Posudek oponenta diplomové práce
Studijní program:Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor:Podnikání a právo
Akademický rok:2021/2022
Název práce:Obchodní tajemství a know-how v ČR, EU a na Ukrajině Řešitel:Yuliia Kozak
Vedoucí práce:prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.
Oponent:Mgr. Jan Škrabka, MSc, M.A., M.Sc.
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Stupeň splnění cíle práce 2
2. Logická stavba práce 2
3. Práce s literaturou, citace 2
4. Adekvátnost použitých metod 3
5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 1
6. Vlastní přístup k řešení 1
7. Formální úprava práce 1
8. Jazyková a stylistická úprava práce 2
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Předložená diplomová práce je logicky rozdělena do 3 hlavních kapitol, v úvodu je obsaženo 6 výzkumných otázek. Cíl práce je zvolen poněkud popisně: ”shrnout poznatky o obchodním tajemství a know-how v České republice a EU” a ”zjistit ukrajinskou právní úpravu obchodního tajemství
a know-how,” a následně teprve zmiňuje jejich komparaci. Problematickým bodem je též definice jednoho z cílů práce spočívající ve snaze ”zhodnotit, která právní úprava je efektivnější,” aniž by však bylo v úvodu vysvětleno, jakými metodami a způsoby je toto hodnocení prováděno, natož aby bylo vysvětleno, co autorka vnímá u takto složitých právních instrumentů jako ”efektivnější právní úpravu”.
Metody jsou v práci popsány poněkud stručně a ne zcela korektně. Autorka o metodách mimo jiné uvádí:
”použiji metodu kvalitativní, zejména rozhovory s odborníky na dané téma DP, a metodu kvantitativní, průzkum mezi respondenty v oblasti tématu DP.” Oponent však namítá, že kvantitativních metod existuje celá řada, a je třeba metodu přesně zvolit a popsat s ohledem na specifické otázky daného zkoumání, nikoli jen označit použitou metodu za ”průzkum”. Rovněž to platí i pro ”kvalitativní metodu,” kterou by takto obecně autorka neměla označovat, neboť jednotlivých kvalitativních metod existuje větší množství.
Oponent dokonce rozhovory s odborníky v práci nenalezl, avšak pokud chtěla autorka použít v práci rozhovory s odborníky, bylo by je také třeba vhodnými metodami vyhodnocovat v návaznosti na zvolenou formu rozhovorů. Není z práce ani jasné, o jaký typ rozhovorů se autorka chtěla pokusit. Také není jasné, co autorka myslí použitými pojmy ”obecné vědecké i speciální metody vědeckého poznání”. Více
zdůrazněno by také mělo v úvodu být použití komparativní metody. Oponent však obecně nesouhlasí s použitím některých metod, které nemají vztah k výzkumným otázkám, a není z práce zřejmé, jakého přínosu k vyřešení výzkumných otázek a vůbec cíle práce dosáhla autorka například použitím
dotazníkového šetření.
Autorka v práci volně a náhodně přechází mezi výkladem v 1. osobě singuláru do výkladu s užitím pasiva, což rozhodně nepřispívá snadné čitelnosti práce. Rovněž některé věty v první osobě nepůsobí
v diplomové práci zcela adekvátně a odborně, např: ”Jak vidím, definice obchodního tajemství, která je ve stávajícím občanském zákoníku Ukrajiny, byla částečně převzata...”
Práce obsahuje některá necitovaná a relativně významná tvrzení, která nepatří mezi zcela obecnou znalost, proto by bylo patrně vhodné je ocitovat, např: ”Obchodní tajemství je pojem, který do současné legislativy vstoupil z praxe. Jeho úpravě v právních systémech různých států i v právním systému ČR předcházela dlouhá doba, během níž bylo obchodní tajemství podnikateli tradičně využíváno k udržení a posílení vlastní konkurenceschopnosti.”
Rovněž by bylo vhodnější, pokud by autorka pojala výklad systematicky. Například v kapitole 1.1.1 by tak bylo vhodné nejprve vysvětlit, jak je obchodní tajemství v teorii vymezeno, namísto aby nejprve uváděla podrobné kauzistické příklady toho, co vše je možné po pojem obchodního tajemství zahrnout (”vzorec přísad pro nápoje Coca-Cola® jsou běžnými příklady obchodního tajemství”).
V kapitole 1.1.2. se autorka zabývá jednotlivými definičními znaky obchodního tajemství, kde u znaku
”souvislosti se závodem” kritizuje stávající právní úpravu. Dochází k závěru, že je toto pojetí příliš úzké, neboť by pak některé subjekty (např. družstva, vysoké školy, atd.) nemohly chránit obchodní tajemství, protože nemají závod. Zároveň však v práci opomíjí možnost přistoupit v tomto kontextu k rozšiřujícímu výkladu pojmu ”závod”. Tuto možnost navrhuje například Hajn v komentáři ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Wolters Kluwer, a. s., 2014. s. 1212.
V kapitole 1.2. by systematice práce patrně prospělo nezařazovat svépomoc jako první způsob ochrany obchodního tajemství, neboť v praxi jistě převládnou jiné způsoby řešení případného porušení obchodního tajemství. Navzdory tomu oponent oceňuje v kapitole 1.2.1. další zpracování, autorka práce podrobně rozebírá odlišné právní názory význačných odborníků na ochranu obchodního tajemství. V kapitole 1.2.2.
by bylo vhodné příkladmo uvést také to, pro jaké obchodní tajemství by bylo vhodné postupovat
naznačeným způsobem, neboť takto patrně nepůjde postupovat v případě každého porušení obchodního tajemství.
V kapitole 1.4. by se jevilo jako vhodnější necitovat celé dlouhé pasáže soudních rozhodnutí, nýbrž použít nepřímé citace; přímo pak citovat jen pro tuto práci nejdůležitější část rozhodnutí.
Kapitola 1.5. obsahuje závěry dotazníku, který autorka použila pro zmapování názorů veřejnosti na obchodní tajemství a jeho ochranu. Tato kapitola je v kontextu výzkumných otázek prce velmi překvapivá, protože její zpracování bylo jistě náročné, přitom však neodpovídá na žádnou z výzkumných otázek. Není tedy jasné, za jakým účelem a s jakým očekáváním autorka práce tento dotazník vůbec používala. Rovněž výsledky této kapitoly (a provedeného průzkumu) jsou poněkud problematické. Autorka sama nazvala svůj průzkum jako ”Průzkum mapující vnímaní problematiky obchodního tajemství mezi širokou veřejností”.
Nicméně při pohledu na grafy je zřejmé, že nejde o širokou veřejnost, protože 3/4 celého osloveného vzorku tvoří respondenti do 29 let (tedy patrně studenti a čerství absolventi). Dále 71 % repondentů tvoří ženy. Názory takto vybraného vzorku jsou tedy zcela nereprezentativní, rozhodně nelze mluvit
o reprezentativním zastoupení ”široké veřejnosti”. Také popis metodiky výběru respondentů v práci zcela absentuje, není tedy jasné, jak byli respondenti vybráni a osloveni. Toto pochybení znevěrohodňuje výsledky provedeného průzkumu, navíc jeho výsledky nelze vzhledem ke zcela nereprezentativnímu výběru nijak zobecnit. Ostatně o to se ani autorka nepokouší, do práce pouze vložila grafy, které na str. 36 slovně popsala, avšak nesnažila se z nic utvořit žádné závěry. Na str. 37 následují základní zásady ochrany obchodního tajemství, které jsou však vloženy do práce zcela nesystematicky v kapitole 1.5., která se zabývá právě zmiňovaným dotazníkovým šetřením.
Autorka se také mohla v textu zmínit o případných trestněprávních nebo správněprávních perspektivách porušení obchodního tajemství ve zkoumaných zemích.
Oponent pozitivně hodnotí dílčí shrnutí na konci jednotlivých kapitol práce.
Práce obsahuje relativně časké jazyková chyby (např. ”jednaní” nebo ”zaviněni” jen o několik řádků níže, oboje na str. 67). Obdobné chyby se v práci vyskytují velmi často, ačkoli by je měla odstranit již kontrola pravopisu v MS Word, případně podrobná jazyková korektura.
Ohledně citací v práci autor oceňuje použití české i zahraniční literatury, avšak internetové zdroje nejsou citovány řádně. Do diplomové práce je třeba vždy vložit odkaz na konkrétní citovanou webovou stránku, nikoli jen obecný odkaz na web jako celek. Použitý způsob citování neumožňuje (nebo přinejmenším velmi znesnadňuje) ověření citovaných materiálů.
Závěrem oponent konstatuje, že práci doporučuje k obhajobě. Ačkoli je práce zajímavá a svým
komparativním zaměřením náročná, vzhledem k výše uvedenému navrhuje oponent předběžně známku 2.
Konečná známka pak bude záviset také na průběhu samotné obhajoby práce a zodpovězení otázek k práci.
Otázky k obhajobě: 1) Autorka by mohla vysvětlit na základě jakého důvodu a s jakým očekávaným přínosem byly v práci zvoleny právě tyto použité metody, když jejich použití nepřináší odpovědi na výzkumné otázky práce? Především jde o (v úvodu práce zmíněné) dotazníkové šetření a o rozhovory s odborníky. Autorka by se měla také vyjádřit k použitému dotazníku a především ke způsobu výběru respondentů, u kterého nebyly zajištěny základní předpoklady reprezentativního vzorku, a s jeho výsledky nebylo v práci pracováno. 2) Autorka v kapitole 2.1.3. porovnává pojetí obchodního tajemství v evropské
směrnici a v českém OZ, které vypadá. Při obhajobě by tedy mohla odpovědět, zda směrnice tuto národní diskreci povoluje, a zda je tedy řádně implementovaná v českém právu. Pokud směrnice řádně
implementovaná v národním právním řádu není, jaké nastávají právní následky? 3) Autorka navrhuje zrušit (na str. 67 závěru práce) pojem obchodního tajemství v hospodářském zákoníku Ukrajiny, a tedy velmi významný právní zásah do jednoho ze základních právních předpisů. Tento navrhovaný razantní krok však v práci příliš neodůvodňuje. Mohla by tento svůj názor porovnat s odbornou a komentářovou literaturou?
Závěr: Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 2
Datum: 2. 1. 2022 Mgr. Jan Škrabka, MSc, M.A., M.Sc.
oponent práce
