVALÝCH

VZTAH MNOŽSTVÍ PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE K EMIGRACI (2010)

Korelační koeficient 0,791963353 Koeficient determinace 0,627205952 Testovací kritérium 11,15800265 Kritická hodnota 1,992543495

(34)

25

3.4 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci (2018)

S klesajícím počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce roste počet vystěhovalých.

Pro rok 2018 se modelu regresní funkce podařilo vysvětlit 20,7 % variability exogenní proměnné. V porovnání s rokem 2010 se koeficient determinace téměř trojnásobně snížil. Počet pracovních míst v evidenci úřadu práce má na emigraci vliv z 20,7 %. Klesající počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce tak nemusí být hlavní příčinou k emigraci.

Graf 4: Vztah množství pracovních míst v evidenci úřadu práce k emigraci (2018)

Osa y reprezentuje počet vystěhovalých. Osa x počet pracovních míst v evidenci úřadu práce. Je zde viditelná extrémní proměnná u okresu Pardubice (viz. kapitola 2.2).

Lineární regresní funkce je zaznamenána rovnicí 𝑦 = 0,1725 + 1,1634.

Testovací kritérium dosahuje hodnoty 4,39, kritická hodnota je stanovená číslem 1,99. Z čehož vyplývá, že je zamítnuta H0 a přijata H1, klesající počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, statisticky ovlivňuje rostoucí počet vystěhovalých. Korelační koeficient je v intervalu od 0 do 1, je tedy kladným číslem. Platí vztah, čím více x, tím více y – čím více bude klesající počet volných pracovních míst, tím více bude vystěhovalých z okresu.

y = 0,1725x + 1,1634

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0

0,0 2,5 5,0 7,5 10,0 12,5 15,0 17,5 20,0 22,5 25,0

POČET VYSTĚHOVALÝCH

VZTAH MNOŽSTVÍ PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE K EMIGRACI

(2018)

(35)

26

Tabulka 5: Závislost pracovních míst v evidenci úřadu práce a emigrace (2018)

3.5 Shrnutí

Ukazatel pracovní místa v evidenci úřadu práce se ukázal významným. Byly přijaty všechny čtyři testované hypotézy. Nejsilnější korelace byla prokázána v případě hypotézy – s klesajícím počtem volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, roste počet vystěhovalých. Koeficient determinace dosahoval hodnoty 62,7 %. Počet pracovních míst v evidenci úřadu práce má vliv na emigraci z 62,7 %.

Naopak nejslabší korelaci vykazuje sice stejná hypotéza, ale pro rok 2010.

Klesající počet pracovních míst v evidenci úřadu práce, má vliv na rostoucí emigraci z 20,7 %. Jedná se o nejslabší prokázanou korelaci této práce.

Počet pracovních míst v evidenci úřadu práce nemusí být jediným a rozhodujícím faktorem k imigraci, potažmo emigraci. Je nutno brát v potaz, že ne každé volné pracovní místo je evidováno na úřadu práce. Firmy se často angažují samy v hledání nových zaměstnanců, nebo se obrací na pracovní agentury.

3.6 Rozšiřující kapitola

Sice je viditelná změna, mezi rokem 2010 a 2018 ale pro úplný vývoj je uveden Graf č. 5, který zachycuje plnou časovou řadu od 2010 do 2018. Rok 2010 se od roku 2018 příliš neliší, jen o 0,05 desetin hodnoty (viz výše). Křivka vývoje koeficientu determinace je proměnlivá. Vrchol znamenala v roce 2016, kdy byla hodnota koeficientu determinace nejvyšší. Platila tedy nejsilnější korelace: ukazatel pracovní místa v evidenci úřadu práce má vliv na imigraci z 52 %. Nejmenší vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci, je znatelný v roce 2013, kdy koeficient determinace dosáhl velmi malé hodnoty 0,09. Číslo se blíží k nule, z tohoto důvodu může být poukazováno až na neexistující korelaci.

Korelační koeficient 0,4545733 Koeficient determinace 0,20663688 Testovací kritérium 4,39019467 Kritická hodnota 1,9925435

(36)

27

Graf 5: Koeficient determinace: Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2010-2018)

Tabulka č. 6 obsahuje R – korelační koeficient, R² – koeficient determinace, sloužící jako podklad pro Graf č. 5. Oba koeficienty se vyvíjí stejně, jelikož R² vychází z R. Hodnoty R se pohybují v kladném intervalu < 0,30; 0,72 >

Vývoj křivky v již zmíněném grafu tedy napovídá, že v roce 2016 byla zaznamenána nejsilnější korelace 0,72. Koeficient korelace se dá interpretovat, jako rostoucí vztah veličiny x a současně i y. Čím vyšší bude počet pracovních míst v evidenci úřadu práce, tím vyšší bude počet přistěhovalých. Nejnižší korelační korelační koeficient 0,30, je pro rok 2013.

Tabulka 6: Koeficient determinace: Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na imigraci (2010-2018)

0,41 0,26

0,20 0,09

0,30 0,39

0,52 0,43

0,36

0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

KOEFICIENT DETERMINACE

ROK

KOEFICIENT DETERMINACE: VLIV PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU

PRÁCE NA IMIGRACI (2010-2018)

(37)

28 Následující Graf č. 6 se liší od Grafu č. 5 vztahem socioekonomického ukazatele k emigraci, nikoliv imigraci. Zaznamenává totiž vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci, v letech 2010–2018. Křivka se pohybuje v intervalu < 0,7; 0,63 >.

Do roku 2013 je spíše klesající, poté je vývoj proměnlivý.

Nejsilnější korelace byla v roce 2010, který je konkrétně zkoumán i testován v kapitole č. 2.3 Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci. Nejslabší vztah s hodnotou 0,07, je hned ve dvou letech 2013 a 2016 (způsobené zaokrouhlením).

Z tabulky č. 7 je zřejmé, že nižší hodnotu R² má rok 2013. Tudíž je na místě konstatovat, že v roce 2013 byl nejslabší vztah mezi počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce a emigrací.

Graf 6: Koeficient determinace: Vliv pracovních míst v evidenci úřadu práce na emigraci (2010-2018)

Vývoj koeficientu determinace kopíruje vývoj korelačního koeficientu, který je znázorněn v tabulce č. 7. Nejnižší hodnota korelace 0,26 je pro rok 2013. Jelikož je 0,26 stále kladným číslem v intervalu od 0 do 1, znamená to, že existuje lineární korelace – s růstem x, roste i y. Nejsilnější korelační koeficient je v roce 2010 s hodnotu 0,79.

0,63

0,40

0,20 0,07

0,34 0,42

0,07 0,31

0,21

0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

KOEFICIENT DETERMINACE

ROK

KOEFICIENT DETERMINACE: VLIV PRACOVNÍCH MÍST V EVIDENCI ÚŘADU

PRÁCE NA EMIGRACI (2010-2018)