• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Jugoslávie po 2. světové válce

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Jugoslávie po 2. světové válce"

Copied!
6
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

JUGOSLÁVIE PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE

Jan Krainer

(2)

JUGOSLÁVIE ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY

Jugoslávie okupována Německem=> rozdělena mezi Německo, Itálii a Bulharsko

Proněmečtí fašisté (=Ustašovci) Chorvatska masakrovali Srby a Muslimy=>Odvetná partyzánská válka

V bratrovražedném boji postupně získali převahu komunističtí partyzáni vedeni Josipem Brozem Titem=> Osvobodili více jak polovinu před příchodem Rudé armády

Získání podpory západních státu a SSSR

Druhá světová válka si vyžádala v Jugoslávii přes 1 milion obětí

Po ukončení války monarchie zrušena=> sesazen Petr II. z trůnu a vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie (FLJR) =>Předsedou vlády Josip Broz Tiso

(3)

TITOVA VLÁDA

• Od počátku se Tito snažil vést politiku odlišnou od SSSR=> Dbal na udržení nezávislosti vůči východní velmoci. 1943-1963 premiér Jugoslávie, 1953-80 prezident Jugoslávie

• 1948- roztržka Tito-Stalin=> Jugoslávie se odtrhává od sovětského bloku

• Vůdčí role Jugoslávie v „Hnutí nezúčastněných států“ (Více než sto státu, které nejsou zapojeny do mocenských bloků studené války), Silná role armády

(federální + republikové „teritoriální“), „Most“ mezi Východem a Západem (i pro Čechoslováky)

• SSSR ve snaze získat rozhodující vliv na politiku Jugoslávie zastavilo

poválečnou hospodářskou pomoc s cílem odstranit Tita z vedení=> nepodařilo se

• Tito chtěl v zemi vybudovat socialismus a v 60. letech ji v duchu této

myšlenky přejmenoval na Socialistickou federativní republiku Jugoslávii (SFRJ)

• Idea se nepodařila a v důsledku zahraničních půjček se země dostala do hospodářské krize

• I přesto však Tito svou autoritou dokázal v zemi udržet klid a veškeré etnické,

náboženské i politické rozpory byly utlumeny

(4)

SOCIALISTICKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA JUGOSLÁVIE

Nově budovaná poválečná Jugoslávie se stávala postupně krok za krokem socialistickou zemí, podobně jako ostatní státy bývalého východního bloku

Vládu tvořil Svaz komunistů Jugoslávie (před r. 1952 známá jako Komunistická strana Jugoslávie)

Prezidentem Josip Broz Tito, hlavním městem Bělehrad

Zprvu tuhý režim s mocnými tajnými službami postupem času prošel liberalizací a umožnil kritické myšlení i jiné postupy, v socialistických zemích zprvu nemyslitelné

Přetrvávající soukromé zemědělství, částečně volný trh – „Tržní socialismus“, Volný pohyb lidí za prací na Západ (Západní Německo, Rakousko)

K závěru Titova života se Jugoslávie začala rychle měnit

Pozice Komunistické strany, za jejíž vlády doznala země četných změn, začala slábnout

70. a 80. léta: hospodářská krize, nezaměstnanost=>pokusy o další hospodářské reformy

(5)

JUGOSLÁVIE V ROZPADU

Rozpad Jugoslávie předznamenal 14. sjezd Komunistické strany, který opustily slovinská a chorvatská delegace

Zbytek federace se na druhou stranu dostával do stále většího područí Slobodana Miloševiće

Neustálé diskuze o reformě soustátí skončily krachem, stejně jako hospodářství státu

Měna se zhroutila a navzdory všem snahám o reformu se nepodařilo zabránit vyhlášení nezávislosti jednotlivých republik v polovině roku 1991 (Slovinsko a Chorvatsko)

Odtržení těchto dvou republik přerostlo v ozbrojený konflikt, první na území Evropy po druhé světové válce

V národních plebiscitech dalších svazových republik zvítězily hlasy pro odtržení také, takže na konci roku 1992 zbyly ve svazku jen Srbsko a Černá Hora

Celá Jugoslávie i každá republika má vlastní parlament, vládu a prezidenta

Výsledek: 6 republik a 2 autonomní území v rámci Srbska, rovnoprávnost národů

(6)

DĚKUJI ZA POZORNOST.

Odkazy

Související dokumenty

Ve své práci také zmíním skute č nost, že Titova národnostní politika nez ů stala po celou dobu trvání Jugoslávie stejná, ale vyvíjela se podle pot ř eb

Mise United Nations Protection Force (dále jen UNPROFOR) byla první a zároveň nejširší mírovou operací OSN na území bývalé Jugoslávie.. Svoji nákladností a

Tématem práce jsou Ekonomické argumenty Slovinska pro odtržení z SFR Jugoslávie. Vybral jsem si toto téma proto, že se v posledních letech mnohé skupiny

1949 vyhlášena Spolková republika Německo (Berlín získal samostatné postavení – pouze poradní hlas). • Theodor

Sběrné středisko bylo umístěno v nově zařízených kasárnách. Celkem zde stálo 12 budov a ke konci války slouţilo místo jako vojenský lazaret. Jako sběrné středisko

Na koncern Škodových závodů měly během Velké hospodářské krize značný vliv především nedokončené zbrojní objednávky do Jugoslávie a Rumunska. Z důvodu

Výrazem implicitního uznání muslimů jako specifického elementu pestré národ- nostní mozaiky Jugoslávie bylo i ustavení republiky Bosna a Hercegovina, kterou nejen

světové války a těsně po jejím skončení v oblasti Venezia Giulia jsou mnohými chápány jako likvidace politických odpůrců nově vznikající komunistické