Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy
Diplomová práce
Fondy Evropské unie jako prost ř edek pro zvyšování konkurenceschopnosti č eských firem a organizací
Autor: František Knotek
Vedoucí DP: Doc. Ing. Vlasta St ř ížová, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma “Fondy Evropské unie jako prostředek pro zvyšování konkurenceschopnosti českých firem a organizací“ zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Praze dne 30. července 2007 ………
Podpis
Tímto bych chtěl poděkovat paní Doc. Ing. Vlastě Střížové, Csc. za vedení této práce a za cenné rady, podněty a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracování této diplomové práce
.
1
OBSAH
OBSAH ... 1
1 ÚVOD ... 4
2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY ... 6
2.1 Strategické programové dokumenty politiky HSS ... 6
2.2 Regionální politika EU... 6
2.3 Strukturální fondy... 10
2.4 Zkrácené programovací období 2004- 2006... 12
2.4.1 Přehled cílů a operačních programů... 12
2.4.2 Hodnocení období 2004 - 2006 ... 13
2.5 Programové období 2007- 2013 ... 16
2.5.1 Tematické operační programy ... 18
2.5.2 Regionální operační programy ... 19
2.5.3 Operační programy Praha ... 20
2.5.4 Evropská územní spolupráce ... 20
2.5.5 OP Podnikání a inovace ... 21
2.6 Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů... 25
2.7 Softwarové prostředky pro zpracování a předkládání projektů... 26
2.7.1 Zkrácené programovací období 2004 – 2006 z pohledu IS/ICT ... 26
2.7.2 Programové období 2007 – 2013 z pohledu IS/ICT ... 27
3 METODIKY HODNOCENÍ... 34
3.1 Úvod do problematiky hodnotících metodik ... 34
3.1.1 Investiční projekty ... 34
3.1.2 Neinvestiční projekty... 35
3.1.3 Feasibility Study... 35
3.1.4 Opportunity Study ... 36
3.1.5 Pre-feasibility Study ... 36
3.1.6 Cost-benefit Analysis ... 36
3.1.7 Vzájemné vztahy mezi analýzami a studiemi ... 37
2
3.2 Metodika agentury CzechInvest... 38
3.2.1 Ekonomické hodnocení žadatele... 38
3.2.2 Hodnocení finančního a nefinančního zdraví (rating)... 40
3.2.3 Hodnocení vazeb žadatele na další ekonomicky spjaté subjekty ... 41
3.2.4 Ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti projektu... 41
3.2.5 Soulad se strategickými cíli ... 43
3.2.6 Výběrová kritéria technická část I... 44
3.2.7 Výběrová kritéria technická část II... 44
3.2.8 Udržitelnost ... 45
3.2.9 Grafické schéma příjmu žádosti o dotaci... 45
3.2.10 Grafické schéma hodnocení žádosti o dotaci... 50
3.2.11 Případová studie ... 50
3.3 Metodika Státního zemědělského a intervenčního fondu ... 59
3.3.1 Ekonomické hodnocení žadatele... 60
3.3.2 Požadovaná míra podpory ... 61
3.3.3 Vlastnictví systému jakosti a systému HACCP ... 61
3.3.4 Velikost podniku... 61
3.3.5 Ostatní souhrnná kritéria I, II ... 62
3.4 Metodika pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha ... 63
3.4.1 Zdůvodnění projektu ... 64
3.4.2 Cílová skupina ... 64
3.4.3 Realizace projektu ... 64
3.4.4 Výsledky a výstupy ... 64
3.4.5 Horizontální témata... 65
3.4.6 Vazby na JPD 2 ... 65
3.4.7 Specifické požadavky ... 65
3.4.8 Proces hodnocení projektů... 66
3.4.9 Grafické schéma příjmu a výběru projektů... 67
4 PŘÍPADOVÁ STUDIE ... 68
4.1 Základní informace o firmě... 68
3
4.2 Podnikatelský záměr ... 70
4.3 Projektový audit... 71
4.4 Výzva... 72
4.5 Zpracování projektu ... 73
4.6 Realizace projektu ... 77
4.7 Monitoring projektu... 78
4.8 Kontrola projektu... 79
4.9 Ukončení projektu ... 79
5 ZÁVĚR... 81
6 POUŽITÁ LITERATURA... 83
4
1 ÚVOD
Dne 1. května 2004 došlo k úspěšnému zakončení přístupových rozhovorů a Česká republika (společně s dalšími devíti státy) vstoupila do Evropské unie, která patří mezi hospodářsky nejúspěšnější oblasti světa. Přestože dochází v České republice k rozsáhlým ekonomickým a sociálním změnám a přibližujeme se tak vyspělým státům, v mnoha oblastech patří naše země mezi transformující se ekonomiky, které mohou využít fondů EU, jako nástroje ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi úrovní jednotlivých států unie.
Finanční prostředky z národních a zejména evropských programů a fondů představují v současné době významný prvek pro zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. V programovém období 2007-2013 je pro Českou republiku alokováno 26,7 miliard €, což představuje částku zhruba 752,7 miliard Kč. 1 Samozřejmě, ne všechny tyto prostředky jsou určené právěčeským podnikům, nicméně pokud budeme pod tímto pojmem pro zjednodušení2 rozumět Operační program Podnikání a inovace, dostáváme se k částce 3,04 mld. €, přibližně 85,77 mld. Kč, což činí 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld. €.
Ponechme již v úvodu této práce stranou úvahy některých liberálních ekonomů o negativním vlivu takto získaných peněžních prostředků na vývoj trhu. Jistě lze souhlasit s názorem, že pokud jeden podnik dotaci (např. na nákup nového strojního vybavení) získá a druhý podnik ze stejného odvětví ne (a musí tedy nákup nového stroje odložit, popř. jeho nákup financovat z úvěru), jen obtížně bude tento podnik konkurovat úspěšnějšímu žadateli (a to jak cenově, tak např. šíří poskytovaného sortimentu). Z tohoto pohledu jsou prostředky z evropských fondů (stejně jako investiční pobídky) zcela jistě „určitou formou zla“, která deformuje cenu a vývoj trhu. Na druhou stranu, je-li možné z těchto fondů peníze získat, mělo by být v zájmu každé společnosti zajistit pro svůj další rozvoj co nejvíce těchto prostředků.
Zcela novou pozicí v českých podnicích by se tak vedle role finančního, IT, controlingového, marketingového nebo výrobního manažera měla stát role projektového manažera, odpovědného za vyhledávání, zpracování a realizaci projektů spolufinancovaných z fondů EU. Takto vzniklé pracovní místo by mělo být součástí finančního oddělení, aby mohlo docházet k rychlé a efektivní výměně dat a informací mezi osobami, rozhodujícími o vytváření finančního plánu, který je odrazem dlouhodobé podnikové strategie.
1 Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 činí 1040,8 mld. Kč. Podpora z EU určená pro ČR tak představuje 74 % státního rozpočtu pro rok 2007.
2 Jedná se o velmi zjednodušený předpoklad určený pouze pro úvod této práce, neboť OPPI nezahrnuje celou řadu podnikatelských odvětví, pro které jsou připraveny jiné programy (jedná se např. o zemědělce, zpracovatele potravinářských výrobků) , programy Fondu životního prostředí apod.
5
Cílem této práce je přiblížit problematiku fondů EU, vývoj v minulém a současném rozpočtovém období, zhodnotit vhodnost použitých metodik a navrhnout případná řešení. Struktura práce je navržena tak, aby poskytovala nejen obecné, ale zejména praktické rady pro zpracování vybraných programových dokumentů. Informace a doporučení vycházejí do značné míry ze zkušeností, které jsem za dva roky práce v tomto oboru získal, společně s teoretickými znalostmi získanými studiem Katedry systémové analýzy a vedlejší specializace Finanční manažer na VŠE v Praze.
6
2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY
Teoretické část, která se věnuje EU a její regionální politice je pro potřeby této práce zkrácena a mnohdy zjednodušena. Její rozsah a struktura jsou nicméně voleny s ohledem na to, aby přinášely ucelený pohled na problematiku, která se fondů EU týká.
2.1 STRATEGICKÉ PROGRAMOVÉ DOKUMENTY POLITIKY HSS
Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), v rámci kterých jsou definovány hlavní priority politiky HSS v daném programovém období3. V okamžiku, kdy dochází k definování jednotlivých cílů na úrovni EU, nastávají jednání o nalezení shody mezi EU a jednotlivými členskými státy. Za tímto účelem zpracovávají jednotlivé státy Národní rozvojový plán (NRP), popisující hlavní rozvojové problémy země (jedná se o jakýsi pohled daného státu na možnosti veřejných podpor v rámci definovaných priorit hospodářské a sociální soudržnosti). Vzhledem ke skutečnosti, že ne vždy musí odpovídat priority rozvoje státu prioritám HSS dohodnutými všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, je snaha nalézt společný průnik Národního rozvojového plánu se SOZS.
Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje soulad mezi NRP a SOZS a vymezuje tak podobu realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti na území členského státu. NSSR provádí analýzu hospodářského vývoje v dané zemi, vymezuje silné stránky země a definuje problémové oblasti, při jejichž opomíjení by mohlo dojít k zpomalení udržitelného rozvoje. Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR. [1]
Operační programy (OP) mají pro žadatele a realizátory projektů největší význam. Představují dokumenty, které jsou tématicky a regionálně vymezené. Poskytují žadatelům základní informace o tom, jaké aktivity jsou z prostředků EU podporovány.
2.2 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU
Evropská unie patří mezi jednu z nejvýznamnějších a hospodářsky nejlépe prosperujících oblastí světa, s 3 % ročním růstem HDP za rok 2006. Mezi regiony EU však existuje výrazný nepoměr v příjmech a možnostech jejich obyvatel. Tyto rozdíly v úrovni jednotlivých regionů mohou být dány
3 EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů. Poslední programovací období bylo v letech 2000-2006 (ČR do něj vstoupila v roce 2004 a proto se někdy hovoří o programovacím období 2004-2006) a navazující období probíhá v letech 2007-2013. V rámci každého cyklu je členskými státy zpracován nový programový dokument, rozpočet a dochází ke stanovení priorit a cílů.
7
nedostatečnou rozvinutostí některých z nich, upadáním jejich hospodářství, nevyužíváním ekonomického potenciálu jednotlivých regionů nebo také jejich zeměpisnou polohou v rámci EU.
Tabulka č.1 – Vývoj HDP ve vybraných ekonomikách
Rok Země
2002 2003 2004 2005 2006
EU-25 1,2% 1,3% 2,5% 1,7% 3,0%
EU-27 1,2% 1,3% 2,4% 1,7% 2,9%
USA 1,6% 2,5% 3,9% 3,2% 3,3%
Japonsko 0,3% 1,4% 2,7% 1,9% 2,2%
Česká republika 1,9% 3,6% 4,2% 6,1% 6,1%
Zdroj: Eurostat
Evropská regionální politika, resp. politika soudržnosti, je jak prostředkem pro vyjádření finanční solidarity, tak i hnací silou ekonomické integrace. Solidarita a soudržnost jsou základními hodnotami, na nichž je založena regionální politika EU.
Při vzniku EHS (předchůdce EU) se předpokládalo, že se většina regionálních problémů vyřeší všeobecným ekonomickým růstem, kterému vznik Společenství napomůže. Tyto předpoklady však nebyly často naplněny a státy s největšími regionálními problémy si ani dnes nemohou dovolit věnovat dostatečné prostředky pro řešení otázek své regionální politiky. Mezi další skutečnosti, které vedly k nutnosti existence regionální politiky EU patří potřeba kompenzace dopadů ostatních
“nadregionálních“ politik (zejména Společné zemědělské politiky) a potřeba vlád omlouvat poskytování dotací průmyslovým podnikům v boji se zahraniční konkurencí. [1]
Jedním z prvořadých cílů EU je snižování rozdílů mezi regiony a postupné vyrovnávání odlišné sociálně ekonomické úrovně zemí při současném zachování jejich historických a kulturních hodnot.
V souladu s principy hospodářské a sociální soudržnosti byly postupně vytvořeny strukturální fondy, jejichž základním účelem, prostřednictvím rozvojových programů a projektů, je snižovat zaostalost znevýhodněných regionů včetně venkovských a zajistit v těchto oblastech vyrovnaný a udržitelný rozvoj. Na rozdíl od společné zemědělské politiky EU, která se striktně drží dohodnutých norem a pravidel a má spíše nárokový charakter, strukturální fondy poskytují značný prostor pro individuální přístupy k řešení konkrétních problémů.[18]
Strukturální politika je politikou ekonomické a sociální soudržnosti, která vyjadřuje obecnou vůli po solidaritě v EU. Je však důležité podotknout, že význam politiky soudržnosti se během procesu integrace výrazně měnil, resp. posiloval, takže počátky evropské regionální politiky byly poměrně skromné. Významné přitom je, že je již delší dobu prosazován trend poklesu výdajů na společnou zemědělskou politiku ( v 70. a 80. letech představovala až ¾ rozpočtu EU) a naopak jsou postupně posilovány prostředky věnované na regionální politiku ( pouze 5 % v roce 1975). Podstatný rozdíl mezi společnou zemědělskou politikou a politikou hospodářské a sociální soudržnosti realizovanou z prostředků strukturálních fondů a z Kohezního fondu spočívá v tom, že společná zemědělská politika je více nároková a platby probíhají automaticky podle stanovených pravidel a nejsou zpravidla vázány na žádný konkrétní účel, zatímco politika ekonomické a sociální koheze podporuje vždy jen
8
konkrétní projekty přispívající k naplňování cílů této politiky. Existenci regionální politiky na nadnárodní úrovni lze označit jako celosvětový unikát.
Pro rozpočtové období 2007-2013 byly Evropskou komisí stanoveny následující tři cíle, které jsou společné pro všechny státy EU: [33]
Konvergence – podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých regionech členských států. Jedná se o podporu regionů s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU.4 Mezi podporované činnosti patři zlepšení základní infrastruktury a výkonnosti ekonomiky, ochrana životního prostředí, zlepšení kvality institucí trhu práce, sociálních vzdělávacích a ošetřovatelských služeb, lidského kapitálu a adaptace veřejné správy. Finanční nástroje pro dosažení tohoto cíle jsou Fond soudržnosti, ESF a ERDF.
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – regionální programy pro regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech. Jsou určené i pro státy s HDP na obyvatele nad 75 % průměru EU. Mezi oblasti intervence patří inovace, ekonomika založená na znalostech, životním prostředí a předcházení rizik. Finančními nástroji jsou ESF a ERDF.
Evropská územní spolupráce – podpora vyváženého rozvoje na území EU vychází s Iniciativy Interreg. Mezi hlavní priority patří podpora rozvoje vědy, výzkumu, informační společnosti, životního prostředí a řízení vodních zdrojů. Pro dosažení tohoto cíle je použito stejných nástrojů, jako u Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.
Graf č.1 – Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů
Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013
4 Tuto podmínku splňují v ČR všechny regiony s výjimkou hlavního města Prahy.
9
Základním kritériem pro Evropskou regionální politiku je výše HDP na jednoho obyvatele. Za základ se přitom berou tzv. regiony soudržnosti NUTS 2, kterých je v ČR osm a zhruba odpovídají území s 1 mil. obyvatel.
Klasifikace NUTS5 má celkem pět úrovní:
NUTS 1 – území státu (Česká republika)
NUTS 2 – oblast regionů soudržnosti neboli určité seskupení krajů ( v ČR celkem 8) NUTS 3 – kraje (v ČR celkem 14)
NUTS 4 – okresy NUTS 5 – obce
V ČR se jedná o NUTS Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj), Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj), Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj), Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj). Oblast NUTS Praha, Střední Čechy a moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem.
Obrázek č.1 – Regiony soudržnosti NUTS 2
Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013
5 Zkratka NUTS (zavedena statistickým úřadem EUROSTAT v roce 1988) pochází z francouzského názvu Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques.
10
Tabulka č.2 - Regionální HDP na obyvatele (v členění NUTS2) ve vztahu k průměru EU-25 (EU- 25 = 100, v %)
Region 1999 2000 2001 2002 2003
Praha 145,2 145,5 156,2 158,4 163,8
Střední Čechy 57 56,4 56,1 57,3 59,1
Jihozápad 63,6 63 62,5 63,3 65,6
Severozápad 57,9 55,9 54,8 55,9 57,8
Severovýchod 58,2 57,7 57,3 58,8 61,1
Jihovýchod 60 59,2 60,5 62 64,4
Střední Morava 55,4 54,2 54,2 54,3 56,6
Moravskoslezsko 59 56,7 57,6 58,5 60,7
ČESKÁ REPUBLIKA 68,8 67,8 68,9 70,1 72,7
Zdroj: ČSÚ 2004
V programovém období 2007-2013 má ČR v programech spolufinancovaných ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti k dispozicí více než 773 miliard korun. Na základě definovaných cílů a priorit Národního strategického referenčního rámce připravila odpovědná ministerstva pro využívání fondů EU 24 operačních programů.
Mezi základní finanční nástroje pro realizaci regionální politiky lze řadit:
společný rozpočet EU strukturální fondy Kohezní fond
Evropskou investiční banku
Pro účely této práce bude podrobněji specifikována pouze oblast strukturálních fondů. Pro více informací o ostatních nástrojích regionální politiky EU odkazuji na publikaci Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie.
2.3 STRUKTURÁLNÍ FONDY
Strukturální fondy (společně s Kohezním fondem, Evropskou investiční bankou a společným rozpočtem EU) tvoří základní nástroje pro realizaci regionální politiky. Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU a jejich význam pro hospodářskou a sociální soudržnost je v rámci EU nezastupitelná.
Strukturální fondy jsou jakýmsi zastřešujícím označením pro relativně samostatné fondy, které vznikly na základě potřeb v různých fázích formování Evropské unie. Zaměření pomoci z každého fondu je stanoveno nařízeními Rady. Je zřejmé, že poslání těchto fondů se do značné míry liší, což se odráží v jejich relativní samostatnosti. Každý fond má vlastní řídící orgány a pravidla pro financování projektů. Proto také velice často v minulosti docházelo, že se jejich opatření překrývala. I z tohoto důvodu byly v rámci reforem strukturální politiky z roku 1988 tyto fondy integrovány pod společnou střechu strukturálních fondů, která by měla umožňovat mnohem větší kooperaci jejich operací, tak aby
11
byly co nejefektivnější. Evropská regionální politika je založena na finanční solidaritě. Členské státy přispívají danou finanční částkou do společného rozpočtu společenství, aby napomohly méně prosperujícím regionům a sociálním skupinám. [8]
Ve smyslu nařízení Rady Evropského společenství č. 1260/1999 se strukturálními fondy rozumí6:
1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) 2. Evropský sociální fond (ESF)
3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) 4. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG)
2.3.1.1 Evropský fond regionální rozvoje
Jeho posláním a cílem je vyrovnat regionální rozdílnosti ve Společenství a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj. Jeho cílem je pomoci snížit socio-ekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí EU.
Jeho prostřednictvím jsou podporovány převážně investiční (infrastrukturní) projekty.
Finanční pomoc z ERDF je zaměřena hlavně na:
výstavbu silnic a železnic
podpora začínajícím, malým a středním podnikatelům prosazování produktivních investic
zlepšování dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón pokračování místního rozvoje
investice zaměřené na životní prostředí
2.3.1.2 Evropský sociální fond
Evropský sociální fond se co do rozsahu podpor řadí na druhé místo. Prostředky tohoto fondu by měly především napomoci integraci nezaměstnaných osob a osob dlouhodobě nezaměstnatelných, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové, technické a technologické změny, uplatňování stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělávání a kvalifikace.
ESF byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Pomoc ESF je zaměřena především na neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty.
6 V programovém období 2007-2013 již EAGGF a FIFG nepatří mezi strukturální fondy.
12 Finanční pomoc z ESF je zaměřena převážně na:
rekvalifikaci nezaměstnaných
tvorbu nových inovativních vzdělávacích programů
podporu osob se zdravotním postižením, děti, mládež a etnické menšiny zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele
zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia
ESF je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. [8]
2.4 ZKRÁCENÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2004-2006
Ve zkráceném programovacím období 2004-2006 byly Evropskou komisí vytýčeny tři cíle, které měly za úkol posílit hospodářskou, sociální a území soudržnost unie. V ČR bylo realizováno 16 programů podpory fondů EU s celkovou alokací ve výši cca 2,6 mld. EUR, tj. cca 877 mil. EUR ročně.
2.4.1 Přehled cílů a operačních programů
Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů
V rámci tohoto cíle, který byl zaměřen na podporu udržitelného rozvoje prostřednictvím investic do výroby docházelo k podpoře regionů s HDP pod hranicí 75% průměru EU. Cíle 1 bylo dosahováno za podpory prostředků ze všech čtyř strukturálních fondů - ERDF, ESF, EAGGF a FIFG.
OP Infrastruktura OP Průmysl a podnikání OP Rozvoj lidských zdrojů
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Společný regionální operační program
Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací
Určen pro oblasti, které nespadají pod Cíl 1 a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 2 byl naplňován z prostředků ERDF, ESF a FIFG.
13 Jednotný programový dokument pro Cíl 2 Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání
Určen ke snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. K dosažení tohoto cíle sloužil ESF.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3
Pro úplnost výčtu je nutné ještě zmínit Fond soudržnosti a Iniciativy společenství. Fond soudržnosti byl v minulém programovém období určen nejen pro regiony, ale i pro celé členské státy, jejichž hrubý domácí produkt byl pod úrovní 90 % průměru EU.
Iniciativy Společenství jsou řízeny přímo Evropskou komisí a jsou zaměřeny na spolupráci subjektů napříč celou Evropskou unií (jedná se např. o přeshraniční spolupráci ČR-Polsko, ČR-Bavosrko apod.).
Tabulka č.3 – Rozdělení prostředků mezi strukturální fondy, fond soudržnosti a Iniciativy společenství v ČR v období 2004-2006
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
2.4.2 Hodnocení období 2004 - 2006
Roky 2004-2006 lze považovat za dobu, v rámci které většina podniků a neziskových organizací získávala první zkušenosti s předkládáním a realizací projektů z fondů EU7 a zároveň docházelo k budování potřebného administrativního zázemí, které by umožňovala pružné a efektivní čerpání těchto peněz. Z tohoto pohledu lze tyto dva roky považovat za přípravné období pro období 2007-
7 Některé podniky a organizace měly ještě před vstupem ČR do EU zkušenosti s realizací projektů v rámci programů předvstupní pomoci, mezi které patřil např. program Phare, ISPA, SAPARD.
14
2013. Česká republika toto období realizovala bez závažnějších problémů a již k 31. srpnu 2006 vyčerpala dle oficiální zprávy MMR 79,2 % (9,9 mld. Kč) z celkového objemu, které měla ČR k dispozici do konce roku 20068. Plně tak byl vyčerpán např. operační programy Průmysl a podnikání, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Infrastruktura nebo Společný regionální operační program. Nebyly tak naplněny často katastrofické scénáře některých novinářů o tom, kolik peněz bude muset ČR vracet. Je nezbytné poukázat na mnohdy značně zkreslený pohled českých žurnalistů na to, kolik bylo v jaké fázi opravdu vyčerpáno. V této souvislosti si je nutné uvědomit, že vyčerpané prostředky jsou stavová veličina, zatímco projekty a jejich proplácení je veličinou tokovou. Pokud si tak občané ČR např. přečetli, že ČR vyčerpala k danému měsíci pouze 40 % prostředků, mělo být zároveň podotknuto, že na dalších 50 % jsou již podepsány smlouvy s úspěšnými předkladateli projektu a nyní se čeká, až tyto subjekty předloží dle svých harmonogramů stanovené náklady, které s realizací projektu měly a ty jim budou následně proplaceny.
Tabulka č.4 – Stav realizace OP Průmyslu a podnikání
Zdroj: Úspěšné projekty v OPPP – inspirace pro budoucnost
Česká republika si nicméně mnohdy vlastní vinou velmi zkomplikovala situaci s čerpáním prostředků. Právě v souvislosti s náročnými administrativními a byrokratickými procedurami čerpání peněz z evropských fondů čelila Česká republika kritice ze strany Evropské komise. V reakci na tuto kritiku bývalý ministr MMR Petr Gandalovič sliboval pro nové období zjednodušení v podávání žádostí, urychlení procesu hodnocení a výběru projektů, zvýšení průhlednosti čerpání peněz a zlepšení systému jejich kontroly. Především oblast monitorování a proplácení projektů je jednou z největších výzev, před kterou dozorové organizace nyní stojí. Přestože závazné pokyny určují těmto organizacím povinnost vyjádřit se k zaslaným podkladům (tzv. monitorovacím zprávám) do 30 dnů, zcela běžně se
8 ČR využila možnosti pravidla n+2, která umožňuje využívat prostředky pro daný rok ještě po dva další roky, aniž by za to byla členská země jakkoliv sankcionována, popř. musela tyto peníze Evropské komisy vrátit.
15
stává, že ani po 70 dnech organizace toto vyjádření neobdrží a připočteme-li ještě zpoždění, které nastává mezi pokynem proplatit uznatelné náklady projektu za dané období, zpracováním tohoto požadavku a zasláním na účet, je zřejmé, že se většina organizací dostává po tuto dobu do záporného cash flow, který často vyvolává realizátorům projektu velké problémy (toto platí zvláště pro neziskové organizace, které nejsou dostatečně likvidní).
Místo, aby docházelo ke snížení administrativní náročnosti jak na vypracování, tak zejména na následný monitoring projektu, který je běžný v západní Evropě9, v ČR lze sledovat trend zcela opačný.
Rostoucí nároky na náležitosti správy projektu tak zcela logicky neadekvátně zatěžují schvalovací aparát a přispívají k dalším průtahům v proplácení. Základní část monitorovací zprávy má dnes deset stránek, ke kterým je nicméně nutné připočíst žádost o platbu, soupisky účetních a mzdových nákladů, pracovní výkazy pracovníků, výpisy z účtů, faktury, přehled indikátorů a příjemců podpory apod..
Všechny tyto dokumenty vytvoří (v závislosti na velikosti projektu) za tři měsíce trvání projektu ve finále více než sto stránkový dokument.
Při realizaci jsou dále vyžadovány stále nové dokumenty ryze informačního charakteru, které nemají žádný význam a jejichž vypracování není pro projekt významné ani přínosné. Jediným větším úspěchem se tak stalo nařízení, které stanovuje povinnost dokládat do MZ pouze doklady, jejichž hodnota přesahuje částku 5.000,- Kč.
S vysokými nároky na administrativní zajištění projektu je spojen další problém, kterým je nízká efektivita projektů (zvláště těch, které směřují k rozvoji lidských zdrojů). Administrativní náklady se u tohoto typu projektů pohybují v rozmezí 20-40 % z celkové hodnoty projektu.
Jako příklad uvádím jeden nejmenovaný projekt v celkové výši 3.400.000,- jehož administrativní náklady (mzdy a odvody za manažera projektu, administrativního pracovníka, účetního, spotřební materiál, telefon, nájem kanceláře, internet, úklid, údržba, audit, zřízení a vedení BÚ a propagace) dosáhly za dva roky trvání projektu 42 %. Toto číslo je podle mého názoru zcela alarmující, protože objektivně prokazuje malou efektivitu těchto projektů.
Graf č.2 – Struktura nákladů vybraného projektu
16
Mezi další problémy, které je možné v souvislosti s měkkými10 projekty identifikovat, patří podpora často obdobných projektů, které se tak vzájemně překrývají a navzájem si tématicky v rámci určité teritoriální oblasti konkurují. Současně je nutné vzít v potaz skutečnost omezené částky na propagaci, která připadá na jednotlivé projekty a vysoké ceny za inzerce v médiích. Velmi obtížně se následně hledá způsob, jak efektivně oslovit cílovou skupinu, na kterou je projekt zaměřen. Určitým řešením by bylo vytvoření centrálního registru, kde by byly veškeré informace o podpořených projektech tématicky a teritoriálně rozděleny. Údaje do této databáze by byly vkládány a pravidelně aktualizovány realizátory projektu na základě smluvního ujednání při podpisu smlouvy o podpoře. Výhody registru by spočívali v :
1. centralizované a jasně strukturované podobě informací o příjemci podpory, její výši, popisu projektu, klíčových aktivitách, kontaktních údajích a aktuálních informacích (pořádané semináře, změny v úředních hodinách apod.)
2. registr by byl opatřen inteligentním vyhledavačem, který by umožňoval navolit skupiny zájmu a aktuální informace by žadateli byli zasílány na jeho email.
3. jednotná forma publicity, v rámci které by docházelo k propagaci jediné webové stránky (jednotlivé projekty by pak nemusely obsahovat vysoké částky na aktivity spojené s publicitou)
4. zvýšení transparentnosti celkové struktury fondů EU
Projekt takového rozsahu by musel být zastřešen dostatečně silnou organizací (jako vhodné se jeví zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí), která by systém zpravovala a dohlížela na jeho fungování.
U projektů realizovaných z prostředků EU lze dále identifikovat vysokou míru plýtvání s finančními prostředky. Firmy, které získají podporu ve výši 100 % nákladů nevybírají nejvýhodnější řešení, ale spokojí se s řešením uspokojivým. Klasickým příkladem je nákup spotřebního zboží nebo nákup dodavatelských služeb. Podnik nedisponuje s prostředky zcela racionálně (nehledá nejvyšší poměr mezi kvalitou a cenou – jak tomu činí při rozhodování u svých vlastních prostředků) , ale přijímá toto rozhodnutí na základě určité míry uspokojení. Tento problém lze vyřešit velmi jednoduše. Evropská unie by neměla u žádných OP podporovat projekty 100 %, ale pouze jejich poměrnou částí. Tím by bylo dosaženo vyšší zainteresovanosti podniku na výběr kvalitních a cenově nejvýhodnějších výrobků a služeb v rámci realizovaného projektu.
2.5 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007-2013
V období 2007-2013 se alokace ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti výrazným způsobem navýšila a přesahuje tak částku 773 miliard korun. ČR má k dispozici na jeden rok více, než na roky
9 Např. v Belgii je monitoring prováděn jednostránkovým dokumentem.
10 Pojem měkký systém je podrobněji vysvětlen v kapitole 3 Metodiky hodnocení.
17
2004-2006 dohromady. Na základě definovaných cílů a priorit Národního strategického referenčního rámce pro toto období připravila ČR pro využívání fondů celkem 24 operačních programů.
Současnou situaci v oblasti čerpání prostředků z fondů EU lze charakterizovat jako neuspokojivou.
Otevření operačních programů v lednu 2007 nebylo nikdy reálné, ale i jen málo expertů počítalo s takovým zpožděním, s jakým se nyní ČR potýká. V červenci letošního roku je tak např. z Operačního programu podnikání a inovace otevřeno pouze 6 výzev (jedná se o program Rozvoj, Marketing, ICT v podnicích, Inovace – Inovační projekty, Potenciál a Eko-energie). Nutno zároveň upozornit na fakt, že Ministerstvo průmyslu a podnikání, které tento operační program zastřešuje a vykonávající subjekt – agentura CzechInvest jsou ze všech dozorových orgánů nejdále. Např. Praha, stejně jako regionální operační programy, nejsou v tuto chvíli otevřeny vůbec a předkládání projektů do těchto opatření se předpokládá v optimistické verzi ve ¾ tohoto roku. Velké zpoždění je způsobeno především dlouhým obdobím, ve kterém neměla ČR vládu. K dalším faktorům lze jistě řadit mnohdy značnou liknavost úředníků, kteří na přípravě strategických dokumentů pracovali, odevzdávání dokumentů v posledních možných termínech a složitost Národního strategického referenčního rámce.
Evropská komise identifikovala tyto problémy:
Celková architektura NSRR je příliš složitá a rozdrobená do velkého počtu operačních programů s nižší mírou potřebné provázanosti.
Strategie reformy veřejné správy není v NSRR dostatečně obsažena a není zde ani jasné propojení v užití zdrojů ERDF a ESF na realizaci reformy.
EK připomíná potřebu výrazného zlepšení administrativní kapacity pro implementaci NSRR a operačních programů ve všech fázích implementace. [34]
EK doporučila ČR významně zjednodušit implementační strukturu (snížit počet monitorovacích výborů), zlepšit monitorovací systém (který není možné se značně komplikovanou architekturou zajistit) a vyjasnit otázku vzájemných překrývání se a synergií u jednotlivých operačních programů a regionálních operačních programů.
Hlavním koordinátorem pro čerpání prostředků z evropských fondů se stalo Ministerstvo pro místní rozvoj. V posledních dvou letech se na tomto ministerstvu vyměnili tři ministři – Radko Martínek, Petr Gandalovič a Jiří Čunek, kteří tak přímo ovlivňovali přípravu a předkládání dokumentů k projednání.
Časté změny na ministerském postu rovněž nemohly přispět k urychlení přípravy veškerých relevantních písemností a nutných úkonů. Problém, se kterým se nyní ČR potýká, není pouze ve zpoždění roku 2007, ale je nutné si uvědomit, že po celý rok 2006 (respektive především v jeho druhé polovině) byla již většina programů uzavřena (z důvodu vyčerpání veškerých finančních prostředků) a podnik, který by chtěl čerpat prostředky např. na školení svých zaměstnanců, tak nemá více než rok možnost kamkoliv svůj projekt předložit. Pokud k tomuto roku ještě přičteme dobu, po kterou je daná výzva otevřena (obvykle 2 měsíce), systém hodnocení (2-4 měsíce), čas než je smlouva mezi předkladatelem a dozorovým orgánem podepsána (až 1 měsíc) a dobu, než je zálohová platba poukázána na účet žadatele (platí pouze u měkkých projektů), dostáváme se přibližně na 2 roky. Mají-
18
li být tyto prostředky použity na zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, naskýtá se logická otázka, zda dva roky není v dnešní globální ekonomice přece jen neúměrně dlouho. Jen stěží lze tedy sdílet podobný optimismus, s jakým hovořil pan ministr Čunek dne 15.3.2007 na semináři s názvem “ Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele“ o snaze, rychlosti a termínech pro zajištění čerpání finančních prostředků z EU.
Operační programy lze rozdělit podle cílů do čtyř základních skupin: [33]
1. Tematické operační programy – alokace 21.271,1 mil. EUR, tedy 79,5 % celkových prostředků 2. Regionální operační programy – alokace 4.659 mil. EUR, tedy 17,6 % celkových prostředků 3. Operační programy Praha – alokace 372,4 mil. EUR, tedy 1,4 % celkových prostředků 4. Evropská územní spolupráce – alokace 389 mil. EUR, tedy 1,5 % celkových prostředků
2.5.1 Tematické operační programy
Tematické operační programy se zaměřují na určitou oblast (např. infrastruktura, životní prostředí apod.) a jsou platné pro všechny regiony ČR. Do této skupiny patří:
OP Podnikání a inovace - zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe.
OP Životní prostředí - zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění.
OP Doprava - zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T).
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji.
OP Výzkum a vývoj pro inovace - zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem.
OP Lidské zdroje a zaměstnanost - zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti a zvyšování kvality veřejné správy.
OP technická pomoc - zaměřený na podporu jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního rámce politiky soudržnosti
Integrovaný operační program - zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj.
19 2.5.2 Regionální operační programy
Jsou vyhotoveny pro jednotlivé regiony soudržnosti NUTS 2, s výjimkou Hlavního města Prahy.
Regionální operační programy jsou nástupci jediného společného národního programu z minulého období – Společného regionálního programu (SROP), ze kterého bylo v minulém období podpořeno více než 5500 projektů. Současná podoba jednotlivých regionálních OP vychází z konkrétních potřeb regionů. Osobně souhlasím s hlavním důvodem, který se pro decentralizaci jednoho OP na více programů uvádí a to, že regiony samy vědí nejlépe, jaké aktivity je nutné podporovat. Na druhou stranu je možné počítat s daleko větší lobby silných zájmových skupin a podnikatelů, kteří mohou snadněji prosazovat svoje zájmy na úkor ostatních.
Programy se zaměřují především na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionů, modernizaci prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.
ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad
ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava
ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad
Odpovědným orgánem za tyto programy je Regionální rada příslušného regionu soudržnosti, která se skládá z členů zastupitelstva krajů. Cílem programů je urychlení rozvoje regionůČR, posilování jejich konkurenceschopnosti a zvyšováním jejich atraktivity u investorů.
Tab. č.5 - Finanční alokace jednotlivým regionům soudržnosti
Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013
20 2.5.3 Operační programy Praha
Praha patří mezi jeden z nejvyspělejších regionů EU11 (v žebříčku, který zveřejnil EUROSTAT v dubnu 2005 obsadila Praha čtrnácté místo a předhonila tak např. Brémy nebo Lombardii). Je tak jediným zástupcem východoevropských regionů, který vykazuje HDP na obyvatele o 50 % vyšší, než činí průměr EU jako celku. Z tohoto důvodu jsou pražští podnikatelé vyloučeni z předkládání projektů do většiny operačních programů. Nicméně tato situace se dá efektivně řešit, pokud má daná firma pobočky i mimo území hlavního města. Mnoho firem, v prozíravé vidině možnosti čerpat prostředky z více programů a rovněž z důvodu levnější pracovní síly, přesunula své výrobny (popř. sídla) za hranice hlavního města. Tím je i těmto podnikům umožněna účast v ostatních operačních programech.
Praha má v tomto programovém období dva operační programy:
OP Praha – Konkurenceschopnost - určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze.
OP Praha – Adaptabilita - určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji.
2.5.4 Evropská územní spolupráce
Jednou z hlavních zásad EU je to, aby státní hranice jednotlivých členských států nebyly překážkou rovnoměrného rozvoje Společenství. Cílem programů Evropské územní spolupráce (nebo taktéž přeshraniční spolupráce) je prohlubovat vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými přeshraničními regiony a tím dodržovat zásady územní soudržnosti v rámci tzv. Středoevropského prostoru.
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko OP Meziregionální spolupráce
OP Nadnárodní spolupráce ESPON II
INTERACT II
11 Několik let za sebou je nejvyspělejším regionem Londýn, kde HDP na jednoho obyvatele více než třikrát převýší průměr EU jako celku.
21
Tab. č.6 - Finanční alokace jednotlivým regionům soudržnosti
Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013
2.5.5 OP Podnikání a inovace
Operační program Podnikání a inovace, zařazený v období 2007-2013 mezi Tematické operační programy je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Tento operační program, obsahující 7 prioritních os představuje nejvýznamnější zdroj, ze kterého mohou české podniky získat prostředky pro své podnikání a další rozvoj.
Operační programy jsou nyní posuzovány Evropskou komisí a proto mohou (na základě připomínek EK) doznat změn. [25]
Vznik firem
Program podpory: START
Předpokládaná výše prostředků: 79,1 mil. €, tj. 2,6 % OPPI
Podporované aktivity: pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku apod.
Stručný popis: Program je určen k podpoře začínajících podnikatelů. Ti mohou získat 750 , respektive 1500 tis. (pokud má firma více společníků) Kč formou bezúročného úvěru. Podmínkou je, aby podnikatelé nebyly z Prahy (pro ty je připraven obdobný program TRH), podnikali v podporovaném
22
OKEČ12 a zahajovali svoji činnost poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předešlé registrace. Prostředků z tohoto OP využilo pro svůj rozvoj v minulém období více než 800 podnikatelů. Rozvoj firem
Program podpory: PROGRES, ZÁRUKA, ROZVOJ, ICT V PODNICÍCH, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY
Předpokládaná výše prostředků: 79,1 mil. €, tj. 2,6 % OPPI
Podporované aktivity: pořízení a rekonstrukce DHM a DNM, pozemků, pořízení zásob, koupě podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod.
Stručný popis: Programy jsou určené zavedeným podnikům s historií, s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost prostřednictvím nových výrobních, informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání. Programy PROGRES a ZÁRUKA mají podobu zvýhodněných podnikatelských úvěrů, které mohou podniky získat od Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Program ROZVOJ představuje příležitost pro podniky, které podnikají v regionech se soustředěnou pomocí státu. Cílem tohoto OP je pomocí nových výrobních technologií, strojního vybavení a ekologicky šetrných postupů zajistit vyšší efektivitu podnikových procesů místních firem a tím ovlivnit míru stability regionů, které vykazují dlouhodobě vysokou nezaměstnanost a sociální problémy.
Obr. č.2 - Mapa podporovaných regionů platná pro Výzvu I programu Rozvoj
Zdroj: Agentura CzechInvest
12 OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností
23
Program ICT V PODNICÍCH podporuje zavádění a rozšiřování IS/ICT technologií v malých a středních podnicích. Mezi podporované činnosti patří zejména nákup a implementace ERP a CRM systémů, které představují jeden z významných konkurenčních prvků každé společnosti. Do budoucna se očekává, že by tuto podporu mohly čerpat i podniky, které nesplňují klasifikaci MSP13.
ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY podporují rozvoj informačních a znalostních systémů společnosti.
Předpokládá se, že bude určen všem podnikům, bez ohlednu na velikost podniku (vyjma nadnárodních společností). Přípravnou fázi tohoto dokumentu provázejí některé problémy, které mohou podnikatele od realizace projektů v rámci tohoto programu odrazovat. Jedná se zejména o podmínku, že podnik, který obdrží dotaci, musí vybudovat a udržet 6 nových pracovních pozic po předepsanou dobu. Tato závazná podmínka může firmě způsobit v období poklesu zájmu o její služby značné problémy a u některých firem může vést i k jejich ukončení (dopad realizace projektu je tak zcela opačný, než je původně zamýšlený záměr).
Efektivní energie
Program podpory: EKO-ENERGIE
Předpokládaná výše prostředků: 121,6 mil. €, tj. 4,0 % OPPI
Podporované aktivity: výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod.
Stručný popis: Program je zaměřen na zvýšení účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Výše podpory se pohybuje v rozmezí 30 – 40 % v závislosti na druhu činnosti. Přestože je tento projekt zaměřen na využití obnovitelných zdrojů, vznik větrných elektráren není v rámci tohoto opatření (na rozdíl např. od fotovoltaických elektráren) podporován. Další zajímavostí tohoto programu je, že projekty mohou předkládat i nově vzniklé společnosti bez dvouleté historie. Za tyto společnosti se nicméně musí zaručit jiný podnik, respektive dle aktuální pokynů z MPO musí být tato záruka dána bankou nebo pojišťovnou podnikající na území ČR.
Inovace
Program podpory: INOVACE
Předpokládaná výše prostředků: 680,2 mil. €, tj. 22,4 % OPPI
13 Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců
b) jeho aktiva nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50. mil EUR.
24
Podporované aktivity: ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod.
Stručný popis: Cílem OP je posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a služeb).
Prostředí pro podnikání a inovace
Program podpory: SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA, NEMOVITOSTI
Předpokládaná výše prostředků: 1 168,9 mil. €, tj. 38,4 % OPPI
Podporované aktivity: podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor, infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod.
Stručný popis: Cílem programu je podpořit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu. Největší zájem lze očekávat o program NEMOVITOSTI, který nahradí program REALITY14 z období 2004-2006.
Služby pro rozvoj podnikání
Program podpory: Poradenství, Marketing Předpokládaná výše prostředků: 239,9 mil. €, tj. 7,9 % OPPI
Podporované aktivity: rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod.
Stručný popis: Cílem programu je zintensivnit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání. V rámci programu MARKETING lze podporovat propagační aktivity (materiály v cizích jazycích, účast na zahraničních veletrzích apod.) směřující k oslovení zahraničních partnerů a odběratelů.
25 Technická pomoc
Program podpory: NE
Předpokládaná výše prostředků: 89,6 mil. €, tj. 2,9 % OPPI
Stručný popis: Jedná se o financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.
2.6 ZMĚNY VE STRUKTUŘE CÍLŮ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ
Grafické schéma shrnuje většinu změn, které byly v rámci regionální politiky EU v těchto období provedeny. Jedna z nejvýznamnějších změn je spojena s tím, že otázka rozvoje venkova a rybolovu není v období 2007 – 2013 součástí politiky soudržnosti, ale řadí se pod Společnou zemědělskou politiku.
Tabulka č.7 – Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů
Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013
14 Program REALITY byl vyčerpán v rekordně krátkém čase. Narozdíl od minulého období není v roce 2007-2013 podporován vznik nových výrobních hal, ale podpora je směřována výhradně na staré nepoužívané objekty - brownfieldy.
26
2.7 SOFTWAROVÉ PROSTŘEDKY PRO ZPRACOVÁNÍ A PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ
Zatímco minulé programové období lze z hlediska IS/ICT technologií a jejího využívání (zejména pro předkládání projektů) považovat za „informační středověk“, aktuální období představuje velkou výzvu, v rámci které by ČR měla demonstrovat úroveň své vyspělosti v této oblasti.
2.7.1 Zkrácené programovací období 2004 – 2006 z pohledu IS/ICT
V minulém období byly IS/ICT technologie používány v souvislosti s fondy EU převážně jako podpůrný prostředek, který sloužil ke standardizovanému vypracování žádostí. Dokumenty v e-podobě byly vyžadovány pouze jako zdroj dat pro archivaci, hlavní roli hrály dokumenty v papírové podobě. Důvody, které k této situaci vedly, lze spatřit v absenci využití kvalifikovaného certifikátu, který by jasně a prokazatelně označoval původce e-dokumentu.
Jednou z nejvíce využívaných aplikací byl software společnosti TESCO SW a.s. Benefit. Aplikace sloužila žadatelům při zpracovávání projektů z ESF a dále byla navržena s ohledem na další životní fáze projektu (jejím prostřednictvím se např. generovala Žádost o platbu a prováděl se přehled monitorovacích indikátorů).
Užívání tohoto programu bylo zvláště v jeho začátcích velmi problémové. Často docházelo k nepředvídatelnému chování aplikace, k jejímu „zamrznutí“ a následné potřebě celý projekt přepsat, protože nebylo možné využít ani záložních kopií. Postupem času se tato situace stabilizovala a v závěru docházelo k chybám spíše výjimečně.
Benefit byl rozdělen do 25 částí, z nichž každá obsahovala několik podkapitol. Každá podkapitola měla textové pole s rozsahem 2000 – 4000 znaků. Program neměl příliš uživatelsky příjemné prostředí, neumožňoval žádnou komunikaci s odpovědným projektovým manažerem ani možnost vzájemného sdílení dat více uživateli a pro práci s ním nebylo nutné online připojení.
Obr. č.3 – Obrazovka aplikace Benefit
27
Aplikace prováděla před finálním uložení automatickou kontrolu dat, která zaručovala vyplnění všech polí. Následně byl dokument uzamčen a opatřen unikátním kódem. Jakékoliv změny v projektu po tomto úkonu nebyly možné a v případě potřeby další změny musel být program opětovně odemknut, což vedlo k vygenerování nového unikátního kódu.
Velmi nevhodně byla v tomto programu řešena záložka “Přílohy“. K jejímu vyplnění byl uživatel odkázán do aplikace Microsoft Word. Při finálním tisku bylo nutné veškeré přílohy tisknout odděleně a následně do jejich záhlaví vepsat ručněčíslo unikátního kódu žádosti.
2.7.2 Programové období 2007 – 2013 z pohledu IS/ICT
V současné době lze hodnotit dvě nové aplikace (eAccount, který používá agentura CzechInvest a Leopass, který je využíván Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy). V této práci bude podrobněji popsána pouze prvně zmíněná aplikace15, protože Leopass nepřináší v oblasti IT žádné inovativní prvky.
Ve snaze snížit administrativní náročnost, zefektivnit proces zpracování žádostí a využít nových moderních způsobů komunikace při podávání, hodnocení a následné zprávě dotací z evropských fondů, vytvořila agentura CzechInvest internetovou aplikaci eAccount (slovo je spojením dvou anglických slov a to slova „electronic“ – elektronický a slova „account“ – účet). [25]
Aplikace umožňuje 24 hodinový online přístup ke všem informacím, které se daného projektu týkají.
Zároveň eAccount umožňuje průběžně sledovat proces administrace a aktuální stav hodnocení žádosti.
Obrázek č.4 – MENU aplikace eAccount
Zdroj: Pokyny pro žadatele a příjemce dotace - Rozvoj, Výzva I
15 Význam aplikace Leopass je vzhledem k výši alokovaných prostředků zanedbatelný. Podrobnější informace lze nalézt na http://cz.leopass.org/.
28
Podívejme se nyní podrobněji, jak při jeho založení postupovat, co vše program svému uživateli nabízí a jaká úskalí lze při práci s ním očekávat.
Založení eAccountu
Pro práci v eAccountu je potřebná zcela běžná hardwarová konfigurace PC, standardní připojení k internetu, internetový prohlížeč Internet Explorer, Firefox nebo Opera, Java aplet a kvalifikovaný elektronický podpis. Zavedení e-podpisu do systému podávání a zpracovávání projektů představuje velmi významný a pozitivní krok oproti období 2004 - 2006, kdy využívání e-podpisu nebylo možné a veškerá komunikace s dozorovými úřady probíhala v papírové formě (dokumenty v elektronické podobě tak sloužily výhradně pouze jako podpůrný nástroj papírové podoby a byly chápány jako prostředek pro uchování dat).
Obrázek č.5 – Technické požadavky na eAccount
Zdroj: eAccount – nová cesta k dotacím
Aby mohlo dojít ke komunikaci žadatele s agenturou CzechInvest, musí být žadatelův e-podpis opatřen takzv. kvalifikovaným certifikátem16. V současné době jsou v ČR akreditovány tři subjekty, které mají právo tyto certifikáty vydávat.
společnost: První certifikační agentura, a. s.
adresa: Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9
16 Podle § 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu se pod tímto pojmem rozumí certifikát, který má náležitosti stanovené zákonem o elektronickém podpisu a byl vydán poskytovatelem certifikačních služeb, splňujícím podmínky, stanovené tímto zákonem pro poskytovatele certifikačních služeb vydávající kvalifikované certifikáty.
29 www: http://www.ica.cz/home_cs/
První certifikační agentura, a. s. nabízí tuto službu za 632 Kč ve variantě Standard a za 1452 Kč ve variantě Komfort (v ceně je zahrnuta i čipová karta a ovládací SW). Ceny jsou uvedeny bez DPH.
Výhodou pořízení kvalifikovaného certifikátu u této společnosti je zejména široká síť obchodních míst (http://www.ica.cz/home_cs/?acc=kontaktni_pracoviste), bohaté zkušenosti s touto problematikou (firma působí na trhu od roku 2001) a v neposlední řadě i možnost nadstandardních služeb.
Nevýhodou je vysoká cena.
společnost: Česká pošta, s. p.
adresa: Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3 www: http://qca.postsignum.cz/uvod.php
Kvalifikovaný certifikát si lze u České pošty opatřit za 160 Kč bez DPH. Mezi další výhody patří velmi široká síť poboček této společnost a možnost ověřit si dopředu, zda na požadované poště je tato služba k dispozici (http://qca.postsignum.cz/www/offices-km.php). Mezi nevýhody patří zejména relativně nepřehledné stránky informující o této službě, přístup společnosti k zákazníkům, kvalitě a rozšiřování spektra nabízených služeb a v neposlední řadě k nutnosti provést veškeré registrační údaje na jednom počítači.
společnost: eldentity a. s.
adresa: Vinohradská 184/2396 , 130 00 Praha 3 www: https://www.eidentity.cz/app
Společnost eldentity a. s. získala akreditaci k poskytování akreditačních služeb v září roku 2005.
Službu nabízí za 590 Kč rovněž bez DPH. Mezi výhody patří jasně a dobře strukturované stránky, včetně snahy usnadnit klientům jejich čas. Mezi nevýhody patří síť registračních míst (v současné době má společnost k dispozici pouze jedno pevné registrační místo v sídle společnosti, dále nabízí po domluvě možnost mobilních míst).
Proces získání kvalifikovaného certifikátu
Pro ilustraci tohoto procesu byl vybrán postup, který je nutné absolvovat u společnosti eldentity.
1. fáze - Vytvoření zákaznického účtu
Registrace u firmy eldentity je velmi jednoduchá. Stačí pouze vyplnit webový formulář (jméno, příjmení, emailová adresa, přihlašovací jméno) a zatrhnout souhlas o akceptaci závazku. Na uvedenou emailovou adresu je následně zasláno automaticky vygenerované heslo pro přístup do nově vytvořeného účtu.
