Francie po druhé světové válce, až do současnosti

(1)

FRANCIE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE, AŽ

DO SOUČASNOSTI

(2)

Obsah

■ Přehled období a prezidentů od roku 1940, až do současnosti

■ Francouzský stát X Svobodná Francie

■ Dočasná vláda Francouzské (obnovené třetí) republiky

■ Čtvrtá republika

■ Pátá republika

■ Současná politická situace

■ Zdroje

(3)

PŘEHLED

(4)

Stručný přehled období a prezidentů ve Francii 1940 - xxx

1940-1944

Svobodná Francie

Charles de Gaulle

Francouzský stát

Philippe Pétain

1940-1944

Dočasná obnovená třetí republika

Charles de Gaulle

1944-1946

„3.“

červen 1944–leden 1946

Čtvrtá republika

1946-1958

Vincent Auriol René Coty 4.

1947–1954 1954-1959

Pátá republika

5.

1958-xxx

1959–1969 1969 1969–1974 1974 1974–1981 1981–1995 1995–2007 2007–2012 2012–2017 od 2017 Charles de Gaulle

Alain Poher Georges Pompidou Alain Poher Valéry Giscard d'Estaing François Mitterrand Jacques Chirac Nicolas Sarkozy François Hollande Emmanuel Macron

(5)

FRANCOUZSKÝ STÁT X

SVOBODNÁ FRANCIE

(6)

Francie v době 2.SV

– Francie vyhlásila Německu válku společně s Anglií v září 1939. Byla to reakce na napadení Polska.

– Francie začne doopravdy bojovat až v květnu 1940, kdy do ní Hitlerova armáda vpadne. Německá ofenzíva je úspěšná a rychle se dostává přes Ardeny, čímž proráží

Maginotovu linii, která je zde nejzranitelnější.

Francouzové totiž milně předpokládali, že válka bude mít stejný průběh jako Velká válka.

– Paříž je dobyta v červnu a francouzská vláda přijme příměří, které podepíše v

železničním vagónu na stanici Rethondes nedaleko Compiegne. V podstatě je to

výsměch, jelikož zde byla oficiálně ukončena 1.

SV.

(7)

■ Tímto podpisem je připojeno Alsasko a Lotrinsko nazpět k Německu a Francie je rozdělena na:

– severní okupovanou zónu: pod německou kontrolou

– jižní „svobodnou“ zónu: řízená vichystickou

vládou

(8)

Jižní „svobodná“ zóna

 Vichystický režim je fašistická diktatura v čele s

maršálem Pétainem. Nemá ani parlament, ani politické strany. Republika byla zrušena.

 Francie ve své podstatě živila Německo. Byla mu nucena platit a také se stala bojištěm mezi Angličany a Němci. Od roku 1943 francouzská mládež a dělníci musí povinně odjet do Německa pracovat pro jejich průmysl.

 Probíhají zde represe proti židovskému obyvatelstvu a odpůrci nového režimu jsou zatýkáni. Mezi nejvýraznější hnutí patřilo francouzské hnutí katolické a francouzští

komunisté. Bohužel ani tyto domácí snahy nemohly změnit situaci země.

 Dřívější hodnoty jako svoboda, rovnost a bratrství jsou nahrazeny prací, rodinou a vlastí.

 Tento státní útvar končí vyloděním Spojenců v

Normandi v roce 1944. Celé území Francie je

osvobozeno na jaře 1945.

(9)

Charles de Gaulle Phillippe Petain

(10)

Svobodná Francie

■ Odpůrci Vichystické vlády formují hnutí nazývané Résistance neboli Svobodná Francie.

■ Spojenci uznávali Generála de Gaulla jako

představitele Francie. Ten byl v čele francouzské exilové vlády. Odtud se snaží organizovat armádní jednotky

Svobodných Francouzů. Opíral se o středoafrické

francouzské kolonie, k nimž neměl Pétain přístup, jelikož s nimi ztratil námořní spojení. Některé země černošské Afriky ho podpořily, ale Severní Afrika nikoliv.

■ Résistance pomáhá židům a organizuje sabotáže.

■ Francie se díky tomu v závěru druhé světové války

opět ocitla na straně vítězů.

(11)

Casablanca Conference; Giraud, Henri; Roosevelt, Franklin D.; Gaulle, Charles de; Churchill, Winston

(12)

CHARLES DE GAULLE AIRPORT A LOĎ

Francie k Charlesovi de Gaullovi vzhlíží dodnes, na jeho počet jsou

pojmenovány významné budovy, lodě

a dokonce i letiště.

(13)

DOČASNÁ VLÁDA

FRANCOUZSKÉ (OBNOVENÉ

TŘETÍ) REPUBLIKY

(14)

Francie po druhé světové válce

■ Dvě válečná tažení Francii velmi zpustošila. Země vyšla z války s velikými škodami jak hospodářskými, tak se ztrátami na

lidských životech.

■ Byla nastolena dočasná vláda francouzské republiky, která byla obnovenou 3. republikou. V jejím čele stál generál de Gaulle. Domácí hnutí (komunisté a levicový radikálové) se nesmířilo s jeho vládou. Spory nakonec vedly k tomu, že 21.

ledna 1946 de Gaulle odstoupil a odešel na nějaký čas z veřejného života.

■ Odstoupením generála z funkce toto období konči a

následují volby.

(15)

Procesy s kolaboranty

■ Spousta politiků německé okupace byla postavena před soud.

Například bývalý ministerský předseda Francouzské republiky Pierre Laval byl odsouzen ke smrti za zradu. Petain byl

odsouzen původně také ke smrti, ale Charles de Gaulle tento trest zmírnil na doživotí. Přece jenom byl již bývalý maršál v pokročilém věku 90 let.

■ Naprostý opak čekal mnichovského předsedu Daladiera, který byl po válce ve svém okrese zvolen poslancem.

Pierre Laval,

francouzský politik a vůdce kolaborantů Vichystického režimu v Německem

okupované Francii, na setkání s Adolfem Hitlerem a italským ministrem zahraničí na velitelství v Německu.

Pic:

https://www.ceskatelevize.cz/pora dy/10350835414-kolaborovali-s- nacisty/212382551210002/

(16)

4. REPUBLIKA

(17)

Čtvrtá republika 1946-1958

■ V prvních volbách Francouzi volí levici. Nová ústava je tedy sepsána levicí. Prvním prezidentem Čtvrté republiky se stal Vincent Auriol.

■ Čtvrtá republika je parlamentní režim s poměrným volebním systémem. V takovém systému bylo k získání většiny v

parlamentu nutné tvořit politické aliance, což způsobovalo nestabilitu.

■ Země se ocitla v politických zmatcích a roku 1956 málem došlo i na občanskou válku.

■ Čtvrtá republika skončila kvůli dekolonizaci, s jejíž

problémy se musela potýkat.

(18)

Dekolonizace

Situace v koloniích se změnila. Během 2.SV byla Francie spíše závislá na koloniích, než naopak a mnoho z nich se stalo svobodnými. Proto se Francie se snažila o

znovuzískání kontroly nad koloniemi.

Indočína

■ Roku 1946 vyhlásil Vietnam nezávislost, kterou však Francie odmítla. Hô Chi Minh (komunistický vůdce vietnamských sil) organizuje za podpory Sovětského svazu a Číny odboj. Partyzánská válka je pro Francii velmi vyčerpávající. Roku 1954 je ukončena Ženevskými dohodami.

■ Následkem těchto dohod bylo vytvoření státu Vietnam. Laos a Kambodža získaly nezávislost.

Alžírsko 1954 - 1962

■ Zatímco ostatní africké kolonie získávají nezávislost, Alžírsko má s Francií hluboké ekonomické vazby, které francouzská vláda nechce přerušit. Francie Alžírsko

považuje za jeho součást. Snaží se tedy tvrdě potlačovat alžírské povstalecké hnutí Frontu národního osvobození (FLN) armádními silami. Ty jsou obvinění z mučení protivníků a únosů.

■ Tehdejší vláda nedokázala krizi řešit proto byl generál de Gaulle je povolán k moci. Začne vyjednávat FLN. Jeho úsilí vyústí 18. března 1962 v Évianské dohody. Tyto dohody umožní Alžírsku stát se nezávislým.

Dále také generál de Gaulle reviduje ústavu, která vede ke konci Čtvrté

republiky.

(19)

5. REPUBLIKA

(20)

Pátá republika 1958-xx

Po volbách v listopadu 1958 se Charles de Gaulle stane

prezidentem. Díky nové ústavě má větší pravomoci (je hlavním činitelem výkonné moci, mandát 7 let, právo jmenovat předsedu vlády, právo rozpustit parlament a uspořádat referendum).

Květen 1968

■ Společnost se již neshoduje s pro ně zastaralými tématy

gaulleovské politiky. Nespokojenost lidu se projevy událostmi v květnu roku 1968.

■ Hnutí začne 22. března 1968 na univerzitě v Nanterre na západě Paříže a rychle se v následujících týdnech šíří na další. Studenti stávkují a požadují radikální změny ve společnosti. Začátkem května policie zvláště brutálně zasáhne a mnohočetné zatýkání jen zvýší násilnosti střetnutí.

■ Dělníci podpoří hnutí stávkami, které paralyzují celou zemi.

Generál de Gaulle má v úmyslu odstoupit. Rozpustí parlament, ovšem v následujících volbách je opět zvolen.

■ I když povstání v květnu 68 nezměnilo politickou situaci, posílilo levici, která dodnes zůstává silná.

■ Generál de Gaulle se o rok později nakonec rozhodne podat

demisi.

(21)

Současná politická situace

Francie je parlamentní republikou s poloprezidentským systémem. Nyní je prezidentem od května 2017 zvolen Emmanuel Macron. Byl volen v přímých všeobecných volbách na dobu 5ti let.

Předseda vlády je vůči prezidentovi ve slabším postavení. V květnu 2017 byl zvolen Édouard Philippe.

Francouzský parlament je dvoukomorový. Národní

shromáždění má 577 členů volených přímo na 5 let. V

Senátu je 331 křesel. Jeho členové jsou voleni v nepřímých volbách na dobu 6 let.

Francie je členem NATO, OSN i EU. Byla jedním ze zákládajících států EU a kvůli ní (tedy kvůli de Gaullovi-

tehdejšímu prezidentovi) se nemohla po dlouhou Anglie stát členem. V roce 1958 vystoupila z NATO a vrátila se až v roce 2009.

Díky řadě sociálních reforem a výhod je Francie vysoce

sociálním státem, ale platí za to obrovským zadlužením.

(22)

Emmanuel Macron

(23)

ZDROJE

Obrázky:

• PxHere: Obrázky na plochu & Fotobanka zdarma [online]. [cit. 2020-03- 26]. Dostupné z: https://pxhere.com/

Tištěné:

• BROŽ, Ivan. Vůdcové: Winston Churchill, Josif V. Stalin, Franklin D.

Roosevelt, Benito Mussolini, Harry Truman, Hideki Tódžo, Čankajšek, Adolf Hitler, Charles de Gaulle. Praha: Olympia, 2001. s.167-175. ISBN isbn80-7033-724-9.

• CHÁB, Václav. Dějiny Francie: od doby předhistorické až do r. 1947. V Praze: Josef Hokr, 1947. s.218-226. Dostupné také z: https://kramerius- vs.nkp.cz/uuid/uuid:993fb6c4-2059-4db1-82a2-b23342adf42e

• SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. Praha: Fragment, 2008. Maturita v kostce. ISBN 978- 80-253-0604-8.

Webové:

• Druhá světová válka: https://www.druhasvetova.com/?

p=armada/francie/Svobodni_Francouzi

• Česká televize:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s- nacisty/212382551210002/

• Encyklopeadia Britannica:

https://www.britannica.com/biography/Charles-de-Gaulle-president-of-France

• Euroskop: https://www.euroskop.cz/530/sekce/francie/

• Franina.eu: http://www.franina.eu/cs/realie/dejiny/20_stoleti.php