Oponentský posudek na diplomovou práci Autor: Radim Šimčík
Název práce: „Statistické podchycení přímých zahraničních investic v globalizující se ekonomice“
Autor zvolil jako téma své diplomové práce statistiku přímých zahraničních investic. Jedná se o oblast, které se ekonomická statistika dosud příliš nevěnovala a sám autor považuje za největší přínos své práce metodický popis zachycování PZI, který doposud v české verzi neexistoval. Čerpá přitom z materiálů OECD, zejména z manuálu “Handbook on Economic Globalisation Indicators”. Metodický popis je vyčerpávající, z velké části je však tvořen definicemi. Zasloužil by si proložit více konkrétními příklady, případně čísly. Druhá část je analytická, autor se pokouší pomocí shlukové analýzy dát do souvislostí ekonomickou vyspělost a příliv zahraničních investic. Z práce je přitom patrné, že analytická část je pouze doplňkem metodické části a chybí jí potřebná hloubka - v podstatě se omezuje pouze na geografickou a odvětvovou strukturu PZI v ČR. Pro hodnocení přínosu PZI pro konkurenceschopnost české ekonomiky je potřeba se zaměřit také na charakter těchto investic, tj. zda jsou zaměřeny na čistě montážní činnosti nebo míří do oblastí s vyšší přidanou hodnotou.
Podle mého názoru měl celkově autor zvolit jiný přístup: buď celou práci zaměřit metodicky a včlenit do ní případové studie, globální trendy apod. Nebo měla být práce zaměřena více analyticky s tím, že metodické problémy by byly řešeny průběžně např. formou boxů. V práci jsou také málo využity prameny, které autor uvádí v seznamu literatury, velmi kvalitní je např. publikace Martina Srholce “Přímé zahraniční investice v České republice: teorie a praxe v mezinárodním srovnání”. Zajímavým pokusem je využití shlukové analýzy pro rozřazení zemí do určitých skupin podle vybraných ukazatelů. Zahrnutí ukazatelů je samozřejmě vždy do určité míry subjektivní, vzhledem k účelu této analýzy, tj. zkoumání závislosti mezi ekonomickou výkonností a úrovní zahraničních investic však mohly být vybrány ukazatele, které mají s přílivem investic větší souvislost. Příkladem může být vybavenost infrastrukturou, vzdělanost, mzdová hladina, fungování institucí apod. Závěry autora, že se mu podařilo jednoznačně prokázat souvislost mezi ekonomickou vyspělostí země a přílivem PZI považuji za příliš silné vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku. Doporučoval bych také nezařazovat do zkoumaného vzorku zemí Lucembursko, protože je v řadě ohledů specifické (zejména tím, že velká část jeho HDP je vytvářena zahraničními pracovníky, čímž srovnání na obyvatele ztrácí svou vypovídací schopnost).
Autor sám některé otázky záměrně neřeší s tím, že je nechává jako námět pro studium jeho následovníkům. To je samozřejmě přípustné, ale v tomto případě samotnému autorovi k hlubšímu zkoumání prakticky nic nezbylo. Po formální stránce nemám k práci vážnější připomínky. Celkově hodnotím práci jako pokus o zpracování zajímavého tématu, který však v mnoha směrech zůstává na povrchu a problémy jen naznačí, ale příliš neřeší. Práci doporučuji k závěrečné obhajobě a navrhuji známku dobře.
Otázky k diskusi:
1. Jaké jsou kladné a záporné stránky přílivu PZI do České republiky?
2. Domníváte se, že může být pro českou ekonomiku potenciálním rizikem koncentrace PZI do automobilového průmyslu? Pokud ano, tak proč?
3. Jsou PZI do České republiky dominantně zaměřeny na využívání výhody nízkých nákladů, nebo se začínají prosazovat kvalitativní faktory?
V Praze dne 10.9.2006 Ing. Marek Rojíček
Odbor ročních národních účtů Český statistický úřad
