Zadání bakalářské práce

VYSOKÁ ŠKOLA BÁ SKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA VE EJNÉ EKONOMIKY

Analýza trhu práce a dlouhodobá nezam stnanost v okrese Labor Market Analysis and Long-term Unemployment in a District

Student: Šárka Mertíková Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Jan Šulák

Ostrava 2018

V B - Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta

Katedra veřejné ekonomiky

Zadání bakalářské práce

student: ^árka Mertí ková

Studijní

program:

obor:

Té ma:

Jazyk vypracování : č e tina

Zásady pro vypracování : 1. Úvod

2. Teoretická qýchodiska trhu práce _a nezaměstnanosti 3. Státní politika zaměstnanosfl Č R

4. Analýza nezaměstnanosti ve vybrané m okrese 5, zhodnocení nezaměstnanosti v okrese

6. Závěr

Seznam pou ité literatury seznam zkratek

Prohlá ení o vyr ití qýsledků bakalářské práce Seznam pří loh

Pří lohy

Seznam doporuč ené odborné literatury:

EHRENBERG, Ronald G. and Robert S. SMITH. ModernLabor Economics - Theory and Public Policy

1 1th ed. Boston: Pearson Education, Inc., 2072. ISBN-13 :978-0- 13-254064-3.

KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanasti Č R po roce 2077. Praha:

Oeconomica _, 2013.ISBN 978-80 -245-1930-2.

PAVELKA, T., T. LÓSTER, P. MAKOVSKÝ a J. LANGHAMROVÁ. Dlouhodobá nezaměstnanostv

Č e ské r epublí ce. Slaný : Melandrium, 20LL, I SBN ⁹ 78-80-86 1 75-76-8.

Formální nále itosti a rozsah bakalářské práce stanoví pokyny pro vypracování zveřejněné na webových stránkách fakulty.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan uHk

Datum zadání : Datum odevzdání :

24.11.2017 ,05.2018

doc. Ing. Petr Tománek, CSc.

vedoucí katedry

prof. Dr. Ing. Zdeněk Zme kal děkan fakulty

ry

ickó

C

|i?AÝh

Mí stopří se né prohlá ení :

Mí stopří se rě prohla uji, e jsem bakalařskou práci vypracova]a samostatně a uvedla jsem ve keré pou ité zdroje a literaturu, ze kí eqých jsem _{č erpala.} Pří lohy jsem doplnila dle potřeby.

V Ostravě dne 7. května 2018

,áLí i"'

rtt<a Mertí ková

3 OBSAH

1 ÚVOD ... 5

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA TRHU PRÁCE A NEZAM STNANOSTI ... 7

2.1 Trh práce ... 7

2.1.1 Nabídka práce ... 7

2.1.2 Poptávka po práci ... 8

2.1.3 Rovnováha na trhu práce ... 9

2.1.4 Nerovnováha na trhu práce ... 10

2.2 Nezam stnanost ... 10

2.2.1 Formy nezam stnanosti ... 11

2.3 M ení nezam stnanosti ... 15

2.3.1 Ukazatel podílu nezam stnaných osob ... 16

2.3.2 Ukazatel obecné míry nezam stnanosti ... 17

2.3.3 Ukazatel výskytu a míry dlouhodobé nezam stnanosti ... 17

2.3.4 P irozenámíra nezam stnanosti (NAIRU) ... 17

2.4 Výb rová šet ení pracovních sil v České republice ... 18

3 STÁTNÍ POLITIKA ZAM STNANOSTI ČESKÉ REPUBLIKY ... 19

3.1 Aktivní politika zam stnanosti ... 19

3.1.1 Nástroje aktivní politiky zam stnanosti ... 20

3.2 Pasivní politika zam stnanosti ... 21

3.2.1 Podpora v nezam stnanosti ... 21

3.2.2 P edčasný odchod do důchodu ... 22

3.3 Instituce politiky zam stnanosti na trhu práce v ČR ... 22

3.3.1 Ministerstvo práce a sociálních v cí ... 22

3.3.2 Ú ad práce ... 23

3.3.3 Agentury práce ... 23

3.3.4 Evropský sociální fond ... 24

3.4 Efektivnost politiky zam stnanosti ... 24

3.5 Shrnutí teoretické části ... 25

4 ANALÝZA NEZAM STNANOSTI VE VYBRANÉM OKRESE ... 26

4.1 Grafické znázorn ní a obecná charakteristika zvoleného okresu ... 26

4.2 Analýza nezam stnanosti na trhu práce ... 27

4.2.1 Celkový podíl nezam stnaných osob ... 27

4.2.2 Podíl uchazečů o zam stnání sevidencí na ÚP delší 12 m síců vokrese Nový Jičín ... 29

4

4.2.3 Podíl uchazečů o zam stnání s evidencí na ÚP delší 5 m síců ... 30

4.3 Analýza nezam stnanosti na trhu práce ... 31

4.3.1 Podíl nezam stnaných osob dle v kové struktury ... 32

4.3.2 Podíl nezam stnaných osob dlevzd lanostní struktury ... 33

4.3.3 Podíl dosažitelných uchazečů o zam stnání se zdravotním postižením ... 34

4.3.4 Podíl dosažitelných uchazečů o zam stnání pečující o dít do 15 let. ... 36

4.4 Politika zam stnanosti v okrese Nový Jičín ... 36

4.5 SWOT analýza trhu práce v okrese Nový Jičín ... 38

4.5.1 Silné stránky ... 38

4.5.2 Slabé stránky ... 39

4.5.3 P íležitostí ... 39

4.5.4 Hrozby ... 39

5 ZHODNOCENÍ NEZAM STNANOSTI VE VYBRANÉM OKRESE ... 41

5.1 Situace na trhu práce ve vybraném okrese ... 41

5.2 Vývoj trhu práce vokrese Nový Jičín ... 43

6 ZÁV R ... 47

Seznam použité literatury ... 50

Seznam zkratek ... 54

Prohlášení o využití výsledků bakalá ské práce ... 55

Seznam p íloh ... 56

5

1 ÚVOD

Nezam stnanost je vážným společenským, ale také lidským problémem. Postihuje muže i ženy, lidi vrůzném v ku, s různým vzd láním i srozmanitým sociálním postavením.

V podstat ovliv uje každého člov ka ať už p ímo nebo nep ímo. Ztráta zam stnání, ale také neúsp ch p i hledání zam stnání mají negativní důsledky na jednotlivce a to ať již ekonomické, psychické, sociální, psychologické ale i zdravotní. Dlouhodobá nezam stnanost je nep íjemná pro jednotlivce, rodinu, podniky i stát. A proto jednou zekonomických priorit státu je snižování dlouhodobé nezam stnanosti využíváním nástrojů aktivní a pasivní politiky zam stnanosti, reagujících a p izpůsobujících se aktuálním pot ebám trhu.

Trh práce je součástí tržní ekonomiky a místem, kde lidé nabízejí svou práci a firmy ji poptávají. Místem, kde se nabídka po práci st etává s poptávkou po práci. Na trh práce má vliv mnoho faktorů. V současné dob demografické zm ny ovliv ují trh práce zevšeho nejvíc a z toho vyplývá i odlišnámíra nezam stnanosti v jednotlivých regionech našeho státu, jelikož trh práce v České republice má výrazn regionální charakter.

Nabídka a poptávka na trhu práce úzce souvisí se vznikem nezam stnanosti. O tom, do jaké míry je nezam stnanost závažným problémem, vypovídá n kolik hledisek jako je nap íklad vztah ke stavu ekonomiky, dobrovolnost a délka trvání nezam stnanosti. A práv délka, po kterou nezam stnanost trvá, je důležitým ukazatelem závažnosti stávající problematiky trhu práce. Zatímco krátkodobá nezam stnanost není podstatným ekonomickým problémem pro společnost a jedince, který se dočasn stává nezam stnaným, tak naopak velice složitým ekonomickým a sociálním problémem je dlouhodobá nezam stnanost, která se dotýká nejen jednotlivců a všech ekonomicky aktivních obyvatel, ale i celého státu. Na druhé stran je tady stát, který p ijímá soubor opat ení, kterými se snaží pomáhat nezam stnaným osobám za adit se zp t dopracovního života.

P i ešení otázek nezam stnanosti a vzájmu jejího snižování se Ú ad práce zam uje na problémové kategorie uchazečů, kte í obecn mají sníženou schopnost uplatn ní na trhu práce. Pat í sem p edevším uchazeči vyšších v kových kategorií, absolventi a mladiství, lidé s nejnižším vzd láním, osoby se zdravotním postižením a matky s d tmi. Zárove se ztéto struktury nezam stnaných tvo í další skupina, která vsob zahrnuje veškerou problematiku p edchozích, a tou jsou dlouhodob nezam stnaní. Kategorie dlouhodob nezam stnaných uchazečů se adí knejproblémov jším skupinámna trhu práce, tzv. rizikovým kategoriím.

6 Neúsp ch p i hledání zam stnání nemá dobrý vliv na psychiku člov ka a rovn ž dochází ke snížení životní úrovn jedince. Může dojít také k rezignaci na další vyhledávání práce, k závislosti nasociálních dávkách, ztrát pracovních návyků a jiným negativním důsledkům sociálního a psychického charakteru. Na druhé stran , však stále existují lidé se špatnou pracovní morálkou, osoby, které nejsou ochotny do zam stnání nastoupit a práci si hledají pouze na oko nebo vůbec. Nezam stnanost je nicmén situace natrhu práce, kdy část obyvatelstva není schopna nebo ochotna najít si placené zam stnání.

Cílem bakalá ské práce je zhodnocení trhu práce v kontextu dlouhodobé nezam stnanosti ve zvoleném okrese.

Bakalá ská práce je rozd lena do dvou základních částí. První teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů trhu práce a jejich teoretická východiska, a to trhu práce, nezam stnanosti, dlouhodobé nezam stnanosti a státní politiky zam stnanosti s cílem charakterizovat a zdůraznit význam této zvolené problematiky v České republice. Druhá praktická část je zam ena na analýzu a zhodnocení nezam stnanosti na trhu práce zejména z hlediska dlouhodobé nezam stnanosti se z etelem na rizikové kategorie na trhu práce a také délku nezam stnanosti vokrese Nový Jičín v letech 2013 – 2017 s možností srovnání súdaji v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky jako celku včetn vyhodnocení nástrojů aktivní a pasivní politiky zam stnanosti p i ovliv ování lokálního trhu. Je sestavena SWOT analýza a vypracována prognóza vývoje trhu práce vokrese Nový Jičín.

P i zpracování bakalá ské práce je použita metoda popisu, analýzy statistických ukazatelů a jejich komparace - srovnání ukazatelů a strategické analýzy SWOT. Použité zpracovávané informace a údaje jsou použité zinformačních zdrojů Českého statistického ú adu, Ministerstva práce a sociálních v cí a Ú adu práce. P izpracovávání bakalá ské práce jsou čerpána data z různých zdrojů, jako jsou monografie, internetové zdroje a webové stránky institucí, odborná knižní literatura vztahující se k ešenému problému a základní legislativní p edpisy, zejména zákony, které jsou páte í včásti zvlášt ohledn aktivní politiky státu. Internetové zdroje z ČSÚ, MPSV a ÚP poskytují data p edevším voblasti statistik a dokumentů týkajících se zam stnanosti a nezam stnanosti, a zajišťují tak co nejv tší možnou aktualizaci dat a tími celé této práce.

7 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA TRHU PRÁCE A NEZAM STNANOSTI

První část práce obsahuje charakteristiku a definici základních pojmů, a to trhu práce, nezam stnanosti, dlouhodobé nezam stnanosti a státní politiky zam stnanosti.

2.1 Trh práce

Trh práce je součástí fungování každé ekonomiky. Hospodá ský kolob h je tvo en ekonomickými subjekty, jako jsou domácnosti, firmy, stát a zahraničí. Trh práce je místo, kde se st etává nabídka s poptávkou po práci. Hlavním úkolem trhu práce je zajistit firmám pracovní sílu, aby mohly vyráb t své výrobky a poskytovat služby. Nabídku i poptávku na trhu práce ovliv uje ada faktorů. Jedná se nap íklad o demografické zm ny, vzd lanostní strukturu obyvatel či ekonomickou politiku státu. Rovn ž zásadní zm na v chováníjakéhokoliv subjektu uvnit hospodá ského kolob hu ovliv uje nabídku a poptávku na trhu práce (Kaczor, 2013).

2.1.1 Nabídka práce

Ehrenberg a Smith (2012) zobrazují model nabídky práce na základ jednoduchého p edpokladu, že lidé mají jen dva způsoby, jak trávit čas: pracovat za odm nu nebo spot ebovávat volný čas. Nabídka práce je tvo ena domácnostmi, respektive určitými jedinci, občany. Pracovní síla nabízí své znalosti, schopnosti a dovednosti na trhu práce. Jako výrobní faktor je omezena počtem lidí v produktivním v ku a délkou pracovní doby. Každý jedinec má na výb r, zda a kolik bude pracovat a tím mimo jiné určuje, o kolik se mu sníží užitek volného času. Cenou lidské práce je mzda, za kterou je možno koupit spot ební statky. Se zm nou mzdové sazby se m ní volba mezi užitkem, který plyne spot ebiteli ze spot eby výrobků a služeb a užitkem z volného času. Jinak ečeno volbou mezi volným časem a časem stráveným v práci. Čas strávený v práci se odvíjí od výše nabízené mzdy. To znamená, že domácnosti či jedinci jsou ochotni nabízet více práce za vyšší mzdu. V ekonomice to můžeme chápat t eba tak, že i n kte í jedinci nap . nezam stnaní evidovaní na ú adech práce, kte í se práci vyhýbali, jsou již zat chto okolností ochotni pracovat. V ekonomické teorii se tento jev označuje jako substituční efekt. Substituční efekt, můžeme chápat tak, že lidé, kte í dosud z důvodu pro n nep íliš atraktivní mzdy dávali p ednost volnému času p ed prací, začnou být ochotni pracovat na úkor svého volného času.

„Tvar křivky nabídky práce závisí na tom, který z těchto efektů převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste. Při vyšší mzdové sazbě

10 Na obrázku 2.3 vidíme situaci na konkrétním trhu práce, která je daná určitou nabídkou práce (N) a určitou poptávkou po práci (P). V bod R (v průsečíku, kde se ob k ivky protínají) nastává situace takzvané tržní rovnováhy, která je charakterizována rovnovážnou mzdou a rovnovážným množstvím práce (Kaczor, 2013).

2.1.4 Nerovnováha na trhu práce

K nerovnováze dochází buď p i nedostatku pracovní síly, tzn., že poptávka p evyšuje nabídku a výše mzdy se bude zvyšovat nebo práv naopak, že na trhu práce nastává p ebytek pracovní síly, a tedy nabídka p evyšuje nad poptávkou a výše mzdy bude klesat. Mzda bude klesat však nejníže na legislativn stanovenou minimální mzdu (Kaczor, 2013).

2.2 Nezam stnanost

V současném sv t je nezam stnanost obyčejným společenským jevem a jistá výše nezam stnanosti je dokonce znakem fungujícího trhu práce a b žn existuje vkaždé ekonomice. Pokud je však nezam stnanost vysoká a dlouho trvající, tak se stává komplikovanýmproblémem s mnohorozm rnými dopady, jak na jedince, tak na ekonomiku.

Dle Ehrenberg a Smith (2012) můžeme nahlížet na nezam stnanost z různých pohledů.

Ekonomové ji formulují pomocí individuální ochoty jednotlivce být zam stnán za b žnou tržní mzdu, kdežto statistici se p iklán jí k definici nezam stnanosti pomoci aktivního hledání práce.

Podle Hartl, Hartlová (2000, s. 357) je nezam stnanost „Situace, kdy ve společnosti existuje určitá skupina lidí, kteří by mohli pracovat a z větší části by chtěli, ale nemohou, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí“. N kte í auto i prosazují myšlenku, že nezam stnanost je pojem, který lze jen obtížn vymezit a hlavn m it. „Přes mnohé rozdíly lze však při různém vymezování nezaměstnanosti přece jen najít obecnou shodu alespoň v tom, že jde ovymezování aktuálního počtu osob současně:

- schopných práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací), - chtějících zaměstnání (často se ještě specifikuje nyní, aktuálně), ale

- jsoucích přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání (tedy i přes svou snahu, která je vymezována jako přiměřená, nenalézajících vhodné zaměstnání."Mareš (2002, s. 16).

11 Za nezam stnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období nem ly žádné zam stnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odm nu a aktivn hledaly práce, do které by byly schopny nastoupit nejpozd ji do dvou týdnů (ILO, 2008).

2.2.1 Formy nezam stnanosti

Vznik nezam stnanosti může mít různé p íčiny a důvody. Rozlišujeme různé druhy a formy nezam stnanosti dle rozlišného charakteru.

a) Frikční nezam stnanost

Jde o typ nezam stnanosti, který existuje v ekonomice i v p ípad plné zam stnanosti a je způsoben p esuny pracovníků mezi jednotlivými volnými pracovními místy (Ehrenberg a Smith, 2012).

Jde o takovou nezam stnanost, kdy lidé dobrovoln p echází z jednoho zam stnání do druhého,avšak s podobným zam ením. Frikční nezam stnanost je jev pouze dočasný. Trvá n kolik dnů, maximáln týdnů.

Nezam stnanost, která vzniká v důsledku fluktuace zam stnanců. adíme zde osoby, které se staly dočasn nezam stnanými, do doby, než si najdou nové zam stnání. S tímto typem spojujeme princip dobrovolnosti, a to nap íklad z následujícího důvodu, že tito nezam stnaní se nespokojí hned s první nabídkou volného pracovního místa. Místo toho sbírají informace a posuzují možnosti. Velkou část t chto nezam stnaných tvo í absolventi škol, ať už st edních či vysokých, kte í poprvé vstupují na trh práce. Dále jsou to ženy, které se vracejí do práce po mate ské dovolené. Délka trvání frikční nezam stnanosti závisí mimo jiné na dvou faktorech: informovanosti a na dob a výši vyplácení podpor v nezam stnanosti. (Brožová, 2006).

b) Strukturální nezam stnanost

Strukturální nezam stnanost vzniká p i nesouladu mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi v dané oblasti nebo v p ípad nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil v různých oblastech (Ehrenberg a Smith, 2012). Může být nap íklad velké množství horníků, ale zárove nedostatek léka ů. Jako p íčinou tohoto jevu můžeme uvést zm ny struktury ekonomiky, ať už v celkovém m ítku nebo jen v n kterých regionech, kde dochází k útlumu nap íklad t žebního, sklá ského nebo textilního průmyslu. Jiná p íčina může

12 být technickým pokrokem, kdy rozvoj automatizovaných pracovišť znamená, že lidé jako pracovní síla, jsou nahrazováni prací strojů.

Strukturální nezam stnanost, bývá regionáln velmi odlišná a má tendenci v ekonomice p etrvávat dlouhou dobu, neboť je obtížné sladit dostupné pracovní pozice s kvalifikačními p edpoklady uchazečů o zam stnání (Jurečka a kolektiv, 2013). Je způsobena zm nami ve skladb národního hospodá ství. Může trvat rok, ale i n kolik let a je spojena s nutností rekvalifikace zam stnanců.

Frikční a strukturální nezam stnanost je p irozenou nezam stnaností. P edstavuje dobrovolnou nezam stnanost a je součástí fungujícího trhu.

c) Cyklická nezam stnanost

Cyklická nezam stnanost souvisí shospodá skými cykly v ekonomice. Když ekonomika prochází fází poklesu, tak firmy propoušt jí zam stnance a snižují počet pracovních míst a nezam stnanost roste a to ve všech odv tvích a tak propušt ní zam stnanci nemohou najít uplatn ní ani v ostatních oborech. Nezam stnání pracovníci pak musí počkat na fázi oživení a expanze v hospodá ském cyklu, která p ináší nová pracovní místa. Délka trvání cyklické nezam stnanosti je prom nlivá a je ovliv ována délkou aktuálního ekonomického cyklu.

N kdy se cyklická nezam stnanost vykazuje jako odchylka skutečné nezam stnanosti od p irozené míry nezam stnanosti. Negativní důsledky této nezam stnanosti jsou umocn ny tím, že postihuje celou ekonomiku plošn , všemi sektory národního hospodá ství (Brožová, 2006).

d) Sezonní nezam stnanost

Tato nezam stnanost je projevuje vícemén pravidelnými výkyvy v průb hu roku. Postihuje ekonomická odv tví, která jsou siln ovliv ována ročním obdobím, tedy klimatickými podmínkami, počasím. Jedná se nap íklad o zem d lství, turismus, stavebnictví a cukrovarnictví. Významnou roli hraje sezonní nezam stnanost v zemích, v jejichž ekonomické struktu e zaujímá vysoký podíl odv tví, které dnes bývá označováno jako turistický průmysl.

Pat í zde nap íklad Mexiko, Špan lsko a ecko (Jurečka a kolektiv, 2013).

13 e) Skrytá nezam stnanost

V problematice nezam stnanosti zvláštní místo zaujímá práv skrytá nezam stnanost.

Z různých důvodů se tato nezam stnanost vyhýbá statistickým šet ením. Do této kategorie pat í nezam stnaní, kte í se v důsledku ztráty schopnosti p izpůsobit se požadavkům vyplývající ze zam stnání neucházejí o práci. Tím je myšleno p ekonávání t žkostí vzam stnání, schopnost pod ídit se autorit apod. Pat í zde také nezam stnanost, vyskytující se zejména v rozvojových zemích s vysokým podílem zem d lství, kde je p ebytek pracovních sil skryt schopností půdy nadbytečné pracovníky uživit. P ebytečnost t chto pracovních sil se projeví, až když se vytvo í nová pracovní místa, jež jsou zapln na pracovníky ze zem d lství, aniž dojde k poklesu zem d lské produkce (Jurečka a kolektiv, 2013).

f) Dobrovolná a nedobrovolná nezam stnanost

Dle Kaczor (2013, s. 57, 58) „Typickou dobrovolnou nezaměstnanosti je však v tomto směru např. preference pobírání sociálních dávek (typické pro méně kvalifikované nebo zcela nekvalifikované jedince). Naproti tomu jako nedobrovolně nezaměstnané lze označit takové jedince, kteří práci aktivně hledají, ale z nějakého důvodu ji nalézt nemohou (věk, kvalifikace, praxe atp.). Významným faktorem eliminujícím dobrovolnou nezaměstnanost je vždy konkrétní nastavení sociálního systému v dané ekonomice. Pokud totiž systém poskytuje nezaměstnanému takové finanční a jiné benefity, že se mu v jejich důsledku práce ani příliš nevyplatí, pak je vždy počet dobrovolně nezaměstnaných podstatně vyšší než v ekonomikách spřísně nastaveným sociálním systémem. Podstatná část dobrovolně nezaměstnaných je navíc nezaměstnaná dlouhodobě, protože se v řadě případů může jednat i o určitý styl života, tj. preferenci dávek a volného času před prací“.

g) Dlouhodobá a krátkodobá nezam stnanost

Velmi závažným problémem je dlouhodobá nezam stnanost. Eurostat (2012) ji definuje jako nezam stnanost trvající déle než 12 m síců. V zákon č. 435/2004 Sb., o zam stnanosti není p esná definice dlouhodobé nezam stnanosti. Tento zákon v § 33 odst. 2 v nuje pouze zvýšenou péči p i zprost edkování zam stnání fyzickým osobám, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zam stnání nep etržit déle než 5 m síců. Neexistuje tedy žádná obecná norma p esné hranice mezi krátkodobou a dlouhodobou nezam stnaností z hlediska jejího trvání. V českém prost edí je obecn považována za nezam stnanost trvající déle než 1 rok. V tomto p ípad začínají působit n které faktory, které negativn ovliv ují kvalifikaci nezam stnaných

14 osob, ale také jejich sociální pozici a psychiku, včetn morálních vlastností. Nep ízniv jsou ovlivn ny i rodiny dlouhodob nezam stnaných.

Rovn ž dle Brožová (2006, s.11) „Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považováni ti, kteří nepracují déle než 1 rok. Následně přicházejí o kvalifikaci a své pracovní návyky. Postupně ztrácejí i smysl pro každodenní povinnosti a vůli pracovat. Stávají se nezaměstnatelnými.“

Dlouhodobá nezam stnanost působí také na druhou stranu pracovního trhu a to na potenciálního zam stnavatele. Ti mohou pohlížet na dlouhodob nezam stnaného s apriorním despektem. Mohou nap íklad usuzovat, že když je člov k delší dobu nezam stnaný, klesá jeho chuť pracovat a snižuje se jeho kvalifikace. Dlouhodobá nezam stnanost je n kdy vnímána jako určitý signál, že uchazeč o zam stnání je pravd podobn pro daného zam stnavatele nevhodný (Jurečka a kolektiv, 2013).

Jedná se o úkaz velmi nežádoucí a nezdravý, bohužel v žádné tržní ekonomice jej nelze zcela odbourat. Lidé dlouhodob nezam stnaní s sebou nesou problém z hlediska společnosti a z hlediska samostatného dlouhodob nezam stnaného. Hlavn dlouhotrvající nezam stnanost p ináší s sebou značné ekonomické a mimoekonomické problémy. Do mimoekonomických dopadů zahrnujeme nap íklad: růst nemocnosti, kriminality a alkoholismu. Také rozpady manželství, ztrátu pracovních návyků apod. Ekonomické problémy nebo lépe ečeno ekonomické náklady zahrnují nap íklad prost edky na vyplácení podpor v nezam stnanosti a různých sociálních dávek. Jedinec postižený nezam stnaností má zpravidla nižší p íjem, než když pracoval, díky čemuž klesá jako životní úrove (Pavelka, Löster, Makovský, Langhamrová, 2011).

Dlouhodobá nezam stnanost nepostihuje stejnou mírou všechny regiony České republiky.

Nezam stnanost vjednotlivých regionech ovliv uje vzd lanostní struktura obyvatelstva, dopravní infrastruktura, skladba jednotlivých odv tví hospodá ství, demografická situace a ada dalších aspektů. Proto dílčí regionálníodlišnosti je nutné ešit individuáln dlecharakteru dané oblasti.

Možné příčiny dlouhodobé nezam stnanosti

Jak tvrdí Holman (2002, s. 306) "Dlouhodobá nezaměstnanost (trvající déle než rok) může být způsobena buď dlouhotrvající hospodářskou recesí (cyklická nezaměstnanost) nebo tím, že existují překážky pro pokles mezd. Příčinou může být i štědrost státu ve vyplácení sociálních

15 podpor." Dlouhodobá nezam stnanost nepostihuje všechny skupiny obyvatelstva ve stejné mí e. Ohrožuje p edevším osoby, které jsou na trhu práce znevýhodn ny zejména svým v kem (p eddůchodový v k), zdravotním stavem, nedostatkem zkušeností (lidé do 26 let), nízkou úrovní vzd lání. Svou roli v hledání pracovního místa hraje i pohlaví. P edevším mladé, bezd tné ženy z důvodu možné mate ské dovolené.

Rizikové skupiny dlouhodobé nezam stnanosti

Dlouhodobá nezam stnanost nezasahuje všechny skupiny obyvatelstva stejnou intenzitou.

Dle Buchtová, Šmajs a Boleloucký (2013, s. 82) je „uplatnění člověka na trhu práce podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, osobnostní předpoklady, pohlaví, příslušnost ketnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí světším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti.“ Mezi tyto skupiny pat í občané z ad mladých lidí, kte í nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, dále se může jednat o ženy smalými d tmi, starší lidi, kte í již nemusí být zdravotn způsobilí pro danou práci nebo nejsou tak psychicky odolní pro nabízenou pracovní pozici, která vyžaduje velkou odolnost proti stresu nebo se může jednat o zdravotn postižené občany, romské etnikum nebo občané s nízkým vzd láním a také o p icházející emigranty (Buchtová, Šmajs, Boleloucký, 2013).

Krátkodobá nezam stnanost

Je relativn mén závažným problémem, hlavn v p ípad , že jejíž doba trvání se pohybuje v rozmezí n kolika týdnů. Byť i tento typ nezam stnanosti znamená pro dotčené subjekty psychologickou a ekonomickou zát ž, je nutno jej chápat jako sice nep íznivý, p esto nevyhnutelný jev doprovázející vývoj každé dynamické strukturáln prom nlivé ekonomiky (Jurečka a kolektiv, 2013).

2.3 M ření nezam stnanosti

Nezam stnanost nejčast ji vyjad uje ukazatel, který ukazuje situaci na trhu práce a tím je míra nezam stnanosti. Je to jeden ze základních makroekonomických ukazatelů. M ení míry nezam stnanosti je pon kud problematické. Podstatou tohoto ukazatele je vyjád it, jak velké procento obyvatelstva ekonomiky nemůže v danou chvíli nalézt uplatn ní na trhu práce (Kaczor, 2013). Porovnává tedy dv veličiny – počet lidí bez práce, s počtem všech subjektů v ekonomice, pro které je podstatné pracovat.

16 Míru nezam stnanosti je možno vypočítat jako:

𝑢 =_𝐿+𝑈^𝑈 . % , (1)

kde:

𝑢 - je míra nezam stnanosti vyjád ená v procentech, 𝑈–je počet nezam stnaných a

𝐿–je počet zam stnaných.

Jmenovatel zlomku lze také označit jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (Kaczor, 2013).

Struktura obyvatelstva

Celkové obyvatelstvo lze členit na dv základní skupiny:

• ekonomicky aktivní obyvatelstvo – osoby, které vytvá ejí pracovní sílu. Do této skupiny pat í osoby, které jsou starší 15 let a zárove vyhovují podmínkám proza azení do skupiny zam stnaných nebo nezam stnaných osob,

• ekonomicky neaktivní obyvatelstvo –osoby mimo pracovní sílu. Zde spadají osoby mladší 15 let, tedy p edevším d ti a studenti. Pat í zde také důchodci, osoby dlouhodob nemocné, ženy v domácnosti a p edevším osoby, které necht jí, a hlavn nemají pot ebu pracovat a nehledají zam stnání (Pavelka, Löster, Makovský, Langhamrová, 2011).

2.3.1 Ukazatel podílu nezam stnaných osob

MPSV ČR vytvo ilo nový ukazatel pojmenovaný podíl nezam stnaných osob, který se vypočítává jako pom r mezi počtem dosažitelných uchazečů o zam stnání ve v ku 15 - 64 let (obyvatelé v produktivním v ku) evidovaných na ú adech práce a počtem všech obyvatel v produktivním v ku. Tento ukazatel nahradil od roku 2013 do té doby uvád nou registrovanou míru nezam stnanosti. Tato zm na byla z důvodu zabránit zam ování hodnot obecné a registrované míry nezam stnanosti. Další argument pro vytvo ení nového ukazatele byl ve složitém získávání podkladových dat na úrovni okresů, které vedlo knereprezentativním a nep esným výsledkům. Z nového ukazatele vyplývá, že jeho hodnoty v porovnání s původní metodikou pro výpočet registrované míry nezam stnanosti jsou nižší. Jelikož počet nezam stnaných d líme nyní v tším číslem. Tedy místo počtu ekonomicky aktivních osob je používán počet všech osob v produktivním v ku a to je součet ekonomicky aktivních i neaktivních osob (Jurečka a kolektiv, 2013).

17 2.3.2 Ukazatel obecné míry nezam stnanosti

Bez ohledu na zm nu metodiky provedenou MPSV ČR, Český statistický ú ad zachoval i nadále výpočet obecné míry nezam stnanosti, takže můžeme sledovat vývoj na trhu práce na kontinuální časové ad údajů. „Obecná míra nezaměstnanosti je rovněž počítána jako podíl počtu nezaměstnaných nacelkové pracovní síle uváděný vprocentech, avšak údaj opočtu nezaměstnaných i pracovní síla jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a Mezinárodní organizace práce (ILO). Jedná se o odhady zvýběrového šetření pracovních sil, které nejsou (na rozdíl od míry registrované zaměstnanosti) nijak vázány na reálný počet evidovanýchna úřadech práce.“ (Kaczor, 2013, s. 48).

2.3.3 Ukazatel výskytu a míry dlouhodobé nezam stnanosti

Ukazatel vyjad uje procentuální podíl dlouhodob nezam stnaných (nezam stnaní déle než 12 m síců) na celkovém počtu nezam stnaných.

Míra dlouhodobé nezam stnanosti formuluje procentuální podíl osob nezam stnaných déle jak jeden rok na celkové pracovní síle (zam stnaní a nezam stnaní) (Pavelka, Löster, Makovský, Langhamrová, 2011).

2.3.4 Přirozená míra nezam stnanosti (NAIRU)

Kaczor tvrdí (2013, s. 53), že „v tržní ekonomice nelze nikdy zajistit 100 % míru zaměstnanosti, tj. nulovou nezaměstnanost. Z tohoto vyplývá, že ani cílem hospodářské politiky státu nemůže být nulová nezaměstnanost, ale dosažení tzv. přirozené míry nezaměstnanosti.

Tuto přirozenou míru nezaměstnanosti lze definovat tak, že jde o takovou úroveň nezaměstnanosti, která odpovídá ekonomice fungující na úrovní svého potenciálního (ideálního) produktu. Pokud je reálně dosahovaný produkt nižší než potenciální, pak mluvíme o takzvané recesní mezeře vekonomice. A to právě proto, že přirozená míra nezaměstnanosti je stav ideálu (tj. jakýsi středobod rovnováhy mezi recesní a inflační mezerou), mluví se o ní často také jako o míře nezaměstnanosti, která neurychluje inflaci.“

18 2.4 Výb rová šetření pracovních sil v České republice

Český statistický ú ad v souladu s metodikou Mezinárodní organizace práce a metodickými pokyny Evropského statistického ú adu zjišťuje situaci na českém trhu práce prost ednictvím výb rového šet ení pracovních sil. Tato šet ení se konají každé čtvrtletí ve vybraných domácnostech a v rámci této studie jsou použity zpravidla prům rné údaje vždy za daný celý rok. Výb rové šet ení z ČSÚ využívá MPSV pro hodnocení vývoje na trhu práce pro oblast zam stnanosti (Pavelka, Löster, Makovský, Langhamrová, 2011).

19 3 STÁTNÍ POLITIKA ZAM STNANOSTI ČESKÉ REPUBLIKY

Státní politika zaměstnanosti se snaží o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Jejím cílem je produktivně využít zdroje pracovních sil a zabezpečit právo občanů na zaměstnání, monitorovat a vyhodnocovat situaci na trhu práce, zpracovávat předpovědi a koncepce zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na trhu práce, prosazovat aktivní politiku zaměstnanosti, usměrňovat začlenění do mezinárodních projektů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti, účelně a efektivně hospodařit s prostředky na politiku zaměstnanosti, nabízet a realizovat poradenské, informační a zprostředkovatelské služby na trhu práce, poskytovat podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, usměrňovat opatření voblasti zaměstnanosti v ČR v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a instrukcemi pro čerpání pomoci zEvropského sociálního fondu. Státní politiku zaměstnanosti zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR. Postup a pravidla kdosažení cílů politiky voblasti zaměstnanosti stanovuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Stát svými politickými nástroji ovlivňuje fakticky fungování trhu práce (MPSV, 2018).

3.1 Aktivní politika zam stnanosti

Dle paragrafu 104 zákona č. 435/2004 Sb. o zam stnanosti: "Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR.

Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty činnými na trhu práce." Mezi subjekty, které se podílejí na vytvá ení politiky zam stnanosti, pat í zejména zam stnavatelé a odborové organizace. P i realizaci státní politiky zam stnanosti pak spolupracuje stát sdalšími subjekty činnými na trhu práce, p edevším súzemními správními celky, profesními organizacemi a sdružením osob se zdravotním postižením.

Své nástroje má stát zam enytak, aby nezam stnané osoby vedly k jejich vlastní finanční sob stačnosti. Cílem a smysluplným ešením situace nezam stnanosti by m l být vždy jednoznačn práv návrat na trh práce (Kaczor, 2013). Role aktivní politiky zam stnanosti je velmi důležitá a nezastupitelná. Snaží se motivovat zam stnavatele hlavn formou p ísp vků nebo da ových úlev, aby nap íklad utvo ili nová pracovní místa nebo zam stnali osobu s hendikepem na trhu práce. Nevýhodou na trhu práce je myšleno nejen zdravotní postižení, ale také osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací, osoby vracející se po rodičovské dovolené apod.

Aktivní politika zam stnanosti má také za úkol pomáhat uchazečům, zájemcům o pracovní

20 místo, aby si rozši ovali své dosavadní vzd lání, kvalifikaci a díky tomu našli správné zam stnání. Součástí aktivní politiky zam stnanosti je i poradenství.

3.1.1 Nástroje aktivní politiky zam stnanosti

Nástroje, jimiž je uskuteč ována aktivní politika zam stnanosti, jsou zejména:

a) Rekvalifikace

Pomáhá p izpůsobovat strukturu poptávky po práci a nabídky na trhu práce a proto, je v praxi opravdu důležitým a významným nástrojem v boji proti strukturální nezam stnanosti.

Rekvalifikace je doslovn vymezena podle portálu MPSV ČR (2012) takto: „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formouzískání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“ K podpo e rekvalifikace dochází zejména vobdobí, kdy schéma poptávky trhu práce se neshoduje se strukturou nabídky pracovních sil. Cílem rekvalifikace je umožnit zájemci o zam stnání nové nebo další uplatn ní v pat ičném zam stnání. Vsoučasné dob mí í tato podporastátuzejména do technologických center (MPSV, 2012).

b) Investiční pobídky

Jedná se o hmotnou pomoc poskytovanou ze strany státu zejména na podporu a rozvoj zam stnanců p itvorb nových pracovních míst a na podporu vzd lávání zam stnanců, školení a p ijejich rekvalifikaci dle stanoveného jednotného postupu a podmínek uvedených vzákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Stát se snaží použitím investičních pobídek podpo it zvýšení objemu investic na svém území. Investiční pobídku stát poskytuje dv ma způsoby, a to p ímou finanční podporou nebo nep ímou úlevou, nap íklad úlevou na daních a clu.

c) Veřejn prosp šné práce

Jsou jedním z nejvyužívan jších nástrojů aktivní politiky zam stnanosti. Podstatným znakem je jejich dočasnost tzn., že pracovní místo je dotováno maximáln 12 m síců. Jsou tedy časov omezeny a cílem je zejména údržba a úklid ve ejných prostranství, budov, komunikací apod. Tyto pracovní pozice jsou vytvá eny podle dohody s Ú adem práce, který na n může zam stnavateliud litfinančníp ísp vek (MPSV, 2012).

21 d) Společensky účelné pracovní místo

Je pro uchazeče, nov z ízeno zam stnavatelem na základ dohody s ú adem práce.

Podmínkou ud lení p ísp vku je udržení nebo z ízení nového pracovního místa pro uchazeče po dobu minimáln 12 m síců (MPSV, 2012).

e) Přísp vek na zapracování

Tento p ísp vek může ÚP poskytnout zam stnavateli, pokud zam stnavatel p ijímá do pracovního pom ru uchazeče o zam stnání, kterému je p i zprost edkování zam stnání v nována zvýšená péče. Maximální doba poskytování p ísp vku je 3 m síce a může činit m síčn až polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává (MPSV, 2012).

f) Přísp vek při přechodu na nový podnikatelský program

P ísp vek je určen zam stnavateli, který p echází na nový výrobní program a nemůže pro své zam stnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. P ísp vek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximáln po dobu 6 m síců. M síční p ísp vek na jednoho zam stnance může činit maximáln polovinu minimální mzdy (MPSV, 2012).

3.2 Pasivní politika zam stnanosti

Negativní dopady nezam stnanosti z hlediska nezam stnaných pomáhá eliminovat pasivní politika zam stnanosti. Ta také spočívá v kvalitní činnosti ú adu práce, což je spojeno s bezplatným poskytováním informaci o pracovních místech a dále s vyplácením podpor v nezam stnanosti (Jurečka a kolektiv, 2013).

3.2.1 Podpora v nezam stnanosti

Člov k, který ztratil zam stnání, je v evidenci ú adu práce a spl uje zákonem stanovené podmínky, pobírá podporu v nezam stnanosti. P i výpočtu podpory se vychází zjeho p edchozí mzdy.

Nárok na podporu v nezam stnanosti má uchazeč o zam stnání, který získal v posledních dvou letech p ed za azením do evidence uchazečů o zam stnání, zam stnáním nebo jinou výd lečnou činností dobu důchodového pojišt ní podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojišt ní v délce alespo 12 m síců a požádal krajskou pobočku Ú adu práce ČR, u které je

22 veden v evidenci uchazečů o zam stnání, o poskytnutí podpory v nezam stnanosti a ke dni, k n muž má být podpora v nezam stnanosti p iznána, není poživatelem starobního důchodu (MPSV, 2012).

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezam stnanosti činí u uchazeče o zam stnání:

• do 50 let v ku - 5 m síců,

• nad 50 let do 55 let v ku - 8 m síců,

• nad 55 let v t - 11 m síců.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je v k uchazeče o zam stnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezam stnanosti.

Podpora v nezam stnanosti činí: v prvních 2 m sících podpůrčí doby 65 %, další 2 m síce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % prům rného m síčního čistého výd lku, kterého uchazeč o zam stnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zam stnání, nebo posledního vym ovacího základu p epočteného na 1 kalendá ní m síc, pokud uchazeč o zam stnání naposledy vykonával samostatnou výd lečnou činnost (MPSV, 2018).

3.2.2 Předčasný odchod do důchodu

Tato situace nastává z důvodu nep íznivé situace na trhu práce. Lidé, kte í mají blízko p ed nárokem na důchod a už necht jí pracovat anebo práci nemají nebo mají zdravotní problémy, mohou odejít do p edčasného důchodu.

3.3 Instituce politiky zam stnanosti na trhu práce v ČR

Problematikou zam stnanosti se zabývají níže uvedené instituce. V tšina institucí na trhu práce pat í pod ve ejný sektor a soukromý sektor zastupují agentury práce.

3.3.1 Ministerstvo práce a sociálních v cí

MPSV usm r uje a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti p izabezpečování státní politiky zam stnanosti. Portál MPSV ČR uvádí (§ 6, zákon č.

435/2004 Sb.), že: „Do kompetence ministerstva patří především sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika),

23 evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie.“ (§ 6, zákon č.

435/2004 Sb.).

3.3.2 Úřad práce

Je správním ú adem s celostátní působností a je organizační složkou státu. Ministerstvo práce a sociálních v cí ídí Ú ad práce ČR a je jeho nad ízeným správnímú adem. Ú ad práce ČR tvo í generální editelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní m sto Prahu. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracovišt . V čele Ú adu práce ČR je generální editel. Včele krajské pobočky je editel. Kontaktní pracovišt krajské pobočky má editele nebo vedoucího (MPSV, 2018).

Ú ady práce v ČR fungují od roku 1990, jelikož p ed rokem 1989 jej vlastn nebylo zapot ebí. V centráln plánované ekonomice a jejích podmínkách totiž byla um le vytvo ena 100 % zam stnanost. Po roku 1989 kdy byl p echod na tržní ekonomiku se objevil pojem nezam stnanost a s ním i pot eba ešit situaci nezam stnaných obyvatel, a to jak pasivn (sociální dávky apod.), tak aktivn (úsilí o návrat nezam stnaných na trh práce). A práv to je úkolem ú adu práce (Kaczor, 2013).

3.3.3 Agentury práce

Snaží se najít uchazeči o práci nové zam stnání a zárove pomáhají i zam stnavateli doplnit pracovní sílu. Tento způsob zam stnávání má i svá úskalí, protože principem agentur je pouze dočasn umístit zam stnance na pracovní místo u jiného zam stnavatele. A to na základ ujednání v pracovní smlouv nebo dohod o pracovní činnosti, které uzavírá práv agentura a daný zam stnanec. Zam stnanec tedy není p ijat do pracovního pom ru zam stnavatelem, ale pouze si ho od pracovní agentury pronajímá na základ uzav ené dohody mezi nimi.

Nevýhodou pro takto zam stnanou osobu je vyšší míra nejistoty. Jedná se spíše o dopl kovou činnost, ale významnou t eba p i hromadném propoušt ní. Zákoník práce uvádí, že hromadným propoušt ním se rozumí skončení pracovních pom rů v období 30 kalendá ních dnů na základ výpov dí daných zam stnavatelem nejmén 10 zam stnancům uzam stnavatele zam stnávajícího od 20 do 100 zam stnanců, 10 % zam stnanců uzam stnavatele zam stnávajícího od 101 do 300 zam stnanců, nebo 30 zam stnanců uzam stnavatele zam stnávajícího více než 300 zam stnanců (dle § 62, zákon č. 262/2006 Sb.).

24 3.3.4 Evropský sociální fond

„Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Obdobně jako v předchozích programových obdobích je i vobdobí 2014 – 2020 podpora z fondů EU rozdělována prostřednictvím operačních programů“ (MPSV, 2017).

3.4 Efektivnost politiky zam stnanosti

Jak uvádí Šimek (2005, s. 62), „Aktivní programy jsou považovány za efektivnější způsob boje s nezaměstnaností než pasivní. Má to nejen ekonomický, ale i politický a sociální aspekt.

Mimo ekonomického problému zde vystupuje další požadavek udržení rovnoprávného přístupu k zaměstnání pro nezaměstnané.“

P i zasedání konference Mezinárodní organizace práce v roce 1964 byla p ijata Úmluva o politice zam stnanosti, ve které se každý členský stát zavazuje provád t takovou aktivní politiku zam stnanosti, která je zam ena na podporu plné a produktivní zam stnanosti a svobodné volby zam stnání. Tato politika zam stnanosti má zajišťovat práci pro všechny, kte í mohou pracovat a hledají práci, svobodnou volbu zam stnání a co nejširší možnosti, aby pracovník mohl získat kvalifikaci pro zam stnání, pro které se nejlépe hodí a to bez ohledu na svou rasu, pohlaví, náboženství, politická p esv dčení, národní nebo společenský původ.

„Takto prováděná politika zaměstnanosti musí přihlížet k dosažené úrovni hospodářského rozvoje, vzájemnému vztahu mezi cíli v oblasti zaměstnanosti a mezi ostatními cíli hospodářské a sociální politiky a má být prováděna metodami, které jsou v souladu svnitrostátními podmínkami a zvyklostmi dané země.“ Šimek (2005, s. 62).

25 3.5 Shrnutí teoretické části

Z charakteristiky trhu práce vyplynulo, že ráz trhu práce se odvíjí od velikosti nabídky pracovních sil a velikost poptávky po pracovních silách a že vše závisí na jejich vzájemném vztahu. Pom r mezi základními veličinami na trhu práce ovliv uje i cenu pracovní síly a pracovní podmínky. Lidé, kte í aktivn hledají zam stnání, a současn se registrují na ú adu práce, jsou počítáni mezi nezam stnané. Existují dva základní typy nezam stnanosti a to dobrovolná a nedobrovolná. Pokud je dostatek volných pracovních míst a nezam stnaní nemají o tato volná místa zájem zrůzných důvodů nap ., žepreferují volný čas p ed prací, pak mluvíme o dobrovolné nezam stnanosti. Vážným sociálním problémem je situace na trhu práce, kdy celková poptávka po práci je nižší než celková nabídka, pak hovo íme o nedobrovolné nezam stnanosti. Závažným problém je zejména dlouhodobá nezam stnanost, která se nep íjemn projevuje vživot člov ka tak i vekonomice státu. Podstatu tohoto problému může ovlivnit státní politika zam stnanosti svým aktivním či pasivním působením. Stát svou aktivní politikou p edevším formou vládních opat ení usiluje o dosažení p irozené míry nezam stnanosti. Aktivní politika zam stnanosti pomáhá vytvá et nová pracovní místa. Je velmi důležité, aby lidé nezůstali pouze u pobírání podpory vnezam stnanosti, což je posláním pasivní politiky zam stnanosti – finančn zabezpečit nezam stnané v dob jejich krátkodobé nezam stnanosti. Pasivní politika totiž sama o sob ne eší podstatu nezam stnanosti, ale je, jak z pohledu nezam stnaných, tak z pohledu státu, nezbytná. Cílem a smysluplným ešením situace nezam stnanosti by m l být vždy jednoznačn práv návrat nezam stnaných na trh práce.

Aktuální situaci na českém trhu pak monitoruje a zjišťuje ČSÚ pomoci Výb rového šet ení pracovních sil, jež zve ej uje tzv. Obecnou míru nezam stnanosti a také MPSV, který uvádí Ukazatel podílu nezam stnaných osob.

26 4 ANALÝZA NEZAM STNANOSTI VE VYBRANÉM OKRESE

Pro analýzu nezam stnanosti je zvolen okres Nový Jičín a hodnotící období roků 2013 – 2017 a k 31. 1. 2018. Všechny údaje a data jsou použita zprůb žn zve ej ovaných internetovýchzdrojů MPSV, ČSÚ a ÚP.

4.1 Grafické znázorn ní a obecná charakteristika zvoleného okresu

Okres Nový Jičín je součástí územního samosprávného celku Moravskoslezského kraje, který je tvo en 6 okresy, což názorn p ibližuje Obrázek 4.1.

Obrázek 4.1 Grafické znázorn ní okresu Nový Jičín

Zdroj:ČSÚ, 2017. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/okresy.

Obrázek 4.1 znázor uje okres Nový Jičín na map samosprávného celku Moravskoslezského kraje. Okres Nový Jičín je situován vjižní části ostravské průmyslové aglomerace a svou rozlohou je t etím nejmenším vrámci daného kraje viz Tabulka 4.1.

Tabulka 4.1 p ináší informace ohledn rozlohy a počtu obyvatel jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje. Okres Nový Jičín se svou rozlohou 882 m² adí spíše mezi menší okresy tohoto kraje, ale i celé České republiky. Moravskoslezský kraj má však po Praze druhou nejvyšší hustotu obyvatelstva (ČSÚ, 2017).

27 Tabulka 4.1 Srovnání velikosti jednotlivých okresů vrámciMoravskoslezského kraje.

Zdroj: ČSÚ, 2018. Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/xt/zajimavosti-o-kraji; vlastní úprava.

Dle aktuálního zdroje ČSÚ je okres Nový Jičín okresem průmyslov zem d lským.

Administrativn se člení do 54 obcí, ztoho 9 m st, znichž počtem obyvatel nejv tší jsou Nový Jičín (p es 23 tis.) a Kop ivnice (p es 22 tis.). Průmyslová výroba je soust ed na dom stských center. Od 1. 1. 2000 je okres Nový Jičín součástí Moravskoslezského kraje. Počtem obyvatel p es 150 tis. je druhým nejmenším okresem vrámci Moravskoslezského kraje. (ČSÚ, 2017).

4.2 Analýza nezam stnanosti na trhu práce

V této části práce je analyzována celková nezam stnanost a dlouhodobá nezam stnanost dle délky evidence uchazečů na ÚP a dle rizikových kategorií na trhu práce v okrese Nový Jičín za sledované období let 2013 –2017. Ze struktury nezam stnaných označovaných jakoriziková kategorie se vytvá í další skupina, která vsob zahrnuje veškerou problematiku p edchozích, a tou jsou dlouhodob nezam stnaní.

Prezentována je výše registrované míry nezam stnanosti, podíl uchazečů o zam stnání s evidencí na ÚP delší 12 m sícůtzv. dlouhodobá nezam stnanost a pro srovnání rovn ž podíl uchazečů o zam stnání sevidencí delší 5 m síců. Tento údaj sleduje ÚP zdůvodu zvýšené ochrany p i zprost edkování zam stnání problémových skupin uchazečů na trhu práce.

4.2.1 Celkový podíl nezam stnaných osob

Míra registrované nezam stnanosti jako podíl počtu dosažitelných uchazečů ozam stnání ve v ku od 15 do 64 let k obyvatelstvu stejného v ku v procentech.

Kraj Rozloha (km²) Počet obyvatel Hustota obyvatel na 1 km²

Moravskoslezský kraj 5 430 1 209 879 223

okresy:

Bruntál 1 537 93 080 61

Frýdek –Místek 1 208 213 628 177

Karviná 356 251 370 706

Nový Jičín 882 151 737 172

Opava 1 116 176 600 158

Ostrava –m sto 332 323 464 976

29 zam stnavatelů stále p etrvává zájem o nové zam stnance, zejména z technických a d lnických oborů.

Tabulka 4.2 Počet nezam stnaných osob.

Počet nezam stnaných osob Období Česká republika Moravskoslezský

kraj

Okres Nový

Jičín Rozdíl – okres Nový Jičín

K 31. 12. 2013 596 833 89 976 8 672

K 31. 12. 2014 541 914 83 877 7 516 - 1 156

K 31. 12. 2015 453 118 72 573 5 679 - 1 837

K 31. 12. 2016 381 373 64 036 4 793 - 886

K 31. 12. 2017 280 620 49 487 3 842 - 951

K 31. 01. 2018 289 228 50 011 3 992 150

Zdroj: MPSV, 2018. Dostupné z:https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes; vlastní úprava.

4.2.2 Podíl uchazečů o zam stnání sevidencí na ÚP delší 12 m síců vokrese Nový Jičín

V této části práce je popsána situace na trhu práce zhlediska dosažitelných uchazečů, kte í jsou evidováni na ú adu práce déle než 12 m síců vokrese Nový Jičín. Prezentována je tzv.

dlouhodobá nezam stnanost, což je podíl uchazečů ozam stnání s evidencí na ÚP delší 12 m síců, jak uvádí Eurostat (2012). Rovn ž v českém prost edí je obecn považována za dlouhodobou nezam stnanost, nezam stnanosttrvající déle než 1 rok. Pro srovnání vrámci Moravskoslezského kraje a České republiky jsou tyto údaje analyzovány a uvedeny vP íloze 1 a 2 této práce.

Z Grafu 4.2 lze vyčíst, že za poslední 3 roky výrazn pokleslo procento uchazečů sevidencí delší 12 m síců vokrese Nový Jičín, což je způsobeno jednak p íznivým stavem české ekonomiky a také podporou státu v rámci aktivní politiky zam stnanosti. Ze strany zam stnavatelůstále p etrvává zájem o nové zam stnance a firmy mají rovn ž velký zájem o pomocné pracovníky ve výrob a taknachází uplatn ní i uchazeči bez základního vzd lání.

Počet uchazečů sevidencí na ÚP delší 12 m síců za sledované období klesá. Prům r v okrese Nový Jičín za období let 2013 – 2017 se pohybuje kolem 35 %, skutečnost ke konci ledna 2018 je 28,11 %. V Moravskoslezském kraji prům r za stejné období činil 45,80 % a v rámci ČR je to vprům ru 38 % uchazečů.

32 4.3.1 Podíl nezam stnaných osob dle v kové struktury

V této části práce si p iblížíme počet dosažitelných uchazečů o zam stnání dle v kové struktury v okrese Nový Jičín.

Tabulka 4.3 Podíl nezam stnaných osob (%) v ková struktura v okrese Nový Jičín.

V ková struktura uchazečů o zam stnání

Období Celkem uchazečů

Okres Nový Jičín

V ková struktura uchazečů o zam stnání včlen ní:

Uchazeči

do 30 let V %

Uchazeči nad 30– 49

let včetn V %

Uchazeči nad 50 let

včetn

V %

K 31. 12. 2013 8 672 2 302 26,54 3 673 42,35 2 697 31,10

K 31. 12. 2014 7 516 1 669 22,20 3 281 43,65 2 566 34,14

K 31. 12. 2015 5 679 1 214 21,37 2 328 40,99 2 137 37,62

K 31. 12. 2016 4 793 928 19,36 1 939 40,45 1 926 40,18

K 31. 12. 2017 3 842 691 17,98 1 450 37,74 1 701 44,27

K 31. 01. 2018 3 992 721 18,06 1 556 38,98 1 715 42,96

Prům rný v k uchazeče k 31. 01. 2018: 45 let

Zdroj: MPSV, 2018. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes; vlastní úprava.

Z Tabulky 4.3 je možno vyčíst, že nejv tší podíl uchazečů o zam stnání vokrese Nový Jičín tvo í osoby nad 50 let v ku a to ve výši 44 % na konci roku 2017, ke konci ledna 2018 došlo k poklesu uchazečů o jeden procentní bod. Prům rný v k uchazeče v okrese Nový Jičín je 45 let, v Moravskoslezském kraji je 44 let a vČeské republice je 43 let. Celkový podíl nezam stnaných vokrese Nový Jičín ve v kové struktu e nad 50 let kekonci m síce ledna 2018 je vyšší než vrámci Moravskoslezského kraje (39,47 %) a rovn ž vyšší než republikový prům r (36,46 %). I když se může zdát, že podíl uchazečů ve v ku do 30 let ve výši 18 % ke konci lednu 2018 je relativn nízký kostatním analyzovaným skupinám uchazečů, tak práv skutečnost, že nejv tší podíl vtéto skupin tvo í uchazeči vev ku 18 –24 let, není pozitivním jevem na trhu práce, viz Tabulka 4.4.Pro možnost srovnání vrámci Moravskoslezského kraje a České republiky jsou tyto údaje zpracovány a uvedeny v P íloze 5 a 6 této práce.

33 Tabulka 4.4 Podíl nezam stnaných uchazečů (%) ve v kové struktuře 18 – 24 let v

okrese Nový Jičín.

V ková struktura uchazečů o zam stnání Období Celkem uchazečů Uchazeči ve v ku

18 –24 let včetn V %

K 31. 12. 2013 8 672 1 394 16,07

K 31. 12. 2014 7 516 933 12,41

K 31. 12. 2015 5 679 682 12,01

K 31. 12. 2016 4 793 473 9,87

K 31. 12. 2017 3 842 377 9,81

K 31. 01. 2018 3 992 392 9,82

Zdroj: MPSV, 2018. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes; vlastní úprava.

V Tabulce 4.4 je vid t, že nejv tší podíl uchazečů o zam stnání vokrese Nový Jičín ve skupin uchazečů do 30 let tvo í osoby ve v ku 18 –24 let a to ve výši 9,82 % v lednu 2018.

Podíl ve výši 16,07 % ke konci roku 2017 postupn klesá a ustálil se na 10 %. Mladí lidé tvo í rizikovou skupinu na trhu práce, schází jim zkušenosti, nemají praxi a prozam stnavatele znamenají nejistotu zejména proposouzení, zda absolvent bude vhodný pro nabízené místo a zda uchazeč nebude chtít rychle zm nit práci a to i v období, kdy je nedostatek pracovních p íležitostí na trhu práce.

4.3.2 Podíl nezam stnaných osob dle vzd lanostní struktury

V této části práce je prezentován počet evidovanýchuchazečů o zam stnání dle vzd lanostní struktury v okrese Nový Jičín. Pro možnost srovnání v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky jsou tyto údaje zpracovány a uvedeny v P íloze 7 a 8 této práce.

34 Tabulka 4.5 Podíl nezam stnaných osob (%) dle vzd lanostní struktury v okrese

Nový Jičín.

Vzd lanostní struktura uchazečů o zam stnání Období První skupina

(A, B, C)

Druhá skupina (D, E, H, J)

Třetí skupina (K, L, M, N)

Čtvrtá skupina

(R, T, V) Celkem uchazečů

počet % počet % počet % počet %

K 31. 12. 2013 2 238 25,81 4 076 47,00 1 868 21,54 490 5,65 8 672 K 31. 12. 2014 1 976 26,29 3 396 45,18 1 678 22,33 466 6,20 7 516 K 31. 12. 2015 1 485 26,15 2 634 46,38 1 158 20,39 402 7,08 5 679 K 31. 12. 2016 1 250 26,08 2 082 43,44 1 107 23,10 354 7,39 4 793 K 31. 12. 2017 1 052 27,38 1 724 44,87 831 21,63 235 6,12 3 842 K 31. 01. 2018 1 096 27,45 1 795 44,96 862 21,59 239 5,99 3 992

Zdroj: MPSV, 2018. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes; vlastní úprava.

Dle kategorizace dosaženého vzd lání podle klasifikace zam stnání CZ –ISCO dle P ílohy 13 jsou do první skupiny za azeni uchazeči o zam stnání bez vzd lání, neúplného základního a se základním vzd láním. Do druhé skupiny pat í uchazeči se st edním vzd láním. T etí skupina je tvo ena uchazeči s úplným st edoškolským a vyšším odborným vzd láním. Uchazeči s vysokoškolským a v deckým vzd láním tvo í čtvrtou skupinu.

Z Tabulky 4.5 je možné vyčíst, že nejnižší procento dosažitelných uchazečů je tvo eno osobami s vysokoškolským vzd láním, což v okrese Nový Jičín v lednu 2018 činí 5,99 %. Je to vyšší procento než v Moravskoslezském kraji (v lednu ve výši 4,88 %), ale nižší než celorepublikový prům r, který činí 6,79 % k 31. 1. 2018. Znepokojující je procento uchazečů o zam stnání bez vzd lání nebo jen se základním vzd láním ve výši 27,45 % s ohledem na celkovou míru nezam stnanosti. Z p ehledu je vid t, že nejmenší problém se vstupem na trh práce mají absolventi vysokých škol.

4.3.3 Podíl dosažitelných uchazečů o zam stnání se zdravotním postižením

V této části práce je analyzována situace na trhu práce vokrese Nový Jičín dlepočtu evidovanýchuchazečů o zam stnání sohledem na jejich neuspokojivý zdravotní stav, který jim umož uje se zapojit do pracovního procesu surčitým menším nebo v tším zdravotním omezením. ZTabulky 4.6 je možno vypozorovat, že nejv tší podíl v této skupin uchazečů je tvo en zejména osobami s p iznaným částečn invalidním důchodem.

36 4.3.4 Podíl dosažitelných uchazečů o zam stnání pečující o dít do 15 let.

V této části práce je popsána situace na trhu práce z hlediska dosažitelných uchazečů, kte í jsou p isvé poptávce po práci omezováni hendikepem zhlediska péče o dít a to buď se z etelem na jeho nízký v k, nebo nep íznivý zdravotní stav, jedná se také o ženy a osoby vracející se do pracovního procesu po mate ské a rodičovské dovolené. Pro srovnání vrámci Moravskoslezského kraje a České republiky jsou tyto údaje analyzovány a uvedeny v P íloze 11 a 12 této práce.

Tabulka 4.7 Struktura uchazečů o zam stnání pečující o dít do 15 let v okrese Nový Jičín.

Období Osoby pečující

o dít do 15 let Celkem uchazeči V %

K 31. 12. 2013 928 8 672 10,70

K 31. 12. 2014 1 191 7 516 15,90

K 31. 12. 2015 990 5 679 17,43

K 31. 12. 2016 934 4 793 19,50

K 31. 12. 2017 652 3 842 17,00

K 31. 01. 2018 677 3 992 16,96

Zdroj: MPSV, 2018. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes; vlastní úprava.

Z Tabulky 4.7 je vid t, že ke konci ledna 2018 je evidovaných uchazečů o zam stnání pečujících o dít do 15 let v okrese Nový Jičín ve výši 16,96 %. Z porovnávajících hodnot je z ejmé, že okres Nový Jičín se pohybuje nad republikovým i krajským prům rem. Je na zvážení, zda možnost práce z domova nebo na kratší pracovní úvazek, by nebyla ešením p i návratu dopracovního procesu pro rodiče pečující od ti do 15 let a slad ním mate ských a rodičovských povinností. VČR je stále pom rn málo rozší ené zam stnávání potencionálních a také stávajících zam stnanců nakratší pracovní dobu, což samoz ejm závisí na možnostech zam stnavatele. Zam stnavatel je povinen vyhov t zam stnanci o kratší pracovní dobu, ovšem nebrání-li tomu vážné provozní důvody dle §241 odst. 2 zákonač.262/2006 Sb.

4.4 Politika zam stnanosti v okrese Nový Jičín

Hlavním východiskem v oblasti zam stnanosti za sledované období 2013 - 2017 je strategie

"Evropa 2020" a na ní navazující strategie "Národní program reforem České republiky". Cílem je na národní úrovni dosáhnout do roku 2020 zvýšení celkové míry zam stnanosti ve v kové skupin 20 - 64 let na 75 %. Se zám rem zajistit pln ní výše uvedeného cíle vyhotovilo MPSV

"Strategii politiky zam stnanosti do roku 2020" a s tím tedy spojené výdaje na APZ a PPZ.