vývoj osobnosti
vývojová psychologie
pojem vývoj ve třech úrovních
a) fylogenetický – prvoci až člověk
b) historický – vývoj společnosti a čl. v ní
c) ontogenetický – od narození po stáří a smrt
psychologie zkoumá především ontogenetický
pojmy zrání a učení
zrání = změny určované vnitřními
biologickými činiteli (růst, zrání nervové soustavy,…)
učení = změny spojené se socializací a působení okolního prostředí
vzájemně jsou spjaty
vývojové fáze člověka
prenatální období (od početí do porodu)
novorozeně (od narození do 1 měsíce)
kojenec (do 1 roku)
batole (1-3 roky)
předškolní věk (3-6 let)
školní věk (mladší a starší, 6-12 let)
puberta (někdy i prepuberta, 11/12-14/15)
adolescence (16-20/22 let)
dospělost (mladší, střední, pozdní; 20-65 let)
stáří (více než 65 let)
8 věků člověka podle Erika H. Eriksona – psychosociální konflikt
0-1 rok důvěra X nedůvěra
1-3 roky autonomie X stud
3-6 let iniciativa X vina
6-12 let snaživost X méněcennost
12-19 let identita X zmatení rolí
19-25 let intimita X izolace
25-50 let generativita X stagnace
50 a více let integrita X zoufalství
prenatální období
udává základní biologické a psychické předpoklady čl.
3. týden – vznik srdce
embryo -4.-12. týden, základy orgánů, spontánní hýbání končetin
fetální období – od 12. týdne, vyzrávání orgánů
od 1. měsíce utváření rukou, úchopové pohyby
od 5. měsíce – odlišení bdělého a spánkového stavu
od 6. měsíce vnímání zvuků, pohyby
vývoj ovlivněn životním stylem matky
novorozenecké období
1. den po narození schopnost slyšet, vidět
4. den pozoruje soustředěně svoji matku
reflexy: sací, hledací, polykací, kašlací, kýchací, vyměšovací, obranný
preference vyššího ženského hlasu
zaťaté pěsti
spánek kolem 20 h/den
reakce na podněty křikem
zrak – ostré kontrasty, 20-30 cm
nepatrné zvedání hlavičky
otáčí se za předměty
kojenecké období
2., 3. měsíc reaguje na akustické podněty (světelné, barevné dojmy)
2. měsíc zvedne a udrží hlavičku
úsměv
3. měsíc opírá se o předloktí a pevně zvednutá hlava
zrak 15-50 cm
pohyb směrem k předmětu
reaguje na lidský hlas hrdelními zvuky
postupně mizí tonický šíjový reflex –
asymetrické rozložení rukou = šermířská poloha, a objevuje se synetrické rozložení)
zlepšuje se periferní vidění
díky úsměvu komunikuje (hlasitý smích)
4. měsíc – koordinace pohybu ruky a úst, produkce zvuků, broukání
5. měsíc – sahá po věcech nad sebou - zrak max. 1 m
6. měsíc – držení prstů lidí, přitahuje se do sedu (později sám – tzv. žabí pozice);
koordinace obou rukou - žvatlání
7.-9. měsíc – poloha na břiše, stavění na dlaně a učí se lézt – pokouší se postavit na nohy
od 8. měsíce – strach z cizích lidí,
rozumí významu slov, pije z hrnku za pomoci dospělého
9.-10. měsíc – záměrně a opakovaně vyhazuje věci z postýlky
ke konci tzv. klíšťový úchop (mezi palec a ukazováček), orientační a pátrací reflex
lezené do schodů, hůře sestup
na konci období dělá první krůčky
1. rok – ostrost vidění, používá gesta
první slova
komunikační prostředek je pláč
sociální učení
https://www.youtube.com/watch?
v=7OnPfH7bEa8
batolecí období
období tzv. první emancipace
zvedne z podlahy předmět aniž by samo spadlo
do dvou let mluví o sobě ve 3. osobě
(Vojtíšek, Janička,…) – potom v 1. osobě (já)
uvědomění si sebe sama ve 3. letech
symbolické hry
v 15. měsících – jí samo lžičkou, symbolické myšlení
ve 2 letech – zvládá 200-300 slov
zvídavost, učení vhledem, síla slov „ano“ a
„ne“
18. měsíc – chůze do schodů s pomocí, ve 3 letech i chůze ze schodů samostatně
kolem 2 let skáče snožmo, skoky na místě
rozlišuje význam slov
ve 3 letech jízda na tříkolce
ke konci sebeobsluha (v oblékání, wc, jídlo,…)
vztahy k druhým dětem stejného věku – soupeřivost nebo spolupráce
2,5 let věk vzdoru, negativismu
rozvoj manuálních dovedností (kreslení, stavění komínů,…)
předškolní věk
egocentrické, antropomorfické, animismus, magické
chápání času (minulost, přítomnost, budoucnost)
egocentrická řeč
dítě rádo pomáhá
názorové myšlení (intuice)
schopnost vyjádřit kresbou vlastní představu
pozn. dětská kresba
první znázornění postavy v kresbě je tzv.
hlavonožec
kolem 6. roku je postava realističtější, dítě se snaží vykreslovat detaily (prsty, boky, ramena,…)
kresba vystihuje inteligenci, emoční rovnováhu dítěte
kresba rodiny (kreslí postavy dle
důležitosti v jeho životě, 1.máma,…)
rozvržení kresby (levá strana listu-vztah k matce-minulost, střed je přítomnost, pravá část listu příklon k otci a
budoucnosti)
levá – introverze, pravá – extroverze
kresba situovaná ve vrchní části listu (pýcha), ve spodní části (realista)
umí vyvozovat závěry, ale závislé na názoru
vývoj sociální kontroly, osvojení sociální role
„teorie mysli“ vědomí, že i ostatní lidé mají vnitřní prožitky
souběžná hra – hra společná – hra kooperativní
diferenciace role mužské a ženské
ke konci období zkoumání školní zralosti a připravenosti (schopnost delšího
soustředění, odpoutání se od
rodičů/matky, základní hygienické
návyky, rozeznání barev, srozumitelná mluva, není „ufňukané“…)
úžasný svět předškolního myšlení
děti nám dávají nahlédnout do způsobu
přemýšlení o světě, který je naprosto odlišný od myšlení adolescenta nebo dospělého. Dítě si vytváří představy o světě na základě toho, co vidí a co zná. Tak např. přisuzuje život věcem, které se hýbou. Říká, že sluníčko vstává a pluje po obloze nebo že kouř letí z komína a říká
sluníčku, aby nesvítilo, protože je zima. Je to přitom dětským způsobem logické. Děti také přisuzují neživým věcem lidské vlastnosti. „Stůj je zlý, bouchl mě!“, říká dítě, když do něj z
neopatrnosti narazí.
mladší školní věk
6/7-8/9 let
období střízlivého realismu
skutečnost přijímá jako danost, nemá potřebu ji měnit
ví, že je čas nevratný
konkrétní logické operace
uvědomuje si povinnost ve škole
nový kolektiv, vztah k dospělým (autoritám)
schopnost záměrného učení (získávání vědomosti)
střední školní věk
8/9-12 let
už nežaluje
identifikace s vrstevnickou skupinou
prepuberta (10.,11. rok, jiný vztah k sobě samému, rodičům, druhému pohlaví)
zdokonalení jemné motoriky
začíná zájem o opačné pohlaví
důležité zvolit zdravý životní styl (jinak rizika obezity, cukrovky)
puberta (straší školní věk)
11-15 let
složitá etapa vývoje
zvýšená uzavřenost, přecitlivělost (prudké výkyvy nálad)
odmítá podřízenou roli
zpochybňování jistot, vztahovačnost, rozpory a konflikty nejen s rodiči, i s dospělými
formální logické operace
významná je budoucnost
schopnost introspekce
první životní rozhodnutí –kam po základním vzdělání (potřeba
seberealizace)
adolescence
15-20 let
odpoutávání se od rodiny, snaha o osamostatnění (ale z počátku stále finanční závislost)
vidí realitu „černo-bíle“
ustupuje vliv rodiny, nastupuje vrstevnická skupina
objevují se „skutečné“ vztahy chlapců a dívek
ke konci období se záměrem založení trvalého partnerského vztahu (rodiny)
kamarádství dlouhotrvající (na celý život)
volba povolání (nutné znát sám sebe a své schopnosti)
mladší dospělost
20-35 let
vrchol tělesné síly
zpočátku studium VŠ nebo nástup do zaměstnání
vstup do manželství, zakládání rodiny
umí komunikovat a řešit případné konflikty
nejvyšší úroveň paměti, inteligence
střední dospělost
35-45 let
vrchol produktivity
rozumová a emoční zralost
ke konci období krize středního věku (ptají se po smyslu života – určité výsledky v zaměstnání i v osobním životě, ale co dál; nebo se nedaří realizovat cíle a nevidí cestu dál),
(děti odrůstají, jejich nezávislost), nutné hledat nový způsob trávení času
často syndrom vyhoření
starší dospělost
45-60/65 let
zhoršené podmínky najít práci
pokles výkonnosti, fyziologické změny (menopauza, pokles sexuální výkonnosti mužů)
děti opouštějí domov, tzv. opuštění hnízda
hledání nových zájmů
výrazný ukazatel změn jsou kůže a vlasy
role prarodičů
stáří
více než 60/65 let
období vstupu do starobního důchodu
(hledání nových koníčků, vyplnění volného času)
vyrovnání se se ztrátou svého protějšku (vdova/vdovec)
osamělost, vstup do domova důchodců (nové sociální prostředí/kolektiv)
věk 90 let a více tzv. patriarchium – pocit výrazné osamělosti (vrstevníci jsou vzácností)
involuční změny: zhoršení vnímání (zrak, sluch);
pokles tělesné hmotnosti a výšky; zhoršení paměti, pozornosti, výkonnosti; změny v
emočním reagování; změny intelektu (vrozená klesá, ale naučená stagnuje nebo i vzrůstá);
změny v sociálním zařazení (uzavření do sebe, navazování vztahů i milostných)
co dokáže pozitivně ovlivnit stárnutí:
celoživotní aktivita psychická i fyzická;
dobré psychosociální vztahy s rodinou;
adaptabilita a pozitivní myšlení
věda zabývající se stářím je gerontologie