VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ –

(1)

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA MANAGEMENTU

Analýza spokojenosti obyvatel se sportovním vyžitím ve Frýdlantě nad Ostravicí Analysis of Population's Satisfaction with Level of Leisure Sport Activities in Frýdlant

nad Ostravicí

Student: Pavel Konečný

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Tušil

Ostrava 2019

(3)

(4)

(5)

(6)

Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Pavlu Tušilovi za pomoc, odborné vedení a cenné rady při tvorbě této bakalářské práce.

(7)

3

Obsah

1 Úvod ... 5

2 Teoretické vymezení pojmů ... 6

2.1 Tělesná kultura ... 6

2.1.1 Tělesná výchova ... 7

2.1.2 Tělocvičná rekreace ... 7

2.1.3 Sport ... 8

2.2 Sport symbolem zdravého životního stylu ... 11

2.3 Faktory ovlivňující současný růst a sociálně ekonomický význam sportu .... 14

2.4 Dělení sportovního prostředí v České republice ... 14

2.5 Financování sportu ... 16

2.5.1 Finanční prostředky z veřejných rozpočtů ... 17

2.5.2 Další možnosti získávání finančních prostředků ve sportu ... 19

2.5.3 Finanční zdroje plynoucí z podnikatelské činnosti sportovní organizace 19 2.6 Spokojenost zákazníka ... 20

2.7 Metody sociologického výzkumu ... 23

2.7.1 Dotazování ... 23

2.7.2 Rozhovor ... 25

2.8 SWOT analýza ... 27

3 Spokojenost obyvatel se sportovním vyžitím ve Frýdlantě nad Ostravicí ... 28

3.1 Charakteristika města Frýdlantu nad Ostravicí ... 28

3.2 Možnosti sportovního vyžití ... 29

3.3 Podpora sportu z rozpočtu města ... 41

3.4 Rozhovor ... 42

3.5 Dotazníkové šetření ... 44

3.6 SWOT analýza ... 63

4 Shrnutí výsledků šetření, náměty a doporučení ... 67

(8)

4

5 Závěr ... 70 Seznam použité literatury ... 71 Seznam zkratek ... 76 Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce

Seznam příloh Přílohy

(9)

5

1 Úvod

Na počátku 21. století se sport stává jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů současné etapy vývoje lidstva. Sportu se věnuje téměř 50 % světové populace, protože je velmi univerzální, nejsou v něm žádné jazykové bariéry a ve sportu neexistují rozdíly jako v kulturách jednotlivých zemí. V současnosti se stává velmi oblíbeným typem využití volného času pro lidi, kteří se věnují sportu aktivně, přes rekreační sportovce až po pasivní konzumenty. Sport se tedy stává velmi významnou volnočasovou aktivitou moderní společnosti. Aktivní trávení volného času a sport je ve stále ve větší míře spojován se zdravým životním stylem. Lidé využívají sport k zdokonalení psychické a tělesné kondice, rozvíjejí díky němu společenské vztahy, uvolňují se a zbavují se stresu dnešní doby.

Předkládaná bakalářská práce se skládá z úvodu, teoretické části, praktické části, námětů, doporučení a závěru. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy z oblasti sportu a tělesné kultury, zdravého životního stylu, volného času, sportovního prostředí, financování sportu, spokojenosti zákazníka a metod sociologického výzkumu. Praktická část je zaměřena na charakteristiku města a popis sportovišť, sportovních zařízení a organizací, které se ve městě nachází. K provedení výzkumu je použita metoda rozhovoru, dotazníkového šetření a SWOT analýza. V závěru bakalářské práce jsou předloženy náměty a doporučení, které by mohly zvýšit úroveň sportovního vyžití ve městě.

Cílem bakalářské práce je zanalyzovat a zhodnotit spokojenost obyvatel města Frýdlantu nad Ostravicí se sportovním vyžitím a zjistit prostřednictvím dotazníkového šetření, zda jsou obyvatelé spokojeni s nabídkou sportů a sportovišť ve městě, které sporty a sportoviště občané využívají a které naopak postrádají.

K dosažení stanovených cílů je použita metoda rozhovoru, který se uskutečnil se zaměstnankyní městského úřadu, konkrétně s referentkou z odboru kultury a školství, která má na starost kulturu, sport, zájmové organizace, zpravodaj a provoz hřišť ve městě. Pomocí rozhovoru je zjištěn postoj města ke sportu, zda chystá výstavbu nebo rekonstrukci sportovišť a sportovních zařízení, a jak má v plánu podporovat sport ve městě do budoucna. Pomocí dotazníkového šetření je zjištěna úroveň spokojenosti či nespokojenosti obyvatel Frýdlantu nad Ostravicí se sportovním vyžitím. Účelem SWOT analýzy je určit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby města Frýdlantu nad Ostravicí v oblasti sportu.

(10)

6

2 Teoretické vymezení pojmů 2.1 Tělesná kultura

Hodaň (1992) považuje tělesnou kulturu za sociokulturní systém, který díky tvorbě hodnot, norem a vztahů zabezpečuje svými konkrétními prostředky uspokojování sociálních i biologických potřeb člověka. Člověk podstupuje sociální a psychický rozvoj, díky kterému dosahuje socializace a kultivace.

Tělesná kultura využívá pohybové aktivity k tělesné přípravě pro životní praxi, zlepšuje tělesný stav a rozvoj osobnosti. Je také specifickou formou sociálně-kulturní činnosti společnosti, ve které se promítá činnost jednotlivců, kolektivů, sociálních skupin i organizací (Novotný a kol., 2011).

Obr. 2.1: Subsystémy tělocvičné aktivity

Zdroj: Hodaň (1997) – vlastní zpracování

Tělesná kultura zahrnuje tělesnou výchovu, tělesnou rekreaci a sport.

Tělocvičná aktivita

pohybová rekreace (TR) sport tělesná výchova (TV)

zdravotní TV TV ve složkách MV TR zdravotně oslabených sportovní výchova mládeže

školní TV zvláštní TV TV v armádě TR zdravých vrcholový výkonnostní

(11)

7 2.1.1 Tělesná výchova

Tělesná výchova je součástí výchovného a vzdělávacího procesu. Zaměřuje se především na tělocvičné vzdělání a všestranný rozvoj osobnosti. Snaží se také utvořit trvalý zájem o tělesnou kulturu. V tělesné výchově se nesnažíme o maximální výkon. Výkon je pouze prostředkem, není cílem (Hobza, Rektořík a kol., 2006).

Ve školní TV je třeba rozvíjet ty činnosti, jejichž smyslem je připravit člověka k životu formou základních pohybových schopností, dovedností a návyků, a formou speciálních návyků ho připravit pro určitá povolání (armáda, policie, hasiči, učitelé TV …) (Hobza, Rektořík a kol., 2006).

Cílem tělesné výchovy je ovlivňování zdravého vývoje těla, pohybové obratnosti a kulturních mezilidských vztahů prostřednictvím tělesných cvičení. Tyto úkoly plní v prvé řadě rodiče v rámci primární socializace (učí dítě sedět, chodit, plavat, …), poté přebírají tyto úkoly vzdělávací instituce (Durdová, 2015).

2.1.2 Tělocvičná rekreace

Tělocvičná rekreace se zaměřuje především na udržení duševní a tělesné kondice, na rozvoj a obnovu tělesných sil. Poskytuje i zábavu, osvěžení a aktivní odpočinek díky zájmové pohybové činnosti (Durdová, 2012).

Má také vliv na sociální, intelektuální a tělesný rozvoj osobnosti člověka. Pokud tělocvičná rekreace uspokojuje potřeby těch, kterým je určena, pak tito jedinci skvěle využívají svůj volný čas, utvářejí si svou osobnost a rozvíjejí si své psychologické i psychické oblasti (Hobza, 2006).

Postupem času se tělesná rekreace ztotožnila z velké části se sportem v jeho širokém pojetí. Zůstaly pouze některé formy pohybové rekreace, kterými jsou zájmy ve volném čase, při kterých se provozuje tělesná aktivita, avšak za sport nejsou považovány. Používá se zde slovní spojení ,,sport pro všechny‘‘. Mezi tyto aktivity se řadí jak aktivity sportovní, tak i aktivity mimo sport, které se provozují ve volném čase. Jsou jimi např. procházky, práce na zahradě a spousta jiných zájmových pohybových činností (Slepičková, 2005).

Aktivity spojené s tělesnou rekreací jsou doprovázeny emocionálními prožitky vyvolanými krásami přírody či setrváním ve společnosti jedinců, kteří sdílejí stejné zájmy.

Obsahuji i mentální složku rekreace, jako např. práce s mapou či turistickým průvodcem.

V řadě zejména extrémních sportovních činností jako horolezectví, paragliding apod. jsou emoce průvodním znakem či dokonce cílem provozování těchto rekreačních aktivit. Můžeme

(12)

8

tedy říci, že se jedná o tělesnou činnost spojenou s fyzickým zatížením od mírného až po velmi vysoké, kombinovanou s činnostmi mentálními a provázenou emocionálními prožitky (Slepičková, 2005).

2.1.3 Sport

Název ,,sport‘‘ je odvozen z latinského slova ,,disportare‘‘ a starofrancouzského ,,le désporter“, které znamená příjemně trávit volný čas. Francouzské sloveso ,,disporter‘‘ znamená bavit se, ,,le sport‘‘ zábava, nebo např. anglické ,,sportability‘‘ lze přeložit jako žerty, šprýmy, kratochvíle a náklonnost k nim (Durdová, 2011, Slepičková, 2005).

Sportem rozumíme jakoukoliv formu tělesné činnosti. Nezáleží na tom, zda je organizovaná, ale zda je cílem zdokonalit psychickou a tělesnou kondici, rozvíjet společenské vztahy, nebo dosahovat výsledků na všech soutěžních úrovních (Slepičková, 2005).

Na počátku 21. století se sport stal jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů současné etapy vývoje lidstva. V současnosti se stává velmi oblíbeným typem využití volného času pro lidi, kteří se věnují sportu aktivně, přes rekreační sportovce až po pasivní konzumenty (Durdová, 2015).

Sport se tedy stává velmi významnou volnočasovou aktivitou. Aktivní trávení volného času a sport jsou ve stále větší míře spojovány se zdravým životním stylem. Sport se stává dominantou životního stylu a pohybové aktivity nedílnou součástí života jedince. Sport má také vazbu na různé vědní obory a disciplíny, které se odrážejí v politice státu, mají také vliv na vzdělání a výchovu (Durdová, 2012).

Sportu se věnuje téměř 50 % světové populace, protože je velmi univerzální, neexistují žádné jazykové bariéry, ve sportu také nejsou rozdíly jako v kulturách jednotlivých zemí. Sport může být prostředkem sociální interakce, jelikož na sportovních stadiónech se shromažďuje obrovské množství lidí, kteří si vyměňují názory a komunikují spolu (Durdová, 2012).

Můžeme najít mnoho různých definic sportu, které se dají rozčlenit podle mnoha kritérií, jako např. kolektivní a individuální, kontaktní a bezkontaktní apod., ale v praxi se osvědčilo vycházet z definice, která rozděluje sport na vrcholový, výkonnostní a rekreační (Durdová, 2019).

(13)

9 Historie sportu

Sport provází lidskou společnost od pradávna. Sportovní hry a soutěže sloužily k budování loveckých a bojových návyků již v primitivních lidských tlupách. Primitivní sportovní hry jsou zaznamenány u amazonských indiánů a kmenů na Nové Guineji. Z oblasti čínské kultury jsou nejvíce známé školy bojových umění (Durdová, 2015).

Zájem o sport vrcholil založením olympijských her ve starověkém Řecku. Myšlenkou olympijských her byla oslava pohybu a sportovního klání. Ve Spartě byl kladen důraz na vojenský dril a výcvik (Durdová, 2015).

Evropský středověk však zamezil ideálu harmonického rozvoje těla i ducha, zapomínal na sportování jakožto občanskou potřebu. Na dlouhou dobu, téměř 1200 let, se stala tělesná příprava výsadou šlechty. Nejznámější jsou středověké rytířské turnaje, lov a jízda na koni (Novotný a kol., 2011).

Zvrat v nazírání na tělesnou výchovu a sport nastal až se vznikem nové silné střední vrstvy buržoazie v období průmyslové revoluce. Sport se prosazoval nejprve v Anglii, hlavně na anglických školách, které se staly kolébkou moderního sportu. Na těchto školách vznikají první kluby, které byly základní organizační jednotkou světového sportu. Sport se stával náplní volného času anglického mladého muže (Novotný a kol., 2011).

Sport se těší stále většímu rozvoji a organizovanosti, což vrcholí založením novodobých olympijských her v roce 1896. Sport proniká do volného času společnosti, zaujímá stále významnější místo ve výchovných systémech a ve školách (Novotný a kol., 2011).

Ve světě se sport rozšiřoval do širokých vrstev obyvatelstva, byl nenáročný jak na lidské, tak na ekonomické zdroje. U nás vzniká sokolské hnutí, které iniciovalo vznik dalších tělocvičných jednot. Na konci 20. a počátkem 21. století moderní sport velmi silně ovlivňuje českou společnost a stává se naprosto nedílnou součástí našeho života. Ve všech sportovních organizacích v České republice je organizováno na 2,5 milionu členů, největší organizací je ČUS (Novotný a kol., 2011).

Vrcholový sport

Vrcholový sport velmi úzce souvisí s profesionálním sportem, a to v tom případě, kdy se pro jedince stal hlavním prostředkem obživy. Profesionální sport tedy nepatří do sféry volného času (Slepičková, 2005).

Kvůli vrcholovému sportu musí sportovec změnit svůj životní styl. Je potřeba přizpůsobit se v partnerském i rodinném životě, vytvořit zcela nové sociální prostředí, které

(14)

10

zaručí soustředění se na dosahování maximálních sportovních výkonů. Vrcholový sportovec musí být také obklopen týmem profesionálů – manažerů, trenérů, masérů, psychologů, odborníků na stravování či relaxaci (Durdová, 2015).

V současném vrcholovém sportu je velmi důležitá spolupráce se sponzory.

Komercializace sportu je velmi běžná, stejně tak jako dosahování vítězství za každou cenu.

Různé nekalé praktiky, prohřešky proti sportovní etice a spousty dalších negativních jevů souvisí s vrcholovým sportem (Durdová, 2019).

Výkonnostní sport

Výkonnostní sport představuje podávání výkonů v soutěžích a zázemí vrcholového sportu, přičemž sport není hlavní profesí jedince. Má významnou úlohu v socializačním procesu jedince. Pomáhá k vytvoření sociální identity, vede k pozitivní adaptabilitě, usnadňuje zařazení jedince do společnosti (Durdová, 2012).

Stejně jako v TV má významnou roli učitel, má tutéž roli při formování jedince ve sportovním oddíle trenér. Na jeho metodických, trenérských, morálních a lidských kvalitách se může odrážet celá sportovní kariéra mladého sportovce (Durdová, 2012).

Sportovní kariéra jedince začíná nejčastěji v rodině. Záleží na životním stylu rodiny, zda se věnuje pohybovým aktivitám, což se odráží na dětech, které jsou anebo nejsou poté ke sportu vedeny. Vyskytují se ale případy, kdy rodiče doslova nutí své děti k provozování pohybových aktivit, čímž jim znepříjemňují život. Tito ,,ambiciózní‘‘ rodiče ženou své děti do něčeho, co přestalo mít smysl nebo postrádá zdravý rozum. Takto si rodiče přes své děti snaží splnit svou vlastní touhu dosáhnout ve sportu úspěchu. Rodiče by si měli uvědomit, že jejich úkolem je dítě utěšit při neúspěchu a pochválit ho, když se mu daří. Rodič by měl poznat, kdy dítě sport opravdu nebaví a nenutit ho do něj, protože pokud pro dítě bude sport trestem a ne radostí, zcela se mine účinkem (Durdová, 2015).

Rekreační sport

Hlavními znaky rekreačního sportu jsou zdraví, relaxace a navazování společenských kontaktů. Účastníci hledají regeneraci organismu, sblížení s lidmi, chtějí zvýšit svou fyzickou kondici a duševní zdatnost (Slepičková, 2005).

Motivem k tělocvičné rekreaci není dosažení určitého výkonu, ale snaha osvojit si pohybové dovednosti, naučit se novým sportovním činnostem, získat nové vědomosti a znalosti z oblasti daného sportu, změnit svůj životní styl (Durdová, 2015).

(15)

11

Rekreační sport může kompenzovat pracovní vytížení, vede k fyzické zdatnosti a duševní rovnováze. Bývá formou zábavy a rozptýlení od každodenních starostí. Slouží jako nástroj k vylepšení mezilidských vztahů a komunikace (Durdová, 2015).

Rekreační sport se těší stále větší oblibě, k čemuž přispívá vzhledem ke stárnutí populace rostoucí zájem seniorů o rekreační sport a roste také procento žen, které se zapojují do rekreačních pohybových aktivit. Neustále se zvyšuje povědomí o zdravotním aspektu sportu, díky čemuž roste péče lidí o jejich zdravotní stav, uplatňují se nové druhy sportů a pohybových aktivit, zlepšuje se kvalita služeb v oblasti pohybové rekreace a stále se rozšiřuje počet sportovních ploch a zařízení pro výkon rekreačních sportů (Durdová, 2015).

2.2 Sport symbolem zdravého životního stylu

Životní styl můžeme definovat jako formu života, která vyjadřuje cítění společnosti, národů či jedinců v konkrétním historickém okamžiku. Formou života rozumíme způsob budování a výstavby, lidských vztahů, způsob bydlení, oblékání a trávení volného času (Durdová, 2012).

Zdravý životní styl jedinci či společnost prostřednictvím svého chování a osobních voleb dodržují, aby podpořili své zdraví. Je vědecky dokázáno, že pokud si zvolíme pohybovou aktivitu, kterou budeme provozovat ve vhodném věku, době a prostředí, pozitivně přispějeme k našemu zdraví a k posílení naší tělesné a duševní kondice (Durdová, 2012).

Determinanty zdravého životního stylu:

• obecné, které se týkají přírodního prostředí a podnebí,

• demografické, které se týkají počtu obyvatel, jejich mobility, hustoty osídlení a místa bydliště,

• sociální, týkající se vzdělání a povolání, ekonomiky a politiky, kultury a náboženství, rasové a etnické příslušnosti,

• úzce vázané na osobnost, čímž může být typ osobnosti člověka, jeho temperament, množství volného času spojeného se zálibami a zájmy (Durdová, 2012).

V současnosti je sport zpřístupněn téměř všem, proto se pomalu stává součástí životního stylu.

(16)

12 Veřejnost můžeme dělit podle vztahu ke sportu na:

• aktivně cvičící či sportující,

• bývalé aktivní sportovce,

• jedince, kteří pracují v oblasti sportu,

• pasivní konzumenty – diváky, posluchače a čtenáře,

• a lidi, kteří se nezajímají o sport vůbec (Durdová, 2015).

Můžeme odhadovat, že tělovýchova a sport se dotýká asi 70 % populace ČR.

Sport má velmi pozitivní vliv na sociální začleňování a vzdělání lidí. Působí formativně a vede k péči o veřejné zdraví. Pomáhá omezovat nárůst výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví tím, že zlepšuje zdraví a produktivitu obyvatelstva a zajišťuje vyšší kvalitu života do vysokého věku (Durdová, 2019).

Veřejná prospěšnost sportu:

• sport přispívá k pozitivním hodnotám, jako je fair play, úcta k druhému a sociální začleňování,

• sport přináší radost široké populaci – od aktivně cvičících, přes pasivní konzumenty,

• sport zdůrazňuje význam výchovy mládeže ve smyslu ochránit ji před společensky negativními jevy,

• sport zdůrazňuje velký potenciál pro začleňování – socializaci jedince, včetně občanské angažovanosti, sociální integrace, trhu pracovních míst, zaměstnanosti, odborné přípravy a vzdělávání apod. (Durdová, 2015).

Pohybová činnost je jedním z nejvýznamnějších činitelů pro v oblasti upevňování zdraví moderní společnosti. Přispívá ke snižování obezity, nadváhy a k ochraně před řadou vážných nemocí. Díky sportu můžeme zvýšit celkovou úroveň zdraví občanů, proto je důležité podporovat zdravý životní styl populace a usnadnit jí zapojení do sportu. Zvýšení úrovně zdraví povede ke snížení nákladů na zdravotní péči (Durdová, 2015).

(17)

13 Volný čas

Díky volnému času můžeme naplnit řadu lidských potřeb, jako např. odpočinout si, zregenerovat své fyzické a psychické síly a zrekreovat se. Sport je propojen s volným časem, jelikož spousta sportovních aktivit se pro velkou část populace odehrává v jejich volném čase (Slepičková, 2005).

Volný čas lze definovat jako časový prostor, v kterém člověk nemá žádnou povinnost vůči sobě ani nikomu jinému, tudíž se může sám rozhodnout, čemu se bude věnovat. Tato činnost mu přináší radost a uspokojení a není zdrojem pocitu úzkostí či obav. V kultuře jedince je tato činnost považována za činnost ve volném čase (Slepičková, 2005).

Čas můžeme členit na:

• pracovní - je to doba, kdy člověk vykonává svou práci, která zabere v průměru 8 hodin denně. Je to činnost, která je motivována získáním prostředků k životu,

• nutnou mimopracovní dobu - jsou to činnosti, které jsou nezbytné pro existenci člověka a činnosti, které nepřinášejí finanční efekt. Jedná se o spánek, jídlo, lékařskou péči, osobní hygienu, péči o domácnost, cestu do práce atd.,

• volný čas (Slepičková, 2005).

Aktivity ve volném čase dělíme na:

• fyzické – turistika, procházky, sport,

• manuální – zahrádkářství, kutilství,

• kulturně uměleckého typu receptivního – poslech rádia, četba, návštěva divadla,

• kulturně racionální – dobrovolné vzdělávání, luštění křížovek,

• společensko-formální – výkon veřejných funkcí, práce ve společenských a politických organizacích,

• společenské neformální – rodinné návštěvy, navštívení kavárny,

• hry, podívaná, sběratelství – společenské hry a sportovní diváctví,

• pasivní odpočinek – polehávání, spánek (mimo hlavní), kouření, popíjení kávy (Slepičková, 2005).

(18)

14

Ve svém volném čase mnoho lidí projevuje tzv. pasivní zájem o sport. Sledují sportovní zpravodajství, čtou sportovní tisk, mnozí také navštěvují sportovní utkání jako diváci nebo je sledují v televizi (Durdová, 2015).

Hlavními determinanty volby, jak trávíme volný čas, je charakter práce, rodina a výchova, vzdělání, finanční možnosti, hierarchie hodnot, lokalita bydliště, roční období, typ osobnosti a temperament a také věk, pohlaví a rodinný stav (Durdová, 2019).

2.3 Faktory ovlivňující současný růst a sociálně ekonomický význam sportu

V současnosti sport představuje zásadní oblast lidské činnosti. Profiluje se jako kulturně-sociální jev s výrazným ekonomicko-politickým aspektem. Existuje mnoho faktorů, které v současné době ovlivňují ekonomický, společenský a politický význam sportu. Mezi tyto faktory patří:

• nárůst nových druhů pohybových aktivit,

• nárůst výroby sportovního zboží a nabídky sportovních služeb,

• sport jako pole působnosti pro podnikatelskou činnost,

• vznik nových sportovišť, údržba stávajících,

• nárůst pracovních míst, která umožňuje sport,

• zvyšování povědomí o sportu jako součásti zdravého životního stylu,

• neustálé zvyšování množství volného času,

• nárůst marketingu ve sportu,

• rozvoj sportovní reklamy,

• nárůst zájmu masmédií o sport,

• globalizace sportu (Durdová, 2019).

2.4 Dělení sportovního prostředí v České republice

Sportovní prostředí v České republice můžeme dělit do tří základních oblastí:

1. Spolkový sektor

• sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, které mohou být spolky i obchodními společnostmi,

• sportovní svazy, asociace, federace a veřejně prospěšné společnosti.

2. Komunální sektor

• školní sportovní a tělovýchovné kluby,

(19)

15

• péče o sportovní a tělovýchovné aktivity handicapovaných,

• pohybová rekreace občanů.

3. Podnikatelský sektor

• zařízení, která jsou provozována podnikateli (obchodními společnostmi), poskytující placené sportovní a tělovýchovné služby,

• zařízení provozující marketingové a reklamní služby,

• podniky založené za účelem výroby sportovního nářadí, náčiní, výzbroje a výstroje,

• zařízení poskytující doškolování trenérů, organizaci workshopů a poradenské služby,

• zařízení provozující dopravní a hostinské služby,

• rekreační komplexy a cestovní kanceláře (Durdová, 2019).

Sportovní prostředí v ČR můžeme také rozdělit na neziskové a ziskové.

V neziskovém sportovním prostředí mají sportovní kluby většinou právní formu spolku.

Podnikat sice mohou, ale pouze za splnění omezujících pravidel, se ziskem nelze nakládat volně, ale musí tyto získané prostředky použít opět do sportovní činnosti. Stále více klubů, právě kvůli možnosti volného nakládání se ziskem, vytváří obchodní společnosti (Durdová, 2019).

V ziskovém sportovním prostředí se sportovní kluby snaží vytvořit zisk, jelikož s ním mohou volně nakládat. Sportovní kluby zde mají právní formu obchodní společnosti, nejčastěji s. r. o. nebo a. s. (Durdová, 2019).

Dělení sportovního prostředí podle úseku sportovního klubu

• úsek hlavního manažera – zde spadají činnosti spojené s řídicí a organizační činností, horizontální a vertikální koordinace řízení, styk s nadřízenými orgány, se sponzory, masmédii, s představiteli krajů, měst a obcí apod.,

• úsek sportovní činnosti – organizační a koordinační činnosti jednotlivých družstev či oddílů, doplňování hráčského kádru, materiálové, lékařské a rehabilitační, trenérské a metodické zajištění oddílů a družstev,

• úsek marketingu – uzavírání smluv o reklamě, spolupráce se sponzory, vydávání propagačních materiálů, bulletinů a časopisů,

(20)

16

• úsek provozní – příprava a údržba sportovišť, péče o majetek, vybavení sportovním nářadím a náčiním, zajištění soutěží, turnajů a zápasů,

• úsek ekonomický – sestavení finančního plánu, platební styk, investiční činnosti, zpracovávaní účetních výkazů,

• úsek podnikatelské činnosti – získání finančních prostředků, které jsou nutné k zajištění zdárného chodu sportovního klubu (Durdová, 2019).

Sportovní kluby, které se účastní nejvyšších sportovních soutěží, disponují všemi výše uvedenými úseky. Menší sportovní kluby některé úseky buď nemají vůbec, nebo jsou úseky kumulovány. Běžně se stává, že sportovní manažeři těchto menších klubů vykonávají také funkci trenéra, technického pracovníka, hospodáře apod. (Durdová, 2019).

V malých sportovních klubech činnosti sportovního manažera směřují k zajištění formální stránky chodu klubu, optimálních tréninkových podmínek, plnění sportovních cílů, zabezpečení vybavení klubu sportovním materiálem, plnění ekonomických cílů klubu, dopravy na utkání, vhodných trenérů, hráčů a spolupracovníků. Obecně můžeme za činnosti sportovního manažera považovat veškeré činnosti, které jsou spojené s organizováním, s plánováním, s kontrolováním a vedením lidí (Horváthová, 2017).

2.5 Financování sportu

Jedním z největších problémů nynějšího sportovního managementu je získávání finančních prostředků, které jsou nutné pro bezproblémový a správný chod sportovní organizace (Durdová, 2015).

Financování tělesné kultury je z pohledu nejširšího metodického členění zabezpečováno z veřejných a soukromých zdrojů. Často také dochází k prolínání financování veřejných a soukromých zdrojů, čímž je v této souvislosti připomínáno vícezdrojové financování tělesné kultury (Durdová, 2015).

(21)

17

Obr. 2.2: Vícezdrojové financování tělesné kultury

Zdroj: Hobza (2006) – vlastní zpracování

2.5.1 Finanční prostředky z veřejných rozpočtů

Státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí jsou hlavními veřejnými rozpočty.

Státní rozpočet

Nejvyšším typem veřejného rozpočtu je rozpočet státní. Podle státního rozpočtu je řízeno hospodaření státu. Státní rozpočet schvaluje každý rok parlament. Rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu posuzuje Národní rada pro sport, která poté předkládá své doporučení ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Finanční prostředky jsou v podobě investičních a neinvestičních dotací (Durdová, 2015).

sport pohybová

rekreace

tělesná výchova firmy, domácnosti

SAZKA, a. s., sázkové hry soukromé zdroje:

příjmy z vlastní a vedlejší činnosti

místní rozpočty (kraje, obce, města) státní rozpočet (MŠMT, MV, MO) Státní rozpočet (MŠMT, MMR)

místní rozpočty (kraje, obce, města)

příjmy z vlastní činnosti

soukromé zdroje:

firmy, domácnosti

státní rozpočet (MŠMT, MV, MO)

místní

rozpočty domácnosti

(22)

18

Vztah státního rozpočtu a sportovní organizace může být dvojí povahy vzhledem k příjmům a výdajům státního rozpočtu:

• příjmy do státního rozpočtu vzhledem ke sportovním organizacím a klubům vyplývají z daňové povinnosti sportovní organizace, ze splátek návratných finančních výpomocí, z plateb za používání státního majetku a dalších splátek vyplývajících ze zákona,

• výdaje státního rozpočtu jsou dotacemi sportovním klubům a organizacím (Durdová, 2015).

Rozpočet kraje

V krajích fungují výbory pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, které mohou poskytovat dotace v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Rada kraje rozhoduje o dotacích sportovním klubům, a to na jeden kalendářní rok (Durdová, 2019).

Rozpočet města nebo obce

Rozpočty měst a obcí jsou svým charakterem nejblíže ke sportovním organizacím.

Rozpočty měst a obcí se řídí vyhláškou, která je schválena příslušným zastupitelstvem města.

Pro sportovní organizace se tento rozpočet může stát velmi významným finančním zdrojem. Je ale potřeba podotknout, že žádný právní předpis neukládá městu nebo obci jakoukoli povinnost finančně podporovat rozvoj tělovýchovy a sportu. Sportovní manažeři by měli přesvědčovat obecní orgány, že investice do sportu je velmi významná a důležitá, hlavně pokud se týká dětí a mládeže (Durdová, 2015).

Obec jako základní územně samosprávný celek by měla zabezpečovat rozvoj sportu pro své občany, zajišťovat rekonstrukci, údržbu, výstavbu a provoz sportovních zařízení a kontrolovat účelné využití těchto zařízení, na která jsou poskytovány příspěvky ze strany obce (Durdová, 2015).

Finanční prostředky z veřejných rozpočtů jsou rozdělovány do sportovních organizací hlavně na zabezpečování sportovní reprezentace, zabezpečování veřejně prospěšných programů a sportovních center mládeže, investic do sportovních zařízení a na podporu sportovních a tělovýchovných akcí různého charakteru (Durdová, 2015).

(23)

19

2.5.2 Další možnosti získávání finančních prostředků ve sportu

Naskýtá se celá řada možností, jak mohou sportovní organizace získávat další finanční zdroje vedoucí k zajištění řádného chodu klubu. Jedná se o:

• finanční prostředky ze zdrojů zastřešující organizace, kterou je Česká unie sportu,

• příjmy z prodeje vstupného,

• příjmy z vybraných členských příspěvků,

• tržby z prodeje propagačního materiálu: trička, dresy, vlaječky, odznaky, plakáty, knihy,

• příjmy sportovních klubů plynoucí z tzv. výchovného, odstupného a hostování,

• prostředky čerpané z loterijních činností provozovaných státem podle loterijního zákona,

• tržby z prodeje nadbytečného majetku,

• prostředky získané od komerčních partnerů,

• zdroje z fondů Evropské unie,

• zdroje z podnikatelské činnosti (Durdová, 2015).

2.5.3 Finanční zdroje plynoucí z podnikatelské činnosti sportovní organizace Obchodní zákoník vymezuje podnikání pěti znaky, kterými jsou:

• soustavnost – pravidelnost, nebo opakovatelnost činnosti,

• samostatnost – provozovatel podnikatelské činnosti sám rozhoduje o formě, rozsahu, době a místě výkonu činnosti,

• podnikatel provozuje činnost pod vlastním jménem,

• podnikatel provozuje činnost na vlastní zodpovědnost, nese odpovědnost za případnou škodu i výsledek podnikání,

• podnikatelská činnost je provozována za účelem dosažení zisku (Durdová, 2019).

Sportovní organizace jsou tvořeny za jiným účelem než je dosahování zisku. Svými výdělečnými činnostmi se snaží dosáhnout finanční soběstačnosti. Ale právě kvůli podnikatelské činnosti se rozhoduje stále více občanských sdružení transformovat v obchodní společnost (Durdová, 2015).

(24)

20 Typy podnikatelských činností sportovních organizací:

• pronájmy, nájemní smlouvy,

• reklamní služby,

• prodej sportovního zboží,

• prodávání občerstvení,

• poskytování hostinských služeb,

• pořádání akcí zábavního charakteru,

• poskytování poradenských služeb,

• poskytování služeb v oblasti regenerace a relaxace,

• nabízení možnosti vzdělávání a rozvoje pohybových dovedností, doškolování, workshopy (Durdová, 2019).

V této kapitole jsme si shrnuli nejčastější možnosti příjmů sportovních klubů, podíváme se také na nejčastější výdaje.

Hlavní výdaje sportovních klubů:

• platy trenérů a hráčů,

• platy ostatních zaměstnanců z úseku ekonomického, marketingového, podnikatelského, technického atp.,

• provozní náklady – údržba tělovýchovných zařízení, úklid, energie,

• náklady spojené s PR – platby za propagaci, mediální komunikace,

• nákup hráčů a trenérů,

• náklady spojené s výchovným a odstupným,

• nájemné, cestovné, hostinské služby,

• odpisy, amortizace, placení daní, úroků, pojistného apod. (Durdová, 2019).

2.6 Spokojenost zákazníka

Spokojenost zákazníka závisí na realizování nabídky ve vztahu k jeho očekávání.

Obecně můžeme říci, že spokojenost je pocit radosti nebo zklamání zákazníka, který porovná vnímané výkony s jeho očekáváním. Nesplní-li očekávání, zákazník má pocit zklamání. Splní- li očekávání, zákazník je spokojený nebo potěšený, jelikož eliminoval nedostatek a uspokojil svůj kupní motiv (Kotler, 2007).

(25)

21

Chytré společnosti zjišťují spokojenost svých zákazníků pravidelně, jelikož jedním z klíčů, jak si udržet stálé zákazníky, je právě jejich spokojenost. Spokojený zákazník zachovává déle věrnost, hovoří příznivě o společnosti, nevěnuje tolik pozornosti konkurenčním značkám, bývá méně citlivý k ceně a jeho obsluha není tak náročná, jako obsluha nových zákazníků, protože se provádějí rutinní transakce (Kotler, 2007).

Spokojeného zákazníka můžeme poznat podle následujících faktorů:

• má dobrou náladu,

• explicitně hovoří o své spokojenosti,

• při komunikaci s prodejcem je slušný až uctivý,

• slibuje opakovat nákup u stejného prodejce,

• slibuje předat doporučení svým přátelům a příbuzným,

• vychvaluje si prodavače, prodejnu a celkový způsob prodeje,

• těší se na využití výrobku nebo služby, kterou si zakoupil,

• vyhledává pozitiva a přehlíží nedostatek výrobků a služeb (Nový, 2006).

Jak tvrdí Spáčil: ,,Spokojenost s výrobkem (službou) může být vnímána na základě jednotlivých faktorů vedoucích k celkovému výsledku a jako kolektivní dojem z těchto faktorů, spokojenost je reakcí zákazníka s ohledem na míru naplnění jeho potřeb, je posudkem, jak samotné rysy výrobků nebo služby naplňují úroveň potřeby.“ (2004, s. 22).

Míru spokojenosti se službou lidé poměřují nejčastěji podle následujících sedmi kritérií:

1) ve vztahu k vlastním očekáváním, které jsou se službou spojeny, 2) ve vztahu k uspokojení momentálních potřeb,

3) ve vztahu k určitému problému, zda nabídne jeho řešení, 4) ve vztahu k ceně,

5) ve vztahu k všeobecně uznávaným standardům, normám a předpisům, 6) ve vztahu k předchozím zkušenostem,

7) ve vztahu k druhým lidem (Nový, 2006).

(26)

22

Abraham Maslow vytvořil teorii pyramidy potřeb, která řadí potřeby člověka na stupně, které na sebe navazují. Maslowa hierarchie se zakládá na dvou základních předpokladech:

• člověk je neustále nespokojený a své potřeby odvíjí podle toho, co již má. Tudíž jeho chování ovlivňují pouze zatím neuspokojené potřeby,

• potřeby člověka můžeme seřadit do hierarchie, která v grafickém zobrazení vypadá jako pyramida. Jakmile člověk uspokojí jednu potřebu, objeví se druhá, která mu zajistí vyšší stupeň kvality života (Nový, 2006).

Obr. 2.3: Hierarchie potřeb podle Maslowa

Zdroj: Nový (2006) – vlastní zpracování

Maslowa pyramida tedy vychází z toho, že každý člověk má své konkrétní potřeby, které nejsou uspokojeny, tudíž cítí nespokojenost se svou momentální situací. Jakmile své potřeby uspokojí, objeví se další, které jsou v pyramidě znázorněny na vyšším stupni, jsou tedy náročnější z hlediska uspokojení (Nový, 2006).

Potřeby seberealizace

Potřeby uznání

Sociální potřeby

Potřeby bezpečí

Základní fyziologické potřeby Objev

prestiž

Prestiž zisk

Zisk/Pohodlí Péče/Jistota Péče/Jistota Zisk/Pohodlí Pohodlí/Zdraví

Vlastní rozvoj, sebevědomí, estetika, motivy rozvoje, vůle učit se, dělat nové věci, poznávat…

Uznání, prestiž, respekt, odměňování…

Kontakt, láska, příslušnost ke skupině, přijetí…

Ochrana, péče, osvobození od strachu, jistota místa…

Dýchání, jídlo, pití, spánek, sexualita

(27)

23

2.7 Metody sociologického výzkumu

2.7.1 Dotazování

Dotazování patří k nejrozšířenějším metodám sběru údajů, které zahrnuje realizační fáze procesu marketingového výzkumu (Kozel, 2006).

Při tvorbě dotazníku je důležité, aby vyhovoval třem hlavním požadavkům:

• účelově technickým – otázky by měly být formulovány tak, aby respondent odpovídal přesně na to, co nás zajímá,

• psychologickým – musíme vytvářet takové podmínky, aby se úkol zdál respondentovi příjemný, chtěný a žádoucí. Poté bude větší šance, že respondent bude odpovídat stručně a pravdivě,

• srozumitelnosti – aby respondent všemu rozuměl, bude mu na pohled jasné, co po něm chceme, jak má v dotazníku postupovat a jak ho vyplňovat (Foret, 2008).

Pro naše účely budeme dotazování členit na osobní a elektronické.

Osobní dotazování

Při výzkumu trhu může nastat mnoho situací, v nichž potřebujeme získat odpovědi od respondentů v konkrétní lokalitě, kdy potřebujeme okamžitou reakci respondenta na nějaký podnět, a právě v těchto situacích je vhodné osobní dotazování. Nevýhodou osobního dotazování je to, že patří k finančně nejnákladnějším formám dotazování, protože zahrnuje velké množství lidské práce. Výhodou osobního dotazování je, že tazatel efektivně řídí rychlost dotazování, vyzývá respondenta, aby si odpovědi lépe promýšlel a v dotazníku nezůstanou žádné nezodpovědné otázky z důvodu chyb nebo přeskočení otázky respondentem (Tahal, 2015).

Elektronické dotazování

Jelikož je elektronické dotazování metodou historicky nejmladší, postupně získává stále větší popularitu a již nyní, co do realizovaných objemů výzkumu, přeskočila ostatní. Hlavní výhodou je cena, rychlost vyplnění a dostupnost dotazovacích softwarů. Respondent si také může vyplnit dotazník doma, kdykoliv bude mít čas a náladu. Nevýhodou je menší návratnost a větší procento chyb či přeskakování otázek, nebo jejich chybné vyplnění (Tahal, 2015).

(28)

24 Otázky můžeme rozčlenit do dvou základních skupin:

• otázky týkající se názorů a chování respondentů,

• otázky za účelem získání jiných údajů, například demografických (Řezanková, 2011).

Typy otázek v dotazníku dále členíme na otevřené, uzavřené a polootevřené.

Otevřené otázky

Otevřené otázky nenabízejí žádné varianty odpovědí. Při otevřených otázkách má respondent možnost odpovědět na danou otázku zcela svobodně, vlastními slovy. Toto dává výzkumníkovi výhodu v tom, že respondent není při své odpovědi nijak limitován, takže můžeme získat více informací. Nevýhodou otevřených otázek je právě volnost respondenta, která způsobuje složitost zpracování a vyhodnocení, obtížněji se aplikují statistické postupy (Tahal, 2015).

Uzavřené otázky

Otázky s uzavřeným koncem předkládají respondentovi předem připravené možné odpovědi, z kterých je respondent nucen si vybrat. Výhodou je snadné a rychlé zodpovězení otázky, čímž ušetříme čas a tyto odpovědi se velmi snadno zpracovávají. Nevýhodou pro respondenta je nutnost vyjádřit se pouze v předkládaných odpovědích, které respondent nemusí považovat za výstižné či vhodné (Kozel, 2006).

Uzavřené otázky můžeme členit na:

• alternativní – varianty odpovědí se navzájem vylučují, tudíž respondent může vybrat pouze jednu odpověď,

• selektivní – varianty odpovědí se navzájem nevylučují, takže si respondent může vybrat jednu nebo více odpovědí (Kozel, 2006).

Polootevřené otázky

Polootevřené otázky dávají možnost kombinovat uvedené dva typy otázek, takže si respondent vybírá mezi odpověďmi, které mu jsou nabízené, nebo může uvést svou odlišnou variantu (Řezanková, 2011).

(29)

25

Polootevřené otázky tedy nabízejí kompromis mezi otevřenými a uzavřenými otázkami a spojují jejich výhody, jelikož respondent již není limitován pouze danými odpověďmi, ale získává únikovou variantu, např. ,,jiné…“. Tímto může uvést odpověď, kterou mu žádná z variant nenabídla. Při aplikaci polootevřených otázek dostáváme jistotu, že naše varianty odpovědí představují veškeré vyčerpávající možnosti (Foret, 2008).

Mezi hlavní zásady tvorby odpovědí patří:

• varianty se týkají pouze jedné problematiky,

• varianty jsou přizpůsobené znalostem respondentů,

• varianty se navzájem nepřekrývají,

• varianty postihují normální i extrémní odpovědi,

• varianty nabízejí vyčerpávající možnosti odpovědí (Kozel, 2006).

2.7.2 Rozhovor

Rozhovor je technika, u které získáváme odpovědi z přímé interakce s respondentem.

Díky rozhovoru zjišťujeme názory, znalosti, postoje, zkušenosti a mínění o zkoumaných jevech. Rozhovor tedy chápeme jako záměrně vyvolanou interakci mezi respondentem a tazatelem, kdy má tazatel za cíl získat informace, které potřebuje k pochopení určité problémové oblasti (Papřoková, 2013).

V sociologickém výzkumu rozhovor používáme ke třem hlavním účelům:

1) k získání informací o představách respondentů či k identifikaci proměnných, 2) je hlavním nástrojem výzkumu, kdy otázky jsou součástí schématu rozhovoru,

3) pro doplnění poznatků, které jsme získali jinými technikami výzkumu (Papřoková, 2013).

Typy rozhovorů rozlišujeme podle:

Počtu účastníků na individuální a skupinový.

Míry standardizace na:

• volný – nemáme žádnou předem určenou strukturu rozhovoru ani znění otázek.

Neznamená to ale, že není předem připravený, je pouze veden tak, aby se přiblížil formě volného rozhovoru,

(30)

26

• strukturovaný – je nejvíce formalizovanou formou rozhovoru. Máme zde přesně formulované otázky, které bude tazatel pokládat, a to ve stanoveném pořadí. Tento typ rozhovoru má nejvíce společných vlastností s technikou dotazníku,

• polostrukturovaný – představuje kombinaci volného a strukturovaného rozhovoru. Sice máme k dispozici seznam otázek, ale připouští se zde možnost odbočení od scénáře (Foret, 2008).

Tazatel by měl umět lehce navazovat kontakt, vzbudit důvěru a sympatie, umět naslouchat, zachovat neutralitu, adekvátně interpretovat otázky a zvládnout způsob vedení záznamu. Při vedení rozhovoru je nutné sledovat jeho rozsah a řazení otázek, optimální délka rozhovoru je 20-30 minut, měli bychom vyloučit stereotypní či obtížně zodpověditelné otázky a střídat obtížné s jednoduchými. Při zakončení rozhovoru je potřeba dbát na zdvořilostní formu – poděkovat, ohodnotit význam respondentových odpovědí, informovat respondenta o tom, kde může informace o výsledcích získat (Papřoková, 2013).

Je spousta okolností, které mohou rozhovor ovlivnit. Patří k nim věk, pohlaví, vystupování tazatele a jeho hlas, zřetelné vyjadřování, gesta, způsob oblečení a osobní charakteristika (Papřoková, 2013).

Rozdíly mezi technikou rozhovoru a dotazníku

Jelikož nejpoužívanější technikou sociologického výzkumu je dotazník a rozhovor, bude užitečné srovnat si rozdíly těchto technik.

Obr. 2.4: Rozdíly mezi technikou rozhovoru a dotazníku

Rozhovor Dotazník

Pracná a nákladná technika sběru dat, postihuje relativně malý vzorek

Vysoce efektivní technika, může postihnout velký počet jedinců

Vysoké náklady Relativně nízké náklady

Časově náročný Časově nenáročný

Vyžaduje spolupráci zaškolených tazatelů Zřídka vyžaduje tazatele

Vysoké náklady při rozptýleném vzorku Nízké náklady při rozptýleném vzorku Anonymita je málo přesvědčivá Anonymita je přesvědčivá

Menší nároky na iniciativu respondenta Vysoké nároky na ochotu respondenta Dotazovaný je respondentem Otázky může zodpovídat někdo jiný Vysoká úspěšnost dokončených rozhovorů Nízká návratnost dotazníku

Zdroj: Papřoková (2013) – vlastní zpracování

(31)

27

K hlavním výhodám rozhovoru patří určitě to, že dokážeme získat od respondenta informace hlubšího a širšího zaměření. Rozhovor máme pod kontrolou, můžeme tudíž eliminovat nežádoucí vlivy, přerušit rozhovor a vysvětlit nedorozumění (Papřoková, 2013).

Hlavní nevýhodou rozhovoru je časová a finanční náročnost. Někteří tazatelé mohou ovlivňovat odpovědi respondentů, jelikož jim chybí požadované kompetence k vedení rozhovorů (Papřoková, 2013).

2.8 SWOT analýza

SWOT analýza je nástroj, díky kterému můžeme stanovit strategickou situaci vzhledem k vnitřním a vnějším podmínkám. Podává informace o Strength, neboli silných stránkách, a Weakness, neboli slabých stránkách, které se vztahují k vnitřní situaci firmy. Opportunities, neboli možné příležitosti, a Threats, neboli hrozby, vyplývají z vnějšího prostředí. Cílem je podporovat silné stránky, omezovat slabé stránky, využívat příležitostí okolí a snažit se předpovídat a eliminovat hrozby. Při provádění SWOT analýzy sepíšeme veškeré tyto informace do čtyř kvadrantů (Kozel a kol., 2006).

Obr. 2.5: SWOT analýza

Zdroj: ManagementMania (2019)

(32)

28

3 Spokojenost obyvatel se sportovním vyžitím ve Frýdlantě nad Ostravicí

3.1 Charakteristika města Frýdlantu nad Ostravicí

Město Frýdlant nad Ostravicí, obklopené malebným věncem hor, ležící uprostřed širokého údolí mezi Lysou horou a Ondřejníkem, bývá označováno jako vstupní brána do rekreační oblasti Moravskoslezských Beskyd. Nachází se v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek-Místek. Frýdlant nad Ostravicí leží v nadmořské výšce 357 metrů nad mořem. Celková rozloha města činí 21,88 km². Je rozděleno do tří částí, kterými jsou Frýdlant nad Ostravicí, Lubno a Nová Ves. Ve městě žije 9 940 obyvatel. Název města má zcela jasně svůj původ v němčině. Nejstarší známý tvar z konce 14. století je Fridland. Toto místní jméno je složeninou dvou slov - vride, což znamená mír, ochrana, a land, což znamená území, krajina. Název poukazoval na fakt, že původní osada ležela na zemské hranici Moravy a Slezska nedaleko řeky Ostravice (AL SAHEB a kol., 2009).

Historie města

První písemná zmínka o Frýdlantu nad Ostravicí pochází z roku 1395, kdy byl majetkem Hynka, příslušníka rodu Rohovců. Historikové a odborníci usuzují, že město vzniklo dříve – na konci 12. století nebo na počátku 13. století, kdy plnilo roli pohraničního hvozdu českého přemyslovského státu. Tímto výchozím bodem je Frýdlant nad Ostravicí nejen v současnosti, ale byl jím přirozeně také po více než šest staletí své existence.

Převážná část území byla pokryta lesy, což vytvářelo příznivé podmínky pro rozvoj řemesel zpracovávajících dřevo. Mezi lety 1646–1648 byly ve Frýdlantě n. O. vystavěny hamry na zpracování železné rudy, které si postupem doby získaly značný věhlas, díky čemuž se Frýdlant nad Ostravicí stal centrem hutnictví. To dokládá i znak města, na kterém vidíme hamerníka při zpracování železa. Jednou z významných, ale zároveň již téměř zapomenutých frýdlantských tradic byla zdejší výroba ručního papíru. Chod frýdlantské papírny na výrobu ručního papíru ukončila v polovině 19. století až levnější konkurence strojově vyráběného papíru. V roce 1765 zde byl založen také pivovar, jehož pivo prý bylo nejlepší v širokém okolí.

Frýdlantští občané se rovněž hojně angažovali ve spolkovém životě. Ve Frýdlantě nad Ostravicí působily již v předchozím období např. tělocvičné jednoty Sokol a Orel. V roce 1921 vznikl klub kopané, o deset let později transformovaný již do organizovaného sportovního

(33)

29

sdružení. V dnešní době je Frýdlant nad Ostravicí moderním městem, které dbá na rozvoj cestovního ruchu, kultury a sportu (Frýdlant nad Ostravicí, 2016).

3.2 Možnosti sportovního vyžití

Sportovní a relaxační centrum Kotelna

Ve sportovním a relaxačním centru Kotelna mohou obyvatele Frýdlantu nad Ostravicí využít spoustu možností, jak si zasportovat a zrekreovat se. Návštěvníci si zde mohou zajít do posilovny, sauny, zaplavat si v bazéně či zahrát badminton, tenis, plážový volejbal nebo pétanque. Během cvičení i po něm si mohou doplnit energii na baru, kde si vybere vrcholový i rekreační sportovec (Kotelna, 2019).

Kotelna nabízí moderní klimatizovanou posilovnu o celkové ploše 400 m². Nachází se zde 17 posilovacích stanovišť značky Vita, díky kterým návštěvníci mohou efektivně, zdravotně nezávadně a účinně procvičit veškeré svalové partie. Nechybní ani část s polohovatelnými lavicemi a jednoručními činkami do 50 kg, ani zóna s podložkami a žebřinami sloužícími zejména k protažení po tréninku (Kotelna, 2019).

Pokud se návštěvníci rozhodnou stimulovat svůj kardiovaskulární systém, je pro ně připravena kardio zóna, v níž mohou najít 3 běhací pásy, 2 rotopedy, 2 elipticaly, stepper a veslařský trenažér (Kotelna, 2019).

Tab. 3.1: Ceník – posilovna

Kategorie Cena

Jednotlivý vstup 80 Kč

10 vstupů (omezení 2 měsíce) 700 Kč

20 vstupů (omezení 4 měsíce) 1200 Kč

Měsíční permanentka (neomezený počet vstupů) 700 Kč Zdroj: Sportovní a relaxační centrum Kotelna – vlastní zpracování

(34)

30

Pro relaxaci nabízí Kotelna bazén s pěti vodními atrakcemi – vodní chrlič, dekorativní vodopád, protiproud, hydromasážní lavice a vzduchovač. Bazén je spíše rekondičního, než plaveckého charakteru, čemuž odpovídají jeho rozměry 9x6 metrů a hloubka 130 cm. Ve večerních hodinách se zapíná podvodní osvětlení, které dodá bazénu příjemnou atmosféru.

Teplota vody se pohybuje okolo 30 °C. V prostorách bazénu je k dispozici také vířivka s teplotou vody okolo 36 °C (Kotelna, 2019).

Návštěvníci zde mohou navštívit také dvě sauny, které jsou vyrobeny ze dřeva ze severských smrků. Jedna je venkovní a druhá vnitřní. Do vnitřní sauny, kam se návštěvníci mohou dostat z prostor bazénu, se vejde 6 lidí. Je zde také ochlazovací bazének, sprchovací kouty a odpočívárna vybavená lehátky. Přes vnitřní saunu se návštěvník dostane do sauny venkovní, která je větší (Kotelna, 2019).

Tab. 3.2: Ceník – bazén

Dospělý 80 Kč/hod.

Dítě do 15 let 50 Kč/hod.

2 dospělí + max. 3 děti 190 Kč/hod.

Plavání pro seniory 50 Kč/hod.

Pronájem celého bazénu 1200 Kč/hod.

Zdroj: Sportovní a relaxační centrum Kotelna – vlastní zpracování

V čase od 8:00 do 21:00 je možné si v Kotelně zahrát i squash. Hraje se na speciálních kurtech, které jsou ohraničeny ze všech čtyř stran stěnami. V nabídce jsou 3 kurty, které disponují možností posunutí bočních stěn, čímž vzniká možnost zahrát si čtyřhru. Celý prostor je klimatizován, což zaručí ideální vnitřní teplotu (Kotelna, 2019).

Tab. 3.3: Ceník – squash

Pondělí - Pátek Cena

Squash 8:00 – 16:00 120 Kč/hod.

Squash 16:00 – 21:00 220 Kč/hod.

(35)

31 Tab. 3.4: Ceník – squash

Sobota - Neděle Cena

Squash 8:00 - 14:00 80 Kč/hod.

Squash 14:00 – 21:00 120 Kč/hod.

Tenis

V listopadu 2016 proběhlo v Kotelně slavnostní otevření nového víceúčelového hřiště.

Povrch hřiště tvoří tzv. tenisový koberec, který napodobuje hrací poměry na antukovém kurtu.

Návštěvníci si na tomto hřišti mohou zahrát tenis od 8:00 do 21:00 hod. (Kotelna, 2019).

Tab. 3.5: Ceník – tenis

8:00 – 15:00 290 Kč/hod.

15:00 – 17:00 330 Kč/hod.

17:00 – 21:00 380 Kč/hod.

Plážový volejbal

Pro volejbalové nadšence je v areálu Kotelny zřízeno plážové volejbalové hřiště, které je umístěno v zadní části areálu vedle venkovní sauny (Kotelna, 2019).

Tab. 3.6: Ceník – plážový volejbal

1 hodina 200 Kč/hod.

(36)

32 Pétanque

V nabídce je i týmová hra pétanque. Nachází se zde hřiště, které má rozměry 4x15 metrů dle mezinárodních standardů. Sady koulí je možno si vypůjčit (Kotelna, 2019).

Tab. 3.7: Ceník – pétanque

1 hodina 55 Kč

Sportovní hala Sport

Hala Sport je víceúčelovým sportovním areálem, který se využívá převážně pro halové sporty. Hlavní součástí haly Sport je tělocvična o rozměrech 15x30 metrů, kterou lze využívat pro hru badmintonu na 2 kurtech, nohejbalu, florbalu, házené, sálového fotbalu a volejbalu.

V areálu najdeme také hernu stolního tenisu, posilovnu a bar. Provozní doba haly je od 9:00 do 21:00 i o víkendech (Kotelna, 2019).

Tab. 3.8: Ceník – hala Sport

Velká tělocvična 9:00 – 14:00 140 Kč/hod.

Velká tělocvična 14:00 – 21:00 200 Kč/hod.

Velká tělocvična - víkend, svátky 9:00-21:00 200 Kč/hod.

Herna stolního tenisu 80 Kč/hod.

Koupaliště

Koupaliště ve Frýdlantě nad Ostravicí nabízí návštěvníkům vyhřívaný venkovní bazén o rozměrech 50x22 metrů. Pro děti je připraveno brouzdaliště o rozměrech 12x12 metrů.

Návštěvníci koupaliště mohou využít také tobogán o délce 60 metrů. Pro nadšence volejbalu či nohejbalu je k dispozici sportovní hřiště, které je součástí areálu (Kotelna, 2019).

(37)

33 Tab. 3.9: Ceník - koupaliště

Dospělí

Celodenní 50 Kč

Odpolední (od 15:00) 35 Kč

Děti a důchodci

Celodenní 40 Kč

Odpolední (od 15:00) 25 Kč

Tělocvičná Jednota Sokol Frýdlant nad Ostravicí

Sokolská všestrannost je základním odrazovým můstkem pro výkonnostní sport. Je zaměřena na rozvoj všestranných pohybových aktivit pro cvičence všech věkových kategorií od cvičení rodičů s dětmi až po seniory. (Sokol Frýdlant nad Ostravicí, 2019).

Tento druh pohybové aktivity pomáhá udržovat fyzickou i psychickou kondici až do pozdního věku. V příjemném kolektivu rekreačních sportovců nabízí TJ Sokol bohatý cvičební program pro děti předškolního věku, žactvo, dorost, muže a ženy v aktivním věku a seniory.

Ve spoustě oddílech pracuje dobrovolně bez nároku na mzdu 7 kvalifikovaných cvičitelů (Sokol Frýdlant nad Ostravicí, 2019).

Oddíly všestrannosti:

• sokolíček pro děti,

• cvičení pro rodiče a děti ,,Korálky“,

• cvičeníčko pro nejmenší děti a rodiče,

• gymnastická školička,

• atletická školička,

• aerobic a gymnastika pro děvčata,

• žáci – všestrannost,

• kondiční cvičení pro ženy a dívky ,,Retro“,

• ženy – zdravotní cvičení,

• mladší muži – nohejbal,

• senioři – muži a ženy ,,Věrná garda“.

(38)

34

TJ Sokol Frýdlant nad Ostravicí disponuje venkovním areálem a sokolovnou, která se dělí na tělocvičnu a jeviště a malý sál. V tělocvičně je možno hrát volejbal, nohejbal, badminton, florbal a míčové hry. Jeviště je využíváno pro gymnastiku a stolní tenis. Malý sál je vhodný pro zdravotní cvičení, jógu, bojová umění a aerobic. Ve venkovním areálu se nachází běžecká dráha a doskočiště pro skok daleký. Nachází se zde také venkovní kurty pro volejbal, tenis, badminton a nohejbal. Je možné si zde zapůjčit sítě, branky a míče. Součástí jsou také šatny, sprchy a sociální zařízení (Sokol Frýdlant nad Ostravicí, 2019).

Tab. 3.10: Ceník – pronájem

Sokolovna (sál) 240 Kč/hod.

Sokolovna (jeviště) 100 Kč/hod.

Venkovní kurty 60 Kč/hod.

Venkovní areál 100 Kč/hod.

Zdroj: Sokol Frýdlant nad Ostravicí – vlastní zpracování

Areál Opálená

Areál Opálená se nachází na severovýchodním svahu Ondřejníku s nejvyšším vrcholem Skalka 964 metrů nad mořem. Provoz areálu je od 9:00 do 16:00 a večer od 17:00 do 21:00.

V zimě jsou návštěvníkům k dispozici 2 lyžařské vleky s umělým osvětlením. Větší má délku 450 metrů a šířku 25 metrů s převýšením 110 metrů a kapacitou 900 osob za hodinu.

Dětský vlek má délku 140 metrů a kapacitu 450 osob za hodinu. Je vybaven malým vlekem s nízkým vedením lana na velmi mírném svahu, takže je ideální pro úplně začátečníky na lyžích nebo snowboardu. Součástí jsou různé pestré překážky pro děti – slalom, oblouky, zvířátka.

Sjezdovky jsou denně upravovány rolbou a jsou uměle zasněžovány. Součástí je také snowpark, kde jsou bedny, raily, skoky či wallride, které uspokojí i ty nejnáročnější snowboardisty. Areál Opálená nabízí také ski půjčovnu se servisem, profesionální lyžařskou a snowboardovou školu s licenčními instruktory a restauraci s domácí kuchyní a terasou s výhledem do krajiny.

V teplejších měsících jsou pro návštěvníky připraveny koloběžky a terénní buginy.

Návštěvníci areálu se mohou na koloběžkách projet po 4 kilometrové trase, která vede příjemným lesním prostředím s jedinečnými výhledy do okolí. Půjčovna bugin skýtá ojedinělou a zaručenou zábava. Buginy jsou velmi bezpečné díky ochrannému rámu a tříbodovému pásu.

(39)

35

Dále je v nabídce lukostřelba, kde si návštěvníci mohou zastřílet z luků do terčů. Luků je dostatek pro všechny, leváky i praváky, pro slabší i silnější střelce (Areál Opálená, 2019).

Tenisová hala Edimex

Tenisová hala Edimex ve Frýdlantě nad Ostravicí je největším zastřešeným tenisovým centrem na Moravě. Vnitřní vybavení nabízí celkem 4 tenisové kurty z toho jeden centrální s hledištěm pro 300 diváků. V hale nejdeme také tělocvičnu, regenerační studio, obchod s tenisovým vybavením a tenisový bar. Halu si lze také pronajmout k pořádání tenisových turnajů či k jiné sportovní akci. Provozní doba haly je každý den od 7:00 do 22:00 hod.

(Edimex, 2017).

Pokud by návštěvníci měli zájem o výuku tenisu, jsou zde k dispozici profesionální trenéři z Beskydského tenisového klubu. V případě, že si chtějí zahrát a nemají spoluhráče, mohou využít možnosti zahrát si s profesionálním trenérem v roli sparring partnera (Edimex, 2017).

Beskydský tenisový klub

Tenisový oddíl byl založen v roce 1924 závodem Ferrum. V té době nikdo netušil, že malé městečko Frýdlant nad Ostravicí bude v budoucnu tenisovou velmocí. V roce 1971 bylo postaveno již 5 tenisových dvorců a hráči hráli moravskou divizi. Oddíl měl přibližně 80 členů.

V roce 1992 byl dobudován sedmý dvorec. Pan Josef Prachař, který zde působil, byl vyznamenán ,,Za rozvoj českého tenisu“ a obdržel medaili K. Koželuha za dlouholetou práci v tenisu, kde působil 60 let. V roce 1997 se již hrála ve Frýdlantu Extraliga dospělých a mládežnické týmy se účastnily pravidelně Mistrovství České republiky. Byly dobudovány další dva dvorce a byla postavena nová tenisová hala (Beskydský tenisový klub, 2019).

Minulý rok hostilo město Frýdlant nad Ostravicí v areálu tenisových dvorců Beskydského tenisového klubu Mistrovství České republiky starších žáků v tenise. Celých 5 dní zde bojovalo o titul Mistra republiky celkem 48 mladých nadějných tenistů.

V současné době Beskydský tenisový klub staví hlavně na výchově vlastních talentů.

Pořádá letní prázdninovou školu pro děti od 4 let. Organizuje tenisové turnaje všech věkových kategorií. Je zde i možnost uspořádat vlastní soukromý turnaj s možností pronájmu celého areálu. Tenisová školička přináší nové hráče, kteří jednou jistě navážou na úspěšnou historii frýdlantského tenisu (Beskydský tenisový klub, 2019).

(40)

36 1. Beskydský fotbalový klub Frýdlant nad Ostravicí

Fotbal má ve městě skutečně hluboké kořeny. Na území Frýdlantu nad Ostravicí sahají začátky fotbalu až do roku 1921. Prvním názvem klubu byl SK Frýdlant, kdy se pár milovníků fotbalu stává průkopníky tohoto sportu ve městě. Ke konci dvacátých let nastává ve městě opravdu velký rozmach fotbalu. Vzniká spousta amatérských klubů jako SK Vince Hamer Cukr, Viktoria, Kamenec, SK Odeon Papírna, Kopec I, Kopec II, Nová Dědina, Paseky, Obecní a Argentina. Výše zmíněné kluby hrály mezi sebou zápasy o mistra Frýdlantu, a právě v těchto klubech startovala kariéra spousty pozdějších vynikajících hráčů. Roku 1931 bylo založeno Sportovní sdružení Frýdlant a současně také fotbalový oddíl. V roce 1932 začala výstavba sportovního areálu, který byl otevřen roku 1933 zápasem proti SK Meteor Vratimov (1.

Beskydský fotbalový klub Frýdlant nad Ostravicí, 2019).

V roce 2012 dosáhl 1. BFK Frýdlant nad Ostravicí největšího úspěchu v historii klubu, když z Mistrovství Evropy neprofesionálních týmů v Rakousku získal stříbrné medaile. Stal se tak vicemistrem Evropy ,,Mountain Village European Championship“. V roce 2015 se klub opět vrací do Moravskoslezské divize, což je 4. nejvyšší soutěž v ČR. V České republice působí přes 3 600 fotbalových klubů, ale pouze 70 z nich hraje vyšší soutěž než Frýdlant nad Ostravicí.

V červnu roku 2016 si fotbalisté 1. BFK Frýdlant přivezli z Mistrovství Evropy neprofesionálních týmů, které se konalo ve Francii, bronzové medaile (1. Beskydský fotbalový klub Frýdlant nad Ostravicí, 2019).

V současné době má 1. BFK Frýdlant 8 družstev působících v soutěžích řízených FAČR, z toho šest družstev je mládežnických. Fotbalový klub Frýdlantu se také dlouhodobě věnuje práci s mládeží. Hlavním cílem klubu je sportovní výchova mladých hráčů v dětském kolektivu a aktivní a smysluplné vyplnění volného času dětí. Areál klubu k tomu nabízí kvalitní zázemí, dvě travnaté hrací plochy a také hřiště s umělým povrchem. Součástí zázemí jsou šatny a sociální zařízení. Tréninky probíhají 3x týdně. Hráči se účastní kvalitních turnajů a soustředění.

Klub také spolupracuje s místními školami a okolními kluby při vyhledávání talentů. Trenéři jsou pravidelně proškolováni a vlastní trenérské licence. Klub nabízí frýdlantským školám pronájem hřiště zdarma. Pro diváky je kapacita stadionu 2 600 míst s 580 místy k sezení, z toho 380 míst k sezení na kryté tribuně (1. Beskydský fotbalový klub Frýdlant nad Ostravicí, 2019).