• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Oponentura71935_stuchliz.pdf, 53.4 kB Stáhnout

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Oponentura71935_stuchliz.pdf, 53.4 kB Stáhnout"

Copied!
2
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Posudek oponenta diplomové práce

Studijní program:Mezinárodní obchod Akademický rok:2020/2021

Název práce:Charakteristika firmy implementující kolaborativní roboty Řešitel:Bc. Miroslav Šmíra

Vedoucí práce:Ing. Ondřej Sankot, Ph.D.

Oponent:doc. Ing. Zuzana Stuchlíková, Ph.D.

Hlediska Stupeň

hodnocení

1. Stupeň splnění cíle práce 1

2. Logická stavba práce 1

3. Práce s literaturou, citace 2

4. Adekvátnost použitých metod 1

5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 2

6. Vlastní přístup k řešení 1

7. Formální úprava práce 1

8. Jazyková a stylistická úprava práce 2

Konkrétní připomínky a dotazy k práci:

Diplomová práce pana Miroslava Šmíry je zajímavě a kultivovaně pojata, její téma je na FMV vesměs ojedinělé (využití kolaborativních robotů v průmyslových firmách) a přitom velmi žádoucí. Oceňuji, že se student ”vydal zkoumat” téma, které je i v našich předmětech (s ohledem na zaměření hlavního studijního oboru) probíráno jen stručně. Práce má jednoduchou, logickou strukturu, postupuje od obecného

vymezení klíčových pojmů k charakteristice podniků využívajících tento specifický typ robotů. Autor se pokusil zapojit i výzkum v podobě zajímavých strukturovaných rozhovorů – je dobře, že si je vědom jeho příp. slabin v této podobě (počet rozhovorů aj.).

Pokud jde o některé dílčí komentáře a doporučení, věnovala bych ještě větší pozornost definicím

důležitých a přitom někdy sporných pojmů – např. samotného ”průmyslu 4.0” v části 1.1. V kapitole 1 by p.

Šmíra mohl využívat různorodější a více kvalitní zahraniční zdroje (k obecným pojmům nepochybně dostupné jsou), v některých pasážích se příliš soustředí na základní literaturu, tj. knihu prof. Maříka a kol.

a téměř analogický podklad, který k Průmyslu 4.0 zveřejnilo v r. 2016 MPO. Bylo by užitečné, aby i v této teoretické kapitole autor uváděl více konkrétních příkladů z české i světové praxe (např. při diskusi o české podnikové struktuře a přístupu českých podniků k Průmyslu 4.0). V části 1.4 (Iniciativy využitelné pro podporu průmyslu 4.0) jsou zařazeny jen některé vládní strategie na podporu Průmyslu 4.0, výčet by měl být systematičtější a kompletnější (např. chybí strategie na podporu digitalizace, Národní strategie umělé inteligence v České republice 2019-2035 aj.). V části 2.3 by bylo vhodné zmínit (pro lepší

srovnatelnost mezi zeměmi) např. i robotickou densitu, tj. počty průmyslových či kolaborativních robotů na určitý počet zaměstnanců. Oceňuji zařazení užitečné části 2.5 s konkrétním vyčíslením nákladů spojených s nákupem a provozem kolaborativních robotů. Jako nejpřínosnější se mi jeví kapitoly 2 a 3 s vlastním výzkumem. I když p. Šmíra zmiňuje jako limit nižší počet respondentů, 8 dotazovaných považuji na úrovni diplomové práce za dobré číslo (navíc v době pandemie). V části 3 by se dalo využít (pro lepší orientaci čtenáře) ještě více grafických prvků, zejména schémat shrnujících výsledky výzkumu. Formálně – obrázky, grafy apod. by měly být převedeny do češtiny (viz např. obrázky 2, 3, 6). Pozor také na zbytečné (někdy velmi hrubé) gramatické nebo stylistické chyby.

Návrh otázek/témat pro diskusi během obhajoby:

1. Na s. 15 mluvíte o nízké chudobě v ČR jako ”dobrém východisku pro udržení sociálního smíru v podmínkách budoucích technologických změn...”. Upřesněte prosím, o jaké míře chudobě hovoříte?

Jaká je aktuální situace v této oblasti po pandemii COVID-19? Podle některých českých výzkumníků (např. D. Prokop, Slepé skvrny) je česká chudoba ”skrytá”, velká část společnosti žije v silném riziku zadlužení a v režimu exekucí, značné jsou i majetkové nerovnosti (které jsou zároveň hůře sledovatelné).

(2)

2. V části 2.3 popisujete některé základní trendy v oblasti robotiky a v rozvoji kolaborativních robotů.

Zmiňujete např. dynamiku míry instalace průmyslových robotů ve světě. Upřesněte také prosím, které země jsou obecně největšími producenty průmyslových robotů. Jak si vede v této oblasti Čína (a jak je na tom specificky u výroby kolaborativních robotů)? Může být ČLR v blízké budoucnosti dominantním hráčem (tedy i výrobcem) v tomto sektoru?

3. Upřesněte prosím, jak jste konkrétně vybral respondenty do výzkumu v části 3? Jak jste zjistil, že právě tyto podniky využívají kolaborativní roboty?

Závěr: Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 1

Datum: 31. 8. 2021 doc. Ing. Zuzana Stuchlíková, Ph.D.

oponent práce

Odkazy

Související dokumenty

Přijímání paternalismu jako přirozené a nezbytné součásti organizační kultury vede ke vzniku důležitého charakteristického rysu v nemanažerském subsystému, tedy

[r]

Columns 1–6: calculated on the basis of data on life expectancy from UN 2005a; data on adult literacy rates from UNESCO Institute for Statistics 2003, 2006a; data on combined

Zdroj: www.forbes.com/lists/2007/03/29/forbes-global-2000-biz-07forbes2000-cz_sd_0329gl 22 největších brazilských společností v

1 - Výsledky Hofstedeho průzkumu pro jednotlivé země: Long Term Orientation Index.. Zdroj: Marketing Industrial, 22/2003 Zdroj: Marketing

Název práce: Spolupráce soukromého a neziskového sektoru v Brazílii a jak je ovlivn ě na kulturou. Jméno vedoucího

Název práce:Spolupráce soukromého a neziskového sektoru v Brazílii a jak je ovlivn ě na kulturou. Jméno vedoucího práce:

[r]